Cestovatelský deník AP BALKAN TRIP

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cestovatelský deník AP BALKAN TRIP"

Transkript

1 Cestovatelský deník AP BALKAN TRIP pátek AP auto je ve vynikajícím stavu. Podezřelé zvuky se neozvou dříve než po projetí čtvrté křižovatky. Na první křižovatce odbočujeme vpravo, na druhé zahýbáme vlevo, třetí projíždíme rovně. Další směr průjezdu jsme už nevymysleli a tak nás originalita opustila již v počátku. Truchlení nad tímto neblahým osudem utnul až železniční přejezd, na kterém nás rozlítil pomalu se šinoucí vlak, který neustále ubýval na rychlosti, až v pohybu zcela ustal. Dokonce pak ujížděl i dozadu. Inu, dráhy vždy dovedly člověka potěšit. Zatím ani mráček nezakryl naše naděje na bezkonkurenční dovolenou. První mračna se zjevila až v Rakousku. Auta kolem nás příšerně vržou a něco v nich rachotí. Rakušané zjevně nedbají údržby. Nejspíš mají zcela sjeté gumy a vadnou geometrii. Chválabohu, že AP vůz žádnou geometrii nemá. Naším cílem je majestátní hrad Korneusburg, konkrétně jeho noční přepad. Bůh dolnorakouských hradů však nemá slitování a častuje nás drtivými blesky a záplavou z nebes. Zastavíme ve westernové putyce, abychom poprvé v našich krátkých životech zakusili opojnou slast 0,5 tolerance. Po chvíli nás čeká dosud nejpodivnější zážitek projíždíme Vídní, aniž bychom zabloudili. Další checkpointy jsou Mosonmagyarorvár, Györ, Komárno. Parkujeme v náhodné postranní uličce s příslibem, že ráno navštívíme Evropské náměstí, místí to pamětihodnost sobota Ráno znamená za necelé čtyři hodiny. Zmíněná zajímavost leží pouhé dva bloky od našeho stanoviště. Každý dům lemující prostranství je svým stylem zasvěcen jednomu evropskému národu. Z našeho hloubání, který je asi ten český, nás vyrušil postarší metař. Zásobil nás vyčerpávajícím množstvím informací o tomto projektu. Boudíka podlézavě připodobnil k idolu žen, králi 1

2 Ladislavovi. Pomalu jsme začínali tušit, že si nakonec řekne o 20. Když ale zmínil, že mu jistý Izraelec nabídl za onu přednášku plně hrazenou týdenní dovolenku v Palestině, usoudili jsme, že i 20 je málo. Pozvali jsme ho tedy na pivo. Další zastávkou byla Budapešť, kde toho času probíhal veleznámý ostrovní festival Szigét. Měli jsme v plánu na něj za každou cenu gratis proniknout. Výsledek byl polovičatý. Dostali jsme se na ostrov. Do hlavního města Hunů jsme původně mířili na setkání s naším kamarádem Lorenzem. Stejně jako další naši (maďarští) známí měl však nedostupný mobil. 14. srpen je totiž v zemi Langošů dnem vypnutých telefonů, jak jsme později zjistili. Navštívili jsme tedy na vlastní pěst lázně, kde Fráňa pronesl památnou repliku: Nepřijeli jsme sem dělat romantiku, ale zrůdnosti a zvrhlosti!, čímž kvitoval Jakubovo zasněné rozprávění o romantice balkánských žen. Večer jsme hodlali poctít svou přítomností typický vinný sklípek (borozó) v ošuntělé části města. Nakoukli jsme dovnitř, nadechli se místního koloritu, rozuměj nevraživých pohledů místních ošlehaných nájezdníků, a změnili plán. Uděláme vinnou párty přímo v útrobách AP vozidla a to cestou na rumunské hranice. Napadli jsme tedy Pennymarket, nechali se z něj vyhodit se čtyřmi lahvemi vína, spoustou nezbytných chipsů, pytlíkem oliv a trochou sýra. Cesta ubíhala příznivě. Pěli jsme písně, oslňovali kolem cest postávající domorodce, Dominik, který nám zakázal vzít do batohu víc než dvě trička, polil nejprve jedno Milanovi olivovým olejem, následně druhé roztokem na mytí skel, Boudovi pak polil trenky benzínem, ten nám totiž cestou došel a museli jsme ho v provizorních podmínkách doplňovat z kanystru, zabloudili jsme, někteří z nás se silně opili prostě průměrný výlet. Na rumunské hranici, asi v jednu ráno, se nám, kromě jiných trapasů (například na požadavek Total passport please jsme reagovali dotazem petrol station with toilette?? ), podařilo záhadným způsobem ztratit klíčky a nemohli jsme tedy odjet, čímž jsme blokovali vznikající kolonu za námi. Opilý Dominik neopomněl hlasitě pokřikovat We are from the Czech Republic, aby to snad náhodou někdo nepřehlédl. Na první benzínce jsme okusili místní pivo Burger, stálo asi 15Kč a vůbec nebylo špatné, zpětně jsme ho vyhodnotili jako nejlepší nápoj celého výletu. Rumunské silnice taky nejsou špatné. Lépe řečeno jedna rumunská silnice. Ostatní by 2

3 špatné byly, kdyby o nich bylo vůbec možné jako o silnicích hovořit. Projeli jsme velkoměstem Oradea a zamířili na Cluj s tím, že někde přespíme. Někde v lese, ne v autě. A tak jsme jeli dál asi 4 hodiny a nasávali místní podnebí. Jeden náš kamarád usnuvší spánkem spravedlivých občas ze spaní prohlásil něco o tom, že jsme čuráci a že by si dal toast opečený z obou stran. Cesta se táhla horami, vesnicemi a především kolem řeky. Nakonec jsme spočinuli na parkovišti a vyspali se tři hodiny v autě nedele Rumunská odpočívadla jsou na balkánské poměry neuvěřitelná. Žádné smetí. Vyrážíme někam do přírody, rozbít tábor, udělat ohníček, posečkat a doplnit síly na další šílenosti. První odbočka nás zavedla do typické romské vesnice, jakéž by Vám každý slušný bedecker poradil obloukem se vyhnout. Otáčíme a jedeme dál. Seznamujeme se s obyvatelstvem. Typický rumunský chasník je snědý vrahoun se zarputilým pohledem a slamákem na čele. Typická rumunská žena je škaredá babice v kroji s datem narození někdy během světové války. Té první. Jsou to moc milí lidé. Pokusili jsme se ulovit první zvíře. Králíka. Zatím bezúspěšně. Vydáváme se cestou necestou. Spíše necestou. Dvakrát roztlačujeme. Nakonec jedeme přímo po poli. Kopcem. Příroda je nádherná. Skoro tak hustá jako Šumava. Vylezeme na kopec a děláme ohníček a siestu. Kolem nás ovce a bača. Nebýt to pravda, tak je to solidní kýč. Po zapálení několika větví se k nám přibližuje opálená a březí místní samice s mentálně postiženým bačovým synem. Tváří se, jako bychom jim zasedli místo v kině, ale nedáme se a dál zatvrzele odpočíváme. Po nějaké době se polovina z nás vydávává na lov zvěře ozbrojena sekerou a naostřeným pohrablem, druhá skupinka hlídá auto a teplo rodinného krbu. K na ohni připraveným mexickým specialitám skupina lovců bohužel přináší pouze brk z orla mořského, který jim jen těsně 3

4 proklouzl mezi prsty, nejspíš i díky tomu, jak se potil hrůzou. Chvíli pospáváme a pak vrháme sekerou na přesnost, po sobě a do dálky. Vyrážíme směr Cluj. Obdivujeme podivnost honosně oplechovaných sídel lidí nebo snad princů žijících ve městě Huedín, a pak podobnost Rumunské krajiny s českou, včetně obtěžkanosti houbami, kterých nabízí místní čmoudstvo u silnice k prodeji bezpočet. Zjišťujeme, že oblíbenou činností domorodého obyvatelstva je civění na silnici v jakékoli podobě. U pumpy zpozorujeme dvě celkem vzhledné a cenově dostupné Rumunky, s nimiž máme očividně společný cíl a sice Cluj-Napoca, a proto se AP vůz poháněný Dominikovým zapáleným lýtkem vydává na zběsilou stíhací jízdu, kterou však brzy musíme vzdát. Důvod je jasný, Dominikem lapidárně vyjádřený: Jsme moc těžký, musíme vyhodit ty zadaný. Naštěstí se tak nestane a naopak se rozhodujeme, že vezmeme stopaře jakéhokoli vzhledu a pachu. Mírně nám není jasné, kam ho naložíme, ale to už řidič před jedním z nich brzdí a Boudík mizí pod záplavou chleba, dek, foťáků a ponožek. Milan, tvářící se o stupeň znechuceněji než kdykoli, se posunuje, aby uvolnil místo mladému invalidovi, který chce do Cluje a mluví pouze rumunsky. My ne, a proto s ním nemluvíme. Bere si nabídnutou žvýkačku, ale po chvíli ji nespokojeně souká skrz miniaturní otvor ve skoro zavřeném okýnku a celé ho přitom opatlá. Deset kilometrů před Clují nás zasáhne obří zácpa, kterou nelze kvůli totálnímu nedostatku jiných silnic do Cluje objet. Družíme se se sympaticky vyhlížející osádkou dodávky vedle v zácpě, hlavně s vysmátým týpkem popíjejícím pivo Jesus. Po chvíli výměny zdvořilostí nám jedno háže okýnkem. Dobrosrdečný Dominik zastavuje provoz a auto a jde otevřít kufr, aby mu na revanš poslal napůl vypitou lahev ginu. Dozvídáme se, že v Cluji je dnes večer koncert Iron Maiden. To vysvětluje dopravní zácpu okolo. S hustotou provozu se zvyšuje i počet dědků okounějících u silnice a sledujících dopravu. Stále nechápeme, co zajímavého je na koloně aut vidět. S postupujícím časem se snižují Dominikovy a Jakubovy nároky na potencionální sexuální partnery. Pan stopař stále nic neříká a s úsměvem idiota zůstává nečinný. 4

