Je libo suché, polosuché či mokré? Jak táhli olej Nejoblíbenější biopotravina

Transkript

1 biopotraviny ekozemědělství biodiverzita ekologie měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové ročník 12 cena 17 Kč 4/2008 Je libo suché, polosuché či mokré? Jak táhli olej Nejoblíbenější biopotravina NAVŠTIVTE AKCE POŘÁDANÉ KE DNI ZEMĚ FOTO: M. Vohralíková

2 2 zpravodajství bio 4/2008 OBSAH duben ZPRAVODAJSTVÍ Zlatá Salima poprvé pro výrobek v kvalitě Bio Salima a Biostyl Soutěž o nechutnější biopotravinu roku BIOPOTRAVINY Kdy se dostanou biopotraviny do školních jídelen? EKOLOGIE TUŽ Bioplasty podruhé Kdo nás ochrání před mobilními vysílači? Křížovka Omalovánky a leporela zdarma....9 ZDRAVÍ RECEPTÁŘ Poradna Waltraud Gregorové plicní choroby Recepty pro děti BIODIVERZITA Permakultura Půda v permakultuře Biodiverzitní drobničky Jak táhli olej Biozahrada v dubnu Jak pěstovat chřest EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Je libo suché, polosuché či mokré? Agroturistický ráj v Zemi děda Praděda ZPRAVODAJ ZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků MAPA BIOPRODEJEN, SERVIS, KNIHOVNIČKA, INZERCE FILMOVÉ CÉDÉČKO Z VAŠÍ FARMY Není to jen sen, ale možná realita. Redakce Bio nabízí natočení a zpracování reportáže z vaší farmy, zpracovatelského podniku. Můžete tak svoji firmu představit zákazníkům na různých akcích, umístit videošot na svoji webovou stránku, nabídnout jako památku na pobyt a návštěvu na farmě ap. Cena 1000 Kč za minutu zpracovaného produktu v kvalitě DVD. SALIMA a BIOSTYL představili se další producenti a dovozci bio BRNO a PRAHA se staly v letošním březnu místy, kde se mohli prezentovat ekologičtí zemědělci se svými produkty a zejména zpracovatelé a další distribuční firmy, kterých na českém trhu přibývá. Kvalita bio začíná vítězit mezi ostatní produkcí. ZLATÁ SALIMA poprvé pro výrobek BIO Letošní potravinářský veletrh SALIMA přinesl velké vítězství pro kvalitu bio, když mezi všemi přihlášenými potravinářskými výrobky v kategorii Racionální výživa, speciální potravina zvítězily přírodní š ávy švýcarské firmy Biotta. Zeptali jsme se majitele dovozní a distribuční firmy PRO-X s.r.o. Ing. Milana Moravce, zastupujícího mimo jiné i firmu a produkty Biotta. Překvapilo Vás a Vaši firmu, když jste získali v letošním roce Zlatou Salimu za brusinkovou š ávu a ještě k tomu v biokvalitě? Ano i ne. Vzhledem ke zkušenostem ze Salimy v roce 2006, kdy produkty Biotta získaly dvě ocenění v rámci projektu Trendy, jsme se rozhodli přihlásit i do hlavní soutěže o prestižní ocenění Zlatá Salima. V konkurenci převážně konvenčních produktů se výrobky Biotta dokázaly prosadit i letos, a to ještě výrazněji. Zlatou Salimu pro Biotta bio-nektar z horských brusinek umocnilo i ocenění Trendy pro Biotta Wellness týden bio-kúra na sedm dní. Domníváte se, že právě vysoká kvalita stylu bio mohla přinést výrobku ocenění? Určitě. Jedná se o historický průlom, nebo poprvé bioprodukt získal ocenění Zlatá Salima. Čím byste představil vaše š ávy? Jak se opatřují suroviny pro jejich výrobu? Nejsou to všechno přece š ávy získané z běžných polních plodin. Paleta š áv Biotta je velmi široká, v současnosti se vyrábí 25 druhů. Zahrnuje jak běžné druhy jako např. karotkovou, zelnou, až po novinky jako např. granátové jablko. Š ávy jsou vyrobeny z kvalitní vyzrálé zeleniny a ovoce přímým lisováním. Zelenina je pěstována na vlastní chemicky neošetřované půdě více než 70 let. Plody jsou pěstovány na chemicky neošetřované půdě dlouhodobými dodavateli nebo pochází z bio-certifikovaného lesního sběru. Např. černý bez pochází z Rakouska, brusinky ze Skandinávie a střední Evropy. Š ávy nejsou ředěny vodou, nejedná se o zpětně ředěný koncentrát. Nejsou uměle dochucovány, dobarvovány, doslazovány a neobsahují pomocné a konzervační látky. Š ávy jsou stáčeny pouze do skleněných lahví s nulovou migrací a 100% vzduchotěsnými. Uzávěr lahví je opatřen Biotta Wellnes kúra na sedm dní vlastním značkovým bezpečnostním uzávěrem. Jsou biocertifikovány pro více než 50 zemí světa. Chodíte sám také do lesa třeba na brusinky a jiné lesní plody? Programově nikoli. Při rodinných výletech na Šumavě mě však vždy potěší náhodný nález borůvek, jahod či brusinek jen tak trochu do dlaně na cestu. Za rozhovor poděkovala M. Vohralíková V kategorii GO ORGANIC! certifikované BIOpotraviny zvítězil na brněnské Salimě SOJADE bifidus borůvka BIO (výrobce: TRIBILLAT, Noyal, Francie), který vystavovala dovozní firma COUNTRY LIFE. Čerstvá sójová kysaná specialita s unikátním obsahem jogurtové kultury bifidus. 100% rostlinné, 0 % cholesterolu, 0 % laktózy, bez GMO, bez lepku, bohaté na rostlinné bílkoviny, obsahují osm esenciálních aminokyselin nezbytných pro správnou funkci našeho organismu, nízký obsah nasycených mastných kyselin. FOTO: vha

3 bio 4/2008 zpravodajství 3 SALIMA a BIOSTYL představili se další producenti a dovozci bio Na brněnském kontraktačním veletrhu Salima měli členové PRO-BIO Svazu EZ společnou expozici, podávaly se informace a také se ochutnávalo Salima a Biostyl se staly jakýmisi českými sourozenci norimberského BioFachu. (Ten ostatně expandoval do Jižní i Severní Ameriky, Japonska a Číny.) Na Salimě, která se koná po dvou letech, se biopotraviny představily teprve podruhé a odnesly si tentokrát dokonce zlatou Salimu (viz samostatný příspěvek). Byl o ně velký zájem jak v Brně, tak v Praze na Biostylu, který má již delší tradici a své předchůdce Harmonii a Ekolife. Na Salimě se uzavíraly obchody Ochutnávka biomandlí na Biostylu Čeští producenti, členové PRO-BIO svazu ekologických zemědělců se představili v Brně ve stánku zaštítěném svazem. Znovu se tam představily již známé firmy. Mezi nováčky to byl Moravan Petřvald, který dával ochutnávat ze svého biohovězího, a také zlehka představil novinku, která brzy přijde na trh telecí biopárečky, opravdu vynikající chuti. Na Salimě se projevil jednak trend rostoucího počtu distribučních firem, mezi kterými byla sympatická firma Lifefood s vlastními výrobky sice dovezené suroviny, ale zpracované v Čechách. Dalším trendem je průnik biopotravin do obchodních řetězců. S novými regály v supermarketech počítá například Coop. Zatím se do regálů chystá spíše dovezené zboží nejrůznější pochutiny a nápoje. Zbude-li místo pro domácí zboží o to se musejí postarat domácí producenti především sami. Zřejmě ale v posledních dvou letech nemají s odbytem nouzi. BIOSTYL SLOUŽIL SPOTŘEBITELŮM Pražský bratříček BioFachu Biostyl byl na konci března nachystaný především pro spotřebitele samotné. Ti se mohli na mnoha ochutnávkách přesvědčit o kupované kvalitě a chuti zboží předem u více vystavovatelů než loni. Je potěšitelné, že mezi vystavovateli se nacházely především firmy se zbožím v biokvalitě i s fair trade Výrobky kosmetiky Primavera se připravují ze surovin z biodynamického pěstování HOSTĚTÍNSKÝ SIRUP Hostětínský sirup z květů černého bezu BIO Vítěz soutěže Česká BIO potravina roku 2007 v kategorii bio nápoje Sirup je vyrobený macerací květů černého bezu ve třtinovém cukru, pasterovaný. Květy černého bezu obsahují silice, třísloviny, glykosidy, organické kyseliny a vitamin C, květy jsou navíc močopudné a příznivě působí na cévy. Květ černého bezu sbíráme sami na okrajích pozemků, které jsou obhospodařovány ekologickým způsobem místními zemědělskými podniky, tzn. že všechen květ černého bezu pochází z podhůří Bílých Karpat, Biosférické rezervace UNESCO. Na náš trh se tímto dostává kdysi tradiční výrobek českých a moravských domácností, navíc v BIO kvalitě. Výtečnou chu doplňují citróny, které dodávají sirupu svěží chu i vůni. Sirup je možno použít jak na přípravu klasického studeného nápoje (např. s ledem a plátkem citrónu), tak teplého nápoje (jako čaj - stačí použít horkou vodu). Objem: 0,5 l. Složení: výtažek z květů černého bezu, třtinový cukr, voda, citron, kyselina citrónová Libor Baránek

4 4 biopotraviny bio 4/2008 SALIMA a BIOSTYL... zbožím. Velký úspěch sklidili přítomní farmáři a zároveň producenti manželé Abrlovi s biovínem a manželé Syrovátkovi s hruškovým moštem, hruškovými křížalami a pálenkou. Mezi potravinářské firmy, které nabízejí biopotraviny Cola a biopivo (s povděkem jsme zde objevili i hovězí maso, tentokrát z druhého kouta republiky od firmy Biopark) se úspěšně ucházejí zejména o spotřebitelky firmy kosmetické. Nové značky jsou ale většinou také zahraniční. Domácí producenti, i když také pracuje s dovezenými surovinami jsou asi dva až tři. Své místo na českém trhu si začíná dobývat oblečení v biokvalitě, i z konopí, a maminky se vracejí k tradičním plenkám. Dovozní a distribuční firmy však sehrávají i pozitivní roli pro spotřebitele je zde stále širší nabídka zboží v biokvalitě. Můžete se tedy těšit na ochutnání biopiva z pivovaru od Norimberku (tři druhy) a nealkoholické nápoje k nimž se řadí také zdařilá napodobenina Coly (ale vyrobena mj. z černého bezu). Například zástupce dovozní firmy Biorganic Ing. Jiří Starý hodlá mezi zboží, které bude nabízet prodejcům biopotravin zařadit samozřejmě také české zboží. Miss kompost Praha Slavnostní finále se odehrálo jako součást doprovodného programu na Biostylu. Módní přehlídka s názvem Nulový odpad 08, které se zúčastnili mladí módní návrháři (blíže viz měla velký ohlas. V soutěži Miss Kompost před porotou nejlépe obstál komunitní kompost z Prahy 17- Řepy. Kompost do soutěže přihlásila Ivana Štětinová, která je jednou z iniciátorek projektu komunitního kompostování. V soutěži Školní Miss Kompost Praha bylo nejlépe oceněno žížaliště ZŠ sv. Voršily z Prahy 1. Odpoledne moderoval herec Jaroslav Dušek. Soutěž byla pro mnoho zúčastněných inspirativním příkladem, jak nakládat s biologicky rozložitelným odpadem v domácnostech. Nejoblíbenější česká biopotravina roku 2007 Na holešovickém výstavišti sbírali nadšenci z PRO-BIO LIGY poslední hlasy do spotřebitelské ankety o nejoblíbenější biopotravinu roku. Čtenáři Bio dostali hlasovací lístky v minulém čísle a věříme, že se jich většina do soutěže zapojila. Bylo skutečně obtížné vybrat ze 76 přihlášených výrobků ten nejchutnější a oblíbený. Třetího ročníku soutěže se zúčastnilo na 2200 hlasujících spotřebitelů. Slavnostní vyhlášení výsledků bylo svěřeno herečce Květě Fialové, ta vylosovala pět anketních hlasů, jejichž majitelé získali od pořadatelů pět Fair Trade košů plných nominovaných biopotravin. Ceny poskytli výrobci nominovaných výrobků a Centrum férového obchodu ( kterým touto cestou děkujeme. Do poředí zájmu se dostaly nejen výrobky, které můžeme konzumovat často. Snad prý proto, že Na internetu se pohybuje mnoho mužů, kteří asi hlasovali ze zaměstnání, podotkla Lenka Sehnalová z PRO-BIO LIGY. Také sama producentka hruškové pálenky Madame Verte, paní Syrovátková Zámecké sady Chrámce, tím byla mile překvapena. Pálenka obsadila Organizáorem spotřebitelské ankety je již třetím rokem PRO-BIO LIGA spotřebitelů Květa Fialová s majitelkami oceněných firem Květa Fialová vylosovala z čtenářských anketních lístků ty vyhrávající třetí místo. Na druhém místě skončil Bílý jogurt z kozího mléka ze Dvora Ratibořice (Třebíčsko). Výrobky z kozího mléka získávají u spotřebitellů na oblibě, a ratibořické kozí produkty mají také slušivý pruhovaný modro bílý kabátek, takže jej v obchodech lehce najdete. První místo obsadily Čoko-kokosly se špaldovou moukou z Biopekárny Zemanka. Zdá se, že tento sortiment se na českém trhu dobře uchytil a přece jen, koupit občas dražší pochoutku nezatíží tolik rodinný rozpočet jako ostatní biopotraviny, které konzumujeme denně. Vítěz soutěže získal možnost užívat na svých výrobcích označení ČESKÉ BIO 2008, všichni tři ocenění obdrželi kupon na bezplatné užívání stánku na veletrhu Biostyl Výherkyněmi z řad spotřebitelů se staly: Marie Škorničková, Olga Martínková, Lenka Měchurová, Veronika Svobodová a Martina Vitáčková. Tímto všem hlasujícím PRO-BO LIGA děkuje za podporu soutěže. Text a foto: Mirka Vohralíková a PRO-BIO LIGA Sušenky a krekry ze Zemanky se dobře prodávaly

