Téma: 20 letokruhů Sedmé generace. společensko-ekologický časopis, 6/2011 XX. ročník 60 Kč. Reportáž: Seriál: Drobnohled: Kulturní zahrada: Rozhovor:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Téma: 20 letokruhů Sedmé generace. společensko-ekologický časopis, 6/2011 XX. ročník 60 Kč. Reportáž: Seriál: Drobnohled: Kulturní zahrada: Rozhovor:"

Transkript

1 společensko-ekologický časopis, 6/2011 XX. ročník 60 Kč Reportáž: Putování mocnářstvím /10/ Seriál: Peníze bez úroků /16/ Čtečky, nebo knížky? /18/ Drobnohled: Vzpomínka na horala Lea /22/ Freecycling místo charity /24/ Šumava, pár měsíců poté /27/ Ne/jíst stromového klokana /31/ Kulturní zahrada: Rozvojová bezmoc? /34/ Fair trade z očí do očí /36/ Rozhovor: Erik Baláž /39/ Téma: 20 letokruhů Sedmé generace

2 Česká ekodrogerie z mýdlových ořechů YELLOW&BLUE Zelená dovolená v Bílých Karpatech i v zimě Přijeďte si užít čas zimy na moravsko-slovenském pomezí a vyzkoušejte bydlení v domě, kde se (téměř) nemusí topit. Sleva 20 % na ubytování pro dospělou osobu v období 11/ /2012 při objednání pobytu na 2 a více nocí. Platí po předložení tohoto inzerátu. Vánoční dárkové poukazy na dovolenou (celoroční) nebo na letní pobyty s programem. Darujte zážitek! Nabízíme také pronájem prostor pro vaše semináře, firemní školení či teambuilding Mýdlový ořech je plod stromu Sapindus Mukorrosi, který roste na svazích Himalají v Nepálu a Indii. Je to zcela přírodní surovina, která je plnohodnotnou altenativou k průmyslově vyráběným detergentům. Jako rostlinný prací prostředek se hodí pro jemné, avšak důkladné a šetrné praní a čistění. Mýdlové ořechy zpracováváme nejšetrnější metodou extrakce za studena, která zachovává nejvyšší účinnost přírodních saponinů. Tento výtažek je pak použit pro výrobu našich ekologicky šetrných pracích prostředků. KOMPLETNÍ PRODUKTOVÁ ŘADA PRANÍ: Mýdlové ořechy // Prací gel z mýdlových ořechů na barevné prádlo // Prací prášek z mýdlových ořechů na bílé prádlo // Prací gel z mýdlových ořechů na vlnu a jemné prádlo // Bělící prášek na bázi kyslíku // Aviváž Výrobce: / Distribuce Slovensko: bio bavlna není

3 Putování starým mocnářstvím foto: Roman Klecker TÉMA Jan Miessler, Vít Kouřil 20 letokruhů Sedmé generace Všemi ročníky časopisu probleskuje společný leitmotiv: moderní civilizace si pod sebou podřezává větev a její problémy se nedají řešit pouze techn(olog)icky. Dagmar Smolíková Jak šel čas s Generací Předkládáme malou exkurzi do historie Sedmé, respektive Poslední generace. Jakou štreku náš časopis za dvacet let ušel? REPORTÁŽ Roman Klecker Putování starým mocnářstvím Čím více jsem si pročítal Máchův Denník na cestě do Itálie, tím více narůstala má touha vyrazit SERIÁLY Naďa Johanisová Silvio Gesell: Osvoboďme peníze od úroku! Valonsko-pruský ekonom se svou kritikou dotkl samotné dřeně ekonomického systému půjčování peněz na úrok. Kate Scottová Čtečky, nebo knížky? Jaký je environmentální dopad elektronických čteček ve srovnání s tradičními knihami? DROBNOHLED Mojmír Vlašín Nanebevzetí Auta svatého Nejeden ekolega sice nad fosilní krásou automobilů zapláče, mnozí ji však přímo zbožňují. Michal Rezek Vzpomínka na horala Lea Letos v srpnu zastihla ekologickou obec smutná zpráva o úmrtí známého beskydského ochranáře Lea Košťála. V listopadu by se dožil padesáti let Nanebevzetí Auta svatého foto: Vít Kouřil Eliška Balharová, Klára Havlová Daruj kolo, zachráníš svět! Virtuální komunity, které se specializují na bezplatnou výměnu věcí, dorazily i k nám. Jde v nich o darování, nebo něco zcela jiného? Kateřina Pařízková, Jaromír Bláha Šumava, pár měsíců poté Přestože mediální atraktivita šumavské blokády opadla, dění okolo Šumavy je stále aktuální, a to možná více než v létě. Martin Soukup, Julie Hubeňáková Jíst, či nejíst stromové klokany? V některých zemích ochranářství teprve zakořeňuje. Zkuste na chvíli zapomenout na hrátky s kůrovcem a vítejte na Papui- Nové Guineji. KULTURNÍ ZAHRADA Pavlína Binková Rozvojová pomoc, nemoc nebo bezmoc? Není požadavek na odpovědnost a spolupráci výměnou za finanční prostředky až příliš západní a racionální? Vítejte v zemi, kde je pod sluncem tma. Pavel Klvač Dva manuály východního kapitalismu Dva filmy, dvě země, jeden tunel. Dominik Grohmann Fair trade z očí do očí Pěstuje se někde banán v bio kvalitě obchodovaný fairtradovým způsobem? V knize Marka Ransoma Fair trade se dozvíte daleko více. ROZHOVOR Rozhovor s Erikem Balážem Lidem někdy chybí zvířecí touha po životě S ochráncem tatranských lesů a medvědů o nejsladších borůvkách, zhoubných výjimkách ze zákona a vzniku evropského Yellowstonu. Vážená čtenářko, vážený čtenáři, v tomto úvodníku mám sdělit několik neodkladných informací. Nuže, pojďme na ně: Za prvé musím za celou redakci, redakční radu i vydavatele 7.G poděkovat všem skvělým dárcům a sponzorům (jejich výčet najdete na zadní straně obálky), jakož i předplatitelům opravdu mockrát děkujeme! Jenom díky vaší podpoře může Sedmá generace vstoupit do dalšího ročníku. Za vodou samozřejmě nejsme a ani nebudeme, ale žijeme. Více si přát bylo by hříchem. Za druhé a nyní vaše tváře povadnou vzhledem ke stoupání cenových hladin i nelichotivé grantové budoucnosti navyšujeme (po třech letech) cenu základního ročního předplatného na 390 korun. Pokud však studujete nebo pobíráte důchod, vyjde vás pouze na 360 korun. Předplatné bude i nadále zahrnovat vstup do dvacetiletého e-archivu Sedmé generace a 10% slevu v e-knihkupectví Hnutí DUHA. Cena jednoho čísla 7.G ve volném prodeji povyskočí z šedesáti korun na legendárních šedesát devět. Za třetí, pokud patříte mezi ty, kteří preferují četbu na obrazovkách, můžete si za 200 korun předplatit roční vstup do našeho elektronického archívu. V něm najdete kromě zmíněných dvaceti ročníků v pdf formátu též všechny články z aktuálních čísel ve webové podobě, tedy i s barevnými fotkami. Za čtvrté, budeme vám moc vděčni, když na našich internetových stránkách vyplníte anonymní čtenářský dotazník rádi bychom se po čtyřech letech od toho minulého dozvěděli, čeho je podle vás v 7.G moc, čeho málo, popřípadě jaká zlepšení navrhujete. A na závěr chci poděkovat Nadě Johanisové za čtyřiadvacet dílů pozoruhodného seriálu Ekonomičtí disidenti. Nemusíte však truchlit, Naďa si již další ekonomické menu rozmýšlí. Toť vše. Na představení tohoto čísla místo nevybylo. Tedy: ať se vám čte dobře. PŘIPRAVUJEME: reportáž z pasení ovcí a koz v Českém krasu rozhovor s Jaroslavem Duškem stať o portmannismu industrializaci Arktidy Zmatek nad zmatek a spoustu dalšího čtení pro současné i příští generace Ničím nezamořené svátky přeje a v příštím roce se na vás těší Vážené čtenářky, vážení čtenáři, opět jsme pro vás připravili soutěžní kvíz. Pokud jej na našich webových stránkách správně vyplníte, můžete vyhrát roční předplatné 7.G.

4 7.G EverGreen Tour : Jadernou energii? NE děkuji 1992: Slunce zlý Bůh? aneb ozón z různých stran 1993: Obrana Libkovic a globální oteplování 1994: Nadnárodní společnosti přicházejí do našeho kraje 1995: Zvířata jsou pro lidi jen věcmi 1996: Vypelichaní ekonomičtí tygři 1997: Povodně: beton, nebo rozum? 1998: Genetické modifikace hra s ohněm 1999: Blokáda zachránila Trojmezenský prales 2000: Vratné lahve v nenávratnu? 2001: Střet civilizací? 2002: Super, mega, hyper 2003: Evropská pro a proti 2004: Český sen, či česká realita? 2005: Kde brát energii? 2006: Výroba přírody, s. r. o. 2007: Za všechno může gas 2008: Na shledanou v pomalejších časech 2009: Až na dno kontejneru 2010: Od oltáře do kompostu 2011: Jsme za vodou?

5 TÉMA Jan Mi e s s l e r, Vít Ko u ř i l 20 letokruhů Sedmé generace Letos se dožil dvaceti let nejen zákon o ovzduší, který během několika dalších let srazil tuzemské exhalace síry o 90 %, ale i časopis Sedmá generace. Ten se od počátku své existence snažil zmírňovat exhalace způsobované úzkoprofilovým ekonomickým myšlením, které považovalo ekologické problémy za třešničku na polistopadovém reformním dortu. Kdybychom všechna čísla Sedmé generace vyskládali do komínku a navrch přihodili ještě prvních pár ročníků generace Poslední, vzniklý štos žloutnoucího papíru by byl pořádně vysoký a těžký. Za dvacet let v nich publikovala dlouhá řada osobností české i slovenské ekologické, lidsko-právní či kulturní scény, s řadou dalších vyšel rozhovor, časopis zmapoval většinu domácích i světových témat souvisejících s životním prostředím, ale zdaleka nejen těch. Jenomže váha časopisu se neměří na kilogramy a ani samotná délka jeho přežití mnoho neznamená, pokud všechna ta vytištěná písmena nikdo nečte. To Generaci naštěstí nikdy nehrozilo, jádro jejích čtenářů zůstává sice malé, leč poměrně pevné počet předplatitelů se dlouhodobě pohybuje kolem tisícovky. Na druhou stranu, přestože řada druhdy radikálních sedmogeneračních argumentů postupem času v mediálním prostředí zdomácněla, o samotném časopisu se to říct nedá. Náklad kolem třinácti set výtisků zkrátka na novinovou distribuci nestačí a na jeho zvýšení či na rozsáhlejší propagaci nám zase nestačí finance; Sedmé generaci tudíž musí jít našinec tak trochu naproti. Podobné je to ovšem i z druhé strany: hledání nových čtenářů a financí je neustálý úkol, o kterém redakce debatuje pomalu častěji než o náplni příštího čísla. Ne zcela obnovitelné lidské energie už přitom bylo na oslovení co nejširšího publika vynaloženo hodně: od postávání u stánků ( na zelenou spásu ) na různých festivalech přes výměnné i placené inzeráty a bannery, vymýšlení propagačních triček, odznaků či záložek až po smělé úvahy o sedmogeneračních videích, která se nám navzdory asi už čtyřletému spřádání scénářů stále nepodařilo natočit Další spoustu člověkohodin si nepočetná redakce odepsala sepisováním grantů nebo oslovováním nejrůznějších knihkupectví, čajoven a prodejen zdravé výživy, jestli by nás tam náhodou nechtěli nabízet (většinou opravdu nechtěli). Navzdory existenci na hraně však kulaté výročí nabízí vhodnou příležitost alespoň na chvíli zpomalit (pamatujete na téma o pomalém životě v 7.G 6/2008?) a zamyslet se nad tím, jak se v průběhu let Generace měnila. Dis/kontinuita Od čtyřstránkového pilotního čísla z konce roku 1991 prodělal časopis řadu změn: ztloustl a pak zase zeštíhlel, vybarvil se (alespoň na povrchu a nejen do zelena), v roce 1995 zrychlil na měsíčník a o deset let později zase zvolnil na původních šest čísel ročně, přejmenoval se z Poslední na Sedmou generaci, zdražil z nula Kčs (nulté číslo z roku 1991) na šedesát Kč (a bude hůř ) a především zhltnul, sežvýkal a vyplivl několik redakčních týmů (podrobněji viz následující článek). Z lidí uvedených v tiráži nultého čísla už v redakci nezbyl nikdo. A navíc nejzasloužilejší členka současné redakční sestavy Dáša Smolíková po deseti letech odchází, přičemž zkušenosti zbylých redaktorů nesahají před rok Navzdory tomu si Sedmá generace drží svoji kontinuitu, a to nejen tematicky, ale také v některých autorech a členech redakční rady. Jejich pletky s časopisem začaly už v první polovině devadesátých let 5

