Výuka jazyků jako nástroj integrace etnických menšin ve Velké Británii a Německu aneb O přežívání historických paradigmat.
|
|
- Věra Ševčíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Leden 2007 Výuka jazyků jako nástroj integrace etnických menšin ve Velké Británii a Německu aneb O přežívání historických paradigmat Almuth Wietholtz Dva odlišné politické diskurzy Velké Británie a Německa, které se vztahují k vzdělávání a integraci školáků z přistěhovaleckých minorit, jsou porovnány. Z výsledků se ukazuje, že tradiční německý přístup podle výsledků studie PISA-I selhává a že lepší výsledky přináší flexibilně-pragmatický britský model. *** Zatímco debata o tom, zda je třeba upřednostňovat pracovní, sociální nebo kulturní integraci migrantů a etnických menšin, je v plném proudu, získávání patřičných jazykových dovedností je bezesporu vnímáno jako předpoklad pro všechny formy integrace. Rozhodnutí týkající se učebních osnov pro výuku jazyků však podle Leunga nejsou ani nezaujatým intelektuálním cvičením, ani jednoduchou technickou volbou co nejefektivnějšího prostředku k naplnění zamýšleného cíle. [...] V jazykově a etnicky komplexních společnostech odrážejí rozhodnutí ohledně výuky jazyků spletité souvislosti mezi demografickými změnami, sociálními hodnotami, politickými procesy a (často nerovnoměrně rozdělenou) politickou mocí 1. I když Velká Británie a Německo mají odlišnou historickou zkušenost s přistěhovalectvím, odlišné pojetí občanství a odlišnou sociální politiku, a i když se obě země historicky vzato liší i v přístupu k integraci migrantů obecně a výuce jazyků zvlášť, stále častěji musí reagovat na stejné výzvy. V této práci nastíním historické přístupy a kontinuitu integračních politik v Německu a Velké Británii s cílem ukázat dva velmi odlišné přístupy k dané problematice a také závislost politik na minulém vývoji (tzv. path dependence). I když množství a povaha nezávislých proměnných znemožňují jakékoliv přímé srovnání výsledků, čtenáře bude jistě zajímat kontrast mezi danými zeměmi. Je všeobecně známo, že německá politická reprezentace ještě nedávno nesledovala vůbec žádnou promyšlenou strategii integrace migrantů a jejich potomků. Naopak se do německé vzdělávací politiky dlouhou dobu promítalo přesvědčení, že hostující pracovníci z jižní Evropy, Turecka a Maroka se nakonec 1 Leung, Constant: Integrating EAL learners into the mainstream curriculum, NALDIC Quarterly 2.1, s. 3-10, NALDIC: Watford. 1
2 vrátí do svých domovských zemí. 2 Několik spolkových zemí tak dokonce vůbec neuvedlo do praxe doporučení KMK (Zpráva o vzdělání dětí hostujících pracovníků) z roku 1952 týkající se rozšíření povinné školní docházky i na děti hostujících pracovníků až do doby, kdy je k tomu donutily mezinárodní úmluvy včetně dohody UNESCO proti diskriminaci z roku Podobně i otázka jazykové výuky začala být řešena na celostátní úrovni až v roce 1964, kdy KMK neurčitým způsobem doporučila spolkovým zemím, aby zavedly dodatečnou výuku německého jazyka formou přípravných hodin němčiny jako druhého jazyka ( Deutsch als Fremdsprache, DAF) nabízených vedle hodin mateřského jazyka. Tato stará doporučení získala konkrétnější obrysy během 70. let v podobě doporučení celoročních přípravných hodin, profesionalizace materiálů pro výuku DAF a především doporučení, aby výuka mateřského jazyka probíhala pod záštitou německého státu nebo místní samosprávy. Kvůli rostoucímu počtu dětí z přistěhovaleckých rodin a jejich nerovnoměrnému geografickému rozptýlení se však jejich vzdělání začalo stále více odlišovat zemi od země, což nakonec spolkové země vedlo k přijetí jednoho ze dvou základních typů politiky. Na jedné straně stál konzervativní bavorský otevřený model (zavedený v roce 1974), který měl rodičům z řad migrantů nabídnout možnost volby mezi několika různými cestami pro jejich děti v závislosti na tom, zda daná rodina plánovala zůstat a integrovat se, nebo se vrátit do domovské země. Otevřený