MEZIDRUHOVÉ KOMUNIKACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MEZIDRUHOVÉ KOMUNIKACE"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JANA NERUDY Hellichova 3 Praha 1 Malá Strana, Závěrečná práce studentského projektu MEZIDRUHOVÉ KOMUNIKACE Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti PROHLÁŠENÍ Praha 2014 Pavla Taněvová Michala Malá Vedoucí práce: PaedDr. Ludmila Pipková

2 Prohlašujeme, ţe jsme závěrečnou práci projektu OPPA na téma Mezidruhová komunikace vypracovaly samostatně a vyuţily jsme jen pramenů, které citujeme a uvádíme v přiloţeném seznamu pouţité literatury. V Praze dne: 30. května 2014 Podpis: ANOTACE Šimpanzi jsou naši "nejbliţší příbuzní", psi zase naši "nejlepší přátelé". S těmi druhými v běţném ţivotě komunikujeme častěji neţ s těmi prvními jmenovanými, nicméně ti první se nám zase mnohem více podobají - 99% společné DNA mluví za vše. Šimpanzi a psi - hlavní dvě témata práce, zaměřené na komunikaci člověka s těmito druhy. PODĚKOVÁNÍ Rády bychom poděkovaly především naší vedoucí práce PaedDr. Ludmile Pipkové

3 1. Obsah Prohlášení, anotace, poděkování Obsah Úvod Teoretický úvod Historický úvod 4.1. Historie výzkumu šimpanzů První zprávy Začátky Rozšíření 4.2. Původ a domestikace psa Domestikace Vývoj jednotlivých typů psa Domestikační změny 5. Charakteristika druhu Šimpanz Druhy Oblast výskytu Potrava Hierarchie Vývoj jedince Sexuální chování Komunikace v rámci druhu 5.2. Pes Obecné informace Plemena psů Vzhled Etogram psa vrozené chování 6. Snahy o mezidruhovou komunikaci 6.1. Šimpanz Výzkum v přirozeném prostředí Výzkum v nepřirozeném prostředí 6.2. Pes Vlastní výzkum 7.1. Šimpanz Pes projekt Angel Biblack Majlia Budoucnost našeho souţití 8.1. Šimpanz Pes Závěr Obrázková příloha Šimpanz Pes Zdroje Internetové zdroje Kniţní zdroje

4 2. Úvod O mezidruhové komunikaci se jiţ popsaly stovky stránek, nicméně málokoho by napadlo postavit vedle sebe komunikaci člověk-šimpanz a člověk-pes. Proč jsme to tedy udělaly my? Jak je uvedeno v naší anotaci, jsou to ona nej, jeţ ve vztahu ke člověku oba druhy spojují. Nejdéle domestikované zvíře (pes) a nejbliţší příbuzný (šimpanz) přinesli lidem mnoho uţitku, ale co přinesli lidé na oplátku jim? V naší práci se zaměřujeme nejen na úspěchy a porozumění oběma druhům z naší strany, ale i na negativní stránky a stinné kapitoly naší společné cesty. Po objasnění pojmů etologie a mezidruhová komunikace v teoretickém úvodu mapujeme historii výzkumu šimpanzů a proces domestikace psa, jeţ poloţily základ budoucí komunikaci. V další kapitole pak charakterizujeme šimpanze a psy, zaměřujeme se na hierarchii, výskyt, sexuální chování atd. Hlavní část projektu pak nese název Snahy o mezidruhovou komunikaci, kde rozebíráme způsoby, jakými se člověk s oběma druhy dorozumívá, a docházíme k závěru, ţe základem všech úspěchů je pozitivní motivace. Tuto tezi následně ověřujeme ve vlastním výzkumu: u šimpanzů k tomu docházíme srovnáním pěti šimpanzů a jejich úrovně naučení se ASL, u psů potom pokusem v praxi s tříletým psem Angiem, jehoţ jeho panička učí dát víčko od PET lahve do misky. Následně přecházíme ke kapitole nazvané Budoucnost našeho souţití, v níţ nejen polemizujeme, jak by naše společná komunikace asi mohla v budoucnu vypadat, ale zaměřujeme se i na negativní přístupy k oběma druhům ze strany lidí. Obrazová příloha pak slouţí k lepší ilustraci všech probíraných témat. 3. Teoretický úvod Jiţ od nepaměti lidé zkoumali chování nejen své, ale i těch, kteří jim byli hned po příslušnících vlastního druhu nejblíţe zvířat. Nejdříve v rámci filozofie, později pod rouškou biologie a následně zoologie začala vystupovat na přelomu 19. a 20. století ze stínu etologie jako nový vědní obor zabývající se studiem chování a zvyků zvířat. Nahradila tak svou předchůdkyni zoopsychologii, jeţ měla sklony vykládat chování zvířat příliš antropomorfně. Trvalo však nějakou dobu, neţ se nová věda dočkala uznání. Nejdříve bylo třeba zformulovat její základní principy, pojmy a metody, které vycházely mj. z významných objevů, učiněných v letech před druhou světovou válkou. Aţ v poválečných letech se mohla etologie definitivně prohlásit za vědní obor a dočkat se tak dalšího systematického rozvoje. Na tom nesou velké zásluhy mj. významný rakouský vědec Konrad Lorenz a jeho ţáci a spolupracovníci. Právě oni zformulovali mnoho základních principů, na nichţ tato věda staví, např. objevili zvláštní formy rychlého učení v jedné z počátečních fází individuálního vývoje (tzv. učení vtištěním), dále pak upřesnili pojmy (co přesně znamená instinkt, vrozené a naučené chování atp.). A konečně to byl právě Konrad Lorenz, jenţ dal novému vědnímu oboru název etologie. Ten vychází z řeckého slova ethos a označuje chování či normu. (Ze stejného slova pochází i slovo etika, jeţ pojednává o principech morálního chování lidí.) Za svůj přínos a neúnavnou popularizaci etologie dostal Lorenz v roce 1973 spolu se svým holandským kolegou z oboru Nikolaasem Tinbergenem a se světově uznávaným odborníkem na chování včel Karlem von Frischem Nobelovu cenu, jeţ byla poprvé udělena v oboru zoologie. Etologie se zaměřuje především na srovnávací výzkum dosud ţijících organismů, přičemţ klade důraz na jejich vztah k prostředí a podmínkám, v nichţ se dané subjekty nacházejí, a jak je jejich chování oběma kritérii ovlivněno. Cílem je pozorování a zaznamenávání takových projevů, jeţ nejsou uměle vyvolány ani člověkem ovlivněny, nýbrţ přicházejí samy od sebe. Byly vypracovány speciální metody, díky nimţ se neţádoucí vlivy (např. samotný fakt, ţe jsou zvířata pozorována) omezují na minimum. Čím modernější techniku máme k dispozici, tím lépe se nám daří mapovat skutečné a nezkreslené zvířecí chování (dobrým příkladem mohou být například maskované kamery v dokumentech o přírodě společnosti BBC). Na pomoc si etologie často bere jiné vědy nejčastěji fyziologii a ekologii. Dále se často vychází i z neurologie, endokrinologie, farmakologie, genetiky a jiných. Zároveň se, zvláště v jejích počátcích, stávalo, ţe vědci nebyli ve svých názorech jednotní. Častý výskyt neshod se dá vysvětlit - 4 -

5 právě tím, ţe etologové mají sklony se navzájem obviňovat z antropomorfismu, či naopak ze zoomorfismu, a většinou chvíli trvá, neţ nějaký dlouhodobější výzkum potvrdí nebo vyvrátí ony sporné teorie. U zrodu etologie a jejího následného propagování stálo mnoho lidí, nejvýznamnějšími pak jsou jiţ zmiňovaní Konrad Lorenz a Karl von Frisch, ale i Charles Darwin, dále pak Edward O. Wilson, Dian Fosseyová, Jane Goodallová, I. P. Pavlov, B. F. Skinner, Frans de Waal nebo třeba průkopník etologie v Česku Zdeněk Veselovský. Pod pojmem mezidruhová komunikace se rozumí komunikace mezi odlišnými ţivočišnými druhy 4. Historický úvod 4.1. Historie výzkumu šimpanzů První zprávy První zprávy o silných stvořeních podobných člověku a porostlých srstí jak opice přivezl do Evropy anglický dobrodruh Andrew Battel, který při svém věznění v Angole měl možnost šimpanze pozorovat. Zaujala ho především síla tvora, kterého nebylo schopno ani deset mužů udržet. Pozornost věnoval i stavění hnízd a chování při dešti. Dnes je toho o šimpanzích známo mnohem více, avšak ani dnes není zcela jasno, zda brát šimpanze jako zvíře, či primitivního člověka. (citováno z Nebyl to však pouze tento britský cestovatel, kdo si povšiml nápadné vnější podobnosti člověka a šimpanze. Jiţ některé africké kmeny, dlouhá léta ţijící v sousedství s těmito primáty, si jí byly vědomy a podle toho dávaly šimpanzům také odpovídající názvy. Například Mendové ze Sierry Leone je nazývají jiný člověk, zatímco pro Bauly z Pobřeţí Slonoviny jsou milovaní bratři člověka. Oficiálně byla existence šimpanzů potvrzena kolem roku 1630, nicméně první pitva byla provedena aţ o šedesát devět let později a pouze potvrdila názor, ţe šimpanzi jsou člověku aţ překvapivě podobní. Na hlubší vědecké důkazy a výzkumy se však muselo počkat aţ do 20. století Začátky Osudným by se dalo nazvat setkání paleontologa a archeologa milujícího zvířata Louise Leakeyho a mladé sekretářky s vášní pro přírodu Jane Goodallové. Leakey tušil, ţe dvacetiletá Britka je jako stvořená pro terénní výzkum šimpanzů, obývajících břehy jezera Tanganika. Domníval se, ţe porozuměním chování dnešních šimpanzů můţeme mnoho zjistit o našem vlastním druhu a budeme tak moci lépe objasnit ţivot našich předků v době kamenné. O výzkum šimpanzů v jejich přirozeném prostředí se pokusil jiţ v roce 1931 Henry Nissen, avšak protoţe mohl pobýt ve Francouzské Guineji pouze dva a půl měsíce, coţ mu neumoţnilo získat mnoho poznatků, hledal po zhruba dvacet let Leakey vhodného kandidáta, jehoţ by mohl poslat do Gombe zahájit mnohem větší výzkumný projekt. Tímto kandidátem se stala Jane Goodallová. 14. července 1960 vyrazila Goodallová i se svou matkou Vanne do Gombské šimpanzí rezervace (později Gombský národní park), čímţ započal projekt, o jehoţ budoucí velikosti se tenkrát nikomu ani nesnilo a jehoţ výsledky v mnoha ohledech změnili naše chápání a pohled na naše nejbliţší příbuzné Rozšíření Goodallové výzkum začal zezačátku skromně, avšak postupně se podařilo získat více sponzorů a celý projekt rozšířit. Přelomová byla účast společnosti National Geographic a spolupráce s BBC. Do Gombe se postupně vydali studenti z univerzit, aby pomáhali s pozorováním a zaznamenáváním. Hugo van Lawick pořizoval fotografie a brzy vznikly i první filmové záběry. Vyjednáváním s tanzanskými úřady se podařilo změnit status Gombské šimpanzí rezervace na národní park, coţ přispělo k zpřísnění ochrany zvířat na tomto území

