Jazyk a jazyková komunikace - uební text -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jazyk a jazyková komunikace - uební text -"

Transkript

1 Jazyk a jazyková komunikace - uební text -

2 Uební text vytvoen v rámci projektu Spolená cesta ZŠ Horní Lide ZŠ Francova Lhota ZŠ Valašská Polanka Obec Horní Lide r Publikaci vypracovaly : Mgr. Marie Šenkeíková Mgr. Miluše Sucháková Mgr. Ivana Plátková Ilustrace : žáci ZŠ Horní Lide a Francova Lhota TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY 2

3 Úvod Cílem tohoto projektu bylo shromáždit pohádky, povsti a vyprávnky z jednoho z nejkrásnjších míst Valašska, z Hornolideska, a vytvoit jakýsi ucelený pehled, který by se stal i souástí regionálního vyuování na všech základních školách Hornolideska. Naše dti znají mnoho pohádek snad z celého svta, ale pohádky a vyprávnky svých prapedk jsou pro n zcela neznámé. Zamily jsme se na ti hlavní oblasti: na strunou charakteristiku lidové mluvy, v jazykové oblasti na specifinosti valaštiny a v literární, která tvoí tu nejrozsáhlejší a nejkrásnjší ást, na výrazové formy. Do souboru jsme pojaly pohádky, povsti, zkreslené historické skutenosti, které dlouho kolovaly v ústní lidové slovesnosti, než byly zapsány. Nesledovaly jsme písné vymezení hranic mezi jednotlivými literárními útvary. Naším hlavním cílem bylo oživit a pinést žákm do škol v regionu Hornolideska skromnou kytiku lidové tvorby na Valašsku, které je jejich domovem. Všechny vyprávnky byly shromáždny na základ przkum regionální literatury, archiválií a terénních výzkum. Staí pamtníci rádi vyprávli to, co sami slýchávali od svých prarodi. Práv tyto terénní vyprávnky nesou stopy pravého valašského náeí, které dnes už tém neslyšíme, protože mladší generace je neužívá. Valaština stojí na pokraji vymizení z jazykového úzu, a proto se autorky tohoto projektu rozhodly shromáždit tento poklad našich prapedk a zachovat vám, mladým tenám, doklad toho, jakým jazykem se díve na Valašsku mluvilo. Krásná literatura nemá ráda hranice, a proto je nutné podotknout, že jsme do projektu zaadily i jednu povst z Brumova, nebo má dv obdobné verze na Hornolidesku, dotkly jsme se jednou povstí i Valašských Klobouk a Vsetína. A protože celému kraji vévodí mytická hora Radhoš, bylo by smutné, kdybychom se nezastavily u zrodu povstí, které objasují nejen vznik hory, ale i msteka Rožnova, nebo msto a hora vždy nerozlun patily k sob. Marie Šenkeíková 3

4 Lidová mluva Valaština (Struná charakteristika hornolideského dialektu) Náeí valašské (valaština) jako celek pedstavuje náení útvar v rámci eského národního jazyka jedinený, výrazov mimoádn zajímavý a svými specifickými rysy zeteln vymezitelný. Osobitost valašského dialektu i jeho celková povaha vyplývají jednak z jeho okrajového postavení na území eského jazyka, jednak z jeho píslušnosti do jazykové oblasti kultury karpatské. Toto obojí podmínilo vznik dvou výrazných dominant valaštiny: výrazná starobylost, která potvrzuje autochtonnost jejích nositel zetelná cizorodost salašnických výraz, které existují ve valaštin dodnes. Lidová mluva v regionu Vsetín je pedstavována pedevším východomoravským dialektem valašským, který zahrnuje ti typy: rožnovský, meziíský a vsetínský, do nhož se adí všechny obce na Hornolidesku (Valašské Píkazy, Lužná, Leskovec, Seninka, Prlov, Pozdchov, Lideko, Horní Lide, Stelná, Lanov, Študlov, Valašská Polanka, Valašská Senice, Francova Lhota, Pulíny). Tradiní autochtonní náeí, kterým se na Hornolidesku od nepamti mluvilo pod vlivem nových pomr mizí. Ústup nkterých náeních prvk je zapíinn zánikem píslušní reálie, a to i lexikální, jiné mizí díky tomu, že se píslušníci rzných náeí hojn stýkají a vzrstá i psobení spisovného jazyka na mluvu nespisovnou. Na celém našem území stále narstá poet odborných škol, školní vzdlání se stále rozšiuje a zdokonaluje, psobí denní tisk, rozhlas, televize, etba literatury, a to vše podporuje stírání náeních znak. To má za následek, že v náeí více ustupují hláskové, morfologické a lexikální jevy, kterými se daný dialekt odlišuje od náeí sousedních nebo od spisovné eštiny. Celý tento proces však nepsobí stejnou mrou na všechny obyvatele. Mladší lidé s vyšším vzdláním, kteí jsou ve stálém kontaktu se spisovným jazykem, používají náeí velmi málo, ba dokonce si dovolíme íci, že dnešní mládež ve školách tém nezná nkteré archaismy, které používají starší lidé. Praxe ukázala, že žáci ani nedokáží tato slova správn peíst, vbec nerozumí jejich významu a slovesné umní ve valaštin je pro n tém nepochopitelné. Proto je zachycení mluvnické stavby tradiního náeí a jeho lexika v naší oblasti Hornolideska úkol nanejvýš naléhavý. Ve svém hodnocení bych se soustedila na pejímání slov, tvarosloví, slovesné tvary a nkteré typické slovotvorné sufixy. Slovní zásoba valaštiny má mnoho spolených slov s jinými dialekty (rožnovským, valašskomeziíským), ale je do znané míry shodná se slovníkem jiných eských dialekt. Má všechny rysy pízrané pro lidovou mluvu, které jsou z hlediska národního jazyka okrajové, zasažené v minulosti silným vlivem karpatské salašnické kolonizace. Je možno u ní pozorovat ti základní charaktertistické rysy: 4

5 vrstva starobylých výraz, což jsou výrazy pvodu obecn slovanského, nap. céra, hvzda, mama, roba, poval (strop) vrstva pejatých slov pvodem nmeckých futro (krmivo), hemova (brzdit), štokrla (stolika), švajnerajn (nepoádek), tepich (koberec), šmakovat (chutnat) vrstva výraz spjatá s karpatským salašnictvím, která je tou nejvýznamnjší vrstvou, je z velké ásti jedinená a po staletí pro Valašsko píznaná. Znaná ást tchto valachism se u nás drží i v dnešní dob. Náleží sem slova jako brynza, cap, cárek, gazda, etina, fujara, ogar, kotár, kdel, koliba, salaš, valach, grapa (rokle), aj. U tchto slov se pipouští možnost pímého vlivu rumunského (cap, cárek, grapa), maarského (aldamáš, bagane, gazda) nebo polského (moldánky). Nkterá slova cizího pvodu jsou nahrazována eskými výrazy nap. curyga (couvat), servét (ubrus), platfús (plochá noha), šlapcukem (pšky), aj. S hospodáskou promnou obcí na Hornolidesku mizí i nkteré výrazy, které byly spjaty s dívjším zpsobem života (íica síto, máselnica nádoba na stloukání másla, hrbaa druh devaské pily, hemovák druh etzu), pojmenování ástí odv (frtoch zástra, kordula vesta ke kroji, krpce obuv), názvy rostlin (pléška pampeliška, kuaa druh trávy). Je pravdou, že záznam textu v pvodní archaické podob je velice tžkopádný a pro tenáe složitý. tená by pi tení v náeí neml být rušen luštním nebžných symbol a písmových kombinací. Grafický obraz textu by se ml co nejmén lišit od obrazu slov, jak jej máme zafixován ze spisovného jazyka. tenái jde pedevším o píbh, zajímavá a trefná pirovnání, vtipné frazeologické obraty a lidová rení, nikoli o tžkopádné hláskoslovné náení znaky. Vydavatelé knih psaných v náeí, ale i mladší pamtníci proto vesms používají zjednodušeného záznamu, který se podobá souasnému spisovnému jazyku. Vypouští hlásku tvrdého l, krátí dlouhé samohlásky v píestí minulém, používají, upouští od spodoby, užívají transkripci u slov, která zaínají v náeí na i, í (iskra, jiskra), podmínková spojka li se užívá ve spisovné podob, neuritek zakonují na t. Toto zjednodušení neubere nic na kráse dialektu a tenái i posluchai znan usnadní a zpíjemní etbu i poslech. 5

