Jazyk a jazyková komunikace - uební text -

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jazyk a jazyková komunikace - uební text -"

Transkript

1 Jazyk a jazyková komunikace - uební text -

2 Uební text vytvoen v rámci projektu Spolená cesta ZŠ Horní Lide ZŠ Francova Lhota ZŠ Valašská Polanka Obec Horní Lide r Publikaci vypracovaly : Mgr. Marie Šenkeíková Mgr. Miluše Sucháková Mgr. Ivana Plátková Ilustrace : žáci ZŠ Horní Lide a Francova Lhota TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY 2

3 Úvod Cílem tohoto projektu bylo shromáždit pohádky, povsti a vyprávnky z jednoho z nejkrásnjších míst Valašska, z Hornolideska, a vytvoit jakýsi ucelený pehled, který by se stal i souástí regionálního vyuování na všech základních školách Hornolideska. Naše dti znají mnoho pohádek snad z celého svta, ale pohádky a vyprávnky svých prapedk jsou pro n zcela neznámé. Zamily jsme se na ti hlavní oblasti: na strunou charakteristiku lidové mluvy, v jazykové oblasti na specifinosti valaštiny a v literární, která tvoí tu nejrozsáhlejší a nejkrásnjší ást, na výrazové formy. Do souboru jsme pojaly pohádky, povsti, zkreslené historické skutenosti, které dlouho kolovaly v ústní lidové slovesnosti, než byly zapsány. Nesledovaly jsme písné vymezení hranic mezi jednotlivými literárními útvary. Naším hlavním cílem bylo oživit a pinést žákm do škol v regionu Hornolideska skromnou kytiku lidové tvorby na Valašsku, které je jejich domovem. Všechny vyprávnky byly shromáždny na základ przkum regionální literatury, archiválií a terénních výzkum. Staí pamtníci rádi vyprávli to, co sami slýchávali od svých prarodi. Práv tyto terénní vyprávnky nesou stopy pravého valašského náeí, které dnes už tém neslyšíme, protože mladší generace je neužívá. Valaština stojí na pokraji vymizení z jazykového úzu, a proto se autorky tohoto projektu rozhodly shromáždit tento poklad našich prapedk a zachovat vám, mladým tenám, doklad toho, jakým jazykem se díve na Valašsku mluvilo. Krásná literatura nemá ráda hranice, a proto je nutné podotknout, že jsme do projektu zaadily i jednu povst z Brumova, nebo má dv obdobné verze na Hornolidesku, dotkly jsme se jednou povstí i Valašských Klobouk a Vsetína. A protože celému kraji vévodí mytická hora Radhoš, bylo by smutné, kdybychom se nezastavily u zrodu povstí, které objasují nejen vznik hory, ale i msteka Rožnova, nebo msto a hora vždy nerozlun patily k sob. Marie Šenkeíková 3

4 Lidová mluva Valaština (Struná charakteristika hornolideského dialektu) Náeí valašské (valaština) jako celek pedstavuje náení útvar v rámci eského národního jazyka jedinený, výrazov mimoádn zajímavý a svými specifickými rysy zeteln vymezitelný. Osobitost valašského dialektu i jeho celková povaha vyplývají jednak z jeho okrajového postavení na území eského jazyka, jednak z jeho píslušnosti do jazykové oblasti kultury karpatské. Toto obojí podmínilo vznik dvou výrazných dominant valaštiny: výrazná starobylost, která potvrzuje autochtonnost jejích nositel zetelná cizorodost salašnických výraz, které existují ve valaštin dodnes. Lidová mluva v regionu Vsetín je pedstavována pedevším východomoravským dialektem valašským, který zahrnuje ti typy: rožnovský, meziíský a vsetínský, do nhož se adí všechny obce na Hornolidesku (Valašské Píkazy, Lužná, Leskovec, Seninka, Prlov, Pozdchov, Lideko, Horní Lide, Stelná, Lanov, Študlov, Valašská Polanka, Valašská Senice, Francova Lhota, Pulíny). Tradiní autochtonní náeí, kterým se na Hornolidesku od nepamti mluvilo pod vlivem nových pomr mizí. Ústup nkterých náeních prvk je zapíinn zánikem píslušní reálie, a to i lexikální, jiné mizí díky tomu, že se píslušníci rzných náeí hojn stýkají a vzrstá i psobení spisovného jazyka na mluvu nespisovnou. Na celém našem území stále narstá poet odborných škol, školní vzdlání se stále rozšiuje a zdokonaluje, psobí denní tisk, rozhlas, televize, etba literatury, a to vše podporuje stírání náeních znak. To má za následek, že v náeí více ustupují hláskové, morfologické a lexikální jevy, kterými se daný dialekt odlišuje od náeí sousedních nebo od spisovné eštiny. Celý tento proces však nepsobí stejnou mrou na všechny obyvatele. Mladší lidé s vyšším vzdláním, kteí jsou ve stálém kontaktu se spisovným jazykem, používají náeí velmi málo, ba dokonce si dovolíme íci, že dnešní mládež ve školách tém nezná nkteré archaismy, které používají starší lidé. Praxe ukázala, že žáci ani nedokáží tato slova správn peíst, vbec nerozumí jejich významu a slovesné umní ve valaštin je pro n tém nepochopitelné. Proto je zachycení mluvnické stavby tradiního náeí a jeho lexika v naší oblasti Hornolideska úkol nanejvýš naléhavý. Ve svém hodnocení bych se soustedila na pejímání slov, tvarosloví, slovesné tvary a nkteré typické slovotvorné sufixy. Slovní zásoba valaštiny má mnoho spolených slov s jinými dialekty (rožnovským, valašskomeziíským), ale je do znané míry shodná se slovníkem jiných eských dialekt. Má všechny rysy pízrané pro lidovou mluvu, které jsou z hlediska národního jazyka okrajové, zasažené v minulosti silným vlivem karpatské salašnické kolonizace. Je možno u ní pozorovat ti základní charaktertistické rysy: 4