6 Až v 70. letech dvacátého století bylo odhaleno překvapivé zjištění, že se předchůdci dnešních lidí oddělily od šimpanzů před 7 milióny let. O deset let později pak z analýzy DNA vyšla najevo 99% genetická příbuznost s člověkem. Pro srovnání, shodnost DNA šimpanze a gorily je 97,7% a šimpanze a orangutana 96,4%. (citováno z Bylo tak tedy s konečnou platností dokázáno, ţe šimpanzi jsou nejbliţší příbuzní člověka. Od té doby se šimpům začala věnovat větší pozornost. Díky přelomovým zjištěním, jeţ Goodallová o šimpanzích přinesla, především o jejich psychice (více v kapitole Hlavní odlišnosti), se pomalu, ale přesto začaly zlepšovat jejich ţivotní podmínky v zoologických zahradách, výzkumných ústavech a laboratořích. V Africe byly zaloţeny i tzv. šimpanzí sirotčince pro záchranu mláďat, jejichţ matky byly zabity pytláky (šimpanzí maso se povaţuje v některých afrických zemích za lahůdku) například Tchimpounga Chimpanzee Rehabilitation Center v Republice Kongo. Přesto je stále co měnit, neboť ještě na mnoha místech se s šimpanzi nejedná jako s citlivými a vnímavými tvory, ale občas ještě hůře neţ se zvířaty 4.2. Původ a domestikace psa Domestikace Pes ţije s člověkem od nepaměti. Předpokládá se, ţe byl prvním domestikovaným zvířetem vůbec a aţ za ním pak následoval kur, ovce, koza, tur, prase atd., avšak o jeho původu se mezi vědci stále ještě vedou debaty. Při posledním srovnávacím genetickém výzkumu psovitých šelem (konkrétně zjišťování pořadí dusíkatých bází v DNA), za účelem objasnění původu domácího psa, se došlo k několika závěrům. Především však to, ţe psi nemají nic společného se šakaly, kojoty a liškami, ale jejich jediným předkem je vlk. Psi ţijí s člověkem uţ tisíc let, tedy od doby, kdy člověk opustil Afriku a pustil se do osídlování zbytku světa. Ovšem i toto vyvolává spoustu diskusí, protoţe nejstarší kosterní psí ostatky jsou staré jen let. Je tedy jasné, ţe ochočení vlci ţili v pravěkých domácnostech patrně jiţ dlouho před tím, neţ společný ţivot s člověkem zanechal na jejich tělesné stavbě stopy čitelné pro dnešní archeology. Kdy a kde přesně došlo k domestikaci psa, se stále ještě přesně neví, ale předpokládá se, ţe pes se stal lidským společníkem v mezolitu, tedy v období přibliţně před deseti tisíci lety, kdy nastala epocha rybářů, sběračů a lovců v severní a střední Evropě a v severní polovině Asie. Všeobecné vţité je mínění, ţe člověk domestikoval psího předka primárně za účelem lovu. Toto tvrzení však bylo postupem času vyvráceno a nahrazeno teorií novou, která sice upírá lidskému druhu jistou romantickou schopnost komunikace s vlky, naproti tomu však poskytuje jednoduché a zcela logické vysvětlení. Nejenţe vlk byl v lovu konkurencí, ale navíc zůstával vůči člověku velmi plachý a nebylo tudíţ vůbec jednoduché učinit jej loveckým pomocníkem. Jak se zdá, původní funkcí psovité šelmy bylo likvidování lidských odpadků. Vlci se navzdory své opatrnosti pohybovali v blízkosti primitivních lidských obydlí a vyuţívali tohoto snadného zdroje obţivy. V důsledku tohoto chování si psovité šelmy postupně zvykly na pach lidí, začaly jejich tábor povaţovat za vlastní území, které pak bránily proti vetřelcům. V pozdní a nejmladší době kamenné se vztah lidí k této šelmě změnil. Pes uţ nebyl pouhým příţivníkem uklízejícím odpadky, ale silný tvor, který měl schopnost stráţit majetek. Jak dnes víme, divoké zvíře lze ochočit jen tehdy, zvykne-li si na člověka jiţ v raném štěněcím věku. Přepokládá se, ţe nalezených vlčat se nejspíše ujaly ţeny či děti. První přetváření vlka v domestikovaného tvora nejspíše nebylo přímým záměrem člověka, ale spíše přirozeným procesem. Dominantní zvířata, která neprojevovala ochotu se podřídit, odcházela zpět do přírody, zatímco nedominantní jedinci zůstávali u lidí zřejmě dobrovolně. Tato zvířata orientovaná na člověka se mezi sebou kříţila a tímto způsobem se jejich povahové rysy stále více přibliţovaly těm, které nacházíme u dnešních psů. Teprve později docházelo k záměrnému chovu a člověk začal cíleným výběrem podporovat rozmnoţování zvířat s odpovídajícími vlohami. S rozvojem zemědělství a domestikováním uţitkových býloţravých zvířat začali lidé vyuţívat psa k jejich ochraně před velkými šelmami. K tomuto účelu šlechtili horské a pastevecké psy, kteří se dodnes vyznačují větší mohutností tělesné stavby. Jak rostl počet obyvatel (u nás zejména po - 6 -

7 třicetileté válce), pastviny se postupně přeměňovaly v pole a vlci, rysové i medvědi byli z velké části zcela vyhlazeni. Pes v této době jiţ tedy nemusel čelit divokým zvířatům a jeho úkol se transformoval v usměrňování pohybu dobytka a bránění ve vstupu na obdělávaná pole. Pro tyto účely vznikaly celé škály nových ovčáckých a pastýřských plemen, která spíše neţli tělesnou stavbou vynikala hbitostí a agilností Vývoj jednotlivých typů psa Podobně jako není zcela jasný způsob domestikace psa, není objasněn ani vývoj jednotlivých typů psů a později jejich praplemen. Podle vykopávek některých částí kostí se ukazuje, ţe v době kamenné byli v Evropě jiţ 4 typy psů: 1. Canis familiaris palustris rutimer (pes rašelinný/baţinný) Jeho ostatky byly nalezeny v rašelinných polích neolitických sídlišť ve Švýcarsku a v oblasti táhnoucí se od Baltu po Itálii. Společným znakem těchto psů byla malá, kulatá lebka s výrazným stopem, špičatá nosní partie atd. Připisuje se mu vysoký temperament a přirozená ostrost. Jedná se o nejstarší a nejdrobnější formu psa (výška cm) té doby. Podle současných znalostí by tohoto psa jako předka mohli mít knírači, pinčové, teriéři a část špiců. V oblasti Asie z něho vyšlo plemeno Čau-čau. 2. Canis familiaris intermedires (pes popelištní) Ve srovnání se psem baţinným byl větší a mohutnější. Vznikl buď pozitivním výběrem pro účely hlídání stád, nebo připářením mohutnějších jedinců z okraje regionů, kteří dosud ţili divokým způsobem. Byl to pes středně velký, se širokým čelem a kratší, stejně širokou nosní partií. Časté nálezy jeho zbytků se vyskytly ve Švýcarsku, Bavorsku, v Čechách a na Moravě. Povaţuje se za prapředka loveckých psů jezevčíků, ohařů, setrů, španělů, pudlů, pekinézů a maltézského pinče. 3. Canis familiaris inostranzewi Byl větší pes s mohutnou lebkou. Vyskytoval se hlavně v severní a střední Evropě. Je pravděpodobně kříţencem psa baţinného a severoevropského vlka (Canis lupus laniger). Potomky tohoto psa jsou severští taţní psi husky, malamut; severská lovecká plemena psů grónský pes, norský losí pes, keeshound; všechny lajky, eskymáčtí psi, samojedi, buldoci, buldočci, boxeři, leonbergři, dogy, švýcarští salašničtí psi, bernardýni, novofundlandští psi, mastifové aj. 4. Canis familiaris leineri Byl identifikován jako pes z mladší doby kamenné. Byl to velký pes s úzkou lebkou. Je povaţován za praotce chrtů (saluki, afgánský chrt, greyhound, vipet, italský chrtík apod.). Tvar lebky připomíná téţ irského vlkodava, skotského jeleního psa (deerhound), jejichţ původ je datován do pozdější doby ţelezné. 5. Canis familiaris matris optimae (pes bronzový) Tento pátý typ psa je vývojově nejmladším prapředkem. Objevil se aţ v pozdější době bronzové (4-5 tisíc let př. n. l.) v oblasti střední Evropy. Byl to středně velký pes s nízkou lebkou, plochým čelem téměř beze stopu a s nízkou zašpičatělou nosní partií. Povaţuje se za praotce ovčáckých psů (čuvač, komondor, bobtail, německý ovčák, border kolie, dlouhosrstá kolie, belgický ovčák, šeltie, velškorgi, puli, pumi apod.) Vzhledem k rozmanitosti různých typů psů a ke skutečnosti, ţe dochází nejen k pozitivní selekci, nýbrţ i k záměrnému kříţení psa domácího s vlkem (coţ je dokazováno na lebkách), lze hovořit o chovatelské činnosti jiţ u nejstarších národů zejména u starých Egypťanů okolo roku 4000 př. n. l

8 Domestikační změny - Odlišnosti mezi psem a vlkem 1. Pes má oproti stejně velkému vlku aţ o 30% menší hmotnost mozku. Sníţení hmotnosti nemá vliv na inteligenci psa, ale je zapříčiněno dlouhodobým souţitím s člověkem změna hmotnosti nastala v důsledku závislosti psa na člověku a zhoršování jeho samostatnosti. U psů také došlo ke zmenšování smyslových center. 2. Pes je oproti vlkovi všeţravec. Vlk je pouze masoţravec, takţe jeho trávicí trakt je kratší neţ u psa. Vlk má velký ţaludek a dovede seţrat najednou aţ 8 kg masa. 3. Většina psů má skus nůţkový, zatímco většina vlků má skus klešťový. 4. Pes má vyšší plodnost v porovnání s vlkem. Fena hárá obvykle dvakrát do roka a má větší počet štěňat v jednom vrhu (u velkých plemen není výjimkou ani 12 štěňat). Vlčice hárá pouze jedenkrát ročně a obvykle rodí malý počet mláďat. 5. Psi pouţívají hlasové signály častěji neţ vlci. Hlasový projev psa jako dorozumívací prostředek je štěkání. Vlci neštěkají, pouze kňučí a vyjí. 6. Pes nosí ocas většinou zdviţený, často také zakroucený. Vlk nosí ocas svěšený volně dolů. 7. Čenich většiny psů je kratší neţ čenich vlků. 8. Pes má na rozdíl od vlka jiný způsob pohybu, je těţkopádnější. 9. Stopa vlka je delší a uţší, neţ stopa stejně velkého psa. 10. Na rozdíl od psů se vlci společně podílí na péči o mláďata. - Podobnosti v chování při komunikaci psů a vlků 1. Psi, podobně jako vlci umí identifikovat jednotlivce a tvořit pevné vztahy. 2. Spolu s jedinci téhoţ druhu tvoří smečky, sdílí s nimi potravu a místo pro odpočinek. 5. Charakteristika druhu 5.1. Šimpanz Druhy Šimpanze, řadícího se do řádu primátů (Primates), nadčeledi hominoidů (Hominoidea), čeledi hominidů (Hominidae) a rodu šimpanz (Pan), můţeme nalézt uţ jen ve dvou ţijících druzích: šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) a šimpanz bonobo (Pan paniscus). Výzkumy zaměřené na šimpanze učenlivé a jejich výsledky jsou známější mezi laickou veřejností, uţ jen proto, ţe je prováděli takoví výzkumníci jako Jane Goodallová, jejíţ jméno je dnes s tímto druhem neodmyslitelně spjato. Navíc je šimpanz učenlivý rozšířenější neţ bonobo, přesto oba druhy jsou výrazně ohroţeny komerční těţbou dřeva. Předci bonobů se odštěpili od šimpanze učenlivého až poté, co se jejich společní šimpanzí předci odštěpili od lidí. Odhaduje se, že se oba druhy od sebe oddělily zhruba před 0,8-1,8 miliony let. Protože žádný jiný druh než Homo sapiens již dnes z této větve nežije, šimpanzi bonobo a šimpanzi učenliví jsou nejbližšími žijícími příbuznými lidí, s nimiž sdílejí asi 98,4 % DNA. Základní rozdíly mezi oběma druhy spočívají ve společenském uspořádání (u bonobů na rozdíl od š. učenlivých panuje matriarchát a mají rovnostářskou kulturu) a sexuálním chování, ať už se jedná o způsob páření či jeho hojnost (u bonobů hraje pohlavní styk významnější roli: používá se jako pozdrav, při řešení sporů a usmiřování a jako výměnné zboží za potravu. Vedle lidí jsou jedinými opy, kteří praktikují všechny z následujících sexuálních aktivit: genitální sex nejčastěji ve vztahu samicesamice, dále samec-samice a samec-samec, francouzskému polibku, vzájemná masturbace a orálnímu sexu. Páří se hlavně vleže v poloze břichem proti sobě, kdy si vzájemně dívají do očí. K této poloze je svou polohou přizpůsobena i samičí vulva s klitorisem. Všechny tyto sexuální aktivity provádějí jak - 8 -