6 Specifinosti valaštiny 1. tvrdé ł hłava, łože, łúka, łuft 2. chybí dvojhláska ou-, místo ní ú- múka - mouka, trúba - trouba, lúka - louka 3. spodoba k/g gde, nigdo, gdyž, i dyž, nigde v/f fela, fil vynechané j su, ste i zte, sme i zme 4. v koncovce substantiv na míst -í je -é obilé, zelé, petrželé 5. podstatná jména rodu mužského v plurálu 3.pád zakonení na om- chlapom, ogarom, hrncom 6.pád - zakonení na ách kosách, gaách, starosách 6.pád zakonení na och chlapoch, ogaroch, hrncoch 6. dloužení samohlásky v píestí minulém nejtypitjší znak valaštiny dlál, hledál, nosíl, sbírál, vachtál, 7. ástice li se nevyslovovala víte-i co?, bude-i to? 8. asté jsou složené pedložky po-mezy, po-nad, po-za, s-po-za, s-po-mezi 9. pi stupování pídavných jmen se nemkí suchší, drahší 10. pechodník pítomný byl zakonen na a pía zvojny,bua teb, nerozmýšlaja sa,iacy ven 11. vta úelová se spojkou aby/coby vylézli na strom, coby lepší vidli. Šél tam, coby sa optál. 12. slovesa citov zabarvená mají typické pípony: -ýca: hopýca, kopýca -ýa: ehýza, vachýa -i: zygli, troji, zgrbli -í: dóí 13. slovesa expresívní a zvukomalebná dnes už zanikají a jsou nahrazována výrazy ze spisovného jazyka (kmása trhat, rozdrapi otevít) 14. neuritky zakonené na péc, nés - užívaly se v Lideku, ve Stelné, v Horní Lidi, ve Valašské Senici, na Pulinách, ve Valašské Polance (jižní ást Vsetínska). Užívali je jen nejstarší obyvatelé (íkalo se jim oáci ). 15. neuritky zakonené na t péct, nést se užívaly ve Valašských Píkazích, Študlov, Lanov a Pozdchov (jihozápadní ást Vsetínska) 16. tvar 7. pádu osobního zájmena já se mú 17. výslovnost ss - massa Mizí i svérázné nadávky hepa, zmata, podegra, pagáža a starobylá citoslovce šúst, smýk, róch, drapýc. 6

7 Svou nezastupitelnou úlohu mají v lidové mluv pedevším slovesa, která jsou siln expresívní a asto jedinená. Odráží se v nich humor, smích, práce i filozofie Valach. Náení ukázky: B: báat/ kouit i zbít: Dcka báaly zemákovú ma. Nabáali mu, co sa do ho vešlo. blákat/ kiet i zpívat: Co bláeš? Bláeš, bláeš, ale noty to nemá. C: camrat/ mluvit i toulat se: Furt cosi cameš. Gde sa cameš tak dlúho? : máat/ kouit: Vymáál šecky cigarety. D: dlábit/ makat: Zaséj tú koku dlábíš? dulit/ pít: Vydulí šecko pivo. F: famfrnt/ plašit se: Co sa famfrníš? falírovat/ falutovat toulat se: Už týden falutuje (falíruje). frfnit/ pehrabovat: Co sa frfníš v tom jídle? G: gébit/ plakat: Co furt gébíš? glanit/ leštit: Vyglanila okna. gyglat/ klátit: Gygle sa n zub. H: habat/ hamonit shromažovat: Celý život enem habál. Už sa dos nahamoníl. hnípat/ lenošit: Zaséj hnípe a nic nedlá. huntovat/ niit: Huntuje si zdraví. CH: chrnt/ spát: Celú schzu prochrél. Bž už chrnt. chlópat/ fackovat: Nachlópál mu, až haba. chlápat/ padat: Nachlápalo snhu až po kolena. 7

8 M: mandrit/ pehrabovat: Všecky háby pemandríl. P: palázat/ kiet: Co na ma palázáš? pakovat/ balit: Spakuj sa a vypadni! plkotat/ vyprávt: Tetky plkotaly cože nového v ddin. psut/ pomlouvat: Zepsúl ho, že by si od nho pes kúrku nevzál. R: rátat/ poítat: Zrátaj si peníze.poráceme sa spolu. rozgávit/ rozmakat: Rozgávím a jak hada! S: stapit/ sa ohradit se: Co sa stapíš? schrastit/ vzít: Schrastíl šecky peníze a v nohy. Š: špacírovat/ - procházet se: Špacírovál sa jak gróf. špórovat/ spoit: Celý život enem špórovál. špolúdat/ hledat: Co furt špolúdáš? : ápat/ šlápnout smíchat: ápl do blata. Sápál šecko dohromady. týsat/ dotýkat se: Týsál šttcem na ze. Z: zahuat/ spadnout: Zahuál do jamy. zašantroit/ ztratit: Zašantroíl šecky pošané knížky. zyglit/ leštit: Zyglila okna enem sa z ní kúilo. zgrblit/ šetit: Celý život enem zgrblíl. Ž: ždúrat/ drcat dloubat: Ždúrál a do zád. žgrant/ chtít nco: Furt po mn cosi žgraél. žgundrat/ nezeteln mluvit: Žgunde si cosi pod fúsy. 8

9 Slovesné umní Lidová slovesnost neboli folklór obsahuje tyto útvary: lyriku, prózu, poezii. Lidová slovesnost vzniká spontánn, vtšinou anonymn, bez písemné fixace, pedává se ústním podáním z generace na generaci. Tak se realizuje, oživuje, ale i obmuje. Není to útvar nemnný, ale žije ve svých konkrétních variantách jednotlivých interpret v uritém ase, na uritém míst a za urité spoleenské situace. V život valašské ddiny se vyvinul v souladu s pírodním dním i uritý pracovní rytmus. Zmny v pírod vymezovaly lovku as k píprav pdy, setí, sázení, sklizni úrody i k odpoinku. V tomto stálém zápasu s pírodou vyvíjely se i vztahy spoleenské. Sousedská družnost a pospolitost, pátelství s vdomím, že bude-li kdokoli v nouzi, je nutné mu pomoci. Projevem družnosti bývaly práv besedy, k nimž se sousedé scházeli za dlouhých podzimních a zimních veer, kdy byly už veškeré polní práce skoneny. Tyto besedy se staly lidem potebou. Dávaly jim to, co nám dnes dává etba, tisk, rozhlas, televize, internet, divadlo, kino,... Kniha bývala na vesnici vzácností a noviny výjimkou. etbu nahrazovalo vyprávní pamtník, voják, krajánk, ale pedevším dobrých vyprav. Vyprávly se pohádky, povsti, legendy, zážitky, zkušenosti, píhody smutné i veselé, tak jak je pinášel sám život. Bývalo to vyprávní skutené i smyšlené nebo vybrané jen k pobavení poslucha. Úastníci se asto i stídali a stávalo se, že vyprávní jednoho pipomnlo nco jinému, a tak se vyprávnky za sebou adily jako korálky. Rytmus života se však mnil a my si dnes pln uvdomujeme, že se mnohé vytrácí a mnohé se zapomíná. Proto chceme tímto projektem mladé generaci pipomenout náeí našich pedk, které tém už zaniklo vlivem školy, vzdlání, ale i migrací obyvatel. To je pirozený vývoj, který nelze zastavit, ale je nutné se s ním smíit. Nesmí nám však dát právo zapomenout. Náeí v sob nese stopy starobylosti, prvky staré eštiny, kterou mluvili naši pedkové. Nese v sob bohatou lidovou kulturu obsaženou v písních, tancích, krojích, hudb a vyprávní. A práv na takovou besedu valašských vyprav vás, milí mladí tenái, chceme v tomto projektu pozvat. A o em si budeme povídat? Tak v první ad to budou pohádky 9