5 bio 4/2008 biopotraviny 5 Kdy se dostanou BIOPOTRAVINY do českých školních jídelen? BRNO Mezinárodní konference identifikovala obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování a udržitelného zemědělství Zatímco v Itálii se ve školách vaří z biopotravin zcela běžně a v Rakousku mají školní kuchyně stanoven minimální podíl biopotravin, v České republice se objevují teprve první bio vlaštovky. O překážkách v zavádění biopotravin do veřejného stravování a především o příkladech, jak je účinně překonat, na brněnském výstavišti v rámci veletrhů SALIMA jednala mezinárodní konference Biopotraviny ve veřejném stravování Zdraví a udržitelnost na talíři. Cílem konference bylo představit projekty, jejichž posláním je zavést biopotraviny do škol, nemocnic, restaurací a dalších gastronomických zařízení. Konferenci virtuálně zahájil ministr školství Ondřej Liška a ve svém projevu zdůraznil, že škola velmi silně formuje životní styl mladé generace a je proto důležité, aby naše školy a školní jídelny napomáhaly v rozvoji zdravého životního stylu, jehož zásadní součástí je zdravá strava. BIO pro mě neznamená luxus, nadstandard či módní výstřelek. Je to tradiční, po staletí přirozená strava, která jak ukazují odborné studie je velmi kvalitní. BIO pro mě znamená kvalitu života, udržitelný rozvoj českého venkova, zdravou českou přírodu kde se rád rekreuji, ale hlavně zdraví našich dětí a mladé generace, zdůraznil ministr Liška. Bio ve veřejném stravování v Evropě V první části konference se představili hosté z Německa a Rakouska tyto země sdílejí prvenství, pokud jde o zavádění biopotravin do veřejného stravování. Prof. Dr. Carola Strassner z univerzity aplikované vědy v Münsteru shrnula výhody ekologického zemědělství z hlediska zdraví a životního prostředí. Claus Holler, zástupce BIO Austria ve Vídni, zdůraznil, že medicínské prostředky mají vliv na naše zdraví pouze z deseti procent a zbylých devadesát procent jsou vlivy životního stylu, prostředí a dědičnosti. Přitom devadesát procent financí jde pouze na onu desetiprocentní oblast medicíny. Další část konference byla věnována dětem a projektu biopotraviny do škol, mateřských školek a univerzit. Německo teprve začíná s projektem biopotraviny do škol, uvědomujeme si však, že je třeba změnit více než pouze potraviny, ze kterých se jídla připravují. K úspěšnosti projektu jsou nutné i kampaně, kde se dětem vysvětlí, proč mají jíst zdravě. Zodpovědět tuto otázku to je úkol pedagogů. Součástí strategie jsou i školní výlety na ekofarmy, kde se děti mohou podívat na zvířata a prohlédnout Zatím mohou kvalitu čerstvých biopotravin testovat nejspíše jen hosté na ekofarmě. V tomto případě je to na ekofarmě Slunečná u Lipna. FOTO: redakce Bio si, jak ekozemědělství funguje, informovala Carola Strassner. V souvislosti s tématem biopotraviny do škol představil Tom Václavík pilotní projekt Biopotraviny do škol, který v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina ověřoval možnosti zavedení biopotravin do školního stravování. Ty by se daly shrnout slovy, že většina pedagogů i rodičů by rozšíření biopotravin ve školách uvítala, nárůst cen jídel by nepřesáhl maximálně deset procent a rodiče obecně jsou ochotni za kvalitu jídla svých dětí připlatit. Rosemarie Zehetgruber z Rakouska, specialistka na biopotraviny ve vídeňských školách a Sonja Kato, zastupitelka ve Vídeňském parlamentu a Vídeňském magistrátu hovořily o vývoji projektu biopotraviny do škol v rakouské metropoli. V současnosti 85 procent Rakušanů kupuje biopotraviny, za poslední tři roky narostlo toto číslo o třicet procent. Celkový podíl biopotravin ve veřejném stravování ve Vídni je 30 procent, cílem je zvednout číslo na 50 procent. Ve vídeňských mateřských školách ovšem podíl biosurovin musí dosahovat 50 procent, v případě mléka je to až 91 procent. Každý den je ve Vídni připraveno na bio obědů pro děti v mateřských školách a přibližně obědů pro školáky, zdůraznila Sonja Kato. I v nemocnicích se používají biopotraviny, jejich podíl dosahuje 30 procent, ovšem sto procent pečiva a mléka je bio. Veřejné stravování je druhým nejvýznamnějším odbytištěm pro ekologické zemědělce v Rakousku, zdůraznila na závěr svého vystoupení Rosemarie Zehetgruber. Německo je největším evropským trhem biopotravin a funguje zde více než velkokuchyní certifikovaných pro podávání bio jídel. Jídelny a restaurace si uvědomují, že pokud se chtějí na trhu odlišit a pokud chtějí působit důvěryhodně, certifikace provozu dle bio směrnic je nezbytná, zdůraznil Rainer Roehl z poradenské firmy a'verdis. V Itálii, která rovněž patří k nejvyspělejším světovým trhům s biopotravinami, bylo zařazení biopotravin na školní jídelníčky přímo uzákoněno. Jak informovala Silvana Sari z římského magistrátu, v současnosti dostává již 150 tisíc římských školáků obědy vařené výhradně z biopotravin, přičemž sociálně slabší rodiny za vyšší kvalitu surovin nemusejí nic doplácet. V Itálii, kde téměř třetina dětí mladšího školního věku trpí nadváhou, investici do biopotravin chápou jako účelnou investici do zdraví, která jim v budoucnu pomůže vyhnout se daleko vyšším nákladům v sociálně-zdravotní oblasti. Roberta Sonnino z Cardifské univerzity ve svém vystoupení zdůraznila, že italská vláda si uvědomila, že kvalita jídla je zásadní pro zdravý rozvoj dětí a při posuzování dodavatelů surovin musí být pamatováno nejen na cenu, ale především na sociální a ekologické aspekty produkce potravin a nutriční, sezónní a chu ovou kvalitu potravin. Proto od roku 2000 platí v Itálii zákon, nařizující všem školním jídelnám připravovat pro děti jídlo z biosurovin. Itálie tak chápe jídlo nabízené dětem ve školách za součást vzdělávacího procesu. Rozhodnutí italské vlády mělo zásadní význam pro rozvoj tamního ekologického zemědělství, dnes tvoří veřejné stravování zdaleka největší odbytiště bioproduktů. Joanny Collins z britské organizace Soil Association představila projekt Food for Life, jehož cílem je navrátit kvalitní stravování, ideálně z místních biopotravin, do tamních školních jídelen. Joanna uvedla, že současný způsob stravování mladé generace, založený na konzumaci vysoce zpracovaných, tučných a slaných pochutinách, je nejen nezdravý ale také ekonomicky a ekologicky neudržitelný. Zlepšit kvalitu školního stravování se v Británii snaží řada celebrit v čele s věhlasným šéfkuchařem Jamie Oliverem. I v Dánsku je biostravování dnes běžné. Kodaňské školní jídelny například připravují obědy minimálně z 50 procent z biosuroviny, veškeré pečivo je bio. V některých školách se děti sami podílejí na plánování a přípravě oběda, řekla mimo jiné Astrid Dahl z kodaňského magistrátu. První krůčky veřejného stravování s bio u nás Konference se zúčastnil i David Bartůšek, zastupitel Rady města Brna a také člen výboru České společnosti pro výživu a vegetariánství, který informoval o cílech ministerstva školství. Ministerstvo plánuje dva projekty, jeden se týká výživy a druhý Projekt otevřených škol spočívá ve využití iniciativ, vznikajících mezi rodiči a školami. Cílem není převést v krátké době sto procent veřejného stravování na bio. Lépe je začít postupně po malých krocích, například nahrazením zpočátku pouze základních surovin jako jsou brambory, sezónní zelenina a ovoce, mléko nebo mouka, dodal Václavík. Konference Biopotraviny ve veřejném stravování identifikovala obrovskou příležitost v oblasti zdravého stravování a udržitelné produkce potravin. Využití biopotravin ve veřejném stravování přináší dalekosáhlé pozitivní vlivy nejen na zdraví dětské populace, ale také na zdraví české krajiny a ekonomický růst českého venkova. Věříme, že se této příležitosti chopí všichni zainteresovaní - zemědělci, státní orgány, místní úřady, jídelny i spotřebitelé, zhodnotil výsledky konference Tom Václavík. TZ

6 6 ekologie bio 4/2008 NAVŠTIVTE AKCE KE DNI ZEMĚ Bioplasty podruhé POZVÁNKY NĚKTERÉ AKCE KE DNI ZEMĚ Den Země v Jihlavě 22. dubna od 9 do 17 h. v areálu letního kina, v muzeu Vysočiny a v Naturalcentru. Soutěže s odměnami, informace o chráněných územích, kam putují odpady, co jsou to ekologicky šetrné výrobky, o systémech úspory energií, nebo jak si postavit kořenovou čistírnu. Ochutnávky biopotravin a promítání nejlepších filmů z MF Ekofilm. (Ekoinfocentrum) Den Země v Krásné Lípě Ospoledne plné her a zábavy s ekovýchovou. ZO ČSOPP Tilia, tzkrasnybuk@centrum.cz Den Země v Brně-Lískovci Tradiční oslava dne Země pro děti a jejich rodiče. ZO ČSOP Jestřábník, kik@jestrabnik.cz Den Země na Chaloupkách Lratochvilná neděle pro děti i dospělé pojatí jako Den otevřených dveří, Pořádá ČSOP Kněžice, martin.kriz@chaloupky.cz DEN ZDRAVÍ 18. dubna 2008 od hodin v sokolovně Nové Město nad Metují pořádá Relaxační centrum EDEN. Měření glykemie, tuku a vody v těle, svaloviny, kostí, BMI, prezentace kurzů snižování nadváhy a další zdravotnické aj. aktivity. Vstupné 30 Kč. EKOINFOCENTRUM JIHLAVA Ekoinfocentrum pořádá 29. dubna v Jihlavě, v rámci projektu Sí center pasivních domů, seminář Pasivní domy-bydlení současnosti. Seminář se koná na Krajském úřadě Vysočiny, budova B.3.16 od 16 do 19 hodin. Ekoinfocentrum: VERONICA HOSTĚTÍN 12. dubna, h. ŘEZ A OŠETŘOVÁNÍ OVOCNÝCH STROMŮ Teorie i praxe. Oblečení do terénu s sebou. Přihlaste se, prosím, do 8. dubna. Pořádá Veronica Hostětín. Info: dubna DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Lektor vám představí energeticky pasivní budovu vzdělávacího střediska v Hostětíně v 9, 14 a 17 hodin. Svoji návštěvu, prosím, nahlaste předem dubna TÝDEN PRO AKTIVNÍ SENIORY. Pobytová akce pro všechny, kteří se navzdory svému věku stále cítí být mladými na těle i na duchu. Je připraven celodenní program besedy, hrátky s pamětí, tradice, zdravý životní styl, vycházky do přírody, cvičení aj. Z mého článku (viz Bio 2/2008) si mohl někdo vyvodit závěr, že bioplasty vyřeší veškeré problémy s plastovými odpady. Tak tomu samozřejmě není a bioplastový materiál je jen určitou alternativou některých výrobků. Jejich využíváním se dá značně snížit množství odpadů zahlcujících naši planetu a využít na jejich výrobu obnovitelných zdrojů. Bioplasty mají velkou řadu neoddiskutovatelných výhod oproti klasickým plastům vyrobeným z ropy, ale neznamená to, že když přejdeme na výrobu bioplastových výrobků, vyhneme se nedostatku surovin. Likvidace bioplastového odpadu je šetrná k životnímu prostředí na rozdíl od klasických plastů. A to je hlavní a nejdůležitější výhoda bioplastů. Odpad z bioplastového materiálu se dá snadno zlikvidovat běžnými a většině lidí dostupnými způsoby, jako je kompostování, nebo spalování a díky tomu není naše planeta zahlcována hromadami nevyužitelného odpadu. Při likvidaci bioplastů můžeme odpad ještě využít (brikety topení, kompost hnojivo). Využíváním bioplastů se značně sníží množství lidmi produkovaných odpadů, ale neznamená to, že bioplasty zcela nahradí klasické plasty a že až dojde ropa, se jednoduše veškerý plastový materiál bude vyrábět z rostlin. Za ideálních podmínek je možné, abychom vypěstovali rostliny, z nich vyrobili bioplast a ten pak po skončení životnosti jednoduše zkompostovali a využili tak jako hnojivo pro další zemědělské plodiny. Tím by se uzavřel koloběh látek a suroviny na výrobu bychom měli neustále k dispozici. Ale při současné obrovské spotřebě lidstva toto není možné. Již dnes velké procento lidí na naší planetě hladoví a my si nemůžeme dovolit ubrat ze stávající plochy polí a využívat je jen na pěstování plodin určených na výrobu bioplastů, nebo alternativních paliv. Kvalitní recyklace je v situaci, ve které se svět dnes nachází, naprosto nezbytná. Materiálu máme dost, ale jen málo se zpět využívá. Třídění i recyklace se týká i bioplastů. Z rostlin se vyrobí bioplasty, které se po použití vytřídí a mohou se z nich vyrobit nové produkty. Samozřejmě toto nejde provozovat do nekonečna, protože při každém znovu zpracování materiál ztrácí svou kvalitu. V případě bioplastů to však není takový problém, protože konečný produkt může být například pytel na bioodpad, který se nakonec i s odpadem zkompostuje. Toto je v podstatě stále stejný koloběh, jen se vyrobený materiál vícekrát využije, což způsobí, že se na jeho výrobu nemusí používat takové množství rostlin. Proto při vytvoření dostatečných zásob materiálu není třeba pěstovat tak velké množství rostlin. Navíc je k výrobě bioplastů možné využívat i nejrůznější rostlinné zbytky ze zemědělské výroby a nemusí se jen pěstovat konkrétní rostliny na jejich výrobu. A neustále se zdokonalující a vyvíjející technologie umožňují využití dříve nepoužitelných zbytků. Klasický plast se také může recyklovat a využívat k nejrůznějším účelům, ale jak už jsem zmínil, tak se po několikátém zpracování snižuje kvalita materiálu a ten není možné využít zpět na stejné výrobky. Využívá se na méně kvalitní produkty, ale nakonec se může stát, že se už nebude moci znovu zrecyklovat. Stane se z něj odpad, který bude muset být někde uložen. Naproti tomu bioplasty se rozloží na hnojivo pro rostliny, ze kterých se následně vyrobí znovu kvalitní materiál. Tím pádem se nestane to, že se naše Planeta zahltí nevyužitelným odpadem. Ale k recyklaci bioplastů je ještě daleko, když se zatím teprve dostávají do povědomí lidí. Kolik práce, kolik financí a osvětových činností bylo třeba udělat, aby lidé začali třídit základní složky komunálního odpadu (sklo, plasty a papír). A stále je toho, co se vytřídí, velice málo. Proto je nejdůležitější rozšiřovat povědomí lidí o tom, že bioplasty na světě jsou, k čemu se dají využít a jaké výhody mají. Je ještě dlouhá cesta k tomu, aby se vytvořil úplný a fungující systém, ale je důležité se k němu i po malých krůčcích přibližovat. Technologie i materiály se neustále vyvíjejí a postupem času budeme mít k dispozici mnohem kvalitnější prostředky, které by mnohem lépe umožnili fungování celého systému, ale je důležité tento systém začít budovat. Začátky jsou těžké, ale tato planeta a naše děti za to stojí. Využívání bioplastů tak není jen používání určitého druhu výrobků, ale rozšíření celé filozofie myšlení, které se zabývá lepší budoucností naší planety! Tohle vše, ale záleží na tom, co pro to všichni uděláme. Každý se musí trochu přizpůsobit a trochu svého času věnovat správnému třídění a nakládaní s odpady. Není to nic složitého, jen musí mít lidé dostatek možností, kam odhazovat vytříděný odpad a musí být na jejich okolí znát, že jejich činnost má smysl. Michal Brodský Firma zajiš ující distribuci bioplastových obalů využila příležitosti veletržní akce Biostyl a přímo na místě nabídla nejen zájemcům informace a ukázky výrobků, ale také všem, kteří tu poskytovali občerstvení, aby mohli servírovat na bioplastovém nádobí. Hned na místě zajistila také jejich sběr.

