Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje"

Transkript

1 Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy Závěrečná zpráva Zpracovatel: Mgr. Jan Mládek Termín:

2 Monitoring MSK část 4 Faktory ovlivňující životní prostředí Obsah 1 Úvod Název průzkumu Cíl průzkumu Použitá metodika Lokalizace, historie obhospodařování, vegetace a flóra studijních ploch Metody studia Statistické analýzy Výsledky a diskuse Změny počtu druhů Změny druhového složení směrované managementem Souhrn - vliv managementu na druhovou skladbu Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání.26 7 Bibliografické údaje k zájmovému území Seznam použitých informačních zdrojů Přílohy...28 Seznam názvů rostlinných druhů zapsaných na trvalých plochách a jejich zkratek...28 Označení a management experimentálních ploch...32 Lokalizace dřevěných ohrad na lokalitách:...37 Lokalizace trvalých monitorovacích ploch na lokalitách:...38 Souřadnice v systému WGS-84 (stupně)...38 Fotodokumentace...41 Mapové přílohy

3 1 ÚVOD V současnosti máme krajinu rozdělenou na poměrně velké a hospodářsky vyhraněné pozemky, tedy louky se pouze sečou a pastviny pouze vypásají. Toto rozdělení je podporováno i Ministerstvem zemědělství v podobě agro-environmentálních opatření (Anonymous 2007). Protože v České republice existuje dosud málo studií popisujících reakce konkrétních druhů rostlin na pozemcích s rozdílnou historií na nové typy obhospodařování (např. Krahulec et al. 1994, Pavlů et al. 2003, Hejcman et al. 2005), bylo v CHKO Beskydy v roce 2006 vybráno více lokalit, kde jsou různé typy managementu experimentálně zkoušeny a jejich vliv dlouhodobě monitorován. Byly vybrány celkem čtyři varianty hospodaření: pastva, pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny (jednou za dva roky), kosení porostu v první polovině července a ponechání ladem. 2 NÁZEV PRŮZKUMU Monitoring trvalých ploch vlivy managementu na flóru a vegetaci v CHKO Beskydy (kód 5.8.). 3 CÍL PRŮZKUMU Monitoring druhového složení vegetace, změn pokryvností a frekvence výskytu cévnatých rostlin pod vlivem různých forem managementu lučních porostů na trvalých plochách v CHKO Beskydy. 4 POUŽITÁ METODIKA 4.1 LOKALIZACE, HISTORIE OBHOSPODAŘOVÁNÍ, VEGETACE A FLÓRA STUDIJNÍCH PLOCH Experimentální plochy pro studium vlivu obhospodařování na vegetaci byly v roce 2006 založeny na třech lokalitách v jižní části CHKO Beskydy: loc.1 Pulčín (obec Francova Lhota, místní část Pulčín) V těsné blízkosti NPR Pulčín-Hradisko (s rozsáhlými slepencovými skalními útvary) byly založeny dva soubory experimentálních ploch (tj. dvě ohrady), které leží v nadmořské výšce cca 685 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou pod skalami (zkr. Pulčín ohrada A, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 1, Mapy 1, 4) se vyznačuje JJV orientací s mírným sklonem (kolem 10º), místo bylo dlouhou dobu bez jakéhokoli hospodaření, teprve posledních šest let je prováděno kosení, v roce 2006 byl travní porost prvním rokem přepasen ovcemi. Travinobylinné společenstvo představuje degradační stádium oligotrofního porostu sv. Arrhenatherion, které v horní části zarůstá expanzivní hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). V rámci monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 55 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Pteridium aquilinum, Festuca rubra, Galium album, Fragaria viridis, Cerastium arvense, Viola canina, Rumex acetosella, Veronica chamaedrys, Stellaria graminea, Galeopsis bifida, Hypericum maculatum, Arrhenatherum elatius. Trvalý travní porost s ohradou blíže k obci (zkr. Pulčín ohrada B, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 2, Mapy 1, 4) se vyznačuje SSZ orientací a vysokou svažitostí (kolem 30º), porost byl před rokem 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl 3

4 přes deset let ponechán bez hospodaření, v roce 2003 byl odstraněn nálet a od té doby zde probíhá pastva ovcí. Společenstvo lze vegetačně zařadit jako oligotrofní typ v rámci sv. Arrhenatherion. Při monitoringu trvalých ploch v letech bylo zaznamenáno 99 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Agrostis capillaris, Festuca rubra, Galium album, Hypericum maculatum, Plantago laceolata, Alchemilla sp., Dactylis glomerata, Briza media, Chaerophyllum aromaticum, Festuca pratensis, Trisetum flavescens, Potentilla erecta, Carex hirta. loc.2 Kýchová (obec Huslenky, místní část Kýchová) Experimentální plochy leží ve střední části sevřeného údolí potoka Kýchová (na jeho pravém břehu), plochy se nachází v nadmořské výšce cca 600 m n. m na svahu se západní orientací a sklonem cca 20º. Trvalý travní porost s dolní ohradou (zkr. Kýchová ohrada C, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 3, Mapy 2, 5) byl před rokem 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně a přepasení otav), poté byl přes 10 let ponechán bez hospodaření, od roku 2001 zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Z vegetačního hlediska lze společenstvo přiřadit k asoc. Anthoxantho-Agrostietum (sv. Cynosurion), tj. typickým krátkostébelným oligotrofním porostům karpatských pastvin. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 86 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Festuca rubra, Agrostis capillaris, Cruciata glabra, Alchemilla sp., Filipendula vulgaris, Trifolium medium, Knautia arvensis, Veronica chamaedrys, Centaurea jacea, Potentilla erecta, Leontodon hispidus, Achillea millefolium. Trvalý travní porost s horní ohradou (zkr. Kýchová ohrada D, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 4, Mapy 2, 5) byl od začátku 90. let ponechán bez hospodaření, v roce 2001 byl pokosen a od té doby zde probíhá pastva ovcí nebo koz. Travinobylinné společenstvo náleží také k asoc. Anthoxantho-Agrostietum ( sv. Cynosurion). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 90 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Leontodon hispidus, Trifolium repens, Trifolium medium, Festuca rubra, Thymus pulegioides, Filipendula vulgaris, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Cruciata glabra, Veronica chamaedrys, Alchemilla sp., Knautia arvensis. loc.3 Losovy (obec Huslenky, místní část Losovy) Oba dva soubory experimentálních ploch leží na jižních svazích vrchu Ochmelov (733,9 m) na silně sklonitých výslunných travních porostech v závěru údolí místní části Losovy v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Trvalý travní porost s ohradou v centrální části údolí (zkr. Losovy ohrada E, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 5, Mapy 3, 6) byl do roku 1989 udržován záhumenkáři (kosení jednou ročně, přepasení otav a vypalování stařiny), následně ponechán pět let bez obhospodařování, poté sedm let kosen a od roku 2002 zde probíhá pastva ovcí nebo krav. Travinobylinné společenstvo lze klasifikovat jako subxerotermní trávník sv. Bromion erecti ochuzený o některé teplomilné prvky, na místech s větší intenzitou vypásání pak inklinuje ke krátkostébelným porostům sv. Cynosurion (asoc. Anthoxantho-Agrostietum). V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 119 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Centaurea jacea, Trifolium medium, Plantago media, Agrostis capillaris, Leontodon hispidus, Ononis spinosa, Carex pallescens, Fragaria viridis, Plantago lanceolata, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Calamagrostis epigeios. 4