10 Pohádky Pohádky bývaly na osamlých hospodástvích v horách vítanou kratochvilnou, ale i pounou zábavou. Tyto pohádky vznikaly z trojnásobného pramene: z povahy Valach, z jejich zamstnání a krásné krajiny. Vznikaly v 19. a 20. století, byly vdom vymyšlené, mly bohatý dj, fiktivní svt a dlo se tam možné i nemožné. Hlavní jádro tvoily tyi druhy pohádek: 1. pohádky kouzelné (fantastické), najdeme zde krále, podzemní kraje, arodjné vci - mošny, prsteny, píšalky,...ale i postavy obr, trpaslík, hastrman a arodj. Neodmyslitelnou souástí fantastických pohádek jsou rzné nadpirozené síly, které hrdinovi za jeho dobrotu dají rzné kouzelné vci, které ho dovedou nebo penesou do vzdálených kraj a pomáhají mu ešit nesplnitelné úkoly. 2. pohádky novelistické (realistické), kde se dj odehrává ve skuteném svt. Tématem tchto pohádek byly události každodenního života, ale postavy a situace byly asto opedeny fantastickými prvky. Vypráví se v nich o lidské chytrosti, hlouposti, lakot, opilství, pohádky legendární jsou mén asté a erpají z náboženských tradic. Vystupuje zde Bh, Kristus, andlé, svatí,... Nejvtší oblib se tšívaly žertovné píbhy o putování Krista a svatého Petra. Vytváejí dva tématické okruhy, které se navzájem prostupují: pohádky etiologické, zdvodující vznik urité vci, nap. pvod kukaky, sovy, suk ve dev, hub, a pohádky vyjadující morální stanovisko, že dobrý in má být odmnn a špatný potrestán. Napíklad chudé vdov nikdy neubývají houby ze sáku a svatý Petr musí pást ti dny ovce, protože kradl tešn. 4. pohádky zvíecí jsou nejmén zastoupené. Chtjí pobavit chytrostí i hloupostí zvíat. Nkteré byly ureny dtem vyprávly se z výchovných dvod. Tchto pohádek je na Valašsku poskrovnu. Zejm nebyly pro svj chudý dj zajímavé ani pro dosplé, ani pro dti. Pohádky mají svj osobitý ráz a slovesnou formu. Pro kouzelné pohádky je píznané opakování jednotlivých vt (marš do kabele, jamo, zavi sa, jamo, otevi sa). Neodmyslitelnou souástí je i gradace (zapískál jednú, zapískál podruhéj, zapískál potetí). Dležitou roli hrají i typická ísla 3, 7, 9, 12, která souvisí i s náboženskou tématikou. Velmi dležitým prostedkem pohádkové poetiky jsou úvodní a závrené formule. Úvodní formule na Valašsku mají strunou podobu a uvádjí tenáe hned do dje: Byli jedni rodie a mli syna, bylo mu Jan. Závrených formulí používali valašští vypravi více: Zazvoníl na zvonec, už je temu konec. A esli eše žijú, dodnes sa rádi majú. 10

11 Valašské pohádky se liší od pohádek z jiných region i tím, že je v nich i spousta místních reálií. Jsou to hory, skály, ševci, tkalci, zbojníci, portáši, král s královnou, kteí sedí na stolikách a íká se jim otec král a mamnka královna. Jména hrdin jsou asto Jan, Janek, Janíek, Jura, Jurka, Francek, Hanika, Kaa, Btuška, Rozína,... Užívají se ustálené slovní obraty, nap. dávali mu jest, co duša ráila, ztratíl sa jak pára nad hrncem, ml velice pknú céru, andl, to je trhan proti ní. Bhem 20. století poíná i na Valašsku pohádka z repertoáru lidových vyprav postupn mizet. Hlavní tžišt vyprávcí aktivity se pesouvá k povstem, povreným povídkám a povídkám ze života. 11

12 Povsti 1. povsti s historickými a místními námty - podávají osobitým zpsobem zprávy o rzných místních a historických událostech, postavách a památkách. I když se v nich nkdy vyskytují jevy nadpirozené, vypravi i posluchai je vnímají jako reálnou skutenost, kterou dotvrzují rznými zpsoby, nap. se upozoruje na njakou památku nebo stavbu (tam stávál ten starý kíž, ty dv lipy, tam u tých božích muk,...), dovolávají se svdectví jiných lidí (vykládali staíek z pasek, vyprávjál Jan Holec,. 53). Povsti se snaží zdraznit vrohodnost svého dje a nkdy i popisovat skutené události z historie, ale asto se od nich více nebo mén odchylují a nezídka líí i píbhy naprosto smyšlené. Pesto jsou povsti uritým druhem umní, které se pedává z generace na generaci a tím se také stávají poutem, kterým je lovk svázán s rodnou obcí a rodným krajem. Pro valašské slovesné umní jsou povsti ním zcela nezastupitelným. To dokazuje i ta skutenost, že zde žijí ve velké míe a v rzných obmnách pes sto padesát let a nkteré i déle. K nejznámjším patí povsti O ertových skalách v Lideku. Zachovaly se hned dv verze o vzniku. Jedna praví, že je postavili sami Valaši jako obranu proti Tatarm a Turkm (otištno r.1844 v asopise Kvty). Druhá je pipisuje ertovi, který nestail jejich stavbu dokonit do kohoutího zakokrhání. 2. povsti o zbojnících a portáších jsou v regionu Valašska hojné (zbojníci Jánošík, Ondráš, portáši Malina a Stavinoha), ale pímo na Hornolidesku jsme se s nimi setkali poskrovnu. Doítáme se o nich jen útržkovit v kronice obce Študlova v souvislosti s pašováním soli a tabáku ze Slovenska. Zápisky jsou jen velmi struné. Dále pak v díle klasika eka Kramoliše, který pibližuje tenái postavu valašskoklobouckého rychtáe Šomana (1935) a hornolideského obyvatele Matje Slánského. Nejbohatší na toto téma je oblast Lomenska a Púlínských skal, kde se zbojníci nejastji ukrývali, když pecházeli na Rožnovsko nebo do Uher. Jedinenou informaci nám poskytl zápis v kronice Národní školy v Senici, v nmž se dovídáme o tzv. shonbách ili bitkách mezi obyvateli Uher a Moravy. Jiný druh povstí vypráví o bitvách s Kuruci, o bojích se Slováky, kteí picházeli krást dobytek až na Moravu. Vypráví se o spících rytíích, o jejich vdci, který se jmenoval Goj Magoj. Ten jednou pozval kováe Pileku, aby okoval jejich kon a za odmnu mu dal odstižky z kopyt, které se mu doma promnily ve zlato. 3. velmi bohatou skupinu tvoí místní povsti o pokladech. Není obce na Hornolidesku, aby zde nebyla povst o pokladu. Byly to poklady válené, zbojnické, kouzelné, ale málokomu se je podailo získat. Jestli se tak stalo, byly již znan poškozené. 12

13 4. povrené povídky tvoí nejrozšíenjší vypravský okruh. Nadpirozené bytosti a úkazy jsou posluchai vnímány jako skutené a reálné, ba nkdy se jejich existence logicky vysvtlila sama. Bytosti se objevují v poledne, v noci, v uritých dnech (Velký pátek, Štdrý den). Na Valašsku se vilo i na Kryštofku, arodjnou knihu, tzv.zemský klí. Pomocí ní se daly získat poklady, odvrátit nebezpeí atd. Kdo z ní etl a neuml to, dopadl zle. Valaši pikládali velkou moc bylinám, stromm (máš-li kapra samec, jsi neviditelný, konvalinka otvírala poklady, devo z javoru bylo na toprka zbojník, protože mlo posvátnou moc). Vyprávlo se i o svtlonoších, mrtví se zjevovali živým na loukách a polích, nosili hraniní kámen a ptali se, kam ho mají dát. Muselo se odpovdt: Kdes ho vzál, tam ho daj! Tak nalezl nepoctivý sedlák, který odorával sousedovi z pole, svj klid. Pobobné jsou povsti o lakomcích a židech, kteí pro svou chamtivost chodívali strašit. Zvláštní skupinu, na jiném území neznámou, tvoí vyprávní o slibkách a záhubenatech. Slibky byly zvláštní lesní ženy, vysoké ti metry, nohy mly obrostlé mechem. V noci zpívaly (riríkaly) a koho potkaly, toho roztrhaly a sndly. Setkávali se s nimi devai, kteí zstávali v lesích pes noc. Záhubenata byly naopak malé dti, které zemely nepoktné, nebo byly násiln usmrcené. Lidé je spatili jen vyjímen, vtšinou je slýchávali naíkat. Museli se pak ptát zvláštním zpsobem: Co je mn? A záhubene odpovídalo: Tob nic, ale mn je, matika mn nedala košulku. Potom se na okno dala posvcená košilka, která do rána zmizela a dít pestalo plakat. Styl vyprávní má nkolik charakteristických znak: kompoziní výstavbu, dramatinost a djovou gradaci. Slovní zásoba je znan bohatá a nápadná množstvím synonym a citov zabarvených slov. Vyskytují se i poekadla a písloví. Píležitosti k vyprávní byly v dívjších dobách pomrn asté. Za dlouhých podzimních a zimních veer se scházeli blízcí i vzdálenjší sousedé. Zvláštní píležitostí byly i pástky (pozdji draky), vyšívání a šití papuí, pobyt na salaši, strouhání šindel, K vyprávní a besedování se však nejastji lidé scházeli v hospod, kde se vyprávly zejména novinky a zkušenosti ze svta a z cest. 13