model vycházel z předpokladu, že obsahově založená výuka je možná pouze v jednom jazyku, a že děti s nedostatečnou znalostí němčiny je nutné vzdělávat ve zcela oddělených národních třídách. Díky výuce v mateřském jazyce byl bavorský model v souladu se směrnicí Rady Evropy 74/197/EHS, článek 3, která vyzývá k podpoře domovského jazyka bilingvních studentů. Toto buď/anebo uspořádání, oficiálně zavedené s cílem co nejvíce usnadnit integraci dětí z přistěhovaleckých rodin v jejich domovských zemích po (předpokládaném) návratu domů, však de facto podporovalo sociální segregaci. Obliba bavorského modelu trvala až do konce 80. let, kdy začal být model silně kritizován pro svou segregační povahu a postupně opouštěn. Docela odlišnou povahu měl berlínský model, který se jak ukážeme níže přiblížil britskému systému, a který spočíval v asimilaci skrze pohroužení, tj. desegregaci tříd prostřednictvím stanovení hranice 20% pro maximální počet dětí z přistěhovaleckých rodin na jednu třídu a zavedení dodatečných tříd v případech, kdy byla tato hranice překročena. Narůstající počet dětí z řad migrantů však vedl k situaci, kdy tyto dočasné třídy postupně převzaly roli normálních tříd a hranice 20% byla potichu opuštěna. Příznačně pro celkové řešení této problematiky ze strany Německa v 70. a 80. letech se berlínský senát oddal dvěma desetiletím politického nicnedělání v naději, že problém časem sám zmizí nebo jej vyřeší aktivity v jiných oblastech sociální politiky, např. předpisy v oblasti bydlení. Základním předpokladem německého přístupu k dané problematice bylo, že jakékoliv dítě narozené v Německu se ještě v útlém věku automaticky naučí německy a dokáže zahájit běžnou školní docházku ve věku šesti let. Za účelem potvrzení či vyvrácení této domněnky nebyla sbírána žádná data, což lze považovat za přímý důsledek toho, že v německé vzdělávací politice chybí tradice kvantifikovat a hodnotit úspěšnost škol a namísto toho všemu vévodí politika přesvědčení. I přes své ideologicky protichůdné přístupy ke vzdělání dětí z řad migrantů tak bavorský i berlínský model v podstatě přinesly podobné výsledky a nedokázaly aktivně podpořit integraci velké části studentů z rodin migrantů. 2 Vzdělávací politika je v Německu v rukách jednotlivých spolkových zemí (Länder), nikoliv federální vlády. Ministři školství se však účastní pravidelných konferencí (Kultusministerkonferenz (KMK) Konference ministrů školství), kde se snaží dosáhnout alespoň určité harmonizace napříč jednotlivými spolkovými zeměmi. 2
3 Dlouhodobě špatná kvalita absolventů produkovaných německým vzdělávacím systémem vyšla plně najevo až se zveřejněním mezinárodní studie PISA I v roce Mezinárodní srovnávací studie OECD mezi 32 zeměmi ukázala, že patnáctiletí školáci v Německu se v hodnocení umístili na 22. místě ve schopnosti číst (oproti Velké Británii, která byla na 8. místě) na 21. místě (oproti 9. místu Velké Británie) v matematice a 22. místě (oproti 5. místu Velké Británie) v přírodních vědách. Překvapujících 22% německých školáků dosáhlo pouze toho nejnižšího stupně schopností nebo bylo dokonce pod ním, přičemž do této kategorie spadalo pouze 13% britských školáků. Velký podíl těch, kteří ve studijních výsledcích v německém vzdělávacím systému zaostávali, byl z řad migrantů z druhé, ale i třetí generace, což je snad nejvíce znepokojivé. To, co se v politice nazývá jako šok ze studie PISA znamenalo novou příležitost. Odhalení neuvěřitelného selhání integrace etnických menšin přišlo ve chvíli, kdy začalo být jednoduší získat německé občanství (a tudíž i volební právo), ale zároveň začal sílit tlak na systém sociální péče a v návaznosti na to vypukla i nová debata o potřebě lidského kapitálu. PISA následně vyvolala dvě politické iniciativy (předškolní vzdělání a posílená výuka jazyků), z nichž obě se zaměřily na etnické menšiny jako hlavní oběti stávajícího sociálně selektivního systému. Jelikož opuštění selektivního systému, který děti