5 Trvalý travní porost s ohradou na východě (zkr. Losovy ohrada F, Příloha Lokalizace dřevěných ohrad ve WGS-84, Foto 6, Mapy 3, 7) byl ponechán minimálně 15 let bez údržby, v roce 2006 prvním rokem vypásán ovcemi. Vegetace představuje degradační stádium vysokostébelného porostu sv. Bromion erecti. V rámci monitoringu trvalých ploch bylo v letech zaznamenáno 91 druhů cévnatých rostlin. Dle sumy pokryvnosti jednotlivých druhů ze všech ploch před zahájením experimentu lze vyčíst, že v travním porostu v roce 2006 dominovaly v sestupném pořadí tyto: Brachypodium pinnatum, Trifolium medium, Fragaria viridis, Centaurea jacea, Viola hirta, Agrostis capillaris, Briza media, Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Galium album, Plantago lanceolata, Carex pallescens, Achillea millefolium. 4.2 METODY STUDIA Pro monitoring vlivu pastvy byla zvolena metoda opakovaného sledování trvalých ploch o velikosti 1m 2. Tento přístup byl badateli již několikrát úspěšně využit pro podchycení změn travinobylinné vegetace v závislosti na různém typu obhospodařování (Ryser et al. 1995, Krahulec et al. 2001, Pavlů et al. 2003). Abychom mohli studovat vliv pastvy odfiltrovaný od přirozených sukcesních trendů, tak kromě pasených ploch bylo nutno ještě sledovat plochy kontrolní tj. nepasené. Protože není zcela zřejmé, který typ managementu by měl sloužit jako kontrolní (kosení vs. ladem), byly vybrány celkem 4 varianty: i) pastva ii) pastva spojená s časně jarním vypalováním stařiny jednou za dva až tři roky, tradiční forma údržby trvalých travních porostů na Valašsku (proběhlo v roce 2007 a 2009 resp. 2010, vždy v první polovině dubna za pomocí plynového hořáku, viz Příloha Fotodokumentace) iii) kosení porostu v první polovině července iv) ponechání ladem Na třech lokalitách v CHKO Beskydy byly proto založeny experimentální plochy (Obrázek 1) o velikosti 5 5 m v blokovém uspořádání se čtyřmi typy managementu, do jejichž středu byla umístěna snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2. Tato plocha byla pro snadné dohledání v dalších letech v každém rohu fixována železnou trubičkou. GPS pozice trvalých ploch na každé lokalitě je zaznamenána v Příloze Lokalizace trvalých monitorovacích ploch (systém WGS-84). Pro pokrytí heterogenity společenstev na pastvině bylo na každé lokalitě založeno 10 bloků experimentálních ploch (Příloha Označení a management exp. ploch). Z technických důvodů bylo vždy pět bloků sdruženo pro vybudování jedné dřevěné ohrady kolem ploch kontrolních (srovnej Hejcman et al. 2002) a tyto bloky umístěny v terénu tak, aby gradient prostředí (tj. hlavně sklon svahu) procházel mezi bloky nikoli napříč jednotlivými typy managementu v rámci bloku. Záznamy údajů z trvalých ploch byly prováděny na každé lokalitě v co nejkratším intervalu, každý rok pokud možno ve stejném fenologickém stadiu porostu za pomoci dalších botaniků (M. Dančák, R. Hédl, M. Kocyanová, M. Kočí). Snímkovaná trvalá plocha o velikosti 1m 2 byla pro zpřesnění výzkumu ještě rozdělena pomocí železného rámu do 9-ti podploch (délka strany 33 cm viz foto na titulní straně), přičemž v každé podploše bylo sepsáno kompletní druhové složení a na procentické škále odhadnuta pokryvnost přítomných rostlinných taxonů. 4.3 STATISTICKÉ ANALÝZY Záznamy o pokryvnosti rostlin (databáze, pouze na CD) v jednotlivých podplochách velikosti cm monitorovacích ploch z let všech tří lokalit (Pulčín, Kýchová, Losovy) byly převedeny do programu MS Excel. 5

