Zajištění ochrany p řírody a krajiny na jižní Moravě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zajištění ochrany p řírody a krajiny na jižní Moravě"

Transkript

1

2

3 Zajištění ochrany p řírody a krajiny na jižní Moravě Antonín Buček Součástí studie trvale udržitelného rozvoje biosférické rezervace Pálava bylo posouzení současného stavu legislativní ochrany přírody a krajiny a různých možností, jak právně trvale zajistit existenci p řírodních a kulturních hodnot. Již v roce 1990 se toto území stalo jedním z dvaceti čtyř "ekologických stavebních kamenů společného evropského domu" a stejnojmenná nevládní mezinárodně ekologická iniciativa prosazovala vyhlášení ch rán ěného území v oblasti údolních niv Dyje, Moravy a Dunaje. Příroda bez hranic, tak byl nazván poster, který tehdy vydala Veronica na podporu tohoto zám ěru. Blíží se konec 20. století a problém právního zajištění ochrany přírody v n ejjižnějším cípu Moravy je stále ještě aktuální. vývoj ochrany přírody a krajiny na jižní Moravě O zaj i štění trvalé ochrany přírodních hodnot krajiny Pavlovských vrchů, lednickovaltického areálu a Dyjsko-moravské nivy usiluje již n ěko lik generací přírodovědců a ochránců přírody. Tvůrcem prvního koncepč ního návrhu na vyhlášení velkoplošného chráněného území v nejjižnějš í č ásti Moravy byl prof. Vladimír Úlehla, biolog a etnograf, velký znalec přírody a lidového umění, který ve svých pracích, integrujících postupy a poznatky různých vědeckých oborů předj ímal nejmodernější koncepce trvalého využívání krajiny. Návrh na vyhlášení velkoplošného chráněného území na Kresba Jana Steklíka Pavlovské vrchy jsou nejzápadnějším výbe'1. kem karpatského oblouku. Svéráznost geologického složeni vápencových bradel, způsobená výskytem odolných jurských, zčásti korálových vápenců, podmínila vznik ojedine1ých tvarů reliéfu, jako jsou mísovité prohlubně, různé typy skalních útvarů a specifické povrchové i podzemní krasové útvary. Letecký snimek hlavníllo pálavského hřeben e s vodami novomlýnských nádrží v pozadí pořídil Jan Vondra ~y~5rr~rmfl(p~ UDRžITELNY ROZVOJ - JIžNí MORAVA 1

4 Město, kde luna přes den přespává Jan Skácel Podzimu nevydáš svůj zlatý stud, aby tějako jab loň svlékal. jižní Moravě se objevuje v návrhu sítě chráněných území na Moravě a ve Slezsku, který v roce 1947 prezentoval významný botanik a sozolog doc. J. Smarda. V současné době je naprostá většina z jeho návrhů realizována, lokality a oblasti navržené k ochraně jsou chráněny v různých kategoriích zvláště chráněných územi dle zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pouze na území jižní Moravy jsou jeho návrhy realizovány jen č ásteč ně. Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Pálava v roce 1976 předcházela léta diskusí a složitých jednání. Původně navrhovaný rozsah velkoplošného území musel být podstatně redukován. V nivách Dyje a Moravy byly prováděny nákladné a ekologicky kontroverzní komplexní vodohospodářské úpravy, spojené s budováním novomlýnských nádrží. Vybudování nádrží způsobil o zánik jedine č ných mokřadních, lučních a lesních lokalit, původně navrhovaných k ochraně a výrazně ohrozilo biodiverzitu celého území. Z návrhu chráně né krajinné oblasti byl vypuštěn pro odpor mistních funkcionářů i lednicko-valtický areál. V období demokratických změn po listopadu 1989 je rozšíření chráněné krajinné oblasti Pálava prosazováno společ ným úsilím státní i dobrovolné ochrany přírod y. Zvětšení velkoplošného chráněného územi se stalo součástí koncepce státní ochrany pří rody, byl no vě zpracován návrh hranic a zonace území a po řadě jednání byl návrh akceptován samosprávami dotčených obcí. Nový návrh na rozšíření CHKO Pálava byl předložen na podzim roku V souč asné době je návrh rozšíření CHKO blokován pouze negativním postojem Ministerstva zemědě lstv í ČR, reprezentujícím stanoviska orgánů hlavního správce pozemků, lesního závodu Židlochovice, který je součástí státního podniku Lesy Čes ké republiky. Důvody negativního postoje jsou spíše personální a kompetenčn í než věcné, neboť rozšíření chráněného území by neznamenalo radikální změnu hospodaření v lesích. S racionálním hospodařením v lesích je v souladu i ekologicky únosné provozování myslivosti, neúnosně intenzivní chov zvěře v oborách je v rozporu nejen s požadavky ochrany přírody, ale i s požadavkem zachování samotné existence lesních eko systémů. Velký význam pro zajištění přírodních hodnot středoevropských údolních niv má několik let probíhající mezinárodní projekt WWF, Světového fondu na ochranu pří rody, usilující o vy tvoření trilaterálního velkoplošného chráněného území v nivách Dunaje, Moravy a Dyje. Mezinárodní význam ochrany přírodn ích hodnot dokumentuje i skutečno st, že v roce 1992 byly mokřady dolního toku Dyje zařaze ny do seznamu mezinárodně významných mokřadů, chráněných podle Ramsarské konvence na ochranu mokřadů z roku 1975, ke které bývalé Československo přis toupilo jako jeden z posledních evropských s tátů až v roce Hodnota harmonické kulturní krajiny lednicko-valtického areálu byla v roce 1996 oceněn a zařazením do celos větového seznamu lokalit UNESCO Světové dědict ví (World Heritage) a to jako první oblast s krajinářskými úpravami. Zdůvodnění ochrany přírody a krajiny Území rozšířené biosférické rezervace Pálava má v kontextu středoevropské kraj iny výjimečné postavení. Na poměrně malé ploše (cca 250 km2) jsou zastoupeny reprezentativní ukázky různých krajinných typů s výrazn ě kontrastními ekologickými podmínkami, které podmínily nejen neobvyklou rozmanitost bioty, ale i velkou diferencovanost působení antropických v liv ů. Přes souvislé tisícileté osídlení, dokumentované archeologickými nálezy z různý ch období, od sídli š ť lovců mamutů z doby před více než lety až po slovanská hrad iš tě z období Velké Moravy, zů s taly v této oblasti trvale zachovány unikátní ukázky přírodních krajinných fe noménů, především krasového a nivního. Neobyčej nou druhovou diverzitu bioty podporuje biogeografická poloha na rozhraní panonské biogeografické provincie a provincie středoevropských listnatých lesů. Biodiverzitu území zvyšuje i kontrastnost biogeografických regi onů, které toto územi reprezentuje. Mikulovský bioregion je jednou ze tří oblastí v ČR, kde je vyvinut krasový fenomén, z hlediska biodiverzity jsou nejcennější zdej Jsou hvizdy na nebi, jsou mlčenlivé ryby na dně řek, jsou prázdná místa plná p řilétán í, je haluz, je smrt léta veliká jako láska velryb. A městoje, nad kterým luna přes den p řespává a vlastním dechem taje. Naveče r obyčejně trochu přituhne a ona s třemhlav padá, až křehké proutí, nahé jasany, zachytí pád. A potom svítí. Svítí jako bllé zvíře skvost. svítí. jak svítila už po staletí průvodům zarmoucených vdov. protože tak n ějak ten starý Mikulov dům za domem se toulá dějinami s očima zavřenýma do dvora. Protože tak nějak už po staletí luna tam polapena visí ve větvích a psíky oštlkaná svítí. oano. je takové město. Střepina luny nad ním přespává. Vyhlášení přírodního parku Soutok Vzhledem k průtahům, ke kterým dochází při roz š íření Chráněné krajinné oblasti Pálava v centrálních orgánech Ceské republiky, vznikla na okrese Břeclav myšlenka zajistit ochranu lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje formou vyhlášení přírodníh o parku. Pří rodní park je podle zákona CNR Č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny určen k ochraně..krajinného rázu území s významnými soustředěným i estetickými a pří rodními hodnotami". Nepatří do kategorie zvláště chráněných území podle zákona Č. 114 a je zřizo ván vyhláškou okresního ú řadu. Okresní úřad mů že stanovit omezenl takového využití, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušeni stavu tohoto Ózemí. Péči o přírodní park zajišťuje orgán státní ochrany pří rody na úrovni okresu, není zřizo vána samostatná správa. V Ceské republice existuje 101 přírodn ích parků (stav počátkem roku 1995). 2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA ~U9n'\looufi<r.2l

