Migrace a internetová síť: nové virtuální prostory k formování kulturní identity Paz Prendes, Francisco Martínez-Sánchez & Linda J.

Transkript

1 č.7 únor 2008 elearning Papers Úvodník Články Vzdělávací proces a interkulturalita Roberto Carneiro, Lluís Tarín & Elina Jokisalo Migrace a internetová síť: nové virtuální prostory k formování kulturní identity Paz Prendes, Francisco Martínez-Sánchez & Linda J. Castañeda E-learning a interkulturní dimenze vzdělávacích teorií a výukových modelů Claire Bélisle Distanční školení učitelů ve venkovské oblasti Kenyi Chiara Pozzi Specifikace SCORM pro rozvíjející se svět: lingvistická různorodost v pracovním prostředí Mokhtar Ben Henda Otevřené zdroje výuky a uplatnění v praxi Sandra Schaffert & Guntram Geser Rychlý e-learning jako informální vzdělávací nástroj pro pokročilé studenty Nicolò A. Piave elearning Papers Noviny elearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. editorial@elearningeuropa.info ISSN: Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. elearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese:

2 Úvodník: Vzdělávací proces a interkulturalita Rok 2008 byl vyhlášen Evropským rokem interkulturního dialogu. Jeden z našich autorů výstižně poznamenal: To vše poukazuje na skutečnost, že si stále více uvědomujeme nutnost přemýšlet o multikulturních dimenzích naší společnosti a aktivně usilovat o překonání rozdílů a obav, které často existují mezi lidmi různých kultur. elearning Papers má tudíž zájem aktivně se zabývat daným námětem. Především bychom rádi poukázali na důležitou roli ICT v tomto procesu, jakož i na přidanou hodnotu, kterou může e-learning nabídnout. Koncept interkulturality nám zprostředkovává myšlenku rozmanitosti a potvrzuje skutečnost, že žijeme ve stále komplexnější společnosti, kde je čím dál více naléhavé zajistit jednotlivým kulturám místo setkání. V tomto smyslu je třeba, aby výchovně-vzdělávací procesy zohlednily při vytváření koncepce studia tyto základní aspekty podněcující k prosazení interkulturality, tj. zajištění prostoru pro vzájemný dialog, vyjednávání a respektování menšin. Interkulturní vzdělávání je bezpochyby z hlediska ICT a e-learningu důležitou výzvou pro jednotlivé vlády, jakož i veřejné a soukromé organizace. Tato výzva nastoluje závazek vytvářet rozmanitější a efektivnější formy vzdělávacího prostředí, které se dokáže přizpůsobit jak informační společnosti, tak i novým typům nastupujícího interkulturního občanství. Články publikované v tomto čísle se zabývají otázkou interkulturality v perspektivě celoživotního vzdělávání. Vědečtí pracovníci z Univerzity v Murcii poukazují ve své studii na to, jak může správné využívání ICT v pedagogickém kontextu přispět k zachování kulturních charakteristik dané komunity. Autorka dalšího článku Claire Bélisle se zabývá problematikou využití kulturní integrace jak ve vzdělávacích teoriích, tak i ve výukových modelech. Chiara Pozzi z Univerzity v Milanu prezentuje e-learningový projekt pro učitele realizovaný v Kenyi. Popisuje národní a lokální kontext, jakož i skutečnost, kdy se kultura stává prostředníkem mezi jednotlivcem a technologií. Mokhtar Ben Henda prezentuje ve svém článku iniciativy a procedury související se standardizací e-learningu, jakož i příslušné výsledky a výhledy do budoucna. Společně s tématem interkulturalita zařazujeme další dva články: první příspěvek, jehož autory jsou Sandra Schaffert a Guntram Geser, popisuje současné iniciativy týkající se tzv. otevřených zdrojů výuky (OER). Nicolò A. Piave's je autorem posledního článku tohoto vydání, který je věnován rychlému e-learningu využívanému jako informální vzdělávací nástroj. Roberto Carneiro, ředitel, elearning Papers Lluís Tarín a Elina Jokisalo, elearningeuropa.info elearning Papers ISSN č.7 únor 2008 CS