9 uvnitř nejbližší rodiny, tak mimo ní. Bonobové nevytvářejí stálé vztahy s jednotlivými partnery. Pohlavní styk mají až 40krát denně, ale každý většinou trvá jen asi čtvrt minuty. Má se za to, že i samice prožívají orgasmus.). Bonobové dále mají delší nohy s užšími chodidly, ale kratší ruce a menší hlavu než šimpanzi učenliví. Jejich trup je delší a užší v lopatkách. Odlišují je také již od narození černá tvář s narůžovělými bílými pysky a dlouhé chlupy po stranách obličeje. Jejich nadočnicové oblouky také nejsou tak mohutné. ( charakteristika převzatá z ) Co však je bonobům a š. učenlivým společné, jsou jejich kognitivní schopnosti. Oba druhy pouţívají nástroje velmi podobným způsobem (např. způsob lovu termitů je stejný), prošli zrcadlovým testem sebeuvědomění, pouţívají gesta (na rozdíl od šimpanze učenlivého však bonobové pouţívají hlasové projevy o něco více). Dva bonobové, Kanzi a Panbanisha, se naučili asi 400 slovům, které umí napsat pomocí speciální klávesnice s geometrickými symboly a dokáţou odpovídat na mluvené věty. To se blíţí schopnostem, jeţ byly výzkumy odhaleny u šimpanzů učenlivých, a těmi se v této práci budeme zabývat Oblast výskytu Šimpanz obývá nejčastěji tropické deštné lesy, lze ho však nalézt i v hustých stromových savanách, galeriových i horských lesích. Výskyt šimpanzů byl zaznamenán v těchto afrických státech: Senegal, jiţní Mali, Gambie, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeţí slonoviny, Ghana, Nigérie, Kamerun, Gabun, Středoafrická republika, Kongo, Demokratická republika Kongo (v letech Zair), západní Uganda, jiţní Súdán, Rwanda, Burundi, západní Tanzanie. Bohuţel se jejich počty ve volné přírodě čím dál více sniţují, neboť ubývá jejich přirozené prostředí následkem jeho kácení a přeměny na zemědělskou půdu, dále jsou loveni pytláky pro maso nebo prodáváni do zoologických zahrad. Také mohou být likvidováni některými domorodci, jimţ jsou na obtíţ. V současné době je snaha všem těmto faktorům co nejvíce zamezit, aby tento silně ohroţený druh z volné přírody zcela nevymizel. Bonobo je ohroţenější neţ šimpanz učenlivý. Kolem jedinců bylo zaznamenáno v deštných pralesích jiţně od řeky Kongo v Demokratické republice Kongo ve střední Africe. Jejich lov během nedávné občanské války bohuţel zesílil. Na noc si šimpanzi učenliví stavějí hnízda ve větvích stromů z větví a listí, zatímco přes den putují po zemi lesem za potravou a společenským ţivotem. Šimpanz bonobo tráví v korunách stromů více času a také si staví hnízdo jako jeho příbuzný Potrava Dříve se předpokládalo, ţe šimpanz patří mezi býloţravce, avšak Jane Goodallová tento mýtus vyvrátila, kdyţ popsala, jak skupina šimpanzů ulovila guerézu červenou. Kromě gueréz loví i mláďata lesoně pestrého (Tragelaphus scriptus), štětkouna afrického (Potamochoerus porcus) a paviánů babuinů (Papio cynocephalus). U gueréz červených chytají mláďata i dospělé jedince. Občas mohou ulovit i kočkodana diadémového (Cercopithecus mitis) či kočkodana bělonosého (Cercopithecus nictitans). V průměru uloví za rok skupina přibliţně čtyřiceti zvířat přes dvacet kusů lovné zvěře. Dále v šimpanzím jídelníčku nalezneme přes 90 různých druhů stromů a jiných rostlin, je zaznamenáno více neţ 50 druhů plodů a více neţ 30 typů listí a listových pupenů, jimiţ se lidoopi ţiví. Mohou zkonzumovat i některé květy, semena, kůru a dřeň dřevin, ţvýkat ţvance suché dřevité hmoty či z kmenů olizovat pryskyřici. Poţírají i hmyz, konkrétně tři druhy mravenců (Oecophylla, Anomma, Crematogaster), dva druhy všekazů (Macrotermes, Pseudacanthotermes), housenky můr a nejrůznější larvy. Občas také mohou z ptačích hnízd vybrat vejce či mláďata. Někdy mohou pozřít malé mnoţství prsti obsahující chlorid sodný Hierarchie Šimpanzi učenliví ţijí ve skupinách, v nichţ nalezneme samce, samice i mláďata různého věku. Jednotlivé skupiny jsou vůči sobě sociálně otevřené, běţně se setkáváme s tím, ţe se mezi sebou - 9 -

10 navštěvují, a jedinci mohou dokonce přecházet z jedné skupiny do druhé, čímţ se liší nejen od paviánů, ale i od dalších lidoopů a vyšších opic, jejichţ uspořádání bývají mnohem uzavřenější a noví členové se nepřijímají bez boje. V čele skupiny stojí dominantní samec a pod ním se na různých stupních společenského ţebříčku nacházejí další samci. Nikdo však nemá svoji pozici jistou a musí si ji chránit před útoky jiných, ambicióznějších jedinců. Jsou samci, jiţ touţí, a někdy i mají patřičné schopnosti, nahradit vedoucího samce. V takových případech záleţí nejen na tom, který ze soupeřů je silnější, ale i na tom, kdo má jakou podporu ostatních. Hraje zde tedy roli nejen fyzická síla jako taková, ale mnohdy i vychytralost a známosti. Demonstraci samcovy síly můţeme nazvat výhruţným předváděním, jeţ samec uplatňuje nejen k udrţení své společenské pozice, ale i při dvoření sexuálně přitaţlivým samicím. Jednotlivé samčí exhibice se od sebe mohou navzájem lišit, nicméně základ zpravidla tvoří prudké potřásání větvemi a vrhání předměty, doprovázené zjeţením srsti, vydáváním hlasitých zvuků, hrbením ramen či kolíbáním z nohy na nohu. Někteří samci mohou být při takových předváděních aţ nebezpeční; Jane Goodallová se setkala i s tím, ţe jeden ze samců nechal ze svahu kutálet kameny, čímţ ohrozil šimpanze zrovna sedící pod kopcem. Jiní samci projevují při svých výhruţných produkcích i jistou míru vynalézavosti. Jane Goodallová popisuje ve své knize Pohled oknem (Through a Window) předvádění samce Michala, jemuţ se podařilo dosáhnout nejvyšší společenské pozice: Michal zapojil do svých výhruţných exhibicí prázdné osmnáctilitrové plechovky: kdyţ se řítil proti soupeři, kutálel je boucháním a kopanci před sebou. Podařilo se mu tak zastrašit všechny ostatní členy společenství, a to i jedince mnohem větší, neţ byl sám. Samice mají uspořádání obdobné jako samci, tj. najdeme zde výše a níţe postavené jedince. Na rozdíl od samců se však výhruţně nepředvádí a řeší pouze osobní spory. U samic většinou záleţí na jejich osobnosti, sexuální atraktivitě a roli můţe hrát i to, z jaké pocházejí rodiny. Například samice Flo, společensky vysoko postavená, vychovala dceru Fifi, jeţ její pozici převzala, i díky matčině kvalitní výchově. K samcům se samice chovají podle toho, v jaké situaci se zrovna nachází, většinou jsou však vůči nim v podřízeném postavení. Samec nemá problém samici uhodit, kdyţ mu nějakým způsobem stojí v cestě, avšak většinou později stojí o urovnání sporů, coţ se provádí konejšivými dotyky a vzájemným poplácáváním Vývoj jedince Narození nového jedince bývá v šimpanzí skupině podobnou senzací jako v té lidské. Samice rodí jedno mládě za čtyři aţ pět let, z toho důvodu se ve skupinách mnoho novorozeňat najednou nevyskytuje, zpravidla pouze jedno či dvě. Po narození se mládě drţí matčiny srsti, jezdí zavěšeno pod jejím břichem a matka mu většinou pomáhá tím, ţe ho jednou rukou přidrţuje. Kojí ho mateřským mlékem a chrání před případnými nebezpečími. Kdyţ je o něco větší, nevozí ho uţ na břiše, nýbrţ na zádech a postupně ho nechává, aby si zkoušelo první krůčky, učilo se lézt, zacházet s předměty a vůbec se seznamovalo s okolním přírodním prostředím a ostatními jedinci ve skupině. Nejméně do čtyř let se mládě ţiví matčiným mlékem, spí s ní v hnízdě a je na ní plně závislé. Kolem čtyř aţ pěti let začíná proces odstavování, jehoţ délka a průběh je u kaţdého mláděte individuální. Během a po tomto procesu se také začnou výrazněji projevovat rozdíly mezi oběma pohlavími. Odstavování je náročné jak pro mládě, tak pro matku, neboť mládě se stále doţaduje, aby mu matka dala napít, protoţe ho to uklidňuje, kdeţto matka se ho snaţí naučit, ţe teď uţ musí být samostatnější a dává mu pít čím dál méně. Je to zkouška nervů pro oba. Některé matky jsou přísnější, některé méně. Po odstavení se sameček začíná více druţit s ostatními samci, zatímco samice zůstává s matkou, a pokud matka znovu zabřezne a porodí, odkoukává mladší samička péči o svého sourozence a později s ní můţe matce i pomáhat, čímţ se sama připravuje na své budoucí mateřství, jeţ zpravidla přichází mezi jedenáctým a dvanáctým rokem věku. Mladý sameček se naproti tomu čím dál více osamostatňuje a začíná si budovat svou pozici v rámci skupiny. Pozoruje ostatní samce, zdokonaluje se ve výhruţných exhibicích. Čím je starší a

11 zkušenější, tím větší má šanci své postavení mezi samci vylepšit. Plně dospěje do společenské zralosti kolem patnáctého roku věku. Zajímavé je, ţe samečkové se sexuálně vyvíjí mnohem rychleji neţ samičky, neboť uţ mezi prvním a čtvrtým či pátým rokem projevují zájem o růţové samičky, dotýkají se jejich zduřenin, lezou na ně a dělají všechny kopulační pohyby, jaké vidí u dospělých samců Sexuální chování Sexuální chování u šimpanzů učenlivých se začíná výrazněji projevovat v pubertě, do níţ obě pohlaví přichází sedmého roku věku. U obou pohlaví probíhá odlišně. Samice Mladá samička se kolem svých sedmi let začne pravidelně dostávat do svého tzv. růţového období, coţ znamená, ţe pohlavní otvor jí zduří, aby mohla přilákat ostatní samečky k páření. Zezačátku se tato zduřenina objevuje nepravidelně a není tak velká a výrazná jako u plně dospělých samic. Dospělí samci jí proto zpravidla nevěnují pozornost, zato malí samečci, někteří jiţ těsně před prahem dospívání, takové samičky vyhledávají a pokouší se s nimi pářit. Trvá však zpravidla ještě dva roky, neţ samice plně dospěje, k čemuţ dochází kolem devátého roku věku (věkové údaje se, stejně jako u člověka, mohou u jednotlivců mírně odlišovat). Poté uţ začne vzbuzovat pozornost i dospělých samců. Kaţdá samička svou pohlavní dospělost přijímá různě. Jane Goodallová ve své knize Ve stínu člověka (In the Shadow of Man) popisuje odlišné reakce dvou samic, jejichţ zduřenina poprvé vzbudila pozornost dospělých samců. Kdyţ se to stalo samičce Púč a samci se jí začali dvořit, Púč vţdycky začala ječet a utekla, ale samci se táhli za ní a jejich dvoření bylo stále agresivnější. Nakonec se Púč obrátila a běţela k nim, přikrčila se těsně k zemi, a kdyţ ji konečně samci pokryli, stále křičela. Po kaţdém spáření s vřískotem odběhla. (citace ze str.172) Zato samička Fifi by se podle Goodallové dala pokládat za jakousi šimpanzí nymfomanku, čímţ byla dokonce mezi ostatními pozorovanými samicemi raritou. Uţ asi půl roku předtím, neţ se u ní objevila první skutečně dospělá zduřenina, dávala Fifi najevo téměř fanatický zájem o sexuální chování starších samic. Kdyţ se pak své skutečné dospělosti konečně dočkala, okamţitě reagovala, kdyţ o ni projevil sebemenší zájem některý samec. Někdy dokonce ani nečekala a sama k nim běţela a nabízela se jim, ještě neţ jí vůbec věnovali pohled. Roli při chování samic při páření hraje nejen osobnost samice a její sebevědomí, ale i matčina výchova a odpozorované chování. Samec U samce se během puberty mění vztah k matce v závislosti na tom, jak spolu vycházeli předtím. Čím důvěrnější vztah mají, tím větší podporu pro něj matka během dospívání znamená a tím častěji se k ní dospívající samec vrací. Kolem desátého a jedenáctého roku stále dávají samečkové matkám najevo respekt a většinou jim ustupují. Na oplátku se matky snaţí jim dávat najevo podporu v různých šarvátkách s ostatními samci. S narůstajícím věkem karta se začíná postupně obracet pak uţ je to dospělý samec, který je připraven bránit svoji matku. Mění se také vztah dospívajícího k uţ dospělým, vysoce postaveným samcům. Co mu prominuli v devíti letech, neprominou mu ve dvanácti. O to pokorněji se k nim dospívající samec musí chovat, aby neschytal výprask. Jak popisuje Jane Goodallová v knize Ve stínu člověka: Někdy se stává, ţe kdyţ takový mladý sameček pozoruje z dálky vysoce postaveného samce, jak se cpe, napětí se v něm vystupňuje natolik, aţ začne řádit. A tak vyrazí, dere se houštím a vláčí větve. Ale i za to ho někdy některý z velkých samců potrestá. Zdá se totiţ, ţe dospělé samce často dráţdí příliš velký hluk a zmatek, který způsobuje nějaký výrostek. (citace ze strany 167) Stejně jako u lidí: vţdy záleţí na tom, na koho zrovna narazí. Někdo je tolerantní, někdo méně. Od toho se odvíjí i chování při páření. Záleţí vţdy, s jakou samicí se chce dotyčný mladík pářit. Jestliţe se jedná o společensky ne tak atraktivní samici, většinou není problém, aby si i dospívající mladíček přišel na své. Pokud je však samice populární a ţádaná, starší samci zpravidla mladíka nenechají, aby se s ní spářil, a nárokují si ji pro sebe. Mladíkovi pak zbývá jediná moţnost: přesvědčit samici v soukromí, kdyţ uţ se okolo ní nikdo ze starších nepohybuje. Mnohdy se stane, ţe