5 Jakub s Milanem vystupují z vozu a pokračují před kolonou pěšky. Při výběru z bankomatu čeká Milana kulturní a ekonomický šok. Rumunské peníze jsou z plastu. Další hrůzné zjištění připraví hochům kolemjdoucí policejní hlídka - v Rumunsku je zakázáno opíjet se na veřejnosti alkoholem. Naštěstí v autě to povolené je, takže se brzy všichni vrátí do vozu. Kolona se mírně rozhýbe až po přejetí místa, kde se koná koncert Iron Maiden, ale záhy chce pan stopař vysadit. Srdečně se s námi loučí potřesením ruky, ale nudný dojem, který zanechal, už těžko napraví. Za rohem nás vítá Kaufland, příslib koupelny, nákupu a něčeho k snědku na grilu. Opláchneme se a vyrážíme k voňavému venkovnímu občerstvení, abychom si naplnili útroby propečeným steakem. It s closed, dozvídáme se. Nenecháme se rozhodit a mašírujeme směr obchod, snad bude oplývat otevřenějším stánkem s teplým žvancem. Osud nám však přistavil do cesty nepřehlédnutelnou překážku v podobě postaršího, seschlého vyhazovače. Marně argumentujeme, že do zavíračky zbývá hodina. Staříkovy hodinky hlásají něco jiného. V Kauflandu se zkrátka náš rumunský čas posunul. Popojdeme 50 metrů do restaurace s výhledem na stráň posetou hroby. Objednáme si a pak hodinu čekáme, než pan vrchní obslouží všechny lidi, co přišli po nás. Velikost porce nás taky nepotěší, o pivním patoku Skol ani nemluvě. Opouštíme nehostinou Cluj a vyrážíme směr Braşov. Půl osazenstva AP auta se trumfuje v divokosti průjezdů serpentin, druhá půlka se pokouší hrůzu zaspat. 15 kilometrů před Braşovem vjíždíme do polí, abychom se utábořili. Ze stavění stanů nás vyruší smečka potulných psů dingo. Milanova soucitná povaha nám zabránila zmasakrovat je sekerou a sníst, proto raději balíme a stavíme stan drze u benzíny. Jsou čtyři hodiny ráno pondeli Vyhodili nás sice relativně mile, avšak brzy. Provádíme očistu i těch nejzáludnějších záhybů těl a jedeme obdivovat Braşov, který se holedbá přízviskem probably the best city in the World. Na snídani vezmeme zavděk místním Pennymarketem. Sortiment je bídný. Jakub kupuje podivnou tekutinu za zhruba 10Kč, která se později vyjeví být tekutým vejcem. Veškeré pomazánky jsou z ryb. Pečivo nepříjemně připomíná Itálii. Nemají Havana rum. 5

6 Podobně prachbídné kulisy nabízí celý Braşov. Míjí nás trpcí lidé schovaní pod krustou svých oplechovaných sídel. Vášeň oplechovat cokoli je zde totiž všudypřítomná. Fasády jsou ubohé, památky nuzné, ulicemi teče moč. Vyhodili nás dokonce i z infocentra. Nad městem se tyčí hora s obřím nápisem BRASOV, trapně parodujícím Hollywood. Jedinou radost nám poskytl fotopanel, z nějž jsme mohli zdarma do vlasti zaslat povzbudivé y doplněné našimi debilními obličeji. Míjíme nebezpečně vypadajícího chlapce a oplechovaný vozík a vracíme se k AP autu, našemu zatím ještě pojízdnému sladkému domovu. Vyrazili jsme na cestu směr Piteşti a během ní vyhlíželi Draculův hrad, který by se tu kdesi měl vyskytovat. Pravda je však taková, že jsme v celém Sedmihradsku nepotkali ani jeden hrad, zámek, ba ani tvrz. Jediné opevnění zde představují obrněné dodávky. V horách stavíme, abychom obdivovali krásy rumunské přírody, panoramata tak dechberoucí, až jsme se dusili, a Jakubovo trenky. Výhled Jakub zpestřil, když se potřel bílým a chladným jogurtem. Skupina potících se turistů byla výhledem na jeho tělo vskutku zaujata. Pak jsme opět nakopli AP potah a počali stoupat po nezměrných stezkách rumunských horských velikánů. Okolí cesty nabralo na zajímavosti, v Rumunsku se totiž člověk nikdy nenudí za každým rohem čeká překvapení auto zaparkované na kruhovém objezdu v protisměru, v příkopu vybouraný koňský povoz, kráva, která se smekla při pasení a nechápavě hledí na okolní provoz, případně půlka silnice sesutá do řeky. Postupem času klesala funkčnost našich brzd a zvyšovala se hustota metalických božích muk s industriálními zpodobněními Ježíše, honosně oplechovaných svatostánků a 6

7 roztodivných jiných model s neonovým osvětlením. To je ostatně kromě plechu, psů a civění na silnici další libůstka románských domorodců většina města má permanentně nainstalováno cosi jako blikající vánoční výzdobu. Co zde vytáhnou na silvestra si snad radši ani nepředstavovat. Cesta horami ubíhala v celkem předvídatelném duchu až do chvíle, než se Fráňa oslněn krásou místní chemičky rozhodl se v řece (do níž směřovala většina splašků) vykoupat. Jali jsme se tedy, unaveni unylostí běžné dopravy, odbočit na vedlejší silnici. Ta se po chvíli rozpadla na změť kamenů, štěrku, půlmetrových děr a potulujících se krav. Místy se dělníci pokoušeli o opravu vozovky přisypáním ještě větších kamenů a smáli se snahám AP auta o zdolání krutých nerovností. Pak jsme se ocitli v něčem, co vypadalo jako rumunský venkov z našich představ. Cesta okolo říčky zaplněné pet-lahvemi byla protkána chatrnými provazovými mosty, přesycena koňskými povozy a skýtala výhled na příkopy zaplněné matracemi, na nichž si hověli místní obyvatelé, které bychom od pohledu zařadili mezi opálenější odnož našich hnědočechů. Všemu dominovalo extrémní množství psů, místy dosahující až hustoty jeden pes/každou chvíli. Dominik počal mít obavy o zdraví AP auta a příliš ho neuklidnila poznámka navigátora Milana, že tato cesta by měla pokračovat ještě 60km! Naštěstí se po pár kilometrech opět objevuje asfalt a AP auto je zachráněno. O pár desítek psů dále se zastavujeme v příjemně vyhlížejícím motorestu s grilem na oběd. Vítá nás postarší a ochotná majitelka se svou luznou dcerou. Učíme se prvních pár rumunských slov ciuc, skol, mancare a cinci. I přes jazykovou bariéru si dokážeme přijít na své. Vybíráme ze specialit na grilu a dobíjíme telefony, čímž připravíme zbytek návštěvníků o televizní přenos. V nabídce nechybí naše oblíbené Nastro Azzuro. První odvážlivec odchází otestovat toaletu. Tímto poznáváme ryzost rumunské kultury. Otřesná kadibudka vybavená tureckým hajzlíkem situovaná do prasečího chlívku dotváří kolorit rumunského ruralismu. Navrátivší se Jakub nám návštěvu toalety hlasitě doporučuje. S nadějí v očích se zavalitý Dominik vydává vykonat svatou pouť. Dvakrát se vrací ujistit se, kde chlívek skutečně stojí, a přesto jeho potutelný úsměv po návratu napověděl, že ne vše proběhlo podle plánu. Následný dotaz, zda i ostatní si v chlívku všimli automatické pračky mění podezření v jistotu. Na žádost o vysvětlení podrobností nám odpovídá, že jemu samotnému se celá situace zdála podivná, ale už nebylo cesty zpět. Jelikož mu průchod do chlívku zatarasil mohutný krocan, usoudil, že jde o chlívek vedle, a ve vaničce od sprchového koutu jasně rozpoznal rumunský model tureckého WC! Podivné mu připadalo údajně hlavně to, proč chlívek uvnitř vypadá jako něčí koupelna. Když jsme se dosmáli a zaplatili, pokračovali jsme v cestě do Piteşti. Při příjezdu do města a 7