5 --: - -=- D, ':-i~ -..b~~:;" -. o"> '~~- :',,~ ~I ~l~_'" " ~'_" = C-.:;, )'r.. i _._;_ ~. _~. -ť1,- - "- -"< "...../...~'~., "!'..,~ - -." "I-" " ~-..: : >~.". - '7"""",, > <: --- J> ší stepní a lesostepní lokality. V Dyjsko-moravském bioregionu je dosud v ukázkáchzachována celá časoprostorově kontinuální sukcesní série nivních biotopů, reprezentujících fenomén údolních niv velkých středoevropských ře k. Na přec h od u obou těchto kontrastních bioregionů vznikla, lednicko-valtický areál, ge n iálně projektovaná a ci t livě realizovaná ukázka uměle vytvořené harmonické kulturní krajiny. Právě díky neobvyklým ko ntaktům a kontrastům je biodiverzita území zcela výjimečná. Vysokou biodiverzitu území dokumentují zjištěné počty vzácných druhů cévnatých rostlin, hub, bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, p t áků a savců. Z 366 kriticky ohrožených d ruhů v ČR se na území součas n é CHKO Pálava vyskytuje 81 druhů, na rozš ířeném území 95. Ze 263 druhů ohrožených se v současné CHKO vyskytuje 86 druhů, v r ozš íře né 105. Ze 189 druhů považovaných v ČR za ohrožené se v současné CHKO vyskytuje 100 druhů, v rozšíře n é 112. Díky výj i mečné biogeografické poloze a rozmanitosti přírodn í ch podmínek se tedy na území rozšířené biosférické rezervace Pálava vyskytuje více než 38% taxo n ů z oficiálního seznamu zvláště chrá n ěn ých druhů České republiky. Více o tom viz článek Mojmíra Vlašína v tomto čísle Veroniky. Dominantou území jsou vápencová bradla Pavlovských vrch ů, vystupující výrazně z méně členitého reliéfu okolních pahorkatin a nížin. Pavlovské vrchy jsou nejzápad nějším výběžkem karpatského oblouku. Svéráznost geologického složení vápenco vých bradel, zp ůso bená výskytem odolných jurských, z část i korálových vápen c ů podmínila vznik ojedině l ých tvarů reliéfu, jako jsou mísovité proh lubně, různé typy skalních útvarů a specifické povrchové i podzemní krasové útvary. Na úpatí Pavlovký ch vrchů jsou pokryvy spraší a sprašových sed imen tů neobvyklých mocností, z nichž některé mají celoevropský stratigrafický význam, neboť na nich lze doku mentovat postglaciální vývoj krajiny. Specifické maloplošné střídání ekologických podmínek na Pavlovských vrších a přileh l é Milovické pahorka t i ně podmínilo vznik V nivách Dyje a Moravy byly prováděny nákladné a ekologicky kontroverzní komplexní vodohospodářské úpravy spojené s budováním NovomlÝllských nádrží. Zejména vybudování nádržízpltsobilo, jakjiž ostatně čtenáři z deseti ročínklj Veroniky dobře vědí, zánik jedinečných mokřadních, [učních a lesních lokalit, původně navrhovaných k ochraně, a výraz1lě ohrozilo biodiverzitu celé/w IÍzemí. Snímek dnes již neexistujícíjedinečné mokřadní lokality Pansee pořídila Jarmila Kocourková Vyhlášení přírodního parku by nesporně při spělo k zajištění ochrany přírodních hodnot území. So u středění estetických a přírodních hodnot v oblasti Soutoku nesporně odpovídá požadavkům zákona. Vzhledem k velmi dobré spol upráci okresního orgánu státní ochrany př íro dy i místním dobrovolným ochráncům přírody s Lesním závodem Židlochovice a se samosprávnými orgány obcí lze očekávat, že vyhlášení přírodního parku bude akceptováno. Vyhlášení přírodní ho parku by neznamenalo změnu dosavadního využití kraj iny, nedotklo by se žádných podstatných záj mů obcí a vlastníků, pokud jsou v souladu se základními princi py trvalé udržitelnosti. Pro místní obyvatele, návštěvn íky i v eřejn o st by vyhl ášení přírodn í h o parku znamenalo zdůrazn ě ní" přírod n íc h i kulturních hodnot území. ~'([~l1~du1lfi<e~ UDRŽITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA 3

6 pestré mozaiky geobiocenóz dubového, bukodubového a dubobukového vege tačního stupně s druhově velmi bohatou rostlinnou a živočišnou složkou. Nacházíme zde celou škálu společenstev od geobiocenóz skal a skalních a drnových stepních lad přes lesostepní polanky až po lesní geobiocenózy. Charakteristický je výskyt ponticko-panonských a mediteránnich druhů, vyskytují se i druhy dealpinské a prealpinské. Řada rostlinných a živočišných druhů zde dosahuje severní nebo západní hranici areálu. Dyjsko-moravská niva od dolní novomlýnské nádrže až po oblast soutoku s Moravou tvoří přes historické a současné vodohospodářské úpravy klasický pří klad středoevropské lužní krajiny s hydraulickým spojením podzemních vod s vodou v kory tě vodních toků. Dosud zde lze najít ukázky přirozeného sledu ekosystémů údolních niv, od poříčních jezer, slatinných mokřadů a nivních luk až po škálu typů lesních geobiocenóz, od nejvlhčích olšových vrbin přes dubové jaseniny s jihoevropským jasanem úzkolistým až po habrojilmové jaseniny, navazující na lesy pahorkatin. Biologická produktivnost nivních ekosystémů patří ve středoevropských podmínkách k nejvyšším. Ve středoevropských podmínkách nemá obdobu souvislý komplex lužních lesů voblasti soutoku Dyje s Moravou. Středoevropská nivní krajina s převahou porostů tvrdého luhu není chráněna v žádné z vyhlášených biosférických rezervací. Lednicko-valtický areál je klasickým a ojedinělým příkladem úspěšné tvorby hannonické kulturní krajiny. Na pravém přítoku Dyje, Včelínku začala již před 400 lety vznikat soustava rybníků, která se postupně stala ideálním hnízd ištěm a také významným stanovištěm ptactva na evropských trasách tahů. Krajinářs k á úprava celého areálu, vznikající od počátku 19. století je dokladem toho, že i v podmínkách hustě osídlené a intenzívně zemědělsky využívané krajiny nížin lze vytvořit esteticky působivou, krásnou, ekologicky vyváženou a přitom produktivní kraj inu. Historické, ku lturní i přírodn~ hodnoty tohoto území jsou právem oceněny z ař aze n ím do celosvětového seznamu UNESCO Světové dědictví. Více o tom viz Vermzica 2/97, s Hlavním důvodem navrhovaného rozšíření velkoplošného chrán ěného území na jižní Moravě není potřeba radikálně změnit způsob využití území, případ ně drasticky.omezit současné hospodářské využití krajiny. Střety, které se projevují mezi z<ij my místních obyvatel, vlastníků a uživatelů území a principy trvale udržitelného využívání krajiny, nejsou takového rázu, aby je nebylo možno řešit účelným kompromisem bez narušení biodiverzity a podstaty přírodních hodnot krajiny. Začlenění území do některé z kategorií velkoplošných zvláště chráněných území je jediným způsobem, jak trvale omezit negativní důsledky současných i případných budoucích nevhodných záměrů, narušujících integritu území, vyplývajících zjeho exponované socioekonomické polohy v hustě osídlené a hospodářsky intenzívně využívané krajině. V současné době jsou to především některé záměry budování vodních, železnič ních i silničnich komunikací. Tyto záměry, vznikající a prosazované mimo region, nadregionální a někdy i kontinentální, prosazované mimo lokální a regionální demokratické decizní struktury jsou velmi těžko ovlivnitelné na lokální nebo regionální úrovni. Vzhledem k tomu, že z hlediska veřejného zájmu má zachování podmínek trvalé udržitelnosti a biodiverzity územijednoznačně nadregionální, celostátní význam, měl by tomu odpovídat i způsob legislativního zajištění ochrany. Rozšíření chráněné krajinné oblasti Pálava Zvětšení území stávající chráněné krajinné oblasti Pálava o lednicko-valtický areál a Dyjsko-moravskou nivu, ze současných 83 km 2 na 260 km 2, je logickým dotvořením původní vize velkoplošného chráněného území, trvale zajišťujícího zachování přírodních a kulturních hodnot krajiny jižní Moravy. Oproti původním návrhům je území zmenšeno o část podyjské nivy, postiženou budováním nádrží Nové Mlýny. Přesto jsou v území zachovány všechny podstatné přírodní i historické struktury krajiny, celá oblast dosud jednoznačně vyhovuje definičním znakům chráněných krajinných oblastí podle zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny: "Rozsáhlá území Ochrana území formou přírodního parku ovšem ani zdaleka neodpovídá nadregionálnímu významu území z hlediska biodiverzity a přírodn í ch i kulturních hodnot krajiny a nezajišťuje potřebnou prioritu trvale udržitelného využití kraj iny při rozhodování o nadregionálních koncepcích a záměrech, které by biodiverzitu mohly ohrozit. Nezajišťuje ani potřebnou priori tu v přidělování finančních prostředkú na ochranu a péči o území. Z těchto hledisek se začlenění území do přírodního parku pří li š neliší od současného stavu. Kategorie pří rodní park neodpovídá mezinárodnímu významu území, neodpovídá ani kategoriím ochrany v sousedních státech. V Rakousku i na Slovensku je navazující území údolní nivy Moravy zařazeno mezi chráněné krajinné oblasti. Pro předpokládané začlenění do sítě biosférických rezervací UNESCO, které odpovídá mezinárodnímu významu území, by byla ochrana formou přírodního parku zřejmě n edostatečná. ab Vyhlášení národního parku Národní park je nejvyšší kategorií zvláště chráně ných území v ČR. Podle zákona č.1l4 /92 Sb. o ochra n ě p řírody a krajiny se jedná o "rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činnos t í málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam". Národní parky vyhlašuje Parlament ČR zákonem. Právo hospodaření k lesnímu majetku ve státním vlastnictví je převáděno na správu národního parku, podléhající přímo Ministerstvu životního prostředí ČR. Zákonem je stanoveno, že lesy, vodní toky a vodní plochy, které jsou ve státním vlastnictví, nelze zcizit. V České republice jsou v současné době tři národní parky (Podyjí, Šumava a Krkonoše), všechny vyhlášené nařízením vlády ČR v roce 1991, tedy před platností zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Vyhlášení trilaterálního národního parku v nivách Dunaje, Moravy a Dyje je dlouhodobým cílem nevládních občanských ochranářských sdružení, podporovaným WWF Světovým fondem na ochranu přírody. Nejdále tato iniciativa pokročila v Rakousku, kde po patnáctiletém úsilí byl v roce 1996 v údolní nivě Dunaje od Hainburgu po Vídeň vyhlášen národní park Donau Auen. 4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA ~'CI9Jl"<!DIlllfi<B~