brzy roztřídí do 3 odlišných akademických skupin, ve prospěch komplexní školní výuky nebylo v Německu nikdy politicky průchodnou možností, politici rychle rozhodli o začlenění mateřských škol do vzdělávacího systému jako nového a mezi voliči populárního sociálního všeléku. Toto opatření posunulo bod rozdělení dětí do odlišných akademických skupin a zároveň umožnilo vyhnout se citlivé otázce zevšeobecnění výuky. PISA kromě toho vedla k nebývalému rozšíření výuky němčiny jako druhého jazyka na všech úrovních počínaje mateřskou školou a k zavedení předškolních kontrolních jazykových testů. V rámci nového trendu kontrolovat a kvantifikovat úspěšnost studentů se náhle objevily studie varující, že v etnicky homogenních městských částech jako je berlínský Kreuzberg má až 80% dětí z řad etnických menšin (většinou tureckého původu) při vstupu na základní školu jen malou nebo dokonce žádnou znalost němčiny. Šok ze studie PISA vedl k tomu, že se otázka integrace dostala v následujících letech do popředí agendy německých politiků, ale jen málo bylo učiněno ke změně struktury selektivního vzdělávacího systému s tím, že výjimkou je v tomto směru Šlesvicko-Holštýnsko. Na rozdíl od britského multikulturního smýšlení PISA posílila tradičně asimilační proudy v německé vzdělávací politice a byla všeobecně vnímána jako důkaz selhání multikulturalismu jako funkčního přístupu v oblasti vzdělávací politiky. Asi nejlepším dokladem tohoto vývoje je skutečnost, že zatímco základní školy stále častěji nabízejí bilingvní programy v angličtině a francouzštině, finanční prostředky na výuku v mateřském jazyce etnických menšin jsou kráceny. Politici zdůvodňují škrty tím, že výzkumy (především ve Spojených státech a Nizozemí) o výhodách výuky v mateřském jazyce a bilingvních programů jsou zatím neprůkazné. Dalším důvodem pro podporu výuky pouze v němčině se stala hypotéza o době nutné ke splnění úkolu, podle níž děti migrantů plýtvají při hodinách mateřského jazyka časem, pokud tyto hodiny nemají jiný než čistě jazykový obsah. Zastánci výuky v mateřském jazyce jako je například program FörMig na druhou stranu tvrdí, že výuka němčiny jako druhého jazyka urgentně vyžaduje profesionalizaci a mnohem větší rozšíření, pokud má být účinná. 3
4 V protikladu k dlouholetému německému laissez-faire postoji začali britští politici sledovat aktivní integrační přístup již v 50. letech. Jestliže se Německo chybně domnívalo, že hostující pracovníci se jednoho dne vrátí domů, a že jejich děti je tudíž možné z hlediska vzdělávacího systému přehlížet, Britové se od počátku domnívali, že jakmile děti migrantů překonají jazykovou bariéru, dojde k jejich absorpci většinovou společností skrze vzdělávací systém. Na rozdíl od Německa ale britští politici nikdy nechtěli jednat s určitými skupinami jinak než s většinovou společností, a to zejména na základě etnických nebo jazykových odlišností. Tato neochota vycházela z obav z nepříznivé reakce obyvatelstva na preferenční zacházení s určitou skupinou lidí a z nechuti kohokoliv stigmatizovat. Zákon o místní samosprávě z roku 1966 byl tak prvním a zároveň velmi výjimečným zákonem zajišťujícím dodatečné financování (dlouhodobé financování podle paragrafu 11 od Ministerstva vnitra, nyní známé jako grant na podporu úspěchů menšin, EMAG) na jazykové a kulturní potřeby etnických menšin. Velká Británie se však brzy přestala orientovat výhradně na jazyk a snažila se řešit širší otázky související s obecně podprůměrnou školní úspěšnosti dětí z etnických menšin: jakmile bylo jasné, že počáteční asimilační paradigma nedokázalo zlepšit výsledky studentů z řad etnických menšin, britští vědci a politici začali v následujících desetiletích odvážně aplikovat na vzdělání těchto studentů řadu přístupů. Na rozdíl od statického německého asimilačního paradigmatu kladoucího požadavky pouze na studenty se pedagogičtí odborníci v Británii zaměřili na hledání nedostatků v systému i společnosti. Vážně se zabývali