8 během jeho průjezdu nás nepřestával udivovat styl řízení v Rumunsku a systém značení cest neexistence jízdních pruhů a čar na silnici, využití některých pruhů jako parkovišť, výskyt povozů hlavně na místech, kde je značkou zakázána jízda povozů, a nadbytek troubení. Dominik jako řidič brzy tato pravidla přijal za svá a přestal upozorňovat na změnu směru, ruku z řadicí páky přesunul trvale na klakson naučil se, že neexistuje křižovatka, uprostřed níž by se v plné jízdě nedalo otočit do protisměru. Přesto mu alespoň zpočátku činilo obtíže nedávat přednost a odbočovat doleva se zavřenýma očima, ale i na tom zapracoval. A pak jsme si koupili meloun. Několik kilometrů za Piteştí jsme zastavili k odpočinku a opravě AP auta. Dominik se pokusil ulovit pohrabáčem srnku. Před setměním jsme se nechali inspirovat okolními plápolajícími cikánskými ohni v městech, prohřívajícími psí pečínku jen pár metrů od hlavní silnice. Zaujala nás různorodost jednotlivých povozů některé jsou vybaveny nejen SPZkami, ale i sporáky, ložnicemi a stovkami proutěných košů. Řídí většinou otec rodu a jeho syn, luxusnější povozy převážejí i matku a další ženy. Občas se přihodí, že křižovatku zablokuje povoz, kterému se potřebuje vysrat motor (= kůň). Byli jsme rádi, že motor AP auta se nevysral, ačkoli vydával zvuky hrozícího průseru zákeřně často. Na noc nás provoz zahnal do pole a blížící se psi do lesa, následně sršni málem z lesa. Ale již nebylo cesty zpět a tak jsme je povraždili. Jen co jsme na ohýnku dopekli poslední kousek masa, spustila se průtrž mračen a zahnala nás do auta. Pokusili jsme se sníst melou. Jako již mnohokrát předtím se nám to nepodařilo a půlku jsme ho vyhodili. Nocovali jsme ve stanu a v autě úterý Další den začal příjezdem do přístavu Calafat, který jsme 5krát objeli, abychom zjistili, že jiná cesta než trajektem do Bulharska skutečně nevede most je totiž teprve ve výstavbě. U vjezdu do přístavu jsme byli opakovaně ujištěni, že, navzdory informačním cedulím, zaplatíme za převoz pouze 7euro a trajekt jezdí non-stop. Těžko jsme se pak smiřovali se skutečností, že zchudneme o dalších 35 a navíc si dvě hodiny počkáme. Šli jsme se natruc v bezcelní zóně opít levným vínem. Jenže to byl teprve začátek našeho opíjení. Na vysněnou 100 metrů dlouhou cestu přes řeku se Jakub oděl do slušivých pruhovaných trenek, ke kterým si nic jiného nevzal a připravil tak nevšední zážitek na trajektu polským motorářům, iráckým diplomatům a ostatně i nám. Vykročil takto svlečen dokonce i k budce na bulharské straně optat se, zda si musíme kupovat bulharskou dálniční známku, když nepojedeme po dálnici a Bulharsko po pouhých 40km zase opustíme. Snad s toho módního šoku, snad z nedostatku vědomostí, ho muž za sklem 8

9 ubezpečil, že to nutné není. Jeho omyl jsme měli teprve poznat. Po chvíli cesty nám došlo, že v Bulharsku nejsou na rozdíl od Rumunska psi, nebo alespoň ne v tak zrůdném množství. Usoudili jsme, že neumí plavat. V kavárně ve městě Vidin jsme se dožadovali piva, s přikyvováním hlavou nám však bylo odepřeno. Když už to vypadalo, že se v Bulharsku nenapijeme místního věhlasného piva, natrefili jsme na příjemně vyhlížející servírku ve stejně vyhlížející hospodě. Obojí s každým pivem bylo hezčí a hezčí a tak se ze zastávky na jeden kousek stal celodenní program. Vytvořili jsme si v restauraci otevřený účet, který se postupně rozrostl až na 25 a původně dohodnuté kanystry s pivem s sebou do auta byly záhadně prolity našimi hrdly již na místní zahrádce. Zhruba v půlce této akce, po spotřebování zhruba dvou třetin týdenní zásoby piva onoho pohostinského zařízení, přišla ze strany strnulé majitelky přímo kruciální otázka: Odkud proboha jste?!. Rozproudila se diskuze na ožehavá témata a nebýt výměny personálu, Jakub by se již oženil a brzy rozvedl, což měl ostatně dlouhodobě v plánu. Druhá servírka už se nám příliš nelíbila a tak jsme se vydali do Bregova na srbské hranice. Průjezd nebyl bez problémů. Vlastně dlouho nebyl vůbec. Posledních pár metrů Bulharska se protáhlo na delší dobu než celý průjezd touto zemí, a to včetně přímených čtyř hodin strávených v hospodě. Vystresováni již tak nemístnou částkou vydanou za přejezd Dunaje a opiti bulharským pivem, odmítli jsme zaplatit požadovaných 5 za silniční známku, neb se v nás vzedmula česká lakomost a navíc jsme to považovali za korupční jednání, žádost o úplatek a vpravdě protiprávní akt! Své přesvědčení jsme průběžně posilovali pitím dalšího piva v prostoru celnice a plamennou argumentací v nejméně deseti indoevropských jazycích. Nejdále zacházel v boji proti domnělé policejní zvůli Jakub, znalec to balkánského práva a místí situace. Vytrvale vzdoroval vyhrožování, urážkám, ponižování, šermování pistolemi i rozumným argumentům. Těm především. Patová 9

10 situace trvala několik hodin, a jelikož náš telefonát na bulharskou protikorupční linku zůstal nevyslyšen, přijel spor rozetnout ten nejnerozhodnější policista ve východní Evropě, tupého vzezření, ale s ukázkově vypranou reflexní vestou. Jeho práce spočívala v tom, že po všech nejistě pokukoval a pokoušel se utěšit Jakuba cigaretou. Mezitím nám byly záludně a neoprávněně zabaveny všechny doklady od nás i našeho vozidla. Konfiskaci málem podlehlo i pivo, ale Bouda si ho na rozdíl od občanky nenechal vzít. Pomalu jsme se připravovali na první noc strávenou ve vězení, Dominik ale překvapivě nadýchal 0,00%o. Bulharští celníci hlasitě zaskřípali zuby a začali hledat další páky, aby nás zlomili. Po třech hodinách jsme konečně zaplatili a další hodinu čekali, až nás pustí. Vyjednáváním zničený a Evropou zhrzelý Jakub odešel pozvracet bulharský duty-free shop a sloup před srbskou hranicí. Ostatní si krátili čekání ve frontě hrou se svítícím frisbee mezi stojícími vozy. Jakmile Jakub dozvracel, přišlo na něj sraní neboli jak by zbytek výpravy (všichni krom Dominika) řekl začalo ho tížit střevo. Slušně se optal srbských celníků, zda by ho pustili na záchod. Dostalo se mu odpovědi: Vyser se v Bulharsku, tam je záchod všude. A tak šel. Rozverně vypadající celník se nás optal, zdali převážíme nějaký hašiš, načež mu Bouda nabídl pivo a řekl, že nic jiného nemáme. A byli jsme v Srbsku. Jakub usnul spánkem spravedlivých, ostatní se během zběsilé jízdy oddávali zpěvu perverzních písní o vzhledu srbských žen a vybavenosti srbských mužů a přestali řešit směr jízdy. I díky tomu jsme se málem vrátili do Rumunska. Kolem půl jedenácté jsme zastavili na čerpací stanici načerpat první dojmy ze Srbska. Uvnitř byla překvapivě prostorná a plná lidí. Přisedli jsme ke stolu a zabředli do rozhovoru se sympatickým Srbem a jeho zavalitým makedonským kumpánem. K jídlu jsme si nechali doporučit cosi, co vypadalo jako penisy plněné sýrem, ale chutnalo proklatě dobře. Po rozloučení s novými přáteli Slovany udělali Milan a Bouda osudovou chybu usnuli. Dominik se svou ospalost rozhodl řešit agresivní jízdou na hranici šílenství. Na bezpečnosti nepřidal ani terén plný serpentin, tunelů, svodidel, srázů a skalisek. Když se dostatečně vyběsnil a vlastní bezohlednost za volantem ho začala děsit, prudce zabrzdil a zaparkoval na nejromantičtějším místě v Srbsku odpočívadle u silnice nad srázem strmě padajícím do Dunaje zastřešeném hvězdnatou oblohou s blyštícím se pásem mléčné dráhy uprostřed streda Ráno jsme se pokochali výhledem na řeku, nestresovali se pohledem na mapu a vydali se proti proudu Dunaje do Bělehradu. Obdivovali jsme krásy povodí tohoto evropského veletoku a 10

11 bavili se nad značkami upozorňujícími, abychom se nepokoušeli do řeky s naším milovaným autíčkem seskočit. Na snídani jsme se zastavili v bezva vikinské krčmě se super týpkem vrchním. Vaří neskutečné a jedinečné kafe, k tomu přinesl na naše poměry nevídaně rozsáhlý teplý předkrm (zhruba dvojnásobná porce klasického smažáku). Kdybychom si byli dali hlavní jídlo, trávili bychom ho až dosud. Cestou jsme blaženě odpočívali, až na Dominika, který nabíral síly k výbuchu zlosti, jež se měl již za pár řádek dostavit. Poblíž Smedereva jsme míjeli obří americkou továrnu na zbraně, průhledně pojmenovanou US Steel of Serbia. Materiál k výrobě zbraní zajišťovalo obří šrotiště s fabrikou úzce sousedící. Nebo to možná byla obyčejná ocelárna. A pak jsme dojeli do Bělehradu, nejkrásnějšího města v okolí metropole Srbska. Zároveň jsme se ocitli v posledním městě, jehož jméno dokázal Fráňa vyslovit. Na okraji Bělehradu nás velmi zaujala benzínová čerpací B&B Boban a Bojan. Inspirovalo nás to chceme si spolu po dvojicích založit vlastní čerpací stanice jako konkurence těmto srbským bukvicím. Při stání v kolonách v centru jsme zpívali pochodové a bojové písně o hořících psech, což u Fráni vyprovokovalo výboj nekontrolovatelné agrese. Auto používal jako zbraň a zbytek osádky tvořil náboje! Když Dominik vychladl a našli jsme zhruba správnou cestu na koupaliště Ada Ciganlija, počali jsme hodnotit okolní architekturu. Milanem pojmenovaný styl brutalismus se zamlouval pouze Jakubovi, v nás ostatních budil pouze pocity tísně a sklíčenosti. Na koupališti jsme se uvelebili v horizontální poloze, omyli a očistili svá zapšklá těla, obdivovali krásy srbských žen, hráli si s kozami kozí války a skrývali tuhou erekci pod vodní hladinou. Takto jsme se vesele proflákali až do večera, poté jsme se osvěžili fotbálkem a vyrazili za kulturou. Zaparkovali jsme pod pevností Kalemegdan, přímo před nejsmradivější toi-toikou v Srbsku. 11