7 s hannonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosys témů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanymi památkami historického osídlení". Chráněné krajinné oblasti ajejich ochranné podmínky vyhlašuj e vláda ČR. Zákonem jsou stanoveny základní ochranné podmínky pro celé území a pro první a druhou zónu odstupňované ochrany. Tyto zákonem stanovené ochranné podmínky regulují využití oblasti tak, aby nedošlo k narušení přírodních hodnot. Na celém území CHKO je např. zakázáno stavě t nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály. V České republice. existuje 24 chrán ěných krajinných oblastí, všechny byly ovšem vyhlášeny ještě před platností zák. 114/92 Sb. o oc hraně přírody a krajiny výnosem či vyhláškou příslušného ministerstva, poslední v roce V současné době je pro vládu ČR připravena nová koncepce chráněných krajinných oblastí v ČR. Ve střed n ědobém horizontu je zde navrhováno rozšíření stávající CHKO Pálava č i vy tv ořen í samostatné chráněné krajinné oblasti v území, navrhovaném k rozšíření. Stanovisko vlády k záměrům této koncepce bude indikovat postoj současné politické reprezentace k zachování přírodních a historických hodnot krajiny. Realizaci rozšíření CHKO Pálava může význ amně p odpoř i t úči nn á podpora tohoto záměru národními i mezinárodními občanskými ochranářs kými organizacemi. Velmi důležitá je také podpora místních obyvatel a regionální hospodářské i politické deciz- Projekt jihomoravské části národního parku, který VERONICA předložila v roce 1992, nebyl v ČR akceptován, nestal se ani součástí výhledových koncepcí státní ochrany přírody. Předmětem odborných sozologických diskusí je to, vyhovuje-ii stav navrhovaného území kritériím národního parku. Navrhovaný národní park Morava - Dyje je specifický tím, že se jedná o "složený" národní park (cluster type - Batisse 1986), tvořený něko l ika nesouvislými jádrovými územími (core areas), která jsou oddělena nárazníkovými a přechodnými zónami (buffer Letecký snímek soutoku Moravy a Dyje poříze liý M. Spurtlým zachycuje dll es území tří států. Na zízemí Slove1/ska je údolllí liiva ch rállělla v rámci ChrálleTlej krajillllej oblasti Záhorie, 1/a území Rakouska v rámci Lalldschaftschutzgebiet Thaya - Marchauell. Kdy se dočká ochra,~y i moravská část této údolllí liivy? ~00lfI<r.l!.l UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA s

8 V krajině sprašových pahorkatin mezi Valticemi a Lednicí vwikl na potoce Ceříll ku již ve středověku dnes li ejvětší moravský rybllík Nesyt (lia snímku Petra Ma cháčka). Stal se výwamným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptactva. Spolu s dalšími ryblllky clr rá llěnými v Národllí přírodní rezervaci Lednické ryb/llky j e liezbytnou součástí navrhovaného rozšíření CHKO Pálava. ní sféry. Spo leč ným cílem by m ělo být zaji š těn í velkoplošné ochrany formou rozš í ře ní CHKO nej později do roku Velké úsilí bude nutno věnova t na objasnění p ří či n, které vedou k negativnímu stanovisku státního podniku Lesy ČR a Ministerstva zemědě l st ví ČR k zaji š tění velkoplošné ochrany území a ke změně tohoto stanoviska. Státní správu v ochran ě přírody a krajiny vykonává správa CHKO. V s oučasné době jsou správy jednotlivých CHKO po dří ze n y S p rávě chráně ných krajinných oblastí v Praze. Dochází zde tedy n ěkdy k urči tému n apě tí mezi okresními orgány státní ochrany př í rody, které v součas n é d obě velmi úč i n n ě a úspěšn ě zajišťují pé či o lužní krajinu, ve spolupráci p ředevš ím s pracovníky Lesního závodu Židlochovice, a mezi záměrem ro z šířen í CHKO, které by znamenalo pře s un kompetencí ve výkonu státní správy v ochraně p řírody na správu CHKO. Obdobná obava ze ztráty kompetencí je zřejmě i hlavní p ří či nou negativního postoje oficiálních lesnických organizací k rozšíře ní velkoplošného chrán ě n ého území. I když tyto rozpory nemusí mít pro rozší řen í velkoplošného c hr áně ného území rozhoduj ící význam, je nutné je p ostup ně ods traňo vat, neboť mohou realizaci roz ší řen í vý z n amn ě oddálit. Lze je p ři tom po stu pně redukovat a eliminovat dialogem, vyj asn ěním stanovisek a nalézáním p řijate l ných kompro mi s ů. Rozšíře ní c h ráněné kraj inné oblasti p ln ě odpovídá významu celého území z hlediska biodiverzity, odpovídá i kritériím stup ně ochrany mezinárodního významu, odpovídá i stupni ochrany navazujících území v sousedních státech (Landschaftschutzgebiet March - Thaya Auen v Rakousku, Chránená krajinná ob lasť Záhorie na Slovensku). Po roz ší ře n í CHKO by mohlo dojít i k začl en ě ní nově c hráně ného území do biosférické rezervace Pálava. Roz š íře ní chráněné krajinné oblasti nebude znamenat významné změ ny v souč asné s truktu ře a využívání krajiny, výrazně ovšem zvýší s tu peň ochrany území p řed n adre gion ál ně významnými potenciálními negativními vlivy. Pro trvale udržitelné využívání krajiny je ro zšíře ní c h ráněné krajinné oblasti základní podmínkou. Jedním z d ů l ežitých aspektů zač lenění území do ch ráněné krajinné oblasti je i možnost získání urči té priority p ři při děl ování celostátních fi n ančníc h prostředk ů, nezbytných pro realizaci revi t a l iz ačn íc h o pa tření a zaji štěn í ú č in né péče o přírodn í hodnoty území. V současn é době se jedná o nej vyšší reálně dosažitelný s tupeň ochrany, zaj iš ťuj ící leg i sl ativně podmínky pro trvalé uchování biodiverzity a akceptovatelný místními obyvateli. zones, transit ion zones). Dalším specifikem je přev aha člo věkem podmí n ěných př irozených eko sys témů (man made natural ecosystem - van der Maare11975) nad ekosystémy s přírodn ím vývojem. V evropské dlouhodobě čl ově kem využívané kulturní krajin ě nejsou ovšem takové národní parky výjimečn é. Podobný charakter struktury a využívání krajiny a s tu pně antropogenního o vlivnění má i nový rakouský národní park Donau Auen, nebo např. národní parky Hortobágy a Kiskunság v Maďa rsku či řada národních p arků ve Velké Británii. Vyhlášení národního parku na jižní Mor avě by znamenalo úplné n apln ěn í vize 'generací moravských pří rodov ěd ců. Začlenění území mezi národní parky by vytvořilo nejdokonalejší legislativní podmínky pro sk utečně "v ěčné" zaj ištění přírodních i historických struktur a hodnot krajiny. Znamenalo by ovšem podstatnou a výraznou zm ěnu ve sp r ávě území, změnu, kterou by so u časné politické i hos pod ářské decizní kruhy zřejmě nebyly ochotny akceptovat. Pro místní obyvatele by vyhlášení národního parku znamenalo výraznou preferenci ekologicky přija te lných forem využití kraj iny. Nedošlo by sice k drastickým zm ě n ám struktury a využívání krajiny, ale došlo by k urč itému omezení kompetencí místních samosprávných o rg ánů obcí. Pokud tato omezení nebudou dob ro voln ě př ija te l ná, nebudou obce a místní obyvatelé přip r ave ni myšlenku zř í zení národního parku akceptovat. Př i tom by zřízen í národního parku znamenalo výrazné posílení priority území př i p ř idě l ová ní celostátních i mezinárodních pros tředků na p éč i o krajinu. Zřízen í národního parku Morava - Dyje jako součá st i mezinárodního trilaterálního národního parku zů stává vzdálenou vizí, jej íž nap lnění by měly trvale postupnými kroky podporovat občanské nevládní o chranářs ké organizace. Ro zhodně nelze zříze n í národního parku považovat za krátkodobý cíl. 6 UDRžITELNÁ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA ~~9rr:qw1lfI ~