6 Aby bylo možno data o pokryvnostech na úrovni podploch (velikosti cm) správně analyzovat, byla databáze rozdělena na 6 samostatných souborů, tedy na každé lokalitě byly hodnoceny zvlášť změny vegetace u a bloku ploch. Příslušný typ managementu (pastva-g, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše byl okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), obdobně také individuální označení každé podplochy u každé ohrady na lokalitě (Subplot ID: dummy proměnné o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Takto připravené matice druhů a snímků byly analyzovány mnohorozměrnými metodami v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak a Šmilauer 2002). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. způsoby obhospodařování (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: rozdíly individuálních podploch SubplotID, rok zápisu Y) a díky komplikovanému uspořádání experimentu s tzv. dvojitým split-plot designem bylo v programu GenPerm (http://botany.natur.cuni.cz/cz/studium/texty.php) pro jednu ohradu na lokalitě vypracováno správné permutační schéma, které bylo poté načteno do analýz programu Canoco (soubor grid.per - pro všechny ohrady jeden stejný soubor s permutačním schématem. Schéma bylo vytvořeno tak, že v rámci bloku se 4 úrovněmi managementu byly volně permutovány celé plochy (1m 2 ), podplochy (v rámci plochy) nebyly permutovány, a volně byl permutován čas. Druhou možností je záznamy o pokryvnosti druhů z podploch sloučit pro celou plochu velikosti 1 m 2. A sice, sloučením dat pro celé plochy velikosti 1 m 2 lze získat dvě odlišné proměnné: pokryvnost druhu na ploše 1 m 2 byla spočítána jako průměrná pokryvnost druhu ze všech 9 podploch, a frekvence výskytu druhu na ploše 1 m 2 vyjadřovala počet podploch na dané ploše, kde se daný druh v daném roce vyskytoval. Pro mnohorozměrné analýzy v programu Canoco for Windows 4.5 (ter Braak et Šmilauer 2002) na úrovni ploch velikosti 1 m 2 byl také příslušný typ managementu (pastva- G, kosení-m, vypalování-f, bez obhospodařování-u) prováděný na dané ploše okódován pomocí tzv. dummy proměnných (4 sloupce: G, M, F, U; binárně 0-1), individuální označení každé plochy jedné ohrady na lokalitě (PlotID: dummy proměnné o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), obdobně také označení každého bloku jedné ohrady na lokalitě (BlockID: dummy proměnné s 5 sloupci kódovaných binárně 0-1), rok záznamu byl zapsán kvantitativně v jednom sloupci (2006-0, , , , ). Pomocí přímé ordinační techniky RDA byly hledány ty změny variability ve floristických datech, které jsou korelované s testovanými proměnnými prostředí tj. interakce způsobu obhospodařování s rokem (Tabulka č. 1). Nejdříve byl však odstraněn vliv nezajímavých proměnných (kovariát: počáteční rozdíly individuálních ploch PlotID, rok zápisu Y, číslo bloku BlockID). Díky uspořádání experimentu s tzv. jednoduchým split-plot designem byly v rámci každého bloku volně permutovány celé plochy (1m 2 ) a čas byl permutován cyklickým posunem (time series, dependent across whole plots). Tabulka č. 1: Schéma mnohorozměrných analýz RDA na úrovni podploch (změny pokryvnosti analýza 1) a na úrovni ploch (změny průměrné pokryvnosti a frekvence na 1 m 2 analýza 2). analýza testované proměnné kovariáty 1 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F SubplotID, Y 2 Y*U, Y*M, Y*G, Y*F PlotID, Y, BlockID Vysvětlivky: Y (year) rok, G(grazing) pastva, M (mowing) kosení, U (unmanaged) bez obhospodařování, F (fire) vypalování, SubplotID individuální označení každé podplochy (dummy proměnná o 180 sloupcích kódovaných binárně 0-1), PlotID individuální označení každé plochy (dummy proměnná o 20 sloupcích kódovaných binárně 0-1), BlockID individuální označení každého bloku (dummy proměnná o 5 sloupcích kódovaných binárně 0-1) v rámci bloků byly volně permutovány celé plochy. Pro přehledné zobrazení výsledků mnohorozměrných analýz v ordinačních diagramech RDA byly všechny taxony cévnatých rostlin označeny šesti-písmennou zkratkou, a sice první tři písmena ve zkratce náleží rodu a poslední tři písmena jsou odvozena od názvu druhu (např. Centaurea jacea má zkratku CenJac). Výjimečně je vzhledem ke shodě zkratek různých druhů použit jen rodový název (např. Carum), kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 6

7 Pro celkové zhodnocení vlivu různých způsobů managementu na vegetaci byly také provedeny jednorozměrné analýzy změn druhové rozmanitosti u jednotlivých ohrad na úrovni ploch velikosti 1m 2. A sice v programu Statistica 9.0 (www.statsoft.com) byly pomocí analýzy repeated measures ANOVA porovnány změny počtu druhů na metrových plochách vzhledem ke způsobu obhospodařování plochy. Poznámka: Nomenklatura druhů v práci je dle klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Obrázek 1: Blokové uspořádání experimentu, 4 varianty managementu, každá 10 opakování, lokalita Losovy. 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 ZMĚNY POČTU DRUHŮ U všech ohrad měl vliv na počet zjištěných druhů rok zápisu (Tabulka č. 1, u Kýchová C téměř statisticky významně), tedy během let docházelo na plochách k významnému kolísání druhové bohatosti bez ohledu na management. Na lokalitách Pulčín B, Kýchová D a Losovy E byl zaznamenán rozdíl ve vývoji počtu druhů mezi různými managementy (Tabulka č. 1), tj. interakce rok x management je statisticky signifikantní (Kýchová D téměř). Na lokalitě Pulčín B (Obrázek 3), která více než 10 let ležela ladem, se počet druhů během pěti let monitoringu držel zhruba na stejné úrovni na neobhospodařovaných plochách. Na ostatních plochách se zde počet druhů rychle zvyšoval, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaženo na plochách pasených a pasených+vypalovaných. Na lokalitě Kýchová D (Obrázek 5) se počet druhů během prvních čtyř let monitoringu držel zhruba na stejné úrovni na kosených a neobhospodařovaných plochách, u kterých však v roce 2010 došlo k výraznému ochuzení druhové rozmanitosti. Naopak na plochách pasených a pasených+vypalovaných se projevil výrazný nárůst počtu už ve druhém roce experimentu, nejvyšší druhové rozmanitosti bylo dosaženo na plochách pasených+vypalovaných ve druhém roce po prvním vypalování (tj. 2008). Druhé vypalování stařiny (v roce 2009) zde počet druhů naopak výrazně snížilo. 7

8 Na lokalitě Losovy E (Obrázek 6) se na všech obhospodařovaných plochách počet druhů během monitoringu výrazně neměnil. Naopak plochy ponechané ladem už v roce 2008 zaznamenaly výrazný pokles druhové bohatosti a za celých pět let experimentu na nich došlo k poklesu z průměrně 47 druhů na 1 m 2 na 32 druhů, tedy k snížení druhové rozmanitosti o cca jednu třetinu původního stavu!!! Na ostatních lokalitách k významným změnám v druhové bohatosti vlivem managementu nedocházelo. Tabulka č. 2: Výsledky Repeated measures ANOVA pro změnu počtu druhů v závislosti na managementu statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. lokalita F-ratio P-value management 0,148 0,930 Pulčín, ohrada A rok 3,089 0,022 interakce rok x management 1,254 0,268 management 1,601 0,228 Pulčín, ohrada B rok 6,305 0,000 interakce rok x management 2,146 0,026 management 0,695 0,568 Kýchová, ohrada C rok 2,393 0,060 interakce rok x management 0,546 0,876 management 1,980 0,158 Kýchová, ohrada D rok 2,521 0,050 interakce rok x management 1,797 0,068 management 4,419 0,019 Losovy, ohrada E rok 9,324 0,000 interakce rok x management 5,680 0,000 management 0,948 0,441 Losovy, ohrada F rok 5,224 0,001 interakce rok x management 0,498 0,908 8

9 Obrázek 2: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada A. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 3: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Pulčín, ohrada B. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 9

10 Obrázek 4: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada C. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 5: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Kýchová, ohrada D. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 10

11 Obrázek 6: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada E. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. Obrázek 7: Změny počtu druhů v závislosti na managementu na lokalitě Losovy, ohrada F. Chybové úsečky představují střední chybu průměru. 11