řadou potenciálních příčin problémů včetně tzv. faktoru školy, rasismu učitelů, vztahů mezi učiteli a studenty a příliš nízkých očekávání. Dále bylo důležité, že za vzdělání svých dětí převzaly odpovědnost i britské etnické komunity, které přišly s možností dalších hodin výuky, oddělenými školami a s politickými nátlakovými skupinami, jejichž prioritou bylo zajištění vhodnější výuky pro děti migrantů. Tyto aktivity etnických nátlakových skupin, které na rozdíl od svých německých protějšků disponovaly občanstvím a volebním právem, sehrály roli jednoho z impulsů pro řadu politických aktivit zaměřených na boj proti diskriminaci a sociálně-ekonomickým problémům menšin. Na základě zevrubného zkoumání rasismu, strukturálních nerovností a zaostalosti především ve velkých městech došlo ke zřízení specializovaných orgánů jako je Národní výbor pro migranty ze zemí Společenství, Komise pro vztahy mezi komunitami a Komise pro rasovou rovnost, a dále k zahájení řady státem financovaných programů jako je Program pro města (1968). Vedle toho byla Británie mezi evropskými zeměmi s ohledem na rasovou politiku vždy na špičce, a to počínaje zákonem o rasových vztazích z roku 1976 (novelizován v roce 2000), a konče řadou právních předpisů zaměřených proti diskriminaci. Britská vzdělávací politika vůči etnickým menšinám tradičně sledovala dvojí strategii mainstreamingu a boje proti stigmatizaci a zároveň legislativní aktivity na podporu rovných příležitostí a výslovný zákaz diskriminace. Co se týče výuky jazyků byla pro tuto tradici typická a obzvlášť důležitá tzv. Bullockova zpráva z roku 1975, jelikož zpochybnila účinnost specializovaných jazykových center a doučování angličtiny jako druhého jazyka (ESL). Zpráva odrážela britskou nechuť separovat, stigmatizovat či nabízet preference určitým skupinám, a vedle toho podpořila přístup vycházející z integrace do většinové společnosti a výuky jazyka napříč učebními osnovami. Tento podnět byl dále potvrzen o deset let později, kdy byla zveřejněna tzv. Swannova zpráva, velmi vlivný dokument s výmluvným názvem Vzdělání pro všechny. Jakmile konzervativci vystřídali u vlády labouristy, priority v oblasti vzdělání se významně posunuly směrem od dosud převládajících pluralistických idejí. Ve světle celonárodní ekonomické recese a rasových nepokojů na 4
5 počátku 80. let konzervativci prosazovali národní jednotu a homogenitu, národní standardy ve vzdělání a základní dovednosti ve standardní angličtině. Školám bylo s ohledem na výuku jazyka pro děti migrantů doporučeno řídit se strategii, která se zaměřuje především na následující tři body: výuka angličtiny jako druhého jazyka by měla probíhat v normálních třídách prostřednictvím partnerského učení tak, aby již nedocházelo k segregaci; všechny děti se musí naučit respektovat bohatost minoritních kultur a jazyků; a konečně měla být ukončena výuka mateřského jazyka ve školách a podporována pouze mimo ně. Konzervativci obratně argumentovali tím, že komunitní jazyky by výukou v normálních školách přišly o svůj komunitní rozměr. Vedle toho jim začlenění výuky angličtiny jako druhého jazyka pod hlavičku všeobecných jazykových potřeb a znalostí umožnilo dále oslabit rozdíly a odlišnosti. Lze tudíž konstatovat, že ačkoliv byla Swannova zpráva rétorickým odklonem od asimilačního paradigmatu, v otázkách financování a infrastruktury k němu ve skutečnosti směřovala. Důležitý konzervativní zákon o reformě vzdělání schválený v roce 1988 dokonce již ani neobsahoval zmínku o etnické příslušnosti, rase či multikulturním vzdělání (i když podpořil výuku urdštiny, paňdžábštiny a bengálštiny jako moderních cizích jazyků). Děti z řad etnických menšin se však najednou ocitly v obtížnější situaci, protože reformy financování provedené v roce 1988 přinesly výuce angličtiny jako druhého jazyka konkurenci v podobě jiných vyučovacích předmětů, které se též ucházely o omezené finanční prostředky. Stejně tak zavedení srovnávacích, tzv. ligových