9 Pálava Strategie trvalé udržitelnosti v oblasti ochrany přírody Mojmír Vlašín Podtitul článku se může zdát divný, až protismysiný - cožpak mů že být ochrana přírod y trvale neudržitelná, cožpak sama chráněná krajinná oblast není synonymum pro oblast, která má zajištěno, že ji nepotká pokrok v podobě zkázy? Naneš těsti je to jinak. Shodneme-li se na tom, že snad této CHKO nehrozí z n ičení těžbou, průmyslem či dálnicí, musíme vzít v potaz i ostatní činnosti. I aktivity pro CHKO nezbytné (zemědělství, lesnictví, lov) nebo povolené a tolerované (turistika, SpOTt, rybolov) mohou mít při vysoké intenzitě a necitlivých metodách destruktivní vliv. Však také Konvence o ochraně biologické rozmanitosti z Ria, Evropská strategie pro ochranu krajinné a biologické diverzity ze Sofie a další dokumenty varují před nadužíváním př í rodních zdrojů a žádají, aby vlády jednotlivých států přijaly taková opatření, aby biologická rozmanitost jako jeden z nejzásadnějších přírodních zdrojů naší planety byla zachována. Ta nejdůležitější území jsou vyhlašována organizací UNESCO za biosférické rezervace - chrá n ě ná území biosférického. tedy celosvětového, významu. Pálava k nim patří od roku A pro ně je třeba mít vypracovanou strategii, aby nedošlo k jejich degradaci. V rámci programu GEF - biodiverzita byla taková strategie pro Pálavu zpracována, a to nejen pro ochranu přírody, ale komplexně. Význam Význam CHKO Pálava (a území, o které má být CHKO rozšířeno) vynikne při srovnání p očtu zjištěných zvláště chráněných d ruhů (taxonů) s celostátním seznamem (vyhláška 395/92 Sb.) a při porovnání např. s NP Podyjí. Ke zvláště chráněným druhům rostlin na Pálavě patř í nap říklad: hnědenec zvrhlý, mandloň nízká, tomkovice plazivá, vstavač řídkokvětý, bledule letní, len chlupatý (v kategorii kriticky ohrožený), dále kavyl slič n ý, kosatec nízký, l adoňka dvoulistá, prstnatec p l eťový, vstavač vojenský, vstavač kukačka (v kategorii si ln ě ohrožený) a divizna brunátná, okrotice bílá, třemdava bílá, sasanka lesní, vemeník dvoulistý (v kategorii ohrožený). Mezi zvláště chráněné druhy hub na P á l avě patří např. muchomůrka císařka, muchom ůrka Vittadiniho, květka písečná, hřib moravský (v kategorii kriticky ohrožený), dále kukmák dřevní, kal i chovka luční (v kategorii silně ohrožený) a hv ězdovka uherská (v kategorii ohrožený). Mezi zv l áště chráněné druhy ž i vočichů na Pálavě patří například: pestrokřídlec podražcový, listonoh jarní, kudlanka nábožná, kobylka sága, luňák hnědý, sysel obecný, vrápenec malý, ještěrka zelená, (v kategorii kriticky ohrožen), dále tesařík obrovský, rosnička zelená, skokan štíhlý, čáp černý, bělořit šedý, ledňáček říčn í, vlha pestrá, netopýr parkový (v kategori i silně ohrožený) a nosorožík kapucínek, ropucha zelená, kormorán velký, moudivláček lužní, bělozubk a bělobřichá (v kategorii ohrožený). V následující tabulce jsou uvedeny počty zjištěných kriticky ohrožených (KO), s ilně ohrožených (SO) a ohrožených (O) druhů. NP Pálava Pálava v ČR I Podyjí stáv. rozš. KO rostl iny houby 27 I 5 7 bezobratlí 33 9 I3 15 ryby 6 O 2 2 obojživelníci plazi I ptáci savci 8 I 2 3 celkem SO rostliny houby I3 I 1 2 bezobratlí ryby 3 O O 2 obojživelníci plazi ptáci savci 12 I 4 4 celkem O rostliny houby 6 O I 1 bezobratlí Jyby obojživelníci plazi I ptáci savci celkem (podle Chytil, ill lit., ŠkO/pík a kol., 1994, A/lto /lín, 1996) Jestliže ze 366 kriticky ohrožených dru hů České republiky naj deme témě ř jednu čtvrtinu na území tak malé CHKO jako je Pálava, pak to j i stě svěd- V rámci trvalé udržitelllosti rozvoje podpálavského regio/lu j e /l lltné vytvářet v oblasti dolllí /lovomiý/lské /ládrže podmí/lky pro měkkou turistiku. Foto Lubomír Zelillka čí o vysoké druhové rozmanitosti - tedy biodiverzitě a o tom, jak je toto území cenné. To jsou tedy čísla, která mohou ledacos naznačit. Mnohem důležitější je existence zcela unikátních rostlinných a živočišných spo l ečens tev, která nelze nijak spočítat ani srovnat, zrovna tak, jak nelze srovnávat význam galerie podle p očtu vystavených obrazů. Řízení CHKO Správa CHKO je odbornou složkou ochrany přírody a zároveň orgánem státní správy. Zatímco na výkon státní správy jsou zaměstnanci povinni skládat příslušné zkoušky, odborné znalosti se předpokládají. Ovšem při současném trendu nejsou dokonce ani odborní pracovníci správy (a samozřejmě nejen z CHKO Pálava) seznamováni a školeni svými nadřízenými orgány, potažmo MŽP ČR s konsekvencemi mezinárodních úmluv (Bernská, Bonská, Rijská), s nejnovějšími metodami managementu chráněných území ani s posledními výsledky bádání v ekologii, pravidelně jsou však přezkušováni ze znalostí předpisů bezpečnosti práce a požární ochrany, což přiznejme, není pro ochranu přírody až tak n ejdůležitější odbornost. Pracovníci i vedoucí správy by mě l i být podrobováni pravidelným atestacím, aby si zvyšovali anebo a l espoň udržovali svoj i odbornost. Správy chráněných krajinných oblasti by si měl y udržovat kontakt s vědeckou frontou i prostřednictvím poradního sboru. V případě CH KO Pálava však poradní sbor, který existoval od počátk u CHKO, nebyl zákonem 114/92 insti ~~9Jl,\]Dllufi<B~ UDRŽITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA 7