6 TÉMA (Naďa Johanisová) a třeba takový Aleš Máchal, Mojmír Vlašín nebo Ľuba Lacinová si kromě pozice autorů článků a členů redakční rady vyzkoušeli i roli zpovídaného v sedmogeneračním rozhovoru. Vývoj Sedmé generace ovšem minimálně stejnou měrou provázely také zlomy. V časopise se vystřídaly tři redakční generace pro zjednodušení si je nazvěme radikálně aktivistická, filozofická a mediální. Orgán radikálních aktivistů Éra zakladatelů časopisu i Hnutí DUHA Jana Beránka a Jakuba Patočky spadá do radikálně-ekologických devadesátých let. Jak to v rekapitulačním článku (7.G 10/1999) Patočka popisuje, vydávání časopisu byl krok logický: sociálně-ekologické hnutí mladých radikálů se totiž značně lišilo od klasických (a starým i novým režimem vychvalovaných) čističů lesních studánek, problémy životního prostředí totiž vnímalo v jeho společenském, ekonomickém a filozofickém kontextu. Mezinárodní rozhled časopisu zpočátku dodali Neela Heyrovská, Danuta Učníková či Maroš Silný, jeho jakýmsi guru se nicméně stal kritický sociolog Jan Keller, působící tehdy na brněnské Masarykově univerzitě. S původním názvem Poslední generace (myšleno v množném čísle) nejprve tematicky cílila zejména na energetiku, ekonomiku, dopravu, rozvojový svět či lidská práva (zpočátku spravovaná pozdějším novinářem MF DNES Karlem Škrabalem). V úvodním prohlášení redakce čteme, že za přijatelný nepovažujeme podivný sociální pokus komunistických stran ani žádnou jinou formu konzumní společnosti. Změna společnosti není možná bez změny hodnot, které si její členové vytvořili ; bylo tedy zřejmé, že tvůrci časopisu nehodlali svět pouze popisovat, ale i měnit. Kritizovali především jadernou energetiku, automobilismus, ekonomickou globalizaci a centralizaci všeho druhu. Na stránkách Generace tak mohli doboví čtenáři a čtenářky detailně sledovat průtahy výstavby Temelína, Mochovců či dálnice D8, marnou snahu o záchranu Libkovic nebo naopak vítězný odpor proti plánované cementárně u Tmaně či těžbě zlata v Mokrsku a Kašperských horách. A jako jedni z prvních číst o hrozbě klimatických změn, jíž si naše velká média začala všímat o mnoho let později (a ještě zmatečně). V současném kontextu zaujmou nejen reportáže z blokád a nyní již jen zřídkakdy provozovaná konfrontace s policejními orgány, ale třeba také článek Jana Beránka z července 1995 o mýtech kolem japonské jaderné energetiky: O bezpečnosti svých elektráren japonští politici zřejmě příliš nepochybují, protože jinak by těžko mohli povolit výstavbu největšího komplexu jaderných reaktorů na světě (elektrárny Fukušima 1 a 2 mají celkem 10 reaktorů o výkonu dohromady 8000 MW, tedy téměř odpovídající celostátní výrobě elektřiny v ČR). Autor prognosticky namítá, že i jinak superodolné japonské stavby může ohrozit zemětřesení. Kdyby se tedy poblíž epicentra nacházela jaderná elektrárna, katastrofa by byla zřejmě neodvratná. Kořeny budoucnosti Kromě dalších ryze ekologických témat typu kácení pralesů a dopadů průmyslu na životní prostředí ovšem řada článků kritizovala také nadnárodní korporace a mezinárodní instituce jako Světová banka, Mezinárodní měnový fond a z dnešního pohledu poněkud překvapivě také Evropské hospodářské společenství, tedy budoucí Sedmé generaci ke dvacetinám Václav Bělohradský, filozof: Jádrem osvícenství je veřejné užívání rozumu. Definujme si ho jako argumentující rekonstrukci celku společnosti ve vědomí omezených specialistů. Těmi se občané moderních průmyslových států stali pod tlakem funkční diferenciace, bez níž by produktivita práce nemohla růst. Potřebujeme argumentující rekonstrukci celku společnosti, protože s rozpadem tradic se rozpadl i samozřejmý svět minulosti. Je hrozivým příznakem globalizace, že veřejný prostor je stále méně místem veřejného užívání rozumu argumentujícího odstupu od toho, co se nám vnucuje jako samozřejmé; převládá v něm logika spektáklu, která nás odcizuje našim životním situacím. Spektákl nás vybízí, abychom se identifikovali s jeho hrdiny, kteří ale nemají s naším reálným světem nic společného. Sedmá generace je časopis, který klade odpor tomuto vyprazdňování veřejného prostoru, učí nás argumentovat, to znamená vidět celek, do něhož se svým jednáním ve světě zařazujeme a který logika spektáklu a privatizace zatlačuje do tmy. Pro semínka argumentujícího diskurzu ale české veřejné mínění není dobře připravenou půdou. Z historických důvodů ho vyznačuje masová preference pro jednoduchá a násilná řešení problematických situací, jako například odsun etnických menšin, kácení stromů v národních parcích, jaderná energie, rozbití federálního státu, žhářství jako řešení zákonných omezení při rekonstrukcích památkově chráněných staveb, klecová lůžka pro mentálně postižené děti, soukromé vlastnictví pojímané jen jako právo vzít nevlastníkům hlas, odpor k EU inspirovaný odporem k regulaci trhu, Blesk jako nejčtenější český deník Řešení bezohledné tak většinové mínění preferuje před řešením ohleduplnějším, postaveným na odpovědnosti za dopad našich rozhodnutí na celek společnosti. Časopis Sedmá generace hledá jiná řešení, inspirovaná smyslem pro odpovědnost za bios, za celek, k němuž patříme. Je tak ve sporu s českým většinovým míněním, proto je výjimečně důležitý v českém kontextu, kde si občané navykli přežívat jako sobecké, do sebe uzavřené fragmenty, odcizené ideji celku. Časopis ve sporu s nemyslící většinou ale nemůže přežít jinak než díky obětavé podpoře ze strany angažovaných myslících menšin. Kdyby časopisy jako Sedmá generace byly z veřejného prostoru vytlačeny, byli bychom všichni o dost chudší, protože drancování veřejných statků by bylo snazší. Braňme Sedmou generaci jako nejdůležitější veřejný statek, vždyť bez kritického vědomí celku žádná společnost nepřežije jako lidská. Pár slov od Jana Kellera ke dvacetinám Sedmé generace si můžete přečíst na zadní straně obálky. Evropskou unii, jež pro pozdější zelené hnutí představovala spíše garanta vyšších ekologických a lidsko-právních standardů. Kromě kořenů a projevů ekologické krize však autoři a autorky Generace ohledávali i pozitivní kořeny budoucnosti, například v seriálech Františkine bylinky či Potulný sadař, nebo v rozmanitých 6

7 TÉMA Sedmé generaci ke dvacetinám Bedřich Moldan, ekolog: Sedmou generaci se zájmem čtu od samého počátku. Byl jsem například rád, že se změnil původní název, který se mi nelíbil, a taky jsem to tehdy redakci říkal. Současný je mnohem lepší, a přeji, aby vytrval i s celým časopisem udržitelným způsobem do nedohledné budoucnosti. Kdybych měl přidat několik hraběcích rad, tady jsou. Doporučoval bych trochu víc informovat o různých aktualitách, s komentářem i bez něho. Zejména mám na mysli dění v zahraničí, Evropa kráčí přes různá škobrtnutí vpřed, a u nás se to nejen nereflektuje, ale ani neví. Podobné platí o OECD a o OSN, které intenzívně připravuje Rio+20. Možná by taky nebylo od věci maličko informovat i o aktivitách různých spřízněných duší u nás, i když jsou to třeba konkurenti nebo jinak divní lidé, a mají své vlastní komunikační prostředky. Ale všechny přece jen cosi spojuje, a to momentum zachytit a využít by asi nebylo od věci. Kdo jiný by to měl dělat? S těmi aktualitami souvisí i tradiční úloha tiskovin jako je 7.G, totiž whistle blowing (upozorňování na neetické či nezákonné praktiky pozn. red). Znamená to dívat se dopředu a mít dobrý přehled, ale právě to má 7.G k dispozici, takže je dobře, že se tomu věnujete. Ke dvacetinám Sedmé generaci upřímně gratuluji, a přeji, aby vydržela. Osobní prosba: pokuste se zachovat dosavadní písemnou podobu, přece jen slušný časopis, který si mohu číst v pohodě třeba na zahradě nebo na jiném příjemném místě bez podpory všech elektronů světa, má svou nezaměnitelnou hodnotu. článcích o všech možných pestrých a zelených, žijících šetrnějšími životními způsoby. Poslední generace přispěla k rozvoji zdejšího ekologického povědomí i tím, že pravidelně publikovala překlady z časopisů The Ecologist a Third World Resurgence, respektive zprostředkovala texty předních eko-myslitelů, například hlubinného ekologa Arna Naesse, sociálního ekologa Murraye Bookchina, zakladatele The Ecologistu Edwarda Goldsmithe, eko-feministky Vandany Shivy a mnohých dalších. Název Poslední generace s podtituly Optimistický časopis Hnutí DUHA pro životní prostředí a dobu a později Časopis Hnutí DUHA pro obnovu přirozených vztahů nahradila v roce 1998 generace Sedmá, inspirovaná Velkým zákonem Irokézů. Ten říká, že bychom měli důsledky našich rozhodnutí promýšlet s ohledem na ty, kteří přijdou sedm generací po nás. Navzdory posunům v (pod)názvech a četným personálním obměnám probleskuje všemi dvaceti ročníky společný leitmotiv: moderní civilizace si pod sebou podřezává větev a její ekologické problémy se nedají řešit pouze techn(olog)icky, ale pouze ruku v ruce s podstatnými společenskými, politickými a etickými změnami na lokální i globální úrovni. Za horizontem filozofování S odchodem nejvýraznější autorské trojice Patočka, Beránek, Keller na přelomu století jako kdyby Sedmá generace obrousila svoje radikální zuby a zároveň utlumila přímou návaznost na aktivity Hnutí DUHA. Ve srovnání s poněkud černobílým diskurzem my versus oni ale znamenalo hlubší prozkoumávání nejrůznějších společenských a environmentálních témat v lecčems krok kupředu. Nastoupivší šéfredaktoři, filozof David Vaněk a religionista Dušan Lužný, byli v tomto ohledu muži na svém místě. Generace se tematicky více rozkročila větší pozornost si vysloužily sociální menšiny, feminismus, náboženství či literatura. Na stránkách se rovněž začala pěstovat konfrontace různých pohledů na jeden problém a velkorysost k názorovým oponentům. Navzdory této pluralitě anebo právě díky ní je možné o tehdejší Sedmé generaci mluvit jako o jakémsi papírovém think-tanku českého environmentálního hnutí: časopis na svých stránkách definoval to, co by společensko-ekologičtí aktivisté zavedli, kdyby k tomu měli páky. Tou pákou se na počátku tisíciletí začala jevit řadě lidí z Hnutí DUHA (z nich řada prošla i sedmogenerační redakcí) resuscitovaná Strana zelených. Alespoň z hlediska časopisu ale k žádné velké synergii nedošlo: strana, Duha i Sedmé generace jako kdyby jely každá po jiné koleji. Déjà vu Současnou sedmogenerační éru by sice bylo lákavé popsat jako dialektickou syntézu radikální a filozofující minulosti, hodnotit vlastní práci ale nechejme jiným. Snad jen připomeňme, že na stránkách přibyly pravidelné mediální, filmové a hudební reflexe, reportáže (seriály o řemeslech, eko-farmách a další) či pohledy do minulosti (Ze starých ekopisů, Před 7.G). Naopak ubylo článků o anti-gobalizaci, ekologickém hnutí a stranicko-politickém dění, ale také polemik. To u časopisu hlásajícího diskuzi a pluralitu názorů poněkud překvapí. Kam dál? Těžko říct. V českém veřejném prostoru jsou zelené hnutí a zelené myšlenky momentálně v defenzívě a pamětníci devadesátých let zažívají v mnohém nepříjemné déjá vu. S pohledem na nastupující mladou redakční krev ovšem doufáme, že pokračování v tom nejlepším ze všech předchozích tradic vyvolá ve čtenářích dejá vu příjemné. Navzdory vykloubené době a chronickým finančním obtížím se Sedmá generace bude i nadále snažit psát kvalitně, čtivě a inspirativně pro lidi, kteří nejsou experti, ale chtějí jít do hloubky větší než malé. Nekritizovat za každou cenu, ale vyhýbat se i nekritickým oslavám. A i když ve srovnání s devadesátými lety nahrazujeme vykřičníky na koncích vět otazníky a třemi tečkami, nemíníme sklouznout do pohodlného relativismu. I nadále chceme psát s přesahovou Vertikálou z perspektivy minimálně sedmi generací. I nadále chceme tisknout na neatraktivní recyklovaný papír a černobílými fotografiemi posouvat články do v textu nevyřčených rovin. I nadále chceme propojovat ekologickou, lidsko-právní, rozvojovou či genderovou tematiku. Jinými slovy: Sedmá generace chce být i nadále solidním časopisem, který sice nemůže být The Ecologist nebo Resurgence, ale může být přes všechny nedostatky respektovaná lidmi, kteří promýšlejí důležité civilizační problémy. Společně se všemi, kteří se na vycházení 7.G podílejí, doufáme, že těmto výzvám dostojíme a že se sedmogenerační kmen rozroste o mnoho dalších letokruhů. Pesimismus si stále ještě nechme na lepší časy. 7