tabulek vedlo k tomu, že přítomnost velkého počtu studentů z řad etnických menšin začala být školami vnímána jako břemeno v soutěži o to, která škola dosáhne lepších výsledků. Obrozená Labouristická strana, tzv. New Labour, si za své tři nejvyšší priority zvolila vzdělání, vzdělání a vzdělání a převzala tradiční přístup spočívající v mainstreamingu, avšak spíše s důrazem na všeobecnou chudobu mezi dětmi a sociální vyloučení než na různou míru akademické úspěšnosti etnických menšin. V duchu tzv. zmocňujících ( enabling ) politik třetí cesty poklesla rétorická důležitost rasy a třídy ve prospěch skvělých výsledků pro všechny, vysokých očekávání pro všechny a důležitosti každého dítěte. Angličtina je jako druhý jazyk obvykle vyučována prostřednictvím kombinace podpory ze strany učitelů ve třídě a samostatného učení s tím, že diferencované finanční prostředky existují především ve formě nestigmatizujících místních programů včetně Akčních zón pro vzdělání a Skvělých výsledků ve městech (ty ve skutečnosti pokrývají 70% všech etnických menšin v Anglii). Hodnocení účinnosti strategií výuky jazyka je v podstatě nemožné, když se srovnávají různé proměnné včetně různých skupin migrantů s různou znalostí angličtiny/němčiny, různými ambicemi ve vzdělání a konečně i s různými jazyky světová lingua franca zde stojí proti jazyku, jehož zvládnutí je obecně považováno za obtížnější. Pokud však sledujeme oba historické přístupy až na úroveň integrace dětí z řad etnických menšin prostřednictvím jazykové výuky, spatříme dvě velmi odlišné tradice. Němečtí politici a pedagogové se již dlouhou dobu zajímají o etnický faktor jako o možné vysvětlení slabých školních výsledků dětí migrantů, zatímco ve Velké Británii byla celá problematika řešena hlavně (podle některých až přehnaně) v souvislosti se společenskou třídou. V Německu i nadále leží břemeno integrace hlavně na menšinách jako takových, zatímco v Británii panuje obecně sdílené přesvědčení, že důležitou roli v celém procesu hraje mnohem víc obecnějších faktorů včetně těch společenských, a že integrace není jednosměrná ulice. Nejdůležitější je však to, že tradiční německý asimilační přístup je od zveřejnění průzkumu PISA ještě 5
6 intenzivnější, zatímco britští politici obecně vzato i nadále podporují duální národní strategii rozvoje rasových vztahů v oficiálně multikulturní společnosti a zároveň dělají vše co je v jejich silách pro to, aby nedocházelo k vyčleňování či stigmatizaci libovolné skupiny (mainstreaming). To vše vede k poměrně pozoruhodnému paradoxu: rétoricky je v Německu kladen velký důraz na asimilaci, ve skutečnosti je infrastruktura integrace studentů z řad etnických menšin téměř výhradně podporována skrze výuku jazyka jedná se tedy o přístup, který Británie opustila již v 60. letech. Vedle toho platí, že vysoce selektivní systém dělící děti do třech skupin nebyl nikdy opuštěn či narovnán, takže mnoho dětí z řad menšin uvízne v akademicky nejnižší skupině (Hauptschulen), přičemž pořád jsou slyšet stížnosti na sebe-segregaci etnických menšin. Pro srovnání: ačkoliv se v Británii multikulturalismus dostal pod palbu kritiky, je stále obecně přijímanou oficiální doktrínou jakékoliv rétorické volání po asimilaci etnických menšin by vyvolalo jen opovržlivé pohledy. Zatímco britská rétorika v oblasti vzdělání klade důraz na práva, nároky a přijetí rozmanitosti spolu s politikou rovných příležitostí a legislativou namířenou proti diskriminaci, existuje zároveň vysoké očekávání pro všechny, celostátní školní osnovy a testy a dokonce i výrazné intervence behaviorálního druhu. Obecně vzato může být pro politiky Německa a i pro politiky jiných kontinentálních zemí užitečné podívat se blíže na Velkou Británii, když ne jako na vzor, tak alespoň jako na příklad alternativního všeobecného přístupu k otázce integrace. 6
Učitelé matematiky a CLIL
ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceSociálně vyloučené lokality v ČR