14 Nejvýznamnjší pedstavitelé literatury na Valašsku Již v 18. století pitahovala valašská krajina a její folklór své první zapisovatele, kteí smovali pedevším do Rožnova jako lázeského msteka a na Radhoš. Tato mytická hora, která symbolicky vévodí celému kraji, pivábila kroky prvních spisovatel a sbratel ústní lidové slovesnosti. Hora se stala prvním inspiraním zdrojem opvovatel krás Valašska. Z jejího tajemného píšeí se zrodily nejpopulárnjší krajové báje a povsti. V lét 1853 sem pijel do lázní BENEŠ METOD KULDA ( ), který z podntu sbratele Františka Sušila zapisoval v okolních vesnicích lidová vyprávní, pohádky, povsti, povry a obyeje a roku 1854 již vydal první svazek Moravských národních pohádek a povstí z okolí rožnovského jako vbec první knížku folklorní prózy z vlastní sbratelské innosti. Tato sbírka se stala vedle pohádek Erbena a Nmcové nejvýznamnjší pohádkovou a povsovou sbírkou romantismu. Po Kuldovi zapisovali ústní lidovou slovesnost v rzných koninách Valašska další sbratelé. Patí k nim FRANTIŠEK BAYER ( ), MATOUŠ VÁCLAVEK ( ), JAN KUTZER ( ). Tuto první sbratelskou spolenost na Valašsku uzavírá pední eský folklorista VÁCLAV TILLE ( ). Ve 20. století ho následovali další sbratelé a editoi. ANTONÍN KAŠÍK, JAN KOBZÁ, FRANTIŠEK ŠULE, LADISLAV UL ÁK, LUDMILA PORTLOVÁ, JOSEF STRNADEL a EVA KILIÁNOVÁ. Souhrnn se dá íci, že na Morav není druhý takový region, odkud by sbratelé shromáždili tolik povstí a pohádek jako práv z Valašska. To svdí nejen o dlouhé a pilné sbratelské innosti, ale i o bohatých vypravských tradicích na valašském území. Do zapadlé oblasti jihozápadního Valašska je situováno nkolik píbh JANA EVANGELISTY TRÁVNÍ KA ( ), ídícího uitele v Horní Lidi. Tento soubor Tobiáš Bébul a jiné valašské povídky (1931), píznan uzavírá rta o stavb železnice ze Vsetína do Bylnice, která tyto vesnice spojila se svtem. Ze selského rodu v Horní Lidi pocházel uitel JOSEF FOJT (1913), který v muzejních publikacích a asopisech uveejoval národopisné obrázky a lánky, zaznamenával lidové povsti, zvyky, obyeje a tradice. Mnoho pro oživení valašské lidové tvorby podnikl PETR KORABÍK (1945) ve svých sbornících Od ogar po staíky. Zpracoval a vydal monografie Lužná a Valašská Polanka. V etných sbírkách PAVLA PETRA (1969) je frekventováno Lideko a jeho ertovy skály. K nejplodnjším a nejvýznamnjším sbratelm ústní lidové slovesnosti je nutné zaadit LUDMILU VRÁŽELOVOU, která po dobu tyiceti let zaznamenávala valašská písloví, úsloví a jiné zajímavé slovesné útvary z Hornolideska. U píležitosti jejích 80. narozenin vyšel její sborník MOUDROST STARÝCH VALACH. Z mladších autor stojí za zmínku sbratel a vydavatel IVO ODEHNAL a syn PETR ODEHNAL, který r vydal monografii obce Lideko. 14

15 Starší generaci nebude jist neznámý autor historické prózy ENK KRAMOLIŠ ( ), rodák z Rožnova, který ve své valašské trilogii Strážcové hor, Rychtá Šoman, Hraniáští hrdinové líí vpády Kuruc na Valašsko. Není místa na Morav, která by tolikráte byla nepáteli vypálena a zniena jako pohranií Brumov, Klobouky a Lide. Co ddin a mst vpády z Uher bylo vypáleno, kolik lidí povraždno a kolik tisíc za prvních vpád odvleeno do zajetí! Po osm set let Maai, Kumáni, Tatai, Turci a povstalci Kuruci pepadávali Valašsko a Slovácko. Ale nezniili tyto kraje, nevyhubili obyvatelstvo. Žijí Valaši a Slováci, a se svými vzpomínkami na chrabré pedky své budou žít dále, dokud kraj a e svou milovat budou. 15

16 Odraný k (Lidanská verze) Ukázka náeí jižní ásti Valašska Toš bylo lebo nebylo. Ale moselo by. Šak starého Trku teho furmana ste sná znali šeci. Na nohách vysoké boty, chlpatú baranicu na hlav a v ruce bi. Tú baranicu nosíl eném v zím, ale bi v lét aj v zím, protože bez poádného bia sa hore, do Vávrového kopca, nevyjede. A dyš starý Trka nevyjél do kopca bez bia, toš už nido. Šak to aj ty jeho koníky naho dosvtovaly, ani ste sa jich nemoseli pta. Zbyteného massa na nich nebylo. To né. Ale aspo sa aj do kopca moc nepotily. A dyby Pámbh pi stvoení svta dál koom kídla, toš by sa jím lechko létalo, enemže by potem strýc takovým koom ukáza bi nesmjél. To by mu potem ubkly do luftu aj s vozem, aj s kladami aj ze vším inem. Sakumprásk, ani smradu by po nich neostalo. A jeden ten koníek sa teho opravdu dožíl, že mohl aj bka v luft, ani sa teho sám nenadál, jak k tom pišél. Toš pravíl sem vám, že sa teho dožíl enem ten jeden koníek. Ten druhý sa teho nedožíl, ale šak nemá eho banova, dyby sa teho aj dožíl. Pišél jednúc starý Trka vypi si sklénku kvitovéj. Pantáta, uhléda ho, hne si spomjél, že mu beka ve sklp jaksi slábne a hne sa ptál starého Trky, i by mu nezajél na Vsetín pro novú beku kvitu. Pi tom by mu dovézl aj iné vci do kvelbu. Strýc sa nemohli vymlúva, lebo viseli u pantáty už bezmála za ob nohy. Toš hne kývli, že pojedú. Pantáta hne napsál zeznam vcí, keré bylo teba na Vsetín kúpi. Strýc stríl psaní do kapsy a šél dom. Bylo teba namasti vs. Na druhý de vyjél skoro. Na Vsetín je z Lita štyry hodiny cesty. V Polánce sa mosí odpoinú, protože je to v poly cesty. Dá sa koom nažhra, véjde sa do hospody k Žalúdkovi, vytáhne sa uzlík s chlebem, nejakým tým vajcem nebo kúskem slanin, pojí sa, neco sa vypije, napójí sa k a jede sa daléj. Tak sa stalo aj dnes. Strýc sa šasno dostál až na Vsetín, nakúpíl, naložíl a hybaj ze Vsetína k Litu. Dobe sa mu jelo. Seél v kozlíku a podimovál. A pro by takéj né? K ví kady. V Polánce koníek na známém míst zastavíl, strýc sa probrál z dímot, zas sa pokmilo, posedlo, dyš bylo za aj sa popilo, pozbíraly sa stinky, co k porosýpál, zvázalo sa šecko do plachetky a jelo sa dál. K si trochu odpoinúl, ale jaksi sa mu nechtlo. Žeby mu neco chyblo? Strýcovi to nenapadlo a k nepovél. Jél smutn, muchy ho dopalovaly, ani sa z nich neoháál, cosi mu chybovalo. Ale co? Toš pokrapce jeli, až dojeli. Strýc zatahl vs naproti sklepa a šél do hospody omeldova, že uš je tady. Ale v hospod pantáty nebylo. Šél ho hleda ven, na dvr. Horko bylo ukrutné. Koovi bylo takéj hrozn horko a žíze ml, protože mu hospodá v Polánce zapomjél da vody. 16