8 TÉMA Mezi naše čtenáře patří i tento grónský starý kmet, foto: Hana Králová ml. Dag m a r Sm o l í k o v á Jak šel čas s Generací Předkládáme malou exkurzi do historie Sedmé, respektive Poslední generace. Nečekejte však vyčerpávající seznam informací. Přestože máme v redakci pamětníky, do první půlky existence časopisu jejich vzpomínky rozhodně nesahají. I pro ně to byla příležitost zapátrat do editorialů a tiráží zažloutlých čísel, podívat se, jakou štreku 7.G za tu dobu ušla. 1991: Redakce vyslala do světa první čtyřstránkové varování: Za přijatelný nepovažujeme podivný sociální pokus komunistických stran ani žádnou jinou formu konzumní společnosti. Změna společnosti není možná bez změny hodnot, které si její členové vytvořili. Konzumní společnost a její hodnoty hodláme napadat. Název Poslední generace doplnil kontrastní podtitul Optimistický časopis Hnutí DUHA pro životní prostředí a dobu. Pravda, dlouho nevydržel (titulní strana čísla viz obrázek vpravo nahoře). 1992: Redakce se bude tu a tam obměňovat, stálicemi však poměrně dlouho zůstanou Jakub Patočka a Jan Beránek, kteří stáli u zrodu Hnutí DUHA. V Generaci poprvé publikovali sociolog Jan Keller (po řadu let velmi aktivní autor), budoucí hydrolog a pozdější Potulný sadař Ondřej Simon a biofyzička Ľuba Lacinová, která přispívá dosud. Premiéru měly také kresby Kateřiny Švehlové (později Jelínkové), které Generaci provázaly po řadu let. A mimochodem, roční předplatné šesti čísel stálo krásných 18 Kčs. 1993: Komiksovou kočičku na hlavní stránce vystřídal bobřík a Jakub Patočka se stal šéfredaktorem. Časopis získal redakční radu a co do obsahu pestřejší menu. A také rubriky. Ovšem dodnes není shoda na tom, zda je čtenáři vůbec registrují. Mezi autory poprvé vykvetla trvalka v podobě ekonomické disidentky Nadi Johanisové. První dekádu hojně provázely texty, ale především fotky Petra Vozáka. V edici Poslední generace vyšla kultovní kniha Jana Kellera Až na dno blahobytu. 8

9 TÉMA 1994: Poslední generace dobývá svět a rozšiřuje distribuci na Slovensko. Vtipné komiksy na obálce nahradily zádumčivé kresby Kateřiny Švehlové. Redakce (tehdy stejně jako dnes) nestíhá a vychází první dvojčíslo. Hojně publikují priatelia zo Slovenska a vycházející hvězda Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký, současný programový ředitel. Mezi autory se řadí také socioložka Hana Librová. Každé číslo má své hlavní téma a čtení není ani trochu optimistické. Snad proto Generace už druhý rok vychází jako časopis pro obnovu přirozených vztahů. 1995: Z dvouměsíčníku se stal měsíčník, což vydrželo až do roku Generace oblékla pevnější kabát a přinesla více drobnějších textů, do té doby zveřejňovaných v zaniklém Zpravodaji DUHA. K tradičním kresbám přibyly fotky Martina Sedláčka. Poprvé se objevil Potulný sadař, který bude svou zahrádku prokypřovat po více než deset let a jehož best of se v novém miléniu dočká webové reprízy. Časopis vychází v nákladu 2000 kusů, což je prý životní minimum. Značné přebytky tohoto minima jsme po letech zodpovědně odevzdali do tříděného odpadu. 1996: Na obálce se poprvé objevily fotografie a na její vnitřní straně měly premiéru výměnné inzeráty. Trochu víc se provětralo redakční složení. Mezi stálé autory na několik let přibyl filozof Erazim Kohák. Jinak na západní frontě klid. Vyšel první ze tří rozhovorů (pak ještě v roce 2003 a 2007) s Hanou Librovou, která tím patří mezi Generací nejvíce zpovídané osobnosti. V edici Poslední generace vyšla (v pořadí druhá a zároveň poslední) kniha Dávné budoucnosti od Heleny Norberg- Hodge. Tehdejší náklad dovoluje tento himalájský příběh prodávat ještě dnes. 1997: Titulní fotky Petra Vozáka vystřídaly kresby Kateřiny Švehlové. Jan Beránek přestoupil z redakce do redakční rady a redakci (na dalších téměř pět let) posílila studentka žurnalistiky Klára Brotánková. Začalo se debatovat o novém názvu časopisu, ten stávající totiž chápal jen málokdo. Redakce se poprvé pokoušela přilákat placenou inzerci a laťku za stránku nasadila na 8000 korunách (hm, dnes jsme na 5000 Ká čé). A tehdy stejně jako dnes to jde ztuha. Předplatné se z loňských sto padesáti vyhouplo na rovné dvě stovky. Redakce má svoji první ovou adresu. 1998: A je to tady. V jádru není metafora sedmé generace ničím jiným než poetickým vyjádřením principu odpovědnosti, píše na vysvětlenou Jakub Patočka. Ba co víc, nový název, odkazující na zákon Irokézů, zahrnuje i stanovisko tehdejší redakce, že k překonání ekologické krize je potřeba ještě druhé věci: obnovy mystické úcty k přírodě. Dodejme, že mystika časem poněkud vyvanula a zůstalo, co se týká výkladu názvu, jen u té odpovědnosti. Časopis se tematicky zase o kus vzdálil břehům aktuální agendy Hnutí DUHA a zamířil do otevřených společensko-ekologických vod. 1999: Rok velkých změn. Jakub Patočka odešel do Literárních novin. Štafetu (i duhovou) po něm přebral Jan Beránek, a ten ji na podzim zase předal filozofu Davidu Vaňkovi. (Momentálně pracuje jako personální ředitel Siemens ČR. I to se může někdy stát.) Jan Keller odešel z redakční rady a jeho klávesnice pro SG umlkla na deset let (pak přišel s pokračováním Abecedy prosperity a Sociálními světy). Nově vzniklá kulturní rubrika Zahrada vyvolala dosud nezodpovězenou otázku, zda všechno, co má krátké řádky, je báseň, a zda tyto útvary čtenáře SG vůbec zajímají. 9

10 TÉMA 2000: Do redakce přišla na krátkou dobu Míla Palánová, znovu se vrátila v roce 2005 a poté se stala dvorní jazykovou korektorkou. K počítači sazeče-grafika už loni usedl Leoš Knotek, který se pustil do grafických změn. Jeho typografickou osnovu doladěnou Luďkem Jandou (2007) používáme dosud. Články začaly mít filozofičtější rozměr. Mezi autory se zařadil religionista a budoucí šéfredaktor Dušan Lužný. David Vaněk začal psát velmi dlouhé a hutné texty. Redakce se po loňském duhovém stěhování z Jakubského náměstí zabydlela na Bratislavské. SG dostala první webové stránky. 2001: Ročník začal udýchaným a zpožděným dvojčíslem. Boj o čtenáře svádí na hraně, ve vždy provizorní rovnováze mezi nesmiřitelnou náročností, která nepíše pro ekology, a laskavostí, která píše pro ekology ve jménu jiných ekologů, kteří stále ještě nepřišli a kteří snad vlastně ani nepřijdou, dal do svých úvah o SG nahlédnout David Vaněk. V šestce publikoval rekordní šestistránkový článek bez jediného obrázku. V polovině roku nastoupila nová redakce ve složení Dušan Lužný, Martin Ander, Zdeňka Machálková a fotoeditor Jan Symon. Obálky celého ročníku zdobily fotografie Jindřicha Štreita. 2002: Po filozofické lekci občerstvila SG čtenáře žánrově, tematicky i graficky podstatně pestřejším obsahem. Poprvé se například objevila genderová témata. S novou redakcí přišli i noví autoři: Ivo Bělohoubek, Ondřej Liška, Martin Konečný, Pavel Barša, David Václavík, Jan Němec. Články začaly vtipně dokreslovat fotografie Jindřicha Štreita, Ibry Ibrahimoviče a Jaroslava Pulicara. Velká voda odnesla Zdeňku Machálkovou. Redakci doplnila Dagmar Smolíková (později známá jako Zlá Editorka a tabulkovo-grafová přebornice), která zde zakotvila na dlouhých devět let. SG ztučněla na 44 stran za 290 Kč. 2003: Z redakční rady odešel Jan Beránek a Jakub Patočka. Martin Ander omezil své redakční zapojení, protože se stal ředitelem Hnutí DUHA (v roce 2006 přesídlil na brněnský magistrát náměstkovat primátorovi). Rozepsal, ale nedokončil seriál dvanácti největších ekologických kauz. V létě si redakce udělala prázdniny a vydala 64stránkové dvojčíslo. Společně také vyrazila na Šumavu pátrat po dobrovolně skromných lidech. Na podzim se časopis oblékl do nového, elegantnějšího grafického kabátu, který Leoš Knotek průběžně vylepšoval. Poprvé se vybarvila obálka. 2004: Mojmíru Vlašínovi, dlouholetému členu redakční rady, se podařilo, co dosud žádnému autorovi: dvakrát publikovat stejný článek (podruhé pod pseudonymem Bedřich Vypera). Redakce zkrátka nebyla ve střehu. Naďa Johanisová začala systematicky zpracovávat téma alternativní ekonomiky, Ľuba Lacinová pokračovala v seriálovém monitoringu geneticky modifikovaných organismů, vlny polemických reakcí nevídaně rozhýbal kritický článek Dity Dražilové o zoologických zahradách. Čtenáři poprvé obdrželi zvědavý dotazník. Fotografa Jana Symona doplnila fotografka Denisa Blatná. 2005: Z finančních důvodů se SG vrátila k dvouměsíční periodicitě. Na obálce se opět objevily fotografie, které měly být tento rok kombinovány se zelenou barvou. Snaha nevydržela a titulní stránka se záhy propadla do černobílé variace. Z nedostatku jiné zábavy redakce polepila čtvrté číslo, věnované street kultuře, samolepkami brněnských graffiťáků a vyzvala čtenáře, aby hledali konkrétní obrázek, jenž vyhrává drobnou, leč hodnotnou cenu v podobě FSC vařečky. Na podzim se stal po Dušanu Lužném (který později radil na ministerstvu školství) šéfredaktorem médiolog a muzikofil Vít Kouřil. 10

11 TÉMA 2006: Martin Ander přešel z redakce do redakční rady, ale ani tam se dlouho nezdržel. Politika už volala. Novým redaktorem se stal médiolog a polyglot Jan Miessler, který později proslul nejasnou hranicí mezi ironií a cynismem. Poprvé se objevily sloupky Ekologický kompost, Společenský kompost a Mediana. Premiéru mělo také Librarium knižních novinek a seriál rozhovorů se zasloužilými ekology s názvem Ze starých ekopisů. Redakce vzala útokem rozmnožení předplatitelů a prodejních míst. Nic však netrvá věčně, že. Pro SG začal fotit Ondřej Besperát. Přetemná obálka posledního čísla hlasitě volala po radikální změně. 2007: Loni nastoupivší sazeč-grafik Luděk Janda vzal obálku z gruntu a doladil časopis i uvnitř. Dárek k patnáctým narozeninám SG. Ten druhý měl podobu nové retro-rubriky Před Sedmou generací. Díky výměně tiskárny přestal časopis působit jako sluncem vyšisovaný karton. Grantový neúspěch zvedl redakci ze židle a v rámci boje o přežití mimo jiné vznikla první série propagačních triček s heslem 7 = Přeloženo: Sedmá generace rovná se váš šestý smysl, pokud máte všech pět pohromadě. Počet abonentů se poprvé přehoupl přes tisícovku. Čtenáři dostali druhý zvědavý dotazník. 2008: Grafička Jana Kudrnová, která vystřídala Luďka Jandu a nahradila dosavadní fotoeditory, proměnila původní, poněkud ponuré webové stránky do současné grafické podoby. Započal tříletý sloupek Klimax o změnách podnebí i slovník cizích slov pojmy greenwashing a downshifting. Poprvé a patrně naposledy se redakce vrhla na beletrii a namísto tématu napsala dramatický příběh o poutníkovi, který bloudí labyrintem eko-světa. Postavy a události nebyly smyšlené a jejich podobnost s realitou nebyla čistě náhodná. 2009: Po dlouhých poradách Jana Kudrnová radikálně proměnila logo i obálku časopisu. Redakci posílili studenti environmentalistiky Zuzana Geryková (později Vlasatá) a Vojtěch Pelikán. Pro 7.G začala fotit Markéta Jedličková. Vznikla druhá série triček, tentokrát z biobavlny a s heslem Nechme si pesimismus na lepší časy. Slovník cizích slov pokračoval dumpster divingem a guerilla gardeningem. Ekokulturní číslo přineslo ekohitparádu: Trapné, prvoplánové, mudrlantské, ale také dojemné, strhující, inspirující. Takové můžou být písničky řešící ekologické problémy. Sedmá generace se zavěsila na Facebook. 2010: Celá redakce shlédla Avatara. S duhovým konvojem pak přesídlila z Bratislavské na Údolní a získala kancelář s výhledem na Špilberk. K loňské sloupkové Záložce přibyla do Kulturní zahrady recenzní Promítačka. Konopná dvojka rychle a kompletně zmizela z prodejen. Dodnes netušíme proč. 7.G poprvé přinesla rozhovor se zvířetem, konkrétně s medvědem. Zuzana Vlasatá strávila několik dnů na táboře v Horním Jiřetíně a napsala o tom reportáž. Dagmar Smolíková strávila dva měsíce v klášteře a nenapsala o tom ani řádku. Webové stránky se dočkaly gruntovního přeprogramování. 2011: Sedmá generace visí už i na Twitteru. MŽP nám jako dárek ke dvacetinám snížilo přiklepnutý grant o 25 %. Zvažujeme změnu hesla na Dejte nám prachy na horší časy. Připravili jsme narozeninovou soutěž o skromné (eko)ceny. Jak se z ohlasů zdá, potěšily. V září si na benefitu pro 7.G zazpívali Zelené koule, Martin E. Kyšperský, Tara Fuki a Longital. S přicházejícím podzimem z redakce odešla Dagmar Smolíková a na její koordinační židličku zasedl Vojta Pelikán. Díky penězům od sympatizantů otevíráme další ročník. Dál to nikdo nepoví. 11