10 tucializován (to jest ani zakázán ani přikázán) a byl posléze vedoucím Správy zrušen. Tím se Správa zbavila jak odborného zázemí, tak i vnitřní opozice, která tvořila urč itý korektiv rozhodování Správy CHKO. Bylo by moudré poradní sbor při správě CHKO opět zřídit. Jeho činnost je zatím suplována stejnojmenným občanským sdružením. Hovoříme-li o vědeckém výzkumu realizovaném Správou CHKO Pálava, který je díky grantům stále více cílený a přehledný, získala Správa CHKO publikováním výsledků víceletých grantů jak pokud jde o znalosti o výskytu rostli n (Danihelka, J. a kol., 1995), tak, a to především, bezobratlých živočichů (Rozkošný, R., Vaňhara, J., edit., 1995), absolutně špičkovou úroveň informací o biotě v území, a to nejen v rámci ČR, ale i v rámci Evropy. V každém velkoplošném chráněném území by mělo být samozřejmostí, že veškerá vědecká činnost v území se soustřeďuje především na monitoring a výzkum biodiverzity. Správa velkoplošného CHÚ by prostřednictvím přidělených grantů a udělených povolení měla usměrňovat vědeckou badatelskou i aplikovanou činnost. Takto se to právě zde děje a v tomto smyslu je CHKO Pálava vzorovou. V práci s veřejností a ve spolupráci se starosty a zastupitelstvy obcí má vedení CHKO Pálava ještě co dohánět. Strážní služba, dodržování omezení vyplývajících z ochrany území ze strany návštěvníků, informační systém - to zatím patří k nejslabším místům CHKO. Dobrovolní strážci nejsou vybaveni uniformami a nejsou pravidelně školeni jak v odborných problémech, tak v jednání s lidmi. Běžný návštěvník samozřejmě ani netuší, kdo je vedoucí správy a jak vypadá, ale setká se se strážcem, který mu dal pokutu (nebo ho pochválil nebo mu něco vysvětlil). Prostřednictvím těchto osob prvního kontaktu si běžný návštěvník dělá dojem o správě CHKO i o ochra ně přírody jako celku. Důležitým prvkem komunikace mezi Správou a veřejností jsou informační tabule, někdy uspo řádané do celých naučných stezek. Zásadně by měly být psány trojjazyčně a to v češtině, anglič tině a němčině. Přesto, že v našich podmínkách jsou vystaveny stálé devastaci, je třeba tento in formační systém znovu a znovu obnovovat, udr žovat a rozšiřovat. Správa by nemčla litovat pro středků na tuto činnost a případně sem směrovat peníze sponzorů (namísto vydávání mnohdy spomých brožurek, které jsou většině návštěvní ků nedostupné). Myslivost a sportovní rybářství Myslivost, respektive lov zvěře, je při absolutní absenci velkých predátorů v CHKO činnost naprosto nezbytná a nenahraditelná. Je však jako oheň - dobrý sluha, zlý pán, čehož příkladem je konzervativní oborní chov zvěře v oborách Bulhary a Klentnice, jenž je naprosto "trvale neudržitelným" prvkem. Další setrvávání obor v oblasti je proto nutno velmi dobře zvážit. Sportovní rybaření je činnost, která není pro přírodu a krajinu CHKO nezbytná, při dodržení určitých regulativ však není ani devastující. Je však třeb a konstatovat, že v okolí PR Věstonická nádrž a v NPR Kř iv é jezero je j iž jen samotná přítomnost naprosto neúnosného množství rybářů, vůbec již neho v oře o nelegálním táboření a zakládání ohňů, zcela trvale neudržitelná. Z hlediska regulace sportovního ry bářs t ví patří ke stěžejním bodům i zabránění neuváženému vysazování nepůvodních druhů a populací ryb. V tomto oh ledu by měla Správa CHKO Pálava jednat s rybářským svazem a dohodnout společný postup. V chráněných územích je totiž jednoznačně nutné chov ryb podřídit plánílm péče, které musí být vytvářeny především s ohledem na zachování autochtonních d ruhů ryb. Nutno vyloučit používání přikrmování ryb, lov elektrickým agregátem a používání chemických přípravků včetně vápnění a biocidů k tlumení vegetace. Zemědělství Zemědělská činnost v chráněných krajinných ob lastech, a samozřejmě nejen v nich, je pro zacho vání rázu krajiny naprosto nezbytná. Předmětem ochrany je dochovaný stav krajiny, tím ovšem není míněno zachování erozních rýh, smetišť či uchování některých neestetických zemědělských staveb z dob socialismu, ale to, aby se zachovalo rozvržení a využití půdy. Toto ovšem již není ně kdy p lně možné vzhledem k tomu, že degradací je p ů da mnohdy nevhodná k zemědělskému hos podařen í. Hovoříme-li o CHKO Pálava, pak jediné přijate l né zemědělské hospod ařen í v současné I. a 2. zóně CHKO je b i ozemědě l st ví ve smyslu přís lu š ných instrukcí ministerstva ze měděl ství. Je třeba konstatovat, že ve srovnání s ostatními je na tom CHKO Pálava nejlépe díky úspěšně se rozvíjejícímu biologickému p ěstování vína. V tomto ohledu je Pálava vzorovou nejen v rám ci České republiky, ale i celé Evropy. Vysílače a radiokomunikační zařízení Vrcholová bradla Pavlovských vrchů vyčnívají nad okolní krajinu jako ostrovy v moři nížin. Vzhledem k jedinečnosti své polohy jsou pro středoevropskou flóru a faunu tak důležité, jako Galapágy z hlediska celosvětového. Zároveň však vzhledem ke svému strategickému postavení lákají také k využití pro lidské zájmy. V minulosti to byly hrady, v současnosti jde o vysílače. Zatímco v jiných našich horských systémech se vrcholy příliš neliší od zbytku pohoří a nebo jsou natolik rozsáhlé, že jejich citlivé využití pro vysílače může být zanedbatelné, na Pálavě je tomu jinak. Z hlediska trvalé udržitelnosti je jedinou přijatelnou alternativou stanovit dožití stávajícího vysílače na vrcholu Děvín, a to na maximálně 15 let. Toto rozhodnutí vydat ve správním řízení, jehož součástí musí být i postupné časové kroky a následná rekultivace opouštěných ploch. Rekultivace by měla zahrnovat co nejméně umělých prvků a při demolici by se neměly odstraňovat podzemní části staveb. Pokud se totiž betonové základy srovnají se zemí, ničemu neškodí - jejich odstraňování by s sebou neslo další zásahy do citlivého terénu, kterých je třeba se vyvarovat. Naprosto v rozporu s těmi to návrhy však MZP ČR udě li lo dne 15. září 1997 výjimku pro rekon strukci vysílače a cesty k něm u. Pro existenci vysílače na Stolové hoře by měly být stanoveny limity. Jeho setrvání je zde možné za předpokladu, že nebude rozšiřována jeho ka pacita a že vys íl ač zůstane trvale bezobslužný. Další vys íl ače by nemě l y být v CHKO povolová ny vůbec. Novomlýnské nádrže Tyto nádrže postupně ztrácejí svůj vodohospodářský a zem ědělský význam. V této souvislosti je zapotřebí pečovat o zvyšování jejich významu pro ochranu přírody (přírodní rezervace) a pro měkkou rekreaci. Je proto třeba: - horní nádrži ponechat víceméně beze změn její so u časný charakter a soustředit se zde pouze na zapojení do kraj iny a zlepšení čistoty vody, - u prostředn í nádrže monitorovat výsledky snižování hladiny a výstavby ostrovů a v souladu s Politikou Ministerstva životního prostředí ČR k ekologizaci Vodního díla Nové Mlýny postupnými kroky (to j est dalším snižováním hladiny, cílenou výsadbou dře v in, budováním mokřadů) se při blí žit co možná nejvíce si tuaci před stavbou nádrží. Maximální pro tor je třeba poskytnout přiro ze n é sukcesi. Myslivost na prostřední nádrži je třeba radi kálním způsobem redukovat a celou středn í nádrž převést do honitby Lesů Č R. Vzhledem k charakteru, který tato rezervace má, je třeba zamezit rybaření a lovu zvěře z loděk, a samozřejmě odstřelům hus a kormoránů, - u spodní nádrže provádět vhodné kroky v souvislosti se střední nádrží s tím, že zde bude nutno vytvářet podmínky pro měkkou rekreaci. Po rozpadu hnízdních stromů pro kormorány bude zapotřebí počítat s vytvořením umělých hnízdních podložek. V opačném případě dojde k rozptýlení hnízdních kolonií v lužních lesích, což nebude vhodné ani z hlediska ochrany tohoto ohroženého druhu, ale ani z hlediska rybářského. Letošní povodně ukázaly, že snížená hladina měla ještě jeden nezanedbatelný efekt - nádrže zachyti ly díky vyšší retenci jistou část povodňové vlny. Zatímco o vodu na závlahy je stále menší zájem, o protipovodňovou funkci nádrží zájem naopak stoupá. A nejlepší jsou, jak přiznávají dnes sami vodaři - suché poldry. Zvláště chráněná území a péče o ně V CHKO Pálava a v území navrhovaného rozšíření existuje neobyčejný zmatek v informacích o navrhovaných maloplošných zvláště chráněných územích. Některé návrhy se vyskytují voficiálních dokumentech Správy CHKO a okresního úřadu, jiné v mapách nebo v návrhu územního plánu. Je tedy zřejmě nutno uspořádat pracovní seminář za účasti správních (Okresní úřad, Správa CHKO) odborných (Akademie, vysoké školy, muzea) a nevládních (ČSOP, ornitologická společnost) organizací nad všemi návrhy zvláště chráněných území a rozdělit je do tří kategorií: (I) velkého významu - to jsou ta území, která je třeba okamžitě připravit k vyhlášení a vyhlásit, 8 UDRŽITELNÝ ROZVOJ - JIŽNÍ MORAVA ~~?n:qru1lfi<rzl