12 se s ní takto spáří třeba den poté, co růţová zduřenina zmizí, anebo naopak den předtím, neţ samička plně zrůţoví. Právě kvůli tomu, ţe se se samicí během jejího růţového období spáří postupně mnoho samců, někteří i víckrát (aby zvýšili pravděpodobnost, ţe právě jejich genetická informace určí další generaci), je většinou celkem těţké určit otce později narozeného mláděte. Jane Goodallová, jeţ své gombské šimpanze dobře zná, občas na základě rysů můţe odhadnout, kdo by mohl být otcem mláděte, avšak pro šimpanze samotné tento fakt vůbec nehraje roli. Šimpanzí pohlavní styk je velmi krátký, trvá zpravidla deset aţ patnáct vteřin. Samec dřepí ve vzpřímené pozici, jednu ruku lehce poloţenou na partnerčiných zádech a druhou se opírá o zem vedle sebe. Samička je naproti tomu přikrčená k zemi a nastavuje samci svou růţovou zduřeninu. Zajímavý jev, jejţ se ještě nepodařilo uspokojivě vysvětlit, je chování většiny mláďat obou pohlaví, kdyţ se jejich matka páří. Je totiţ běţnou praxí, ţe se sesypou na samce, jenţ jejich matku nakrývá, a snaţí se dospělým jejich styk všemoţně překazit: odstrkují samce, sahají mu na obličej atp. Většinou samci projevují úţasnou trpělivost, pouze odvrátí hlavu a pokouší se, nevšímat si malých otravů. Ţe by k tomu malé vedla ţárlivost? To se zatím neví Komunikace v rámci druhu Největší roli při komunikaci jednoho šimpanze s druhým hrají mimika a gesta. Známe mnoho výrazů obličeje, z nichţ kaţdý má přesně určený význam. Např. různé škleby, smích, špulení pysku atp. Dále můţeme pozorovat gesta jako objímání, líbání či poplácávání se na různých částech těla. Mnoho z gest a obličejů jsou doprovázena i zvukovými projevy, např. supavé houkání (to pouţívají nejčastěji, kdyţ dorazí k nějakému zdroji potravy), štěkání (kdyţ ve skupině zavládne vzrušení), pokřik rááá (kdyţ se šimpanz střetne s něčím zneklidňujícím), kňouravé hú (uplatňuje se při dorozumívání mezi matkou a mládětem), chrochtání a mnoho dalších. Některá gesta či zvuky mohou mít vyuţití ve více různých situacích, záleţí pak na jeho intenzitě či hloubce. I u šimpanzů můţeme pozorovat něco jako kulturu, jeţ se projevuje tím, ţe v jedné skupině se můţe pouţívat nějaké gesto, které jiná skupina buď nepouţívá vůbec, nebo je má pro jinou situaci. I z tohoto jevu později vědci vyvodili, ţe mají-li se šimpanzi naučit s námi komunikovat pomocí nějakého jazyka, pak onen jazyk nemůţe být zaloţen na pouţívání hlasu (jejţ nedokáţou tak umně kontrolovat jako my lidé), nýbrţ na pouţívání určitých gest. Teprve po tomto uvědomění se výzkumy v této oblasti dočkaly prvních úspěchů Pes Obecné informace Psa domácího (trinomické jméno Canis lupus f. familiaris) řadíme do řádu šelem (Carnivora), čeledi psovití (Canidae), rodu Vlk (canis) a druhu Vlk obecný (Canis lupus). Všichni příslušníci rodu šelem psovitých ţijí v poměrně sloţitě organizovaných společenstvech smečkách, a proto mají velmi výrazné sociální cítění. Vztahy uvnitř smečky se řídí určitými pravidly - hierarchie a postavení jednotlivých členů je pevně stanoveno a je potvrzováno a upevňováno pomocí rituálů. Změna můţe nastat pouze za určitých podmínek. Proto je u psovitých šelem vysoce vyvinuta schopnost komunikace, která jim umoţňuje spolupráci při obraně teritoria, péči o mláďata a získání potravy (např. lov velkých zvířat, která by jedinec sám neulovil). Obecně se předpokládá, ţe pes je zdomácnělý a umělým výběrem změněný vlk obecný. Je však velmi důleţité si uvědomit, ţe ačkoliv má pes 98% stejné DNA jako vlk, není to vlk. Velmi rozšířenou pověrou mezi lidmi je, ţe pokud pes neposlouchá, je to proto, ţe ve smečce lidsko-psí dosáhl alfa-postavení. Pravdou však je, ţe je jen málo psů, kteří by byli přirozeně natolik dominantní, ţe by sami usilovali o vedoucí postavení. Pro psa je přirozené respektovat člověka a tak ho do svého hierarchického boje vůbec nezařazuje. K hierarchickému tvoření dochází pouze v případě, kdy má

13 lidská rodina více psů, majitel psů se dostává do pozice super-alfa a jeho úkolem je aby ani jednoho ze psů nezvýhodňoval a docílil tak přibliţné rovnocennosti. Úloha psa v lidské společnosti byla vţdy rozmanitá. Pes můţe být jak jen společník, tak i pomocník při lovu či pasení stád, stráţce majetku, taţný nebo saňový pes (přeprava nákladů), můţe být vycvičen pro pouţití v ozbrojených sloţkách (hledač drog, výbušnin, obranář, stopař ) či k asistenci hendikepovaným osobám. Ve východní a jihovýchodní Asii slouţil pes i jako potravinové zvíře. Odhadem ţije na světě více neţ 500 milionů psů. V tomto se Česká republika jednoznačně řadí na špičku v Evropě podle statistik chová alespoň jedno domácí zvíře téměř polovina českých domácností, coţ vychází přibliţně na 1 aţ 2 miliony psů. I kdyţ se kaţdé narozené štěně s průkazem původu zapisuje do plemenné knihy, ţádná celostátní evidence psů neexistuje a mnoţství toulavých a opuštěných psů není známo. Chov psů je na celostátní úrovni upravován zákonem na ochranu zvířat proti týrání, veterinárním a mysliveckým zákonem. Kynologie a chov psů v ČR jsou řízeny ČMKU (Českomoravská kynologická unie), která zastupuje Českou republiku v Mezinárodní kynologické federaci FCI Plemena psů Během dlouhé domestikace psa bylo vyšlechtěno bezpočet plemen, která se od sebe liší vlastnostmi jak fyzickými (tzn. Délka a barvy srsti, velikost, postava), tak povahovými z toho se také odvíjí vyuţití jednotlivých plemen k velmi různým účelům. V současné době se vyskytuje více neţ 1000 různých psích plemen, avšak dle FCI (mezinárodní kynologická federace) jich je uznáno 355. I toto číslo se ale neustále navyšuje. Plemena psů uznaná FCI mají své standardy, které popisují charakteristické fyzické i povahové znaky plemene. FCI rozděluje plemena psů do 10 kategorií + neuznaná plemena. I. Plemena ovčácká, pastevecká a honácká Do této skupiny patří dobře ovladatelní psi, vyšlechtění pro hlídání a shánění stád ovcí a dobytka. V dnešní době jsou vyuţíváni nejen jako pracovní psi, ale i jako milí společníci, kteří ale potřebují zaměstnat mozek, jinak se u nich můţe vyskytnout problémové chování. Např. Německý ovčák, Border kolie, sheltie, australská kelpie, mudi, australský ovčák, belgický ovčák, welsh corgi cardigan/pembroke, australský honácký pes II. Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi Rozmanitá skupina plemen - Anglický buldok, dobrman, brazilská fila, bernardýn, hovawart, leonberger, BSP, trpasličí pinč, španělský mastin, III. Teriéři Plemena psů vyšlechtěná původně k lovu a k výkonu myslivosti. Teriéři jsou nyní chováni i jako společenská plemena, ale stále u nich přetrvává silný lovecký instinkt. Např. Parson russel terier, jack russel terier, bedlington teriér, Irský jemnosrstý pšeničný teriér, skye teriér, bulteriér, stafordšírský bulteriér, yorkšírský teriér IV. Jezevčíci Skupina jezevčíků se dělí na 9 plemen dle rázu - velikosti (standardní, trpasličí, králičí) a druhu srsti (dlouhosrstý, hladkosrstý, drsnosrstý)

14 V. Špicové a tzv. primitivní plemena Jejich charakteristickým znakem jsou malé špičaté uši a ocas, který nosí přetočený nad hřbet. Např. rhodéský ridgeback, portugalský podengo, basenji, čau-čau, akita inu, aljašský malamut, samojed, sibiřský husky, karelský medvědí pes, lapinkoira, německý špic, norský lundehund VI. Honiči a barváři Psi vyšlechtění k výkonu myslivosti, k pronásledování zvěře. Mají vynikající čich. Např. baset, bígl, dalmatin, modrý gaskoňský honič, bloodhound, vydrař (otterhound) VII. Ohaři Patří sem ohaři a setři. Ohaři jsou pracovní psi, vyšlechtění k vystavování drobné zvěře - pes ztuhne, ocas a hlava jsou v jedné rovině, přední končetina je zvednutá. Ohaři jsou dobře ovladatelní, přátelští a neagresivní. Potřebují hodně pohybu, při správném pohybovém vytíţení mohou být s úspěchem chováni i v bytě. Nehodí se na zahradu jen do kotce. Např. německý krátkosrstý ohař, irský setr, výmarský ohař, maďarský ohař hladkosrstý, bretaňský španěl, pointer, VIII. Slídiči, retrívři a vodní psi Původně se jedná o lovecká plemena, vyšlechtěná k přinášení ulovené zvěře. Jsou to dobře ovladatelní psi, zvláště zlatý a labradorský retrívr díky své výborné povaze postupně vytlačuje německé ovčáky jako vodicí pes pro nevidomé; kříţenci těchto plemen jsou pouţíváni i jako asistenční psi. Např. flat coated retriever, americký kokršpaněl, kooikerhondje, portugalský vodní pes IX. Plemena společenská Do této skupiny patří plemena psů, která byla vyšlechtěna k tomu, aby dělala společnost člověku. Jsou to plemena menší velikosti, která lze chovat i v bytě. Př, čivava, bišonek, maltézský psík, papillon, grifonek, brabantík, čínský chocholatý pes, kavalír king charles španěl, francouzský buldoček, mops X. Chrti Chrti jsou psi vyšlechtění především pro rychlost. Jsou to rychlí, štíhlí a elegantní psi, kteří potřebují dostatek prostoru. Pouţívali se k lovu vysoké zvěře, kterou na rozdíl od ostatních psů nalézá zrakem. V současnosti se chrti pracovně uplatňují v závodech. Povahou jsou chrti nezávislí a občas uzavření a nepřístupní. Např. afgánský chrt, vipet, barzoj, saluki, italský chrtík N FCI neuznaná plemena Plemena, která na uznání FCI teprve čekají, nebo nebyla uznána vůbec. Např. praţský krysařík, chodský pes, dlouhosrstý vipet, český strakatý pes, biewer teriér