12 Po prohlídce opevnění a vystavených uměleckých děl (jedno dělo bylo dokonce vyrobeno v ČSR) jsme sestoupili do vnitřního Bělehradu a vynalezli homantický koncept nazírání reality. Dominik si totiž s ostatními nechtěl kazit pocity spojené se slovem romantika. Putovali jsme ulicemi a nekoupili si ani jednu přepraženou kukuřici. A tak jsme šli do tý dobrý restaurace a započali svou opilost konzumací 13ti jelenů (Pivo Jelen Pivo Pivo). Jídlo bylo chutné, především Dominikova polévka, číšník byl srdečný a pohotový. Poté jsme se vydali k řece na párty na lodích. Lodě však odpluly, stejně jako naše naděje na snadný sex. Místní děvčata nám neochotně poradila, že na druhé straně řeky se cosi děje. Nejdříve to vypadalo jako fronta na banány, ale náhle se z toho vyklubal olbřímý pivní festival. Nebyli jsme proti. Zkušený záškodník Milan skryl kapesní nožík v botě a lehce prošel důkladnou kontrolou, při níž musel například Bouda ukázat svou trubici. Za tu noc se vychlastaly miliardy piv, lidé pili dokonce protivínský Platan. A všude kolotoče. Nevěděli jsme co dřív, tak jsme zkusili postupně všechno. Uhranula nás syrová balkánská hudba oscilující mezi styly. Pili jsme, tančili a močili na kamiony. Když jsme dostali hlad, tak jsme jedli. A že bylo co! Srbové grilují jako bozi. K poslechu a tanci nám hrál Benny Benassi. Naše extatické pohyby přerušil místní mladík s žádostí o papírky. Když jsme nepochodili s angličtinou, zkusili jsme to na něj česky. Během vteřiny se včetně vzhledu změnil v Čecha. Prý u nás vystudoval zvuk na FAMU a už deset let pobývá v Praze. Ačkoli vypadal na 16, bylo mu přesně dvakrát tolik. Srbové zřejmě nestárnou. Ve čtyři ráno skončila muzika, ale my jsme ještě stáli na nohách a mezi tunami odpadků se poznali s bratry Srby, jež jsme se pokusili dotáhnout na nějakou after-párty. Rychle jsme se stali jejich idoly a to z několika dobrých důvodů Fandíme Slavii Praha, která porazila Crvenou Zvezdu Beograd, pijeme Jelen, spíme v autě, jeden z nás se jmenuje Milan a prohlašujeme, že Kosovo je srce Srbije. Navrhli nám, že nás vezmou domů do Zemunu. After-párty bude prý v kriminále. Pochopili jsme, že tito hoši jsou ti praví, od koho se nám podaří koupit zbraň, abychom si splnili jeden z balkánských cílů. Nakonec jsme však získali jen kontakt na facebook od Dušana Lučiće a radu do života: Rumuni jsou ten nejhorší národ a jsou to napůl psi. Uvědomili jsme si, že Srbové jsou naopak ten nejlepší národ. 12

13 Dalekou cestu zpět k toi-toice a našemu autu psychicky nezvládl Dominik a ozvláštnil ji svým útěkem. Koupil si během něj pečivo. My zatím čekali u auta opřeni o suchý záchod. Polomrtvé smrady nás nakonec vyzvedl a odemkl auto. Spali jsme ctvrtek Zpocení a zatuchlí jsme se probudili na pražícím slunci a pocítili nutnost být čistí. Dominik byl pryč. Tak jsme smrděli dál. A doufali, že se za chvíli objeví s dalším chlebem. Tuto relativně přijatelnou situaci však nabořil svým klaksonem srbský podnikatel, jemuž naše špatně postavené auto bránilo v parkování. Neochotně jsme mručeli. O to ochotněji troubil! Vydali jsme se hledat Dominika v domnění, že má klíče. Než se však doplazil k autu, situace se vyřešila sama. Nápad omýt se na koupališti povzbudil nás všechny. Ne zcela střízlivý jsme se vydali na cestu v AP autě a řidič Jakub tak riskoval 14 dní v base. Vozidlo již začínalo připomínat pověstný pojízdný kus pekla! Po příjezdu na Adu jsme se rozvalili vedle dvou přenádherných srbských divoženek, jejichž jedinou starostí bylo, aby na slunci rovnoměrně zbronzověla jejich luzná těla. Jakub vyjádřil přání počít Srbě. Po cestě z koupaliště jsme se stavili najíst v McDonaldu a zaparkovali vedle podniku jménem Ribogrill. Sladký pach rybích mršin prosytil celý vůz a dlouho vydržel. Ne zcela bez problémů se nám podařilo vymotat se z Bělehradu, i za cenu porušení téměř všech předpisů, které jsme ale stejně neměli náladu dodržovat. Pokud by náhodou tento deník četl nějaký dopravák, podotýkáme že vozidlo řídila osoba blízká Dominika Fraňka. Potřebovali jsme doplnit palivo a tak jsme zabrzdili u benzínky s obsluhou, kde se s námi dal do řeči sympatický čerpač jménem Nenad, který se nás dotazoval, odkud jsme, kam jedeme a jestli nám chutná pivo Jelen. Doporučil nám návštěvu večerního dílu BeerFestu v Bělehradě, tentokrát dočasně věnovaného rocku. Rovněž nás lákal na koncert Gorana Bregoviče v Guči a tvrdil, že za jízdu bez trička zaplatíme pokutu 300. Možná myslel pouze 3000 dinárů, ale stejně se v tu chvíli pouze do pasu oděný Milan otřásl hrůzou, neboť tento nesmyslný zákaz byl v přímém rozporu se samým jádrem jeho svébytnosti. Jak jinak než bez trika by okolí mohlo obdivovat lepé linie jeho helénské figury? Shodli jsme se však na tom, že na platbu podobné položky naši rodičové v potu tváře v práci nedřou a s žádostí o neprodlené zaslání 75000Kč by nás poslali k šípku, a tak se Milan chtě nechtě musel zahalit. Vrhli jsme se po hlavě do dalšího putování a naším cílem se stala Bosna. Na benzíně jsme nakoupili zásoby, obzvláště levná byla Pepsi cola, kterou jsme pro velký úspěch (vypila se ještě za stání v autě) došli koupit ještě ve druhém vydání. K tomu pár balíků chipsů, pivo, všechno rozžvýkat 13

14 a promísit s již přítomným čurbesem v autě a máte večerní AP pohodu. Po překročení hranic jsme si začali všímat mešit, které se v Bosně vyskytují skoro ve stejném množství jako pravoslavné kostely, místy jde dokonce o něco mezi. Rozhodli jsme se navštívit Srebrenici, město, kde za balkánské války mělo údajně dojít k masakru 8000 lidí a genocidě. Na nás ale působila jako klidné maloměsto, kde se pořádá balkánská party. Ihned po vystoupení z auta jsme totiž uslyšeli hlasitou hudbu v napůl orientálním, napůl jihoevropském duchu, která se odkudsi linula, a prostupovala celou obydlenou oblastí. Než jsme se vydali pátrat po jejím zdroji, navštívili jsme supermarket, kde jsme se projevili jako čeští křupani na výletě v civilizaci. JJ u pokladny ukázal na zkratku "km", což je značka bosenského platidla - marky, a zeptal se, co to je, jestli to je euro. Milan si vybral nevzhledný hrneček, jenž si chtěl zakoupit, a když už byl téměř na řadě s placením, omráčen jeho pitoreskní krásou si k němu vymyslel ještě srovnatelně podivnou soupravičku, čímž zablokoval celou řadu u pokladny, navíc pak vše zpomaloval rozvláčným platebním stykem, ke kterému používal kartu. K tomu přičtěme, že všichni lidé na Balkáně narozdíl od nás voněli, zatímco my jsme začínali zavánět čím dál hrozněji, a pravidelné dýchánky v oblaku odsmraďovače po zastavení auta už tento nemilý odér nedokázaly neutralizovat s dřívější účinností. Celkově jsme tedy místní na pohled mírumilovné obyvatele možná lehce vyděsili, navíc vše pokračovalo tím, že jsme se vyvalili s náručí piv ze samoobsluhy a ihned se ptali přítomného policisty, jestli se v tomto státě smí pít na ulici a za volantem. Asi nikdo by nám neuvěřil, že si chceme hlavně prohlédnout město. Když jsme ochutnali Sarajevsko, Tuzelsko a Banjalučko pivo, šli jsme zjistit, kdo že si to pouští doma rádio Bosna tak hlasitě, že je to slyšet úplně všude. Nejdřív jsme podezírali přilehlé budovy a měli za to, že jde o koncert místní filharmonie, ale časem jsme si uvědomili, že hudba přichází z kopce uprostřed města, kde stojí kostel a mešita. Když jsme vyšli až nahoru, míjejíce davy místní omladiny, která nás přitom častovala přátelskými gesty typu odplivnutí na zem nebo přízviskem "Psi!", spatřili jsme velkou tancovačku na plácku před kostelem a cosi jako večerní jarmark s pochutinami. Svérázná hudba zněla z reprobeden do širokého okolí, muzikanti dávali svému nádobíčku pořádně zabrat, a hlavní zpěvák a speaker v jedné osobě občas do mikrofonu zahlásil, že se tu žení Milan Jovović... Milani a pivo jsou zkrátka všude. Oslava byla zajímavá a chvíli jsme ji sledovali, ale časem jsme přeci jen došli názoru, že místní se s námi asi moc družit nebudou, a že radši půjdeme jinam. Po cestě dolů z kopce se z minaretu nasvícené mešity začlo ozývat rovněž repráky zesílené svolávání věřících k modlitbě. Chvilku jsme pozorovali, jak se ovečky schází a usedají v mešitě, a pak si šli zahrát fotbálek. Tím naše návšteva v Srebrenici skončila a nasedli jsme opět do auta směr 14