5 vrstva starobylých výraz, což jsou výrazy pvodu obecn slovanského, nap. céra, hvzda, mama, roba, poval (strop) vrstva pejatých slov pvodem nmeckých futro (krmivo), hemova (brzdit), štokrla (stolika), švajnerajn (nepoádek), tepich (koberec), šmakovat (chutnat) vrstva výraz spjatá s karpatským salašnictvím, která je tou nejvýznamnjší vrstvou, je z velké ásti jedinená a po staletí pro Valašsko píznaná. Znaná ást tchto valachism se u nás drží i v dnešní dob. Náleží sem slova jako brynza, cap, cárek, gazda, etina, fujara, ogar, kotár, kdel, koliba, salaš, valach, grapa (rokle), aj. U tchto slov se pipouští možnost pímého vlivu rumunského (cap, cárek, grapa), maarského (aldamáš, bagane, gazda) nebo polského (moldánky). Nkterá slova cizího pvodu jsou nahrazována eskými výrazy nap. curyga (couvat), servét (ubrus), platfús (plochá noha), šlapcukem (pšky), aj. S hospodáskou promnou obcí na Hornolidesku mizí i nkteré výrazy, které byly spjaty s dívjším zpsobem života (íica síto, máselnica nádoba na stloukání másla, hrbaa druh devaské pily, hemovák druh etzu), pojmenování ástí odv (frtoch zástra, kordula vesta ke kroji, krpce obuv), názvy rostlin (pléška pampeliška, kuaa druh trávy). Je pravdou, že záznam textu v pvodní archaické podob je velice tžkopádný a pro tenáe složitý. tená by pi tení v náeí neml být rušen luštním nebžných symbol a písmových kombinací. Grafický obraz textu by se ml co nejmén lišit od obrazu slov, jak jej máme zafixován ze spisovného jazyka. tenái jde pedevším o píbh, zajímavá a trefná pirovnání, vtipné frazeologické obraty a lidová rení, nikoli o tžkopádné hláskoslovné náení znaky. Vydavatelé knih psaných v náeí, ale i mladší pamtníci proto vesms používají zjednodušeného záznamu, který se podobá souasnému spisovnému jazyku. Vypouští hlásku tvrdého l, krátí dlouhé samohlásky v píestí minulém, používají, upouští od spodoby, užívají transkripci u slov, která zaínají v náeí na i, í (iskra, jiskra), podmínková spojka li se užívá ve spisovné podob, neuritek zakonují na t. Toto zjednodušení neubere nic na kráse dialektu a tenái i posluchai znan usnadní a zpíjemní etbu i poslech. 5

6 Specifinosti valaštiny 1. tvrdé ł hłava, łože, łúka, łuft 2. chybí dvojhláska ou-, místo ní ú- múka - mouka, trúba - trouba, lúka - louka 3. spodoba k/g gde, nigdo, gdyž, i dyž, nigde v/f fela, fil vynechané j su, ste i zte, sme i zme 4. v koncovce substantiv na míst -í je -é obilé, zelé, petrželé 5. podstatná jména rodu mužského v plurálu 3.pád zakonení na om- chlapom, ogarom, hrncom 6.pád - zakonení na ách kosách, gaách, starosách 6.pád zakonení na och chlapoch, ogaroch, hrncoch 6. dloužení samohlásky v píestí minulém nejtypitjší znak valaštiny dlál, hledál, nosíl, sbírál, vachtál, 7. ástice li se nevyslovovala víte-i co?, bude-i to? 8. asté jsou složené pedložky po-mezy, po-nad, po-za, s-po-za, s-po-mezi 9. pi stupování pídavných jmen se nemkí suchší, drahší 10. pechodník pítomný byl zakonen na a pía zvojny,bua teb, nerozmýšlaja sa,iacy ven 11. vta úelová se spojkou aby/coby vylézli na strom, coby lepší vidli. Šél tam, coby sa optál. 12. slovesa citov zabarvená mají typické pípony: -ýca: hopýca, kopýca -ýa: ehýza, vachýa -i: zygli, troji, zgrbli -í: dóí 13. slovesa expresívní a zvukomalebná dnes už zanikají a jsou nahrazována výrazy ze spisovného jazyka (kmása trhat, rozdrapi otevít) 14. neuritky zakonené na péc, nés - užívaly se v Lideku, ve Stelné, v Horní Lidi, ve Valašské Senici, na Pulinách, ve Valašské Polance (jižní ást Vsetínska). Užívali je jen nejstarší obyvatelé (íkalo se jim oáci ). 15. neuritky zakonené na t péct, nést se užívaly ve Valašských Píkazích, Študlov, Lanov a Pozdchov (jihozápadní ást Vsetínska) 16. tvar 7. pádu osobního zájmena já se mú 17. výslovnost ss - massa Mizí i svérázné nadávky hepa, zmata, podegra, pagáža a starobylá citoslovce šúst, smýk, róch, drapýc. 6

7 Svou nezastupitelnou úlohu mají v lidové mluv pedevším slovesa, která jsou siln expresívní a asto jedinená. Odráží se v nich humor, smích, práce i filozofie Valach. Náení ukázky: B: báat/ kouit i zbít: Dcka báaly zemákovú ma. Nabáali mu, co sa do ho vešlo. blákat/ kiet i zpívat: Co bláeš? Bláeš, bláeš, ale noty to nemá. C: camrat/ mluvit i toulat se: Furt cosi cameš. Gde sa cameš tak dlúho? : máat/ kouit: Vymáál šecky cigarety. D: dlábit/ makat: Zaséj tú koku dlábíš? dulit/ pít: Vydulí šecko pivo. F: famfrnt/ plašit se: Co sa famfrníš? falírovat/ falutovat toulat se: Už týden falutuje (falíruje). frfnit/ pehrabovat: Co sa frfníš v tom jídle? G: gébit/ plakat: Co furt gébíš? glanit/ leštit: Vyglanila okna. gyglat/ klátit: Gygle sa n zub. H: habat/ hamonit shromažovat: Celý život enem habál. Už sa dos nahamoníl. hnípat/ lenošit: Zaséj hnípe a nic nedlá. huntovat/ niit: Huntuje si zdraví. CH: chrnt/ spát: Celú schzu prochrél. Bž už chrnt. chlópat/ fackovat: Nachlópál mu, až haba. chlápat/ padat: Nachlápalo snhu až po kolena. 7

8 M: mandrit/ pehrabovat: Všecky háby pemandríl. P: palázat/ kiet: Co na ma palázáš? pakovat/ balit: Spakuj sa a vypadni! plkotat/ vyprávt: Tetky plkotaly cože nového v ddin. psut/ pomlouvat: Zepsúl ho, že by si od nho pes kúrku nevzál. R: rátat/ poítat: Zrátaj si peníze.poráceme sa spolu. rozgávit/ rozmakat: Rozgávím a jak hada! S: stapit/ sa ohradit se: Co sa stapíš? schrastit/ vzít: Schrastíl šecky peníze a v nohy. Š: špacírovat/ - procházet se: Špacírovál sa jak gróf. špórovat/ spoit: Celý život enem špórovál. špolúdat/ hledat: Co furt špolúdáš? : ápat/ šlápnout smíchat: ápl do blata. Sápál šecko dohromady. týsat/ dotýkat se: Týsál šttcem na ze. Z: zahuat/ spadnout: Zahuál do jamy. zašantroit/ ztratit: Zašantroíl šecky pošané knížky. zyglit/ leštit: Zyglila okna enem sa z ní kúilo. zgrblit/ šetit: Celý život enem zgrblíl. Ž: ždúrat/ drcat dloubat: Ždúrál a do zád. žgrant/ chtít nco: Furt po mn cosi žgraél. žgundrat/ nezeteln mluvit: Žgunde si cosi pod fúsy. 8