17 A zatým, co k od žízn omdlévál, v bece s kvitem sa dostaly k moci jakési neviditelné sily. Beka byla zvázaná dubovýmy duškamy a dušky zas železnýmy obrúkamy. Ale nedy aj železo pustí, kór dyš je na nm nede nejaká zarezavlá skvrna. A tak sa aj stalo. Dyš Trka v hospod za sebú búchl dveamy, v téj búchlo aj cosi iného, ale on si teho nevšíml. To na bece jedna obrúka pukla a druhá nemohla udrža tú silu sama, toš pukla takéj. A uš sa z beky na cestu hrnúl drahocenný truk a s cesty zrovna do píkopy. Byla to ukrutená škoda. K, žízú zmoený, jak uúl, že desi cosi tee, ohlédl sa a vidí, jak voda tee nemilobohu do píkopy. Hne sa stoíl, stúpíl pednímy nohamy do píkopy a zaál pi. První hlt ho jaksi zarazíl, ale potém sa osmlíl a píl po plných hubách. Toš ten kú teho vyslopál moc. A hospodáa poá nebylo. Pantáta mu nalél pl žejdlíka, aby sa trochu posilníl. Ten sa hne nevypije. Dyš konen strýc Trk s pantát Zajglem vyšli z hospody, zhrozili sa. Vs býl u saméj škarpy a k zvalený pod škarp. Skokem byli u koa. Chytili ho za hivu, zdvihajú mu hlavu, natáhajú za ocas, ale k zdechlý, naisto zdechlý. Trka zaál naíka: To sem si vydlál, to sem si vydlál. Za chvílu stálo kole nich plno ludí a všeci vidli, že Trkovi zdechl k. Toš co víl? Dosi pravíl: Toš dyš zdechl, už ho neskísíte, ale patilo by ho aspo odra, co by sa neco za kožu dostalo. Bes teho massa na nm moc néni. Ale gdo ho odere? V ddin nebylo ezníka ani rasa. Na šestí strýc Kúdelák sa v takovéj práci vyznál. Nabídl sa, že koa odere. Pantáta Zajgl sa zatým starál o beku s kvitem. Dyš pišél bližéj, zaál ucha kole sebe a hne poznál, že desi z beky uchodí kvit. Vyskoíl na vs a hne viél, že je zle. Víl zaál zas on lamentova a chyta sa za hlavu. Ó, moja beka! Ó, mj kvit! Toliké peníze sú pre! Ale poznál, že v bece eše cosi ostalo. Zavolál honem na ludi, aby mu donésli z hospody sklénky a hrnec a zachraovál, co sa zachráni dalo. Všeci vdli, že konisko zdechlo z teho kvitu. Šak smrél jak paléra, pravíl dosi. Mezi tým strýc Kúkelák vytáhl z kapse kivák, palcem oprubovál, je-ji dos ostrý, obtáhl si ho na jakémsi kameni a zaál koa dra. Práca mu fryško pokraovala. Práv, dyš poslední es na koži udlál, toš k, ten zdechlý k odraný z kože, naras sa postavíl na nohy. Je-ji to možné? Jak sa to enem stalo? Vtéj sa tu pihnala tetka Trkova. Cosi doma uš uula, ale nemohla tom uvi. Ale nenadála sa, že uvidí takú hrúzu. Na Zajglovém dvoe stál odraný k. Byla to hrozná podívaná. Tetka byla ená osoba, ale víl nevdla, co má povd. Ale spamatovala sa první a praví: Ná chlapi, co to tu máte? Je to živé? Ale jak první slovo z huby vypustila, koská píšera otoila hlavu a potem aj celé tlo k tetce. K poznál po hlasi svoju hospodyu, kerá ho asto, dyš sa muž nede zapotrošíl, krmila aj napájala. Probrál sa z posledního opilství a cítíl hrozné pálení na celém tle. Tetka naras pochopila šecko. Zapomjela, že sa mjela lebo chtla pusti do muža. Vidla ped sebú enem koa, živitela rodiny. Obrátila sa na ty ludi, co stáli dokola a kiala: 17

18 Ludé, vrate sa! Pomožte! Porate! A ludé opravdu pochopili, že je teba pomoc. Toš ale jak pomoc? Skoi a podeza koa, to žáden nechél. Každý viél, že je k živý a že má velik bolest. Co vil? Do téj bezradnosti sa ozve tetka: Ludé dobí, do máte doma trochu husího sádla? Porate n, porate! V lét husí sádlo??? Hne sa ich od zástupa nkolik oddlilo a utkali do svých chalup. Za chvílu sa už vracali. Jeden nésl užicu, druhý v hrnéku, tetí v pohárku. S práznú nepišél nido. Toš tetka honem, dráp užicu do levéj ruky, pravú sa pežehnala a potem namáala opatrno prst v husím sádle a natírala nebohé zvía. Byla to práca šuchtavá. Proto druhé roby, ty smlejší, jí zaaly pomáhat. Bylo to aš podivné, kolik sa teho husího sádla v ddin objevilo. Netrvalo dlúho a celý k býl namastný. Hne bylo vid, že sa mu aj koléjsi ulevilo. Uš sa dívál veseléj. Dosi vytáhl z kapse kúsek chleba, nastká koovi a ten opravdu žere. Strýc Trkú si v téj spomjél, že mu nedál celý de vody. Honem leél ke studni, natáhl do putny vody a k sa napíl. Dosi vyleél ped hospodu, natrhál zhrs trávy a podávál koovy. Toš si ho védli Trci dom. Šestí, že uš býl veér a nebylo vid zdaleka, jak vypadá. Veér uš ani muchy nešípaly. Strýcovi a tetce tak nebylo. Nevdli, lesti majú vyhráté. Doma ho dali do maštale, ale k si neléhnúl. Strýc vél, že nekeré staré kon spíja stoja. Tetka vyhnala šecky muchy z maštale topolovú haluzú. Tetka pochodili potem šecky okoliní ddiny a ptali husí sádlo. Každý de koa natírali. Jejich práca sa oplatila. Koovi sa udlaly na celém tle strupy a bylo vid, že sa to hójí. Strýc si koa velice hledli. Na lúce mu sékli nájlepší trávu, istú ho napájali vodú, koovi sa naisto dobe védlo. Strupy sa hójily a po krapce opadávaly. Pod nimi sa objevovala nová kožeka. Byla taková mkuká a rúžová. Na téj koži narústaly chlpy, ale nebyly to chlpy, ale jakési chmýí. Ludé sa chodili na koa díva a šeci sa velice udovali. Šak to cosi vypadá jak na malém húsati. Tetka už to dávno pozorovala, ale bála sa to povd. Ale nedalo sa nic dla. Na koovi rústlo opravdu husí péí. Nape takový drobuký vap a potem opravdové péí. Horší bylo, že na kibet sa mu zaaly dla jakésik hrky. Nape byly toliké enem jak oech, potem už jak vajco, aš nakonec byly jak baranica. Ty hre strýca velice mrzely. Dysi ráno pídú do maštale a hre byly puklé. Ale strýc ani nevili, je-ji to sen, lebo pravda pravdivá. K mjél na zádoch pkn založené husí kídla. To už strýca velice zamrzelo. Už aj banovali tolikého husího sádla. No, do to jagživ viél, takového udáka! Šak sa s tým nebudú moc nide ani vystri. Letli pro tetku. Tetka, uhléda to, aj beali. Ale k si s teho nic nedlál. Mjél sa dobe a bylo to na nm vid. V maštali sa mu už nelúbilo. Nájrati býl na zahrad. Zahrada byla ohradná šrakamy, toš tam mohl by celý de. Eše ho nezapíhali. Každú chvílu sa pišél nedo naho podíva. Škoda, že strýcovi nenapadlo vybíra za tú podívanú po korun. Peca by byli cosi mjeli. Tetka sa tšili, že na druhý rok ho podškubú a budú m péí jak z desíti husí. 18

