Vodní prostředí jako prostředí pro život a jeho ochrana

Transkript

1 Úvod Právě v rukách držíte publikaci, jenž vznikla za účelem přinést hospodářům na území Podblanicka ucelené informace o tom, jak hospodařit šetrnějším a vhodnějším způsobem k přírodě. Publikace v sobě skrývá návod, jak poznat některé lokality, jak se o ně nejvhodněji a nejúčelněji starat a kde případně lze získat finanční prostředky na realizaci těchto opatření. Oblast Podblanicka, na kterou je tato brožura zaměřena, je oblastí vymezovanou mnoha způsoby a to jak odborně, tak i laicky jako např. místo, odkud všude je vidět hora Velký Blaník. My budeme vycházet z toho, že Podblanicko přibližně odpovídá území okresu Benešov. V jižní části Podblanicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Blaník. Území o ploše 41 km 2, jehož součástí jsou tři přírodní rezervace a dva přírodní památky, je typické střídáním lesních celků, polí, luk a menších rybníků s vhodně začleněnou zástavbou obcí, kde nalezneme venkovská stavení či selské zámečky. Hospodaření na tomto území se liší od hospodaření na ostatních plochách Podblanicka a vychází z jeho zonace. Pro hospodaření na plochách v CHKO Blaník lze tuto publikaci využít taktéž, avšak je možné, že v případě financování opatření budou některé kroky trochu odlišné. 1

2 VODNÍ PLOCHY Vodních ploch je na Podblanicku cca ha. Na celém území se nachází převážně menší rybníky do velikosti několika hektarů, a to především v okolí měst a vesnic jako u Vlašimi, Jankova či Vrchotových Janovic. Jedinou větší rybniční soustavou Podblanicka jsou rybníky na Konopišťském (Bystrém) potoce Podhrázský rybník (přírodní rezervace a největší rybník na Podblanicku), Opřetický rybník, Splavský rybník, Semovický rybník, Jarkovický rybník, Konopištský rybník. Většina z menších rybníků je v majetku a v hospodaření obcí, jedinou větší společností hospodařící v oblasti vodního hospodářství na Podblanicku je firma Líšno a. s., které také vlastní většinu největších rybníků na Podblanicku. Z větších vodních toků ohraničuje Podblanicko na západě řeka Vltava, na severu řeka Sázava a na východě řeka Želivka se stejnojmennou vodní nádrží. Většina toků se z jihu vlévá do Sázavy, zejména Blanice a z řady potoků např. Konopišťský, Štěpánovský, Benešovský. Vodní toky jsou ve správě Povodí Vltavy, Zemědělské vodohospodářské správy a Správy toků Lesů ČR, hospodaření ve vymezených rybářských revírech provádí místní rybářské organizace. Ve stojatých i tekoucích vodách, jenž jsou převážně mimopstruhového charakteru, se vyskytuje asi 40 druhů ryb. K typickým zástupcům patří candát obecný, cejn velký, jelec tloušť, štika obecná a kapr obecný. Za méně časté lze označit bolena dravého, pstruhy či úhoře, za vzácnou vranku obecnou. 2