11 Trvalá udržitelnost, krajina a postoje obyvatel jižní Moravy Libor Musil (2) významná - šlo by o území, která je třeba sledovat a v budoucnu je buď vyhlásit, a nebo p řeřadit do kategorie (3) bezvýznamná - do níž by spadala ta místa, která ztratila nebo nikdy nem ěla odpovídající význam. U těc l] to posledních je tťeba zajistit, aby se opakovaně neuvádě l a v oficiálních a pokud možno ani neoficiálních dokumentech a materiálech jako návrhy území vyžaduj í cích zvláštní ochranu podle zákona. Plán péče o území neboli management je vysoce odborná specializovaná činnost, která musí být často konzultována s mnoha špičkovými odborníky. Na druhé straně její praktické provádění je vesměs velmi jednoduché - kosení, pasení, odstraňování dřev i n a pod. Většina chráněných území se nachází ve stadiu zablokované sukcese a cílem mnohých zásahů je toto stadium uchovat. Ved le péče specializovaných managementových firem je naprosto nejlepší péče sedláků (farmář ů) nej lépe se zaměřením na organické zemědělství. Na mnoha územích se to s většími či menšími úspěchy daří (např. Tabulová hora, Křivé jezero). Maloplošná území mají charakter ostrůvků určitého typu společenstva v moř i jiných společenstev. Je proto nutné věnovat výraznou péči sledování a eliminování negativního vlivu okolí na tato území. Závěr CHKO Pálava patří k nejcennějš í m přírodním územím ve střed n í E v ropě. Rozvoj tohoto území z hlediska ochrany př í rody je v mnoha ohledech \"lorový, ale stále málo propagovaný a z d ů r azňovaný (vědecký výzkum, biologické vinohradnictví), mnohdy však stále ještě n e sp l ňuje n ej b ěžnější evropské standardy (práce s v eřejn o s t í, informační systém). Vztah Správy CHKO k veřejnosti ať už místní, či k turistům, není dosud zcela v pořádku. K tur i stům a dalším sportovcům by mě l být vztah korektní, ale přísný, k místním více vstří cný. Diskuse o rozšíření CHKO dále pokrač uje. Př i členění lednicko - valtického areálu (světo v é a přírodní dědictví) a lužnlch lesů až k Lanžhotu (Ramsarská lokalita) k CHKO by mělo být prodiskutováno se všemi orgány a organizacemi, kterých se to týká. Taková diskuse se již něko li krát uskuteč n ila. Je však naprosto nepřípustn é, když se provozní lesníci pasují do role nejzasvěcenějších ochránců přírody a bez znalosti věci tvrdí, že ochrana vyplývající z lesního zákona je pro toto území d ostačující. Je až trapné, když ministerstvo zemědělství, jež by naopak mělo ocenit rozvoj biologického vinohradnictví v stávající CHKO Pálava, brání rozšíření CHKO s odkazem na to, že by to omezovalo rozvoj zemědělství, lesnictví a myslivosti. Význam stávajícího i navrhovaného území pro naši i evropskou ochranu přírody je tak zřejmý a nesporný, že by se vyhlášení mělo stát výraznou prioritou státní ochrany přírody. Projednávání žádostí o stavby v první zóně CHKO a proces udělování výj imek neodpovídá hodnotě území. Výjimky v tak hodnotném a citlivém území by mě l y být udělovány teprve tehdy, když žadatel prokáže, že celospolečenský význam stavby převažuje zájem ochrany přírody, a že tento zájem nelze saturovat jinak. Příroda Pálavy zakoušela v nedávném období těžké rány, které měly práv ě pro její výjimečnost hluboké následky. V poslední době stále více přibývá pozitivních aktivit. Zdá se však, že Pálavu čeká trvale udržitelná budoucnost. Ale ta nepřijde sama, je třeba pro ni něco dělat. Dyjskomoravská "iva od dol"í liovomlýllské liádrže až po oblast soutoku s Moravou tvoří přes historické a současllé vodohospodářské úpravy klasický pnklad s tředoe vropské lužní krajiny. Tellto typ krajiny s převa h ou tvrdého luhu dosud není chráněn v žád1lém středoevropském velkoplošliém ch ráněném území. Charakteristickým znakem této krajilly jsoumo/liltlié prastaré duby let/lí, které tvoří historickou paměť dávllé/1q způsobu využívání liivy, doložellého již v dobách Velké Moravy. Foto luhu pod Břeclavíp ořídila Jarmila Kocollrková Ekologicky pojatá strategie využívání jihomoravské krajiny by měla místním lidem nabízet trvale udržitelné způsoby řešení jejich vlastních problémů. Předpok l ádejme, že se nám takovou nabídku podařilo zformulovat. Můžeme doufat, že se obyvatelé dolního Podyjí a dolního Pomoraví nechají při realizaci svých záměrů nebo při zvládání vlastních potíží inspirovat některými z námi navrhovaných postupů? Které rysy jejich postoj u by je v tom mohly podporovat a které by jim v tom mohly bránit? Jak podpořit ty sklony obyvatel jihomoravských vesnic, které jsou trvale udržitelnému využívání krajiny příznivé? Odpovědi na uvedené otázky jsem se pokusil nalézt v poznatcích čtyř výzkumu postoju oby vatel jižní Moravy ke krajině, které v letech 1988 až 1994 uskutečnili Librová (1988), Přad ková (1992), Musil (1992) a Musil s Ryšavým (1994). Ce l kově o vztahu obyvatel jihomoravských vesnic ke krajině Trvalá udržitelnost není ani spontánní, ani samozřejmou součástí každodenního rozhodování místních lidí. To je výrazně o v livňováno snahou o modernizaci rodinných domácností a infrastruktury obce. Respondenti chápou modernizaci jako provedení takových změn ekonomického a technického vybavení domácnosti a obce, které by při zachování drobného rodinného hospod á řství umožnily přijetí městského, to je pohodlnějšího a technicky lépe vybaveného stylu života. Uskutečnění této modernizace by obyvatelé jihomoravských vesnic považovali za uspokojení svého oprávněného nároku na lepší život. Krajinaje podle jejich pře ds t av spíše nástrojem uspokojení tohoto nároku než cílem o sobě. V posledních desetiletích si ovšem obyvatelé jižní Moravy začínají uvědomovat podmíněnost kvality svého života stavem krajiny. K této změně dochází pod vlivem důsledku kolektivi ~'Usrr(jDIlui1<B~ UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA 9