7 vám tak postavit vysílač přímo před okno a podle norem to bude v pořádku. A když se někdo na hygienickou stanici nebo SZÚ obrátí s důvodným podezřením, že záření poškozuje jeho zdraví, tvrdě narazí a dostane se mu téže odpovědi: Vámi popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem. Uvedené hodnoty z nařízení č. 480 kopírují doporučení Rady Evropy, to je také hlavní argument jeho zastánců. Jenže ne každý je tak poslušný jako my: Poláci, Italové, Lucemburčané, ale také Rusové, Švýcaři nebo Číňané používají i nadále starší, desetkrát tvrdší normy! Navíc příslušné oddělení SZÚ zastává ojediněle tvrdou linii i z mezinárodního hlediska: Nejenže podle tohoto týmu vedeného Lu kem Pekárkem nemají tyto frekvence záření jiný účinek na živý organismus než tepelný (a tam, kde se tepelné změny nedají změřit, tedy žádný účinek podle nich není); tento tým dokonce popírá existenci tzv. hypersenzitivity některých lidí na elektromagnetická pole a tvrdí (a snaží se tento náhled prosadit na mezinárodní scéně), že tito lidé ve skutečnosti trpí psychosomatickým syndromem, tj. že se u nich příslušné symptomy projevují ze strachu před EM zářením. Já a moje žena jsme živým důkazem, že tomu tak není: o EM záření jsme nic nevěděli, dokud se u nás nevyskytly zdravotní obtíže, o nějakém strachu tedy nemůže být řeč. Abych to tedy shrnul: Pracovníci SZÚ a hygieny, kteří jsou placeni z našich daní za to, aby chránili naše, tj. veřejné zdraví, ve skutečnosti přihlížejí jeho poškozování, ba přímo na něj dohlížejí. Na dovršení všeho se ještě z lidí, u nichž k poškození dojde, snaží udělat blázny, tj. nemocné tzv. psychosomatickým syndromem. To je vskutku alarmující situace. Na Západě se připouští, že lidí tzv. hypersenzitivních na EM pole jsou v populaci 3 % (někteří lékaři hovoří až o 10 %). Já osobně si nebio 4/2008 ekologie 7 Kdo nás ochrání před MOBILNÍMI VYSÍLAČI? aneb Jak zemědělcům přestaly dojit krávy Píše se červenec roku 2006 a rakouským tiskem proběhne následující zpráva, mimo jiné i s titulkem Krávy chrání pletivo. Kdo ochrání lidi? Před několika lety byl postaven vysílač pro obsluhu mobilních telefonů necelých 70 m před statkem Ericha a Marie Pergerových v Mitterkirchenu. Co následovalo, popisuje Erich Perger (48): Nejprve jsme si všimli, že naše krávy už nechtějí žrát. Dojivost prudce poklesla a nakonec se začala rodit mrtvá telata. To byl pro nás velký otřes. Rodina zemědělce změnila krmnou dávku, nepřineslo to však žádný efekt. Když pak šest z deseti krav uhynulo, byl to pro Pergerovi velmi poplašný signál. Došli jsme do bodu, kdy jsme se cítili ohroženi v naší existenci, říkají Perger a jeho žena. Neobvyklé změny chování krav jako zvláštní stereotypní pohyby hlavou, ale i zmizení vlaštovek, které dosud každoročně hnízdily ve chlévě, donutilo Pergerovi uchýlit se ke svépomoci. Pozvali elektromontéra z blízké obce Bad Kreuzen. Ten provedl rozsáhlé měření nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních polí na jejich statku. Výsledek rodinu nijak nepřekvapil. Na doporučení elektrobiologa namontoval Erich Perger před všechny otvory ve stěnách směrem k vysílači jemné uzemněné železné pletivo. Hodnoty pak dosahovaly už jen desetinu dříve naměřeného záření, sdělil Perger. To jej ujistilo v jeho předpokladu, že za radiační zatížení s tak závažnými důsledky je odpovědné záření z blízkého vysílače. Po umělém odstínění pletivem se opět zvýšil apetit zvířat, stejně jako jejich dojivost a životnost. Původní úroveň, jaké zvířata dosahovala před postavením vysílače, však už dosažena nebyla. Člověku by celá tato historka mohla přijít zábavná, kdyby... Trable se zářením Na začátku tohoto roku jsme se se ženou přestěhovali do Prahy. Vzápětí jsme začali trpět silnými poruchami spánku, trápily nás noční můry, budili jsme se hrůzou, nespali jsme. Navíc se u mě i ženy začaly projevovat různé poruchy imunitního systému. Dlouho jsme si marně lámali hlavu, co by to mohlo být; zkoušeli jsme všechno možné, ale marně. Až pak jsme pozvali jednu naši známou senzibilku, jestli by byt neprošla. Přijela, k našemu překvapení však vytáhla detektor na elektromagnetické záření určitých frekvencí, a záhada byla vysvětlena. Ne však k naší radosti. V ložnici i obýváku zjistila velmi vysokou úroveň elektromagnetického záření; zdroj byl víceméně ihned jasný: vysílače signálu pro mobilní telefony na střechách dvou paneláků naproti našim oknům. Začali jsme podnikat příslušné kroky: přestěhovali jsme se do kuchyně, která je v elektromagnetickém závětří, poohlížíme se po novém bydlení a také jsme se pustili do hledání a studia různých materiálů. Co jsme zjistili, nás do té míry alarmovalo, že jsme se rozhodli jednat. Především jsme požádali příslušnou hygienickou stanici o přeměření úrovně záření v bytu, abychom zjistili, zda nedochází k překročení povolených limitů. Hygienická stanice to odmítla: tuto službu neposkytuje, máme se obrátit na příslušné pracoviště Státního zdravotního ústavu (SZÚ). To jsme učinili; jako odpově nám bylo sděleno: Vámi popsané zdravotní potíže nemohou mít spojitost s elektromagnetickým polem. Výkonová hustota elektromagnetického pole od vysílačů velmi rychle klesá se vzdáleností a ve Vašem bytě bude jistě hluboko pod hygienickými limity stanovenými v nařízení vlády č. 480/2000 Sb. Dále jsme se dozvěděli, že změření by nás stálo Kč. Jak jsme později zjistili, v druhé části odpovědi měl tento pracovník naprostou pravdu: hodnoty v našem bytě jsou hluboko pod limity. V první části však dovolím si tvrdit pravdu neměl: tyto hodnoty jsou přesto zhoubné. Proč? Podívejme se na celou věc poněkud blíže. Oficiální stanoviska našich orgánů Od roku 1990 do konce roku 2000 u nás platila vyhláška MZ ČR č. 408, která určovala mezní limit pro záření o kmitočtech 900 a 1800 MHz (jichž se především pro obsluhu mobilů používá) na 4,3 V/m (= 49 mw/m 2 ). To byla hodnota, která se opírala o výzkumy SZÚ, částečně vycházela i z principu předběžné opatrnosti. Poté byl tento limit v tichosti více než desateronásobně změkčen, takže podle vládního nařízení č. 480/2000 Sb. je limitní hodnota pro frekvenci 900 MHz 41 V/m (= mw/m 2 ) a pro 1800 MHz dokonce 58 V/m (= mw/m 2 ). To je tak vysoká hodnota, že se jí dosahuje jen asi do pěti metrů od samotného vysílače. Mohou