12 reportáž Trasa Máchovy a Strobachovy cesty do Itálie a zpět. Autor mapy Jan Čáka, převzato z knihy Jana Čáky Poutník Mácha. Knihkupectví Mária Olšanská, Příbram Roman Klecker Putování starým mocnářstvím Myšlenka vydat se po stopách Karla Hynka Máchy a jeho přítele Antonína Strobacha cestou z Čech do Itálie a zpět ve mně zrála několik let. Fascinován Máchovým romantickým putováním po rakouském mocnářství, začal jsem vyhledávat všemožné dostupné informace. Čím více jsem si pročítal Máchův Denník na cestě do Itálie (pravděpodobně jde o nedokončený přepis původního deníku), tím více narůstala má touha vyrazit. Máchovy deníkové poznámky v krátkých větách či jen jednotlivých slovech nastartují čtenářovu fantazii. Hlavou se mi honilo několik otázek: Jak asi dnes vypadá krajina, kudy tehdy procházeli? Existují ještě nejrůznější stavby a historické památky, které po cestě spatřili? Lze i nyní tutéž trasu, dlouhou zhruba dva tisíce kilometrů, projít pěšky a nacházet tatáž místa, jež si Mácha do deníku poznamenal? Po loňském roce, jenž byl doslova protkán připomínkami dvoustého výročí Máchova narození, se mi příležitost cestu uskutečnit naskytla letos v létě, tentokrát při příležitosti 175. výročí básníkova úmrtí. Máchův a Strobachův pomyslný den D nastal v pondělí čtvrtého srpna 1834, ten můj přesně o 176 let, 11 měsíců a 9 dní později. Je středa třináctého července 2011, pět hodin ráno. Vystupuji z autobusu a na neznámý počet příštích týdnů nahazuji na záda dvacetikilový batoh. V uličkách probouzející se Prahy se mísí ti, co už vstali, s těmi, co noc probděli. Nejprve mířím na Karlův most k místu svržení Jana Nepomuckého do Vltavy, prosit jej o ochranu na cestě. Kolem kostela sv. Jiljí přicházím na Karlovo náměstí k domu č. p. 551, postavenému na místě původního domu U Hrbků, kde Mácha deset let bydlel (napsal zde mimo jiné Máj). Odtud také ze své trudné komnaty na italské putování vycházel. Setkávám se zde s přítelem kunsthistorikem, eko-filosofem a organizátorem mnoha máchovských putování Jiřím Zemánkem (viz rozhovor v minulém čísle 7.G). Společně se jdeme poklonit básníkovi k jeho vyšehradskému hrobu, Táborskou branou pak opouštíme tehdejší Město pražské. Loučím se s Jiřím a pokračuji rušným předměstím ke Kunratickému lesu s ruinou Nového Hrádku a dále na Jílové. Na kraji lesa se napojuji na zelenou značku, kde vzápětí nalézám desetihaléř z roku Procházím půvabně zarůstající starou cestou. Mácha si do deníku píše: Cesta do hor: zblouzení na Sázavě. Rovněž já kvůli špatnému značení zbloudím v lesíku nad řekou Sázavou. Pospíchám, ze všech stran se ženou černá mračna. Následuje milé povídání a štamprle skvostné domácí slivovice se stařičkým panem profesorem estetiky Dušanem Šindelářem. Velmi dobře ví, že tudy Mácha se Strobachem kdysi šli, a je si jist, že prastarý mlýn, ve kterém bydlí, jistojistě viděli. 12

13 reportáž Autor reportáže (vlevo) s Jiřím Zemánkem, foto na s : Roman Klecker Krásná salamandra mi na stezce zapózovala ve dvacátém dni pouti Skoro celou noc zuří hrozivá bouřka s ohlušujícími hromy a ohromnými blesky, přečkávám ji skryt v rybářském přístřešku na břehu rybníka. Značená cesta mě vede přes Neveklov k nepatrným zbytkům hradu Stajice. U cesty narážím na velký kámen s horní částí vytesanou do podoby kola s drobným křížem uprostřed, snad připomenutí dávné nehody při jízdě na voze. Přes podešev pohorek cítím snad každý kamínek, a tak volám pro zaslání bot jiných. Sluneční paprsky konečně prorážejí mraky. Za Voticemi vstupuji lesem po červené značce do kopců České Sibiře, potkávám studánku s šestibokým altánem, o něco dále poutní kapli sv. Vojtěcha a obětní kámen. V plném slunci si radostně vykračuji od kalvárie po křížové cestě do Miličína. Na zřícenině hradu Borotín připomíná zdejší Máchovu návštěvu při italské cestě pamětní deska. Jdu tedy správně. Nocleh u Malého Jordánu. Horko, vítr, déšť a šišky s mákem Brzo ráno koupání nohou v překvapivě teplém Jordánu, prý nejstarší vodní nádrži ve střední Evropě. Přijíždějící rychlík mi přiváží pohodlnější boty (vydržely po celý zbytek cesty). Procházka po Táboře, u řeky libá vůně prádla. Podél Lužnice jdu do Sezimova Ústí k vile Hany a Edvarda Benešových, kolem leží popadané stromy po nedávné vichřici. Modrá značka podél řeky mě vede do Plané. U statku Kadleček fotím a amatérsky si do deníku maluji nádhernou rodovou lípu srdčitou. Obědvám v dřevěném vláčku pro děti na návsi, míjím Soběslav a jdu stále dál na jih. Hostinský v Dráchově víc mluví nežli ví. Dlouhé zvonění ve Veselí. Neznámá paní mě vyprovází k pěšině za město. V Mazelově obdivuji selské barokní usedlosti. V č. p. 1 U Baštýřů jsem následně vlídně přijat. Hluboko do náměsíčné noci povídáme pod košatou lípou při petrolejce. Nocleh v peřinách na půdě stodoly. Cesta do Hluboké a Českých Budějovic. Samsonova kašna poprvé. Děsné horko. Ulevuji nohám koupáním ve Vltavě. Po modré šlapu na jihozápad, z cestičky prchá užovka polykající žábu. Torzo věkovité lípy v Opalicích, na okolních lukách se prohání mnoho koní. Zatímco pekař placek ve Štěkře zadělává těsto, ukládám se na kamenech pod venkovním přístřeškem u jeho prastaré usedlosti. Kocour Jim mi myje ešus od polévky. Večerní hraní na koncovku, starokarpatskou bezdírovou píšťalu. Ráno na návsi ve Zlaté Koruně usychající památná lípa, její méně známé sestře v klášteře se daří lépe. V antikvariátu nacházím sbírku od básníka Bašóa. Před polednem Český Krumlov a šišky s mákem. Výměna peněz. Kráčím po kopcích a lukách nad řekou plnou vodáků, zaniklé osady Hora a Koryta připomínají kamenné zídky a staré solitérní stromy. Za Rožmberkem upozorňuje na ostré klesání cesty takzvaný brzdový kámen. Na noc opuštěná rozbitá chatka, vítr, déšť a blesky. Podél žlutých mušlí Šestého dne ráno za mírného deště míjím staré hraniční kameny ve Vyšebrodském průsmyku a vstupuji do Horních Rakous. Před polednem jsem v Bad Leonfelden. Při odpočinku v nedaleké vsi za mnou přišel retrívr a položil mi hlavu do klína. Kdysi polozřícený malý plášťový hrad Lobenstein je nyní soukromým majitelem zrekonstruován a veřejnosti bohužel znepřístupněn. Navečer ještě míjím hrad Wildberg. Sedlákova chýše skrytá v rohu louky jest mým dnešním nocležištěm. Vstávám za rozbřesku a zanedlouho přicházím do Lince. Předlouhý průchod městem, horko a dusno, pak skoro 30 kilometrů po cyklostezce podél řeky Traun. Rodinka raků se přišla podívat na mé svlažované unavené nohy. Od dvou cyklistek, které mne dnes prý potkávají již potřetí, dostávám mentolové pilulky 13

14 reportáž Vzpomínka na morovou ránu, již v roce 1648 přežila pouze malá dívka... a k překrásně zasněženým alpským štítům Pevnost Franzensfeste viděl Mácha rozestavěnou Kráčím po kopcích a lukách pro zahnání žízně. Uléhám pod hvězdami, noční přesun kvůli dešti pod nedalekou stříšku. Příští den mne stejně jako Máchu se Strobachem za Welsem smáčí vytrvalý déšť. Při lehkém bloudění narážím ve vsi na paní z Brna, jež mi poradí hezkou lesní zkratku k řece. V mém směru tudy vede také Svatojakubská cesta do Compostely, zde zvaná Jakobsweg. A tak se po ní na několik dní mohu vydat, je výborně značená žlutou mušlí na modrém podkladě. Ve večerním lijavci ve Vöcklabrucku mně místní farář nabídne přespání a pohoštění v malém hostinci u řeky. S radostí přijímám a suším boty i sebe. Devátý den putování se počasí mírně lepší. Vycházím časně a potkávám dvě ženy venčící devět psů. V lesích nad městem navštívím skrytou zříceninu hradu Wartenburg, pak scházím zpět na Jakobsweg kličkující polními cestami mezi usedlostmi a vesničkami. V kapličce čtu červnový zápis poutníka z Čech, jenž jde přes Assisi a Sienu do Říma. Na návsi v Pöndorfu stojí svatojakubská poutnická chatka, ve zdánlivé ptačí budce je pro putující schována placatka slivovice a dvě skleničky. Nepohrdnu. Navečer vidím v dáli lesknoucí se hladinu jezera Wallersee. Žene se bouřka. Spím v kotelně zemědělské usedlosti. Ráno se narodilo tele. Dostávám snídani a vybíhám do deště. Ztrácím a opět nalézám Jakobsweg. Vyjasní se. Odpoledne jsem potřetí v životě pěšky v Salcburku. Procházím město plné turistů, navštěvuji hlavní chrám. Nocuji stejně jako před sedmi lety cestou do Říma na terase v kempu. Odhaduji, že mám za sebou zhruba čtvrtinu cesty. 14 I cesta může být cíl Ráno šlapu opět po Svatojakubské trase k německým hranicím. Svezení v bavorském poštovním dostavníku, které si užili Mácha se Strobachem, nepřichází. Staré hraniční kameny. Zřícenina. Bosňáci ve voze. Masiv Untersbergu celý v mracích. Starou známou cestou podél jezera a řeky Saalach jdu do Unken, kde nalézám dům rodiny, u které jsem spal po cestě do Compostely v roce Cílené déjà vu. Opětné setkání je milé. Koupel, praní a sušení věcí. Náhoda tomu chtěla, že stejně jako Mácha se Strobachem dostávám i já k večeři takzvaný schmorn zdejší vaječnou omeletu. Ráno bohatá snídaně, venku prší, a tak vyrážím až kolem desáté. Tahám první klíště. Pralesní úsek s překrásnou stezkou těsně nad řekou. Lesníci zde vystavěli dokonce jakýsi minigolf. U cesty stojí starodávný milník oznamující patnáct rakouských mil od Innsbrucku. Tyrolské vlajky. Večer ve Svatém Janu na faře. Nudlová polévka a brambory s křenovo-sýrovou omáčkou. Příštího dne se slunce prodralo mraky a konečně neprší. Vstupuji do údolí Innu. Potěšila mne neznámá dívka, když vyběhla na moment od práce, aby mi s úsměvem na rtech zamávala. V sedlákově domě hraji na sedmnáct velkých kravských zvonců. V mlze další svatojakubská budka. Opět razítko do deníku a štamprle slivovice z maličké skleněné botky. Dávám za pravdu janotovskému nápisu na poutní knize: Der Weg ist das Ziel. Mlha stoupá, do toho hraji u řeky na píšťalu. V údolí se tyčí čtveřice strážních hradů. Úzkorozchodná