9 Slovesné umní Lidová slovesnost neboli folklór obsahuje tyto útvary: lyriku, prózu, poezii. Lidová slovesnost vzniká spontánn, vtšinou anonymn, bez písemné fixace, pedává se ústním podáním z generace na generaci. Tak se realizuje, oživuje, ale i obmuje. Není to útvar nemnný, ale žije ve svých konkrétních variantách jednotlivých interpret v uritém ase, na uritém míst a za urité spoleenské situace. V život valašské ddiny se vyvinul v souladu s pírodním dním i uritý pracovní rytmus. Zmny v pírod vymezovaly lovku as k píprav pdy, setí, sázení, sklizni úrody i k odpoinku. V tomto stálém zápasu s pírodou vyvíjely se i vztahy spoleenské. Sousedská družnost a pospolitost, pátelství s vdomím, že bude-li kdokoli v nouzi, je nutné mu pomoci. Projevem družnosti bývaly práv besedy, k nimž se sousedé scházeli za dlouhých podzimních a zimních veer, kdy byly už veškeré polní práce skoneny. Tyto besedy se staly lidem potebou. Dávaly jim to, co nám dnes dává etba, tisk, rozhlas, televize, internet, divadlo, kino,... Kniha bývala na vesnici vzácností a noviny výjimkou. etbu nahrazovalo vyprávní pamtník, voják, krajánk, ale pedevším dobrých vyprav. Vyprávly se pohádky, povsti, legendy, zážitky, zkušenosti, píhody smutné i veselé, tak jak je pinášel sám život. Bývalo to vyprávní skutené i smyšlené nebo vybrané jen k pobavení poslucha. Úastníci se asto i stídali a stávalo se, že vyprávní jednoho pipomnlo nco jinému, a tak se vyprávnky za sebou adily jako korálky. Rytmus života se však mnil a my si dnes pln uvdomujeme, že se mnohé vytrácí a mnohé se zapomíná. Proto chceme tímto projektem mladé generaci pipomenout náeí našich pedk, které tém už zaniklo vlivem školy, vzdlání, ale i migrací obyvatel. To je pirozený vývoj, který nelze zastavit, ale je nutné se s ním smíit. Nesmí nám však dát právo zapomenout. Náeí v sob nese stopy starobylosti, prvky staré eštiny, kterou mluvili naši pedkové. Nese v sob bohatou lidovou kulturu obsaženou v písních, tancích, krojích, hudb a vyprávní. A práv na takovou besedu valašských vyprav vás, milí mladí tenái, chceme v tomto projektu pozvat. A o em si budeme povídat? Tak v první ad to budou pohádky 9

10 Pohádky Pohádky bývaly na osamlých hospodástvích v horách vítanou kratochvilnou, ale i pounou zábavou. Tyto pohádky vznikaly z trojnásobného pramene: z povahy Valach, z jejich zamstnání a krásné krajiny. Vznikaly v 19. a 20. století, byly vdom vymyšlené, mly bohatý dj, fiktivní svt a dlo se tam možné i nemožné. Hlavní jádro tvoily tyi druhy pohádek: 1. pohádky kouzelné (fantastické), najdeme zde krále, podzemní kraje, arodjné vci - mošny, prsteny, píšalky,...ale i postavy obr, trpaslík, hastrman a arodj. Neodmyslitelnou souástí fantastických pohádek jsou rzné nadpirozené síly, které hrdinovi za jeho dobrotu dají rzné kouzelné vci, které ho dovedou nebo penesou do vzdálených kraj a pomáhají mu ešit nesplnitelné úkoly. 2. pohádky novelistické (realistické), kde se dj odehrává ve skuteném svt. Tématem tchto pohádek byly události každodenního života, ale postavy a situace byly asto opedeny fantastickými prvky. Vypráví se v nich o lidské chytrosti, hlouposti, lakot, opilství, pohádky legendární jsou mén asté a erpají z náboženských tradic. Vystupuje zde Bh, Kristus, andlé, svatí,... Nejvtší oblib se tšívaly žertovné píbhy o putování Krista a svatého Petra. Vytváejí dva tématické okruhy, které se navzájem prostupují: pohádky etiologické, zdvodující vznik urité vci, nap. pvod kukaky, sovy, suk ve dev, hub, a pohádky vyjadující morální stanovisko, že dobrý in má být odmnn a špatný potrestán. Napíklad chudé vdov nikdy neubývají houby ze sáku a svatý Petr musí pást ti dny ovce, protože kradl tešn. 4. pohádky zvíecí jsou nejmén zastoupené. Chtjí pobavit chytrostí i hloupostí zvíat. Nkteré byly ureny dtem vyprávly se z výchovných dvod. Tchto pohádek je na Valašsku poskrovnu. Zejm nebyly pro svj chudý dj zajímavé ani pro dosplé, ani pro dti. Pohádky mají svj osobitý ráz a slovesnou formu. Pro kouzelné pohádky je píznané opakování jednotlivých vt (marš do kabele, jamo, zavi sa, jamo, otevi sa). Neodmyslitelnou souástí je i gradace (zapískál jednú, zapískál podruhéj, zapískál potetí). Dležitou roli hrají i typická ísla 3, 7, 9, 12, která souvisí i s náboženskou tématikou. Velmi dležitým prostedkem pohádkové poetiky jsou úvodní a závrené formule. Úvodní formule na Valašsku mají strunou podobu a uvádjí tenáe hned do dje: Byli jedni rodie a mli syna, bylo mu Jan. Závrených formulí používali valašští vypravi více: Zazvoníl na zvonec, už je temu konec. A esli eše žijú, dodnes sa rádi majú. 10

11 Valašské pohádky se liší od pohádek z jiných region i tím, že je v nich i spousta místních reálií. Jsou to hory, skály, ševci, tkalci, zbojníci, portáši, král s královnou, kteí sedí na stolikách a íká se jim otec král a mamnka královna. Jména hrdin jsou asto Jan, Janek, Janíek, Jura, Jurka, Francek, Hanika, Kaa, Btuška, Rozína,... Užívají se ustálené slovní obraty, nap. dávali mu jest, co duša ráila, ztratíl sa jak pára nad hrncem, ml velice pknú céru, andl, to je trhan proti ní. Bhem 20. století poíná i na Valašsku pohádka z repertoáru lidových vyprav postupn mizet. Hlavní tžišt vyprávcí aktivity se pesouvá k povstem, povreným povídkám a povídkám ze života. 11