3 Vodní plochy Vodní prostředí jako prostředí pro život a jeho ochrana Vodní prostředí není jen prostor určený pro hospodaření v oblasti produkce ryb. Je také životním prostorem pro velkou řadu dalších organismů, ať už se jedná o rostliny nebo živočichy, jenž jsou součástí druhové rozmanitosti našeho prostředí, tzv. biodiverzity a je potřeba hospodařit na vodních plochách s ohledem na tyto organismy, což v praxi znamená: v případě vypouštění rybníků a následném zimování či letnění zajistit transfer mlžů či obojživelníků (pokud jsou při výlovu zjištěni), neprovádět vypouštění rybníků v pokročilém jaru, kdy jsou v rybnících snůšky obojživelníků a v létě za hnízdění vodních ptáků, odtěžování říčních náplav provádět jen v případě naprosté nezbytnosti a vždy po průzkumu lokality a zajištění transferu ohrožených živočichů, udržovat u vodních ploch tzv. mělkovodní pásmo, pro rozvoj vodních rostlin a živočichů na něj vázaných, pravidelně likvidovat agresivní a invazní druhy rostlin a dalších organismů křídlatka, netýkavka žláznatá, střevlička východní. Rybníky i vodní toky jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny tzv. významnými krajinnými prvky, které je zakázáno ničit a všechny zásahy (odbahňování, opravy hrází na rybnících, kácení příbřežní vegetace) je nutné provádět se souhlasem orgánu ochranu přírody. Mimo jiné mají také nezastupitelné funkce z hlediska ochrany před povodněmi či při rekreačním využití. Velevrubi zachránění z opravovaného koryta Blanice u Skrýšova 3

4 Šetrné hospodaření na Podblanicku Škodliví činitelé a negativní jevy při hospodaření na vodních plochách Jako u každého hospodaření, tak i u vodních ploch se hospodáři setkávají s řadou škodlivých činitelů. Významní jsou rybožraví živočichové vydra říční, kormorán velký, volavka popelavá a další. Příčin škod působených na rybích obsádkách v tocích a rybnících těmito živočichy je celá řada snadný přístup k vysokým obsádkám, nepřítomnost přirozených nepřátel těchto živočichů v krajině. Již při vlastním hospodaření je výhodné uplatňovat opatření proti vzniku škod na rybí obsádce: U vydry je to především: různorodá obsádka a kvalitně vyvinuté příbřežní (tzv. litorální) pásmo vodní plochy na menších rybnících používání ohradníku oplocování sádek v zimě zakrývání děr v ledu např. pletivem U kormorána je to především: různé druhy plašení (např. v sádkách pomocí psa) v lokalitách kde by přicházelo v úvahu hnízdění, zmenšení nabídky vhodnou redukcí příbřežních stromových porostů výjimečně a na základě příslušné výjimky redukovaný odstřel V případě, že hospodář najde škodu způsobenou těmito živočichy, je nutné, aby do 48 hodin od vzniku škody, oznámil tuto skutečnost místně a věcně příslušnému orgánu ochrany přírody, jenž provede neodkladně místní šetření, zajistí důkazy a podá instrukce, jak postupovat dále pro uplatnění náhrady škody. Vše je zakotveno v zákoně č. 115/2000 Sb. 4

5 Vodní plochy Z dalších jevů, které negativně ovlivňují vodní plochy v krajině a hospodaření na nich, lze jmenovat jejich přílišné zazemňování, což způsobuje absence protierozních prvků v krajině jako jsou remízy, ozeleněné meze, cesty a doprovodné břehové porosty či nevhodné osevní postupy, zornění svažitých pozemků a břehů vodních toků a ploch. Dalším problémem je napřímení vodních toků. Tento problém jde vyřešit revitalizací vodních toků, jejich uvedením do původního koryta, jejich ozelenění a navrácení jim možnosti rozlít se v případě zvýšených průtoků do svého okolí. Problém představují také invazní druhy rostlin (netýkavka žláznatá, křídlatka) a živočichů (norek americký, střevlička východní). Invazní rostliny způsobují zarůstání příbřežních pozemků, norci škodí na rybí osádce a střevličky vytlačují původní rybí osádku a konkurují jí v potravní nabídce. Předejít tomuto problému lze u rostlin včasným zachycením růstu a jejich redukcí, u střevličky nasazení dravých ryb (okouna a candáta) do rybí osádky a u norka podobná opatření jako u vydry. Napřímený vodní tok u Trhového Štěpánova 5