Sociálně vyloučené lokality v ČR Karel Čada Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha, 9. 11. 2017, Spravedlivost ve vzdělávání Nerovnosti v českém vzdělávacím systému Co je to sociální vyloučení?
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (2014/2250(INI))
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 15.4.2015 2014/2250(INI) NÁVRH ZPRÁVY o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (2014/2250(INI)) Výbor pro práva žen
VíceMULTIKULTURNÍ KONZULTANT
Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 9. 2012 2011/0369(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 Návrh stanoviska Mariya Gabriel (PE491.303v02-00) k návrhu nařízení Evropského parlamentu
VíceKampaň Rady Evropy Free to Speak, Safe to Learn Democratic Schools for All
Kampaň Rady Evropy Free to Speak, Safe to Learn Democratic Schools for All Část 1 dotazníku Rady Evropy: DEMOKRATICKÁ ŠKOLA PRO VŠECHNY Instrukce pro vyplnění Dotazník prosím vyplňujte přímo do formuláře,
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VíceStrukturální ukazatele pro školy k rozvoji inkluzivních systémů ve školách a jejich okolí
Strukturální ukazatele pro školy k rozvoji inkluzivních systémů ve školách a jejich okolí Ukazatel Popis 1. PODPORA SYSTÉMOVÉ INTEGRACE POLITIKY A PRAXE V OBLASTI INKLUZIVNÍCH SYSTÉMŮ VE ŠKOLÁCH A JEJICH
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceŘeditelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity
Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity Doc. Ing. Helena Vomáčková, CSc. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. helena.vomackova@ujep.cz Edukační pojetí efektivity vstupy výstupy
VíceRVP v širších souvislostech
RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich
VíceOperačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015
XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence
VíceZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU
CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ
VíceAktuální trendy v řízení mateřské školy
Aktuální trendy v řízení mateřské školy Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze Úvodní brainstorming Co očekáváte od tohoto semináře? Na co bychom neměli zapomenout? Jak nejlépe využít
VíceŠkolní asistent. Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy. Dr. Milady Horákové 447/60, Liberec VII-Horní Růžodol, Liberec
Školní asistent Pomůcka pro práci s šablonovými projekty pro mateřské školy Tento dokument zpracovali naši odborníci jako pomoc vedoucím a projektovým pracovníkům mateřských škol pro administraci šablonových
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu
Více4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo
VíceSPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (
III. ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST 1. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Předmětem návrhu novely nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního
VícePŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY
Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková
VíceROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2
ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2 CÍL - POSKYTOVÁNÍ VŠEM JEDINCŮM ROVNÝCH VZDĚLÁVACÍCH PŘÍLEŽITOSTI (V MAXIMÁLNÍ
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0023/1. Pozměňovací návrh. Igor Šoltes za skupinu Verts/ALE
8.2.2017 A8-0023/1 1 o Albánii za rok 2016 Bod 23 a (nový) 23a. upozorňuje na to, že právo na život, včetně práva řady dětí navštěvovat školu a žít běžný společenský život, podrývají v Albánii stále existující
VíceSWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání
Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo
VíceINTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková
INTEGRACE A INKLUZE Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE Pedagogický slovník integrace jsou přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol.