12 Povsti 1. povsti s historickými a místními námty - podávají osobitým zpsobem zprávy o rzných místních a historických událostech, postavách a památkách. I když se v nich nkdy vyskytují jevy nadpirozené, vypravi i posluchai je vnímají jako reálnou skutenost, kterou dotvrzují rznými zpsoby, nap. se upozoruje na njakou památku nebo stavbu (tam stávál ten starý kíž, ty dv lipy, tam u tých božích muk,...), dovolávají se svdectví jiných lidí (vykládali staíek z pasek, vyprávjál Jan Holec,. 53). Povsti se snaží zdraznit vrohodnost svého dje a nkdy i popisovat skutené události z historie, ale asto se od nich více nebo mén odchylují a nezídka líí i píbhy naprosto smyšlené. Pesto jsou povsti uritým druhem umní, které se pedává z generace na generaci a tím se také stávají poutem, kterým je lovk svázán s rodnou obcí a rodným krajem. Pro valašské slovesné umní jsou povsti ním zcela nezastupitelným. To dokazuje i ta skutenost, že zde žijí ve velké míe a v rzných obmnách pes sto padesát let a nkteré i déle. K nejznámjším patí povsti O ertových skalách v Lideku. Zachovaly se hned dv verze o vzniku. Jedna praví, že je postavili sami Valaši jako obranu proti Tatarm a Turkm (otištno r.1844 v asopise Kvty). Druhá je pipisuje ertovi, který nestail jejich stavbu dokonit do kohoutího zakokrhání. 2. povsti o zbojnících a portáších jsou v regionu Valašska hojné (zbojníci Jánošík, Ondráš, portáši Malina a Stavinoha), ale pímo na Hornolidesku jsme se s nimi setkali poskrovnu. Doítáme se o nich jen útržkovit v kronice obce Študlova v souvislosti s pašováním soli a tabáku ze Slovenska. Zápisky jsou jen velmi struné. Dále pak v díle klasika eka Kramoliše, který pibližuje tenái postavu valašskoklobouckého rychtáe Šomana (1935) a hornolideského obyvatele Matje Slánského. Nejbohatší na toto téma je oblast Lomenska a Púlínských skal, kde se zbojníci nejastji ukrývali, když pecházeli na Rožnovsko nebo do Uher. Jedinenou informaci nám poskytl zápis v kronice Národní školy v Senici, v nmž se dovídáme o tzv. shonbách ili bitkách mezi obyvateli Uher a Moravy. Jiný druh povstí vypráví o bitvách s Kuruci, o bojích se Slováky, kteí picházeli krást dobytek až na Moravu. Vypráví se o spících rytíích, o jejich vdci, který se jmenoval Goj Magoj. Ten jednou pozval kováe Pileku, aby okoval jejich kon a za odmnu mu dal odstižky z kopyt, které se mu doma promnily ve zlato. 3. velmi bohatou skupinu tvoí místní povsti o pokladech. Není obce na Hornolidesku, aby zde nebyla povst o pokladu. Byly to poklady válené, zbojnické, kouzelné, ale málokomu se je podailo získat. Jestli se tak stalo, byly již znan poškozené. 12

13 4. povrené povídky tvoí nejrozšíenjší vypravský okruh. Nadpirozené bytosti a úkazy jsou posluchai vnímány jako skutené a reálné, ba nkdy se jejich existence logicky vysvtlila sama. Bytosti se objevují v poledne, v noci, v uritých dnech (Velký pátek, Štdrý den). Na Valašsku se vilo i na Kryštofku, arodjnou knihu, tzv.zemský klí. Pomocí ní se daly získat poklady, odvrátit nebezpeí atd. Kdo z ní etl a neuml to, dopadl zle. Valaši pikládali velkou moc bylinám, stromm (máš-li kapra samec, jsi neviditelný, konvalinka otvírala poklady, devo z javoru bylo na toprka zbojník, protože mlo posvátnou moc). Vyprávlo se i o svtlonoších, mrtví se zjevovali živým na loukách a polích, nosili hraniní kámen a ptali se, kam ho mají dát. Muselo se odpovdt: Kdes ho vzál, tam ho daj! Tak nalezl nepoctivý sedlák, který odorával sousedovi z pole, svj klid. Pobobné jsou povsti o lakomcích a židech, kteí pro svou chamtivost chodívali strašit. Zvláštní skupinu, na jiném území neznámou, tvoí vyprávní o slibkách a záhubenatech. Slibky byly zvláštní lesní ženy, vysoké ti metry, nohy mly obrostlé mechem. V noci zpívaly (riríkaly) a koho potkaly, toho roztrhaly a sndly. Setkávali se s nimi devai, kteí zstávali v lesích pes noc. Záhubenata byly naopak malé dti, které zemely nepoktné, nebo byly násiln usmrcené. Lidé je spatili jen vyjímen, vtšinou je slýchávali naíkat. Museli se pak ptát zvláštním zpsobem: Co je mn? A záhubene odpovídalo: Tob nic, ale mn je, matika mn nedala košulku. Potom se na okno dala posvcená košilka, která do rána zmizela a dít pestalo plakat. Styl vyprávní má nkolik charakteristických znak: kompoziní výstavbu, dramatinost a djovou gradaci. Slovní zásoba je znan bohatá a nápadná množstvím synonym a citov zabarvených slov. Vyskytují se i poekadla a písloví. Píležitosti k vyprávní byly v dívjších dobách pomrn asté. Za dlouhých podzimních a zimních veer se scházeli blízcí i vzdálenjší sousedé. Zvláštní píležitostí byly i pástky (pozdji draky), vyšívání a šití papuí, pobyt na salaši, strouhání šindel, K vyprávní a besedování se však nejastji lidé scházeli v hospod, kde se vyprávly zejména novinky a zkušenosti ze svta a z cest. 13

14 Nejvýznamnjší pedstavitelé literatury na Valašsku Již v 18. století pitahovala valašská krajina a její folklór své první zapisovatele, kteí smovali pedevším do Rožnova jako lázeského msteka a na Radhoš. Tato mytická hora, která symbolicky vévodí celému kraji, pivábila kroky prvních spisovatel a sbratel ústní lidové slovesnosti. Hora se stala prvním inspiraním zdrojem opvovatel krás Valašska. Z jejího tajemného píšeí se zrodily nejpopulárnjší krajové báje a povsti. V lét 1853 sem pijel do lázní BENEŠ METOD KULDA ( ), který z podntu sbratele Františka Sušila zapisoval v okolních vesnicích lidová vyprávní, pohádky, povsti, povry a obyeje a roku 1854 již vydal první svazek Moravských národních pohádek a povstí z okolí rožnovského jako vbec první knížku folklorní prózy z vlastní sbratelské innosti. Tato sbírka se stala vedle pohádek Erbena a Nmcové nejvýznamnjší pohádkovou a povsovou sbírkou romantismu. Po Kuldovi zapisovali ústní lidovou slovesnost v rzných koninách Valašska další sbratelé. Patí k nim FRANTIŠEK BAYER ( ), MATOUŠ VÁCLAVEK ( ), JAN KUTZER ( ). Tuto první sbratelskou spolenost na Valašsku uzavírá pední eský folklorista VÁCLAV TILLE ( ). Ve 20. století ho následovali další sbratelé a editoi. ANTONÍN KAŠÍK, JAN KOBZÁ, FRANTIŠEK ŠULE, LADISLAV UL ÁK, LUDMILA PORTLOVÁ, JOSEF STRNADEL a EVA KILIÁNOVÁ. Souhrnn se dá íci, že na Morav není druhý takový region, odkud by sbratelé shromáždili tolik povstí a pohádek jako práv z Valašska. To svdí nejen o dlouhé a pilné sbratelské innosti, ale i o bohatých vypravských tradicích na valašském území. Do zapadlé oblasti jihozápadního Valašska je situováno nkolik píbh JANA EVANGELISTY TRÁVNÍ KA ( ), ídícího uitele v Horní Lidi. Tento soubor Tobiáš Bébul a jiné valašské povídky (1931), píznan uzavírá rta o stavb železnice ze Vsetína do Bylnice, která tyto vesnice spojila se svtem. Ze selského rodu v Horní Lidi pocházel uitel JOSEF FOJT (1913), který v muzejních publikacích a asopisech uveejoval národopisné obrázky a lánky, zaznamenával lidové povsti, zvyky, obyeje a tradice. Mnoho pro oživení valašské lidové tvorby podnikl PETR KORABÍK (1945) ve svých sbornících Od ogar po staíky. Zpracoval a vydal monografie Lužná a Valašská Polanka. V etných sbírkách PAVLA PETRA (1969) je frekventováno Lideko a jeho ertovy skály. K nejplodnjším a nejvýznamnjším sbratelm ústní lidové slovesnosti je nutné zaadit LUDMILU VRÁŽELOVOU, která po dobu tyiceti let zaznamenávala valašská písloví, úsloví a jiné zajímavé slovesné útvary z Hornolideska. U píležitosti jejích 80. narozenin vyšel její sborník MOUDROST STARÝCH VALACH. Z mladších autor stojí za zmínku sbratel a vydavatel IVO ODEHNAL a syn PETR ODEHNAL, který r vydal monografii obce Lideko. 14