8 8 ekologie bio 4/2008 Kdo nás ochrání před mobilními vysílači? aneb... myslím, že bychom, moje žena a já, byli tříprocentní. Jsem přesvědčen, že EM radiace působí na buňky všech lidí stejně, jsou ovšem lidé, u nichž začnou bít kontrolní systémy na poplach dřív, u jiných později, a u dalších, bohužel vůbec. To j- sou pak lidé, kteří z neznámých důvodů (když ono těch příčin může být tolik, řekla mi pracovnice hygieny) umírají na rakovinu. Jaká jsou tedy zdravotní rizika EM záření? Pokrytí: naše buňky mají signál EM záření zřejmě zasahuje nejcitlivější místa organismu. Dráždí buňky žláz s vnitřní sekrecí a vyvolává větší produkci hormonů. Tím se dostává do nerovnováhy hormonální systém, který reguluje činnost celého organismu. Jsou zaznamenána onemocnění štítné žlázy vyvolaná podle všeho zářením mobilních vysílačů; dochází k větší produkci tzv. stresových hormonů, tzn. že člověk je neustále ve větším stresu, má subjektivní pocit nervozity, neklidu, nesoustředění. Naopak dochází k narušení činnosti epifýzy a k poruchám tvorby melatoninu, tedy důležitého hormonu odpovědného za regeneraci a správnou funkci imunitního systému. A naruší-li se funkce imunitního systému, je v ohrožení celý organismus; konečným důsledkem může být zhoubné bujení. Vedle hormonálního a imunitního systému jsou dalšími citlivými body zasaženými EM zářením enzymatický systém (poruchy metabolismu), krvetvorba (změny krevního obrazu), pohlavní žlázy a buňky (snížení plodnosti), nervová soustava, ale i genetická informace. Pokud tedy trpíte nespavostí, nesoustředěností, nervozitou, zhoršováním paměti, ale také krvácením z nosu nebo nevysvětlitelnými alergickými reakcemi, poohlédněte se po střechách sousedních domů, jestli tam nejsou umístěny vysílače; velkým zdrojem tohoto záření je ovšem i váš vlastní mobil, wi-fi a zejména bezdrátový telefon. Naše odpovědné instituce ovšem zatvrzele trvají na svém: netepelné působení těchto EM polí na živé tkáně neexistuje! Kolik lidí ještě bude muset závažně onemocnět, než se jejich postoj změní. Přitom je to tak zřejmé: jestliže má signál náš mobil, má ho i náš mozek a všechny naše buňky, i když si to neuvědomujeme. Ten signál je však rozdílně silný: zatímco náš SZÚ považuje za zdravotně nezávadné mw/m 2, doporučují baubiologové, na základě empirické zkušenosti, pro zdravé bydlení hodnotu pod 0,0001 mw/m 2. (Skutečně zde není chyba v jednotkách: baubiologové doporučují hodnoty x nižší, než jaké považuje za bezpečné a při trvalé expozici neohrožující zdraví naše vláda.) A kolik jsme naměřili v našem pronajatém bytě? Na některých místech až 2 mw/m 2. Mimochodem, podle mnichovského Ekologického institutu stačí pro telefonování signál o intenzitě 0, mw/m 2. Ale proč by operátoři nepřidali, když jim to vláda dovolí... Dramatický vývoj posledních let Na závěr si shrňme některá fakta: v červnu 2000 se v Salcburku konala mezinárodní vědecká konference; účastníci přijali tzv. Salcburskou rezoluci, v níž v rámci předběžné opatrnosti doporučují považovat za bezpečnou hodnotu 1 mw/m 2 ; rezoluci podepsalo 20 vědců (z toho 7 profesorů) ze Švýcarska, Nového Zélandu, Číny, USA, Itálie, Skotska, Ruska, Rakouska, Kanady, Polska a Švédska; od vstupuje v ČR v platnost vládní nařízení č. 480, podle něhož je bezpečená hodnota do mw/m 2 ; v r vydává hygienická služba rakouské spolkové země Salcbursko oficiální doporučení, podle něhož je za bezpečné možno považovat tyto hodnoty, které by neměly být překračovány: venkovní prostor 0,01, vnitřní prostor 0,001 mw/m 2 ; v říjnu 2004 pořádá WHO v Praze seminář o elektrické hypersenzitivitě; čeští zástupci prezentují svou teorii, že žádná taková senzitivita neexistuje, protože živý organismus na tento druh záření nereaguje; zdravotní obtíže jsou prý vyvolány pouze strachem z EM pole; V tomtéž roce zveřejňují vědci z univerzity v ma arském EKO zprávy V lednu se uskutečnilo první setkání místních biozemědělců v Podolí u Bouzova, jako iniciace nové spolupráce a vzájemné lokální podpory. Kromě tří bio farem přímo z Podolí se schůzky účastnili také farmářští přátelé z Karlova, hosté z Waldorfské školy v Olomouci a ze Semil, jakožto i zástupci o.s. Permalot spolu s místními podporovateli. Mezi probíranými tématy bylo představení zúčastněných jednotlivců, podniků a plánů, vytvoření plánu pro ornou půdu Permalotu a mimo jiné i nastínění možností vzájemné spolupráce, která by časem mohla vyústit ve družstvo nebo spolek s možností implementace alternativního směnového systému jako je například LETS. (pv) Biopaliva problém globálního oteplování neřeší, ale naopak jej prohlubují. Některá produkují až 400krát více oxidu uhličitého než ta fosilní. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která byla zveřejněna v prestižním odborném časopise Science. Problém spočívá v tom, že biopaliva produkují oxid uhličitý ještě dříve, než si je natankujeme do svého auta. Podle výsledků studie produkují biopaliva 17krát až 423krát více oxidu uhličitého než fosilní paliva, která mají nahradit. Szegedu výsledky dlouhodobé studie, podle níž muži často používající mobilní telefony, musí počítat s tím, že jim drasticky poklesne počet aktivních spermií v ejakulátu (až o 25 %); v r tyto výsledky potvrzují američtí a indičtí vědci; V r vydává SZÚ brožuru Neionizující záření, v níž autoři shrnují: Jsou všechny důvody soudit, že pro expozici neionizujícímu záření byla nalezena bezpečná omezení, při jejichž dodržení tento faktor nemůže poškodit zdraví. Nelze tedy předpokládat, že by mohly existující zdroje EM záření způsobovat obyvatelstvu zdravotní potíže." září 2007: Evropská agentura pro životní prostředí EEA vyzývá na základě 600stránkové odborné studie ke snížení limitů pro EM záření; ředitelka EEA Jacqueline McGladeová říká: Existují jasné důkazy o tom, že ti, kdo často používají mobil, tedy asi 460 hodin za rok, a to více než 15 let, vykazují tendence k mozkovým nádorům, gliomům a jiným druhům tumorů. Prof. Franz Adlkofer z Mnichova uvádí, že technologie UMTS poškozuje DNA 10krát více než technologie GMS; prosinec 2007: ministr Julínek a premiér Topolánek podepisují nové nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č. 1/2008 Sb., které bez ohledu na množící se zdravotní potíže lidí a jejich stížnosti potvrzuje stávající limity; leden 2008: hlavní hygienik Salcburska MUDr. Gerd Oberfeld zveřejňuje studii provedenou ve dvou obcích ve Štýrsku: v okruhu do 200 m od vysílače byl zjištěno více než čtyřikrát vyšší riziko výskytu rakoviny než v okruhu 200 až 1200 m; souvislost je průkazná. Budeme čekat, až Evropská unie donutí naše zdravotníky k revizi nesmyslných limitů, nebo se sami začneme dovolávat svého práva na ochranu zdraví? Druhou variantu považuji osobně za prozřetelnější i důstojnější. Proto jsem se obrátil na hygienickou stanici, proto budu psát dopisy hlavnímu hygienikovi, ministrovi zdravotnictví i vedení SZÚ. Doufám, že nezůstanu sám. Už kvůli těm kravám pana Pergera, které vrtěly hlavami, než pošly, ale také kvůli včelám, ptákům a dalším zvířatům a kvůli nám, lidem. Radomil Hradil Bližší informace viz například: elektrosmog.blog.cz a &h= 15&pl=42 Škody se liší dle toho, kde konkrétně se třtina, olejové palmy či řepka pěstuje. Ne všechna biopaliva jsou však podle vědců neekologická. Efektivní jsou například ta z prérijní trávy, která sama neustále dorůstá a není kvůli ní třeba nic kácet. Zdroj: Aktuálně.cz Bionafta je na rozdíl od nafty vyrobené z ropy netoxická a v přírodě se snadno rozkládá (biodegraduje). Také při spalování bionafty vzniká o 60% méně CO 2 než při spalování klasické nafty. Další výhodou bionafty je její vyšší mastnost. Díky tomu se snižuje opotřebení motoru a prodlužuje se životnost vstřikovacích jednotek motoru. EU musí počítat s navyšováním cen potravin, v souvislosti s přidáváním bioethanolu do benzínu. Očekává se nárůst cen obilí mezi 5 20 procenty. K naplnění nádrže auta čistým bioethanolem je potřeba tolik obilí, kolik jídla spotřebuje člověk za rok. Například při výrobě etanolu se spotřebuje až 6krát více energie než je z něj možné získat. Nabízí se tedy otázka, jestli máme v době, kdy velká část světa trpí hladem, krmit lidi nebo automobily. Konečná energetická bilance je pak taková, že k vyprodukování paliva je potřeba přibližně o 30 % více energie než získáme jeho spálením.

9 bio 4/2008 trvale udržitelný život 9 OMALOVÁNKY a leporela ZDARMA! Ekodomov spustil nový internetový portál na podporu domáciho a komunitního kompostování a odděleného sběru bioodpadu který je zároveň ústředním komunikačním bodem kampaně Dejte šanci bioodpadu zaměřené na odpovědné nakládání s bioodpady... V rámci podpory této kampaně nabízí Ekodomov ve svém e-shopu leporela a omalovánky od 100 ks s dopravou ZDARMA! Ekodomov, o.s.

10 10 receptář / zdraví bio 4/2008 ČTENÁŘSKÉ menu 4 KE SVAČINCE Máslo s medem a jahodami Postup: Máslo rozetřeme s medem a s hrstí zahradních jahod. Mažeme na chléb nebo na bílé pečivo. Chleby můžeme také pomazat jenom medovým máslem a rozpůlenými jahodami obložit. Je to výborná a zdravá pochoutka pro děti i pro dospělé. Ovocný nápoj s tvarohem Rozpis: 1/2 litru mléka obyčejného nebo sójového v prášku, 10 dg měkkého tvarohu, 1/4 litru rozmačkaných jahod nebo malin, cukr nebo med Postup: Vše rozmixujeme a vyšleháme. Hned podáváme. Je výborný a osvěžující. V zimě se dá použít i ovoce mražené, v nouzi i trocha marmelády. Banánové mléko Rozpis: 3/4 litru mléka obyčejného nebo sójového, 4 menší banány, cukr nebo med Postup: Banány nakrájíme na menší kousky a spolu s mlékem a cukrem nebo medem mixujeme. Hned podáváme. SOUKROMÁ INZERCE...pro děti Kefírové mléko s jahodami Postup: Čerstvé jahody rozmačkáme s medem a přidáme kefírové mléko. V době jahod je to výborný pokrm. Místo kefírového mléka můžeme k jahodám přidat bílý jogurt např. Hollandia, podmáslí, sójové mléko nebo i kombinaci těchto mléčných výrobků. EM Jáhlový nákyp Rozpis: 1 hrnek jáhel, 1 hrnek sušených švestek, 1 hrnek nastrouhaných jablek, špetka soli, lžíce oleje, 2 lžíce nastrouhaných oloupaných mandlí, 1 bílek Postup: 3x spařené jáhly uvaříme a vrstvíme do vymazaného pekáčku nebo dortové formy, mezi jednotlivé vrstvy vkládáme namočené oloupané švestky a jablka. Horní vrstvu by měly tvořit jáhly, na které můžeme našlehat 10 minut před dopečením tuhý sníh a posypat povrch nastrouhanými mandlemi. Upečeme do světle hněda. Na talířích můžeme ještě vylepšit šlehačkou. Uvedený poměr surovin můžeme znásobit podle počtu strávníků. JS Životem nadšený 38/203/86, ing., vegan z podbeskydské vepřoroubenky hledá ženu do terénu. Osli, kozy volná, noha - užít darů Pánaboha, rád ti také ukážu, proč mít chlupy pod pažu! letý, tolerantní svobodný vegan, Jihočech žijící v dřevěnici u Hukvald, hledá Anastasii i obyčejnou ženu. Cítím s Gayou, přírodou, krajinou, uznávám hlubinnou ekologii i obyčejný život, sním o rodové osadě i o chalupě pro rodinu na krásném místě. Nezklamu. Tel.: Koupíme zemědělské pozemky na Pelhřimovsku a Havlíčkobrodsku, min. 10 ha vcelku, k založení malé ekofarmy. Tel Prodám štěňata Beauceron francouzský ovčák s PP po výborných rodičích, všestranný, učenlivý pes, výborný hlídač milující děti. Vhodný na pasení, sporty, farmu... tel.: , m.: PORADNA W. Gregorové Jak pomoci při léčbě plicních onemocněních? PŘI ASTMA Denně vypít sklenici kozího mléka. Kozí mléko se osvědčilo u všech chorob plic a průdušek, zejména u astma. DRŽET PLICNÍ DIETU Sv. Hildegarda radí: Kdo trpí bolestmi plic, a se vyhýbá tučnému masu a potravě, která je krevnatá a nevařená. Také hrách a čočku, čerstvé ovoce a zeleninu a nejí, přináší to do plic hlenové látky. Pakliže by nemocný chtěl jíst maso, a jí libové. Kdo by chtěl jíst sýr, a nejí syrový či vařený, ale suchý, uleželý, protože čerstvý obsahuje příliš mnoho hlenových látek. Chce-li nemocný požít olej, měl by tak učinit jen ve velmi malém množství, aby nevznikl na plicích hlen. Ale vodu skutečně pít nesmí, ani nový, čerstvý mošt (ani ovocné a zeleninové š ávy!), protože ještě nekvasil a není čistý. Ale pivo mnoho neuškodí, protože je vařené. Víno může pít, protože mu svým teplem pomůže. Také a se vyhýbá mlhavému vlhkému počasí, tento vzduch nemocnému velmi škodí. Samozřejmě se musí vyhýbat i všem kuchařským jedům! Bez dodržení této diety nejsou velké vyhlídky na zlepšení stavu. EMFYZÉM PLIC Pomůže nám plicník. Plicník 3 vrchovaté lžíce plicníku a 1 litr vína a víno svaříme 5 10 minut. Scedíme, teplé nalijeme do sterilních lahví. Z tohoto vína pijeme denně před jídlem jednu likérovou sklenku. Plicníkové víno je třeba pít dlouhou dobu, po několik měsíců. (Plicník lékařský je chráněná bylina.) Jde-li však o ztížený dech bez kašle, není to otok plic a vinný odvar je nevhodný. Je třeba plicník použít ve vodném odvaru - tedy ve formě čaje. BOLESTI PLIC Denně sníst alespoň 20 mandlí, k obměně lze jíst mandlové pečivo. HNISAVÉ PROCESY NA PLICÍCH Omanové víno Připravíme 50 g listů a kořenů omanu, čerstvé nebo sušené a vložíme do litru vína, až víno přijme jeho chu. Pak z něj před i po jídle užít 1 polévkovou lžíci. Ale pouze tak dlouho, než dojde ke zlepšení stavu nejde o lék použitelný k prevenci! Toto víno však potlačuje i migrénu a čisté oči. Není-li možnost použít víno, lze oman naložit i do medové vody tj. svařit med s vodou. Šalvěj Blíží se rychle jaro a budeme zase sázet na zahrádkách. Všem, kdo ji ještě nemají, bych moc doporučovala šalvěj. Je to úžasná rostlinka, je nejenže velmi hezká, ale také užitečná. Zahrádku ozdobí svými lístky (květy zavčas zaštipuji, aby rostlinka měla stále svěží listy a nevysilovaly ji), a také je velmi léčivá a dobře použitelná. Hodí se na kloktání při různých potížích typu angín i zánětu dásní, je vhodná po vytržení zubu atp.. Používáme ji ke kloktání. Často si však jen tak utrhneme čerstvý lístek, který žvýkáme. Čaj pomáhá proti pocení. Navíc můžeme šalvěj používat do různých pokrmů, karbenátků a sekaných. Má svou osobitou příjemnou vůni a chu. EM