19 Bylo uš neskoro na podzim. Ludé kopali zemáky. Naras dosi kií: Divoké husy. Opravdu. Leél kdel divokých husí. Jejich gégání bylo u daleko široko. Trkú k zdvihl hlavu, pohlédl na ten kdel, zagégál jak divoká hus, rostáhl kídla a za chvílu uš sa znášál nad Trkovú zahradú. Krúžíl, krúžíl, byl ím dál menší, aš sa naisto ztratíl z oí. Tetka prám vyšli z izby a zahlédli ho uš dos vysoko. Volali naho, ale ten nepoúvál. Oh, to byla pro Trky rána. Tolik práce jím dál, tolik trápení, tolik oštery a vil si letí pry, ani nepodkuje. No, sná sa eše vrátí? Ale nevrátíl sa. Nedokali sa jeho návratu s teplých krajín. Ja, dožví, co sa tam desi s ním stalo? A toš ostala enem vyprávka. A možná, že sa nájdú aj takoví, co tom nebudú vi. Ale tak to bývá: šeci ludé šecko víja, ale šeci ludé jednom lovkovi neuvíja Ja, toš tak. (vypravuje Holec Jan z Horní Lide,.53) 19

20 Jak sa na Valašsku pékl chléb Ukázka náeí jihozápadní oblasti Chléb se na Valašsku díve nazýval boží dar, protože ho lidé mli ve veliké úct. Chléb se pi naínání žehnal a spadl-li nedopatením na zem, hned jej lidé zvedali a líbali. Peení chleba je zvláštní až posvátná událos, proto mosí byt v chalup ticho a klid. Podle toho, kolik bude pecnú, tolik sa mosí nachystat múky, kerá sa znese v mrce (odmrka) z húry z múnice (truhla na mouku). Když sa pee v zím, mosí sa dat múka pes noc nahít, protože iná by tsto nenakyslo. Nájprv sa pipraví omládek (ást tsta, která se nechávala po peení jako základ pro další peení), rozmíše sa v tepléj vod, pidá sa špetka cukru a kvasnic, aby omládek dobe zešél. Všecko sa postaví k teplu na kútek (místo u kamen). Potom sa do díže (devná nádoba urená pouze k mísení tsta) nasype múka, pidá sa trochu vody, sl a hrstka kmínu. Vleje sa tam nakyslý omládek a mísí sa kopisú (velká a pevná devná vaecha). Chodí sa dokola díže a mísí sa do téj doby, než je kopis skoro istá tsto by sa na u už nemlo lepit. Potom sa všecko požehná kížem a díža sa zakryje bílým plátnem a dá sa k teplu. Hne sa mosí zatopit v peci, protože tsto bude kysnút tak dv hodiny a po ten as sa mosí pec dobe vytopit. Polena by mly mt asi jeden metr a mosíja sa rozložit po celéj peci. Když je devo zhoené na žhavé uhlíky a tsto nakyslé, uhrabú sa uhlíky pohrabáem na jednu stranu (ke stn pece). Dno sa pkn zamete husím kídlem, aby bylo úpln isté. Tsto sa rozdlí na ásti a na valací desce sa zlehka vyvále a položí do vymúených slamnek. Trochu tsta sa zaséj nechá na omládek pro další peení. Slamnky sa nechajú chvilku u tepla. Jak sa tsto trochu zdvihne, vyklopí sa na lopá (velká devná lopata), mokrú rukú sa pote každý pecen, trochu posype kmínem, vytlaí sa kížek a chléb sa sázá do pece. Pkn jeden za druhým. Dv ady po tú pecnoch. Pec sa zave a pee sa dv hodiny. Po hodin peení sa zadní pecny zlehka pitáhnú pohrabáem ke dvérkom pece a ty pední sa zas šúpnú dozadu. Takto peem ešt hodinu a pak sa pecny vytáhnú. Chléb sa nechá vychládnút v kuchyni. Na každý pecen sa zespodu poklepe. Když zvoní, je dobe vypeený a jí sa poslední. Když nezvoní, neni vypeený, je to zákalec a mosí sa zest první, nebo sa dá slépkám a prasatom. Každý pecen sa uloží do plátného míška a dá na dubovú fošu do špajzky aj s omládkem. (z pozstalosti mé matky Františky Strnadové z Valašských Píkaz, narozené 1920) 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Václav Říha Šípková Růženka

Václav Říha Šípková Růženka Václav Říha Šípková Růženka Text byl volně upraven v Městské knihovně v Praze podle pohádky Václava Říhy z díla Zvířátka a Petrovští. Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v

Více

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn

Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Beneš Metod Kulda Čertův mlýn Znění tohoto textu vychází z díla Moravské národní pohádky (Díl 1.) tak, jak bylo vydáno nákladem R. Prombergra v roce 1912 (KULDA, Beneš Metod. Moravské národní pohádky.díl

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

JEŽÍŠOVY ZÁZRAKY Ježíš nebyl jen učitel, který vykládal nádherná podobenství, ale dělal také mnoho zázraků. Ježíšovo učení bylo tak vznešené a božské, že takové věci mohl učit jenom Bůh. Aby však všichni

Více

Král s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj.

Král s královnou vychází na jeviště, král usedá na trůn a královna si sedá vedle něj. Jak Mojmír ke štěstí přišel Anotace: Divadelní scénář pohádky vhodný k dramatizaci s dětmi. SCÉNA I. ZÁMEK Stařenka 1: Za devatero horami, za devatero řekami bylo nebylo jedno malé královstvíčko. Tomu

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp.

Můj ptáček s kroužkem jak krev červeným zpívá, ach běda, běda, holoubkovi, že nebude už s ním, zpívá, ach běda, bě cip-cíp, cip-cíp. Jorinda a Joringel Uprostřed jednoho hlubokého a hustého lesa stál starý zámek. Žila v něm stařena, úplně sama byla to mocná čarodějnice. Ve dne na sebe brala podobu kočky nebo sovy, večer však získala

Více

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Tak mě tady máš Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Rozum a cit hlad nebo žízeň Na duši klid jen v hlavě mi zní I když chci spát

Více

Ej horenka horuje. 1. Ej, horenka horuje, ej, panenka banuje, ej, horenko nehoruj, ej, panenko nebanuj.

Ej horenka horuje. 1. Ej, horenka horuje, ej, panenka banuje, ej, horenko nehoruj, ej, panenko nebanuj. Ej horenka horuje 1. Ej, horenka horuje, ej, panenka banuje, ej, horenko nehoruj, ej, panenko nebanuj. 2. Ej, běžela ovečka, ej, hore do kopečka, ej, a beránek za nu, ej, vyskočil si na ňu. 3. Ej, gajdošku

Více

Zimní pikrmování pták

Zimní pikrmování pták ZPRAVODAJ. 101 íjen 2005 Vychází 4 x ron Ediní rada Zpravodaje: pátelé Soa Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Ducháek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová Kresby

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Auto#i fotografií Foto: Jarmila Krupi"ková

Auto#i fotografií Foto: Jarmila Krupiková Tento sborník vznikl propojením fotografií a literárních prací žák! Masarykovy základní školy v Nezamyslicích. Žáci 7. ro"níku v rámci volitelného p#edm$tu informatika zachytili hledá"kem fotoaparátu podzimní

Více

OD 13 DO 17 HODIN. Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach

OD 13 DO 17 HODIN. Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach OD 13 DO 17 HODIN Zpracovala Nová Milena, spolupracuje Jana Šmardová Koulová korektura webmaster Ing. Vlach Květnový kalendář narozenin našich kamarádů. Ahoj děti, Minulý měsíc jsme si vytvořily Knihu

Více

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz

PDF publikace. Katalog forem a metod. INFRA, s.r.o. vydavatelství a nakladatelství Tyršova 241 675 22 Stařeč www.infracz.cz Katalog forem a metod PDF publikace Upozornění pro uživatele této publikace: Elektronická verze publikace podléhá stejným pravidlům užívání jako tištěná. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část nesmí

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

9. Tøi støelecké terèe

9. Tøi støelecké terèe 9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

UKAŢTE NEJDŘÍVE PODLAHU, POTOM OKNO A NAKONEC STROP. NEŢ UKÁŢETE SVŮJ STOLEK, UKAŢTE OKNO. AŢ UKÁŢETE OKNO, DOTKNĚTE SE UCHA A POTOM NOSU.