6 Šetrné hospodaření na Podblanicku Financování hospodaření na vodních plochách Finančních prostředky na financování hospodaření na vodních plochách jsou národní (zdrojem financí je státní rozpočet ČR) a evropské (zdrojem financí je EU). Národní zdroje financování Program revitalizace říčních systémů (program MŽP ČR) Program zaměřený na obnovu přírodních složek krajiny vázaných na vodní toky. Podporuje revitalizaci vodní toků a nádrží (vracení toků do svých původních koryt, odbahňování rybníků, opravy hrází), zakládání prvků ÚSES a mokřadních biotopů. Příjemci podpory vlastník pozemků či zařízení, pronajímatel či NNO se souhlasem vlastníka Výše podpory až 100 % nákladů Kontakt AOPK ČR, Středisko Praha a Střední Čechy, ochranaprirody.cz, tel č Příklad využití na Podblanicku revitalizace rybniční soustavy v Jinošovském údolí u Vlašimi revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic Program péče o životní prostředí (program SFŽP ČR) Do roku 2007 každoročně vypisovaný titul, jenž sloužil k zakládání a revitalizaci ex- 6 Revitalizace na v okolí Pekelského potaka u Zdislavic

7 Vodní plochy Odbahněný rybník Orlina v Jinošovském údolí před napuštěním tenzivních rybníků do 8 ha, k zprůchodnění překážek na vodních tocích a k zachování a obnově zamokřených ploch. Po otevření Operačního programu Životní prostředí se nepředpokládá jeho pokračování. Příjemci podpory právnické a fyzické osoby, NNO Výše podpory až 90 % Kontakt Státní fond životního prostředí ČR, programy, tel.č Příklad na Podblanicku obnova přírodních prvků zámeckého parku ve Vlašimi Finanční prostředky Ministerstva zemědělství ČR MZe ČR každoročně poskytuje finanční prostředky určené pro oblast vod a vodního hospodářství. V roce 2007 např. na obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků a zřizování vodních děl k ochraně před povodněmi a suchem. Příjemci (dle oblasti podpory) fyzické osoby provozující zemědělskou činnost, právnické osoby, správci vodních toků, Správy povodí Výše podpory až 100 % nákladů (dle oblasti podpory) Kontakt Ministerstvo zemědělství ČR, tel. č Příklady na Podblanicku revitalizace Opřetického rybníka odbahňování rybníka Mnichovec u Neveklova 7

8 Šetrné hospodaření na Podblanicku Evropské zdroje financování Operační program rybářství (OP rybářství) Operační program rybářství je jedním z nejvýznamnějších možných finančních prostředků, ze kterého lze do roku 2013 požádat o financování aktivit spojených s vodním hospodářstvím. (pozn. v době přípravy této brožury byl ve schvalovacím řízení Evropské komise) V OP bude možno čerpat prostředky v následujících osách: investice do produkce akvakultury (oprava, odbahnění či výstavby rybníků, modernizace výrobních zařízení) vyrovnávací platby na zlepšení vodního prostředí (vyrovnávací platby za šetrnější hospodaření) opatření v oblasti zdraví ryb (prostředky na tlumení nákaz rybí osádky) ivestice do zpracování a uvádění na trh (investice do modernizace podniků uvádějících na trh produkty akvakultury) opatření ve společném zájmu (produkce ryb pro nekomerční účely, vzdělávání) opatření na vytváření vhodných podmínek pro život vodních živočichů (výstavby míst pro tření, vysazování tažných druhů) podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně (propagace produktů, pořádání veletrhů a výstav) pilotní projekty (testování inovačních technologií) Kontakt Ministerstvo zemědělství ČR, tel. č Operační program Životní prostředí Operační program Životní prostředí je dalším ze zdrojů evropské unie z něhož lze čerpat pro vodní hospodářství na následující oblasti: Oblast podpory 6.2 Podpora biodiverzity V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty, zaměřené na: opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, vodohospodářských objektech, zemědělských a lesních kulturách, chovech ryb a včel předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty, zaměřené na: realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní 8