12 5.2 ZMĚNY DRUHOVÉHO SLOŽENÍ SMĚROVANÉ MANAGEMENTEM Výsledky na úrovni podploch a celých ploch se mohou lišit (Herben a Münzbergová 2003), proto byly kromě analýz změn pokryvnosti druhů v podplochách provedeny také analýzy na úrovni ploch. Analýzy byly založeny na datech o pokryvnosti druhu pro plochu 1 m 2 (získána jako průměr pokryvnosti druhu z 9 podploch) nebo na datech o frekvenci výskytu druhu na ploše 1 m 2. Výsledky analýz (Tabulky č. 3 5) ukazují, že rozdíly mezi různě obhospodařovanými plochami jsou výraznější v případě analýz na úrovni ploch, u nichž kanonické osy u všech ohrad vysvětlují větší procento variability druhových dat. Vzhledem k faktu, že na odečtu trvalých ploch se podílí více botaniků a díky meziročním posunům ve vypásání lokalit zemědělci není možné monitorovat plochy ve stejném fenologickém stádiu, je nejvhodnější pracovat s výsledky analýz změn frekvence druhů (viz Mládek 2008, Křivánková 2010). Na data s frekvencí výskytu druhů v ploše totiž nemají takový vliv rozdíly mezi botaniky a rozdíly v dominanci druhů v různých fenologických stádiích vegetace. Tabulka č. 3: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu pokryvnosti druhů na podplochách (33 33 cm), Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 21,202 0,002 2,9 9,602 0,002 3,9 Pulčín B 41,481 0,002 5,5 16,356 0,002 6,4 Kýchová C 32,403 0,002 4,3 13,414 0,002 5,3 Kýchová D 22,073 0,012 3,0 12,394 0,002 5,0 Losovy E 9,827 0,020 1,4 6,714 0,004 2,7 Losovy F 9,715 0,020 1,3 5,205 0,032 2,1 Tabulka č. 4: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu průměrné pokryvnosti druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi. statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 4,352 0,030 5,6 1,989 0,030 7,6 Pulčín B 10,957 0,002 13,1 4,391 0,002 15,3 Kýchová C 11,617 0,002 13,7 4,939 0,002 16,9 Kýchová D 7,725 0,004 9,6 4,316 0,004 15,1 Losovy E 3,386 0,002 4,4 2,396 0,002 9,0 Losovy F 2,911 0,076 3,8 1,585 0,056 6,1 Tabulka č. 5: Výsledky parciálních analýz RDA pro změnu frekvence druhů na plochách 1m 2, Monte Carlo test s 499 permutacemi statisticky významné výsledky jsou uvedeny tučně. Ohrada První kanonická osa Všechny kanonické osy F-ratio P-value % vysv. variability F-ratio P-value % vysv. variability Pulčín A 1,908 0,336 2,5 1,344 0,170 5,2 Pulčín B 2,825 0,014 3,7 1,664 0,004 6,4 Kýchová C 3,588 0,002 4,7 2,500 0,002 9,3 Kýchová D 5,305 0,002 6,8 3,689 0,002 13,2 Losovy E 5,058 0,002 6,5 3,082 0,002 11,2 Losovy F 4,774 0,002 6,1 2,795 0,002 10,3 Ordinační diagramy na úrovni podploch zobrazují druhy, u kterých na většině podploch jedné plochy roste pokryvnost konzistentně v důsledku daného managementu (nebo pokryvnost nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Zatímco diagramy na úrovni ploch zachycují druhy, u kterých konzistentně dochází k největšímu průměrnému nárůstu (nebo nejmenšímu poklesu) pokryvnosti na 12

13 ploše vlivem daného managementu. Ordinační diagramy analýz frekvencí zobrazují druhy, které nejvíce zvyšují frekvenci výskytu v ploše konzistentně v důsledku daného managementu (nebo u nich frekvence nejméně klesá na rozdíl od ostatních managementů). Tedy managementy, které umožňují vysokou lokální heterogenitu vegetace (jemnozrnnou strukturu) pak podporují zvyšování frekvence u mnoha druhů (hodně šipek druhů koreluje s interakcí daného managementu s rokem). V případě, že jsou rozdíly mezi managementy obdobné na všech úrovních analýz (obdobné změny pokryvnosti druhů v podplochách, změny pokryvnosti i frekvence druhů v plochách), je možné považovat odlišnosti v trendu vývoje za velmi robustní (nezpochybnitelné). Druhy, které byly konzistentně podporovány daným managementem na všech úrovních analýz (jejich změna je zásadní tj. jsou zobrazeny ve všech diagramech), pak je možno považovat za indikátory daného typu obhospodařování na dané lokalitě. Jednotlivé druhy rostlin se velmi lišily v zastoupení ve vegetaci studovaných lokalit před zahájením experimentu, proto bylo studováno, zda se pořadí dominant na různě obhospodařovaných plochách v roce 2010 zásadně lišilo od pořadí průměrné pokryvnosti druhů ze všech ploch v roce Je samozřejmě možné, že různě obhospodařované plochy se lišily díky heterogenitě porostu druhovým složením již na začátku, proto by bylo více relevantní porovnávat pořadí dominance v rámci těchto ploch tj a 2010 (ne všech ploch). Nicméně toto srovnání by již bylo nepřehledné a stejně by neodfiltrovalo celkový posun druhového složení během let na všech managementech (způsobený například klimatickými změnami). Tento významný vliv roku záznamu na druhové složení (i viz kap. změna počtu druhů), stejně jako počáteční rozdíly ve druhové skladbě ploch byly však odfiltrovány v mnohorozměrných analýzách RDA. Tedy lze konstatovat, že skutečnou reakci konkrétních druhů rostlin na management vystihují nejlépe ordinační digramy RDA analýz a závěrečné srovnání změn pořadí dominance má posloužit pouze k orientačnímu pohledu, zda se zjištěné pozitivní / negativní reakce druhů na daný management již zásadně promítly do dominance různě obhospodařovaných porostů. 13

14 Obrázek 8: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. 14

15 Obrázek 9: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Obrázek 10: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada A. Na lokalitě Pulčín A se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených (pasených+vypalovaných) tzn. při spuštění kolmice od šipek (U*year a G*year) na první ordinační osu (osa x) je vzdálenost mezi těmito průsečíky s osou největší. Všechny tři druhy analýz (Obrázky 8 10) shodně ukazují, že ponechání ladem podpořilo výskyt klonálních druhů jako je třezalka skvrnitá a ostřice bledavá, kterým režim bez disturbancí umožnil se vegetativně rozrůstat a potlačovat jiné druhy. Pastva zde naopak konzistentně na všech úrovních podporovala dominanci dobře obrůstajícího psinečku obecného, dále také výskyt svízele bílého, řepíku lékařského, rožce rolního a třeslice prostřední. Režim pastvy+vypalování měl podobnější vliv na vegetaci jako pastva samotná a ponechání ladem než kosení, které na úrovni pokryvnosti i frekvence v ploše shodně podpořilo vysokou bylinu kakost luční a klonální ostřici měkkoostennou a svízelku lysou. Vliv managementu se již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). A sice v obou pasených variantách a na kosených plochách se jako dominanta udržel psineček obecný, zatímco na neobhospodařovaných plochách byl tento fenologicky pozdější druh potlačen vzrůstnými druhy jako hasivka orličí a ovsík vyvýšený. Ovsík před zahájením experimentu byl 13. nejhojnějším druhem na lokalitě (viz Metodika), a po pěti letech se stal třetím nejvíce zastoupeným druhem ploch ponechaných ladem. V ordinačních diagramech nebyl vždy zobrazen, protože jeho výskyt byl podpořen i na kosených plochách (Obrázek 9, v roce 2010 zde 6. nejhojnější druh) a na nepříliš intenzivně pasených plochách (v roce 2010 zde 7. nejhojnější druh). Vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí: - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, VioCan, FraVir, AchMil (celkem 48 %) - na pasených plochách: PteAqu, AgrCap, FesRub, GalAlb, CerArv (celkem 64 %) - na kosených plochách: FesRub, AgrCap, PteAqu, FraVir, VioCan (celkem 43 %) - na neobhospodařovaných plochách: PteAqu, FesRub, ArrEla, FraVir, RumAce (celkem 54 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 15