15 zbytek Bosny. Po pár hodinách jízdy se začalo jevit nutným vyhledat místo k odpočinku, a tak Dominik zabočil na vedlejší silnici vedoucí strmě do kopce, vyšplhal po ní s autem několik set metrů a u kraje odstavil vůz. Nejprve chtěl sundat ze střechy spacák a lehnout si vedle auta, ale pak zjistil, že se bojí zvuků z křoví a hrůzou raději usnul za volantem. Vylézt a spát venku se odvážil jen Jakub, což se mu málem stalo osudným. Dominik měl totiž velmi živé sny o řízení a zhruba po hodině dřímot se vzbudil, zamumlal cosi o tom, že stojíme na špatný straně, dokonce že ani nejsme na silnici, nastartoval auto a spustil přitom stěrače, blinkry, ostřikovače a kdyby AP auto umělo ještě něco jiného, zapnul by to nepochybně taky. To už ho duchapřítomný Bouda uklidňoval, aby sakra neblbnul a nikam nejezdil, že venku je Jakub, ale to mu nezabránilo v tom, aby šlápl na plyn a s autem kus popojel. Až pak se mu v hlavě vše spojilo, prohlásil, že si nějak neuvědomuje, že jsme už zaparkovali ke spaní, zhasl motor a během vteřiny se uložil ke spánku. Zvenku se ozvalo: "Proč jste najednou popojeli?" Jakub byl něčím uchlácholen a začala noční schíza. Mysleli jsme si totiž, že Dominik spánek jen hraje a čeká ve tmě, až usneme, aby s autem mohl odjet a přejet přitom Jakuba. Atmosféra houstla a nikdo nevěřil nikomu. Do toho se z křoví venku začaly ozývat hrozivé zvuky, které předtím vyděsily Dominika. Totálně vystrašený Jakub začal chrápat tak, až se otřásalo celé auto. Nakonec nikdo nikoho nepřejel a probudili jsme se tam, kde jsme večer spočinuli pátek Ráno jsme vyrazili do Banja Luky a měli jsme v plánu nakoupit nějaké zásoby a večer se utábořit někde u řeky. Po cestě jsme si prohlíželi místní krajinu a obdivovali celkem solidní silnice, místy děsivý puch a neexistenci kontroly kvality ovzduší v blízkosti továren a cementáren. Kdesi u silnice jsme zmerčili lákavě vypadající hromadu melounů vyskládaných na podestýlce z hnoje a dostali na ně chuť, takže jsme zakoupili rovnou dva. Tentokrát jsme byli snězení zelené koule asi nejblíž, protože jsme se takticky rozdělili do dvou bojových jednotek ozbrojených noži a neměli slitování. Přesto opět něco zbylo. V Banja Luce jsme zašli do tržnice, kde se prodávalo leccos, a koupili si tam všemožné cokoliv. Hlavně pivo a brambůrky. Jakub si koupil překvapivě levný pásek Diesel nebo překvapivě drahou kopii pásku této značky, aby mu nepadaly kalhoty a mohl se místo myšlenek na jejich udržení na těle soustředit na svůj legrační styl chůze. Pak jsme vyrazili dál, aniž bychom věděli, kam to přesně jedeme. Úspěšnost navigátora Milana ve vyhledávání cesty na mapě Evropy z roku 1985, která nám sloužila jako vodítko po převážnou většinu našeho balkánského výletu, se totiž začala rapidně snižovat. Zatímco v Maďarsku byl schopen najít alespoň každé osmé město, v Bosně už se chytal jen tak dvakrát za den a zbytek jeho nesmělých rad o směru jízdy byly prachsprosté tipy. Bylo nám to však celkem jedno, neboť jsme neměli konkrétní cíl, pouze jsme 15

16 měli v úmyslu dostat se časem do Chorvatska a nenechat se zbytečně zabít, aby nám to pak někdo nevyčítal. Někdy odpoledne jsme zastavili u samoobsluhy jménem Konzum, do které Dominik vjel zezadu vjezdem pro zásobování, takže nám to zprvu připadalo jako tajná fabrika na zpracování lidí v Albánii. Zepředu už to byl téměř běžný obchod, pročež jsme do něj zašli pro nějaké ty zásoby k chystanému pikniku u řeky a užuž se chystali odjet, když za námi na parkoviště vyběhla celkem pohledná prodavačka jménem Biljana (podle jmenovky) a říkala něco o problému s kartou. Nic netušící Jakub se s ní vydal do útrob obchodu a jen díky své dětské naivitě a nadstandardní porci štěstí zůstal naživu. V potemnělé místnosti s háky na maso ho totiž tito obchodníci s orgány začali omakávat, aby zjistili, jestli by se něco z jeho mladého těla nedalo použít na export, což si náš nic netušící druh vyložil jako celkem příjemné sexuální náznaky a oživil myšlenky na Srbě... v tomto případě spíše Bosně. Naštěstí pro něj vrahouni při hmatání zřejmě narazili na játra ztvrdlá pravidelnou konzumací alkoholu a uznali, že tohle není vhodný dárce, takže byl Jakub propuštěn. Ještě po návratu do auta si bláhově myslel, že si skoro mohl užít příjemnou chvilku ve skladu a nakonec z toho z neznámého důvodu sešlo, ale nám bylo hned jasné, jak se věci mají. Přiťukli jsme si pivem na to, že ho pravidelné opíjení s námi pomohlo zachránit a jeli jsme dál. Kolem šesté jsme zbystřili docela pěknou řeku a drželi se silnice podél ní vedoucí. Hledali jsme místo, kde se utábořit, a cesta nás dovedla až ke sjezdu do malé vesnice, kudy pokračovala prašná vejtřaska kamsi dál. AP auto se na takových polosilnicích vyžívá, takže jsme s velkou slávou jeli, drncali sem tam a za sebou šířili mohutný oblak prachu, který na domky nebohých Bosňáků dopadá možná ještě dneska. Po pár kilometrech jsme konečně našli vjezd na pole, za nímž se rozkládala říční zákruta, vhodná k zakempení. V blízkosti stálo pár chatek a nedaleko vesnička, samotné místečko u řeky očividně už někdy sloužilo jako stanoviště rybářů, soudě podle stop ohníčku v písku a konzervy s tuňákem v křoví. Zaparkovali jsme auto na poli, vynosili z něj pivo ve skle, deky, ešusy, pivo v plechu, konzervy, instantní polévky, pivo v plastu, sekeru, pohrabáč a zbytek potřeb na táboření a začali připravovat oheň. Ještě předtím jsme se vykoupali v řece, která byla jako moře - průzračně čistá, pod hladinou byly viditelné vodní rostliny, řasy, jemný písek smísený s bahnem, mezi tím se proháněla hejna malých rybek, které se daly chytat rukou, případně ústy (jak zjistil Jakub), na dně vězely dokonce mořské mušle - prostě paráda. Jen co jsme pohrabáčem rozryli písek a vyházeli z něj přebytečnou vegetaci, vyhnali ohněm a mečem kolonii mravenců a uvelebili se u táboráku, začali jsme přemítat, co z bohaté nabídky konzerv a pitiva si dáme. Jednoznačně jsme zvolili všechno. Vařili jsme čínské polévky, normální polévky, kávu, guláše, leča, buřty, trenčianské párky, rýži s omáčkou, zkrátka vše, co se dalo. K tomu 16