3 Migrace a internetová síť: nové virtuální prostory k formování kulturní identity Paz Prendes Francisco Martínez- Sánchez Linda J. Castañeda Vědecký tým pro vzdělávací technologie (GITE) Univerzita v Murcii Naším cílem je posoudit, jak může správné využívání ICT ve vzdělávacím kontextu přispívat k zachování kulturních charakteristik dané komunity a zároveň podporovat lepší chápání a akceptování jiných kultur. V tomto článku jsou prezentovány vybrané projekty, úvahy a výsledky z činnosti Vědeckého týmu pro vzdělávací technologie (GITE) při Univerzitě v Murcii na téma multikulturalismus a migrace. Některé z těchto projektů tvořily součást programů meziuniverzitní spolupráce prosazované Španělskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (AECI). Naším cílem je posoudit, jak může správné využívání ICT ve vzdělávacím kontextu přispívat k zachování kulturních charakteristik dané komunity a zároveň podporovat lepší chápání a akceptování jiných kultur. Mladá generace imigrantů (pocházejících většinou z první nebo druhé generace) je v současném Španělsku postavena před různé druhy akulturace vyplývající z mnohých faktorů, které ovlivňují jejich životní styl a navazování vztahů uvnitř přijímací společnosti. Akulturace potomků imigrantů a asimilace představují mezi těmito faktory dvě závažné překážky pro dosažení společnosti obdařené skutečným a udržitelným modelem multikulturního soužití. Škola představuje pro děti prostředí s velmi intenzivní komunikací, a zvláště na prvním stupni se stává nejdůležitějším prostorem vzájemného kulturního působení jednak k osvojení kultury přijímací společnosti, ale i ke ztrátě své původní kultury, jakož i k šíření, pochopení a akceptování dvou rozdílných kultur. Žijeme v technologickém světě, který nabízí nedohledné možnosti pro vytváření komunikačních sítí a navazování vztahů s jinými lidmi a kulturami. Cílem našich projektů je hledat prostřednictvím dané technologie řešení všech problémů vyplývajících ze současné situace migrace, přičemž se opíráme o ten nejdůležitější článek adaptace člověka danému prostředí, kterým je vzdělávání a výchova. multikulturalismus, ICT, pedagogika, škola, imigrace, akulturace, adaptace files/media/media14902.pdf elearning Papers ISSN

4 E-learning a interkulturní dimenze vzdělávacích teorií a výukových modelů Claire Bélisle LIRE (Univerzita Lyon 2 & CNRS), Francie V multikulturní a vícejazyčné společnosti je třeba jasně formulovat implicitní pedagogické předpoklady e-learningového prostředí. vzdělávací teorie, interkulturalita, výukové modely, praxe, vypracování modelů files/media/media14903.pdf V tomto článku je prosazována myšlenka, že e-learningové prostředí může napomáhat rozvoji interkulturního uvědomění mezi studenty. Je třeba, aby si autoři a vyučující při své volbě studijních záměrů určených ke zpracování v e-learningovém prostředí uvědomili skryté dimenze své pedagogické činnosti. Kulturní integrace se týká jak vzdělávacích teoriích, tak i výukových modelů. Úvahy o těchto dimenzích a jejich zohlednění při koncipování specifických prostředí by měly podnítit interkulturní vzdělávání a interkulturní výuku. V multikulturní a vícejazyčné společnosti je třeba jasně formulovat implicitní pedagogické předpoklady e-learningového prostředí. Týká se to především dvou odlišných kulturních dimenzí vzdělávací praxe: na jedné straně kultura pedagogická s příslušnými hodnotami, názory, postoji, teoriemi a modely a na straně druhé kultura digitální a nastupující transformace v případě znalostí a vypracování výukových modelů. Rozvoj interkulturních schopností již existující ve výuce jazyků může vést k obohacení zkušeností pro studium i výuku. Čím více budou studenti a učitelé uplatňovat novou kulturu vzdělávání, která je založena na interkulturních dovednostech, kritickém myšlení, uvědomění a samostatně řízené praxi, o to lépe budou připraveni. elearning Papers ISSN