UKAŢTE NEJDŘÍVE PODLAHU, POTOM OKNO A NAKONEC STROP. NEŢ UKÁŢETE SVŮJ STOLEK, UKAŢTE OKNO. AŢ UKÁŢETE OKNO, DOTKNĚTE SE UCHA A POTOM NOSU. 1. PŘEČTĚTE SI VĚTU A PROVEĎTE ÚKOL. Pacient přečte hlasitě úkol, komunikační partner nebo terapeut úkol provede a pacient ho napodobí. Pacient přečte hlasitě úkol, komunikační partner nebo terapeut zakryje

Více

Vánoční besídka CB Žižkov 2010

Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Vánoční besídka CB Žižkov 2010 Píseň 1 Pán Ježíš přikázal budete světlem Autor: Tomáš Najbrt Pán Ježíš přikázal budete světlem, budete svítit do okolí. Pán Ježíš přikázal před celým světem, velkým i dětem,

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř Barbora píše z tábora 2 Maminko, tatínku posílám vám vzpomínku z letního tábora Jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbora Strava se nedá jíst dneska byl jen zelný list polívka

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

Nebe, Boží nádherný domov

Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2011 Bible for Children,

Více

Josef a jeho bratři. Text biblického příběhu: www.deti.vira.cz Nakreslil: Jan Brázdil

Josef a jeho bratři. Text biblického příběhu: www.deti.vira.cz Nakreslil: Jan Brázdil Josef a jeho bratři Text biblického příběhu: www.deti.vira.cz Nakreslil: Jan Brázdil Jákob měl dvanáct synů. Jmenovali se Ruben, Šimeón, Levi, Juda, Isachar a Zabulon (synové Ley), Gád a Ašer (synové Zilpy,

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz

KLÁINA BABIKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz literární scéná krátkého filmu 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio www.jaknato.webz.cz Obraz 1 Ulice Na Hejkalce ped domem Reál exteriér noc Ulice psobí v noci opuštn. Obas vozovku a chodník osvítí kužel

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Díky archeologickým nálezm v bývalých keltských hradištích (oppidech) a na pohebištích je zejmé, že Keltové mli své zrunéemeslníky.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 55 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 12. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen SEDMÝ Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Písemná zkouška z českého jazyka

Písemná zkouška z českého jazyka Písemná zkouška z českého jazyka Diktát Dobrodružství veverky Zrzečky Když se Zrzečka dostala z údolí potoka, začínalo se už stmívat a v bříšku jí hlady kručelo. Šiškových jader měla už dosyta a při vzpomínce

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

ZA âasò U AT CH âepic B VALY náramné zimy a obrácenû, tehdy, kdyï tak zbûsile mrzlo, ili ãepiãáfii u até ãepice. Je tomu doslova sto let, svût byl je

ZA âasò U AT CH âepic B VALY náramné zimy a obrácenû, tehdy, kdyï tak zbûsile mrzlo, ili ãepiãáfii u até ãepice. Je tomu doslova sto let, svût byl je ZA âasò U AT CH âepic B VALY náramné zimy a obrácenû, tehdy, kdyï tak zbûsile mrzlo, ili ãepiãáfii u até ãepice. Je tomu doslova sto let, svût byl je tû mlad a mahem se vûfiilo na pohádky. Teì nás na takové

Více

Seminární práce ZAJÍMAVÁ POMŮCKA

Seminární práce ZAJÍMAVÁ POMŮCKA Seminární práce ZAJÍMAVÁ POMŮCKA do předmětu MSBK_PPS/03 Praktikum k poznávání přírody a společnosti UČO: 425525 jméno: Cejpková Hana akademický rok 2013/2014 1. Název a fotografie pomůcky: Hlemýžď zahradní

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006

3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 3. série IV. roèníku kategorie JUNIOR Øe¹ení zasílej do 28. února 2006 Prázdninové sluníèko probudilo Matìje, Báru a Kosa do tøetího dne v Centrální vìdecké knihovnì. Mohli odpoèívat v pracovnì Báøina

Více

HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA

HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA Vtšina lidí se domnívá, že neslyšící lidé sice nemohou slyšet (tudíž spontánn se nauit mluvit), ale že mohou bez problém íst a psát. Vždy zrak

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

U hrobky krále Tutanchamona

U hrobky krále Tutanchamona 1. kapitola U hrobky krále Tutanchamona Někde v Egyptě Sledovali jste někdy, třeba na nějaké pouti, jak se dělá popcorn? Horký vzduch roztáčí malá kukuřičná zrnka, ta se zahřívají, až puknou a stane se

Více

PROSINEC 2014 ADVENT PLNÝ ANDĚLŮ BABIČKY A DĚDEČKOVÉ DO ŠKOLY

PROSINEC 2014 ADVENT PLNÝ ANDĚLŮ BABIČKY A DĚDEČKOVÉ DO ŠKOLY PROSINEC 2014 ADVENT PLNÝ ANDĚLŮ Celý prosinec se nesl v andělské náladě. Ve školce po celý advent poletovaly dvě velké andělky obklopené spousty malých andělíčků. BABIČKY A DĚDEČKOVÉ DO ŠKOLY Jelikož

Více

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA

Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Pavel Gaudore BAJKY PODLE EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996 OBSAH Kohout a perla... 3 Myš, žába a luňák... 4 Orel, hlemýžď a vrána... 5 Lev a myš... 6 Pes a kus masa... 7 Moucha a

Více

Rudolf Medek: ZBOROV

Rudolf Medek: ZBOROV Rudolf Medek: ZBOROV Vìnováno památce bojovníkù a muèedníkù, kteøí v této válce položili svùj život za svobodu èeskoslovenského národa. I. Èeské i slovenské dìti, synové národa, omlazeného hrdinskou krví,

Více

http://palmknihy.cz/index.php? x=2214

http://palmknihy.cz/index.php? x=2214 www.palmknihy.cz Dobře tak, že je smrt na světě Karel Jaromír Erben http://palmknihy.cz/index.php? x=2214 Dobře tak, že je smrt na světě Kapitola 1 Dobře tak, že je smrt na světě Karel Jaromír Erben Zveřejněno

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

CO S SEBOU NA TÁBOR. http://www.ltcamp.cz

CO S SEBOU NA TÁBOR. http://www.ltcamp.cz CO S SEBOU NA TÁBOR 1 Tento pehled je uren pedevším rodim, kteí posílají poprvé své dti na náš tábor. Rozhodn si neklade za cíl vyjmenovat veškeré možné táborové vybavení a dopodrobna o nm informovat.

Více

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest.

Krevní. Tlak. Vzduchu Slovníek. Úvodní strana. Práce. Myšlenková mapa. Odkazy. Pozadí. Obrázky. Pokus. Vtip. Midla tlaku Mt.Everest. Krevní Vzduchu Slovníek Tlak Myšlenková mapa Úvodní strana Odkazy Práce Obrázky Pozadí Vtip Pokus Papiák Midla tlaku Mt.Everest Barometr Barograf metr Aneroid Co to je? To je pístroj, který mí tlak vzduchu.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Základní škola Pelhřimov Komenského 1326 (7. 9. ročník) (informatika program malování)

Základní škola Pelhřimov Komenského 1326 (7. 9. ročník) (informatika program malování) Základní škola Pelhřimov Komenského 1326 (7. 9. ročník) (informatika program malování) Holčička a její oblíbená čokoláda Jednoho krásného dne si malá holčička Martinka rozbalila svojí oblíbenou čokoládu

Více

!! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /

!! !!!!! #$!!!%!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! #  +!' $!!!,,-.,, / !! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /!!$$" 0!1 0 &! 2 &!! Štafeta Radka Hartová Zemanová Ptají se Sylva Oliveriusová a Denisa Svatoová 1.Odkud jste k nám pišla a jak dlouho

Více

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ

PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena

Více

Co se je tû stalo na mé narozeniny

Co se je tû stalo na mé narozeniny Mám tfiináct kníïek, které jsou jen moje. Ty jsem si taky dala do poliãky a v echna svoje védská jara a krabice s obrázky. Ve kole si obrázky vymûàujeme. Ale já mám dvacet obrázkû, které bych nevymûnila

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

HRAKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz

HRAKA. literární scéná krátkého filmu. 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio. www.jaknato.webz.cz literární scéná krátkého filmu 2009 Daniel Nosek & Nosá Film Studio www.jaknato.webz.cz Obraz 1 Dm chodba Chodba mezi pokoji je obložená ervenými dlaždicemi. Vpravo stojí stolek s telefonem, vlevo pak

Více

ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA

ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA Pozdravy Dobrý den Ahoj Dobré ráno Dobrý veer Jak se mate Jak se vám daí Jak se vede Dobe, a vám Docela dobe Louení Musím jít Nashledanou Dobrou noc Zatím Doufám, že se ješt# uvidíme,,

Více

Kamila. Naše malá Kamila bavila se, bavila, foukala mydlinky, byly z nich bublinky. Košiláček