16 Obrázek 11: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Obrázek 12: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. 16

17 Obrázek 13: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Pulčín, ohrada B. Na lokalitě Pulčín B se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a pasených+vypalovaných (Obrázky 11 13). Vliv kosení je na rozdíl od Pulčín A nejpodobnější vlivu pastvy+vypalování. Ponechání ladem shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti vysokých bylin jako je chrpa luční, svízel bílý a chrastavec rolní, dále klonálně se rozrůstající mateřídoušku vejčitou a mochnu nátržník ale také geofyt česnek ořešec. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A psineček obecný, dále také trojštět žlutavý, jednoletku kokrhel menší a umožnily zvýšit významně frekvenci pastevním druhům jako je jetel plazivý a ocún jesenní. Kosení podpořilo shodně vysoké byliny kerblík lesní a chrastavec rolní, dále také třeslici prostřední a zběhovec plazivý. Vliv managementu se již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). V obou pastevních variantách se od začátku experimentu (viz Metodika) udržely jako hlavní dominanty krátkostébelné trávy psineček obecný a kostřava červená, zatímco na kosených plochách se po pěti letech experimentu mezi dominanty dostala krabilice zápašná (původně až 9. nejhojnější na lokalitě) a na plochách ponechaných ladem výrazně převládl svízel bílý (průměrná pokryvnost 27 %!!!) a třezalka skvrnitá (průměrná pokryvnost 13 Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, FesPra, CruGla (celkem 44 %) - na pasených plochách: AgrCap, FesRub, PlaLan, VerCha, CruGla (celkem 40 %) - na kosených plochách: AgrCap, ChaAro, FesRub, GalAlb, PlaLan (celkem 52 %) - na neobhospodařovaných plochách: GalAlb, HypMac, AgrCap, PotEre, FesRub (celkem 63 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 17

18 Obrázek 14: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. Obrázek 15: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada C. 18

19 Obrázek 16: Ordinační diagram změn frekvencí druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová ohrada C. Na lokalitě Kýchová C se trend vývoje druhového složení nejvíce odlišuje u ploch neobhospodařovaných a kosených od obou pastevních variant (Obrázky 14 16). Ponechání ladem na obou úrovních analýz shodně podpořilo zvyšování pokryvnosti ovsíku vyvýšeného, vikve plotní, rozrazilu rezekvítku a mateřídoušky vejčité. Kosení podpořilo shodně na více úrovních analýz vzrůstné druhy jako chrastavec rolní, ovsík vyvýšený, dále časnou biku ladní a obdobně jako na Pulčíně B také zběhovec plazivý. Pastva a pastva+vypalování zvýhodnily obdobně jako na Pulčíně A i B psineček obecný, dále také bobovité jako vikev ptačí, v. úzkolistou, štírovník růžkatý ale i bylinu s přízemní růžicí prasetník skvrnitý nebo jedovatý pryskyřník mnohokvětý. Vliv managementu se zde již projevil do druhového složení dominant různě obhospodařovaných ploch (viz níže). Pořadí dominance druhů na začátku experimentu (viz Metodika) zůstalo v zásadě zachováno v obou pastevních variantách, pouze se přehodilo pořadí dominance mezi pastvou výrazně podpořeným psinečkem a původně hojnější kostřavou červenou. Na kosených plochách výrazně ustoupila válečka prapořitá (průměrná pokryvnost 2,5 % zatímco na ostatních plochách cca 15 %), která byla vystřídána kostřavou červenou (zde nejvyšší průměrná pokryvnost ze všech managementů) a chrastavcem rolním (původně 8. nejhojnější na lokalitě). Na neobhospodařovaných plochách pak překvapivě pronikla mezi dominanty mateřídouška, která původně nepatřila ani mezi 13. nejhojnějších druhů. Neobhospodařováním výrazně podporovaný ovsík (Obrázky 14 16) byl zatím až devátým dle průměrné pokryvnosti na plochách ponechaných ladem. Prvních pět dominant v posledním roce monitoringu na různě obhospodařovaných plochách představovaly v sestupném pořadí (vše viz Příloha na CD: analýzy, průměrné GMFU 2010): - na pasených a vypalovaných plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, FilVul, LeoHis (celkem 41 %) - na pasených plochách: BraPin, AgrCap, FesRub, AlcMon, FilVul (celkem 39 %) - na kosených plochách: FesRub, KnaArv, BraPin, AlcMon, LeuVul (celkem 17 %) - na neobhospodařovaných plochách: BraPin, FesRub, ThyPul, AgrCap, CruGla (celkem 23 %) Kompletní seznam zkratek je uveden v Příloze Seznam názvů rostlinných druhů. 19

20 Obrázek 17: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na podplochách (33 33 cm) v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. Obrázek 18: Ordinační diagram změn pokryvností druhů na ploše 1 m 2 v závislosti na typu managementu Kýchová, ohrada D. 20

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.8. Monitoring

Více

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin

Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin BIOD_louka_1403_ZZ_161412-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin číslo projektu: 161412 1. Údaje o

Více

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky

Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Gymnázium Trutnov zaměření: všeobecné Jiráskovo náměstí 325 Seminární práce z biologie Botanický a entomologický průzkum podhorské louky Magdaléna Francová Janské Lázně, únor 2014 Třída: 8. X Prohlašuji,

Více

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami.

dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří je sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz

Více

158 Ekologické zemědělství

158 Ekologické zemědělství 158 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 159 10 Pícninářství 10.1 Trvalé travní porosty v EZ z hlediska biodiverzity 10.1.1 Předpoklad vzniku a existence trvalých travních porostů (TTP) 1) Označení

Více

Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Výstavba rekreačního areálu Smrčina Příloha H3 Hodnocení vlivu záměru na území soustavy Natura 2000 dle 45i zákona 114/1992 Sb. Výstavba rekreačního areálu Smrčina Alice Háková duben 2010 2 Název záměru: Výstavba rekreačního areálu Smrčina

Více

Floristický průzkum Kounických luk

Floristický průzkum Kounických luk Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 255 Floristický průzkum Kounických luk Přemysl Tájek ÚVOD Kounické louky jsou jednou z nejznámějších botanických lokalit v CHKO Slavkovský les. Zasloužil se

Více

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI DGTÁLNÍ KNHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANCKÉ SPOLEČNOST Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Vysočina K.ú. 795453 Zámek Žďár Město Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 01 Žďár nad Sázavou 1. Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název stavby : ŽĎÁR NAD SÁZAVOU, PĚŠÍ TRASY PODÉL BAROKNÍHO MOSTU Název objektu: Stupeň dokumentace: Kraj: Místo stavby: Investor: Hlavní projektant: Zpracovatel PD stavebního

Více

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova

Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALIT v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory Pastviště u Okounova Hradiště u Perštejna Špičák u Mikulovic Lipová Chlumek u Radonic Houština u Mašťova (2013) říjen 2013 ing.

