DIALOG. program UPROST ED EVROPY IN DER MITTE EUROPAS. Lidé na okraji XXIII. BRN NSKÁ KONFERENCE dubna 2014

Transkript

1 UPROST ED EVROPY IN DER MITTE EUROPAS Lidé na okraji XXIII. BRN NSKÁ KONFERENCE dubna 2014 program

2 pátek, 11. dubna 2014 Kongresový sál hotelu International (Husova 16) od od P íjezd a ubytování (konferen ní kancelá v hotelu International) Ve e e (ubytovaní hosté obdrží ve e i ve svém hotelu) Zahájení konference Martin Kastler (europoslanec, spolkový p edseda Ackermann-Gemeinde, Schwabach/Brusel) Zdravice: primátor Roman Onderka (m sto Brno), atašé Norbert Axmann (Velvyslanectví SRN v Praze), zástupce Jihomoravského kraje a Ministerstva zahrani í eské republiky Úvodní myšlenky: Menšiny a v tšiny prof. Pavel Švanda (spisovatel, Brno) Menšina, národnost, etnické skupiny - uprost ed nebo na okraji naší spole nosti Hartmut Koschyk MdB (zmocn nec spolkové vlády pro vyst hovalce a národnostní menšiny, Berlín) Co dnes ohrožuje menšiny a pro se v tšina cítí ohrožena menšinami? Anna Šabatová, Ph.D. (Ve ejná ochránkyn práv, Brno) Moderace: Doc. JUDr. Petr Pithart

3 Martin Kastler (*1974). Historik a politolog, politik za CSU. len Evropského parlamentu (2003/2004 a od roku 2008), kde je mluv ím CSU ve v cech sociálních, ochrany životního prost edí a zdravotnictví. Spolupracuje s vícero evropsky a k es ansky orientovaných spolcích. Od roku 2012 je lenem Centrálního výboru n meckých katolík a od roku 2013 jejím mluv ím v oblasti evropské spolupráce a interkulturních otázek. len správní rady esko-n meckého fondu budoucnosti. Od roku 2010 spolkový p edseda Ackermann-Gemeinde. Prof. Pavel Švanda (*1936). Spisovatel a noviná. Žije od roku 1938 v Brn, kde vystudoval na filozofické fakult. V 60. letech redaktor asopis Host do domu a Tvá, v období normalizace v r zných emeslných profesích a publicisticky angažovaný v samizdatu. Signatá Charty 77. Od roku 1989 vyu uje v Brn na divadelní fakult JAMU a je inný jako autor a publicista. Hartmut Koschyk (*1959). Politik za CSU. Od roku 1990 len N meckého spolkového sn mu, kde v letech zastával funkci parlamentního jednatele politické skupiny CSU parlamentní sekretá spolkového ministerstva financí. Od roku 2014 zmocn nec vlády SRN pro vyst hovalce a národnostní menšiny. Nositel mnohých estných funkcí, mj. byl v letech p edsedou spolku pro pé i o kulturní vztahy s N mci v zahrani í a zastupujícím p edsedou nadace pro zpracování diktatury SED (Sjednocené socialistické strany). Rodové ko eny v Horním Slezsku. Anna Šabatová, Ph.D. (*1951). Právni ka ob anských práv a ombudsmanka R. P ed rokem 1989 disidentka, pat ila k prvním signatá m Charty 77, jejíž byla roku 1986 mluv í. Kv li disidentské innosti byla dva roky ve v zení a nemohla dokon it studia. Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor eský jazyk a literatura) tak dokon ila až v roce obhájila doktorát na právnické fakult Masarykovy univerzity v Brn. V letech byla zástupkyní ombudsmana, stála v ele eského helsinského výboru. Od února 2014 ve funkci ve ejné ochránkyn práv. V roce 1998 obdržela Cenu OSN na poli lidských práv. Doc. JUDr. Petr Pithart (*1941). Publicista a politik za KDU- SL, právník. Od roku 1994 docent na právnické fakult Univerzity Karlovy v Praze. Po roce 1968 vykonával nucen jako disident d lnické profese. Signatá Charty 77. P edseda vlády R v letech 1990 až V letech senátor Parlamentu R, a p edseda senátu, a místop edseda senátu. Je publicisticky inný. Do roku 2012 p edseda Spole nosti Bernanda Bolzana.

4 sobota, 12. dubna 2014 Kongresový sál hotelu International (Husova 16) P ístup k jiným kulturám jako prubí ský kámen demokracie v našich zemích Vstupní slovo Martin Neumeyer (poslanec bavorského parlamentu, zmocn nec bavorské vlády pro integraci, Mnichov) Diskuse: Ivanka Mariposa onková (romská aktivistka, Praha), Herbert Heuß (vedoucí v decký pracovník Úst ední rady n meckých Sinti a Rom, Heidelberg), Dr. Éva Kovács (socioložka, Budapest), Martin Neumeyer (Mnichov), Saša Uhlová (publicistka, Praha) Moderace: Rainer Karlitschek (Dramaturg, Mnichov) Co vypovídá zacházení s menšinami o stavu naší demorakcie? Prezentace ocen ných prací 4. ro níku evropské esejistické sout že europoslanci Martinem Kastlerem (Schwabach/ Brusel) a Dr. Liborem Rou kem (Praha/ Brusel) Organiza ní upozorn ní týkající se odpoledního programu Ob d (restaurace Lucullus v hotelu International - Husova 16)