15 reportáž železnice míří k překrásně zasněženým alpským štítům. Ráno se zvuk píšťaly silně odráží od protějších hor. Pozoruji koně, jenž se pln radosti prohání po louce. Cítím se podobně volně. Patnáctého dne po poledni přicházím do Innsbrucku, příjemného města sevřeného horami a také křižovatky tří svatojakubských poutních cest. Stylově setkání a nocleh v bytě studenta Jakuba. Poctivý nefiltrovaný kvasničák Falkenfelser. Ráno ostré stoupání nad město, pak už jen dlouhé a pozvolné pod Brenner. Je opět deštivo, větrno a chladno. K obědu oblíbený makový závin a litr mléka. V ledovém potoce chladím nateklou achilovku a pomáhá to. Navečer se vyhoupnu na Brenner, kde ale zažívám jisté zklamání poetika významného alpského sedla využívaného již Římany se vytratila. Dřívější cestu dnes v průsmyku nahradila dvoukolejná železnice a asfaltová silnice, dálnice i cyklostezka. Uprostřed toho všeho pak stojí nevkusné obchodní centrum. Štědrý farář, půvabná cyklistka (a famózní Dolomity) Vstupuji do dvojjazyčné italské provincie Alto Adige, německy Südtirol. K domluvě si zde můžete vybrat němčinu či méně frekventovanou italštinu. Mácha využíval pro komunikaci v italštině znalosti Strobachovy, já zůstávám raději u němčiny. Cyklostezkou zbudovanou po nepoužívaném úseku dráhy klesám do údolí. Za jedním z tunelů mne obklopí houf nejrůznějších domácích zvířat, z bývalého železničního strážního domku se vynořil stařeček. Jeho bezzubá ústa na mne promluvila, nerozuměl jsem však ničemu. Žene se bouřka, sedláci mě naštěstí na noc schovali. Ráno dostávám čaj s mlékem v obřím hrnku a buchty. Údolí provázejí zříceniny hradů. Bloudění a namáhavá cesta skrze křoviska. Nad řekou stojí rozlehlá habsburská vojenská pevnost Franzensfeste, postavená mezi lety 1833 až 1838, později použitá také jako nacistická skrýš ukořistěného zlata. Mácha si zde tehdy do deníku poznamenal: Festung u vsi Aicha před Mühlbachem. Vojáci táhli kamen. Tesali. Kopali hlínu, stavěli, atd. Dnes je z ní unikátní kulturní a výstavní prostor. Svačím pod prastarou lípou u kostela s výhledem na rozhraní tří údolí. V horku omamně voní zdejší borovicové lesy. Nocleh na faře. Starý farář, večer mrzutý, mě ráno štědře obdarovává na cestu, přidávají se i dvě ukrajinské služebné (ne, opravdu nejde o máchovské avantýry ve stylu Didó první Didó druhá ). Přede mnou se otevírá údolí Pustertal a blíží se famózní masiv Dolomit. Odpoledne krásné město Bruneck, později si na náměstí horské vsi prohlížím obří fotografie zdejších hor. Večer obdarován mlékem. Nocleh na seně, krásná jasná noc s hvězdami. Mrazivým ránem směřuji do Toblachu, kde opouštím Jakobsweg a po stezce vedoucí po bývalé trati horské železnice kráčím dlouhým údolím do centra Dolomit. Po cestě další zříceniny a pevnost. Obcházím ohromující masiv se zasněženými štíty Monte Cristallo. Kolem se mihne velmi půvabná cyklistka. Zamávám Jižnímu Tyrolsku a pokynu na pozdrav Benátsku. Pro neznalost italštiny přecházím na angličtinu. Ne však hned, protože malé české vlajky na mém batohu si všiml postarší šlachovitý horolezec Petr, po emigraci z Československa profesionální voják u armády NSR, USA a posléze i NATO, veterán z Vietnamu. Hltám jeho komplikovaný životní příběh, jdeme spolu a povídáme víc než hodinu, pak musí bohužel jinam. V proslulém středisku Cortina d Ampezzo nepřekvapivě narážím na mnoho turistů a penzionů, ale i na hezky opravené nádraží. Podobně jsou na tom i další bývalé železniční stanice v následných obcích. V jedné z nich mě hodný pan farář Don Rodrigo za silného deště nechává nocovat na zemi ve farní jídelně. Sláva Venézia! Prvního srpna, dvacátý den putování, mi po ránu pózuje na stezce krásná salamandra. V bývalé stanici Venas di Cadore si prohlížím výstavku místních hadů a fotografií bývalé železnice. Zkratka starou cestou malebnými lesy a zabloudění na překrásnou horskou vyhlídku. Řeka Piava pode mnou. Končí turistické značené cesty či stezky, jdu po okresce, kličkuji mezi horami a úspěšně se vyhýbám tunelům před Longarone. Po sedmi letech opět nocleh na tomtéž místě poblíž zahradní restaurace ve Fae. Celou noc u mne leží fenka Gia a hlídá, ráno mě pak vyprovází až k hlavní cestě. V Ponte nelle Alpi vycházím z hor. Je děsné vedro. Litry potu mi doslova rozežírají triko a kůži v podpaždí. Pod hladinou jezera Lago di Santa Croce pozoruji barevné ryby a kus staré silnice, u kostela konečně peru ponožky. Za mírným sedlem se zaleskne několik modrozelených jezer, přede mnou se otevírá rozlehlá Benátská nížina Podruhé v životě procházím stařičké malebné Vittorio Veneto a tentokrát náhodně přespávám u úžasné česko-italské rodiny. Paní doktorka navíc zbožňuje Máchu. Výborná večeře i víno. Ranní bzukot cikád. Vinicemi jdu do Conegliana, města umění a vína. Koupání nohou v kašně. Před Trevisem míjím několik honosných vil se zahradami bohatých Benátčanů. Centrum města obehnáno mohutnými hradbami a vodním příkopem. Skromný pokojík u františkánů. Čtu haiku od Bašóa: CHODÍME SVĚTEM sem a tam. Jako když koník oře políčko jak dlaň. (Bašó: Měsíce, květy, SNKLU Praha 1962, překlad Miroslav Novák, Jan Vladislav) Ve čtvrtek čtvrtého srpna, dvacátý třetí den putování (mám dva dny zpoždění za Hynkem a Antonínem), se za překrásného počasí blížím mílovými kroky do Benátek, hlavnímu cíli cesty. Z Mestre jim štěstím skoro běžím vstříc po pětikilometrovém Ponte de la Libertà. Sláva Venézia! Mám za sebou zhruba tisíc kilometrů, větší únavu ale necítím. Pohlcuje mne lidské mraveniště, Ponte Rialto či prostor před Dóžecím palácem jsou téměř neprostupné. V sakristii baziliky sv. Marka dostávám razítko do deníku. Kanály, mosty, bárky, gondoly. Koupu nohy a vydávám se na toulky po všemožných zákoutích tohoto opravdu překrásného města na laguně. Na skoro stoleté neprošlé pohlednice, pořízené v brněnském antiku, píšu několik pozdravení lidem z cesty a přátelům. Pozdě večer výborná pizza a setkání se třemi Francouzkami. Nocujeme v parku pod piniemi. Dívky krásně zpívají, cikády neméně krásně cikají, vzadu nad městem oranžová záře. Vůn ě mořské vody. Mácha by, věřím, zaplesal. Ráno se po společné snídani loučím s dívkami a jdu zkusit hledat loď do Terstu. Po poledni se loučím s Benátkami a vydávám se na cestu zpět do Čech. Naplňuje se ovšem mé neblahé tušení (po marném domácím internetovém vyhledávání), že lodní osobní dopravu už na této trase zrušili. Vysněnou palubu korábu Famigliare tudíž měním za palubu regionálního vlaku č a za dvě hodiny vystupuji 15

16 reportáž na nábřeží v Terstu. Je tu kolem 40 C, prchám proto ostrým kopcem nad město a užívám si stejně jako Mácha krásný výhled na moře. Na pěšině ke slovinským hranicím ochutnávám první švestky. Míjím Lipici, rodiště slavných lipicánů. Uléhám na kamenech u vstupu do kostelíka. Po ránu u cesty plné hrsti výborných ostružin. V Senožeči kráčí v protisměru postarší poutník, jen tak na sebe mávneme. Je na něm znát, že jde zdaleka. Kamenolomy. Ital, který se ptá na cestu do Lublaně. V Postojné polehávám na lavičce. Míjím dva kostelíky a zřícený zámek Haasberg. Starý sedlák kosící vojtěšku mi radí, kudy jít po staré cestě. Bývalá venkovská paní učitelka zastavila a chce mne popovézt autem. Poutníka a básníka Máchu dobře zná, z mého putování je nadšená, a tudíž odmítnutí svezení chápe. Z hustých smíšených lesů stoupá pára. Nocuji v podkroví na faře v Logatci, vede tudy svatojakubská přípojka. Po pár dnech opět vysněná sprcha. Druhý den navštěvuji letně ospalou Lublaň. Hezký hrad a říčka pod ním. Mácha a Strobach ve městě potkali některé národní buditele a slavného slovinského romantického básníka France Prešérna. Já se spokojím s cestovatelem kolem světa, jehož motocykl BMW je po asijském stylu doslova obsypán zavazadly. Na noc v Domžale. Po sedmé ráno unikám bez snídaně dále do hor, pak náhorní planina. Vedra střídá chladný deštivý den. Kraj chmelnic. Oním chodcem na dálnici jsem nebyl já ani Mácha Kanály, mosty, bárky, gondoly U hlavní cesty v obci Šempeter leží významná římská nekropole. Před bouřkou ukryt na faře. Vařím tři nalezené brambory a houbovou polévku. Jako každé pondělí hraje pan farář s přáteli ping-pong. Docela slušně. Přátelský vetřelec i hostitelé V dešti ztrácím mapu. Marné je mé hledání V infocentru v Celje však získávám náhradní. Dvojice zřícenin po cestě do Konjic a Bistrice. Vyčasilo se. V krásné kopcovité krajině září vinohrady a jablečné sady barvami v odpoledním slunci. Nocuji v bývalém klášteře. Druhý den v brzkém odpoledni procházím Maribor s širokou řekou Drávou, navečer jsem zpět v Rakousku. Uhýbám k řece Mur a před setměním přicházím do Ehrenhausenu. Zapadající slunce dozlatova vybarvuje hrad nad městem. K sobě domů mě náhodně pozve rodina Wagnerů, kteří mi navíc sami zajišťují přespání i na další den ve Štýrském Hradci. Ráno kráčím podél řeky a opět po delší době trénuju hru na píšťalu. Studený oběd ve Wildonu, ne tak honosný jako kdysi Máchův a Strobachův. Poté, co je svezl na voze jistý pan doktor jedoucí do Grazu, zastavili se ve zdejším hostinci: Měli jsme polívku, maso s omáčkou, červenou řípou a kyselým zelím. Pečeni se salátem a dobré víno Na nekonečné cyklostezce do Grazu zaháním hlad jablky od místní rodiny, která je z letošní bohaté úrody zdarma nabízí kolemjdoucím. Procházka po Grazu, na noc studentský pokoj a již dlouho potřebné praní oblečení. Ráno mě čeká výstup na Schlossberg s širokým výhledem na město, oči hodně přitahuje futuristická budova muzea současného umění, které místní neřeknou jinak než Přátelský Vetřelec. Vzpomenu si na trudný osud Kaplického knihovny. S profesorem botaniky venčícím u řeky Mur švýcarského salašnického psa následně probíráme environmentální témata. Žízeň zaháním chlazeným Puntigamerem u krámku. Starý pán v dědince Mixnitz mne zve před bouřkou do podkroví svého malého domku. V Bruck an der Mur vládne opět silný déšť, svatebčanům v nedalekém Kapfenbergu však náladu nekazí. Odpoledne přecházím horské sedlo Semmering, žízeň hasím výbornou vodou ze studánky. Loukami klesám z hor, prohrabuji se starými věcmi na bleším trhu, míjím zámek Wartenstein. Nalézám českou dvacetikorunu a pětikorunu! Na svátek Nanebevzetí Panny Marie se účastním ranní mše v malém kostelíku na kopci. Mnoho se zpívá, prostor je příjemně přesycen kouřem z kadidla. Před polednem v Neunkirchen, devět kostelů tady však nemají. Při drobném nákupu na benzince nejprve ošizen, pumpař se kroutil, ale vrátil. Úmorná cesta do Vídeňského Nového Města. Nalezené dvoueuro. V přívalovém dešti v Baden jsem nejprve vyhnán od fary, před půlnocí se na radu místního pána ukrývám na chodbě domu Sv. Michala. Neobjeven, ráno se pro jistotu rychle vytrácím. Za městem mnoho vinic a sklípků, pokračuji cestou rozbujelým vídeňským předměstím. V poledne dorážím do hlavního města někdejšího habsburského mocnářství, druhého velkého cíle cesty. Je úterý 16. srpna, třicátý pátý den putování, mám v nohách zhruba 1600 km. Mácha se Strobachem jsou den za mnou. Jak možná víte, ve Vídni Máchův deník bohužel končí, o cestě zpět do Prahy se ví jen velmi málo. Pravděpodobnou cestu lze určit jen podle korespondence a seznamu spatřených hradů, trochu napomůže i úřední zápis v Máchově cestovním pase über Budweis nach Prag. 16

17 reportáž Na slavném tržišti Naschmarkt si dávám burek, pak pokračuji k Dómu svatého Štěpána. V horkem rozpálené Vídni ale na rozdíl od Máchy dlouho nesetrvávám, město totiž obstojně znám. Čeká mě osm kilometrů po Dunajském ostrově, míjejí mne samí cyklisté a bruslaři, chodci téměř žádní. Patrně znamení doby. Příští dva dny kráčím směrem na Stockerau a Gmünd, nocleh jsem sehnal na faře a pod stříškou vinařského sklípku. V okolí vidno množství hradů a zámků. Poslední večer v Rakousku je jako ve snu. Ve Schwarzenau se mě totiž náhodně ujímá rodina Baumgartnerů, večeřím s nimi na terase, a následně mi na noc propůjčují svůj druhý dům. Ráno jsem k nim ještě pozván na snídani, přichází také pan farář, jejich rodinný přítel. Dlouze snídáme a povídáme o poutnictví v časech minulých a nynějších. Předpis je předpis a svoboda je svoboda Po poledni překračuji české hranice a na nádraží v Českých Velenicích si dávám dvojitý oběd. Jdu okrajem Novohradských hor, navečer mi paní hostinská nabízí nocleh na stole pod zahradní pergolou. Poctivě oslavuji návrat do Čech. Její muž vzpomíná, jak dostal dvakrát za sebou pětku z Máchova Máje. Dalšího dne přicházím do Na cestě najdete věcí Not so happy bio cow Budějovic, Samsonova kašna podruhé, po pěti týdnech. Zažívám bujarý večer v klubovně na hřišti v Netolicích, když musím místním fotbalistům povyprávět všechny zážitky z cesty, přičemž jsem královsky hoštěn až do brzkých ranních hodin; znaven uléhám na tribunu do přineseného gauče. Ráno dlouho nemohu vstát, hlava se ne/patřičně motá Nicméně šlapu do Bavorova a na hrad Helfenburk. V lese pod hradem lze spatřit mnoho velikých mravenišť. Zaposlouchán do nočních zvuků přírody usínám v lesním amfiteátru v Ražicích.. Další den pokračuji cestou do Blatné a na hrad Křikava, horkem zmožen spím v autobusové zastávce. Při cestě z Březnice potkávám příjemnou dívku Pavlu a jdeme asi 10 km k Příbrami spolu. Navštěvuji významné mariánské poutní místo Svatou Horu. Po pozdním obědě vyrážím do Brd, ovšem dělostřelci mě svým dnes započatým cvičením s ostrými náboji zastavují. Hlídkující voják je mou cestou natolik překvapen, že volá veliteli a dává mi ho k telefonu, abych mu sám situaci vysvětlil. Prosím o možnost jít dál, na vlastní riziko. Velitel by mne rád pustil, ale předpis je předpis. Na konec střelby čekám na kraji lesa předlouhé čtyři hodiny. V půl osmé večer se konečně ozve z vojákovy vysílačky tak pro dnešek konec a já vybíhám do tmavého lesa k Máchovu oblíbenému hradu Valdek. Dorážím za tmy a potkávám hledače pokladů. Hrad si prohlížím až brzy ráno a rychle vycházím z vojenského prostoru před jeho opětovným uzavřením. Mířím nejprve na hrad Žebrák a poté na Točník. Velmi bídné tempo kvůli několika velkým puchýřům a otlakům. Stoupám ke Koněpruským jeskyním a pozoruji nevídaný zločin na krajině v podobě vápencového velkolomu Čertovy schody. Za rozbřesku kráčím ke Karlštejnu, odtud po evropské dálkové pěší trase E10 ku Praze. Od Zbraslavi mi už srdce popohání nohy podél Vltavy blíže ke středu města. Kolem poledne jsem v Praze. Mířím opět k Máchovu hrobu, sestupuji na Karlovo náměstí. Zbývá poslední kilometr na Karlův most, jdu pomalu. Je čtvrtek 25. srpna, čtyřicátý čtvrtý den putování. S Máchou a Strobachem to mám tak fifty fifty. Sedím na mostě, listuju svým deníkem a promítám si v hlavě celou cestu. Těší mě, že jejich romantickou pouť můžeme i po tolika letech projít v téže trase, jen s několika minimálními odchylkami kvůli rychlostním silnicím. Všechny obce popsané v Máchově deníku stále existují, byť s pozměněnými názvy, stejně tak hrady a zámky. Do značné míry se však od Máchových časů proměnila krajina: došlo k rozsáhlému odlesňování, přibylo mnoho zpevněných komunikací, rozrostly se vesnice a města. Přesto lze i dnes na trase najít nejrůznější zákoutí, milníky či drobné sakrální stavby, které mohli oba poutníci spatřit, lze dýchat atmosféru chůze tehdejší krajinou. Zavírám deník a dívám se na klidně plynoucí Vltavu. Pocity radosti a štěstí se částečně mísí se smutkem z toho, že právě končí obrovsky obohacující putování se spoustou nevšedních zážitků, nezištné pomoci či vyjádření podpory od zcela neznámých lidí. A také se silným vnitřním pocitem svobody a volnosti. Díky, Mácho! Fotoreportáž z cesty najdete na Pokud chcete putovat za úplňku, podívejte se na blog.cz. 17