Více

(upravená verze) - 1 -

(upravená verze) - 1 - Chráněná a navrhovaná chráněná území na Sedlčansku Jiří Malíček 2003 Zaměření: Botanika (upravená verze) - 1 - Úvod: Tato práce vznikala především z údajů zjištěných v roce 2003, méně pak z roku 2002.

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 3.2.08.19 Společenstvo luk, pastvin a travnatých strání - člověk nahradil lesní společenstva loukami a pastvinami /hnojí, kosí, hospodářská zvířata ji spásají - rozmanitý ekosystém /liší se obsahem

Více

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022

Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ. na období 2013-2022 Plán péče o přírodní památku BÍLÉ STRÁNĚ U ŠTĚTÍ na období 2013-2022 Obsah 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1.2 Platný právní předpis

Více

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM

STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ NAD SUCHÝM POTOKEM na období 2012-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail:

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Studnické louky 4 Prstnatce 22 Jaro začíná 6 Suchopýr 24 Šafrán 7 Hadí mordy 25 Statný devětsil 8 Pcháče 26 Sasanky 10

Více

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě

Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě Krytosemenné rostliny - vývojově nejmladší a nejpočetnější skupina rostlin - zhruba 250 000 druhů - vytvářejí pravé květy a plody - dělí se na dvě skupiny: dvouděložné a jednoděložné rostliny - tyto skupiny

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Datum 24.2.2012 Brno Autor školícího materiálu: Ing. Josef Palas PP8: Mendelova univerzita v Brně OSNOVA PŘEDNÁŠKY

Více

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU

ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU VČ. SB. PŘÍR. - PRÁCE A STUDIE, 12 (2005): 47-52 ISBN: 80-86046-75-3 ZHODNOCENÍ VEGETAČNÍHO KRYTU V BOTANICKÉ LOKALITĚ VALOVA TRAŤ U HRADCE NAD SVITAVOU Evaluation of the vegetation cover on the botanical

Více

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky

Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Vliv oborního chovu spárkaté zvěře na PR Kútky Sborník referátů z konference konané 30. září 2008 v Radějově Praha 2009 Vliv oborního chovu spárkaté zvěře

Více

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny.

Žáci 6. a 7. třídy mají povinné pouze tučně zvýrazněné druhy. Žáci 8. a 9. třídy všechny. 1 rostlinná část Dokument obsahuje seznam druhů pro podzimní kolo poznávačky školní rok 2014/2015. Protože neproběhlo kolo jarní, dostáváte do rukou seznam všech druhů, které jsou od žáků vašeho ročníku

Více

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Centrum biologie, geověd a envigogiky PODZEMNÍ ORGÁNY ROSTLIN NÍŽINNÝCH VŘESOVIŠŤ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Iva Hrušková Biologie se zaměřením na vzdělání Vedoucí

Více

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains

KLÍČIVOST VYBRANÝCH TRAVNÍCH DOMINANT KRKONOŠ. Selected Grass Dominant Germination in the Giant Mountains MÁLKOVÁ J. & MATĚJKA K. 2004: Klíčivost vybraných travních dominant Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad

Více

organizace rostlinných společenstev

organizace rostlinných společenstev Univerzita Palackého v Olomouci Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP: rozšíření praktické výuky a molekulárních, evolučních a cytogenetických oborů CZ.1.07/2.2.00/28.0158

Více

Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic

Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic Acta rerum naturalium 5: 207 228, 2008 ISSN 1801-5972 Květena a vegetace Přírodní památky Toužínské stráně u Dačic Flora and vegetation of the Toužínské stráně nature monument near the town of Dačice LIBOR

Více

Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav

Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a životního prostředí Možnosti využití poloparazitů a fixátorů dusíku pro potlačení konkurenčně silných druhů trav Ondřej Nezval

Více

Flóra Přírodní rezervace Suché skály

Flóra Přírodní rezervace Suché skály Acta rerum naturalium 5: 169 176, 2008 ISSN 1801-5972 Flóra Přírodní rezervace Suché skály Flora of the Suché skály Nature Reserve PETR ŠMARDA Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Zhejral Floristic and vegetation research at the Zhejral reserve ESTER HOFHANZLOVÁ 1,2, LIBOR EKRT 1 1 Katedra botaniky, Biologická

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ PŘÍRODNÍ REZERVACI PRO

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ PŘÍRODNÍ REZERVACI PRO PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ REZERVACI RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní rezervace Rašeliniště Borková Pro období:

Více

2.5 [T1] Louky a pastviny

2.5 [T1] Louky a pastviny 2.5 [T1] Louky a pastviny Biotop: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky Přírodní stanoviště: 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Biotop: T1.2 Horské trojštětové louky Přírodní stanoviště: 6520 Horské

Více

OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením

OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRAVNÍCH POROSTŮ ve vztahu k agro-environmentálním opatřením Jan Gaisler Vilém Pavlů Jan Mládek Michal Hejcman Lenka Pavlů Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyně, 2011 Uplatněná

Více

1.1 Sběr r dat bez prostorové struktury ití transektů. 1.3 Využit ití prostorových sítís 2. Experimentáln 2.1 Pseudoreplikace

1.1 Sběr r dat bez prostorové struktury ití transektů. 1.3 Využit ití prostorových sítís 2. Experimentáln 2.1 Pseudoreplikace METODY SBĚRU DAT PŘI P STUDIU VEGETACE: OBSERVAČNÍ A EXPERIMENTÁLN LNÍ PŘÍSTUP MICHAL HEJCMAN Fakulta životního prodtřed edí Česká zemědělsk lská univerzita v Praze METODY SBĚRU DAT PŘI P I STUDIU VEGETACE

Více

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu

Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 256 261 Srní 4. 7. října 2004 Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu The changes of species composition and