12 zace, výstavby Novomlýnských nádrží, budování místních vodovod ů, kanalizací a "čist iček", intenzivního zájmu státní ochrany př írody o celý region a v 90. letech pod vli vem snahy o ekonomické využití re kreační hodnoty celé oblasti. Vedle "oprá vněného nároku na modernizaci" zač ali za svůj "oprávně n ý nárok" považovat také krajinu odpovídaj ící jejich potřebám a zájmům. Jaká by to měl a být kraj ina, napoví další řádky. Některé překážky trvale udržitelného využívání krajiny "Ideální krajina" je pro většinu dotázaných krajinou, která přináší užitek čl ověku a ve které se č l ověku dob ře žije. Uznání potřeb volné přírod y nebo krajiny jako celku je mezi místními obyvateli velmi vzácné. Jako jedna z klíčových hodnot je místními obyvateli uznávána "rodina". Lidé s ní spojují dvě díl č í hodnoty: (a) exis te nční zajištěn í domácnosti a pracovní příležitosti a (b) dobré podmínky pro čin n os t i rodiny, včetně vhodného prostředí pro trávení volného čas u dě t í a matek s malými dětmi. Své každodenní rozhodování podřizují místní obyvatelé spíše hledisku ex i st e nč ní h o z ajiš tění než hledisku kraj inného prostředí. Tento přístu p má své kořeny jak v ekonomické situaci 90. let, tak v tradici. Zatímco hodnota existenčního zajištění je hluboce zakořeně n a, hodnotu krajiny si místní obyvatelé u vědom il i historicky teprve nedávno. O tom, že ex is t enč ní zaji š tění rodiny je klíčová v ěc, se z jejich hlediska není třeb a dohadovat. Názory na význam té či oné část i okolní krajiny však nejsou ustálené, značně se různí a jejich v yjasňová ní by mohlo vyvolat napět í. Zkušenost praví, že jsou-i i rozum a cit v rovnováze, může člověk dojít k moudrému rozhodnutí. Z tohoto hlediska je možné za trvalé udržitelnosti nepřej ící považovat nerovnováhu mezi rozumovým a citovým hodnocením kraji ny místními lidmi. V postojích k tr adiční krajině, zejména ke krajin ě minulosti a dětství (lužní les, lužní louky, mokřady, vodní zdrže, řeka, lužní krajina jako celek atd.), která zmizela díky civili zač ním změnám, převládá výrazný citový pří klon. Ten však ustupuje stranou, je-ii třeba řešit exi stenč ní otázky. V takovém pří p adě rozhoduje krátkodobá úče l ovost. Podobnou nevyváženost hodnocení je možné zaznamenat v postojích vů č i nově zaváděn ým nebo doporučov aným "krajinotvorným technologiím", jakými jsou větrolamy, obnovení remí zků a mezí, znovurozč le nění velkých l ánů, výsadba alejí kolem polních cest, znovuro z č l e n ě ní velkých vodních ploch apod. Lidé často uznávají rozumnost takových návrhů. K prvkům krajiny, které by díky navrhovanému řešení vznikaly, jsou však ci to vě vlažní. Racionální uznání "krajinotvorných technologií" není vždy podporováno citovým př ije tím obrazu krajiny, který by byl výsledkem jejich zavedení. Respondenti, kteří projevili sklon uplatňova t hledisko trvalé udržitelnosti (na p říklad projevili zájem o obnovu fu nkce vysoké zelen ě v krajin ě, uvažovali o dlouhodobých řešeních, nepovažovali ekonomická a ekologická hlediska za rozporná), jsou mezi místním obyvatelstvem v men š ině. Pro většinov é hledisko je př íznačný dů raz na krátkodobou ekonomickou návratnost zvolených řeše n í, která jsou zdův odňo ván a výhrad n ě potřebami lidí. Otázky krajiny jsou v rámci tohoto pohledu posuzovány z d ílčích (rodinných, v úzkém smyslu místních, oborových apod.) hledisek. Typická je neznalost nebo podcel~ování nadlokálního rozměru otázek krajiny, zdůrazňová ní momentálního stavu v ě cí a "nezvratnosti zm ě n", ke kterým již došlo. S výjimkou Břecla vi a Mikul čic není v dolním Podyjí a Pomoraví známa organizovaná skupina dobrovolných oc hrán ců přírody. Ochránci přírody (podle místní etikety "zelení") jsou vnímáni jako "lidé odjinud", "cizinci". To význam ně podlamuje vliv jejich arg ument ů v očíc h místní v eřejn osti. Vzhledem k tomu, že dobrovolní ochránci přírody nejsou ve většin ě obcí organizováni, nemají pře spo lní (např íklad brněnští) zastánci trvalé udržitelnosti v celé oblasti téměř žádné organizované spojence. (Výjimkou je Správa CHKO Pálava, jejíž postavení v rámci státní správy je ro vn ěž okrajové.) Organizované spojence by zastánci trvalé udržitelnosti mohli najít mezi někter ý mi dobro volnými rybářskými a mysliveckými sbory nebo mezi zaměstna nci lesního závodu. Zastánci trvalé udržitelnosti jsou v dané oblasti cizinci dvojnásob. Za prvé tím, že jejich argumentace vychází z hledisek, která většin a místních obyvatel považuje za nepochopitelná nebo malicherná. Za druhé proto, že vždy přich ázejí jako "hosté", "Iufť áci" s batohy, kteř í ch tějí poučovat lidi o tom, jak mají žít ve své vlastní vesnici. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je zásadní překážko u u platněn í prin cip ů trvalé udržitelnosti fakt, že strategie trvalé udržitelnosti dosud vznikají mimo region jižní Moravy. Krajina se na jižní Mora vě stala v posledních letech předmětem dvou vě t ších kon fliktů. Jejich před mětem byla otázka Novomlýnských nádrží a otázka roz š íření CHKO Pálava. Ř eše ní obou uvedených otázek je mimo jiné blokováno skutečnost í, že jejich ú ča stn íci i zainteresovaní pozorovatelé (no vinář i, veřejnost) mají sklon chápat "vyjednávání" jako s třet dvou extrémních, těžko sm iřitel ných stanovisek. Již definice p ředmětu vyjednávání - nádrže "vypustit" nebo "nevypustit", "lesy do rukou Správy CHKO" nebo "lesy do rukou lesního závodu a správy lesů" je tak vyhrocená, že znemožňuje nalezení kompromisního ře še ní. Spory jsou vedeny o tom, kdo získá nebo ztratl vliv na rozhodování o zdrojích daného území. Debata o vy tváře ní podmínek pro ekonomicky, sociá ln ě a ekologicky vyvážený vývoj krajiny zůs tá vá stranou. Sklon definovat předmě t vyjednávání jako spor nesmiřite ln ých ex trém ů vykazují zastánci trvalé udržitel nosti i zastánci d ílčích a kr átkodobějších hledisek. Tento sklon je také podporován sdělovacími prost ředky. Zejména díky jim byla napří klad od roku 1990 místní veřejn os tí ignorována sku t eč n os t, že ve sporu o Novomlýnské nádrže nebyla ve hře dvě stanoviska (to je "vy pustit" nebo "zachovat"), nýbrž stanoviska mi ni máln ě čtyř i - " vypustit jed n orázově", "vypou štět a postupně ozeleň o vat", "vypustit částečně, dot voř it o strůvky a poloostrovy a ozelenit", "ponechat a ozelenit". Sklon vnímat otázky krajiny konfli kt ně vyplývá do zn ačné míry z toho, že komunikace mezi za stánci jednotlivých stanovisek probíhá pouze formáln ě a je "zablokovaná".,,zablokovanou" zde nazývám takovou komunikaci mezi dvěma úča stníky vyjednávání, která vykazuje následu j ící znaky: - vnějšková manifestace ochoty nadále komuni kovat, - neochota najít kompromisní stanovisko, - vzájemná ned ů věr a a podezíravost, nepochopení pro argumenty a zp ů soby rozhodování druhé strany, - vzájemné očekávání, že odpůrce místo argument ů použije moc, - sd ělení jsou určena pro stereotypni představ u odpů rc e (napřík lad ochránci přírod y ho voří k " t ec h no kratům " a vodo h ospodáři k "ekoteroristům" apod.), - vý měna opakuj ících se proklamací, jejichž cílem je zpochybnit důvěryho d nost argument ů nebo osobnosti od půrce, - vzájemný pocit ukřivděnosti, - zablokování komunikace slouží záj mům dílčích skupin a dlouhodobě z n emožňuj e řešen í problému, jehož dů sledky daleko přesah ují zájmy z ú č astněnýc h d ílčíc h skupin. Okolnosti trvale udržitelnému využívání krajiny příznivé Obyvatelstvo i zástupci obcí a organizací obvykle sdílí představu, že krajina má více funkc í. Pojetí krajiny jako vý hradně produkč n íh o, výhrad ně obytného, nebo výhradně vodoochranného prostoru není obvyklé. Sklon k jednofu nkčnímu pohledu je n ěkdy up latňován v běžném, každodenním rozhodován í. Při věcném projednávání proj ektů a koncepci nebo př i š í řej i pojaté de batě je běžnč přijimá n a předs tav a pol yfunkčnost i kraj iny. Jednotli vci, skup iny a organizace se ovšem v závislosti na svých d ílčíc h přístupec h liší v tom, které fun kce krajiny chápou jako podstatné nebo nezbytné. Na rozšíření př edstavy polyfunkční kraji ny je možné navázat př i přípravě konkrétních trvale udržitelných proje ktů. Z dlouhodobé komunikace zainteresovaných občanů, obcí a organizací m ůže vzej ít spo l ečná předsta va o tom, které funkce by m ě la kraj ina ov li vněná daným projektem plnit. Existence takové představy může značně usnadnit projednávání dalších sporných kroků projektu. Diskuse o spo l ečně uznávané sadě fu nkcí krajiny je tedy podmínkou pozitivního př ijetí nabídky trvale udržitelných řešen í prob l ém ů, se kterými se lidé v krajině setkávají. Které problémy to jsou? Předmě tem kritiky a zájmu obyvatel jihomoravských vesnic je čas to kvalita pitné vody a čisto ta vody v tocích a nádržích. Kritizovány jsou ro v něž změny stavu spodní vody, hladiny vody 10 UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA \)'([9rr1JDll1lfi<8~