18 SERIÁL ekonomičtí disidenti foto: Christian Ferrari Naď a Jo h a n i s o v á Silvio Gesell: Osvoboďme peníze od úroku! V posledním díle seriálu o ekonomických disidentech a disidentkách nahlédneme do života a díla muže, který se svou kritikou dnešního ekonomického systému dotkl jeho samotné dřeně půjčování peněz na úrok. Nebyl by lepší úrok negativní? ptá se provokativně Silvio Gesell Známý americký ekonom Irving Fisher Gesellovo dílo široce propagoval a roku 1933 vydal brožurku, prezentující Gesellův systém kolkovaných měn jako možné východisko z Velké hospodářské krize. Ještě známější ekonom, John M. Keynes, v roce 1936 napsal, že Gesellův duch bude v budoucnosti vlivnější než duch Marxův. Mezi válkami inspiroval Gesell v Evropě i v USA řadu iniciativ s místními měnami, které měly obrovský ohlas, než většinu z nich vlády zakázaly. Dnes je jeho jméno u nás prakticky neznámé. Zadáme-li jej však do Googlu, vyskočí nám 485 tisíc odkazů. Jak se zdá, zažívají myšlenky tohoto pozapomenutého ekonomického reformátora, světoběžníka a úspěšného podnikatele poslední dobou renesanci. Kdo byl Silvio Gesell? Začněme však od začátku. Silvio Gesell se narodil v roce 1862 valonsko-německým rodičům jako sedmé z devíti dětí, vystudoval gymnázium a poté vystřídal řadu zaměstnání, než v pětadvaceti přesídlil do Buenos Aires, kde otevřel pobočku bratrovy obchodní firmy. Zde se stal svědkem opakovaných inflací a deflací, které bezprostředně ohrožovaly i jeho vlastní podnikání. To vzbudilo jeho zájem o roli peněz ve společnosti a od začátku devadesátých let začíná na toto téma vydávat spisy. Posléze opouští s rodinou Argentinu (kam se bude sporadicky vracet dohlížet na úspěšný rodinný podnik), kupuje švýcarskou zemědělskou usedlost a od té chvíle se vedle hospodaření věnuje převážně studiu ekonomických textů (ovlivnil jej například Henry George, viz 7.G 5/2009), psaní a přednášení o reformě ekonomického systému. Z dalších epizod jeho života zmiňme jmenování na post ministra financí v radikálně levicové Bavorské republice rad na jaře 1919, který trval jen několik dní. Vynesl mu však několikaměsíční vyšetřování a nakonec zákaz pobytu ve Švýcarsku. Poslední léta trávil Gesell v družstevní komunitě Oranienburg-Eden nedaleko Berlína, kde také roku 1930 umírá. Jak zbavit peníze moci? V čem spočívá jádro Gesellových myšlenek? Jeho nejznámější dílo (anglicky The Natural Economic Order, 1906) má bez rejstříku 247 stran 18

19 SERIÁL ekonomičtí disidenti formátu A4 psaných drobným písmem. Myšlenek zde najdeme požehnaně, ale ta základní se týká úroku. Úrok, říká Gesell, umocňuje už i tak značnou moc, kterou peníze mají nad ekonomikou a nad celou společností. Peníze se totiž na rozdíl od jiného zboží neznehodnocují, lze je uchovávat bez nákladů a jejich majitelé proto nemusí spěchat s jejich investováním či s nákupy zboží, pokud jsou například úroky nízké či pokud se domnívají, že ceny půjdou dolů. Když se vlastníkům peněz nehodí investovat či nakupovat, může dojít k situaci, kdy je v oběhu nedostatek peněz, a to pak způsobí řadu problémů včetně omezení investic a poklesu cen. Ti, kdo mají peníze, pak ještě méně kupují, protože očekávají, že ceny budou dále klesat. Nenakupuje se, neinvestuje se, roste nezaměstnanost, narůstá krize. Úrok je podle Gesella problematický i proto, že zvyšuje ceny zboží a služeb: například majitelé nájemních domů svým nájemníkům účtují v ceně nájemného i cenu úroků z úvěrů, které musí splácet, což výrazně zvyšuje cenu bydlení. Osvoboďme ekonomiku od úroku! Gesell navrhuje radikální řešení: zbavme se úroku! Navrhuje zavést svobodné peníze (Freigeld), u nichž by namísto běžného úroku fungoval jeho opak. Tedy namísto toho, aby vlastník peněz inkasoval úrok za to, že peníze poskytne dalším lidem, musel by uhradit negativní úrok, pokud by se peněz v něčí prospěch včas nezbavil (tedy si něco nekoupil nebo peníze někomu nepůjčil). V praxi by to fungovalo tak, že bankovky této nové měny by byly označeny datem svého vzniku a jejich vlastník by v pravidelných intervalech musel do políček na nich vyznačených vlepovat kolky o hodnotě jednoho či dvou procent celkové hodnoty bankovky. Pokud by kolky na bankovku nenalepil, pozbyla by platnost. Bylo by tedy v zájmu vlastníka bankovky nehromadit, ale naopak se jich zbavovat nákupem (či bezúročným půjčováním), protože tak by kolky na nich platil někdo jiný. Výsledkem by byly peníze, které by bez problémů kolovaly, a ekonomika, kde by úrok postupně přestal existovat. Margrit Kennedyová, současná německá geselliánka, tuto vizi upřesňuje: pokud by někdo chtěl spořit, mohl by si peníze dát do banky, kde by nepodléhaly tomuto pravidelnému znehodnocování, ale nebylo by možné je uložit na úrok. Tak by se rozlišily peníze jako prostředek směny (peníze v oběhu) a peníze jako uchovatel hodnoty (peníze v bance). Podle Kennedyové by v tom případě klesla či úplně zmizela inflace, takže v konečném důsledku by situace byla stejná jako dnes, kdy má střadatel sice peníze uložené například na tříprocentní roční úrok, ale současně se mu ročně o tři procenta znehodnocují vinou inflace. Anarchista, komunista, liberál? Silvio Gesell nezůstal ve svých úvahách jen u peněz. Podobně jako Karl Polanyi (viz 7.G 1/2008) či Henry George, i Gesell silně vnímal význam půdy pro člověka. Říká, že ji potřebuje, aby se nasytil, aby měl kde složit hlavu a aby měl kde být pohřben. Půda tak podle něj není zboží jako každé jiné. Problémy, které působí spekulace s půdou a kumulace jejího vlastnictví, navrhoval řešit znárodněním půdy a jejím regulovaným pronájmem tak, aby nikdo nebyl vyloučen z přístupu k ní. Příjmy z pronájmu půdy by pak mohly být distribuovány matkám nezletilých dětí, které jsou v současném ekonomickém systému znevýhodněné a závislé na mužích. Byl Gesell anarchista, komunista, či naopak extrémní liberál? Nelze ho jednoduše zařadit do žádné kolonky. Z fotografií na nás vážně hledí jeho nevšední tvář s pronikavýma očima a výraznými lícními kostmi, rámovaná tmavým plnovousem. Gesell své životní téma hluboce prožíval a byl přesvědčen, že pokud zůstane zachována ekonomika založená na úročeném dluhu, nastane zanedlouho další světová válka. Splnění své předpovědi se nedožil, nedožil se však ani několika experimentů, které jeho představy o úspěšnosti negativního úroku alespoň dočasně proměnily v realitu. Gesellův odkaz Ve dvacátých letech vzniká v Německu hnutí Freiwirtschaft (svobodná ekonomika), inspirované Gesellem, a jeho stoupenci dávají do oběhu měnu wära (krytou národním platidlem říšskou markou), která podléhá negativnímu úroku : aby její platnost trvala, je třeba na každou bankovku každý měsíc nalepit kolek v ceně dvou procent její hodnoty. Do obchodování v této měně se postupně zapojilo kolem tisícovky německých firem, světovou proslulost jí však zajistily až události v bavorské vesnici Schwanenkirchen v letech , kde se do systému měny wära napojil uhelný důl, v němž se jeho nový majitel rozhodl obnovit těžbu. Protože se mu nedařilo získat úvěr od komerční banky, obrátil se na organizátory hnutí Freiwirtstchaft a ti mu půjčku poskytli z větší části ovšem v měně wära. Horníci tedy dostávali mzdu z větší části v měně wära, ta začala kolovat, a postupně se tak podařilo obnovit lokální ekonomiku nejen v Schwanenkirchen, ale i v sousedních vesnicích. Celou akci zakázala koncem roku 1931 německá vláda na podnět centrální banky. Podobně skončil i další, jinak velmi úspěšný projekt s místní měnou v městečku Wörgl v rakouských Tyrolích o rok později. Naproti tomu sdružení Wirtschaftsring, vzniklé v polovině třicátých let ve Švýcarsku zřejmě též na základě inspirace Gesellem, funguje dodnes. Okolo osmdesáti tisíc malých a středních podnikatelů si v rámci systému de facto poskytuje bezúročné půjčky tím, že si navzájem platí za své služby ve speciální měně, nepřevoditelné na švýcarské franky. Na myšlenky Silvia Gesella dnes volně navazuje více autorů, například Bernard Lietaer, Michael Rowbotham či Frances Hutchinsonová. Kritizují dnešní tvorbu peněz formou dluhu a systematický proces zadlužování společnosti a zdůrazňují, že peníze nejsou komodita, ale sociální instituce. Navrhují posílení role státu v tvorbě peněz a podporu etického bankovnictví i takzvaných komplementárních, komunitních či lokálních měn. Ty se začínají od osmdesátých let znovu šířit, ať již jde o anglosaské systémy LETS, časové banky nebo třeba o německé komplementární měny, které na Gesella přímo navazují (viz článek Když platíte chiemgauery Evy Fraňkové v 7.G 1/2010). Není sporu o tom, že Gesell má co říci i dnešku a možná především dnešku. Pozn.: Děkuji Adamu Votrubovi za možnost čerpat z jeho připravované knihy Paradox úroku. Bližší informace o ekonomických experimentech, zmíněných v článku, lze najít v mém seriálu Zkratky, publikovaném v Sedmé generaci 1999, viz též 19

20 seriál SERIÁL KURZ MEDIÁLNÍ SEBEOBRANY foto: Ramzi Hashisho Kat e Sc o t t o v á Čtečky, nebo knížky? Jaký je environmentální dopad čteček ve srovnání s klasickými knihami? S tím si experti lámou hlavy už od prudkého nárůstu prodeje čteček v roce Při zvažování jejich ekologičnosti mohou přicházet do úvahy desítky možných faktorů. Kolik stromů padne na výrobu čtečky elektronických knih? Jaká je spotřeba vody při výrobě čtečky ve srovnání s tištěnou knihou? Kolik se spotřebuje elektřiny a fosilních paliv? Jaké neobnovitelné přírodní zdroje se používají? A co jedovaté chemikálie? To jsou jen některé z otázek, jež si odborníci kladou. Za pomoci internetu jsem se ponořila do zevrubného zkoumání a dospěla ke značně matoucím závěrům. Takže místo vyčerpávající odpovědi se pokusím načrtnout nesčetné okolnosti, které je třeba vzít v potaz při určování environmentálního dopadu čteček a klasických knih, vyvodím z toho své závěry a nechávám vás učinit to samé. Spotřeba vody Na vytištění nesčetného množství knih nakladatelství každoročně spotřebují téměř půl bilionu litrů vody. Odhaduje se, že k výrobě jedné čtečky je třeba 360 litrů vody a k výrobě jedné knihy 32 litrů (v případě knihy tištěné na recyklovaný papír 9 litrů). Výroba elektronické knihy pak vyžaduje necelé dva šálky. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že z hlediska spotřeby vody čtečka vychází jako výhodnější po přečtení asi 12 e-knih. Pořídí-li si někdo elektronickou čtečku za 150 dolarů, můžeme realisticky předpokládat, že na ní tucet knížek po dobu její existence přečte, takže v této kategorii čtečka jednoznačně vítězí. Odlesňování a recyklace Podle poradenské organizace Conservatree se z jednoho stromu vyprodukuje v průměru přibližně osm tisíc knižních stránek. Řekněme, že kniha obsahuje v průměru asi 150 listů papíru (nezapomeňte, že na jeden list připadají dvě očíslované stránky). Znamená to, že z jednoho stromu vyrobíme zhruba 50 knih k jeho záchraně byste tudíž museli přečíst stejný počet e-knih ze své čtečky. Nicméně je třeba si uvědomit, že k roku 2008 bylo jen ve Spojených státech amerických v provozu přibližně 600 uhelných elektráren, což představuje značný podíl z celkově vyrobené energie. Existuje tudíž vysoká pravděpodobnost, že kvůli nabíjení vaší čtečky využíváte neobnovitelné zdroje. Výhodu čteček na druhé straně představuje neobyčejně dlouhá životnost baterií, takže většina z nich vyžaduje minimum elektrické energie. Rovněž musíme brát v potaz jen 5 10% podíl recyklovaného papíru užívaného 20

Sedmá generace. společensko-ekologický časopis. www.sedmagenerace.cz

Sedmá generace. společensko-ekologický časopis. www.sedmagenerace.cz Sedmá generace společensko-ekologický časopis www.sedmagenerace.cz O nás Profil Společensko-ekologický dvouměsíčník Sedmá generace se tematicky soustředí na ochranu životního prostředí, ekovýchovu, obnovitelnou

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Pozvánka na turistický víkend do krásné skalní oblasti 3. - 5. 2. 2012. stále po zelené značče ke křižovatce v sedle Křížový Buk.