11 bio 4/2008 permakultura 11 PERMAkultura... Půda v permakultuře Pozemek a terén Poloha a sklon pozemku je jedním ze základních daných prvků, ovlivňujících agrotechniku i rozvržení výsadeb. Pokud je pozemek na rovině (nikdy není absolutní), modelujeme terén tím, že vytváříme jezírka pro zachycení odpadní či deš ové vody, nebo umělé vyvýšeniny (např. ze zeminy po vykutání jezírka). Můžeme modelovat sluneční pasti, které budou chránit rostliny před působením proudění větru ze severu a částečně i z východu a západu, a zároveň vystavovat jižnímu slunci, jestliže je vytvoříme jako k jihu skloněné zvýšené záhony. Na svahu se využívá terasování. Terasy na jižních svazích jsou vysýchavější, než na severních a tomu se přizpůsobuje i výsadba. Tuto situaci však můžeme ovlivnit i svejly. Vyrovnání klimatu lze dosáhnout vodními plochami na terasách. Ty zmírňují teplotní rozdíly výparem, ale také zvyšují množství světla v daném prostoru odrazem paprsků od vodní hladiny. Je také důležité zjistit převládající proudění větru, nebo mrazivý vítr v předjaří, v době velkých teplotních výkyvů mezi dnem a nocí, může způsobit např. praskání kmenů a nižší úrodu. Bránit se můžeme větrolamy z odolných keřů a stromů, případně vytvářením násypů. Také rozvržení výsadby, kdy na návětrnou stranu vysázíme odolné dřeviny, které pak chrání, vytvářejíce stranu závětrnou, citlivé dřeviny. Zúrodňování půdy 1. Způsobem výsadby používáme kombinace rostlin vzájemně se chránících proti škůdcům a chorobám a podporujících se v růstu. Dále kombinujeme rostliny s různými nároky (např. mělkokořenící a hlubokokořenící) a to jak ve smíšených výsadbách tak v osevním postupu a sledu během roku. 2. Zeleným hnojením k tomu využíváme rostliny s bakteriemi poutajícími dusík na Cena Josefa Varouška BRNO Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 vyhlašují dvanáctý ročník soutěže o Cenu Josefa Vavrouška. Cena je udělována jednotlivcům a má zviditelnit konkrétní aktivity ve prospěch životního prostředí, které se tak mohou stát příkladem pro další. Nominace do soutěže mohou lidé zasílat nejpozději do 22. dubna. Nadace Partnerství pokládá za důležité zviditelnit ty, kdo se po celý svůj život nezištně zasazují o změnu ve vnímání hodnot životního prostředí," vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Nominovat na cenu nesoucí Vavrouškovo jméno může kdokoli, stačí nejpozději do 22. dubna vyplnit elektronický formulář na webových stránkách Nadace Partnerství. J. Vavroušek zahynul pod lavinou ve věku 50 let 19. března 1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou. Jezírko s vajíčky skokana hnědého FOTO: PRO-BIO kořenech, jako je např. čele bobovitých Fabaceae (patří sem hrách, vikev, jetel a další). Ty zapravujeme po nárůstu do 10 cm do půdy, jindy je můžeme použít jako podsev. 3. Mulčováním nastýlkou bráníme růstu plevelů, výparu vody z půdy (vysychání) a zrostlinných zbytků se do půdy dostávají živiny, takže půdu zároveň hnojíme i zaléváme. A to nejen za pomoci mikroorganizmů během tlení, ale i činností žížal. Ty se s mikroorganizmy vzájemně doplňují v rozkladné činnosti a spolu s nimi patří mezi nejdůležitější zúrodňovatele půdy. Žížaly pozřou za 24 hodin tolik hmoty, kolik samy váží, a 90 % jí z nich zase vyjde zpět, ale v kvalitě výživného kompostu. PH těchto výměšků je vždy neutrální, obsahuje 5x více dusičnanů, 7x více fosforečnanů, 11x více draslíku, 2,5x více hořčíku, 2x více vápníku, několikanásobek stopových prvků a tisíckrát více bakterií, než je v okolní půdě. Navíc svými chodbičkami půdu zkypří a napomohou lepšímu zasakování vody. Tak už víte, proč má česká a slovenská permakultura ve znaku žížalu? A co mikroorganizmy? Jejich dostatečné množství, tj. 51 % půdní hmoty, nám pomáhá udržet nejen mulčování, zelené hnojení, kombinované výsadby, ale i hnojení kompostem. A nejvíce se jich nachází právě kolem kořenů. A něco na závěr: Vždy mi vypleté záhony připadaly jako nahé a nepřirozené. Až v permakultuře jsem našla řešení. Jana Kotoučková (Zroj: čas. Klíčová dírka 2/2004) V loňském roce byla Cena Josefa Vavrouška udělena dvěma laureátům. První z nich získal Karel Hudec, brněnský zoolog a ornitolog, a to za osobní angažovanost v ochraně přírody jižní Moravy, za osvětovou činnost v médiích a výrazný podíl na ekologické výchově mladé generace. Druhou cenu pak porota udělila mladému právníkovi Pavlu Francovi z Ekologického právního servisu. Porota ocenila jeho obětavé prosazování práva a snahu o popularizaci ekologických sporů občanů s úřady a velkými společnostmi. V únoru zemřel bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal ve věku 61 let. Ministrem životního prostředí byl v letech 1991 až 1992 ve vládě Petra Pitharta. Za zhruba rok a půl se mu tehdy podařilo prosadit a dokončit úplný systém ekologické legislativy, zejména klíčový zákon o ochraně přírody a krajiny. TZ Biodiverzitní drobničky Růžičková kapusta je historicky nepříliš starou zeleninou. V dnešní podobě s pravidelnými malými růžičkami ji lze z pěstování a využívání doložit až z konce 18. století z Belgie. Odtud lze také vysvětlit anglické pojmenování pro růžičkovou kapustu brussels sprouts a francouzské chou de Bruxelles. Na počátku 19. století byla tato zelenina pěstována v okolí Paříže, mj. pod označením tisícihlavá kapusta, ale ještě v roce 1695 byla zaznamenáno jako rarita, že v Norimberku vyrostla podivuhodná zelná rostlina, na níž bylo napočítáno celkem 34 hlávek. Na vyobrazení z roku 1587 je zelí s mnoha hlávkami, jež bylo předchůdcem dnešní úhledné růžičkové kapusty (dle Moravce) Majoránka se používala kdysi nejen jako koření, ale např. i do tzv. vykuřovadel, což byly nádoby, v nichž se bylinka zapálila a provoněla libou vůní celou místnost. Rostliny mohou být ovlivňovány nejen hudbou nebo řečí, ale reagují podle nových zjištění také na eurytmické pohyby (eurytmie je pohybové umění, kdy hlásce řeči odpovídá určitý pohyb, gesto je to tedy jakési zviditelnění řeči v pohybech ). Pokusně ovlivněná semena glycinie, která byla držena v rukou při eurytmických pohybech a ovlivněné těmito pohyby i následně, ukázaly rozdílnou růstovou dynamiku i různou výslednou podobu rostlin. Tak například semena a rostliny ovlivňované písmenem B měly širší a sytěji zelené listy než rostliny, které byly ovlivňovány písmenem L. Ty se navíc vyvíjely později a měly dvakrát tak velká internodia. Jako ochranu ovocných stromů proti housenkám, krupobití i blesku uvazovali lidé kolem kmene slaměné povříslo anebo také větévky jmelí. Tykve neboli dýně jsou pro svou velikost a tvar zpravidla symbolem něčeho velkého, vypaseného ale i neforemného. Například v lidové písni z valašského Lidečka je posměšným způsobem přirovnáván k dýni asi nepříliš sympatický nápadník: Měla jsem galána, tlustého jak dyňa, než on sa k nám do ápal zežrala ho sviňa...

12 12 biodiverzita bio 4/2008 Vedle živočišných tuků patřily k stravě našich předků také rostlinné oleje. Nejčastěji to byl olej lněný a konopný, ale kromě nich krajově a místně i další druhy olejů. Podívejme se jak a z čeho všeho kdysi naši předkové "táhli" tedy lisovali olej. Výstižně to je popsáno v knize Moravské Slovensko, která vyšla v roce 1922 a z níž jsme vybrali podstatnou část o olejářství. Text ponecháme v jeho původním starobylém znění (většina neobvyklých nářečních apod. pojmů je v něm vysvětlena). Jak táhli OLEJ Semencový, lněný a trnkový Starší pokolení zužitkovalo kde co, umějíc si podomácku nejen zhotovovati potřebné kusy prádla a šatstva, nýbrž i připravovati např. z obilí mlýnské výrobky (kroupy). Nechtíc nic kupovati, hledělo si stačiti pokud možno samo. A tak si vyrábělo podomácku i rozmanité oleje, zvláště semencový, lněný a trnkový (nebo kostkový z trnkových = švestkových kostek = pecek). Nepěstovali tedy staří hospodářové lnu a konopí jen k výrobě plátna a ze švestek ( trnek ) nevařili toliko trnky (povidla), nýbrž jak ze lněného seménka a konopného semence, tak z trnkových kostek tlačívali také olej; podle toho, z čeho oleje natlačili, říkali mu bu lněný, nebo semencový, nebo trnkový (jinak kostkový). Olejem pak... mastívali doma bu některé pokrmy nebo také nemocné lidi Sušení snopků různých odrůd lnu pro získání osiva Len sloužil jak přadná rostlina, tak i jako surovina na výrobu oleje V Javorníku u Velké tlačí olej nejen z jader slívových a konopného semene, nýbrž i z bukvic a ořechů; v Březůvkách na Brodsku i jinde též z máku. Chtějí-li si na př. natlačiti oleje trnkového, potloukli veškeré kostky, jež jim zbyly od vaření trnek, doma na klátku (špalku), a vybravše z nich jádra, šli táhnút do dílně olej. Výtlaček (pokrutiny), jemuž říkali záboj, pojídali bu sami, nebo jej dávali koním (zvláště hříbatům). V Javorníku rozdrcují jádra ve stúpách, propražují na pánvích a pak lisují, zbylé pokrutiny nazývajíce kúchem, jejž dávají kravám nebo ovcím do řezanky. V Lužicích na Hodonsku tlukou a praží zase semenec na sporáku. Výtlaček ze semence nazývají na Ostrožsku stěrou. Olejem pak takto natlačeným mastívali doma bu některé pokrmy nebo také nemocné lidi. V Javorníku mastívali švestkovým olejem pokrmy, kdežto konopným svítívali nebo mazávali jím boty a kolovraty. Všude nenakládali se lněným seménkem, semencem a kostkami stejně: někde táhli olej jen ze semence a kostek, jinde ze lněného seménka, jinde zase jinak. Činívali tak obyčejně o martinských hodech V Nové Vsi u Uherského Ostroha měli dílnu na semencový a trnkový olej, kdežto se lněným seménkem bylo třeba jíti až do dílny ve Véskách nebo v Popovicích u Uherského Brodu. Vždy neupotřebili-li někde např. lněného seménka na olej, prodávali je na domácí lékařství lidem, kteří lnu nepěstovali. Semencem krmívali také zpěvné ptáky, pokud je doma chovali; kostky z trnek házívali vepřům do nápoje, nechtělo-li se jim, nebo nestálo-li to za to, aby z nich táhli olej. Ve Stříbrnicích pod Buchlovem na Hradištsku, kde se ještě dílňa zachovala, třebaže se v ní nepracuje, tlačíval se též olej ze slunečnicových a dýňových jader. Z okolních dědin chodívali si do stříbrnské dílny natáhnout oleje. Činívali tak obyčejně o martinských hodech, aby si i zatancovali, odloživše baně s olejem. V Hrozenkově tlačili olej ze semence, bukvic a ze slověnu (= ohnice?). Bukový olej prý býval lepší než semencový. Podobně činívali v Nivnici, kamž nosívali bukvice na olej lidé až ze Strání. Čistý...semenec tloukl se nejprve ve stupách Ve stříbrnské dilně, kterou si byl vystavěl sedlák Josef Náplava na svém dvoře r. 1825, bývalo zimní období (před půstem dobou postní) velmi hlučno, zvláště za nepříznivého počasí. Vítaným hostem býval pacholek (mládenec), který uměl dobře kopat (kolem točiti, aby se lis náležitě utáhl), nebo špatný kopáč natáhl málo oleje. K tomu bylo potřebí nemalého cviku. Při práci