9 Vodní plochy opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.) Žadatelé obce, kraje, státní organizace, neziskové organizace, u oblasti podpory 6.2 také fyzické a právnické osoby Kontakt AOPK ČR, Středisko Praha a Střední Čechy, ochranaprirody.cz, tel č Obnovená tůň v Jinošovském údolí 9

10 ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA NA PODBLANICKU Na Podblanicku zaujímá zemědělská půda ha, což představuje téměř 62 procent celkové plochy území, z čehož vyplývá, že Podblanicko je oblastí převážně zemědělskou. Do zemědělské půdy zařazujeme ornou půdu ( ha), chmelnice a vinice (na Podblanicku tyto kultury nejsou), zahrady (3 125 ha), ovocné sady (529 ha) a trvalé travní porosty ( ha). Počty hospodářů na zemědělské půdě na Podblanicku uvádí následující tabulka: Celkem hospodářů ke konci roku 2005 Rozloha obhospodařované zemědělské půdy (ha) žádná 0 4,99 5 9, , , , a více

11 Zemědělská půda na Podblanicku Orná půda Na Podblanicku zaujímá plocha orné půdy více než 47 procent celkové plochy území, což je ha. Orná půda je vrchní vrstva půdního profilu, na které dochází k pěstování užitkových plodin, která je dotována dodatkovou energií v podobě hnojiv a je podrobována pravidelným zásahům jako je orba, vláčení apod. Za hlavní pěstované plodiny Podblanicka na orné půdě lze označit pšenici a ječmen, dále pak kukuřici, brambory a řepku olejku. V menší míře se na Podblanicku objevuje žito, oves, jetel či vojtěška a jen zcela výjimečně lze spatřit energetické plodiny jako rychle rostoucí dřeviny či konopí seté. Současná role hospodaření na orné půdě a problémy s ním spojené Hospodaření na orné půdě má nezastupitelnou úlohu v produkci potravin a stejně jako další zemědělské činnosti plní také funkci krajinotvornou. Při plánování hospodaření na orné půdě hrají značnou roli faktory ekonomické (situace na trhu plodin, stav strojů, zpracovatelské kapacity apod.), vlastní hospodaření probíhá ovšem vždy na konkrétním pozemku, kde by plánování hospodaření mělo zohledňovat přírodní podmínky a předcházet negativním jevům, které hospodaření na orné půdě provázejí. Při hospodaření na orné půdě se každý hospodář setkává s řadou problémů, které způsobují ztrátu či degradaci orniční vrstvy a navíc mohou přispívat i k zazemňování vodních ploch. Mezi nejvýznamnější patří erozní ohroženost pozemku a z dalších problémů lze jmenovat utužování půdy vlivem pohybu mechanizace či vymývání dusičnanů do podzemních i povrchových vod. Vodní eroze na orné půdě u Boliny 11

12 Šetrné hospodaření na Podblanicku Erozí rozumíme přenášení půdních částic z jednoho místa na místo jiné a rozdělujeme ji na vodní a větrnou. Průměrně takto dochází každým rokem v České republice k úbytku 0,5 cm vrstvy ornice a pro zajímavost, 1 cm ornice vzniká 100 let. Za zvýšením rizika eroze stojí především rušení protierozních prvků v krajině, čímž byly meze, pásy křovin, cesty, úpravy vodních toků a nešetrné obhospodařování velkých a svažitých celků půdy. Dalším negativním jevem spojeným s obhospodařováním orné půdy je její utužování vlivem pojezdu zemědělské techniky či špatné hnojení, čímž dochází k hutnění orniční vrstvy, rozpadu půdní struktury a snížení pórovitosti, což celkově vede ke snížení infiltrace srážkové vody, úrodnosti a výtěžnosti půdy. Vymývání dusíkatých a jiných látek, používaných k hnojení orné půdy, je dalším z problémů, se kterým se zemědělci běžně setkávají. Příčinou je nesprávné hnojení minerálními hnojivy, což vede k tomu, že živiny jsou pro rostliny v nadbytku. Nedochází tedy k jejich úplnému využití pěstovanými plodinami a kvůli tomu je nevyužité množství vyplaveno do podzemních a povrchových vod. Ty se následně stávají pro člověka nepoužitelné z důvodu vyššího množství dusičnanů. Předcházení negativním jevům na orné půdě a šetrné hospodaření Pro zabránění výskytu negativních jevů spojených s obděláváním orné půdy existuje řada obecných předpokladů. Z nich lze uvést, že pro maximální využití zemědělských strojů je nejvýhodnější vytvářet pozemky nad 3 ha výměry, jejich velikost by však neměla být vyšší jak 20 ha. Ideální tvar pozemku je obdélník s poměrem stran 1:2 či 1:3. V krajině je také nutné účelně rozmístit kultury a to podle svahové sklonitosti. Sva- 12