15 Starší generaci nebude jist neznámý autor historické prózy ENK KRAMOLIŠ ( ), rodák z Rožnova, který ve své valašské trilogii Strážcové hor, Rychtá Šoman, Hraniáští hrdinové líí vpády Kuruc na Valašsko. Není místa na Morav, která by tolikráte byla nepáteli vypálena a zniena jako pohranií Brumov, Klobouky a Lide. Co ddin a mst vpády z Uher bylo vypáleno, kolik lidí povraždno a kolik tisíc za prvních vpád odvleeno do zajetí! Po osm set let Maai, Kumáni, Tatai, Turci a povstalci Kuruci pepadávali Valašsko a Slovácko. Ale nezniili tyto kraje, nevyhubili obyvatelstvo. Žijí Valaši a Slováci, a se svými vzpomínkami na chrabré pedky své budou žít dále, dokud kraj a e svou milovat budou. 15

16 Odraný k (Lidanská verze) Ukázka náeí jižní ásti Valašska Toš bylo lebo nebylo. Ale moselo by. Šak starého Trku teho furmana ste sná znali šeci. Na nohách vysoké boty, chlpatú baranicu na hlav a v ruce bi. Tú baranicu nosíl eném v zím, ale bi v lét aj v zím, protože bez poádného bia sa hore, do Vávrového kopca, nevyjede. A dyš starý Trka nevyjél do kopca bez bia, toš už nido. Šak to aj ty jeho koníky naho dosvtovaly, ani ste sa jich nemoseli pta. Zbyteného massa na nich nebylo. To né. Ale aspo sa aj do kopca moc nepotily. A dyby Pámbh pi stvoení svta dál koom kídla, toš by sa jím lechko létalo, enemže by potem strýc takovým koom ukáza bi nesmjél. To by mu potem ubkly do luftu aj s vozem, aj s kladami aj ze vším inem. Sakumprásk, ani smradu by po nich neostalo. A jeden ten koníek sa teho opravdu dožíl, že mohl aj bka v luft, ani sa teho sám nenadál, jak k tom pišél. Toš pravíl sem vám, že sa teho dožíl enem ten jeden koníek. Ten druhý sa teho nedožíl, ale šak nemá eho banova, dyby sa teho aj dožíl. Pišél jednúc starý Trka vypi si sklénku kvitovéj. Pantáta, uhléda ho, hne si spomjél, že mu beka ve sklp jaksi slábne a hne sa ptál starého Trky, i by mu nezajél na Vsetín pro novú beku kvitu. Pi tom by mu dovézl aj iné vci do kvelbu. Strýc sa nemohli vymlúva, lebo viseli u pantáty už bezmála za ob nohy. Toš hne kývli, že pojedú. Pantáta hne napsál zeznam vcí, keré bylo teba na Vsetín kúpi. Strýc stríl psaní do kapsy a šél dom. Bylo teba namasti vs. Na druhý de vyjél skoro. Na Vsetín je z Lita štyry hodiny cesty. V Polánce sa mosí odpoinú, protože je to v poly cesty. Dá sa koom nažhra, véjde sa do hospody k Žalúdkovi, vytáhne sa uzlík s chlebem, nejakým tým vajcem nebo kúskem slanin, pojí sa, neco sa vypije, napójí sa k a jede sa daléj. Tak sa stalo aj dnes. Strýc sa šasno dostál až na Vsetín, nakúpíl, naložíl a hybaj ze Vsetína k Litu. Dobe sa mu jelo. Seél v kozlíku a podimovál. A pro by takéj né? K ví kady. V Polánce koníek na známém míst zastavíl, strýc sa probrál z dímot, zas sa pokmilo, posedlo, dyš bylo za aj sa popilo, pozbíraly sa stinky, co k porosýpál, zvázalo sa šecko do plachetky a jelo sa dál. K si trochu odpoinúl, ale jaksi sa mu nechtlo. Žeby mu neco chyblo? Strýcovi to nenapadlo a k nepovél. Jél smutn, muchy ho dopalovaly, ani sa z nich neoháál, cosi mu chybovalo. Ale co? Toš pokrapce jeli, až dojeli. Strýc zatahl vs naproti sklepa a šél do hospody omeldova, že uš je tady. Ale v hospod pantáty nebylo. Šél ho hleda ven, na dvr. Horko bylo ukrutné. Koovi bylo takéj hrozn horko a žíze ml, protože mu hospodá v Polánce zapomjél da vody. 16