13 bio 4/2008 biodiverzita 13 Jak táhli OLEJ postupovalo se takto: Čistý a dobře usušený semenec (nebo jádra z pecek, ořechů a jiných řádně vyloupaná) tloukl se nejprve ve stupách (počtem obyčejně 7). Stupa byla silný, vyhloubený dřevěný špalek, do něhož dopadal pich, silný válec dřevěný, který byl připevněn na šlapadle (páce). Šlapadlo, silný trámec, otáčelo se kolem vodorovné osy. Konec pichu a dno stupy byly oplechovány (pobity železným plechem). Přišláplo-li se na konec šlapadla a činilo se tak střídavě nohou levou a pravou zvedlo se ono; jakmile se však uprostřed přitlačilo, vrazil se pich do stupy, čímž sémě bylo drceno....zamíchal vařeškou ve stupě, ovšem rychle, aby nepozbyl prstu Aby šlapač nespadl, držel se bidla (zábradlí). Jiný pomocník v té chvíli, když byl pich nahoře, zamíchal vařeškou ve stupě, ovšem rychle, aby nepozbyl prstu. Potlučené semeno osívalo se na kůkolnicách (koukolových řičicích), jež byly k tomu Málo známým zdrojem oleje byly kdysi také trnkové kostky pecky ze švestek, které byly jinak odpadem zvláště upraveny. Co nepropadlo, vhodilo se nazpět do stupy, nebo, bylo-li toho již málo, utloukl to někdo v jamkách vedle stup. Přeosívané sémě vysypal si každý na svou hromádku do trok (velkých necek) asi dvě sáhy dlouhých a ke stěně připevněných, kdež si svoji tluč stíral. Sémě vlažnou vodou z kamnovce pokropené třelo se totiž rukama tak dlouho, až byvši smáčknuto drželo jako těstový šlížek. Semenec takto utřený šlahař měřil, počínaje od kraje trok po řadě, mírkou (dřevěnou nádobou) a vysýpal po jedné na rošt, pod kterým hořelo. Potom vzal někdo lepačky (dřevěné lopatečky) a roštovál (míchal lopatečkami zprava na levo). Dobře vyroštované (upražené) símě smetlo se do necek a neslo k lisu, kdež se jím naplnila panva a přebytečné stěry (přebytkům semene shrnutého z mírky říkalo se zase pohlavky) majetník shrnul si pro sebe. V panvě... spouštělo se upražené símě do lisu Náčrt stupy, která sloužila k přípravě suroviny na výrobu oleje (dle Niederleho) Makový olej lidé využívali též jako léčivo na popáleniny (foto P. Dostálek) V panvě, dutém válci železném s pohyblivým dnem, která byvši naplněna přikrývala se železným talířem a opatřovala ještě dřevěnými vložkami, upletenými z koňských vlasů, spouštělo se upražené símě do lisu. Byly to dvě mohutné klady dubové, které byly na jednom konci spojeny pevně, kdežto na druhém byly stahovány velikým šroubem s ohromným kolem. Kolem dvě osoby otáčely tím, že nohama kopaly (stoupaly) na příčky kola trčící a rukama dolů táhly. Jakmile se kolo zatočilo, klady se stáhly šroubem k sobě. Vyčnívající špalek vtlačil potom talíř a vložky do pánve, přičemž s- máčklé sémě vypustilo olej. Z dubového škopíku, kamž olej vytékal, naléval se do baní nebo do sklínek. Roztočilo-li se kolo opačně, klády se uvolnily, pánev se vytáhla, talíř a dno vyrazily a záboj (zbylé výtlačky) jako tuhý koláč odevzdal se tomu, čí byl semenec. Ssedliny se znovu lisovaly... ovšem nevytřel-li jich kdo chlebem, hlavně děti Čistý olej sléval se zvláště, kdežto ssedliny se znovu lisovaly, byvše opět upraženy, ovšem nevytřel-li jich kdo chlebem, hlavně děti. Ssedlinami, jež posléze zbyly, mazávaly se vozy a obuv. Kostkový olej byl dobrý na rány, semencový na opálení a opaření, a v době postní na pokrmy; semencového neb i lněného dávalo se dobytku, měl-li stavené v sobě (zácpu), bukovicovým se svítívalo. Zábojem se krmíval dobytek, bukvicovým se i topívalo, kdežto ořechový býval sněden hned v dílně, nehlídal-li si ho dobře majetník. Za odměnu platívalo se majetníkovi dílny po dvou krejcařích ze záboje; mimo to zústávaly mu všeliké ty stěry a pohlavky, takže míval oleje až několik věder. Ze čtvrti semence bývaly čtyři záboje a na jeden záboj se natahlo i židlík oleja (4 židlíky = 1 máz = 1,4 l). Petr Dostálek Len přadný semena

14 14 biozahrada bio 4/2008 CHŘEST (Asparagus officinalis) Pokud si chcete obohatit váš jarní jídelníček o čerstvou lahůdku ze sortimentu zeleniny, pak si na své zahrádce pěstujte chřest. Chřest je ve světě velice oblíben. K nám se dováží a lze si jej běžně koupit za dostupnou cenu. Ale já osobně mám špatné zkušenosti s jeho kvalitou. Málokdo ví, že se chřest pěstoval i u nás a dokonce se i vyvážel. V současnosti se pěstuje na západ od nás v lehčích, písčitějších půdách. Také i v ČR se již začíná pěstovat ve velkém u Mělníka, ale s politováním je to zahraniční pěstitel. Chřest, lidově špargl, latinsky Asparagus officinalis je dlouhověká, vytrvalá až dvoumetrová rostlina. Rod asparagus nám poskytuje širokou škálu ozdobných pokojových rostlin a také jednu z nejžádanějších zelenin na světě. Vynikající chu, š avnatost, zajímavý vzhled výhonků a také jako raná zelenina a léčivá rostlina byly jistě důvody, proč byl chřest oblíbenou zeleninou již před lety. Planě roste chřest v zemích jižní a východní Evropy, severozápadní Africe a v západní Sibiři. Pěstování Na první pohled se zdá být pěstování složité, ale není tomu tak. Především vyžaduje hlinitopísčité půdy, pokud jej budete chtít pěstovat jako bělený v hrůbcích. Jinak jej můžete pěstovat i v těžší půdě. Nejlépe je předpěstovat si sadbu chřestu ze semene, které si koupíte běžně v obchodě s osivy zeleniny. Dá se množit i z vrcholových řízků a to nejlépe jednoletých a nejlépe ze samčích rostlin (to jsou ty, které netvoří semena), protože samčí rostliny jsou produktivnější. Výsev může být kdykoliv během roku. Výsadba může následovat až v dalším roce a může být také kdykoliv během roku. Pokud při předpěstování vám sazenice začnou tvořit semena, tak tyto sazenice odstraňte a to platí i během pěstování, protože jak jsem se již zmínil samčí rostliny jsou produktivnější. Před výsadbou můžete pozemek rigolovat, to znamená hluboce prokypřit do hloubky 50 cm a více. Můžeme zapravit kompost nebo jej dát potom do brázd. Brázdy vytvoříme podle možností hluboké až 30 cm a široké cm, tak jako na brambory, ale mezi sebou dle použité mechanizace 90 cm a více. V řádku pak vysazujeme 35 cm od sebe. Po výsadbě zalijeme. Chřest je zvyklý na sucho, takže mu případný přísušek nevadí. Na stanovišti vydrží a více let. Během roku kypříme a odplevelujeme a postupně přihrnujeme, případně přidáváme kompost. A podle způsobu pěstování a způsobu sklízeného chřestu rozlišujeme pěstování chřestu a sklízeného jako bělený a nebo zelený nebělený chřest. Bělení chřestu Bělený chřest je lahodnější a křehčí, ale méně zdravější a pěstování je pracnější. Jsou dva způsoby jak toho docílíme. První metodou běleného chřestu je tradiční metoda. Na podzim a nebo do poloviny března nahrneme zeminu do hrůbků v řadách chřestu a jakmile v dubnu začne chřest těmito hrůbky pronikat na povrch, tak opatrně hrůbky rozhrneme a bílý výhonek v délce výšky hrůbku odřízneme. Hrůbek opět přihrneme a sklízíme tak až do konce června. Potom sklizeň ukončíme a ponecháme rozhrnutý hrůbek a ponecháme chřest volně růst, aby rostliny zesílily a vytvořily zásobní látky. Na podzim kdy rostliny žloutnou je mírně nad povrchem země odřízneme a odstraníme z pozemku. Pak pokračujeme dále jak je popsáno výše (nahrnutí hrůbku do poloviny března...). Druhou metodou běleného chřestu je, že řádky chřestu nenahrnujeme do hrůbků, ale zakryjeme speciální mulčovací plachtou, která je na vnějším povrchu bílá nebo stříbrná, aby se zakrytý porost nepřehříval a na vnitřní straně je černá, aby byl rostoucí chřest vybělený. Tímto odpadá pracné nahrnování a odhrnování chřestu. Jednoduše se stáhne plachta, chřest se sklidí tak jak narostl v rovné půdě a zase se plachtou zakryje a postupně se to opakuje až do konce června, tak jako u výše popsané metody s hrůbkováním. Nebělený chřest. Pokud chcete mít možná méně křehčí, ale o to zdravější a na Slunci rostoucí chřest bez BIOZAHRADA v dubnu Tento měsíc je pro nás dosti významný. Počasí je pro naši práci již příjemnější a snažíme se proto využít každého vhodného okamžiku pro práci na zahradě. Letošní březen byl již příznivý, ale poměrně deštivý. Doháníme, tedy to, co jsme v březnu nestihli, především na venkovních záhonech. (Vysetí rané mrkve, petržele, cibule nebo vysázení sazečky ) To vše se dá ještě zachránit. ZELENINA Dokončujeme sklizeň přezimovaných zelenin, zejména kapusty kadeřavé (kadeřávek), póru salátu špenátu nebo cibuli. Přezimovanou cibuli sklízíme na zeleno (s natí) nebo později jako suchou, kterou ale nemůžeme dlouho skladovat. V krátkém období začnou tyto zeleniny vybíhat do květu a pro upotřebení v domácnost by se jejich kvalita zhoršovala. Také jinak dobře přezimující kadeřavá petržel bude mít sklon k vybíhání do květu. Ovšem pro příští sklizňovou sezónu, od letošního léta do jara příštího roku si nyní můžeme vysít novou. Také můžeme již sklízet pažitku a pazochy chřestu. V klimaticky příznivých podmínkách můžeme začít sklízet již od poloviny dubna chřest a reveň (rebarboru). Venkovní stanoviště Na záhonech pokračujeme v tomto měsíci s výsevem zeleniny. Vyséváme mrkev, petržel, pastinák a ředkvičky a ředkve. Tyto výsevy můžeme chránit netkanou textilií. Ze začátku pro přirychlení a později nám chrání před napadením škůdci, především mrkev proti napadení pochmurnatkou. Mrkev a petržel (i pastinák) doporučujeme vysévat na hrůbky pro snazší sklizeň této kořenové zeleniny. Ještě můžeme vysévat cibuli a nebo vysazovat sazečku.. Doporučujeme střídat řádky mrkve a i petržele s cibulí, případně s česnekem a pórkem. Cibuloviny odpuzují pochmurnatku a mrkev na oplátku odpuzuje molíka česnekového a květilku cibulovou. Dále vyséváme červenou řepu, mangold a hrách. Ke konci měsíce při příznivém průběhu počasí můžeme vysévat kukuřici, případně fazole a okurky (salátovky a nakladačky). Musíme to odhadnout tak, aby vzcházely až po mrazících v období tzv. ledových mužů (kolem 15. května). Sázíme brambory. Výsadbu začneme s předklíčenými ranými (viz bulletin EZ č. 18). Podle počasí můžeme od počátku měsíce vysazovat na záhony salát a také koš álovou zeleninu (zelí, květák, kapustu, kedlubny, brokolici). Nevysazovat před očekávanými mrazy. Je-li sadba již dobře ujata, tak ji pozdější mrazy již nepoškodí. Doporučujeme vysazovat salát společně se zelím do řádku. Zelí se sází do většího sponu, a tak se tam salát vejde a než zelí rozroste, máme salát již vyřezán, takže si nekonkurují. Má to své výhody. Lépe zakryjeme povrch půdy, ušetříme plochu pro jinou zeleninu a práci při kultivaci půdy a navíc salát odpuzuje dřepčíky. I tyto výsadby můžeme zakrýt netkanou textilíí, chránící výsadbu před chladem a případnými škůdci. V tomto měsíci plečkujeme a odplevelujeme výsadby ozimého česneku, ozimé cibule, případně ozimého květáku, ale i jiných výsadeb zelenin jako topinamburů a chřestu.