13 Zemědělská půda na Podblanicku hy se sklonem vyšším jak 50 % jsou vhodné pouze pro zalesnění, svahy se sklonem % mají být určeny pro trvalé travní porosty. Orná půda by měla být na pozemcích do max. svažitosti 20 %, přičemž širokořádkové plodiny by měly být pěstovány do sklonu 8 %. Důležité je také rozumné hospodaření v nivách vodních toků, kde by měl být dán prostor, pro rozlití vody do okolí v případě větších průtoků. To znamená, že tyto plochy by měly být nanejvýš zatravňovány, aby nedocházelo k odnosu orniční vrstvy za rozlivu vody do okolí. Protierozní opatření Opatření, která zamezí odnosu nejúrodnější části půdního profilu, je celá řada: Agrotechnická opatření jsou jedna z nejlevnějších opatření, jak zabránit projevům eroze. Mezi tato opatření patří především: proorávání do hloubky až 35 cm orání a obracení brázdy vždy po směru vrstevnic svahu střídání různých hloubek orby podrývání utužené vrstvy opatření vedoucí k zadržování půdy hrázkování, brázdování a mulčování Další z opatření, která zabraňují projevům eroze jsou technická opatření mezi něž patří: vytváření zasakovacích příkopů a průlehů Mozaika remízů a alejí v okolí Velíše 13

14 Šetrné hospodaření na Podblanicku budování cest budování ozeleněných pásů ozelenění cest, zelené pásy v polích, větrolamy Organizační opatření jsou opatření zaměřená na organizaci pěstovaných plodin na orné půdě. Mezi tato opatření patří: pásové pěstování plodin, zařazení pásů jetelovin či zatravněných pásů pěstování meziplodin protierozní osevní postupy Opatření proti utužování půdy a opatření proti vyplavování hnojiv Proti utužování půdy se jeví jako nejúčinnější používání strojů s nízkotlakými pneumatikami či s pásy, využívání více zařízení při pracovní jízdě po pozemku, lepší organizace obdělávání (př. mlátička na obilí při otáčení na souvrati vyprázdní zásobníky) a používání různých kypřících strojů. Vyplavování hnojiv a živin se dá zabránit postupným hnojením pozemků ve správný čas, dodržování osevních postupů, používání a zaorávání rostlin vázajících svými kořeny dusík (jetel, vojtěška) a upřednostňování tuhých statkových hnojiv před minerálními. Zranitelné oblasti a nitrátová směrnice Zranitelné oblasti jsou vymezené katastrálními územími, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l 14 Plochy zranitelných oblastí na Podblanicku