Více*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup
říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 16. února 2017
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 16. února 2017 Koncepce podpory škol v prioritní ose 3 OP VVV základní východiska Investiční priority prioritní osy 3 OP VVV 1) Omezování a prevence předčasného
VíceRegionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY
Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
VíceSport jako prostředek k podpoře vzdělávání, zdraví, rozvoje a míru
Organizace spojených národů Valné shromáždění Distribuce.: omezená 16. říjen 2014 Původní jazyk: angličtina A/69/L.5 69. zasedání Položka agendy: 11 Sport pro rozvoj a mír Austrálie, Rakousko, Ázerbájdžán,
Více*** NÁVRH DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 3. 9. 2012 2011/0431(APP) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu
VíceMODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN
MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceHarmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VícePrávní rámec EU v oblasti rovnosti
Právní rámec EU v oblasti rovnosti JUDr. Barbara Havelková, LL.M., D.Phil. Seminář ERA, Praha 2018 Obsah Listina základních práv EU a smlouvy EU (ústavní rovina) Směrnice EU (zákonná rovina) Působnost
Vícestručný popis problému, který projekt řeší;
PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu
VíceHistorie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com
Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í
č.j.: 926/2017 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 861 ze dne 11.12.2017 Projektový záměr městské části Praha 3 k žádosti o dotaci na výdaje realizované v rámci projektu obcí na
Více2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních
Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských
VíceRámcové vzdělávací programy
Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy QUO VADIS? Katedra pedagogiky PF UJEP Scientistický model -Striktní rigidní osnovy -Hromadná výuka -Transmisivně-instruktivní vzdělávací postupy -Kognitivní
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
Více70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky (CEDAW/C/CZE/2).
Příloha č. 2 k usnesení vlády České republiky ze dne 2003 č. Česká republika 70. Výbor na svém 573. a 574. zasedání 8. srpna 2002 (viz CEDAW/C/SR.573 a 574) posoudil druhou pravidelnou zprávu České republiky
VícePozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních režimů
Příbram Vojna 2013: Josef Märc Projektová výuka, současné dějiny a šťastná babička komunistka (50. léta v Československu) Pozornost věnovaná tématům Stav výuky soudobých dějin Ústav pro studium totalitních
VíceSoučasné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy
Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání
VíceSpolečnost pro pomoc dětem
Společnost pro pomoc dětem Naše poslání Společnost pro pomoc dětem pomáhá dětem z chudých poměrů k úspěchu a prosperitě. A to tak, že cíleně podporujeme děti a jejich rodiny v chudších částech New-Yorku.
VíceLegislativní zabezpečení asistenta pedagoga
Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími
VíceVýchodiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle
Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle Na základě zapojení aktérů a vyhodnocení existujících materiálů byly určeny následující oblasti a v nich tyto klíčové problémy. Problémová
VíceKoncepce odborného vzdělávání
Koncepce odborného vzdělávání Jiří Nantl 1. náměstek ministra Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní strojírenský klastr, Ostrava, 23. 4. 2013 Hlavní problémy v oblasti odborného vzdělávání
VíceEvropská jazyková cena Label 2019
Evropská jazyková cena Label 2019 VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ NA OCENĚNÍ PRO INOVATIVNÍ PROJEKTY V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. CÍLE Cílem Evropské jazykové ceny Label je podporovat kvalitní inovativní
VícePosition paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.
Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního
Více18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle
VíceCvičení ze společenských věd
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských
VíceČeské předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu
České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC
Více2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo
VíceZáměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy
VíceVzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org
Více1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
VíceZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty
ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího
VíceZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace
Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceSkandinávské zkušenosti s inkluzí. Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin
Skandinávské zkušenosti s inkluzí Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D., EDUin Vznik této analýzy byl finančně podpořen EHP a Norskými fondy Proč inkluze Začleňování (inkluze) není zdaleka jen téma vzdělávání, jde
Více3. zasedání Řídícího výboru Partnerství MAP Opavsko
3. zasedání Řídícího výboru Partnerství MAP Opavsko Tvorba Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání na území Opavska 26. září 2016 Opava Místní akční skupina Opavsko z.s. realizátor projektu Statutární
VícePŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ
PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)
VíceKvalitativní hlediska inkluzívního vzdělávání v Evropě: průzkum Dotazník pro vzdělávací zařízení
Kvalitativní hlediska inkluzívního vzdělávání v Evropě: průzkum Dotazník pro vzdělávací zařízení Evropská síť pro inkluzívní vzdělávání a zdravotní postižení includ-ed, která je financována Evropským sociálním
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
VíceHarmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu
VíceMonitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah
Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování... 2 2. Souhrnné výsledky šetření v roce 2009... 3 2.1 Výsledky zjištěné
VícePříprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+
Příprava pozice ČR ke kohezní politice EU 2013+ Mgr. Stanislav Schneidr Odbor evropských záležitostí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Výroční konference ROP Střední Čechy 2010 Brandýs nad Labem, 15. září
VíceProjekt mobility pracovníků v oblasti školního vzdělávání
Projekt mobility pracovníků v oblasti školního vzdělávání Projekty mobility umožňují školám poskytnout učitelům i jiným pracovníkům příležitosti a podněty pro získání nových schopností odpovídajících potřebám
VíceNORMALITA V NÁVAZNOSTI NA ÚMLUVU
NORMALITA V NÁVAZNOSTI NA ÚMLUVU Podpora transformace v Moravskoslezském kraji III, CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0001920 Semináře: Ostrava, Opava červen, září 2018 " V ŠICHNI LIDÉ SE RODÍ SVOBODNÍ A JSOU
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
VíceStrategický rámec MAP pro ORP Havířov
Strategický rámec MAP pro ORP Havířov Aktualizace březen 2017 1. Sdílená vize vzdělávání v území ORP Havířov Příznivé a přátelské prostředí pro vzdělávání přizpůsobené potřebám člověka 21. století a zajištění
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VíceKomunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích
Komunitní plánování sociálních služeb v Pardubicích Opatření: 2 PS Cizinci, národnostní a etnické menšiny Oblasti plnění Akčního plánu pro období 1. 1. 2018 31. 12. 2018 1. Pokračování cyklu tematických
Více19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ
19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
Více1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu
VíceVolný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků
Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků 1 Vnitřní trh základní obsah Vnitřní trh zahrnuje Volný pohyb zboží Volný pohyb kapitálu Volný pohyb služeb Volný pohyb osob Volný pohyb zaměstnanců jádro volného
VíceSituace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)
Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky-cizinci je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků
VícePROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ
GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ
VíceProsazování genderové rovnosti
Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím
VíceZákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna
VíceInfrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Řídicí orgán OP VaVpI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OP VaVpI Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem Identifikace
VíceSHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ZÁKLADNÍ STUDIE
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ZÁKLADNÍ STUDIE Shrnutí výstupů základní studie zaměřené na analýzu stávající situace v oblasti podpory nadaných a talentovaných žáků a jejich učitelů TURECKO ČESKÁ REPUBLIKA NĚMECKO -
VíceMajority a minority ve společnosti
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu
VícePodpora inkluzivního vzdělávání. Sociální integrace v obcích
Podpora inkluzivního vzdělávání Sociální integrace v obcích Chceme mít selektivnější nebo inkluzivnější systém? Jaké konkrétní kroky činí v této oblasti MŠMT v současné době Národní plán inkluzivního vzdělávání
VíceAutorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010
Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?
VíceCestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem
Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem Na začátku září zahájil Středočeský kraj realizaci projektu Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem. Díky
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceVýsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 Malá Strana TISKOVÁ ZPRÁVA odbor vnějších vztahů a komunikace Výsledky mezinárodního výzkumu TIMSS 2007 Praha,
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VíceEvropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010
SHRNUTÍ Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010 Dopad kvalitního uměleckého a kulturního vzdělávání na úplný rozvoj jednotlivce,
VíceSekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.
Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto
Více