Pozvánka na turistický víkend do krásné skalní oblasti 3. - 5. 2. 2012. stále po zelené značče ke křižovatce v sedle Křížový Buk. Pozvánka na turistický víkend do krásné skalní oblasti 3. - 5. 2. 2012 Jedná se o tradiční setkání turistů a přátel přírody v oblasti Šluknovského výběžku. Připraveny jsou pro Vás denní a noční výlety

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

Broumovské st ny jihovýchod 16.12.2009

Broumovské st ny jihovýchod 16.12.2009 V životě je toho mnoho, co za to stojí a proto tak rád cestuji. Snažím se žít ale ve shodě s přírodou. Jsem spokojený i s dnešním výletem, přestože počasí nebylo ideální. Spokojenost je pro mě velké bohatství.

Více

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Líba Fáryová organizuje Ondrovy výšlapy už několik let. Občas jsem měla touhu se přidat, ale já jsem více přemýšlivý než sportovní typ. V červnu 2012 jsem si přece

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

Co je Halas? zpracovává zpravodajskou i publicistickou. lze nalézt pestrou škálu rubrik a žánrů od zpravodajství a komentářů,

Co je Halas? zpracovává zpravodajskou i publicistickou. lze nalézt pestrou škálu rubrik a žánrů od zpravodajství a komentářů, Co je Halas? Halas je časopis studentů Fakulty sociálních studií. Jedná se o studentské nezávislé médium vydávané občanským sdružením Halas o.s., které tvoří studenti žurnalistiky a sociálních věd. Halas

Více

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz

Představení titulu a ceník inzerce. Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit. www.magazinuni.cz Představení titulu a ceník inzerce Vydává Unijazz sdružení pro podporu kulturních aktivit www.magazinuni.cz Představení titulu UNI je kulturní magazín, který se za čtvrtstoletí své existence vyprofiloval

Více

ČASOPIS FOKUSU VYSOČINA BLUDIŠŤÁK

ČASOPIS FOKUSU VYSOČINA BLUDIŠŤÁK Číslo 2/2016 ČASOPIS FOKUSU VYSOČINA BLUDIŠŤÁK Slovo na úvod Právě v rukou držíte druhé letošní číslo časopisu Bludišťák. Vychází v období, kdy se již nezadržitelně blíží letní prázdniny a i my v Bludišti

Více

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku?

Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku? Stránka č. 1 z 5 Veľký bok: nejvýše položené letiště na Slovensku? 20. srpna 2008 6:00 Výstup na Veľký bok (1 727 m) v Nízkých Tatrách je fyzicky, časově i orientačně náročný. Pokud sem však zamíříte,

Více

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B.

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Cyklovýlet č. 6 České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Trasa : Č.B. pravý břeh Vltavy Hrdějovice Borek Dvořiště Lomnice Rožmberk Stará Hlína Třeboň rybník Svět Zvíkov Kaliště Dobrá Voda

Více

Potěšení z papíru. Potěšení z papírového darování přeje Cesta domů

Potěšení z papíru. Potěšení z papírového darování přeje Cesta domů Potěšení z papíru Ten, kdo si vybere v naší kolekci, má radost a navíc pomůže dobré věci: podpoří práci sdružení Cesta domů, Dárek nemusí být honosný, aby udělal radost. Letošní kolekce Cesty domů nabízí

Více

Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY

Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY Pardubický kraj Kolem SEČSKÉ PŘEHRADY Text a foto: Vojtěch Pavelčík Většina turistických tras vede z jednoho místa na místo druhé. To je samozřejmě v pořádku, ale přece jen se výletníci potřebují čas od

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

IT S ONLY ROCK & POP BUT I LIKE IT. Inzerce

IT S ONLY ROCK & POP BUT I LIKE IT. Inzerce Obsah Obsah One & One Company / Preview...... 3 Rock & Pop / Preview...... 4 Cílová skupina... 5 Graf výzkum čtenosti........... 6 Náklad tisku, prodej, remitenda... 7 Technické specifikace.... 8 Inzertní

Více

fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx

fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx fotografický workshop krajinou jarního Českého Švýcarska v termínu: 3. 5. 6. 5. 2012 xxxx úvod Vážení, jsem velmi mile potěšen, že Vás mohu přivítat na fotografickém workshopu pořádaným naší společností

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

Průvodce "Horní Planá"

Průvodce Horní Planá Perník Kopec 48 48'58.57"N 13 54'3.46"E Zalesněný vrch Perník (1. 049 m) leží asi 10 km jižně od Volar nad pravým břehem Vltavy v Trojmezenské hornatině. Na jeho úbočích jsou četné skalní útvary, které

Více

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8 M A L T A V A L L E T T A 107 120-124_etiopie6.indd 120 8.7.2008 15:35:30 E T I O P I E N eokoukané zážitky Pokud rádi fotografujete, můžete spojit příjemné s užitečným odpočinek v jedinečném prostředí

Více

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění

řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění téma měsíce řecko Text a foto: Michael a Markéta Foktovi Voňavé kadění Svíčky a kadidlo. Dvě věci, bez kterých si pravoslavný kostel snad ani nelze představit. Obě věci se vyrábějí už po staletí stejným

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 15. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 15. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

Exkurze do Galerie moderního umění v HK

Exkurze do Galerie moderního umění v HK Vážení čtenáři, jsme velice rádi, že držíte v rukou náš časopis. Vydáváme ho proto, abychom vás informovali o tom, co se v naší škole děje, a taky proto, že vás chceme pobavit v našich kvízech. Hodně jsme

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

Autor: Ossis - http://gimik.borec.cz. Itinerář OBSAH: PŘÍLOHY: 1)Orientační plán Kutné Hory 2)Seznam památek 3)Ceník Pražského hradu - 1 -

Autor: Ossis - http://gimik.borec.cz. Itinerář OBSAH: PŘÍLOHY: 1)Orientační plán Kutné Hory 2)Seznam památek 3)Ceník Pražského hradu - 1 - Itinerář OBSAH: Obsah: Úvod: 1.den: 2.den: 3.den: 4.den: 5.den: 6.den: 7.den: Shrnutí: Prameny čerpání: 1.strana 2.strana 3.strana 4.strana 5.strana 6.strana 7.strana 8.strana 9.strana 9.strana 10.strana

Více

Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany. Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety

Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany. Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety 2013 Obsah 2 Obsah prezentace Profil magazínu Mediální data Rubriky Možnosti inzerce Ceník Kontakty Profil 3 Průvodce životem

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory SWOT ANALÝZA. Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí

Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory SWOT ANALÝZA. Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí ZŠ Laštůvkova Mapa Popisy staveb Název budovy: Dům pro seniory Byty pro seniory 12 let Nedávno zrekonstruováno V okolí: - obchody - knihovna - zastávka MHD - přírodní prostředí Rozšíření Hluk ze silnice

Více

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Nejbližším městem a centrem kulturního dění je malebný Omiš s ústím řeky Cetiny do moře. Pro návštěvu

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Magazín deníku MF DNES o Praze a pro Pražany. Volný čas Nakupování Kultura Sport Reality

Magazín deníku MF DNES o Praze a pro Pražany. Volný čas Nakupování Kultura Sport Reality Magazín deníku MF DNES o Praze a pro Pražany Volný čas Nakupování Kultura Sport Reality 2014 Obsah Obsah prezentace 2 Profil magazínu Mediální data Rubriky Možnosti inzerce Ceník Kontakty Profil 3 Průvodce

Více

Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany. Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety

Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany. Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety Magazín deníku MF DNES o Brně a pro Brňany Volný čas Kultura Sport Nákupy Výlety 2012 Obsah 2 Obsah prezentace Profil magazínu Mediální data Rubriky Možnosti inzerce Ceník Kalendář vydání 2012 Kontakty

Více

Program pro skupiny: Cena: Kč 1.150, -/os.ubytování v hotelu (Kč 990,-/os. ubytování nad vinnými sklepy)

Program pro skupiny: Cena: Kč 1.150, -/os.ubytování v hotelu (Kč 990,-/os. ubytování nad vinnými sklepy) Krajinou Lichtenštejnů Přijeďte se přesvědčit o jedinečnosti Lednicko-valtického areálu. Tento unikátní park o rozloze okolo 280 km2 tvořil mocný rod Lichtenštejnů po dobu tří staletí a od roku 1996 je

Více

50 8'18.77"N 15 6'25.49"E. GPS poloha:

50 8'18.77N 15 6'25.49E. GPS poloha: Park Poděbradská obora 50 8'18.77"N 15 6'25.49"E Poděbradská obora se nachází na levém břehu řeky Labe, jižně od čtvrti Poděbrad, zvané Polabec a severně od Pražské silnice. Na její východní straně začíná

Více

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Augustínek MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Letní tábor ve Sv. Dobrotivé, 2012 Školní družina 2 Augustínek, 2012 VYCHOVÁVAT MÁ BÝT RADOST! Milí rodiče a přátelé naší školy sv.

Více

Jablečná slavnost v Hostětíně 2014

Jablečná slavnost v Hostětíně 2014 Jablečná slavnost v Hostětíně 2014 Jaké to ASI bude?? No, hlavně to bude 28., nikoliv 27. Sobotní bojová porada před vypuknutím příprav Víkend pro dobrovolníky Víkend pro dobrovolníky nejdůležitější je

Více

Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie. Praha, 12.

Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie. Praha, 12. PhDr. Vladimír Špidla Komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Evropská komise Rue de la Loi 200 1040 Brusel Belgie K RUKÁM PANA KOMISAŘE Věc: Žádost o podporu Praha, 12.prosince

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací

Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací Stránka č. 1 z 5 Hřebenovka Nízkých Tater: 5 krásných dní nad civilizací 10. září 2007 9:31 Jít a dívat se minimálně pět dní na lidskou civilizaci jenom shora! Tenhle nevšední zážitek si můžete dopřát,

Více

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_123 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

ZPRAVODAJ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ

ZPRAVODAJ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ ZPRAVODAJ CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ Kaple sv. Prokopa, Klokočka ČÍSLO ZDARMA Klokočská stezka Na poslední chvíli jsme změnili plán našeho tradičního sobotního výletu a vypravili jsme se pěšky, společně i s pejskem,

Více

Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009)

Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009) Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009) První výlet v Haute Porvence jsme naplánovali již doma. Inspirací se nám stala kniha Jak se jezdí do nebe, kterou jsme dostali k vánocům.

Více

SLOVO ÚVODEM OBSAH PRÁVĚ SE TI DO RUKOU DOSTALO PRVNÍ VYDÁNÍ ČASOPISU S NÁZVEM ASTŘÁCKÝ OBČASNÍK, KTERÝ VYTVOŘILY DĚTI Z KROUŽKU NOVINÁŘSKÝ TÝM.