5 Distanční školení učitelů ve venkovské oblasti Kenyi Chiara Pozzi Univerzita Milano-Bicocca Centro di Produzione Multimediale Úvodem představujeme celkový přehled národního a lokálního kontextu a pokračujeme s úvahami o tom, jak se kultura může stát prostředníkem mezi jednotlivcem a technologií. digitální rozdělení, Afrika, e- learning, Kenya, globalizace, učitelé, multikulturní, školení, pronikání, rozvojové země files/media/media14905.pdf Globalizace způsobila zintenzívnění a delokalizaci celosvětových sociálních vztahů. Došlo k připojení vzdálených lokalit takovým způsobem, že místní dění je ovlivňováno událostmi, ke kterým dochází na míle daleko a naopak. Lokální transformace je nejen součástí globalizace, ale i okrajového šíření sociálních spojitostí napříč časem a vesmírem (Giddens, 1990). Převratné změny, které byly zaznamenány v informační technologii, jakož i následný fenomén digitálního rozdělení či digitální bariéry představují důležité aspekty tohoto procesu. V této studii analyzujeme problematiku digitálního rozdělení z pohledu zemí rozvojového světa ve srovnání s rozvinutými zeměmi, kde tyto převratné události začaly. Afrika a Kenya se tudíž stávají měnícím se lokálním kontextem, z kterého pozorujeme pronikání nových technologií jako součásti globalizačního procesu. Situace v Africe, ať už se jedná o digitální bariéru, sociální rozdíly ohledně přístupnosti a využívání informačních technologií nebo o zaostávající budování infrastruktury natolik nutné k zajištění dostupnosti a využitelnosti těchto technologií, je naprosto nepřijatelná. Nicméně je třeba poukázat na to, že globalizační proces přispívá k postupnému pronikání nových technologií na africký kontinent. Avšak obyvatelstvo by mělo být nejen schopné tyto technologie využívat, ale též je dále šířit, spravovat a právně upravit. Tato okolnost je důležitá, neboť ICT se významnou měrou odrážejí nejen v sociální praxi, ale i v lokální kultuře. Tento článek prezentuje pilotní e-learningový projekt pro učitele uskutečněný v okresu Gwassi, který je venkovskou oblastí Kenyi. Úvodem představujeme celkový přehled národního a lokálního kontextu a pokračujeme s úvahami o tom, jak se kultura může stát prostředníkem mezi jednotlivcem a technologií. Závěrem se v článku zabýváme pohledem na lokální situaci a popisujeme daný kontext a strategické problémy, na jejichž řešení pracují v současnosti účastníci projektu. elearning Papers ISSN

6 Mokhtar Ben Henda ISIC, Univerzita v Bordeaux 3, Francie Četné projekty, kooperační programy a iniciativy mají za cíl naleznout vhodná řešení, jak omezit nebo překlenout digitální rozdíly v oblasti vzdělávání na základě definování a uplatnění vzdělávacích standardů. e-learningové standardy, lingvistická různorodost, multikulturní vzdělávání, kompetence, AUF, SCORM files/media/media14906.pdf Specifikace SCORM pro rozvíjející se svět: lingvistická různorodost v pracovním prostředí V souvislosti s celosvětovým šířením e-learningových modelů, postupů a řešení jsou rozvíjející se země postaveny před problematiku digitálních bariér a nezbytností plně se zapojit do nevyhnutelného vzdělávacího procesu na celosvětové úrovni. Četné projekty, kooperační programy a iniciativy mají za cíl naleznout vhodná řešení, jak omezit nebo překlenout digitální rozdíly v oblasti vzdělávání na základě definování a uplatnění vzdělávacích standardů. E-learningoví průkopníci, tj. letecký a vojenský průmysl, jako první vypracovali specifikace pro koordinaci a uspořádání interoperativních systémů v zájmu výměny obsahových zdrojů a vzdělávacích metodik prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT). Vznikla celá řada specifikací a vzdělávacích standardů ke koordinaci celosvětového e- learningového kontextu. Kupříkladu společnost Global Learning Consortium vyvinula technickou specifikaci výměny dat mezi studentem, jeho kurzem a systémem pro řízení výuky IMS (Instructional Management Systems) nebo US Department of Defense (DoD) byl u zrodu referenčního modelu sdíleného obsahu SCORM (Sharable Content Object Reference Model) zavedeného v celosvětovém měřítku. Tyto iniciativy využívané zpočátku hlavně anglosaskými komunitami upoutaly postupně zájem mezinárodních kulturních a akademických institucí, které si uvědomily, že kulturní a lingvistická různorodost musí být posilována pomocí vzdělávání a výchovy. Francouzská Univerzitní agentura frankofonie AUF (Agence universitaire de la francophonie) je jednou z mezinárodních organizací účastnících se na tomto hnutí pro světovou standardizaci e-learningu, která působí jako prostředník a předavatel štafety svých partnerských jazyků a kultur. Jednou z nejvýznamnějších iniciativ uskutečněných agenturou AUF je v této souvislosti asistence při vytváření standardizovaných vzdělávacích zdrojů pro vyučující a vyučované v rámci svých partnerských frankofonních regionů, která je založena na lokálních lingvistických a kulturních specifičnostech. Tento článek prezentuje postupy, výsledky a perspektivy těchto iniciativ ve vztahu ke zkušenostem agentury AUF se specifikacemi SCORM jako nejčastěji používaného modelu v oblasti mezinárodních standardů e-learningového vzdělávání. elearning Papers ISSN