5 Martin Neumeyer (*1954). Politik za CSU. Studoval mikroekonomii na Univerzit a vyšší odborné škole v ezn. Zpo átku samostan výd le n inný jako gastronom a obchodník, od roku 2003 len Bavorského zemského sn mu a od roku 2009 zmocn nec bavorské zemské vlády pro integraci. Je aktivní v komunální politice a v mnohých spolcích, zam ujících se na kulturu a integraci. Ivanka Mariposa onková (*1985). Here ka, zp va ka a politická aktivistka. Po maturit studovala pedagogiku na Západo eské univerzit v Plzni, v roce 2012 absolvovala DAMU obor herectví se zam ením na autorskou tvorbu a pedagogiku. V nuje se tématu romské menšiny a organizuje workshopy romských tanc. Herbert Heuß (*1954). Politolog. Od založení Úst ední rady n meckých Sinti a Rom její v decký spolupracovník zodpov dný za politické poradenství. V letech v decký vedoucí Dokumenta ního a kulturního centra n meckých Sinti a Rom v Heidelbergu. Poté 12 let vytvá el rozvojové projekty pro Romy na Balkán, od roku 2009 p sobí op t v N mecku jako v decký vedoucí p i Úst ední rad n meckých Sinti a Rom. Autor r zných publikací o situaci Rom v jihovýchodní Evrop a jejich pronásledování v N mecku. Dr. Éva Kovács (*1964). Socioložka. Studovala sociologii na University of Economic Science v Budapešti, v roce 1994 zde obhájila doktorát na téma Židovská identita na Slovensku mezi sv tovými válkami. Vyu uje v Pécs a Budapešti, spolupracuje na projektu s p eživšími koncentra ního tábora Mauthausen. K jejímu výzkumnému zam ení pat í mj. témata imigrace, kultury, genderu, Rom, otrok a nucených prací. Saša Uhlová (*1977). Publicistka a romistka. Po gymnáziu v Grenobelu studovala romistiku na Univerzit Karlov v Praze. V nuje se tématu lidí na okraji a vypráví jejich p íb hy. Je publicisticky inná nap. pro Deník Referendum. Je vdaná a má ty i d ti. Rainer Karlitschek (*1976). Dramaturg. Studoval sociologii, divadelní a hudební v dy na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichov, ve své záv re né práci se v noval vyrovnání se s minulostí v povále ném hudebním divadle. Od roku 2001 je angažován jako dramaturg Bavorské státní opery. Vyu uje na Bavorské divadelní akademii August Everding. Dr. Libor Rou ek (*1954). Politik za SSD. V roce 1977 emigroval a studoval politologii a sociologii na Univerzit ve Vídni, kde získal doktorát. Dále pobýval ve Washingtonu (mj. pracoval pro Hlas Ameriky) a Londýn (pracoval na Královském institutu mezinárodních záležitostí). V roce 1998 se stal mluv ím SSD a vlády Miloše Zemana, 2002 lenem Poslanecké sn movny Parlamentu R. Od roku 2004 je lenem Evropského parlamentu, mj. ve funkci viceprezidenta parlamentu a místop edsedy své frakce. Od roku 2005 je p edsedou Unie evropských federalist v R.

6 sobota, 12. dubna 2014 Ve vzájemném dialogu/setkávání lidí a kultur (na r zných místech m sta, z ásti k dispozici autobus, viz. informa ní leták) odjezd autobusu od hotelu International (skupiny 1-3) za átek prvního bloku (do 15.30) konec prvního bloku a odjezd autobusu od hotelu Intenational (skupiny 1-3) za átek druhého bloku (do 17.30) konec druhého bloku a p íjezd autobusu k hotelu International (skupiny 1-3) Mše svatá v kostele sv. Jakuba s bývalým opatem Dr. Emmeranem Kränklem OSB (Schäftlarn) a Mons. Františkem Koutným (Brno) hudba: Sbor Kantiléna (Brno) odjezd autobusu na hrad Špilberk (jako nabídka) raut na hrad Špilberk Pro ú ast na jednotlivých ástech programu je nutné se p edem zapsat na odpovídající seznamy, které se od soboty od 8.00 budou nacházet p ed kongresovým sálem hotelu International.