17 A zatým, co k od žízn omdlévál, v bece s kvitem sa dostaly k moci jakési neviditelné sily. Beka byla zvázaná dubovýmy duškamy a dušky zas železnýmy obrúkamy. Ale nedy aj železo pustí, kór dyš je na nm nede nejaká zarezavlá skvrna. A tak sa aj stalo. Dyš Trka v hospod za sebú búchl dveamy, v téj búchlo aj cosi iného, ale on si teho nevšíml. To na bece jedna obrúka pukla a druhá nemohla udrža tú silu sama, toš pukla takéj. A uš sa z beky na cestu hrnúl drahocenný truk a s cesty zrovna do píkopy. Byla to ukrutená škoda. K, žízú zmoený, jak uúl, že desi cosi tee, ohlédl sa a vidí, jak voda tee nemilobohu do píkopy. Hne sa stoíl, stúpíl pednímy nohamy do píkopy a zaál pi. První hlt ho jaksi zarazíl, ale potém sa osmlíl a píl po plných hubách. Toš ten kú teho vyslopál moc. A hospodáa poá nebylo. Pantáta mu nalél pl žejdlíka, aby sa trochu posilníl. Ten sa hne nevypije. Dyš konen strýc Trk s pantát Zajglem vyšli z hospody, zhrozili sa. Vs býl u saméj škarpy a k zvalený pod škarp. Skokem byli u koa. Chytili ho za hivu, zdvihajú mu hlavu, natáhajú za ocas, ale k zdechlý, naisto zdechlý. Trka zaál naíka: To sem si vydlál, to sem si vydlál. Za chvílu stálo kole nich plno ludí a všeci vidli, že Trkovi zdechl k. Toš co víl? Dosi pravíl: Toš dyš zdechl, už ho neskísíte, ale patilo by ho aspo odra, co by sa neco za kožu dostalo. Bes teho massa na nm moc néni. Ale gdo ho odere? V ddin nebylo ezníka ani rasa. Na šestí strýc Kúdelák sa v takovéj práci vyznál. Nabídl sa, že koa odere. Pantáta Zajgl sa zatým starál o beku s kvitem. Dyš pišél bližéj, zaál ucha kole sebe a hne poznál, že desi z beky uchodí kvit. Vyskoíl na vs a hne viél, že je zle. Víl zaál zas on lamentova a chyta sa za hlavu. Ó, moja beka! Ó, mj kvit! Toliké peníze sú pre! Ale poznál, že v bece eše cosi ostalo. Zavolál honem na ludi, aby mu donésli z hospody sklénky a hrnec a zachraovál, co sa zachráni dalo. Všeci vdli, že konisko zdechlo z teho kvitu. Šak smrél jak paléra, pravíl dosi. Mezi tým strýc Kúkelák vytáhl z kapse kivák, palcem oprubovál, je-ji dos ostrý, obtáhl si ho na jakémsi kameni a zaál koa dra. Práca mu fryško pokraovala. Práv, dyš poslední es na koži udlál, toš k, ten zdechlý k odraný z kože, naras sa postavíl na nohy. Je-ji to možné? Jak sa to enem stalo? Vtéj sa tu pihnala tetka Trkova. Cosi doma uš uula, ale nemohla tom uvi. Ale nenadála sa, že uvidí takú hrúzu. Na Zajglovém dvoe stál odraný k. Byla to hrozná podívaná. Tetka byla ená osoba, ale víl nevdla, co má povd. Ale spamatovala sa první a praví: Ná chlapi, co to tu máte? Je to živé? Ale jak první slovo z huby vypustila, koská píšera otoila hlavu a potem aj celé tlo k tetce. K poznál po hlasi svoju hospodyu, kerá ho asto, dyš sa muž nede zapotrošíl, krmila aj napájala. Probrál sa z posledního opilství a cítíl hrozné pálení na celém tle. Tetka naras pochopila šecko. Zapomjela, že sa mjela lebo chtla pusti do muža. Vidla ped sebú enem koa, živitela rodiny. Obrátila sa na ty ludi, co stáli dokola a kiala: 17

18 Ludé, vrate sa! Pomožte! Porate! A ludé opravdu pochopili, že je teba pomoc. Toš ale jak pomoc? Skoi a podeza koa, to žáden nechél. Každý viél, že je k živý a že má velik bolest. Co vil? Do téj bezradnosti sa ozve tetka: Ludé dobí, do máte doma trochu husího sádla? Porate n, porate! V lét husí sádlo??? Hne sa ich od zástupa nkolik oddlilo a utkali do svých chalup. Za chvílu sa už vracali. Jeden nésl užicu, druhý v hrnéku, tetí v pohárku. S práznú nepišél nido. Toš tetka honem, dráp užicu do levéj ruky, pravú sa pežehnala a potem namáala opatrno prst v husím sádle a natírala nebohé zvía. Byla to práca šuchtavá. Proto druhé roby, ty smlejší, jí zaaly pomáhat. Bylo to aš podivné, kolik sa teho husího sádla v ddin objevilo. Netrvalo dlúho a celý k býl namastný. Hne bylo vid, že sa mu aj koléjsi ulevilo. Uš sa dívál veseléj. Dosi vytáhl z kapse kúsek chleba, nastká koovi a ten opravdu žere. Strýc Trkú si v téj spomjél, že mu nedál celý de vody. Honem leél ke studni, natáhl do putny vody a k sa napíl. Dosi vyleél ped hospodu, natrhál zhrs trávy a podávál koovy. Toš si ho védli Trci dom. Šestí, že uš býl veér a nebylo vid zdaleka, jak vypadá. Veér uš ani muchy nešípaly. Strýcovi a tetce tak nebylo. Nevdli, lesti majú vyhráté. Doma ho dali do maštale, ale k si neléhnúl. Strýc vél, že nekeré staré kon spíja stoja. Tetka vyhnala šecky muchy z maštale topolovú haluzú. Tetka pochodili potem šecky okoliní ddiny a ptali husí sádlo. Každý de koa natírali. Jejich práca sa oplatila. Koovi sa udlaly na celém tle strupy a bylo vid, že sa to hójí. Strýc si koa velice hledli. Na lúce mu sékli nájlepší trávu, istú ho napájali vodú, koovi sa naisto dobe védlo. Strupy sa hójily a po krapce opadávaly. Pod nimi sa objevovala nová kožeka. Byla taková mkuká a rúžová. Na téj koži narústaly chlpy, ale nebyly to chlpy, ale jakési chmýí. Ludé sa chodili na koa díva a šeci sa velice udovali. Šak to cosi vypadá jak na malém húsati. Tetka už to dávno pozorovala, ale bála sa to povd. Ale nedalo sa nic dla. Na koovi rústlo opravdu husí péí. Nape takový drobuký vap a potem opravdové péí. Horší bylo, že na kibet sa mu zaaly dla jakésik hrky. Nape byly toliké enem jak oech, potem už jak vajco, aš nakonec byly jak baranica. Ty hre strýca velice mrzely. Dysi ráno pídú do maštale a hre byly puklé. Ale strýc ani nevili, je-ji to sen, lebo pravda pravdivá. K mjél na zádoch pkn založené husí kídla. To už strýca velice zamrzelo. Už aj banovali tolikého husího sádla. No, do to jagživ viél, takového udáka! Šak sa s tým nebudú moc nide ani vystri. Letli pro tetku. Tetka, uhléda to, aj beali. Ale k si s teho nic nedlál. Mjél sa dobe a bylo to na nm vid. V maštali sa mu už nelúbilo. Nájrati býl na zahrad. Zahrada byla ohradná šrakamy, toš tam mohl by celý de. Eše ho nezapíhali. Každú chvílu sa pišél nedo naho podíva. Škoda, že strýcovi nenapadlo vybíra za tú podívanú po korun. Peca by byli cosi mjeli. Tetka sa tšili, že na druhý rok ho podškubú a budú m péí jak z desíti husí. 18