7 Otevřené zdroje výuky a uplatnění v praxi Dr. Sandra Schaffert Dr. Guntram Geser Salzburg Research Forschungsgesellschaft Kolaborativní tvorba a sdílení OER mezi vzdělávajícími se komunitami jsou chápány jako důležitý iniciátor těchto vzdělávacích inovací. otevřené zdroje výuky, otevřený obsah, otevřený zdroj, vzdělávací politika, roadmapa, tutoriály, kolaborativní tvorba files/media/media14907.pdf V posledních letech upoutaly zvýšenou pozornost tzv. otevřené zdroje výuky neboli OER (Open Educational Resources). Od ledna 2006 do prosince 2007 se v rámci projektu OLCOS (Open e-learning Content Observatory Services) spolufinancovaného Evropskou komisí jako elearningového programu bádalo, jak mohou OER od sebe odlišit výuku a učení. Cílem projektu bylo prosadit OER prostřednictvím různých aktivit a produktů jako Evropská roadmapa OER a tutoriály OER. V tomto článku prezentujeme některé výsledky roadmapy, která nabízí celkový pohled na OER a popisuje možné cesty k dosažení vyšší úrovně tvorby, sdílení a využívání OER. Mimoto roadmapa doporučuje nutná opatření a akce na podporu rozhodovacího procesu, a to na úrovni vzdělávací politiky a vzdělávacích institucí. V této roadmapě se zdůrazňuje, že znalostní společnost předpokládá schopnosti a dovednosti, které vyžadují zavedení inovační vzdělávací praxe založené na volně přístupném sdílení a vyhodnocování myšlenek, jakož i podpoře tvořivosti a týmové práce mezi studujícími. Kolaborativní tvorba a sdílení OER mezi vzdělávajícími se komunitami jsou chápány jako důležitý iniciátor těchto vzdělávacích inovací. V rámci projektu OLCOS byly též vypracovány otevřené online tutoriály pro praktické využití. Záměrem tutoriálů je pomoci studentům a učitelům při vytváření, znovupoužívání a sdílení OER. V zájmu uplatnění v praxi tutoriály poskytují rady a odpovědi dotazy jako například: Jak vyhledat OER? Jaké dokumenty mohou být znovu využity a upraveny? Jak vytvořit a získat licenci na své vlastní OER? Díky tomu, že tyto tutoriály jsou uveřejněny na úspěšné a velmi navštěvované platformě Wiki (Wikieducator.org) s volným přístupem, kde mohou být kýmkoli aktualizovány, budou stále dostupné a poskytnou potenciál nutný k dalšímu rozvíjení i po ukončení projektu OLCOS. elearning Papers ISSN

8 Nicolò A. Piave Univerzita v Macerata; Studio e-learning ONE, Itálie Rychlý e-learning je schopen vyhovět požadavku vytvářet synchronizované digitální obsahy a kombinovat různé druhy dokumentů do jediného formátu kompatibilního s běžně užívaným virtuálním výukovým prostředím (VLE). informální studium, rychlý e- learning, obsah, strategie fil es/media/media14908.pdf Rychlý e-learning jako informální vzdělávací nástroj pro pokročilé studenty Hlavním námětem následujícího článku je možnost zavedení softwarů rychlého e-learningu využívaných jakožto informální vzdělávací nástroj převážně učiteli a tvůrci obsahu pro modely smíšeného vzdělávání. Uplatnění tohoto druhu softwaru ve virtuálních třídách má tu výhodu, že vedle klasického virtuálního výukového prostředí (VLE Virtual Learning Environment) vznikají dva zcela odlišné, ale vzájemně propojené trhy s volnými zdroji: první z nich má jednoduché zdroje, které se snadno kombinují za účelem vytvoření složitějších digitálních obsahů, přičemž druhý je vytvořen z několika složitých zdrojů pocházejících z předchozích trhů s interními zdroji nebo přímo z webu. Přístup k těmto interním trhům by mohl napomoci prosazovat mezi studenty nové podmínky e-learningu a co se týče pojetí digitálních obsahů zvýšit jejich uvědomění ohledně důležitosti mediálního vzdělávání. Rychlý e-learning je schopen vyhovět požadavku vytvářet synchronizované digitální obsahy a kombinovat různé druhy dokumentů do jediného formátu kompatibilního s běžně užívaným virtuálním výukovým prostředím (VLE). Tudíž, je-li použito Webu 2.0 jako výukového nástroje, může software rychlého e-learningu zaručit studujícímu autonomii nutnou pro tvorbu vlastních obsahů, jakož i možnost využívat nástroj napomáhající studujícím přeinterpretovat a sdílet složitější zdroje vyžadující vyšší stupeň porozumění a přetvoření. K tomu je třeba částečně upravit Salmonův model a to tak, aby e-learningová cesta byla kompatibilní s informálním pojetím založeném na uplatnění nástrojů rychlého e-learningu a za podmínky, že studenti prodiskutují výsledky své vlastní tvorby v rámci tradičního VLE. elearning Papers ISSN