15 bio 4/2008 biozahrada 15 BIOZAHRADA v dubnu Skleník, fóliovník, pařeniště Pro předpěstování si přísady vyséváme okurky salátovky a nakladačky a můžeme ještě i rajčata a lilek. Vyséváme ostatní tykvovité rostliny (cukety, dýně Hokkaidó, patisony...). Také začneme vysévat letní salát. Pokud zajistíme příznivou teplotu přitápěním, případně v pařeništi vyšší vrstvou hnoje, můžeme do pařeniště a skleníku vysazovat okurky, rajčata, papriky. Skleníky, pařeniště, fóliovníky využíváme k přirychlení raných odrůd zelenin. Sklízíme první ředkvičky, hlávkový salát, případně i kedlubny. Uvolněnou plochu využíváme k výsadbě rajčat, paprik, okurků aj. OVOCNÁ ZAHRADA Pokračujeme ještě s vysazováním ovocných stomků. Okopáváme, kypříme a plečkujeme půdu pod korunami stromů. Pozor musíme dávat na podpovrchové kořeny. Nastýláme příkmenné pásy vhodnou organickou hmotou. V lokalitách s nebezpečím pozdně jarních mrazů přesouváme mulčování až po odkvětu, protože holá a utužená půda vyzařuje nejvíce tepla, které může ochránit květy před nízkými teplotami. Také můžeme vysazovat sazenice jahodníku. Až do zdravého dřeva odstraňujeme namrzlé nebo jinak poškozené větve s příslušným ošetřením řezných ran. Ani v tomto měsíci nezapomínejme na kontrolu uložených jablek ve sklepě. OKRASNÁ ZAHRADA Nezapomínejme i na okrasnou část našeho prostředí. Koncem měsíce můžeme vysazovat hlízy mečíků, cibule lilií, acidantér. Provedeme jarní řez růží, protože jim již nehrozí namrznutí. Vyséváme ještě do truhlíčků letničky. Můžeme řezat, stříhat (tvarovat) časně kvetoucí jarní keře (zlatice zlatý déš, kdoulovec, zimolez, lýkovec). Doplníme substrát a nastýlku u venkovních okrasných dřevin a bylin. Zakládáme trávník. Intenzivně pečujeme o přezimované balkonové rostliny nebo mladé rostliny z vlastního množení a jiné, které jsme na zimu uschovali v interiéru. Za pěkného počasí je postupně otužujeme a také pozvolna připravujeme na přímé sluneční záření. Duben je přímo ideální pro základní způsob množení většiny trvalek a to dělením trsů. Řízkujeme některé jehličnaté dřeviny jako zeravy, cypříšky, jalovce nebo tis. Řízky nesmí být narašené. Odebíráme je s patkou nebozez. Řízky pícháme do substrátu složeného z rašeliny a perlitu nebo křemičitého písku v poměru 1:1 a nebo jen do perlitu. OCHRANA ROSTLIN Ještě můžeme provádět mechanickou likvidaci částí rostlin černých rybízů, napadených vlnovníkem rybízovým, hnízd bekyně velkohlavé a jiných škůdců. Česnek (ale i pórek a cibuli) můžeme zakrýt netkanou textilí proti napadení houbomilkou česnekovou a vrtalkou pórkovou a jiným škůdcům. Česnek sázený na podzim musíme zakrýt již po výsadbě. Netkanou textilií zakrýváme také vysazované brukvovité rostliny koš áloviny, aby textilie chránila rostliny (před květilkou zelnou, dřepčíky aj.). Taktéž můžeme zakrývat porosty mrkve, petržele (před pochmurnatkou) a ředkviček a ředkví (před květilkou zelnou, dřepčíky aj.). Čistíme jahodník od starých zaschlých a nemocných listů. Jiří Pospíšilík Případné dotazy zasílejte na jiri.pospisilik@seznam.cz a nebo na ekofarma@countrylife.cz. Zajímavé dotazy s opovědí otiskneme v dalším čísle Bio. CHŘEST... pracného hrůbkování, pak jej pěstujte přirozeně. Postup pěstování je stejný jako u běleného chřestu, ale nebudete jej zahrnovat hrůbkem a budete sklízet volně rostoucí výhonky chřestu. Další postup je opět stejný. Sklizeň chřestu začíná až třetím rokem. A u nehrůbkovaného chřestu sklízíme výhonky ještě předtím než se vrcholová část začne větvit. Nebělený chřest má chu jako hrášek. Chřest má vysoký obsah uhlohydrátů, především inulinu, které se při skladování přeměňují na fruktózu. Má menší obsah vitamínu tiaminu (B)1, niacinu (B3), B5 a provitamínu A. Rekordní je obsah listové 1g zeleniny obsahuje 1 mikrogram cenné biolátky pro omlazování buněk, krvetvorbu a produkci hormonů, proti únavě... Obsahuje také mnoho draslíku a stopového prvku zinku. Také vyšší obsah vlákniny je pozitivní proti ochablosti střev a zácpě a pro zdravé sliznice. Je to nízkokalorická zelenina. Samozřejmě jako každá zelenina i chřest a zejména nebělený má plno pozitivních účinků na naše zdraví. Jako velmi rannou zeleninu jej doporučuji jíst syrový. Samozřejmě se dá přidávat i do salátů a v teplé kuchyni i jinak připravovat. Pokud se rozhodnete chřest pěstovat zjistíte jak výborný a jak vám zpestří jídelníček po zimě. A také zjistíte jak je jeho pěstování jednoduché. Jiří Pospíšilík Jarní pročištění a posílení jater, žlučníku a střev 100% přírodní š áva z ekologicky pěstované černé ředkve s velkým množstvím vitaminu C, E, B1, B2, B6, beta-karotenu a minerálních látek. RABANON Bio Doporučuje se při poruchách funkcí jater a žlučníku, výskytu žlučových kaménků, zažívacích potížích, zejména zácpě, nadýmání či pocitu těžkosti po jídle, zahlcených játrech při změně ročního období. Pročiš uje játra a tlusté střevo, tím obnovuje harmonickou funkci celého těla. V zátěžových obdobích, jakými jsou změna ročního období, nezdravé stravování nebo nadmíra alkoholu, tak dvacetidenní čisticí kúra představuje ideální řešení. Klinické testy prokázaly u pacientů, kteří š ávu užívali po dobu 20 dnů, možnost snížit množství chemických léků, které jim byly doporučeny. Všichni sledovaní udávali zlepšení svých potíží, což přetrvávalo ještě tři týdny po vysazení přípravku. Distilad Algue 100% přírodní š áva z mořských řas, zeleného čaje a citrusových plodů. Neobsahuje konzervační ani jiné přídatné chemické látky. Podporuje snížení nadváhy Upravuje látkovou výměnu Podporuje léčbu celulitidy Napomáhá detoxikaci těla Má příjemnou a osvěžující citrusovou příchu Alga Slim Duo Výtažek ze spiruliny a chaluhy Napomáhá snížení nadváhy Podporuje léčbu cukrovky Snižuje chu na sladkosti Podporuje krvetvorbu Zlepšuje trávení Zvyšuje imunitu Snižuje cholesterol a vysoký krevní tlak Zásilková služba a informace na tel.: info@tarapharm.cz, Žádejte v lékárnách a prodejnách přírodních produktů Distribuce: Phoenix, Gehe Pharma, Alliance Healthcare, Pharmos, Valdemar Grešík Natura

16 16 Svaz ekozemědělců PRO-BIO informuje bio 4/2008 JE LIBO SUCHÉ, POLOSUCHÉ, ČI MOKRÉ? Je nutné dělat věci jako všichni ostatní či jak se dělaly v minulých dobách? Mezi laickou i odbornou veřejností hodně často zaznívá názor, že produkty ekologického zemědělství jsou napadené plísněmi, a tudíž mohou obsahovat některé mykotoxiny. Může být na tom něco pravdy? V raných dobách ekologického zemědělství se mnozí nadšenci pustili do hospodaření bez chemie. Nutno podotknout, že často také bez vzdělání a určitě bez zkušeností. Navíc se jednalo především o samostatně hospodařící rolníky s navráceným majetkem, který byl zchátralý. Skladovací kapacity i použitelné technologie k dosoušení byly považovány za moderní někdy v meziválečném období... Jednalo se především o půdy či různé stodoly s hliněnou podlahou. Sklizeň v období za první republiky probíhala dvoufázově a na sýpku se dostalo pouze suché obilí. Začínající soukromě hospodařící rolník v 90. letech pak použil nejmodernějších kombajnů, které sklízejí obilí napřímo. Když k tomu přidáte ještě vyšší obsah doprovodných rostlin, vyjde vám produkt, jenž málokdy obsahoval méně vody než 15 %. Při absenci již zmiňovaného dosoušení bylo o problém postaráno. Jsem přesvědčen, že v dnešní době k podobným problémům dochází zcela výjimečně. Ekologičtí zemědělci jsou více zkušení a mnohdy investovali do skladovacích kapacit včetně moderní technologie na provětrávání. Zároveň stoupla úroveň zpracovatelů biopotravin. Ti jsou podstatně přísnější při výkupu bioproduktů na zpracování. Nikdo nemá zájem přijít do řečí kvůli plísním. Jaká je ale situace v chovech zvířat? I tam se používají pouze zdravá krmiva? Každopádně nejsou biokrmiva tak kontrolována jako biopotraviny. Ta nejlepší kontrola ze strany zákazníků je nemožná a strávníci hospodářská zvířata nic neřeknou. Přitom o škodlivosti mykotoxinů v chovech je všeobecně známo. Většina zemědělců samozřejmě dělá vše pro to, aby i krmiva měli perfektně uskladněna, a tudíž zdravotně nezávadná. Obětuje pro to mnoho. Zastřešení, suché sklady. Pořizuje si čistící a sušící technologie. V období sklizně pak vyplácí horentní sumy za energie (většinou plyn) při dosoušení zrnin na požadovanou vlhkost. Existují však i jiná řešení! Jako š astný majitel deseti vítkovických senážních věží od počátku svého hospodaření na začátku devadesátých let přemýšlím nad jejich využitím. Zejí totiž od svého postavení před 35 lety prázdnotou. Během doby se ke mně dostala informace o možnosti skladování vlhkého obilí za pomoci ochranné atmosféry CO2. Tento způsob se využívá především u vlhkého zrna kukuřice. Využívá se přirozených procesů probíhajících v zrnu po jeho naskladnění, kdy v prvním období zrno produkuje CO2, který vytěsní kyslík, a tím zamezí zkáze. Tento způsob považuji za nejelagantnější, ale bohužel je to také způsob náročný na počáteční investice. A to se týká i již stojících věží. Dalším způsobem je konzervace celého, volně loženého obilí za pomoci konzervantů organických kyselin. Vzhledem k tomu, že do takto uskladněného obilí může pronikat vzduch, jsou nutné vysoké dávky kyselin tak, aby ochránily zrniny dostatečně po celou dobu skladování. Při ceně konzervantů kolem 30 Kč/l a nutné dávce v desítkách litrů na tunu vám tento způsob konzervace neúměrně zvýší cenu krmiv. Je nutné podotknout, že se jedná především o kyselinu mléčnou, mravenčí a propionovou, které Nařízení Rady o ekologickém zemědělství povoluje při konzervaci krmiv používat. Zdálo by se, že se našinec musí smířit s klasickým způsobem skladování suchého obilí, který v případě krmení zvířat předpokládá nejdříve nepřirozené usušení zrnin a následně při krmení znovu smíchání s vodou. Je totiž jasné, že v přírodě se zvířata s takto přesušenou potravou téměř nesetkávají a je to záležitost spíše extrémních výkyvů standardních teplot. Co je ovšem základním předpokladem pro skladování vlhkého zrna? Když pominu způsob konzervace volně loženého za pomoci vysokých dávek konzervantů, je základem vytěsnit atmosférický vzduch kyslík. Dnes existuje více technologií na principu vytěsnění vzduchu z krmiv. Všichni asi znáte dlouhé bílé nohavice umístěné u zemědělských areálů plné senáže a siláže. Naplnit tento vak obilím bylo jen otázkou času. Takže s tímto nápadem a větším využitím přišli nejdříve skandinávské země, které mají v době sklizně méně příznivé podmínky. Vzhledem k tomu, že tam je rozšířené i ekologické zemědělství, došlo k přenesení této technologie i tam. Všichni jsou si totiž vědomi obtížnosti pěstování na orné půdě a cennosti produktů z ní. Naše farma vzhledem k veliké potřebě krmiv pro bioprasata začala František Zavadil při naskladňování obilí do vaku O kvalitě zrna z konzervačních vaků se na farmě Sasov mohou přesvědčit čichem mnozí zájemci

17 bio 4/2008 Svaz ekozemědělců PRO-BIO informuje 17 JE LIBO SUCHÉ, POLOSUCHÉ, ČI MOKRÉ? Je nutné dělat věci jako všichni ostatní či jak se dělaly v minulých dobách? skladovat vlhké obilí již v roce Postupem doby jsme pořídili vlastní stroj české výroby, kterým zpracováváme většinu naší a velkou část nakoupené bioprodukce. Nyní si uvědomujeme mnoho výhod tohoto skladování. Dají se rozdělit na: a) výhody na poli, b) výhody při skladování, c) výhody při krmení. Na poli si můžeme dovolit pěstovat kombinace rostlin směsných kultur, o kterých víme již předem, že nedozrají ve stejný čas. J- sou ale zajímavé pro osevní postup i pro zpestření jídelníčku našich čuníků. Velice přínosná je možnost sklizně za nepřízně počasí. V minulých letech jsme například sklidili většinu našich pozemků (cca 150 ha) jedním menším kombajnem (E 512). Při skladování oceňujeme stabilitu obilí, které (pokud nedojde k porušení obalu) zůstává zdravotně nezávadné po celou dobu. Protože obal je nepromokavý, ušetříme při jeho venkovním umístění prostor v budovách. Určitě je nedocenitelným přínosem i nulové riziko požárního nebezpečí. Zkoušeli jsme také klíčivost plevelů a dospěli jsme k názoru, že je díky fermentaci a působení kyselého prostředí nulová. Lupina bílá a ječmen jarní A co na to naši strávníci? Do kompletních krmných směsí přidáváme max. 65 % vlhkého obilí, a to hlavně kvůli krmným technologiím. První příznivou vlastností je menší prašnost krmné směsi. Zvířata kyselejší krmení přijímají lépe a díky i nedozrálým semenům různých plodin mají jejich chu ové pohárky svátek. V rostlinách a v jejich plodech před dozráním dochází ke složitým změnám a jsou v nich obsaženy ve větší míře např. enzymy. Jejich zažívací trakt je díky příjmu kyselejší potravy odolný vůči patogenům, obzvláště při enormním přemnožení escherichia coli. Domníváme se též, že zkrmování takto obohacené (o vlhké zrno) krmné směsi má pozitivní vliv na zmasilost zvířat. Toto by si ale zasloužilo podrobnější zkoumání nejen ze strany našich čuníků. Pro zájemce o nabrání zkušeností s pěstováním směsek a připravou krmných směsí jsme přichystali seminář viz poslední strana Bio. Josef Sklenář FOTO: archiv redakce a ekofarmy Sasov Vykupujeme B I O JALOVICE A BÝKY v jateční váze k cenám dle SEUROP příplatek za bio kvalitu celoroční odběr Biopark s.r.o. tel: FOTO: Václav Vašků Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví Další publikace z edice "Praktické příručky", nazvaná Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními chorobami a škůdci" podává čtenáři přehled nejvýznamnějších chorob a škůdců vinic, informace o jejich bionomii, preventivních i přímých ochranných opatřeních. Publikace je odbornými lektory a poradci pro ekologické zemědělství upravena na podmínky v České republice. Vydal Bioinstitut o.p.s ve spolupráci s výzkumným ústavem ekologického zemědělství FiBL (Švýcarsko). Ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví před hlavními chorobami a škůdci 16 stran, distribuční poplatek 45 Kč + poštovné, pro členy svazu PRO-BIO zdarma. Publikaci je možné objednat na tel , info@bioinstitut.cz