SLOVO ÚVODEM OBSAH PRÁVĚ SE TI DO RUKOU DOSTALO PRVNÍ VYDÁNÍ ČASOPISU S NÁZVEM ASTŘÁCKÝ OBČASNÍK, KTERÝ VYTVOŘILY DĚTI Z KROUŽKU NOVINÁŘSKÝ TÝM. 1 SLOVO ÚVODEM Moderní doba je rychlá, plná počítačů, mobilů a nejnovější elektroniky, kde mohou mladí lidé získávat informace o dění kolem nich. Virtuální prostor se pomalu, ale jistě stává jejich součástí

Více

NEJENRODIČOVSKÝ INFORMÁTOR TÁBOR 2014. Důležité informace než odjedeme na letní skautský tábor

NEJENRODIČOVSKÝ INFORMÁTOR TÁBOR 2014. Důležité informace než odjedeme na letní skautský tábor NEJENRODIČOVSKÝ INFORMÁTOR TÁBOR 2014 Důležité informace než odjedeme na letní skautský tábor Po celý rok přicházíme jako skauti do kontaktu s přírodou. Až tábor nás k ní ale přiblíží natolik, abychom

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Železnice Školní rok 2014/2015 Číslo časopisu: 2. Období: PROSINEC

Masarykova ZŠ a MŠ Železnice Školní rok 2014/2015 Číslo časopisu: 2. Období: PROSINEC Masarykova ZŠ a MŠ Železnice Školní rok 2014/2015 Číslo časopisu: 2. Období: PROSINEC Rozloučení s kalendářním rokem 2014 Ani jsme se nenadáli (opět! ) a už se blíží nový kalendářní rok ( už zase!). Vážení

Více

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu:

Přijímací řízení 27. 4. 2011 TEST Z ČESKÉHO JAZYKA. Zde napište své registrační číslo. Struktura testu: Přijímací řízení 27. 4. 2011 Zde napište své registrační číslo TEST Z ČESKÉHO JAZYKA Struktura testu: 1. část čtení (úlohy 1 10) 2. část gramatika (úlohy 11 20) 3. část psaní (úlohy 21 a 22) Hodnocení:

Více

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor

ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor ZAOKROUHLOVÁNÍ ČÍSEL cesty po vrcholech hor zaokrouhlování na desítky zaokrouhlování na stovky zaokrouhlování na tisíce zaokrouhlování na desetitisíce zaokrouhlování na statisíce 235 431 235 430 532 465

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 04.05.2014

Martina Bábíčková, Ph.D. 04.05.2014 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 04.05.2014 Ročník 7. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor Informatika Tematický okruh Textový editor Téma klíčová slova Novinová strana

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

Veškerá pestrost, celý půvab i všechna krása života je složena ze světla a stínu. L. N. Tolstoj Napsáno na kovové mříži kovem v Adršpašských skalách.

Veškerá pestrost, celý půvab i všechna krása života je složena ze světla a stínu. L. N. Tolstoj Napsáno na kovové mříži kovem v Adršpašských skalách. Veškerá pestrost, celý půvab i všechna krása života je složena ze světla a stínu. L. N. Tolstoj Napsáno na kovové mříži kovem v Adršpašských skalách. V pátek 27.4. jsem odjel vlakem v 6.33 hodin z Jičína

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová,

Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová, Ilustrovala: Michelová Kristýna 5.A Redakce: ZŠ U Nemocnice 8.A členové: Long Nguyen, Jakub Jánský, Zdeněk Bárta, Tomáš Vršek Nikola Neumannová, Hanka Šinkorová co už to umí, mohou sami do časopisu přispívat.

Více

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách'

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' Stránka č. 1 z 6 Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' 15. srpna 2007 Východní část Slovenského Rudohoří, které se táhne v délce téměř 200 km od Zvolena po Košice, nese název

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Rok bez zimy Pokusy o haiku

Rok bez zimy Pokusy o haiku Rok bez zimy Pokusy o haiku K minulým Vánocům jsem dostal krásný, ručně vyrobený notýsek. Při přemýšlení, čím jeho stránky zaplnit, mě inspiroval další dárek útlá sbírka haiku od Bašóa. Vzhledem k tomu,

Více

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Offpark je první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě, které nabízí celou řadu sportovního a lehce adrenalinového vyžití. Zážitkové aktivity jsou soustředěny

Více

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie

Malování v Provence. 10 - denní zájezd Francie Malování v Provence 10 - denní zájezd Francie Navštivte a poznejte Provence, rodiště a působiště řady slavných malířů, a přeneste její krásy na malířské plátno! Kdo už někdy držel v ruce paletu a štětec,

Více

OBSAH. - Čínská báseň - Týden prvňáčků - Můžete si přečíst - Tvorba dětí ZŠ Krestova - Jak vyrobit krabičku

OBSAH. - Čínská báseň - Týden prvňáčků - Můžete si přečíst - Tvorba dětí ZŠ Krestova - Jak vyrobit krabičku 1/2015 OBSAH - Čínská báseň - Týden prvňáčků - Můžete si přečíst - Tvorba dětí ZŠ Krestova - Jak vyrobit krabičku Čínská báseň beseda pro žáky 8. tříd Jako každý rok, tak i letos v knihovně proběhla beseda,

Více

ŠKOLNÍ VÝLET 9. A DO MŠENA U MĚLNÍKA aneb DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO

ŠKOLNÍ VÝLET 9. A DO MŠENA U MĚLNÍKA aneb DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO ŠKOLNÍ VÝLET 9. A DO MŠENA U MĚLNÍKA aneb DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO Rok se sešel s rokem a na pořadu dne bylo opět plánování školního výletu. V 9.A jsme se rozhodli už dávno. Přece neporušíme tradici. Pokud

Více

ČASOPIS ABC ZÁKLADNÍ ÚDAJE

ČASOPIS ABC ZÁKLADNÍ ÚDAJE ČASOPIS ABC ZÁKLADNÍ ÚDAJE - technicky a přírodovědně zaměřený časopis pro mládež - cílová skupina 10 15 let, převážně chlapci - periodicita: čtrnáctideník - vydává: Ringier Axel Springer - šéfredaktor

Více

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 60 Itinerář Informace celk. dist. místo 0,0 0,0 kemp Na Borkách 3,2 3,2 Hůrky 4,3 1,1 Žižkův dub 6,1 1,8 odbočení vpravo ze zelené turistické trasy 7,1 1,0

Více

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková

Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková ZŠ Jarošova Havířov Šumbark 24. 6.2011, ročník: 2., č. 4+5 Šéfredaktor: Zdeňka Šubová Redaktoři: Veronika Vavrušková, Daniela Mlčúchová, Pavel Vavruška, Lucie Vavrušková, Karolína Hanáková 1 Slovo redaktorů

Více

Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat

Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat Stránka č. 1 z 8 Přechod rumunské Rodny, jednoho z nejhezčích pohoří Karpat 25. srpna 2010 5:00 Každým rokem se snažíme zmapovat několik nových karpatských pohoří. Letos padla konečně volba na Rodnu, hory

Více

Již šestnáct let jsme s Vámi!

Již šestnáct let jsme s Vámi! Již šestnáct let jsme s Vámi! 2014 První číslo časopisu Rodiče vyšlo v listopadu 1997 a okamžitě zaznamenalo ze strany čtenářů nevšední zájem. Jeho informace dodnes vyhledávají především rodiče vzdělaní,

Více

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007.

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007. OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský

Více

V letošním roce uplynulo 40 let od premiéry slavné pohádky. Přijďte proto prožít den s Popelkou do Švihova. Připravili jsme pro vás hned dvě trasy.

V letošním roce uplynulo 40 let od premiéry slavné pohádky. Přijďte proto prožít den s Popelkou do Švihova. Připravili jsme pro vás hned dvě trasy. V ydejte se s námi barevnou podzimní přírodou po místech, kde se na Švihovsku natáčela před čtyřiceti lety oblíbená pohádka Tři oříšky pro Popelku. Poznáte místa, kde Popelka se svojí sestrou Dorou a zlou

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.1.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST:Člověk a jeho svět PŘEDMĚT: Vlastivěda ROČNÍK: 4. Výstupy Učivo Průřezová témata Ví, do jakého regionu patří místo jeho bydliště, umí ho

Více

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Vranov nad Dyjí 12.-14.6.2015 Za podpory z kampaně P&G Press trip s ambasadorkou Mirkou Knapkovou Na vodě s Mirkou Aktivity na pláži Výlet do okolí DĚKUJEME!

Více

VÁžENÍ SLOVO ÚVODEM. III. ročník Číslo 4/2011 124.ÚS IPA sekce ČR

VÁžENÍ SLOVO ÚVODEM. III. ročník Číslo 4/2011 124.ÚS IPA sekce ČR SERVO PER AMIKECO III. ročník Číslo 4/2011 124.ÚS IPA sekce ČR SLOVO ÚVODEM VÁžENÍ ČTENÁřI, Ze stěžejních událostí předcházejících měsíců připomínáme společné zalití stromu přátelství vedoucími územních

Více

Domanínský zpravodaj červen - červenec 2013, číslo 84

Domanínský zpravodaj červen - červenec 2013, číslo 84 červen - červenec 2013, číslo 84 OBSAH: Informace z jednání zastupitelstva obce... 1 Informace z obecního úřadu... 1 Příspěvky od občanů... 2 Víte, že... 3 Kultura a sport... 8 Informace z jednání zastupitelstva

Více

Náš Domov 21/2016. Leden 2016

Náš Domov 21/2016. Leden 2016 Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová

Více

ÚVODNÍK NĚCO ZE ZASTUPITELSTEV. Vážení spoluobčané,

ÚVODNÍK NĚCO ZE ZASTUPITELSTEV. Vážení spoluobčané, ÚVODNÍK Vážení spoluobčané, rád bych Vám všem popřál hezký a pohodový podzim, bez zbytečných problémů. Jsou však věci v naší obci, které mě jako občana a potažmo i jako zastupitele trápí. Především je

Více

Řadový dům na malém městě

Řadový dům na malém městě Řadový dům na malém městě HN hodnotí prostorný byt 4 + kk v Buštěhradu na Kladensku. Nezvykle prostorný řadový dům. Ale bohužel jen s jednou koupelnou. To byly dvě hlavní věci, které zaujaly hodnotitele

Více

Adam Hazdra Kateřina Jiřinová Lukáš Kypus Veronika Harazínová Vojtěch Lunga SLUŽBY. Jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou

Adam Hazdra Kateřina Jiřinová Lukáš Kypus Veronika Harazínová Vojtěch Lunga SLUŽBY. Jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou Adam Hazdra Kateřina Jiřinová Lukáš Kypus Veronika Harazínová Vojtěch Lunga SLUŽBY Jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou SLUŽBY Jak dělat služby, které vaše zákazníky nadchnou Adam Hazdra Kateřina

Více

Cesta za poznáním. aneb za pozoruhodnostmi pod zemí, na zemi i na vodě

Cesta za poznáním. aneb za pozoruhodnostmi pod zemí, na zemi i na vodě Cesta za poznáním aneb za pozoruhodnostmi pod zemí, na zemi i na vodě Stalo se již dobrou tradicí, že žáci 7, - 9, ročníku naší školy se o kultuře a historii neučí jen teoreticky v hodinách dějepisu, zeměpisu,

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia,

Jeziora Międzybrodzkiego Hrobacza Ląka Krzyż Trzeciego Tysiąclecia, Dnešní výlet nás zavede do hor od našich domovů nepříliš vzdálených, ale prakticky neznámých, do geomorfologického celku nazývaného Beskid Mały. Tento nepříliš rozsáhlý horský celek o délce asi 35 km a

Více

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně PRO PŘÁTELE A ČLENY DESTINAČNÍHO FONDU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA www.ceskesvycarsko.cz Informační zpravodaj květen II. 2015 Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně Ve dnech 15. 16. května proběhl ve slovenském Trenčíně

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

Vážení přátelé, Moc se na Vás všechny těšíme! Váš Nutricia tým

Vážení přátelé, Moc se na Vás všechny těšíme! Váš Nutricia tým Vážení přátelé, jak možná víte, letos v červnu jsme pořádali historicky první setkání určené teenagerům a dospělým. Konalo se v Rozdrojovicích u Brna a mnozí z Vás mohou potvrdit, že se více než vydařilo.

Více

Drbníček Občasník žákovského parlamentu Ročník: XII. 2015/2016 Číslo: 1

Drbníček Občasník žákovského parlamentu Ročník: XII. 2015/2016 Číslo: 1 Drbníček Občasník žákovského parlamentu Ročník: XII. 2015/2016 Číslo: 1 V tomto čísle najdete: - školní střípky - žákovské práce - informace školního parlamentu Složení žákovského parlamentu Dne 8. října

Více

Městské muzeum Jevíčko

Městské muzeum Jevíčko Iveta Špičková, Zdena Vašíčková, Ivana Písková Pracovní list k vycházce 1/2 Městské muzeum Jevíčko Příloha č. 1: Městské muzeum Jevíčko (pracovní list k vycházce) 1. Městské muzeum v Jevíčku se nachází

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Cílem projektu je podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeže.

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Cílem projektu je podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeže. ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Cílem projektu je podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeže. Hlasité čtení dítěti: rozšiřuje znalosti, vytvářípevné pouto

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

MĚSTO KRÁLÍKY. Pravidla pro vydávání obecního zpravodaje Králický zpravodaj. Elektronická Spis. značka: PP/167/P/2014 Originál: Kancelář úřadu

MĚSTO KRÁLÍKY. Pravidla pro vydávání obecního zpravodaje Králický zpravodaj. Elektronická Spis. značka: PP/167/P/2014 Originál: Kancelář úřadu MĚSTO KRÁLÍKY Pravidla pro vydávání obecního zpravodaje Králický zpravodaj Elektronická Spis. značka: PP/167/P/2014 Originál: Kancelář úřadu BOX verze: Platnost od: 09.04.2014 Účinnost od : 09.04.2014

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

T i p y n a c y k l i s t i c k é v ý l e t y I. Z ČESKÉHO KRUMLOVA DO HOLAŠOVIC II. Z ČESKÉHO KRUMLOVA NA DÍVČÍ KÁMEN

T i p y n a c y k l i s t i c k é v ý l e t y I. Z ČESKÉHO KRUMLOVA DO HOLAŠOVIC II. Z ČESKÉHO KRUMLOVA NA DÍVČÍ KÁMEN Č e s k ý K r u m l o v s l á v a, n a z d a r v ý l e t u! a n e b A H O J N A K O L E K O N C E P T C Y K L I S T I C K Ý C H V Ý L E T Ů v o k o l í Č e s k é h o K r u m l o v a r o k 2 0 1 1 T i p

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Kde žil a bádal Charles Darwin

Kde žil a bádal Charles Darwin Kde žil a bádal Charles Darwin Dům a zahrada, kde proslulý Charles Darwin a jeho rodina žili skoro 40 let, je nyní pod ochranou společnosti English Heritage, která se zasloužila o celkovou rekonstrukci.

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více