17 jsme popíjeli chorvatské pivo, které jsme si zakoupili v předstihu, abychom nazítří věděli, do čeho jdeme, nebo spíše jedeme. Debaty u ohně se stočily k Dominikovu agresivnímu stylu za volantem a několik hodin jsme mu dávali pěkně zabrat. Padlo mnoho nepěkných slov a vyjasnili jsme si, která z nich nám připadají nejnepěknější a proč v běžné konverzaci neoslovovat lidi "mrdko". Diskusi jsme zakončili tím, že jsme se shodli, jak se máme rádi. Ne navzájem, ale každý sám sebe. Usnuli jsme v hromadách odpadu a kupodivu se v nich i probudili sobota Když se nám podařilo vše napěchovat do igelitových tašek a pak i do auta, vydali jsme se na cestu do Chorvatska. Museli jsme jet podél řeky několik kilometrů zpátky, ale zase jsme přitom zjistili, jak se jmenuje, a sice Una. Na hranicích do Chrovatska jsme byli nuceni čekat jen my, místní babičky a dědečkové jen pokynuli celníkům a šinuli se dál přes most do zahraničí. Žádné několikahodinové boje s celní vrchností už naštěstí nenastaly, neboť se celníci nemohli shodnout, jakou záminku si vymyslí pro žádost o úplatek, a tak nás raději pustili. V Chorvatsku jsme projížděli poměrně prudké serpentiny a přitom jsme si všimli melounu, který jsme pořád ještě nenačali, nikdo na něj neměl chuť a začínal dost překážet, takže jsme ho vyhodili. Vskutku efektně se rozprskl po celé silnici. Při příjezdu k pumpě jsme narvali do košů všechen odpad a dali si ranní kafíčko. Cestu jsme si naplánovali přes Záhřeb, protože tam ještě nikdo z nás nebyl a měli jsme dost hlad. Město nás ohromilo svou pohledností a čistotou, ale zastavit na oběd jsme se neodvážili, tak bohatě jsme si nepřipadali. Bavili jsme se hlasitým čtením chorvatských nápisů, činností, již jsme praktikovali už se srbštinou v Srbsku. Kus za Záhřebem jsme usedli k obědu do krásné prostorné restaurace, ale bylo nám oznámeno, že nic kromě pití nevedou. Obvykle by to pro nás nebyl problém, ale tady neměli žádný druh piva, který jsme dosud nevyzkoušeli, a navíc nám už vážně kručelo v břiše. Nechali jsme si tedy doporučit motorest u silnice, kde jsme o chvíli později také zaparkovali. Neodradilo nás parkoviště plné mercedesů, ale donesené menu už ano. Šokující ceny způsobily kromě poklesu našich čelistí i hromadný úprk směrem k autu, jakmile se paní číšnice vzdálila. Jako obvykle jsme mizeli v oblaku prachu a porušovali přitom několik dopravních předpisů. Další restaurant vypadal méně draze, ale ceny byly dost podobné. Nakonec jsme rezignovali a s pochopením toho, kde Chorvati berou peníze na výstavbu moderních budov v Záhřebu, jsme se rozhodli jednou v životě najíst jako Němci, nebo na koho ty ceny byly mířené - na Čechy těžko. Jakub si nejdřív poručil cosi jménem Blitva a pak se zeptal, co to je. Číšník anglický ekvivalent neznal, ale snažil se ho opsat. Kývali jsme, že rozumíme, ale nerozuměli. Ani to Jakuba neodradilo a blitvu jako přílohu si dal. Nakonec tak moc vedle nebyl, čekal ke svému ražniči chřest a byl to 17

18 špenát. Pochutnali jsme si, a to částečně osušilo slzy na našich tvářích prolité kvůli krvácejícím peněženkám a účtům. Pak nás osud zavál na hranice se Slovinskem, kde jsme se obávali, že budeme nuceni koupit si dálniční známku, ale naštěstí se tak nestalo. Následně jsme se místy snadno, místy složitěji snažili jet mimo dálnici, a dostali se až do Rakouska v povznesené náladě, kterou jsme podpořili ochutnávkou několika druhů místních lihovin a hlasitým předčítáním rakouských nápisů. Obzvláště populárním se stalo slovo "Zwiebel", ač na žádném nápisu nebylo. Před večerním a nočním přejezdem Alp jsme ještě zastavili na benzínce, kde nás zlá rakouská zaměstnankyně kárala, že nemůžeme všechen bordel z auta narvat do jednoho koše. Na JJovu omluvu, že netušil, že se do koše na odpadky nesmí házet odpadky, reagovala slovy: "Dobře, ale hlavně abyste tam nevyhodili celý to auto." Toto šokující znevážení majestátu AP auta nás znechutilo a rozhodli jsme se Rakousko co nejdřív opustit a vrátit se konečně domů. Nebylo to ale nic lehkého, protože cesta vedla horami, vražednými serpentinami a hlavně tmou, kterou narušovala jen dálková světla rakouských aut schválně nám mířící do očí. AP auto chvílemi přestávalo brzdit a vypadalo to, že možná přestane jet úplně, ale nakonec nás dovezlo až do Česka. Těsně před příjezdem do Budějovic jsme ještě stačili, a to dokonce dvakrát, zabloudit v Trhových Svinech, o nichž jsme točili propagační video obsahující i instruktážní jízdy zobrazující, jak se tam lze kam dostat. Inu, tak jest. Projeli jsme 9 zemí, ale před sto lety bychom byli vystrčili paty z monarchie asi jen přímo v městě Bělehradu. Na druhou stranu jsme ani jednou nebyli nuceni vytáhnout cestovní pas. 18

19 Seznam piv Okusili jsme za těch 8 krásných dnů celkem 41 různých značek piva, zde je jejich soupis ve víceméně náhodném pořadí: 1. Zlatý Bažant 2. Gösser 3. Bürger 4. Dreher 5. Lav 6. Arany Ászok 7. Ciuc 8. Skol 9. Nastro Azzuro 10. Nikšičko 11. Jelen 12. Platan 13. Pils Plus 14. Sarajevsko 15. Tuzelsko 16. Nektar Banjalučko 17. Tuborg 18. Zagorka 19. Ariana 20. Kamenitza 21. Zipfer 22. Weißgold 23. Ursus 24. Šumensko 25. Karlovačko 26. MB Pils 27. Preminger 28. Laško 29. Bavaria 30. Pan 31. Ožujsko 32. Tomislav 33. Union 34. Export Pils 35. Null Komma Josef 36. Pittinger 37. Puntigamer 38. Stiegl 39. Murauer 40. Anheuser Busch Budweiser 41. Trumer Pils 19

20 Mapa 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Do Samsonovy kašny hodili stůl a utrhli stěrač z auta. Mladíky přistihli strážníci

Do Samsonovy kašny hodili stůl a utrhli stěrač z auta. Mladíky přistihli strážníci Čtvrtek, 14. ledna 2016 Zdroj: Jižní Čechy Teď (odkaz) Rubrika: Budějovicko Autor: Markéta Snížková Do Samsonovy kašny hodili stůl a utrhli stěrač z auta. Mladíky přistihli strážníci ČESKÉ BUDĚJOVICE -

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

2. DEN PŘÍJEZD A ZAHÁJENÍ

2. DEN PŘÍJEZD A ZAHÁJENÍ Klub Pathfinder O prázdninách se naši pathfindeři zúčastnili mezinárodního evropského CAMPOREE, které připravilo Interevropské oddělení dětí a mládeže. CO JE CAMPOREE Týdenní až desetidenní prázdninové

Více

Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009)

Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009) Col de la Bonette aneb cesta do nebe mezi veterány (12.9.2009) První výlet v Haute Porvence jsme naplánovali již doma. Inspirací se nám stala kniha Jak se jezdí do nebe, kterou jsme dostali k vánocům.

Více

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI

1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI 1. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ - O PRAOTCI ČECHOVI Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Kdysi dávno žily u řeky Visly rodiny dvou bratrů. Jeden se jmenoval Čech a byl vojvodou, stařešinou, náčelníkem.

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Program pro skupiny: Cena: Kč 1.150, -/os.ubytování v hotelu (Kč 990,-/os. ubytování nad vinnými sklepy)

Program pro skupiny: Cena: Kč 1.150, -/os.ubytování v hotelu (Kč 990,-/os. ubytování nad vinnými sklepy) Krajinou Lichtenštejnů Přijeďte se přesvědčit o jedinečnosti Lednicko-valtického areálu. Tento unikátní park o rozloze okolo 280 km2 tvořil mocný rod Lichtenštejnů po dobu tří staletí a od roku 1996 je

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově

Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově Státní zámek Plumlov, ubytování v Plumlově Státní zámek Plumlov Zámek nedávno oslavil 333 let svého výročí od založení a byl pro nás lákavou nabídkou k návštěvě, případný pobyt v Plumlově umožňuje podnikat

Více

V sobotu 5. září naši hasiči ve složení Jiří Sáblík, Miloš Langpaul, Bohumil Mokrý, František Vencálek, Petr Sáblík, Petr Štursa, Josef Halík a Hana Neprašová vyrazili na dalekou cestu s naší nově opravenou

Více

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince.

Na informacích na letišti se dá zjistit jízdní řád vlaků a vzít si mapku města s názvy v latince. Tbilisi Doprava z letiště centrum Tbilisi Taxík - 15-35 GEL Vlak 0,5 GEL/osoba, vlakové nádraží je přímo naproti letišti. Cílová stanice ve městě je Station Square. Další důležité nádraží je Didube. Točené

Více

Letní lezení ve Francii

Letní lezení ve Francii Letní lezení ve Francii Někomu se možná může zdát, že jet lézt do Francie v létě je trochu šílené. Neříkám, že ne,ale určitě se tu dají najít krásné oblasti, kde si můžete pohodově zalézt, vykoupat se,

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Maroko levně a na vlastní pěst. Krásný trek pohořím Antiatlas

Maroko levně a na vlastní pěst. Krásný trek pohořím Antiatlas Maroko levně a na vlastní pěst. Krásný trek pohořím Antiatlas 12. ledna 2015 Michal Hruška, pro idnes.cz Maroko není jen poušť a oceán. Městečko Tafraoute, uhnízděné v nádherném, klidném údolí Ameln, je

Více

Beskydy letos již počtvrté

Beskydy letos již počtvrté Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide; černooký bača ovečky zatáčá. Aj, bačo, bačo náš, černú košulku máš; kdo ti ju vypere, když maměnky nemáš? Beskydy letos již počtvrté ve dnech 3. - 5. 6. 2014. Na pozvání

Více

Někde je přes vodu i můstek, ale to je nuda.

Někde je přes vodu i můstek, ale to je nuda. Ahoj kamarádi, Zvu vás všechny srdečně na tradiční cyklovýlet z Prahy do Příbrami. Máme tentokrát jubileum, je to již 10. ročník a o to více se na vás těším. Letos pojedeme trasou, která bude téměř kopírovat

Více

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com Ke konci roku jsme vyrazili na dva projektové dny. Ten první se vztahoval k výuce dějepisu. Učili jsme se totiž o pravěku, tak jsme vyrazili do Prahy do Národního muzea, kde probíhala výstava právě k pravěku.