Více

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003

Tabulky prvků územního systému ekologické stability. zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Tabulky prvků územního systému ekologické stability zpracovala RNDr. Tesařová v r. 2003 Pořadové číslo: LC 1, Hříškov Název: Remízek u vodojemu V koutě Mapový list: 1:10000 12-12-14 1: 5000 Louny 1-7 Katastrální

Více

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy)

Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Acta rerum naturalium 4: 31 42, 2008 ISSN 1803-1587 Inventarizace flóry a vegetace Přírodní památky Mlýnský potok a Uhlířky (CHKO Žďárské vrchy) Inventorization of the flora and vegetation of Mlýnský potok

Více

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov

Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Katalog významných krajinných prvků SO ORP Prostějov Příloha č. 1 k bakalářské práci z geografie na téma chráněná území Prostějovska Autor: Jiří Havela Obsah Arboretum v Kostelci... 2 Brus - okolí... 3

Více

přehled nemocí název bylin Akné

přehled nemocí název bylin Akné Staročeská lekárna Byliny jsou léky prověřené staletími, které se suší, aby jejich účinnost byla co nejdéle prodloužena. Pokud neprojdou chemickým procesem ( zneužívání FARMACEUTICKÝCH společnosti k OBOHACENÍ

Více

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří

Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Mykocenologický průzkum Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří Evaluation of the distribution of the vascular plants on hedgerows and terraces

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm.

Bílý květ. Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Bílý květ Heřmánek lékařský kvete od května do září a dorůstá výšky 15 až 50 cm. Květ heřmánku připomíná známou sedmikrásku obecnou, ale rostlina je mnohem větší a rozvětvenější. U heřmánku lékařského

Více

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: 9.11.2013 Alej Heřmanice List1 SOUPIS PRACÍ PŘÍLOHA Č.1 - DENDROLOGIE Revitalizace alejí na pozemcích města Žandov Stavba: SO 01 Revitalizace aleje - k.ú. Heřmanice u Žandova Objekt: SO 02 Revitalizace aleje - k.ú.valteřice u

Více

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace

FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace Vít Voženílek Alena Vondráková Aleš Vávra Lenka Hájková Radim Tolasz Univerzita Palackého v Olomouci Český hydrometeorologický ústav FENOLOGICKÉ POMĚRY ČESKA prostorové analýzy a vizualizace věda o časovém

Více

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří

Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov- Zubří Historie, současnost a perspektivy šlechtění VST Rožnov Zubří Ing. Zdeněk Both, Ph.D., doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská RožnovZubří OSEVA vývoj a výzkum

Více

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 76/2015 Sb.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 76/2015 Sb. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 76/2015 Sb. Část A. Podmínky minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v opatření ekologické zemědělství Za podmínky minimálních požadavků

Více

Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina

Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina Bohemia centralis, Praha, 30: 175 192, 2010 Flóra a náčrt vegetace navržené evropsky významné lokality Kačina Flora and vegetation outline of the proposed Site of Community Importance Kačina Michal Štefánek

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FAKULTA PŘÍRODOVĚDECKÁ KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristickofytogeografická studie nejjižnější části Plánického hřebene Školitel: Ing. Milan Štech, PhD.

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Nad řekami str. 04 Vzácné trávy 22 Jaro začíná 06 Kapradiny 24 Drobné jarní efeméry 08 Čas bělozářek 26 Tařinky 09 Léto

Více

PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH. Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři

PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH. Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři PASTVA JAKO PROSTŘEDEK ÚDRŽBY TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH Jan Mládek Vilém Pavlů Michal Hejcman Jan Gaisler editoři Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných

Více

Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří

Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří Historie a současnost práce s kolekcí genetických zdrojů travin ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří Martin Lošák, Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov - Zubří

Více

Ochranářský plán. Kupsova skála 2010-2020. Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka

Ochranářský plán. Kupsova skála 2010-2020. Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Ochranářský plán Kupsova skála 2010-2020 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Kupsova skála 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov Obec: Vlašim

Více

ZAJÍMAVÝ VÝSKYT SVEŘEPU BEZBRANNÉHO (BROMUS INERMIS LEYSSER) NA LOKALITĚ BÝVALÝCH JESTŘÁBÍCH BUD V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH

ZAJÍMAVÝ VÝSKYT SVEŘEPU BEZBRANNÉHO (BROMUS INERMIS LEYSSER) NA LOKALITĚ BÝVALÝCH JESTŘÁBÍCH BUD V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH Vč. sb. přír. Práce a studie, 17 (2010): 171-176 ISSN 1212-1460 ZAJÍMAVÝ VÝSKYT SVEŘEPU BEZBRANNÉHO (BROMUS INERMIS LEYSSER) NA LOKALITĚ BÝVALÝCH JESTŘÁBÍCH BUD V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH The interesting occurrence

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda

Lesní vegetace České republiky. Jan Douda Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální

Více

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU RAŠELINIŠTĚ KYSELOV Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní památka Rašeliniště Kyselov Pro období: 2015

Více

Plán péče. a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky

Plán péče. a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky Plán péče a návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky STRÁNĚ U DRAHOBUZI na období 2011-2020 Salvia o.s. sdružení pro ochranu přírody Míšovická 454/6 155 21 Praha 5 e-mail: salvia-os@seznam.cz

Více

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012

Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012 Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,

Více

Plán péče o přírodní památku Chvalský lom. na období 2010-2024

Plán péče o přírodní památku Chvalský lom. na období 2010-2024 Plán péče o přírodní památku Chvalský lom na období 2010-2024 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Název, kategorie, evidenční kód ZCHÚ a kategorie IUCN Název Chvalský lom Kategorie PP Evidenční

Více

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008)

Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) Metodika výpočtu závazných ustanovení LHP a LHO (upravené znění ze dne 12.2.2008) 1. Maximální celková výše těžeb 1.1. Výše těžby mýtní 1.1.1. Výše těžby mýtní odvozená z ukazatele normální paseka Výše

Více

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty

Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Stromy navržené k výsadbě v historickém centru obce Tuklaty Třešeň ptačí - PRUNUS AVIUM PLENA - výška 8-12m, zaoblená koruna široká 4-6m, kvete v dubnu plným bílým květem, okrasný druh netvoří plody. Třešně

Více

KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL,

KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL, MINIPROJEKT 13 PRACOVNÍ TÝM : FOTO Č. 1 TAŘICE SKALNÍ, ILUSTR. FOTO KRISTÝNA TŮMOVÁ, MELANIE LEDVINOVÁ, JARMILA ZOUBKOVÁ,RICHARD KOS, MICHAL MERTL, JAKUB PENC, OLDŘICH SEIDL, VÍT ZAŇÁK, PETRA KAMENICKÁ,

Více

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1)

Fenologický kalendář přírody České republiky. Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) Fenologický kalendář přírody České republiky Hájková Lenka 1) - Kohut Mojmír 2) - Novák Martin 1) - Richterová Dáša 1) 1) ČHMÚ Praha, pobočka Ústí nad Labem, Kočkovská 18, 400 11 Ústí nad Labem 2) ČHMÚ

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Obora Hvězda CZ0113001

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Obora Hvězda CZ0113001 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Obora Hvězda CZ0113001 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Obora Hvězda Kód lokality: CZ0113001 Kód lokality

Více

Vojtěška setá Medicago sativa L.