15 Vzhled Mezi dnešními plemeny psů existují obrovské rozdíly ve velikosti i tělesných proporcích. Jedno z nejmenších psích plemen čivava má ideální hmotnost 1,5 3 kg, zatímco některá extrémně velká psí plemena mohou dosahovat hmotnosti i 100kg. Obecně je pes stavbou těla velmi podobný svým vlčím příbuzným. Má štíhlé svalnaté tělo s mohutným hrudníkem. Má nápadné ušní boltce, které byli původně vzpřímené a zašpičatělé, u prošlechtěných plemen mohou být téţ klopené a převislé. Psí oči jsou malé většinou mandlového tvaru. Občas se můţeme i v poměrně odborné literatuře dočíst, ţe psi jsou barvoslepí. To však není pravda psi barvy vidí, jen ne tak jasně jako člověk (jejich rozlišení barevné škály je asi takové, jako my vnímáme barvy za podvečerního šera). Končetiny jsou stavěny pro vytrvalost v chůzi i běhu. Pes je prstochodec to znamená, ţe našlapuje pouze na prsty, na kterých jsou pruţné nášlapové polštáře (zrohovatělé útvary na tlapkách bez pokrytí srstí). Mají pevné, tupé a nezataţitelné drápy. Na zadních končetinách mají zpravidla jen čtyři prsty, na předních končetinách čtyři + pátý zakrnělý palec, který se nedotýká země. Ocas psa je obecně středně dlouhý a jen málokdy zcela rovný často bývá šavlovitého či srpkovitého tvaru, nebo alespoň jeho konec je stočený vzhůru. Tělo psa je zpravidla kryté srstí různé délky i struktury. Jak vypadal původní prapes se jiţ asi nikdy přesně nedozvíme, ale je moţné ţe dnešní tzv. primitivní plemena nebo zdivočelí psi dingo jsou jim velmi podobní. Jsou to psi střední velikosti, váţící 14 20kg, tvarem těla připomínají malého vlka indického (Canis lupus pallipes). Mají hladkou, krátkou srst, většinou světle hnědé nebo červenohnědé barvy, někdy s bílými znaky. Mají špičatý čenich, oči mandlového tvaru a vzpřímené uši klínového tvaru a dlouhý stočený ocas Etogram psa vrozené chování Etogram psa představuje souhrnný popis tzv. inventáře vrozeného chování psa (instinktů) s přihlédnutím k dědičným predispozicím (zděděným) a vlivům prostředí. Mezi nejdůleţitější okruhy vrozeného chování patří např.: lovecké, obranné, potravní, sexuální, sociální chování Obranné chování se týká zejména teritoria. Naprostá většina psů bez ohledu na plemeno má silně zachovaný smysl pro obranu teritoria. I velmi drobný pes se proto zpravidla pokouší bránit své teritorium i proti mnohem většímu vetřelci. Lovecké chování směřuje k zajištění potravy pro jedince i smečku. Tento funkční okruh byl však domestikací psa zasaţen snad nejvíce. Nejenţe pes je obvykle od útlého mládí ovlivňován ve svém loveckém chování (např.: nesmí honit zvěř, nesmí si všímat domácí drůbeţe apod.), ale uţ samotný dědičný základ loveckého chování je dlouhodobým šlechtěním zasaţen a tyto změny jsou dědičně upevněny. U některých plemen je lovecký pud silně utlumen, u některých je lovecké chování modifikováno (např. vystavování zvěře u ohařů, štvaní bez přiblíţení ke kořisti u chrtů ) nebo přesměrováno (např. specializace na lov pernaté zvěře). Instinktivní program lovu malé kořisti se v kynologii vyuţívá např. při nácviku aportu (odhozený předmět napodobuje pohyb malé kořisti od psa). Sexuální chování směřuje k produkci potomků a tím k zachování rodu. Patří sem výběr partnera, páření a péče o mláďata. V dnešní době všechny tyto činnosti psa výrazně ovlivňuje člověk. Feny pohlavně dospívají v 7. aţ 12. měsíci ţivota, kdy obvykle přichází také první říje hárání. Fena má tzv. diestrický cyklus to znamená, ţe říje se vyskytuje dvakrát ročně. Feny zpravidla hárají začátkem jara a koncem léta po dobu tří aţ čtyř týdnů. Pes pohlavně dospívá, podobně jako fena, v období měsíce ţivota. Jiţ v takto mladém věku je pes schopen oplodnit fenu a fena je schopna zabřeznout, avšak z hlediska nedokončeného tělesného vývoje se to výrazně nedoporučuje. Páření (krytí) je sloţitý reflexní děj, který tvoří celá řada podmíněných a nepodmíněných reflexů. Při páření dochází k zasunutí ztopořeného údu psa do pochvy feny

16 Vlastní páření dělíme na tři fáze: 1. Předehra Slouţí k seznámení se zvířat. Psi pobíhají, hrají si a fena hravě psovi uniká při jeho pokusech přejít do další fáze páření. 2. Akt páření Začíná plynulým přechodem z předešlé fáze. Fena je připravená přijmout psa, rozkročí zadní nohy, ohne ocas na bok. Za příznivých podmínek dochází k zasunutí částečně ztopořeného penisu do pochvy. Tato fáze trvá jen několik sekund a plynule přechází do fáze svázání. 3. Svázání Fáze, při které dochází k enormnímu zvětšení penisu, coţ zabezpečí přechod dávky semene do pochvy a následně dělohy feny. Ejakulace semene probíhá u psa po kapkách v sekundových aţ třísekundových intervalech během celého průběhu fáze a skládá se ze tří frakcí prostatické, spermatické a opět prostatické. Během svázání přehodí pes zadní nohu přes hřbet feny a oba zůstávají stát se zadky přitisknutými k sobě. Fáze svázání můţe trvat aţ půl hodiny, obvykle to však bývá méně. Březost feny trvá průměrně 63 dní. Průběh březosti je velmi individuální - některé feny na začátku březosti mění své chování jsou mazlivější, víc jedí, u jiných se zase projevuje nechutenství. Několik dní před porodem dochází ke zvětšení mléčných ţláza ke zduření pochvy. Porod probíhá ve třech fázích a trvá od 6 do 12 hodin. První fáze se projevuje nepokojem feny. Ve druhé fázi dochází k otevření krčku dělohy a ve třetí fázi k samotnému vypuzení plodu a končí porodem placenty. Plody jsou uloţeny ve dvou placentách první plodový obal praská jiţ v porodních cestách; druhý prokousne matka, spolu s pupeční šňůrou, fena ihned po porodu. Štěňata se rodí slepá, hluchá a nemají vyvinutý čich. Mají velmi dobře vyvinutý sací reflex. Ještě se nedokáţí postavit, ale umí se přesouvat na kratší vzdálenost lezením. Po 12-ti dnech otevírají oči, po 20-ti dnech začínají reagovat na zvukové a čichové podněty. V tomto období jsou štěňata zcela bezbranná a závislá na matce, která je kojí. V období mezi 3. a 12. týdnem začínají být sociálně aktivní a zdokonalují se jim smysly. Toto období je extrémně důleţité z hlediska socializace štěňata se seznamují s okolím, seznamují se s různými ţivočišnými druhy a především si zvykají na člověka. Kolem 8. týdne je ideální věk pro přechod štěněte k novému majiteli. Mezi 3. a 6. měsícem je ideální období pro výchovu, protoţe štěně je schopné a ochotné se rychle učit. Stejně tak, jako vlk se v tomto věku učí lovit ve spolupráci se svými rodiči, pes se analogicky v tomto věku učí spolupracovat s člověkem a podřizovat se jeho vedení. Není důleţitý obsah výcviku, ale je nutný úzký kontakt s člověkem a spolupráce. Pokud je pes v tomto věku zanedbáván a nedostane příleţitost k získávání zkušenosti, náprava se pak později zjednává těţko. Od 6. měsíce nastává období puberty, kdy se ze štěněte pomalu stává dospělý pes pohlavně dospívá, a v toto období můţe být pro majitele, zejména začátečníka, špatně zvládnutelné pes zkouší, co můţe, začíná ho více zajímat okolní svět, je odváţnější a méně závislý na majiteli zjednodušeně řečeno se z malého hodného štěňátka můţe, pokud nemá jasně stanovené hranice, divoký, neposlušný puberťák. Kolem třetího roku ţivota je pes jiţ pohlavně i fyzicky dospělý a jeho charakterové vlastnosti jsou ustálené. Sociální chování Pes je sociální tvor, který s jedinci svého druhu a s člověkem komunikuje pomocí širokých výrazových prostředků, řečí těla vyjádřenou polohami těla, ocasu, hlavy, uší či pysků, pohledem, ritualizovanými gesty, zvukovými a pachovými signály. Do tohoto funkčního okruhu chování patří veškeré projevy a aktivity, které upevňují vztahy a spolupráci uvnitř smečky. Pokud má pes vykonávat náročné činnosti, ke kterým směřuje výcvik, a kvalitně spolupracovat se psovodem, musí vzájemný vztah psa a člověka fungovat naprosto perfektně. K takovému výcviku i k běţnému souţití psa a

17 člověka je nezbytné znát základní sociální projevy psa a umět rozeznat a posoudit signály, které pes dává. Signály nejsou dány jen jednou částí těla například vrtění ocasu obecně, znamená jen vzrušení, ale má-li pes přátelské úmysly, je dále vyjádřeno drţením ocasu nízko nebo vysoko, polohou uší, pysků atd. Nejdůleţitější sociální projevy psa jsou: teritoriální chování, udrţování individuální vzdálenosti, udrţování hierarchického uspořádání, agresivní chování, imponování, protestní chování, podřízené chování, přátelský kontakt a neutrální kontakt. Teritoriální chování Vlci v přirozeném prostředí volné přírody, zvláště v době rozmnoţování, si velmi intenzivně brání svoje teritorium. To lez rozdělit na tři okruhy: domov I. řádu (doupě), domov II. řádu (bezprostřední okolí doupěte určené pro pobyt mláďat) a potravní revír (lovecké teritorium - jeho velikost kolísá podle místních podmínek). Teritoriální chování zůstalo zachováno i u psa, ale omezuje se pouze na dva okruhy domov I. A II. Řádu. Teritoriální agresivitu uplatňuje pes jak vůči příslušníkům svého druhu, tak vůči lidem. Obrana teritoria ( hlídání ) bylo patrně jedním z prvních způsobů vyuţití psa. Intenzita těchto projevů je závislá na plemeni a výcviku. Ve svém teritoriu se pes projevuje podstatně sebevědoměji (je ochoten napadnout i protivníka objektivně silnějšího), neţ na území neutrálním. I pes si značkuje širší revír, který si však obvykle nebrání. Známé značkování močením a trusem má proto význam informativní ( byl jsem tady ). U sebevědomých jedinců je značkování močením a trusem často doprovázeno hrabáním (mezi prsty jsou uloţeny pachové ţlázy, takţe tímto způsobem pes zanechává další výrazný pachový otisk). Udrţování individuální vzdálenosti Kaţdý jedinec si v rámci smečky brání jakési soukromé teritorium, jehoţ porušení ostatními členy smečky (včetně člověka) je pociťováno jako porušení pravidel. Čím vyšší postavení má jedinec ve smečce, tím větší si obvykle udrţuje individuální vzdálenost a při odpočinku často zaujímá výlučné (vyvýšené, nejpohodlnější ) místo. K překonání hranic individuální vzdálenosti slouţí rituály (výzva ke hře, sexuální výzva, seznamovací chování ). Udrţování hierarchického uspořádání Hierarchické uspořádání je určeno v klasické psí smečce, tak ve společenství jednoho či několika lidí a jednoho nebo více psů. Protoţe pes obvykle respektuje biologickou nadřazenost (tento jev se vyskytuje i mezi divoce ţijícími druhy zvířat) není pro psovoda obvykle těţké zaujmout vyšší postavení. Jak jiţ bylo zmíněno, je potřeba si uvědomit, ţe pes není vlk, a tak nemá snahu převzít velení lidsko-psí smečky. V případě, ţe má psovod více psů, můţe mezi nimi velice výrazně ovlivnit vztah spravedlivým jednáním, při němţ se vyvaruje upřednostňování jednoho psa na úkor druhého. Tím lze u přibliţně stejně sebevědomých jedinců dosáhnout jejich rovnocenného postavení. Takový jedinci se buď vzájemně respektují ve všech ohledech, nebo se při různých příleţitostech v privilegovaném postavení střídají. Agresivní chování Původní nepozměněná agresivita byla důleţitá emoce pro zachování druhu. Vycházela ze situace, kdy se pes snaţí udrţet postavení ve smečce a výhodné ţivotní podmínky. Avšak během domestikace byla agresivita stejně jako některé další instinkty utlumena a pozměněna, protoţe u svého druhu jiţ ztratila opodstatnění