18 Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků Letošní rok byl Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií vyhlášen jako Rok žáby. Odborníci celého světa bijí na poplach. Obojživelníků totiž rapidně ubývá. Vedle znečiš ování životního prostředí a zvyšování teploty, díky kterému se vysušují přirozená stanoviště, decimuje populace obojživelníků chytridiomykóza, smrtelné houbové onemocnění. Může jim pomoci ekologické zemědělství? Stručně o obojživelnících Mlok skvrnitý upřednostňuje listnaté nebo smíšené lesy v pramenných oblastech s kamenitými svahy. Zimuje ve skalních štěrbinách, štolách, mezi kameny. Obojživelníci patří mezi nejstarší žijící o- bratlovce s proměnlivou teplotou těla. Přes zimu hybernují. Svoji fyziologií i ekologií jsou silně vázáni na prostředí vody, zejména v době rozmnožování. Většina z nich klade vajíčka, ze kterých se později líhnou rodičům nepodobné larvy (u žab pulci), které do tří měsíců vyvíjejí v maličké zmenšeniny rodičů. Z našich obojživelníků rodí živá mlá ata pouze mlok. Všichni se živí převážně hmyzem a drobnými bezobratlými živočichy, ropucha si však klidně troufne i na drobné hlodavce. Juvenilní stadia všech našich druhů jsou nenasytnými konzumenty larev komárů, pakomárů, jepic a dalšího hmyzu. Ačkoliv jejich ekologický význam v ekosystémech luk, pastvin a polí nebývá doceňován, zaujímají obojživelníci významné místo v potravních řetězcích plazů, ptáků a drobných šelem. Bohužel, většina našich druhů patří mezi ohrožené živočichy fauny ČR. Jak může ekozemědělec pomáhat? Základem ochrany obojživelníků je péče o přirozené a málo narušené biotopy a ekosystémy vhodné pro jejich vývoj a život. Je nutné si uvědomit, že většina našich obojživelníků je existenčně závislá na dvou biotopech vodní ploše, kde se rozmnožují, a místě, kam chodí přezimovat. Chránit je třeba i cesty, kterými mezi těmito stanovišti putují. Skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský a rosnička zelená obvykle osidlují nádrže o ploše od 20 m do 500 metrů čtverečních a proměnlivé hloubce od 30 do 150 cm s mírným sklonem břehů. Pro páření potřebují mělké laguny, důležitou roli hraje i vegetace podél břehů. Rosnička například vyžaduje přítomnost příbřežního bylinného krytu a keřů v blízkosti nádrže, mlok skvrnitý ocení klidné tůňky v čistých potocích. Chybí-li v krajině přírodní vodní plochy, snadno je zastoupí zahradní rybníčky, rýhy podél lesních cest nebo jen obyčejné louže. Jejich pravidelným čištěním a obnovováním můžete přítomnosti obojživelníků na svém pozemku hodně napomoci. Pokud mají vodní nádrže ve vašem okolí kolmé břehy, usnadníte obojživelníkům přístup na souš přidáním různých úchytů a můstků se sklonem okolo 35. Odbahňování nebo vypouštění rybníků se doporučuje provádět nejlépe v září, v době mimo jejich rozmnožování a zimování. Při údržbě litorálního pásma (vegetace podél břehu) ponechávejte alespoň 20 % z celkové plochy kolem nádrže neposekané. Hrozí-li znehodnocení původních břehových porostů náletovými dřevinami nebo jinými invazními druhy rostlin, je třeba je průběžně odstraňovat. Máte-li v plánu stavbu nové vodní nádrže, pamatujte na to, že pro obojživelníky jsou nejvhodnější vodní plochy s členitými břehy a různou hloubkou vody. Základem ochrany obojživelníků je péče o přirozené a málo narušené biotopy a ekosystémy Jezírka v Orlickém Záhoří

19 bio 4/2008 ekozemědělství 19 Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků Dno se doporučuje zpevnit kameny a štěrkem, břehy osázet běžnou vodní vegetací. Vysokou úmrtnost obojživelníků na souši má na svědomí také nevhodně zvolený typ sekaček při seči. Nejšetrnější k obojživelníkům ukrytým v trávě je lištová sekačka s nižšími pojezdovými rychlostmi a s možností nastavit výšku drnu nad 10 cm. Nejméně vhodné jsou rychlé bubnové sekačky s obvodovou rychlostí břitu 80m/s a více. Pokud je to možné, vyhýbejte se seči po dešti, kdy obojživelníci více aktivují. Nedoporučuje se také kosení velké plochy najednou. V nízkém porostu ztrácejí obojživelníci a plazi možnost úkrytu a hrozí jim úhyn. Pro živočichy žijící v lese je vhodné ponechat část dřevní hmoty až do stadia rozpadu. Tlející stromy jsou důležitými úkryty i zdrojem potravy (drobní bezobratlí). V místech s větší koncentrací obojživelníků je možné vytvořit umělé zimoviště ve formě vyhloubené díry vystlané hrabankou a přikryté stříškou se zeminou a listím. Druhy a jejich biologie Mezi významné druhy obojživelníků v horském prostředí a podhůří patří několik zástupců s odlišnou biologií i rozdílným způsobem života ve vazbě na zemědělské hospodaření v krajině. Skokan hnědý Rozšířený druh. Vyžaduje převážně lesní stanoviště, vlhké zarostlé louky, v blízkosti vodních nádrží. Rozmnožuje se v tůních, mělkých rybnících i pomalu tekoucích potocích. Skokan zimuje ve vodě (na dně) i na souši (v hromadách kamení). Ropucha obecná Adaptabilní druh obývající lesy, louky i zahrady. Dospělci tráví většinu života na suchozemských stanovištích. Rozmnožuje se v hlubších tůních nebo nádržích. Mladé ropuchy opouštějí vodu hromadně. Táhnou v zástupech na suchozemská stanoviště. Rosnička zelená Většinu života tráví na vegetaci. Rozmnožuje se v mělkých lučních tůních s roztroušenými porosty křovin a stromů. Kuňka žlutobřichá Osídluje mělké menší vodní plochy. Spokojí se i s loužemi, zatopenými příkopy, vlhkými a podmáčenými loukami. Čolek horský Obývá převážně oblasti s vazbou na lesní biotopy. Rozmnožuje se v mělkých tůních, slepých ramenech potoků i kalužích na lesních cestách. Zimuje na souši pod kameny nebo padlými kmeny. V ČR se vyskytuje ještě čolek obecný a čolek karpatský. KDE SE PORADIT? Vytváření podmínek pro život obojživelníků v krajině vyžaduje nezbytné odborné znalosti a praktické zkušenosti. Potřebný rozsah informací mohou poskytnout střediska Agentury ochrany přírody ČR a správy chráněných krajinných oblastí v jednotlivých místech. Dotační tituly: Program revitalizace říčních systémů (poskytuje MŽP[B1]) Program péče o krajinu (poskytuje MŽP) Doporučená literatura: Metody studia ekosystémů (Bejček V., Š astný K., a kol., Praha 2001) Ochrana obojživelníků (Blanka Mikátová, Mojmír Vlašín, Brno 2002) Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků informační leták (PRO-BIO Šumperk, 2008) Použité fotografie: Jan Mocek, Josef Hájek, archiv PRO-BIO Svaz e.z. Dle letáku Ekologické zemědělství a ochrana obojživelníků (texty Jan Mocek) připravila Kateřina Čapounová, BIOINSTITUT Agroturistický ráj v Zemi děda Praděda V centru Jeseníků asi 620 m n. m. leží obec Malá Morávka, odtud vedou stezky do těch nejkrásnějších, botanicky hodnotných, turisty oblíbených a navštěvovaných míst. V tomto místě se nachází malá rodinná farma, na níž vám nabízí pobyt rodina Kielarova. Paní Kielarová říká: Nabízíme pobyty s neobvyklými zážitky, lákavými zejména pro děti, klid mimo velká turistická zařízení. Děti ocení neobvyklý zážitek při seznamování se se zvířaty. Máme koně a další zvířata, o něž mohou v případě zájmu pomoci pečovat. Farma je certifikovaná a patří do Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který u svých členů garantuje dodržování směrnic ekologického zemědělství. Hospodaří asi na pěti hektarech luk pro huculské koně a je tu ubytovaný i legendární Železník. Na koních se můžete svézt. Na farmě mají na mazlení další domácí zvířata. V létě mohou hosté také stanovat nebo kempovat na loukách. Zdejší kraj poskytuje možnost celoročního sportovního vyžití. Od jara do podzimu je to nepřeberné množství tras pro pěší turistiku a cykloturistiku. Pro ubytování slouží hostům čtyři pokoje dva s vlastním a dva se společným sociálním zařízením. V jednom z nich je také kuchyňský kout. Rodinná farma nabízí pozvání ke stolu, rádi vám uvaří, včetně speciálních přání některých diet nebo vegetariánské stravy. Vařím v jednom hrnci' pro nás i naše hosty. Ráda předám recepty jídel, která jim chutnaly, říká paní Kielarová. Když bude zájem mohu je naučit péct vynikající vánočku nebo vánoční štolu. V létě jsou našimi hosty oblíbené borůvkové knedlíky, v zimě pak borůvková marmeláda nebo koláč. Kielarovi jsou ohleduplní k životnímu prostředí nakupují nápoje ve vratných skleněných obalech pro sebe i pro hosty. V celém objektu platí přísný zákaz kouření, na druhou stranu se vyhoví majitelům mazlíčků. Čistotné pejsky, želvy, andulky apod. si můžete vzít s sebou. Agroturistika Ljuba Kielarová, Malá Morávka 238, Malá Morávka, tel , mobil: , ljuba.agrotour@razdva.cz, kielarova.ecn.cz/index.html

20 Krása jara se dere na svět skrze pupeny květů, rozjasněnou oblohu a čerstvý vzduch. Většina z nás však ještě poci- uje únavu a zdaleka není tak svěží jako již všudypřítomné jaro. Naštěstí je příroda natolik moudrá, že má pro nás k dispozici pestrou paletu prostředků, jak tyto nesnáze zahnat. Výrobky BIOLINIE a BIOHARMONIE jsou 100% přírodní produkty, tudíž tvoří přirozenou součást péče o naše zdraví. ROZJASNĚTE SVOU POKOŽKU Využijte vysoké kvality biopotravin i v péči o svou pokožku a vyzkoušejte si doma přípravu svých vlastních prostředků pro zklidnění a regeneraci pleti. Již Kleopatra a mnohé jiné panovnice v dobách dávno minulých přistupovaly k péči o tělo velmi zodpovědně. Používaly vše, co příroda poskytovala, od ovoce a zeleniny až po mléko domácích i divokých zvířat. Je všeobecně známo, že bio produkty si uchovávají velké množství vitamínů, minerálů a látek prospěšných pro naše zdraví. Vše, co přikládáme na pokožku, se vstřebává do vnitřních vrstev a dále do celého těla. Z tohoto důvodu bychom se měli vyvarovat chemicky ošetřenému ovoci, zelenině a potravinám, i když je používáme pouze zvenčí. V kombinacích se meze nekladou a každý jistě objeví to, co mu vyhovuje nejlépe. Nabízíme inspiraci, jak využít například: ovesné vločky, které zklidňují a vyživují pokožku med, který hydratuje, vyživuje a je zdrojem antioxidantů sezamový olej, který napomáhá obnově pokožky a chrání ji před vnějšími vlivy. Vločková koupel Zklidní suchou, rozpraskanou a svědící pokožku. 200 g ovesných vloček rozemeleme a vsypeme do vany s teplou vodou. Přidáme 10 kapek esenciálního oleje (např. levandule, jasmín, eukalyptus) a zamícháme rukou, až se olej a vločky rovnoměrně rozptýlí. V koupeli setrváme 20 minut, poté pokožku rovnou usušíme neoplachujeme. Smetanový peeling pro citlivou ple Z 1/2 polévkové lžíce jemně mletých ovesných vloček, 1/2 polévkové lžíce jemně mletých mandlí, 1 lžíce smetany ke šlehání a 1 kapky esenciálního oleje (růže, santalové dřevo, tea tree) vytvoříme krém, který naneseme na teplou vodou zvlhčenou ple a bříšky prstů jemně vmasírujeme. Opláchneme teplou vodou. Osvěžující peeling na chodidla Do plastové misky vložíme 45 g jemně mleté kukuřičné mouky, 1 polévkovou lžíci mořské soli, 1 polévkovou lžíci sezamového oleje a 3 kapky esenciálního oleje (např. tangarinka, růžové dřevo, červený pomeranč) a vše důkladně promícháme a přidáme dostatek vody, až vznikne hustá hmota. Směsí masírujeme vlhká chodidla. Nakonec opláchneme vlažnou mýdlovou vodou. Pokud se rozhodnete použít čerstvé ovoce nebo zeleninu, doporučujeme vybírat sezónní druhy, které měly dostatečné podmínky k přirozenému dozrání na slunci. Při výběru esenciálních olejů vybírejte ty, které byly vyrobeny ze skutečně přírodních silic a ne pouze parfemovány. POVZBUĎTE SVÉ ZAŽÍVÁNÍ Pro získání pocitu lehkosti jsme pro Vás připravili dva jarní saláty, které osvěží i povzbudí. Lněné semínko zklidňuje sliznici žaludku a trávícího traktu, slunečnicové semínko snižuje hladinu cholesterolu v krvi, obilné klíčky pomáhají při špatném trávení a zácpě a med pomáhá účinně bojovat proti bakteriím v žaludku a střevech. Salát z rajčat a obilných klíčků 500 g nakrájených čerstvých rajčat, 100 g obilných klíčků (žito, pšenice, oves), 50 g drcených semínek zlatého lnu, 100 ml nízkotučného jogurtu, 3 lžíce rýžového octa, 120 ml odtučněného mléka, 3 lžíce sekaných čerstvých bylinek (petrželka, bazalka, pažitka), 1 lžíce medu Veškeré přísady jemně promícháme a ihned podáváme. Med přidáváme nakonec dle chuti. Zelený slunečnicový salát 50 g slunečnicových semínek, 1 hlávkový salát, 25 g nastrouhaného sýra Zálivka: 1 lžíce slunečnicového oleje, 150 ml nízkotučného jogurtu, š áva z jednoho citrónu nebo půlky pomeranče, 1 lžička hrubé francouzské hořčice, 1 lžička medu, čerstvě mletý pepř, mořská sůl Slunečnicová semínka nasypeme na suchou pánev a za častého míchání zahříváme po několik minut. V servírovací misce smícháme horká semínka, zeleninu a sýr. Přelijeme zálivkou, připravenou z uvedených surovin, promícháme a podáváme. Za PRO-BIO,obchodní spol. s r.o. Vám přeji mnoho radosti při přípravě i používání vlastních ple ových přípravků, a také mnoho zdraví a vitality získané ze všeho, co příroda poskytuje.