7 Dr. Emmeram Kränkl OSB (*1942). Bývalý opat benediktinského kláštera St. Stephan v Augsburku. Promoval v teologii, v roce 1970 byl vysv cen na kn ze, 1987 zvolen a vysv cen na opata. V letech p edseda Bavorské kongregace benediktin, v roce 2006 odstoupil z funkce opata. Žije v klášte e Schäftlarn a pracuje jako u itel a komisární vedoucí portugalské katolické misie v Augsburku. Od roku 2010 p evzal záštitu nad Sozialwerk Ackermann-Gemeinde. Mons. František Koutný (*1950). ímsko-katolický duchovní. V letech studoval teologii v Olomouci, v roce 1973 byl vysv cen na kn ze. Po správ n kolika moravských farností byl v roce 1987 jmenovám vicerektorem a v roce 1990 rektorem kn žského seminá e v Olomouci. V letech byl vicerektorem Nepomucena v ím. Od roku 2011 je fará em v Brn (farnost sv. Má í Magdaleny). Srde n d kujeme za podporu: Mediální partne i:

8 ned le, 13. dubna 2014 Kongresový sál hotelu International - Husova Zdravice: bývalý vicekanclé dr. Erhard Busek (Víde ) Lidé na okraji Ji í Dienstbier (ministr pro lidská práva, rovné p íležitosti a legislativu, Praha) Co d lat? Nástroje proti marginalizaci a cesty z pasti chudoby Úvodní slova: - Aygül Özkan (politi ka, Hamburg) - Ond ej Liška (politik, Praha) Diskuze: David Be ák (politik, Praha), Ond ej Liška (politik, Praha), Judith Marte-Huainigg (Charita, Víde ), Drahomíra Miklošová (starostka, Obrnice), Aygül Özkan (bývalá ministryn, Hannover) Moderace: Ond ej Mat jka (Praha) Ob d, odjezd (restaurace Lucullus v hotelu International - Husova 16) Na shledanou u XXIV. Brn nského symposia od 27. do 29. b ezna 2015! Dr. Erhard Busek (*1941). Politik za ÖVP. Vicekanclé Rakouské republiky ( ), spolkový ministr pro v du a výzkum ( ) a posléze ministr pro vzd lávání a kulturní záležitosti ( ). Zvláštní koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu ( ). Od r p edseda Institutu pro podunajský prostor a st ední Evropu (Institut für Donauraum und Mitteleuropa) ve Vídni. Nositel mnohých etných vyznamenání nap. Medaile za zásluhy eské republiky.

9 Ji í Dienstbier (*1969). Politik za SSD. Jako student se aktivn podílel na Sametové revoluci. V letech poslanec Federálního shromážd ní SFR. Studoval práva na Karlov Univerzit v Praze, poté od roku 1998 pracoval jako advokát. Od roku 2011 senátor, v letech místop edseda SSD. V roce 2010 kandidoval na ú ad primátora Prahy a v roce 2013 byl kandidátem své strany na prezidenta R. Od roku 2014 je ministrem pro lidská práva a rovné p íležitosti a legislativu a p edseda Legislativní rady vlády. Aygül Özkan (*1971). Politi ka za CDU tureckého p vodu. Studovala práva v Hamburku, od roku 1998 právni ka. Pracovala na vedoucích pozicích se spole nosti Deutsche Telekom a TNT Post Deutschland. V roce 2008 se stala poslankyní Hamburgerského parlamentu a v letech p sobila jako první zemská ministryn muslimského p vodu a s migra ní minulostí jako ministryn pro sociální v ci, ženy, rodinu, zdravotnictví a integraci v Dolním Sasku. Od roku 2012 lenka spolkového p edsednictva CDU. Ond ej Liška (*1977). eský politik za Stranu zelených. Studium politologie a religionistiky v Brn lenem brn nského m stského zastupitelstva poradcem Frakce Zelených v Evropském parlamentu poslancem Parlamentu R ministr školství, mládeže a t lovýchovy. Od r p edseda Strany zelených a její p ední kandidát v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. David Be ák (*1979). Po absolvování vyšší odbrorné školy v Most magisterské studium pedagogiky na Univerzit Karlov. Pracoval na Ú adu vlády a od roku 2005 je vedoucím odboru sociálních v cí a zdravotnictví na Praze 14. Od svých studií se angažuje v oblasti lidských práv a poskytování pomoci v oblastech ob ansko-právních a sociálních lidem a menšinám ohroženým sociálním vylou ením. Judith Marte-Huainigg (*1966). Studovala práva na Univerzit ve Vídni a na pa ížské Sorbonn pracovala v kabinetu rakouského ministerstva pro rodinu a mládež. Od roku 2000 vedoucí odd lení pro sociální politiku v centrále rakouské charity. V estných funkcích se angažuje v oblastech vysokoškolské politiky, práci s lidmi bez domova a dobrovolné sociální služb. Drahomíra Miklošová (*1953). Ekonomka a komunální politi ka za stranu ODS. Pracovala na mnohých pozicích na m stském ú adu. Od roku 2006 místostarostka, od roku 2010 starostka obce Obrnice, obce s velkým podílem romské menšiny obdržela výro ní cenu Rady Evropy za boj se sociálním vylou ením. Ond ej Mat jka (*1979). Historik a politolog. Od roku 1998 je vedoucím ob anského sdružení Antikomplex, které se zasazuje o kritickou reflexi eské minulosti mluv í esko-n meckého fóra mládeže jednatel spole nosti Bernarda Bolzana. V roce 2009 spoluzaložil Centrum ob anského vzd lávání p i Masarykov univerzit v Brn, které se zasazuje mj. o rozvoj politické vzd lanosti v esku.