15 Zemědělská půda na Podblanicku nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Na těchto územích jsou doporučeny specifické zásahy, jako je skladování a používání statkových plodin, střídání plodin a používání protierozních opatření. Vše o zranitelných oblastech a postupu hospodaření na těchto plochách je uvedeno v nařízení vlády 103/2003 Sb. a jeho novele č. 219/2007 Sb. Finanční prostředky pro hospodaření na orné půdě a pro realizaci opatření vztahujících se k ochraně orné půdy Národní zdroje Národní doplňkové platby k přímým podporám (TOP-UP) Národní doplňkové platby (TOP-UP) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Pro hospodaření na orné půdě lze čerpat z následujících opatření: Platba na len na vlákno Žadatel fyzická nebo právnická osoba, která v roce 2006: obhospodařovala zemědělskou půdu vedenou v LPIS jako orná půda pěstovala na orné půdě len na vlákno na výměře nejméně 1 ha Platba na plodiny na orné půdě Žadatel Fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující půdu vedenou v LPIS, která byla uchována v dobrém zemědělském stavu. Platba za rok 2007 nebyla poskytována na rozorané plochy v období od do včetně. Kontakt Jakub.Solin@szif.cz (vedoucí podpory administrace), ; ZA-PÚ, Benešov u Prahy, Žižkova 360, , tel:, (ústředna) Program péče o krajinu Program MŽP, kde Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je pověřena jeho adminstrací. Finanční prostředky lze čerpat v souvislosti s ornou půdou na tato opatření: asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (úpravy terénu neinvestičního charakteru) tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu Výše podpory až 100 % nákladů Žadatel organizační složka státu, fyzická nebo právnická osoba s právním vztahem k pozemkům Kontakt AOPK ČR, Středisko Praha a Střední Čechy, tel. č Příklady na Podblanicku přes 140 km vysázených alejí (u Načeradce, u Chlumu, u Lokte atd.) vysázené protierozní remízy u Stříbrné Skalice, u Načeradce, u Vlašimi 15

16 Šetrné hospodaření na Podblanicku Evropské zdroje Platba na plochu (SAPS) Podmínky poskytnutí platby minimální výměra 1 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda musí být obhospodařována a udržována po celý kalendářní rok v souladu s podmínkami dobrého zemědělského a environmentálního stavu, kterými jsou např.: vyloučení změny zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda nerušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice vyloučení pěstování kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji a slunečnice na půdních blocích, popřípadě dílech půdních bloků s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci nepálení bylinných zbytků na půdních blocích popřípadě dílech půdních bloků Výše platby na plochu se každoročně mění (pro rok 2007 byla 2 791,50 Kč/ha). Žadatel Fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Kontakt Jakub.Solin@szif.cz vedoucí podpory administrace, ; ZA-PÚ, Benešov u Prahy, Žižkova 360, , tel:, (ústředna) 16 Nově vysázený protierozní a krajinotvorný remíz u Domašína

17 Zemědělská půda na Podblanicku Program rozvoje venkova V rámci PRV lze čerpat finanční prostředky ve spojitosti s ornou půdou v rámci těchto titulů: Titul pěstování meziplodin z tohoto titulu lze čerpat finanční prostředky určené na pěstování meziplodin, čímž lze předcházet erozní ohroženosti a vymývání živin. Meziplodinami mohou být jen rostliny určené nařízením vlády č. 79/2007 Sb., a jeho prováděcí metodiky. Titul biopásy biopásy jsou zelené plochy v rámci ploch orné půdy, které musejí být osety blíže specifikovanou směsí osiva (jarní obilovina, pohanka obecná, proso, kapusta krmná, lupina bílá) o určeném minimálním objemu výsevu na 1 ha plochy. Biopásy musí mít šíři 6 až 12 metrů a musí být umístěny při okrajích půdních bloků, dílů nebo uvnitř půdních bloků a vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř půdních bloků/dílů musí být minimálně 50 metrů. Biopás musí být vzdálen od dálnice nebo silnice I. a II. třídy minimálně 50 metrů, a to kteroukoliv svou částí. Zakládáním biopásů lze zamezit vodní erozi či odnosu živin z pozemků orné půdy a zároveň se přispěje k zvýšení potravní nabídky a úkrytu pro živočichy zemědělské krajiny. Žadatel fyzické a právnické osoby provozující zemědělskou činnost a obhospodařující minimální výměru zemědělské půdy (nejčastěji však 5 ha zemědělské půdy vedené v LPIS) Kontakt info@mze.cz, ; ZA-PÚ Benešov u Prahy, Žižkova 360, , tel:, (ústředna) Operační program Životní prostředí V rámci OPŽP lze čerpat finanční prostředky ve spojitosti s ornou půdou v rámci těchto oblastí podpory: Oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur Z tohoto podopatření lze mj. financovat zakládání a obnova krajinných prvků jako výsadby a obnovu remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů. Oblast podpory 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Toto podopatření je mimo jiné určeno k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů, větrolamů apod.). Podpora v rámci prioritní osy 6 bude poskytována s maximální hranicí do 90 % celkových způsobilých veřejných výdajů u projektů předkládaných veřejnými subjekty. Žadatel (dle oblasti podpory viz Implementační dokuent OPŽP) fyzické nebo právnické osoby Kontakt AOPK ČR, Středisko Praha a Střední Čechy, ochranaprirody.cz, tel č