18 Agresivita spouští agresivní chování útok. Rozeznáváme agresivní chování tlumené (hrozba) a netlumené (útok). Netlumené agresivní chování se vyskytuje jen zřídka a dochází k němu v extrémních situacích. Nejdůleţitějším signálem, který předchází vlastnímu útoku je upřený pohled protivníkovy do očí (pes protivníka fixuje očima), zejména na hřbetě najeţená srst a vyceněné zuby. Podle sebevědomí psa v daném okamţiku mohou být ušní boltce vzpřímené popředu (agrese útočná) nebo poloţené vpřed (agrese obranná). Tlumená agresivita je podstatně častější neţ agresivita netlumená. Tlumená agresivita nahrazuje skutečný boj tam, kde není nezbytně nutný a je jedním z opatření, které šetří energii a zdraví jedince a tím pomáhá k zachování druhu. Projevem tlumené agresivity mohou být např. rituální projevy (chytání za nos ), bitky psů na neutrálním území, které mají rozhodnout o okamţitém vzájemném postavení (hlučný boj, kde dochází pouze ke krátkým zákusům a okamţitému pouštění, čímţ se minimalizuje riziko zranění). Imponování Imponování se objevuje ve chvíli, kdy se setkávají jedinci, jejichţ sociální postavení je nejisté. Imponující pes demonstruje svoji sílu a na rozdíl od hrozby obvykle nepředchází útoku, i kdyţ v případě dvou velmi sebevědomých jedinců můţe na hrozby a posléze i bitku dojít. Imponující pes stojí nebo obchází druhého psa se zdviţeným ocasem, hlavu drţí vzhůru, uši má vztyčené a nasměrované dopředu. Dívá se před sebe do dálky a nehledí na druhého psa. Můţe mít rovněţ najeţenou srst a tlumeně vrčet. Na rozdíl od hrozby na sebe psi nikdy nehledí přímo a v ţádném případě necení zuby. Imponující chování pouţívá pes tehdy, pokud postavení druhého jedince je blízko jeho vlastnímu. Proto pes obvykle neimponuje štěňatům nebo výrazně menším psům. Protestní chování Protestní chování je uţíváno zejména níţe postavenými jedinci jako odpověď na nevhodné chování jiného psa výše postaveného. Protestující pes zaujímá pokornou pozici, ale hlavu stáčí k nadřízenému, otevírá tlamu dokořán a ukazuje zuby. Nekrčí však pysky a nevrčí. Protestní chování lze označit také jako obranou hrozbu, která však není projevem strachu. Jejím účelem není vyvolat konflikt, ale zamezit neţádoucímu chování partnera. Pokud partner nevezme protest na vědomí, protestující pes se brání kousáním, při kterém obvykle kňučí nebo kvílí. Nadřazení psi takový útok, aţ na malé výjimky, netrestají. Podřízené chování Účelem pokorného podřízeného chování je tlumení agresivity. Pokorné gesto můţe pouţít i sebevědomý jedinec zároveň s imponujícím chování, aby tak zabránil útoku ze strachu odvrací hlavu, nastavuje krk ze strany ). Důleţitými a výraznými soubory podřízeného chování je pasivní a aktivní podřízení. Pasivní podřízení je účinný mechanismus tlumící agresivitu nadřízeného jedince. Intenzita projevu je různá podle závaţnosti situace začíná u prostého odvrácení pohledu a staţením ocasu mezi nohy aţ po převalení na záda, nastavení břicha a strnulost. Aktivní podřízení (výzva ke hře) je vyjádření touhy po co nejpřátelštějším kontaktu. Není odpovědí na hrozby, ale naopak je uţíváno k vyvolání přátelských aktivit netečného partnera. Výrazy aktivního podřízení jsou hlasové (vzrušené pískání, poštěkávání ) nebo pomocí gestikulace (hravá poklona sníţená přední část těla s rozhozenými předními končetinami, naklánění hlavy na stranu, horlivé mávání ocasem). Výzvou ke hře můţe být i hraný útok, plíţení, hrané lovení apod. pro tyto projevy jsou charakteristické přehnané a prudké projevy, hlučnost, vrtění ocasem. Výrazy výzvy ke hře můţe pouţít i nadřízený jedinec k vyprovokování hry nebo při dvoření feně. Mezi podřízené chování patří i tzv. konejšivé signály, jinak také smířlivá gesta. Nejčastější je zdvihání tlapky to pouţívají jak podřízení, tak nadřízení jedinci za účelem uklidnění. Dalším důleţitým gestem je olizování snaha olíznout partnerovi (psovi nebo člověku) ústa nebo obličej, je přátelské a podřízené gesto, které velmi často vyuţívají štěňata v případě, ţe potkají staršího psa. Uţ i samotné vysunutí jazyka z tlamy, společně s odvrácenou hlavou, je důleţitý signál při navazování kontaktu

19 Přátelský kontakt Přátelský kontakt je chování, které utuţuje vztahy ve smečce a projevy podřízenosti a nadřízenosti zcela potlačeny. Projevuje se tzv. komfortním chováním péče o srst, olizování uší Neutrální kontakt K neutrálnímu kontaktu dochází v situacích, kdy se stýkají psi, kteří nepatří do uceleného společenství (smečky), ale znají se např. na cvičišti, v parku Je charakterizován krátkým očicháváním zpravidla obličeje a uší, posléze i genitálií. Pouze sociálně nejistí nebo bázlivý jedinci v tento moment vykazují podřízené postoje. 6. Snahy o mezidruhovou komunikaci 6.1. Šimpanz Výzkum v přirozeném prostředí Gombe První dny v Gombské rezervaci roku 1960 nebyly pro mladou výzkumnici Jane Goodallovou vůbec růţové. Celé dny se trmácela po deštném lese a marně pátrala po šimpanzích, které sem přijela zkoumat. O to větší pak byla její radost, kdyţ poprvé zahlédla skupinku šestnácti jedinců schovávajících se ve větvích. Nebylo z nich mnoho vidět, protoţe listoví bylo husté, ale i tak to byl pro Goodallovou úspěch. Zaujalo ji, ţe celé ty dvě hodiny, co skupinka na stromě pobývala, ji nebylo vůbec slyšet. Během dalších deseti dní viděla mnoho šimpanzů, avšak jediné, co mohla spolehlivě zmapovat, bylo různorodé sloţení skupinek, v nichţ se shromaţďovali. Pro skutečně hloubkový výzkum bylo třeba dostat se k nim blíţ. Kdyţ se však o to pokoušela, zvířata vţdy utekla. Bylo třeba vymyslet nějakou účinnou metodu, jak se k nim přiblíţit tak, aby co nejméně narušila jejich přirozené chování. Po třech měsících pobytu v dţungli se šla Goodallová sama projít a vylezla na holý vrchol přes tři sta metrů vysoko nad jezerem Tanganika, odkud se jí rozprostíral nádherný výhled na údolí Kasakela. Zde se usadila a počala dalekohledem pátrat po šimpanzích. A její úsilí bylo odměněno po čtvrt hodině se skutečně tři objevili a udiveně si ji prohlíţeli. Tuto příhodu dále Goodallová líčí takto: Očekávala jsem, ţe utečou, protoţe nebyli dál neţ takových šedesát metrů, ale za chvíli se docela klidně pustili dál a brzy se mi ztratili v hustším porostu. Měla jsem snad přece jenom pravdu, kdyţ jsem předpokládala, ţe se budou méně bát jedné osoby, jeţ se k nim přiblíţí sama? Vţdyť i kdyţ jsem nechávala své africké průvodce opodál a šla jsem ke skupině bez nich, šimpanzi si jistě dobře všimli, co se děje. (Ve stínu člověka, citace ze str. 36) Mladá výzkumnice své pozorovací místo po zbytek dne neopustila a mohla ještě pár dalších šimpů spatřit. Všichni si ji vţdy bedlivě prohlédli, neboť byla na holém svahu dosti nápadná, avšak ţádný z nich neutekl v panice. Tato příhoda by se dala povaţovat za jakýsi obrat v Goodallové výzkumu, neboť od té doby chodila Jane na svah kaţdý den po dobu přibliţně jednoho měsíce (dokud bylo na stromech dost plodů, které sem šimpanze lákaly) a kaţdý den tak byla lidoopům, kteří se opodál krmili na fíkovnících, na očích. Zvířata si mohla ověřit, ţe jim od ní nehrozí ţádné nebezpečí, a zároveň si na ni mohla zvyknout, uţ jen proto, ţe Goodallová nenosila nijak výrazné oblečení a vypadala pořád stejně. Po určité době mohla Goodallová začít vzdálenost mezi sebou a šimpanzi sniţovat. Postupně je s dostatečným odstupem začala následovat pravidelně do lesa a stále si dávala pozor, aby je nijak nepolekala. Několikrát se jí v tomto období dlouhém několik měsíců stalo, ţe ji šimpanzi najednou obklíčili a samci se před ní začali výhruţně předvádět. Jane měla samozřejmě strach, nechovala se však zbrkle a vše pokorně přestála a dala zvířatům najevo, ţe s nimi nemá v úmyslu bojovat. Za nějakou chvíli ji vţdy šimpové nechali opět být. Tak období útěku vystřídalo období agrese

20 Po roce výzkumu odjela Jane Goodallová na pár měsíců do Anglie, kde byla přijata na studia v Cambridgi. V roce 1962 se ke své radosti do Afriky znovu vrátila a její obavy, ţe ji šimpanzi nepoznají a bude vše muset začít od znovu, se nenaplnily zvířata ji dokonce snášela ještě lépe neţ předtím! Svědčilo o tom uţ jen to, ţe odváţnější jedinci se začali samostatně krmit na stromech blízko jejího tábora. Poté, co se šimpanz, jehoţ si Jane pro sebe pojmenovala David Šedovous, přiblíţil aţ k mladé výzkumnici, jeţ zrovna seděla poblíţ na verandě, aby jí ze stolku sebral banán, začala Goodallová pravidelně umisťovat banány poblíţ svého stanu. Tím přilákala k opětovným návštěvám nejen Davida Šedovouse, ale postupně i další jedince a jejich počty se pozvolna rozšiřovaly. Pro Goodallovou to bylo neocenitelné mohla tak ze svého stanu zblízka pozorovat komunikaci mezi pořád stejnými jedinci, jak se dělí, či naopak nedělí, o potravu, a zároveň také mohla poznávat jejich rozdílné osobnosti. David byl spíše klidný a smířlivý, zatímco Goliáš byl spíše bojovnější. Také po nějaké době z jejich chování vyvodila, ţe Goliáš je dominantním samcem celé skupiny (coţ se jí později potvrdilo): kdyţ například šel po úzké stezce Goliáš a naproti němu jiný samec, Goliáš šel klidně dál, zatímco níţe postavený samec mu ustoupil. V té době také přijel do Gombe Goodallové nový spolupracovník, Hugo van Lawick, aby celý výzkum nafotografoval a nafilmoval. Šimpanzi ho přijali celkem rychle a bez problémů, i kdyţ jim chvíli trvalo, neţ si zvykli na cvakání fotoaparátu a bzučení kamery. Jeden z nejhezčích vánočních dárků dostala Goodallová právě tu zimu v Gombe: na Štědrý den nakoupila mimořádně velkou zásobu banánů a rozloţila je kolem provizorního vánočního stromku. Kdyţ po spořádání svého přídělu banánů z tábora odešli Vilém a Goliáš, přišel později sám David Šedovous a i on se začal krmit ţlutou dobrotou. Jane seděla blízko něho, a protoţe jí připadal neobyčejně klidný, pomaličku natáhla ruku k jeho rameni a pohladila ho. David ji sice odstrčil, ale tak ledabyle, ţe to zkusila po chvíli znovu, a tentokrát se nechal asi minutu drbat, neţ jí ruku znovu odsunul. Toto je jeden ze záţitků, jichţ si Jane Goodallová váţí nejvíce. Shodou náhod, jeţ přišla Goodallové a jejímu výzkumu velmi vhod, se samice Flo, sexuálně velmi atraktivní, dostala do svého růţového období přesně v době, kdy objevila Janin tábor a chodila si sem pravidelně pro banány. Přitahovala v té době pozornost samců, jiţ se za ní vlekli klidně několik hodin, jen aby dosáhli svého, takţe je s sebou přivedla i do tábora. Tím vlastně Goodallové účelu výborně poslouţila, neboť díky tomu si další houf šimpanzích jedinců zvykl na tábor a Jane tak měla zase o něco širší vzorek, jejţ mohla detailně studovat. Novému rozšířenému mnoţství zvířat však jiţ dosavadní způsob podávání banánů (tj. rozházet je všude moţně po zemi) nestačil. Navíc mnoho kusů ovoce ubývalo kvůli paviánům babuinům, jiţ se také chodili přiţivovat a s nimiţ šimpanzi svedli nejeden souboj o vzácnou dobrotu. Proto vymysleli Jane a Hugo nový způsob: vyrobili několik betonových schránek s ocelovými víky, která se zvedala, schránky se zapustily do země a víka byla v přiklopené poloze drţena dráty, připevněnými k rukojetím o něco dál; při vytaţení kolíků, přidrţujících rukojeti, dráty povolily a víka vyskočila. Protoţe však šimpanzi byli chytří a vymýšleli různé metody, jak mechanismy bedýnky obejít a nabrat si víc banánů, neţ jim bylo určeno, chvíli trvalo, neţ Goodallová a její tým celý systém zdokonalili. Někdy si také v rámci hry schovávali banány pod košili a šimpanzi je museli najít a vytáhnout. Později si samozřejmě všimli, jak moc banánové dotace ovlivňují šimpanzí chování. Zezačátku, kdyţ jich bylo v táboře jen pár, jim dávali banány kdykoli, uţ jen proto, aby je u toho mohli filmovat a zvířata se v táboře zdrţela. Za pár let si však uvědomili, ţe lidoopi se najednou pohybují daleko více ve velkých skupinách, spí poblíţ tábora, aby se tam ráno mohli v davech přihrnout, ale co bylo nejhorší: dospělí samci byli čím dál agresivnější, mnohem častěji se o potravu rvali. Mnozí se dokonce potloukali po táboře celé hodiny. Proto se rozhodli úplně změnit koncepci: dávali šimpanzům banány nepravidelně, takţe třeba dva či tři dny po sobě nedostali ţádné, aby je odnaučili se celé dny poflakovat kolem tábora. Tím také odradili paviány, jejichţ nájezdy a soupeření se šimpanzi se stávalo stále neúnosnějším. Navíc postavili podzemní bunkr, který nejenţe slouţí jako skladiště banánů, ale mohou z něj také bedýnky pro lidoopy podle libosti plnit a lépe tak regulovat příděly ţádané dobroty. Je díky tomu zajištěno, ţe ţádný z šimpanzů nedostane banány častěji neţ jednou za deset nebo čtrnáct dní. Sice uţ nemají o jednotlivcích tolik informací, jako měli předtím, kdyţ je navštěvovali častěji, nicméně pořád je jejich objevování se v táboře dostačující na to, aby pracovníci mohli o celé řadě jedinců vést pravidelné