Kamila. Naše malá Kamila bavila se, bavila, foukala mydlinky, byly z nich bublinky. Košiláček L Kamila En, ten, týny, kde jsou líny? Já líny neviděl, já viděl raka, on do potoka, já za ním házel, on bobky sázel, en, ten, tyč, madla, fidla, pryč! z Čech Naše malá Kamila bavila se, bavila, foukala

Více

Upozornění!!! Od nového roku mění se pořad mší sv. Zpravodaj Křesťanské Modřany. Drazí farníci, Vánoce 2003 6/2003. Úvodní slovo

Upozornění!!! Od nového roku mění se pořad mší sv. Zpravodaj Křesťanské Modřany. Drazí farníci, Vánoce 2003 6/2003. Úvodní slovo Upozornění!!! Od nového roku mění se pořad mší sv. Farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Praha 4 - Modřany Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Úterý Čtvrtek Sobota Neděle 9,30 hod. mše

Více

Moji přátelé, společníci a učitelé

Moji přátelé, společníci a učitelé PRVNÍ KAPITOLA Moji přátelé, společníci a učitelé Zpoza stromů se vynořil anděl a světlo, které ho obklopovalo, stále sílilo. Anděl se zjevil v lidské podobě. Byl vysoký a elegantní. Vycházela z něho záře,

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!! : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol,

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 2.část

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 2.část 8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 2.část Lidová slovesnost většina obrozenců sbírala a vydávala lidovou slovesnost k nejvýznamnějším patřil: František Ladislav Čelakovský (1799-1852) František Ladislav Čelakovský

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974)

PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) PRONÁSLEDOVÁNÍ CORRIE TEN BOOM (1974) Svt je smrteln nemocný. Umírá... Velký Léka již podepsal úmrtní list. Pesto mají kesané ped sebou velké dílo. Mají být potoky živé vody, zdroji slitování pro ty, kteí

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

DOBRODRUŽSTVÍ. Anotace

DOBRODRUŽSTVÍ. Anotace DOBRODRUŽSTVÍ Anotace Autor Žák reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta. Sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený projev, přirovnání.

Více

Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo.

Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo. Honza se rozhodl, že bude peciválem. Nejspíš se v nějaké pohádce dočetl, že je to povolání, při kterém se člověk moc nenadře, a to mu zavonělo. Pec doma měli, tak si na ni hned vylezl a pohodlně se rozvalil.

Více

O ČERVENÉ KARKULCE. kam má namířeno. Jdu jenom za, je nemocná, tak jí nesu v košíčku a.

O ČERVENÉ KARKULCE. kam má namířeno. Jdu jenom za, je nemocná, tak jí nesu v košíčku a. kam má namířeno. Jdu jenom za, je nemocná, tak jí nesu v košíčku a. A bydlí daleko ta tvoje babička? olízl se mlsně. Kdepak, má hned na konci lesa, odpověděla po pravdě. na nic nečekal, skočil do a byl

Více

Zlatý kolovrat. Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983)

Zlatý kolovrat. Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983) Zlatý kolovrat Divadelní inscenace dle stejnojmenné básně publikované ve sbírce Kytice (dříve Kytice z pověstí národních - 1983) Původní báseň: Karel Jaromír Erben Scénář sestavil: Ondřej Turek Král přijíždí

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

Richard Sobotka. Kobzáňův Rožnov. Malíř Jan Kobzáň a Rožnov pod Radhoštěm.

Richard Sobotka. Kobzáňův Rožnov. Malíř Jan Kobzáň a Rožnov pod Radhoštěm. Richard Sobotka Kobzáňův Rožnov Malíř Jan Kobzáň a Rožnov pod Radhoštěm. Richard Sobotka Kobzáňův Rožnov Malíř Jan Kobzáň a Rožnov pod Radhoštěm. 2014 Některým malířům je domov příliš těsný, aby mohli

Více

Mezi námi draky. Hynek GRADA PUBLISHING. ilustrace Zdeňka Študlarová

Mezi námi draky. Hynek GRADA PUBLISHING. ilustrace Zdeňka Študlarová Mezi námi draky Hynek Klimek ilustrace Zdeňka Študlarová GRADA PUBLISHING Hynek Klimek STRAŠIDLÁŘ Mezi námi draky Ilustrace Zdeňka Študlarová TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

Tematický okruh: Wenig, F. Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka

Tematický okruh: Wenig, F. Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_01 Úvodní část seznámení s cílem hodiny (seznámení s knihou Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka Wenig. F. Hlavní část čtení textu s porozuměním, následné

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Poznáš mě? Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_38_03 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mgr. Jarmila

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka pro 6. roník na školní rok 2011 2012 Mluvnice Msíc: Záí Uivo: Jazyk a jeho útvary Náeí a nadnáení útvary Spisovný jazyk Jazykové píruky Zvuková stránka jazyka Hláskosloví

Více

Střední odborná škola stavební a zahradnická, Učňovská 1, Praha 9, 190 00. Sladký domov. 10. číslo červen 2011

Střední odborná škola stavební a zahradnická, Učňovská 1, Praha 9, 190 00. Sladký domov. 10. číslo červen 2011 Střední odborná škola stavební a zahradnická, Učňovská 1, Praha 9, 190 00 Sladký domov 10. číslo červen 2011 Slovo vychovatelky DM na konci školního roku... Tak jako jednou všechno končí, tak brzy skončí

Více

Karel Jaromír Erben. Život a dílo

Karel Jaromír Erben. Život a dílo Karel Jaromír Erben Život a dílo Karel Jaromír Erben ( 7.11.1811 21.11.1870) český básník, prozaik, jazykovědec, historik,folklorista, překladatel a sběratel lidové tvorby představitel literárního romantismu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Pohádka Kráska a zvíře

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Pohádka Kráska a zvíře Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948

Více

VŠEZNÁLKOVY NOVINY Č. 4 Třídy 5.B Ahoj spolužáci 1. až 5. tříd! V tomto vánočním čísle na vás čeká spousta čtení a luštění. Vánoční příběh, pohádkový test, pohádka Hrnečku vař, kterou jistě neznáte. Nechybí

Více

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí.

Glen Sanderfur. Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí. Glen Sanderfur Jak filozofie nejznámìjšího amerického mystika Edgara Cayceho autorovi pomohla vyrovnat se s tragickou událostí Eko konzult Co se mi stalo 3 Smrtelné zranìní Glenna Sanderfursta pøivedlo

Více

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.0011.

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.0011. Jak se oblékáme Zuzana Musilová Cíl: vytvářet emočně podporující prostředí, vnímat rytmus a tempo, seznamovat se s novými pojmy, rozšiřovat slovní zásobu,zapojovat sluchovou kontrolu, uvědomovat si změny

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím

Více

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02. Co se děje v trávě? Zuzana Musilová Cíl: vnímat živou i neživou přírodu všemi smysly, rozvíjet v dětech schopnost chránit ji a učit se ji chápat, položit základy k celoživotnímu vzdělávání, umět pomoci

Více

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice

Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012. Mluvnice Tematický plán uiva z eského jazyka a literatury pro 8. roník na školní rok 2011 2012 Msíc: Záí Mluvnice Úvod do uiva Opakování uiva 7. roníku Obohacování slovní zásoby Nauka o tvoení slov Zptná vazba:

Více

Matouš 13, 24-30 (plevel, pšenice, spálení, stodola) Předložil jim jiné podobenství: S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli. Když však lidé spali, přišel

Více

: 1. - 5. 50 17. 10.30 12. 10.30 50,- K

: 1. - 5. 50 17. 10.30 12. 10.30 50,- K Dti se nauí veselou formou znát a tanit základy nejznámjších eských i svtových tanc: polka, mazurka, twist, charleston, letkis, rock and roll, macarena, country, blues a další. Poad je urený pro zábavu

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

NENADĚLÁŠ. Lenka Dobrovolná. Dětské hřiště s pískovištěm. Někde na hřišti ON a ONA. Na pískovišti DÍVKA.

NENADĚLÁŠ. Lenka Dobrovolná. Dětské hřiště s pískovištěm. Někde na hřišti ON a ONA. Na pískovišti DÍVKA. ONA DÍVKA LOVEC ON (TERAPEUT) OTEC MATKA NENADĚLÁŠ Lenka Dobrovolná Dětské hřiště s pískovištěm. Někde na hřišti ON a Na pískovišti Mami? Tati? Slyšíte? Mami? Tati? Někdo? Kdokoli? Zpívá. Utíkej, utíkej

Více