18 Šetrné hospodaření na Podblanicku Nově vysázaná alej na cestě mezi poli u Načeradce Větrná eroze při setí kukuřice u Vlašimi 18

19 Louky a pastviny na Podblanicku Louky a pastviny na Podblanicku Louky (trvalé travní porosty) a pastviny, součást zemědělského půdního fondu, zaujímají na Podblanicku ha, což je téměř 12 % celkové rozlohy Podblanicka. Louky jsou nedílnou součástí krajiny, slouží jak k hospodářskému využití (produkce sena, pastviny), tak i jako biotopy pro rostliny a živočichy volné krajiny. Louky na Podblanicku prošly dlouhým vývojem a vznikaly souběžným přispěním přírody a práce zemědělců. Vznikly následně na místech vykácených lesů a pak je osídlily organismy vázané na původní bezlesí a dále druhy dosívané člověkem či druhy, které člověk rozšířil nezáměrně. Louky byly po staletí kultivovány sečením a v naší krajině se objevil fenomén květnatých luk. Luční hospodaření totiž vyhovuje řadě bohatě kvetoucích bylin orchidejím, chrpám či kopretinám. Proto největší druhové bohatství rostlin na Podblanicku nacházíme právě na loukách. Výměra i druhové složení luk se v minulosti měnily v závislosti na intenzitě obhospodařování. Současně bylo běžné, že se zejména větší louky sekaly postupně dle potřeby, plocha louky tak byla rozdělena na několik dílů s různou dobou seče, což vyhovovalo rostlinám (dozrávání semen) i hmyzu (kuklení motýlů). Moderní lukařství potom zavedlo spíše sjednocování hospodaření na loukách, obhospodařování luk orbou a dosívání produkčními druhy trav. Pro možnost využití techniky byly mokré louky odvodněny. Tyto změny v hospodaření umožnily zvýšit produkci travní hmoty, ale měly však dopad na snížení druhové bohatosti luk. Druhově bohatý luční porost u Býkovic 19