19 Bylo uš neskoro na podzim. Ludé kopali zemáky. Naras dosi kií: Divoké husy. Opravdu. Leél kdel divokých husí. Jejich gégání bylo u daleko široko. Trkú k zdvihl hlavu, pohlédl na ten kdel, zagégál jak divoká hus, rostáhl kídla a za chvílu uš sa znášál nad Trkovú zahradú. Krúžíl, krúžíl, byl ím dál menší, aš sa naisto ztratíl z oí. Tetka prám vyšli z izby a zahlédli ho uš dos vysoko. Volali naho, ale ten nepoúvál. Oh, to byla pro Trky rána. Tolik práce jím dál, tolik trápení, tolik oštery a vil si letí pry, ani nepodkuje. No, sná sa eše vrátí? Ale nevrátíl sa. Nedokali sa jeho návratu s teplých krajín. Ja, dožví, co sa tam desi s ním stalo? A toš ostala enem vyprávka. A možná, že sa nájdú aj takoví, co tom nebudú vi. Ale tak to bývá: šeci ludé šecko víja, ale šeci ludé jednom lovkovi neuvíja Ja, toš tak. (vypravuje Holec Jan z Horní Lide,.53) 19

20 Jak sa na Valašsku pékl chléb Ukázka náeí jihozápadní oblasti Chléb se na Valašsku díve nazýval boží dar, protože ho lidé mli ve veliké úct. Chléb se pi naínání žehnal a spadl-li nedopatením na zem, hned jej lidé zvedali a líbali. Peení chleba je zvláštní až posvátná událos, proto mosí byt v chalup ticho a klid. Podle toho, kolik bude pecnú, tolik sa mosí nachystat múky, kerá sa znese v mrce (odmrka) z húry z múnice (truhla na mouku). Když sa pee v zím, mosí sa dat múka pes noc nahít, protože iná by tsto nenakyslo. Nájprv sa pipraví omládek (ást tsta, která se nechávala po peení jako základ pro další peení), rozmíše sa v tepléj vod, pidá sa špetka cukru a kvasnic, aby omládek dobe zešél. Všecko sa postaví k teplu na kútek (místo u kamen). Potom sa do díže (devná nádoba urená pouze k mísení tsta) nasype múka, pidá sa trochu vody, sl a hrstka kmínu. Vleje sa tam nakyslý omládek a mísí sa kopisú (velká a pevná devná vaecha). Chodí sa dokola díže a mísí sa do téj doby, než je kopis skoro istá tsto by sa na u už nemlo lepit. Potom sa všecko požehná kížem a díža sa zakryje bílým plátnem a dá sa k teplu. Hne sa mosí zatopit v peci, protože tsto bude kysnút tak dv hodiny a po ten as sa mosí pec dobe vytopit. Polena by mly mt asi jeden metr a mosíja sa rozložit po celéj peci. Když je devo zhoené na žhavé uhlíky a tsto nakyslé, uhrabú sa uhlíky pohrabáem na jednu stranu (ke stn pece). Dno sa pkn zamete husím kídlem, aby bylo úpln isté. Tsto sa rozdlí na ásti a na valací desce sa zlehka vyvále a položí do vymúených slamnek. Trochu tsta sa zaséj nechá na omládek pro další peení. Slamnky sa nechajú chvilku u tepla. Jak sa tsto trochu zdvihne, vyklopí sa na lopá (velká devná lopata), mokrú rukú sa pote každý pecen, trochu posype kmínem, vytlaí sa kížek a chléb sa sázá do pece. Pkn jeden za druhým. Dv ady po tú pecnoch. Pec sa zave a pee sa dv hodiny. Po hodin peení sa zadní pecny zlehka pitáhnú pohrabáem ke dvérkom pece a ty pední sa zas šúpnú dozadu. Takto peem ešt hodinu a pak sa pecny vytáhnú. Chléb sa nechá vychládnút v kuchyni. Na každý pecen sa zespodu poklepe. Když zvoní, je dobe vypeený a jí sa poslední. Když nezvoní, neni vypeený, je to zákalec a mosí sa zest první, nebo sa dá slépkám a prasatom. Každý pecen sa uloží do plátného míška a dá na dubovú fošu do špajzky aj s omládkem. (z pozstalosti mé matky Františky Strnadové z Valašských Píkaz, narozené 1920) 20

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Metodický list Zařazení materiálu: Šablona:Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (I/2) Sada:1 Číslo: EU-OPVK-ČIG-2ST-08

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012 Mluvnice Msíc: Záí Uivo: Jazyk a jeho útvary Náeí a nadnáení útvary Spisovný jazyk Jazykové píruky Zvuková stránka jazyka Hláskosloví

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012 Msíc: Záí Mluvnice Úvod do uiva Opakování uiva 7. roníku Obohacování slovní zásoby Nauka o tvoení slov Zptná vazba:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk Nmecký jazyk 130 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Další cizí jazyk Vyuovací pedmt: Nmecký jazyk 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

asopis, který vydává Základní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873 v rámci volitelného pedmtu Mediální seminá

asopis, který vydává Základní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873 v rámci volitelného pedmtu Mediální seminá Obsah: Úvodník Hostivaská pehrada Poad o ekologii Návštva Strašnického divadla Školní sportovní liga Jaké bylo Vánoní tšení Nco pro zasmání Návrhy na novou úvodní stránku asopisu asopis, který vydává Základní

Více

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj.

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj. Magistrát hl. m. Prahy Ing. Václav Saifrt odbor ochrany prostedí odd. mstských organizací Jungmannova P r a h a 1 Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4 Les je mj

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!" "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!

!  # $ %& # ' (%! & ! ( # ) !! !!!! # %! % +,. % ! % + %! +!! %! -!!% !/ +  % 0-1# -!! 0-1 &! %!2% & 3 #3 % %3 & %+ # )! %!! ! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!"!(%!# *!%+,- "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!!/ ZPRÁVY Z CELOSVTOVÉHO SETKÁNÍ MLÁDEŽE 2011 V MADRIDU

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně

Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Veselé sluníčko Mateřská škola Okružní 917, 735 14 Orlová-Lutyně Motto: Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské škole R.Fulghum (americký psycholog a spisovatel) JARO 2013 Jaro! Jaro!

Více

Nejkrásnější české pohádky

Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější české pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Vybrala a upravila Jana Eislerová Ilustrovala Edita Plicková Nejkrásnější české pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013

Více

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada

Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada Test č.1 1. Napište slovo nadřazené těmto výrazům (1 bod) : háček, síť, vlasec, podběrák, návnada 2. Vyberte větu jednoduchou (1 bod): a) Víš, v kolik se máš vrátit? b) Máme doma králíka, myšky a chameleóna.

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Proto jsme se rozhodli Vám zde o nm publikovat nkolik zajímavých informací z jeho života. Víme, že na generála a jeho odkaz budete vždy pamatovat.