Vojtěška setá Medicago sativa L. Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:

Více

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita 1 Tilia cordata 16 10 3 90 4 3 4 1 1 1 2 2 V 2 Fraxinus excelsior Pendula 3 1 2 6 2 2 3 1 1 1 3 Picea pungens 9 3 2 16 3 2 3 1 1 1 4 Picea pungens 9 3 2 18 3 2 3 1 1 1 5 Picea pungens 9 4 2 10 3 2 3 1

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu. Lesy zaujímají 38% rozlohy CHKO Český kras. Údolí Berounky u Srbska. Vlevo NPR Koda, vpravo NPR Karlštejn. Jeřáb krasový (Sorbus eximia) Jeřáb

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.

Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Plevelné rostliny příčiny jejich expanzí a metody jejich regulace Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Co jsou to plevele? Rostliny rostoucí v kulturním porostu proti vůli pěstitele. stejná rostlina může být žádoucí

Více

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí

Více

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách

Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Zajímavosti o druhu Dactylorhiza sambucina (prstnatec bezový, Holunder-Knabenkraut) a jeho rozšíření v SZ Čechách Představuji Vám domácího zástupce krásné a bohaté čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) prstnatec

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Floristický minikurz na Plumlovsku

Floristický minikurz na Plumlovsku Floristický minikurz na Plumlovsku Zpráva z minifloristického kurzu ze dne 5. 7. 5.2012, pořádala Moravskoslezská pobočka ČBS ve spolupráci s ČSOP Hořepník Marie Popelářová, připomínkoval Jaroslav Podhorný

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16

Více

PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH. Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz

PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH. Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz http://www.vurv.cz Faktory ovlivňující změny druhového spektra plevelů Změna klimatických

Více

PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE)

PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE) Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7(1999): 69-75 ISBN: 80-86046-41-9 PŘÍSPĚVEK K ROZŠÍŘENÍ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN PODÉL SILNIC NA BENECKU (ZÁPADNÍ KRKONOŠE) The contribution to the distribution of endangered

Více

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky

Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO

Více

Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace

Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace Acta Mus. Beskid., 5: 45 65, 2013 ISSN 1803-960X Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace Domorazské louky Nature Monument (Moravian Gate,

Více

Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku

Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku NOVÁK J. 2007: Vliv rekreačních objektů na přírodní prostředí I. a II. zóny Krkonošského národního parku. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen

Více

Z historie Výzkumné stanice travinářské

Z historie Výzkumné stanice travinářské Z historie Výzkumné stanice travinářské Ing. Radek Macháč, Ph.D. OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Počátky travního semenářství - prof. Holý v

Více

Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA biologické průzkumy

Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA biologické průzkumy RNDr. Jiří Vávra, CSc. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - POSUDKY, EXPERTÍZY RNDr. Jiří Vávra, CSc., Nečova 18, 143 00 Praha - Modřany, IČO: 131 14 166 Zklidnění Severojižní magistrály u Národního muzea dokumentace EIA

Více

Botanický inventarizaní przkum. pírodní rezervace Jezero

Botanický inventarizaní przkum. pírodní rezervace Jezero Botanický inventarizaní przkum pírodní rezervace Jezero Jií Malíek 2007-1 - 1. Obsah 2. Základní údaje... 3 3. Kvtena... 3 3.1. Historie botanického przkumu... 3 3.2. Vegetace... 4 3.2.1. Litorální porosty...

Více

Projekt Krajina domova

Projekt Krajina domova Projekt Krajina domova Závěrečná zpráva o lokalitě PR Blátka Vypracoval: Pavel Javůrek Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Přírodní rezervace Blátka Ostrůvek života mezi poli Pár slov úvodem:

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA BIOLOGIE NÁVRH NAUČNÉ STEZKY V OKOLÍ ROŽMITÁLU POD TŘEMŠÍNEM DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana Patová Učitelství pro 2. stupeň ZŠ, obor Vy - Bi Vedoucí

Více

Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví

Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Projekt je realizován z Programu přeshraniční spolupráce Rakousko - Česká republika v rámci Evropské územní spolupráce EÚS AT-CZ 2007-2013 spolufinancovaný Evropskou

Více

Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém

Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém Zuzana Marková & Martin Hejda Zuzana Marková, Martin Hejda Invaze nepůvodních druhů rostlin jako environmentální problém Invazní druhy představují poměrně malou skupinu nepůvodních druhů dané oblasti.

Více

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák

Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Acta rerum naturalium 3: 11 20, 2007 ISSN 1803-1587 Floristický a vegetační inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Velký Špičák Floristic and vegetation research of Velký Špičák National Nature

Více

Plán péče o. přírodní rezervaci Homolka

Plán péče o. přírodní rezervaci Homolka Plán péče o přírodní rezervaci Homolka na období 2010 2019 Zpracováno podle Osnovy plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn

Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn Bohemia centralis, Praha, 28: 49 116, 2007 Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn současný stav a vyhodnocení změn Vegetation and flora of the Velká hora Hill (Bohemian Karst) present state and analysis

Více

PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě

PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2014-2023 PRO S P Á L E N IŠ T Ě Ing. Jiří Wimmer České Budějovice, 2014 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2264 kategorie

Více

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH 1 Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem OBSAH Stepní stráň u Komořan 4 Modrá záplava 22 Jaro je tady 6 Vičenec 23 Třešňový sad 8 Terasy 24 Severní lesík 9 Cizopasné

Více

VLIV DOUGLASKY NA ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA LESŮ VE SROVNÁNÍ S JINÝMI DŘEVINAMI

VLIV DOUGLASKY NA ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA LESŮ VE SROVNÁNÍ S JINÝMI DŘEVINAMI ZPRÁVY LESNICKÉHO PODRÁZSKÝ VÝZKUMU, V. 56, et al. 2011 SPECIAL: 44-51 VLIV DOUGLASKY NA ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA LESŮ VE SROVNÁNÍ S JINÝMI DŘEVINAMI EFFECT OF DOUGLAS FIR ON PLANT COMMUNITIES IN FOREST

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

Posouzení vlivu TT Podbaba Suchdol na EVL Kaňon Vltavy u Sedlce

Posouzení vlivu TT Podbaba Suchdol na EVL Kaňon Vltavy u Sedlce Posouzení vlivu TT Podbaba Suchdol na EVL Kaňon Vltavy u Sedlce Objednatel: Útvar rozvoje hl. m. Prahy Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2 Zpracovatel posouzení: Mgr. Pavel Bauer Březový vrch 737 460 15

Více