Více

Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního

Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního Olympiáda ve Vencouveru se zlomila do druhé půlky a my se vydali na letošní běžky do rodiště jednoho z potencionálních medailistů tohoto zimního klání, do okolí Klínovce na hřebeny Krušných hor. Ty jsou

Více

Exkurze do Galerie moderního umění v HK

Exkurze do Galerie moderního umění v HK Vážení čtenáři, jsme velice rádi, že držíte v rukou náš časopis. Vydáváme ho proto, abychom vás informovali o tom, co se v naší škole děje, a taky proto, že vás chceme pobavit v našich kvízech. Hodně jsme

Více

Ověření zlatonosnosti Brslenky a Zlatého potoka

Ověření zlatonosnosti Brslenky a Zlatého potoka Ověření zlatonosnosti Brslenky a Zlatého potoka O prodlouženém víkendu 4.-6. července 2015 jsme s Evikem a s Lubošem podnikli výpravu do okolí Golčova Jeníkova. Cílem byla v minulosti amatérskými zlatokopy

Více

Ostravou na vuzku a dovolená s partyju

Ostravou na vuzku a dovolená s partyju Ostravou na vuzku a dovolená s partyju Dobrý den dámy a pánové, v první části Vám zkusím přiblížit Ostravu a bariery. Zkraje zabrousím trochu do historie. V době mého úrazu se architektonické a dopravní

Více

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu sekačku, co měl vždycky Jarda půjčenou přes Peprníka

Více

k závěru, že poji š ť o vna nic

k závěru, že poji š ť o vna nic JAK TO S KRÁDEŽÍ AUTA BYLO DOOPRAVDY? Jednoho dne za mnou přišel udýchaný pán. Rozčileně mi vyprávěl, co se mu přihodilo. Došli jsme na místo činu, k městskému divadlu. Znova jsem si nechal vše vysvětlit.

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách

Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Den čtvrtý neděle 21. června 2015 Sloup v Čechách Ráno jsme se opět probudili do neslunečného dne. Dnešní den jsme potřebovali, aby nám počasí přálo a tak jsme poustevníkovi na hrad vzkázali, ať pošle

Více

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8

eokoukané Č E R V E N E C 2 0 0 8 M A L T A V A L L E T T A 107 120-124_etiopie6.indd 120 8.7.2008 15:35:30 E T I O P I E N eokoukané zážitky Pokud rádi fotografujete, můžete spojit příjemné s užitečným odpočinek v jedinečném prostředí

Více

Zpravodaj. Číslo 5/2014. Společenský večer MÚSS Plzeň 2014. Další fotografie ze Společenského večera na straně 2.

Zpravodaj. Číslo 5/2014. Společenský večer MÚSS Plzeň 2014. Další fotografie ze Společenského večera na straně 2. Zpravodaj Číslo 5/2014 m ě s t s k ý ú s t a v s o c i á l n í c h s l u ž e b m ě s t a p l z n ě Společenský večer MÚSS Plzeň 2014 Další fotografie ze Společenského večera na straně 2. Společenský večer

Více

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2013 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Nejbližším městem a centrem kulturního dění je malebný Omiš s ústím řeky Cetiny do moře. Pro návštěvu

Více

Tak AHÓÓÓÓJ v srpnu 2015!!!!! Všem 42 účastníkům děkují organizátoři: Pavel Chalupský a Láďa Plochý.

Tak AHÓÓÓÓJ v srpnu 2015!!!!! Všem 42 účastníkům děkují organizátoři: Pavel Chalupský a Láďa Plochý. Policejní rafťák Vážení IPA kamarádi a přátelé, rok se s rokem sešel a opět píšeme zprávu o našem, již závěrečném sjíždění Vltavy. Tentokrát jsme sjeli poslední úsek, a to ze Zlaté Koruny do Boršova což

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce

Více

Strážníci besedovali se seniory v Komunitním centru Máj

Strážníci besedovali se seniory v Komunitním centru Máj Pondělí, 26. října 2015 Zdroj: Regiony24.cz (odkaz) Rubrika: AKTUÁLNĚ/ SPOLEČNOST Strážníci besedovali se seniory v Komunitním centru Máj Strážníci besedovali se seniory v Komunitním centru Máj. V pátek

Více

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2014 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru

Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2014 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Přijměte pozvání pro vaši dovolenou 2014 do Chorvatska, oblasti střední Dalmácie na Omišskou riviéru Nejbližším městem a centrem kulturního dění je malebný Omiš s ústím řeky Cetiny do moře. Pro návštěvu

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Petr Husar, www.e-matematika.cz nesnesitelně snadná matematika! Test z matematiky základní školy úroveň 2 řešení

Petr Husar, www.e-matematika.cz nesnesitelně snadná matematika! Test z matematiky základní školy úroveň 2 řešení Test z matematiky základní školy úroveň 2 řešení Každá otázka je za 1 bod, celkový počet bodů je 20. 1. Tři podnikatelé srovnávali své výdaje za měsíc listopad. Novákovy výdaje byly dvakrát větší než Šindelářovy

Více

NĚMECKO - Údolí Mosely

NĚMECKO - Údolí Mosely NĚMECKO - Údolí Mosely Nabídka incentivní cesty spojené s degustací vín Termín: 26. 30.8. 2015 Počet: 10-15 osob rodí se zde ta nejušlechtilejší vína z odrůdy Ryzlink rýnský Program cesty Během tohoto

Více

PONDĚLÍ 10.2. Cusco s příchutí koky a morčete

PONDĚLÍ 10.2. Cusco s příchutí koky a morčete PONDĚLÍ 10.2. Cusco s příchutí koky a morčete V pondělí ráno jsme se rozloučili s Jitkou, dojeli na letiště a už za hodinku jsme přistávali v Cusco, výchozí bod pro cestu na Machu Picchu. Hostel jsme vybrali

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

itinerář VeterÁn show huť 2015 www.veteranshowhut.cz Účastník akce Startovní číslo Počet bodů SDH Huť ve spolupráci s OU Pěnčín předává

itinerář VeterÁn show huť 2015 www.veteranshowhut.cz Účastník akce Startovní číslo Počet bodů SDH Huť ve spolupráci s OU Pěnčín předává SDH Huť ve spolupráci s OU Pěnčín předává itinerář účastníkovi akce VeterÁn show huť 2015 Obec Pěnčín Účastník akce Startovní číslo Počet bodů 1 Sponzoři a partneři akce supšs Farma Dolenec Jako od Babičky

Více

SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ 1. KOLA:

SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ 1. KOLA: Seznam otázek dopravní soutěže KOLO 1. Otázka č.1: Jaká pravidla platí pro používání cyklistické přilby? -je povinná pro osoby do 15 let B- není povinná C- je povinná pro osoby v jakémkoliv věku D- je

Více

Zpracovala Nová Milena - příběhy Čeháková Ludmila korektura Ing. Vlach

Zpracovala Nová Milena - příběhy Čeháková Ludmila korektura Ing. Vlach Celý měsíc se budeme seznamovat s pojmem láska. Musíme poznat co to slovo znamená. Před každým křesťanským kruhem si budeme vyprávět jeden mini příběh a vy samy děti určíte, zda je to láska a pohoda nebo

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Hurá na Prahu a její věže! Jednoho letního dne se plyšový medvěd Karamel vydal na cestu z Londýna do Prahy. V učebnici vlastivědy četl, že tam mají přesně sto věží. Moc

Více

OHŘE 89. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz

OHŘE 89. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz OHŘE 89 Letošní výprava na Ohři byla dosti kuriózní. Na řeku, která měla právě v tuto dobu 14 cm pod stav a podle zpráv Československého rozhlasu byla absolutně nesjízdná se vydaly pouze 3 posádky. Z nich

Více

Městská policie České Budějovice hledá nové strážníky

Městská policie České Budějovice hledá nové strážníky Čtvrtek, 6. srpna 2015 Zdroj: Regiony24 (odkaz) Autor: Věra Školková Městská policie České Budějovice hledá nové strážníky Strážník MP České Budějovice s rotvajlerem Cesarem. Autor / zdroj: Mgr. Václav

Více

www.cestovanisvetem.cz

www.cestovanisvetem.cz Kolymbia, hotel Marathon turistické středisko Letovisko Kolymbia (též Kolimpia) Kolymbia se nachází na východní části ostrova Rhodos. Letovisko je vybudované především pro turistickou sezónu, takže na

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Máme únor, a tak. Orgie.