Kruh č. 1 - Havelka T. k.č. Plemeno Pohlaví Třída 1 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída mladých 2 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída

Kruh č. 1 - Havelka T. k.č. Plemeno Pohlaví Třída 1 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída mladých 2 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída Kruh č. 1 - Havelka T. 1 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída mladých 2 Jezevčík králičí hladkosrstý Fena třída veteránů 3 Jezevčík standard dlouhosrstý Pes třída mladých 4 Jezevčík trpasličí dlouhosrstý

Více

PŘEHLED KRUHŮ. neděle - 12.7.2015

PŘEHLED KRUHŮ. neděle - 12.7.2015 PŘEHLED KRUHŮ neděle - 12.7.2015 KRUH ČÍSLO 1 84 Olga Dolejšová (CZ) Akita-Inu 1 Mezitřída 166 1 Aljašský malamut 4 Třída mladých 167 1 Třída vítězů 168 1 Třída veteránů 169 1 Třída otevřená 170 1 Basenji

Více

Přehled obsazení kruhů

Přehled obsazení kruhů Přehled obsazení kruhů 13. Brněnská krajská výstava psů - 24. 8. 2014 Den: neděle 24. srpna Celkem psů: 261 Kruh: 1 Rozhodčí: Jaroslav Matyáš Americký bezsrstý terier fena třída mladých 001 1 Americký

Více

Datum popl. Plemeno psa Pohlaví Věk při

Datum popl. Plemeno psa Pohlaví Věk při Plemeno psa Pohlaví Věk při Datum popl. přihlášení povinnosti afgánský chrt Fena 31.12.2002 afgánský chrt Fena 31.12.2002 afgánský chrt Fena 31.12.2002 afgánský chrt Fena 5 m 1.9.2010 afgánský chrt Pes

Více

Český teriér Pes Pracovní třída 120 V1, CAC, CC, VSV, BOB Fena Otevřená třída 121 V1, CAC, CC, VSV, BOS Fena Otevřená třída 122 -

Český teriér Pes Pracovní třída 120 V1, CAC, CC, VSV, BOB Fena Otevřená třída 121 V1, CAC, CC, VSV, BOS Fena Otevřená třída 122 - Kruh č. 1 Rozhodčí Štursová Gabriela Třída Katalogové číslo Známka Cairn teriér Pes Třída dorostu 097 VN1 Pes Třída mladých 098 V2 Pes Třída mladých 099 V1, CAJC, BOJ Pes Třída mladých 100 VD3 Pes Mezitřída

Více

Přehled obsazení kruhů

Přehled obsazení kruhů Přehled obsazení kruhů 14. Brněnská krajská výstava psů - 23. 8. 2015 Den: neděle 23. srpna Celkem psů: 248 Kruh: 1 Rozhodčí: RNDr. Jaroslava Ovesná CSc. Americká akita fena mezitřída 001 1 Americký stafordširský

Více

file:///run/user/1000/gvfs/ftp:host=ftp.interdogb...

file:///run/user/1000/gvfs/ftp:host=ftp.interdogb... Rozhodčí: Kučerová M - německá doga - speciální výstava John E. Ryder, UK, Bill Asker, UK - klubová výstava SBT bez udílení KV Václavík Miroslav - I. a II. sk. FCI Tichá Vladimíra - III. sk. FCI Marušková

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

den kruh rozhodčí plemeno čas počet

den kruh rozhodčí plemeno čas počet den kruh rozhodčí plemeno čas počet 23.04.16 1 - T1 Václavík Miroslav Americký bezsrstý terier 09:00 09:30 10 Americký stafordširský terier 09:30 11:24 38 Australská kelpie 11:24 11:36 4 Irish Glen of

Více

Etologie psa. Význam a oblasti etologie

Etologie psa. Význam a oblasti etologie Etologie psa Význam a oblasti etologie, Získané a vrozené chování, Hauserova teorie, kotcový syndrom, vtiskávání, Instinkt (pohybové koordinace, klíčový podnět, práh podnětu), Porušování instinktů, Motivace,

Více

Etologie myši domácí

Etologie myši domácí Etologie myši domácí Zoologické zařazení Třída: Mammalia - savci Řád: Rodentia - hlodavci Čeleď: Muridae - myšovití Rod: Mus myš (38 druhů) - myš domácí (Mus musculus) Domestikace synantropní druh rozšíření

Více

S M L XL. krmivo-brit.cz facebook.com/britcare

S M L XL. krmivo-brit.cz facebook.com/britcare S M L XL VAFO PRAHA s.r.o. Chrášťany 94, Rudná u Prahy Česká republika Tel.: +420 257 952 141 Fax: +420 257 952 141 brit@brit-petfood.com krmivo-brit.cz facebook.com/britcare S L M XL NA VELIKOSTI ZÁLEŽÍ

Více

Časový rozpi SOBOTA 20.6.2015

Časový rozpi SOBOTA 20.6.2015 Časový rozpi SOBOTA 20.6.2015 Kruh Rozhodčí Plemeno od do cel kem S7 Tichá Vladimíra Bullterier 283 298 16 9:15 Čas Miniaturní bullterier 360 365 6 10:10 Stafordšírský bullterier 394 453 60 10:30 S8 Holmerová

Více

MVP - IHA INTERCANIS BRNO 27.-28.6.2015

MVP - IHA INTERCANIS BRNO 27.-28.6.2015 MVP - IHA INTERCANIS BRNO 27.-28.6.2015 den kruh rozhodčí plemeno čas kat č.od kat č.do počet 27.6.2015 V1 Kochan Anna Kolie dlouhosrstá 9:00 248 282 35 Kolie krátkosrstá 10:45 283 294 12 Sheltie 313 351

Více

Welsh Corgi Pembroke 364 371 8

Welsh Corgi Pembroke 364 371 8 MVP - IHA INTERCANIS BRNO 27.-28.6.2015 den kruh rozhodčí plemeno třída kat čísla od kat čísla do počet 27.06.2015 V1 Kochan Anna Kolie dlouhosrstá 248 282 35 psi třída dorostu / male puppy class 248 249

Více

CO JE VLASTNĚ PES? Plemena psů podle Kennel Clubu. Honiči. Plemena lovecká. Teriéři. Plemena užitková Plemena pracovní Plemena společenská.

CO JE VLASTNĚ PES? Plemena psů podle Kennel Clubu. Honiči. Plemena lovecká. Teriéři. Plemena užitková Plemena pracovní Plemena společenská. CO JE VLASTNĚ PES? Plemena psů podle FCI Primitivní plemena Ovčácká, honácká a pastevecká plemena Pinčové a knírači Mastifové Horští pastevečtí psi (molossi) Teriéři Jezevčíci, špicové Honiči Ohaři, přinášeči,

Více

Plemeno Pohlavi Trida Počet Afgánský chrt Pes mladých 1 Afgánský chrt Pes otevřená 1 Afgánský chrt Fena otevřená 1 Airedale teriér Pes mezitřída 1

Plemeno Pohlavi Trida Počet Afgánský chrt Pes mladých 1 Afgánský chrt Pes otevřená 1 Afgánský chrt Fena otevřená 1 Airedale teriér Pes mezitřída 1 Plemeno Pohlavi Trida Počet Afgánský chrt Pes mladých 1 Afgánský chrt Pes otevřená 1 Afgánský chrt Fena otevřená 1 Airedale teriér Pes mezitřída 1 Airedale teriér Pes otevřená 2 Airedale teriér Pes pracovní

Více

TEST PŘIROZENÝCH VLOH OVČÁCKÉHO PSA NATURAL HERDING APTITUDE TEST "FCI-NHAT"

TEST PŘIROZENÝCH VLOH OVČÁCKÉHO PSA NATURAL HERDING APTITUDE TEST FCI-NHAT FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (FCI) (AISBL) Place Albert 1er, 13, B - 6530 Thuin (Belgique) Tél : ++32.71.59.12.38 Fax : ++32.71.59.22.29, internet : www.fci.be TEST PŘIROZENÝCH VLOH OVČÁCKÉHO

Více

KYNOLOGIE I. - cvičení. Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských nectností

KYNOLOGIE I. - cvičení. Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských nectností KYNOLOGIE I. - cvičení Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské ctnosti bez lidských nectností Náplň cvičení z kynologie Doporučená literatura Vývoj a význam loveckých psů Současná organizace

Více

Skupina FCI 10 Afgánský chrt 2 Aidi 3 Airedale teriér 5 Akita-Inu. Český název

Skupina FCI 10 Afgánský chrt 2 Aidi 3 Airedale teriér 5 Akita-Inu. Český název Skupina FCI 0 Afgánský chrt Aidi 3 Airedale teriér 5 Akita-Inu Český název 5 Aljašský malamut 5 Americká akita Americký bezsrstý teriér Americký buldok Americký foxhound 8 Americký kokršpaněl 3 Americký

Více

Název materiálu: Primáti - členění

Název materiálu: Primáti - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny

Více

Základní škola Panenský Týnec PROJEKTOVÝ DEN I. STUPNĚ

Základní škola Panenský Týnec PROJEKTOVÝ DEN I. STUPNĚ Základní škola Panenský Týnec PROJEKTOVÝ DEN I. STUPNĚ Název projektu: DOMÁCÍ ZVÍŘATA Téma: Kočka a pes 1. den: 24. září 2010 2.den Kde: Louny kino Škola Panenský Týnec - následný projekt Věková kategorie:

Více

Kruh č. 1 Rozhodčí Gabriela Štursová. Australský Silky terier Fena mladých 065

Kruh č. 1 Rozhodčí Gabriela Štursová. Australský Silky terier Fena mladých 065 Kruh č. 1 Rozhodčí Gabriela Štursová Třída Katalogové číslo Známka Poznámka Australský Silky terier Fena mladých 065 Border terier Pes pracovní 109 Fena mladých 110 Fena mezitřída 111 Fena otevřená 112

Více

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci? Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují

Více

Zápisní a bonitační řád Moravskoslezského klubu chovatelů collií a sheltií,z.s.

Zápisní a bonitační řád Moravskoslezského klubu chovatelů collií a sheltií,z.s. Zápisní a bonitační řád Moravskoslezského klubu chovatelů collií a sheltií,z.s. člena ČMKU Účel a cíle Řádu Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a pravidla chovu a ustájení psů podle současných poţadavků

Více

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23 Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony:i/2 č.sady: 3 Ověřeno ve výuce: 21.11.2012 Třída: 4. Datum:20.11.2012 1 Zápis z textu Vzdělávací

Více

BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya Psovaya Borzaya)

BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya Psovaya Borzaya) F E D E R A T I O N C Y N O L O G I Q U E I N T E R N A T I O N A L E Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) F.C.I.-Standard č. 193 / 22.11.2006 / D, GB BARZOJ RUSKÝ CHRT (Russkaya

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a při chovu.

Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a při chovu. Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení nebo svodu zvířat a při chovu. (Zpracován v souladu s Vyhláškou 192/2004 Sb. ze dne 13. dubna 2004 o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu)

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Jak pokračovat dále v chovu leopardího psa I. Kritéria výběru správného partnera

Jak pokračovat dále v chovu leopardího psa I. Kritéria výběru správného partnera Jak pokračovat dále v chovu leopardího psa I. Kritéria výběru správného partnera Jarní klubová výstava (viz článek.) nás přiměla k zamyšlení nad tím, jak vlastně dál v chovu leopardů pokračovat a co doporučit

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Savci (řád: šelmy čeleď:

Více

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití

Více

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska

Více

l HISTORIE ROTVAJLERA

l HISTORIE ROTVAJLERA l HISTORIE ROTVAJLERA Staří Římané Historie rotvajlera nás přivádí zpět do dob vlády Římanů v Evropě. Římské legie si sebou na několikaměsíční pochody neosídlenou krajinou často brávaly velké dogovité

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

8 Australský ovčák Pes třída vítězů 9 Australský ovčák Fena třída mladých 11 Australský ovčák Fena mezitřída

8 Australský ovčák Pes třída vítězů 9 Australský ovčák Fena třída mladých 11 Australský ovčák Fena mezitřída Kruh 1 - Márová Petra Kt.č. Plemeno Pohlaví Třída 1 Australská kelpie Pes třída štěňat 2 Australská kelpie Fena třída mladých 3 Australský honácký pes Fena třída otevřená 4 Australský ovčák Pes třída mladých

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Kruh č. 1 Rozhodčí Miroslav Václavík

Kruh č. 1 Rozhodčí Miroslav Václavík Kruh č. 1 Rozhodčí Miroslav Václavík Třída Katalogové číslo Známka Poznámka Border terier Pes mladých 139 Pes mladých 140 Pes mladých 141 Pes mezitřída 142 Pes otevřená 143 Pes vítězů 144 Fena mladých

Více

2 POVAHA ROTVAJLERA. Vynikající hlídací pes

2 POVAHA ROTVAJLERA. Vynikající hlídací pes 2 POVAHA ROTVAJLERA Vynikající hlídací pes Rotvajleři jsou vynikajícími hlídacími psy Rotvajler je rozený hlídač a ochránce. Potřebujeme-li někdy na den opustit dům, klidně můžeme rotvajlerovi svěřit svůj

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček.

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček. Jan Kovalík 25.1. 2013 (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Závěrečná práce z předmětu aplikační software Práce s programe MS Word

Závěrečná práce z předmětu aplikační software Práce s programe MS Word Carnivora - Šelmy - Carnivores Šelmy plní v přírodě funkci vrcholových predátorů a stojí na konci potravních řetězců. Aţ na několik výjimek je většina z nich přizpůsobena tělesnou stavbou, pohybovými schopnostmi

Více

Strana 1 / 39. 244/2002 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ

Strana 1 / 39. 244/2002 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ 244/2002 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 7. června 2002, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Změna: 350/2003 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle

Více

Název: Etologie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Etologie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Etologie Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 6. (4. vyššího gymnázia) Tematický

Více

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci 1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců

Více

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart)

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) HOVAWART (Hovawart) FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE Secretariat General: 13, Place Albert I B 6530 THUIN (Belgie) ZEMĚ PŮVODU: Německo HOVAWART (Hovawart) DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 12.01.1998

Více

brit-petfood.com facebook.com/britcare

brit-petfood.com facebook.com/britcare S M L XL VAFO PRAHA s.r.o. Chrášťany 94, Rudná u Prahy Česká republika Tel.: +420 257 952 141 Fax: +420 257 952 141 brit@brit-petfood.com brit-petfood.com facebook.com/britcare S L M XL VELIKOST VĚK EXTRAKT

Více

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ

ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY TERIÉRŮ A JEZEVČÍKŮ ÚVOD Plemena teriérů a jezevčíků tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní,

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier)

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) 10.01.2011/EN FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard N 327 RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) PŘEKLAD FCI:

Více

Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU. Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt

Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU. Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt Standard plemene tak, jak ho uvádí ČMKU Rhodéský ridgeback (Rhodesian Ridgeback) PŘEKLAD: Jochen H.Eberhardt ZEMĚ PŮVODU: Jižní Afrika. Standard zpracovaly kynologické organizace Kennel Union of South

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Projevy chování psů v nezvyklém prostředí Diplomová práce Vedoucí práce : Vypracovala : Ing. Martin

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER)

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) FCI-Standard č. 3 / 11. 05. 2005/ GB KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 19.04.2005. VYUŽITÍ: Používá se k těžké práci při lovu vyder

Více

QTL u psů. Genetika zbarvení u psů

QTL u psů. Genetika zbarvení u psů QTL u psů Tomarktus pochází z doby před 20 mil. lety a je nejstarším známým prapředkem dnešních psovitých šelem. Nejstarší nálezy prapředků psů se známkami domestikace pocházejí z dnešního území Iráku

Více

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého

Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého I. Všeobecné Podkladem těchto hodnocení exteriéru jsou rasové znaky, uvedené ve standardu pro alpskou braku jezevčíkovitou. Hodnocení smí být prováděno

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

INTERDOG BOHEMIA 29. 30.srpna 2015

INTERDOG BOHEMIA 29. 30.srpna 2015 Českomoravská kynologická unie, Kynologická jednota ČR a Kynologický spolek v Mladé Boleslavi pořádají Mezinárodní výstavu psů všech plemen FCI se zadáváním CACIB INTERDOG BOHEMIA 29. 30.srpna 2015 MLADÁ

Více

Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ. (Suomenajokoira)

Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ. (Suomenajokoira) Standard FCI č. 51 / 14.11.2000 / F FINSKÝ HONIČ (Suomenajokoira) 2 PŘEKLAD DO FRANCOUZŠTINY : Dr.J.-M. Paschoud a Prof. R. Triquet. PŘEKLAD DO ČEŠTINY : Helena Dvořáková PŮVOD : Finsko. DATUM ZVEŘEJNĚNÍ

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Přehled mezinárodních rozhodčích exteriéru

Přehled mezinárodních rozhodčích exteriéru Přehled mezinárodních rozhodčích exteriéru Pracoviště: Sekretariát ČMKU Datum: 22.04.2009 Jméno Adresa Telefon Email Číslo Skupina Číslo Plemeno -------------------------------------------------------------------------------------

Více

FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR

FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR FCI standard č.: 98 / 29.11.2000 / D NĚMECKÝ DRÁTOSRSTÝ OHAŘ DEUTSCH DRAHTHAAR ZEMĚ PŮVODU: Německo. DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25. 10. 2000. POUŽITÍ: V souladu s jeho určením všestranně

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída:

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída: Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Domácí zvířata Jméno a příjmení: Jaroslav Mlejnecký Třída: 5. Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání:

Více

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06.

FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE. SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06. FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert 1 B 653 THUIN (Belg. ) FCI - Standard č. 291/16. 06. 1999/D EURASIER ZEMĚ PŮVODU: Německo DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO

Více

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm KOČKOVITÉ ŠELMY Gepard štíhlý Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm Gepard je nejrychlejší suchozemské zvíře. Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130km/h.

Více

I TERDOG BOHEMIA 25. a 26. srpna 2012

I TERDOG BOHEMIA 25. a 26. srpna 2012 Českomoravská kynologická unie, Kynologická jednota ČR a Kynologický spolek v Mladé Boleslavi pořádají Mezinárodní výstavu psů všech plemen FCI se zadáváním CACIB I TERDOG BOHEMIA 25. a 26. srpna 2012

Více

Jací jsme? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO?

Jací jsme? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO? PAVIÁNI Jací jsme? Na Zemi přilétá delegace ze spřátelené části vesmíru, která se velmi zajímá o život na naší planetě. Úkolem vašeho

Více

Zápisní řád 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Zápisní řád 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Zápisní řád 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 2. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 3. PORADCE CHOVU 4. CHOVATELSKÁ STANICE 5. CHOVATEL, MAJITEL CHOVNÉHO PSA 6. CHOVATELSKÉ TISKOPISY 7. KRYTÍ 8. VRH 9. ZÁPIS VRHU DO PLEMENNÉ KNIHY

Více

Zápis z jednání Komise pro Chov a zdraví 24.05.2010

Zápis z jednání Komise pro Chov a zdraví 24.05.2010 Zápis z jednání Komise pro Chov a zdraví 24.05.2010 Přítomni: MUDr. V. Novotný, Ing. M. Přibáňová, R. Soukup, MUDr. F. Nahodil, MVDr. O. Meloun, M. Fialová 1. Materiály zaslané k zápisům z minulých jednání

Více

Pes dobrý spoluobčan

Pes dobrý spoluobčan Pes dobrý spoluobčan BR Wallace and Gromit and TM Aardman/W&G Ltd All rights reserved The Kennel Club Good Citizen Dog Scheme and TM The Kennel Club/GCDS All rights reserved Pes dobrý spoluobčan Cavalier

Více

Chcete se stát dobrým chovatelem aneb choroba, které je třeba se vyhnout

Chcete se stát dobrým chovatelem aneb choroba, které je třeba se vyhnout Chcete se stát dobrým chovatelem aneb choroba, které je třeba se vyhnout Následující článek patří do série článků, týkajících se problematiky chovu, zejména leopardího psa z Louisiany, které jsme se rozhodli

Více

Přehled národních rozhodčích exteriéru

Přehled národních rozhodčích exteriéru Přehled národních rozhodčích exteriéru Pracoviště: Sekretariát ČMKU Datum: 04.11.2009 Jméno Telefon Číslo Skupina Číslo Plemeno Adresa Email -------------------------------------------------------------------------------------

Více

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF.

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF. ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU CHOVATELŮ ČESKÝCH FOUSKŮ - KCHČF. I. Všeobecná ustanovení Tento zápisní řád upravuje chov našeho jediného národního plemene ohařů - českého fouska (standard uznán FCI pod č. 245). Podobně

Více

milujeme maso... přirozeně navrženo pro masožravce CARNI LOVE facebook.com/carnilove www.carnilove.com

milujeme maso... přirozeně navrženo pro masožravce CARNI LOVE facebook.com/carnilove www.carnilove.com milujeme maso... přirozeně navrženo pro masožravce CARNI facebook.com/carnilove www.carnilove.com Superprémiové krmivo pro psy CARNI Pes stejně jako vlk jsou přirozenými masožravci. Proces trávení a anatomie

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Najdete zde i základní výstavní hodnocení a výsledek RTG (rentgenu) kloubů.

Najdete zde i základní výstavní hodnocení a výsledek RTG (rentgenu) kloubů. 1 JAK ČÍST BONITAČNÍ KÓD Bonitačním kódem rozumíme zapsání předností, ale hlavně vad posuzovaného jedince pomocí předepsané tabulky. Pro úplného laika je to potom směs čísel a písmen na jednom řádku. V

Více

Denní motýli Nové Paky

Denní motýli Nové Paky ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Denní motýli Nové Paky a okolí Věra Tranová Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010 / 2011 1 Prohlašuji,

Více

Z POVĚŘENÍ ČESKOMORAVSKÉ KYNOLOGICKÉ UNIE, Kynologické jednoty ČR a ve spolupráci s Kynologickým spolkem v Mladé Boleslavi SE KONÁ

Z POVĚŘENÍ ČESKOMORAVSKÉ KYNOLOGICKÉ UNIE, Kynologické jednoty ČR a ve spolupráci s Kynologickým spolkem v Mladé Boleslavi SE KONÁ Z POVĚŘENÍ ČESKOMORAVSKÉ KYNOLOGICKÉ UNIE, Kynologické jednoty ČR a ve spolupráci s Kynologickým spolkem v Mladé Boleslavi SE KONÁ ČESKÁ NÁRODNÍ VÝSTAVA PSŮ všech plemen se zadáváním titulů CAJC ČR, CAC

Více

- nadčeleď Tarsoidea je v rámci nižších primátů, ale i v rámci celého řádu Primates zcela unikátní. - tato nadčeleď má jedinou čeleď Tarsiidae s

- nadčeleď Tarsoidea je v rámci nižších primátů, ale i v rámci celého řádu Primates zcela unikátní. - tato nadčeleď má jedinou čeleď Tarsiidae s Tarsius - nadčeleď Tarsoidea je v rámci nižších primátů, ale i v rámci celého řádu Primates zcela unikátní. - tato nadčeleď má jedinou čeleď Tarsiidae s jediným rodem Tarsius nártoun. - systematické postavení

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ

Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ Schválený ZÁPIS ZE SETKÁNÍ MAJITELŮ KELPIÍ PÁVOV 10. 1. 2009 Na srazu kelpinek jsem nebyla, tak zde alespoň uveřejňuji zápis ze setkání tak, jak mi ho poslala Jana Š. Přítomní: cca 20 majitelů kelpií (prezenční

Více

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S.

ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S. ZÁPISNÍ ŘÁD KLUBU PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ, Z. S. PREAMBULE 1. Cílem spolku s názvem Klub přátel psů pražských krysaříků (dále jen KPPPK) je chov čistokrevného plemene psů PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK s průkazem

Více

Zápisní řád KCHMPP o.s.

Zápisní řád KCHMPP o.s. Čl. I Základní ustanovení Zápisní řád KCHMPP o.s. 1. Cílem KCHMPP o.s. je chov čistokrevných plemen psů s průkazem původu zastřešených v klubu, při zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických

Více

Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení při zkouškách canisterapeutických psů organizovaných Libuší Kotkovou

Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení při zkouškách canisterapeutických psů organizovaných Libuší Kotkovou Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení při zkouškách canisterapeutických psů organizovaných Libuší Kotkovou Čl. 1 Identifikační údaje pořadatele pořádajícího veřejné vystoupení (1) Tento řád ochrany

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více