20 20 Šetrné hospodaření na Podblanicku V současnosti se travní porosty na Podblanicku využívají hlavně k produkci sena či následně senáže, na části se pase především skot nebo se obhospodařují kombinací pasení a sečení. Plocha trvalých travních porostů se postupně zvyšuje zatravňováním orné půdy. Současnými problémy luk na Podblanicku jsou: upuštění od obhospodařování a zarůstání náletovými dřevinami u zbytků druhově bohatých vlhkých luk používání komerčních směsí na zatravňování, které vnáší na Podblanicko nepůvodní semenný materiál rozšiřování plevelných či invazních druhů (šťovík) Snahou ochrany přírody je zejména obnova druhového bohatství lučních porostů a zároveň zachování jejich produkčních schopností. Za tímto účelem jsou finančně podporována opatření směřující k tomuto cíli (pravidelné sečení, různorodé hospodaření, přiměřené přihnojování apod.) Druhy luk na Podblanicku Mezofilní louky Jak se poznají mezofilní louky? Mezofilní louky nalezneme na celém území Podblanicka a jsou nejčastějším typem luk oblasti. Nacházíme je na mírně vlhkých půdách, na živinami dobře zásobených půdách v nivách řek i na svazích. Mezi nejčastější travinné druhy těchto luk patří ovsík, srha, kostřava či tomka, z bylin chrpy, kopretina, jitrocele, zvonky či jetel luční. Jak nejlépe pečovat o mezofilní louky? Na Podblanicku se jeví jako nejlepší péče kosení a to dvakrát do roka, těžkou techniku používat na vybraných lokalitách, na ostatních sekat lehčí mechanizací. Travní hmotu je nutné vždy z pozemku odklidit. Na některých místech je nutné cíleně likvidovat invazní druhy jako např. vlčí bob mnoholistý. Nutné je dbát na správnou výšku seče, příliš nízkou sečí dochází k narušení kořenového systému a následnému šíření např. řebříčku či smetanky. Jak financovat hospodaření na mezofilních loukách? K podpoře hospodaření na mezofilních loukách lze využít ve volné krajině tyto zdroje financování: Evropské zdroje PRV Titul B.1 Louky Platby na plochu (SAPS) Národní zdroje PPK Doplňkové platby TOP-UP Informace o těchto zdrojích jsou uvedeny v kapitole Další finanční prostředky

21 Louky a pastviny na Podblanicku k údržbě trvalých travních porostů a pastvin Ve ZCHÚ se dá financovat hospodaření z Programu rozvoje venkova z tzv. Agroenvironmentálních opatření, kde lze čerpat v rámci titulu B.2 Mezofilní a vlhkomilné louky na následující tři typy managementu: hnojené mezofilní a vlhkomilné louky (navrhovaná výše plateb je 100 EUR/ha) nehnojené mezofilní a vlhkomilné louky (navrhovaná výše plateb je 116 EUR/ha) mezofilní a vlhkomilné louky s neposečenými pásy (navrhovaná výše plateb je 135 EUR/ha) Suchomilné louky Suchomilné louky nalezneme na Podblanicku na mělkých půdách na svazích převážně orientovaných na jih. V minulosti bývaly tyto plochy využívány k pastvě, většinou ovcemi. Z travinných druhů lze jmenovat válečku prapořitou, sveřep vzpřímený či různé druhy kostřav. Z bylin je to smolnička obecná, chrpy, pupavy či štírovník růžkatý. Typičtí zástupci mezofilních luk kopretina a kohoutek 21

22 Nejvhodnější péče o suchomilné louky Šetrné hospodaření na Podblanicku Travní porosty je nutné pokosit minimálně jednou ročně. Ještě vhodnější způsob obhospodařování je pastva ovcí a koz, čímž se zajistí likvidace náletových dřevin. Kosení je třeba provádět lehkou mechanizací či ručně, aby se zamezilo narušování mělké půdy. V případě výskytu třtiny křovištní či jiných agresivních nebo invazních druhů je nutné zarostlé plochy kosit častěji. Financování hospodaření na suchomilných lukách K podpoře hospodaření na suchomilných loukách lze využít ve volné krajině tyto zdroje financování: Evropské zdroje PRV Titul B.1 Louky Platby na plochu (SAPS) Národní zdroje PPK Doplňkové platby TOP-UP Informace o těchto zdrojích jsou uvedeny v kapitole Další finanční prostředky k údržbě trvalých travních porostů a pastvin Ve ZCHÚ se dá financovat hospodaření z Programu rozvoje venkova z tzv. Agroenvironmentálních opatření, kde lze čerpat v rámci titulu B.3 Horské a suchomilné louky na následující 3 typy managementu: hnojené horské a suchomilné louky (navrhovaná výše plateb je 120 EUR/ha) nehnojené horské a suchomilné louky (navrhovaná výše plateb je 130 EUR/ha) horské a suchomilné louky s neposečenými pásy (Navrhovaná výše plateb je 150 EUR/ha) 22 Suchá louka u Jankova