Máme únor, a tak. Orgie. 50 FOTOVIDEO ÚNOR 2015 PRAXE / Máme únor, a tak Orgie. PETR JAN JURAČKA www.juracka.eu juracka@natur.cuni.cz www.facebook.com/petrjanjuracka Ne, nebudu se na ty fotky koukat. Zaplatit si zájezd do Afriky,

Více

1. DEN Na nádraží jsme se měli sejít v 8 35 h ( Terka 8 25 h). Všichni, až na výjimky (nebyla to Terka) přišli včas. Jeli jsme naší oblíbenou trasou, vlakem samozřejmě. Vyzkoušeli jsme si krásný, nový

Více

Podzimní postřehy z lesních dnů

Podzimní postřehy z lesních dnů Podzimní postřehy z lesních dnů Děti mají nožičky malé a přesto šikovné. Naše cesty často vedou cestou necestou. Zdolávání kopců a údolí v okolí dětem nedělá žádný problém. V září nám slunko svítilo na

Více

Setkání mladých ve Strašíně

Setkání mladých ve Strašíně Setkání mladých ve Strašíně Klasická setkání leopardů, jejich majitelů a chovatelů, které pořádáme od r. 2004, se konala ve Strašíně již několikrát. Lesní hotel v Laznech je příhodné místo, i když poslední

Více

Terénní exkurze Kavkaz 2016

Terénní exkurze Kavkaz 2016 Terénní exkurze Kavkaz 2016 Drazí kolegové, drahé kolegyně, Východoevropské vzdělávací a kulturní centrum, o.p.s. (EEECC) vás zve na Terénní exkurzi Kavkaz 2016. Exkurze vedená s důrazem na praktickou

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:

[2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít: 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech

Více

Punkevní jeskyně a Macocha

Punkevní jeskyně a Macocha Punkevní jeskyně a Macocha Punkevní jeskyně a Macocha krasová oblast Punkevní jeskyně a Macocha jsou jednou z nejznámějších krasových oblastí v celé ČR. V jejich okolí lze nalézt i další zajímavé lokality,

Více

Poznáváme dřevěné kostely - část IV

Poznáváme dřevěné kostely - část IV Poznáváme dřevěné kostely - část IV Povídání bych mohla začít slovy klasika Vladislava Vančury "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným". Nečekáme tedy na volný, ale deštivý víkend a vyjíždíme zcela

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

párty dle Vašeho přání, nápadů a požadavků slavnostní obědy,večeře, občerstvení svatby narozeninové oslavy pro vás i pro děti příprava konferencí

párty dle Vašeho přání, nápadů a požadavků slavnostní obědy,večeře, občerstvení svatby narozeninové oslavy pro vás i pro děti příprava konferencí párty dle Vašeho přání, nápadů a požadavků slavnostní obědy,večeře, občerstvení svatby narozeninové oslavy pro vás i pro děti příprava konferencí zajištění ubytování a dopravy pronájem prostorů realizace

Více

Lofotské rybaření aneb rybářem snadno a rychle (průběžně celý výlet, hlavně ale 27. 6. - 4. 7. 2009)

Lofotské rybaření aneb rybářem snadno a rychle (průběžně celý výlet, hlavně ale 27. 6. - 4. 7. 2009) Lofotské rybaření aneb rybářem snadno a rychle (průběžně celý výlet, hlavně ale 27. 6. - 4. 7. 2009) Již při plánování výletu v Ústí jsme počítali s tím, že na Lofotech chytíme nějakou tu rybu, jako zpestření

Více

Místo jejich rodinného drama

Místo jejich rodinného drama Místo jejich rodinného drama 1 HLUŠEC 2008 Jsme s ním teď sousedé na našich venkovských sídlech. On zrovna neoplývá jemností sluchu. To ho skutečně netíží. Spíše naopak, k jeho profesi řidiče jemný sluch

Více

Já nechci do školky! Aní, kakám! slyším takřka ze spaní volání prostřední dcery Johanky a je mi jasné, jaká scénka se odehrává. Johanka sedí na záchodě, za chvilku seskočí, vystrčí zadeček a budec čekat,

Více

PRŮVODCE PO STOPÁCH IR 18

PRŮVODCE PO STOPÁCH IR 18 Historický C. k. Řadový pěší pluk č. 18, z. s. Hrádek 36, 503 15 Nechanice IČ: 64809200 Bankovní spojení: ČSOB, a. s., pobočka HK, č. ú.: 184523884/0300 Tel: +420 605 837 097 E-mail: 18IR@email.cz, klika-m@email.cz

Více

ewrc.cz Finsko poprvé a určitě né naposledy Autor: -Doktor-, 31. 8. 2015 19:14

ewrc.cz Finsko poprvé a určitě né naposledy Autor: -Doktor-, 31. 8. 2015 19:14 Finsko poprvé a určitě né naposledy Autor: -Doktor-, 31. 8. 2015 19:14 Je to už hodně let, co padlo rozhodnutí jet alespoň jednou za rok podívat se na světovou rally. Už od prvního Německa jsme se bavili,

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích.

1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích. S11A 1. Správně vybavené jízdní kolo Dokresli jízdní kolo na obrázku a nakresli mu i výbavu. Výbavu jízdního kola najdeš v rámečcích. zadní brzdy zvonek zadní odrazka přední brzdy přední odrazka odrazky

Více

CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela. Václav Klein

CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela. Václav Klein CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela Václav Klein Text a fotografie 2015 Václav Klein Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-7536-012-0

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič

HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič HŘIŠTĚ A KOUPALIŠTĚ jako životabudič Hřiště a koupaliště nás zaujala pro svou schopnost vytáhnout lidi ze zahrádek a Hřiště a koupaliště nás zaujala pro svou schopnost vytáhnout lidi ze zahrádek a gaučů,

Více

49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6

49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6 49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6 Již po 49. se letos konala v Bedřichově Jizerská 50. Bohužel bylo málo sněhu a musela být uzpůsobena speciální 4km trať, lépe řečeno okruh, který byl zasněžován a

Více

Osnova, nadpis. Osnova, nadpis

Osnova, nadpis. Osnova, nadpis Šablona č. II, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Český jazyk a literatura Komunikační a slohová Osnova, nadpis Tvoření osnovy a nadpisů Ročník 4. Anotace Tento pracovní list

Více

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd.

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. Štědrý den u nás doma O. Polcar Už od rána jsme s mojí sestřičkou Zuzankou čekali na Ježíška. Maminka řekla, že musíme počkat do večera. Celý den jsme byli oba hodní.

Více

14. června 2005. 16. června 2005

14. června 2005. 16. června 2005 14. června 2005 jsme s tátou dosmolili a odeslali naše vyjádření k psychologickýmu posudku. 16. června 2005 Včera Kili usnul vyčerpáním až poté, kdy jsem ho půl hodiny zdárně ignorovala a předstírala jsem,

Více

Tajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic)

Tajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic) Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/tajemstvi-ukryte-v-pohledech-12-cast-fotografie-zboleradic) Tajemství ukryté v pohledech - 12. část (fotografie z Boleradic) 1. 11. 2008 Marta Dnešní příspěvek

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Click here to get your free novapdf Lite registration key

Click here to get your free novapdf Lite registration key Slovo šerifa Ahoj Kamarádi. Tak nám jaro už pomalu končí a konečně držíte v rukou další číslo oddílového obšťastníku, které je ta trochu šité horkou jehlou. Ono bylo už skoro hotové, ale nějak se nedostalo

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

VÍTEJTE PRAŽSKÉ KULTURNÍ A JINÉ POCHOUTKY

VÍTEJTE PRAŽSKÉ KULTURNÍ A JINÉ POCHOUTKY jaro 2016 VÍTEJTE Vážení přátelé dobrého jídla a pití, právě jste otevřeli první vydání nového čtvrtletníku společnosti Ventura Food & Catering. Jak napovídá již samotný název našeho magazínu, rozhodli

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE Barevný podzim Ve čtvrtek 30. října 2014 se uskutečnila akce s názvem Barevný podzim, které se mohly zúčastnit děti z prvního stupně. Barevný podzim spočívá v tom, že si děti mohly určit skupinky anebo

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011.

Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011. Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy 28.10.2011. Zmieniony 14.11.2011. Relacje czeskich uczniów z pobytu w Łukowicy Program Comenius - návštìva v Lukavici Den 1. Cesta ze Dvora Králové n.. L. do

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Svatopluk Václav Vobejda. Kérkonošské poudačky a pšouky vysočiny

Svatopluk Václav Vobejda. Kérkonošské poudačky a pšouky vysočiny 1 Svatopluk Václav Vobejda Kérkonošské poudačky a pšouky vysočiny 2 Kérkonošské poudačky a pindy Na tech našich horách se toho nažvanilo až hanba. Ale to, co vám budu vyprávět je svatá pravda, poňáč vám

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název aktivity. Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace. Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526 III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Vranov nad Dyjí 12.-14.6.2015 Za podpory z kampaně P&G Press trip s ambasadorkou Mirkou Knapkovou Na vodě s Mirkou Aktivity na pláži Výlet do okolí DĚKUJEME!

Více

Bleskový výsadek MOA v Anglii. (aneb Londýn-Cambridge-Canterbury)

Bleskový výsadek MOA v Anglii. (aneb Londýn-Cambridge-Canterbury) Bleskový výsadek MOA v Anglii (aneb Londýn-Cambridge-Canterbury) Rakovník jsme opouštěli ve středu 12. 9. kolem třetí hodiny odpolední. Přijel pro nás zájezdový autobus, kterým jsme po chvíli dorazili

Více

Informace o skautském táboře 2016

Informace o skautském táboře 2016 Informace o skautském táboře 2016 Letošní skautský tábor se koná znovu a zas poblíž vesničky Javoří GPS pozice:49 47'32.538"N, 16 48'26.115"E Stavění tábora: 29.6.-3.7.2016 (pro děti starší 12-ti let a

Více

POVLTAVSKÉ SETKÁNÍ BALTÍKŮ - 9.ročník - 17.10. a 18.10. 2014

POVLTAVSKÉ SETKÁNÍ BALTÍKŮ - 9.ročník - 17.10. a 18.10. 2014 POVLTAVSKÉ SETKÁNÍ BALTÍKŮ - 9.ročník - 17.10. a 18.10. 2014 1. Úloha výcvik samuraje (24 bodů) a. Každý samuraj se musí učit. V této úlozu probíhá jeho výcvik. Na ploše se najednou objeví nápis stejný

Více