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Vyhodnocování úspšnosti

Vyhodnocování úspšnosti Poítaové zpracování pirozeného jazyka Vyhodnocování úspšnosti Daniel Zeman http://ckl.mff.cuni.cz/~zeman/ Úspšnost zpracování PJ Jak ovit, že program funguje správn? 2 ásti: programátorská (nepadá to)

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 7. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 7. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 7. roník na školní rok 2011 2012 Mluvnice Msíc: Záí Opakování 6. roníku Tvarosloví Co už umíme z tvarosloví Zájmeno jenž Zptná vazba: písemná práce:

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

10. Test z lexikologie Vypracovala: Yvona Řepová, srpen 2013

10. Test z lexikologie Vypracovala: Yvona Řepová, srpen 2013 10. Test z lexikologie Vypracovala: Yvona Řepová, srpen 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ 1.5 Název

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS (školní rok 2009/2010 A SE VÍ 4. ŠKOLNÍ ASOPIS Úvodník Ahoj, milí tenái a tenáky školního asopisu,,a se ví! Toto je poslední íslo ped koncem školního roku a zaátkem velkých letních prázdnin, na které se

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost:

Větné členy, Jednoduché souvětí - opakování Druh učebního materiálu: Písemná práce, pracovní list Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_12

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1-

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006 Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Slovo národního koordinátora Vážení pátelé, lenové Pohanské federace,

Více

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_04 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mrg. Libuše

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Určování slovních druhů, podstatná jména mluvnické kategorie, přídavná

Určování slovních druhů, podstatná jména mluvnické kategorie, přídavná Anotace Tematický celek zaměřený na tvaroslovné jevy je zpracován do textového souboru, který lze použít pro více vyučovacích hodin k procvičení dané problematiky. Cvičení mají za úkol upevnit znalosti

Více

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor Datový typ POLE Vodítkem pro tento kurz Delphi zabývající se pedevším konzolovými aplikacemi a základy programování pro mne byl semestr na vysoké škole. Studenti nyní pipravují semestrální práce pedevším

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Mgr. Dana Walterová. Pracovní list. interaktivita. 9-11 let (3. - 5.ročník)

Mgr. Dana Walterová. Pracovní list. interaktivita. 9-11 let (3. - 5.ročník) VY_ 32_INOVACE_10 Anotace Materiál obsahuje pracovní list, na kterém žáci doplňují i, í, y, ý, postupně ve vyjmenovaných a příbuzných slovech po B, L, M a pak v souhrnném cviření Autor Mgr. Dana Walterová

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY)

R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY) R O V N O B Ž N Í K (2 HODINY)? Co to vlastn rovnobžník je? Na obrázku je dopravní znaka, která íká, že vzdálenost k železninímu pejezdu je 1 m (dva pruhy, jeden pruh pedstavuje vzdálenost 80 m): Pozorn

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

D ti sv dci nebo ob ti domácího násilí. Porada editel kol a kolských za ízení Pk Se 20. listopadu 2013

D ti sv dci nebo ob ti domácího násilí. Porada editel kol a kolských za ízení Pk Se 20. listopadu 2013 Dti svdci nebo obti domácího násilí Porada editel kol a kolských zaízení Pk Se 20. listopadu 2013 STATISTIKA V R se stává obmi násilí bhem svého ivota 38 procent en. (AV R, 2003) Nejastji picházejí problém

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

KDO JE JEŽÍŠ KRISTUS?

KDO JE JEŽÍŠ KRISTUS? KDO JE JEŽÍŠ KRISTUS? JIÍ PODSEDNÍK (Tursko, bezen 2008) Chtl bych dnes pokraovat v tom, co jsem ve stedu zaal. íkal jsem, že Ježíš Kristus se ve Starém zákon objevuje mnohokrát, že je Bohem nejen Nového,

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ

HORMONÁLNÍ SOUSTAVA PEHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ HORMONÁLNÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány hormonální soustavy urí polohu hormonálních žláz v tle uvede píklady hormon a urí jejich význam pro tlo zhodnotí dležitost hormonální soustavy uvede píklady

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

Škola. Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Škola Autor Číslo projektu Číslo Název tematického celku Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace Očekávaný výstup Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Mgr. Kateřina

Více

Prezentaní program PowerPoint

Prezentaní program PowerPoint Prezentaní program PowerPoint PowerPoint 1 SIPVZ-modul-P0 OBSAH OBSAH...2 ZÁKLADNÍ POJMY...3 K EMU JE PREZENTACE... 3 PRACOVNÍ PROSTEDÍ POWERPOINTU... 4 OPERACE S PREZENTACÍ...5 VYTVOENÍ NOVÉ PREZENTACE...

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

Stopy totality- pan Jiří Šoustar

Stopy totality- pan Jiří Šoustar Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala

Více

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům.

Slovní druhy. Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné práci. Jednotlivá cvičení jsou věnována jednotlivým slovním druhům. Slovní druhy VY_32_INOVACE_ČJL_542 Autor: Melanie Hozová Mgr. Použití: 6.- 9. ročník Datum vypracování: 5.9. 2012 Datum pilotáže: 17.9.2012 Metodika: Pracovní list je určen ke skupinové i k samostatné

Více

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného?

Přečti si: 1. Samuelova 16,1-13. Kdybys měl/a vybrat krále, jaký typ člověka bys zvolil/a? Někoho vysokého, hezkého a silného? poznejbibli Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: biblické příběhy pro děti Vedoucí skupiny: 1. Příběh Vyvolení krále Přečti si: 16,1-13 Klíčový verš: 16,7 Požádej někoho, aby Ti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_267 Jméno autora: Mgr. Eva Svárovská Třída/ročník:

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Odlišná sexuální orientace

Více

Běží, běží, nepoleží, nemá vůz a nemá sáně, přitom nikdy neustane.

Běží, běží, nepoleží, nemá vůz a nemá sáně, přitom nikdy neustane. 4 1 Běží, běží, nepoleží, nemá vůz a nemá sáně, přitom nikdy neustane. 4 2 Zima jako v lednu, šel ke dnu. 4 3 První čtyři jméno dají, druhé čtyři řepka tají, celého se lampa nají. 4 4 Šedé zvíře vzduchem

Více

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na Rok rovných píležitostí pro všechny koní seznamujeme Vás s výstupy programu EU EQUAL v oblasti rovných píležitostí žen a muž. A zveme na konferenci k tomuto tématu "Od teorie k praxi úspšné píbhy, která

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

Vývoj českého jazyka

Vývoj českého jazyka Vývoj českého jazyka Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena

Více

Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí

Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí Program stimulace vývoje jazykových schopností dětí Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky a logopedie Vývoj jazykových schopností u dětí předškolního věku Diplomová

Více

FARNOST DOLNÍ LOUKY KOSTEL SV. MARTINA POAD BOHOSLUŽEB. Datum Den as Liturgické slavení / Intence Pozn.

FARNOST DOLNÍ LOUKY KOSTEL SV. MARTINA POAD BOHOSLUŽEB. Datum Den as Liturgické slavení / Intence Pozn. 29.12. NEDLE 9:00 Svátek Svaté Rodiny Ježíše, Marie a Josefa Za rodinu Synkovu a Neasovu Za Rženu Volgemutovu, celou rodinu a +++ 30.12. PONDLÍ 31.12. ÚTERÝ 15:30 1.1. 2014 STEDA 9:00 2.1. TVRTEK Sv. Silvestra

Více