13 ve studních a dopad poklesu spodních vod na stav lužních lesů. V řadě obcí se jeví jako "provozní dominanta" povinnost vypracování a realizace p lá n ů zpra cování odpadu, otázky řízených skládek, odvo zu odpadů. likvidace divokých skládek apod. Jednotlivé obce řeší problémy spojené s hygie nickými parametry pros třed í (kvali ta ovzduší, dostupnost a kvalita vody, odpadní vody). S tím souvisí mnohde svízelná problematika tzv..,ekologických staveb", jak bývá nazývána vý stavba kanalizace a čist i čky, vodovodu, plynofi kace apod. Zastupitelstva často řeší problémy, které jim při zabezpečování zdrojů a odpadů vznikají v souvislosti s režimem chráněného území, který platí v katastru jejich obcl V okolí Novomlýnských nádrží byla zazname nána častá kritika neprostupnosti kraj iny v okolí obcí pro chodce. Příčiny neprostupnosti se mís to od místa liší. Častěji jsou uváděny: - oploceni sadů, - zákaz vstupu na soukromé pozemky využívané k rekreačním účelům, - nepřítomnost vysoké zeleně, činící pobyt v krajině nesnesitelným, - výskyt bodavého hmyzu, - omezeni vstupu do chráněnýc h území, - zaplavení okolí obce nádržemi, - znečištění okolí obce v důsledk u "divoké turistiky", - stavební uzávěry, které brání upravit podmínky pro turistiku. Obyvatelé jižní Moravy dávají najevo pozitivní vztah k takovým kraji notvorným prvkům j ako jsou památky, vi nohrady a vi nné sklepy, vě trolamy, vysoká zeleň, lužní krajina, louky, sady nebo aleje ovocných stromů. Pozitivní vztah k těmto kraj inotvorným prvkům je jedním z důvodů vstřícnosti místnich obyvatel k ná v rhům, které jsou zaměřeny na dosažení větší pestrosti součas né zemědělské krajiny. V okolí Novomlýnských nádrží, v Mikulově, Valticích, Mikulčicích i j inde existuje zájem obecních zastup itelstev a pod n ikatelů na podpoře turistiky a služeb pro rekreanty. Tento zájem je někdy vě d omě a n ěkdy i ntu itiv n ě veden snahou vytvoř i t pracovní př í ležitos t i, aniž by bylo nutno podporovat růs t p r ů mys lu. V po vědomí obyvatel je jižní Morava převáž n ě ze měd ě l skou, sadařskou a vinohradnickou oblastí. (V této souvislosti mají ohlas úspěchy tzv. integrovaného a biologického vinařstvl) Obyvatelstvo si je vědomo, že krajina zájmového území nabízí řadu atraktivních prvků, mezi nimi jsou zdů razňovány zejména Pálavské kopce, Novomlýnské nádrže, areál v Lednici, památky ve Valticích, vykopávky v Mikulčicích a na Pohansku, vinohrady a vinné sklepy ajiné. Místní obyvatelstvo nemá apriorn í důvod vyhýbat se debatě o trvale udržitelných projektech. V souvislosti s problémy a zám ěry, které byly uvedeny výše, je zajímají návrhy, které, namísto abstraktních úvah o udržitel nosti a ekologické stabilitě, nabízejí konkrétní technicky a ekonomicky zdůvodněné projekty řešení konkrétního problému v dané l okalitě. Tyto věcné projekty mohou vzbudit u obecních zastupitelstev a občan ů pozornost a snahu získat podrobnější info rmace. Zejména v oblasti kolem Novomlýnských nádrží se obč a n é zajímají o to, jaké efekty a dopady mů že mít realizace toho či onoho projektu na podmínky života v jejich obci. Jak již bylo řeče n o výše, názory zas t á n ců trvalé udržitelnosti mají v jihomoravských vesnicích okrajovou pozici a své argumenty si sdě l ují výhradně mezi sebou. Nicméně v obcích zájmového území jsou. Citované výzkumy signalizují, že v každé navštívené obci je několik jed inců, kteří nahlížejí člo věkem neregulovanou přírodu jako svébytnou hodnotu. Systematicky neprobádaný, ale Uak naznačují výsledky všech zde citovaných šetření) velmi pravděpodobný je zájem na trvale udržitelném využívání krajiny u ně k terých místních mysliveckých sdružení, včelařů, rybářských spolků a zah r ádkářů. Předs t avy o optimálním způsobu hospod aření se však mohou spolek od spolku a vesnici od vesnice lišit. Přes t ože u uvedených dobrovolných organizací je možné očekáva t vstř í cný postoj k trvale udržitelným projektlun, je v přípa d ě potřeby nezbytné v každé obci zjistit tamní situaci. Jak dál? Na zák ladě uvedených poznatků je možné předpokládat, že ty prvky postojů obyvatel jihomoravských vesnic, které jsou př íz n ivé trvale udržitelnému využívání kraj iny, je možno podpoř it využitím dále uvedených doporučení : Je třeba vyhledávat a zjišťova t d í l čí problémy, které před obyvatele jednotlivých obcí staví situace v krajin ě a stav jejích zdrojů. Obcím, organizacím a občanům je možné nabízet projekty řeše n í uvedených a dalších problém ů. Projekty by mě l y vycházet z následujících principů: - Měly by být založeny na trvale udržitelných způso b ec h řeše ní aktu álních p rob l émů místních obyvatel. - Měly by být otevře n é tak, aby navrhovaná řešení bylo možno přizpůsobovat měnící se představě účastníků projektu o funkcích krajiny. Projekty by měly zahrnovat etapu hledání společně přijatelné koncepce funkcí krajiny. - Mě l y by být otevřené diskusi a maximál n ě se otevírat využití zkušeností místního obyvatelstva. Jde o to skloubit znalosti místních poměrů a tradič ní ch řešení, kterými disponují místní obyvatelé, s teoreticky zdůvodněnými principy trvalé udržitelnosti, jejichž účelnost mohou zdůvodn i t (externí) odborníci. - Mě l y by nabízet větší počet dobře zdůvodněných variant řešen í a věnova t pozornost zejména zdůvodně ní "smíšených", kompromisních řešení. Jde o to, aby diskuse a volba variant posílila zájem místních obyvatel o krajinu a přispě l a k jejich poznání ekologických souvislostí řešených prob l émů a odpovídajících technologií. - Měly by umožňova t místním občanům orientovaným na odlišná řešen í dosáhnout kompromisu a vyhnout se nežádoucímu napětí v komunitě. Kresba lalla StekUka Trvale udržitelné projekty usilující o řešení aktuálních prob l émů, které mají při využívání krajiny a přírodních zdrojů obyvatelé zájmového území, by mohly být místními lidmi odmítnuty, pokud by je před k l ádali "přespo l ní" odborníci. Je proto nezbytné mezi místními občany vyhledávat zastánce trvale udržitelného využívání kraj iny, spo le č n ě s nimi formulovat odpovídající projekty a umožnit jim, aby tyto projekty předklá dali místním občanům, orgánům samosprávy a státní správy sami. Cílem takového postupu by, vedle prevence nežádoucího efektu "odmítání cizinců", bylo navázání ko n taktů a spolupráce mezi dosud roztroušenými místními zastánci trvalé udržitelnosti. Touto cestou by bylo možné na jižní Moravě a v jednotlivých okresech vytvořit místní síť lidí podporujících projekty trvale udržitelného využívání krajiny. P hdr. Libor MusiJ, CSc. přednáší sociologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, je č l enem redakční rady časop i su Veronica. Literatura: UBROVA, H.: Vztah venkovského obyvatelstva ke krajině a jeho aktivní podíl na jejím přetvářen í. (Nepublikovaný strojopis.) FF UJEP, Brno s., příloha: dotazník. MUSIL, L.: Možllosti a meze konsemu o otázce Novomlýllských nádrží. EGE Buzek, Brno-Dražovice s. MUSIL, L., RYŠAVÝ, D.: Utváření vdejného míllění o Novomlýnských nádržích. (Souhrnná zpráva z výzkumu.) Veronica, Dražovice s. PŘADKOVA, S., PŘADKA, M.: Názory starostů jako reprezemamů samosprávy na zřízení trilaterálního liárodního parku nivy Moravy, Dyje a Dunaje. (Výzkumná zpráva.) Brno, s. ~~9rr~Dilufi<rZl UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA 11

14 Krajina mého srdce Věra Fojtová Už jsem jednu "krajinu srdce" napsala. Patřila Valašsku, kraji, v němž se narodili, žili a pracovali všichni moji předkové, včetně mých rodičů. Místo zrození si člověk nevybírá. Jájsem se narodila najižní Moravě, v kraji pod Pálavou. Měla jsem štěstí. Do krajiny dětství a srdce se vracím stále častěji, se stále větší něhou a nostalgií, neboť mnohé už žije jenom ve vzpomínkách, jako by otisky mých bosých nohou v prachu polních cest ještě někde držely svůj tvar. Já už jsem také jiná, jako můj rodný kraj, poznamenaná civilizací a městem, poškrábaná a zjizvená. Jsme na tom s tejně. Dvanáct kilometrů západně od Mikulova leží na řece Dyji malá vesnice Novosedly, vepsaná navždy do mého rodného listu jako místo narození, skromně stulená pod hlavní s ilniční tah Mikulov-Znojmo, který je d ůmyslně lemován pouze vinnými sklípky, jež sloužily, jistě už v dobách pradávných, jako záchytné pavučiny žíznivých či vínachtivých kolemjedoucích. Dyje bývala temně zelená, v zákoutích klidná a hluboká, po bouřkách živá a divoká, směrem k Drnholci přepás aná splavem, u kterého se tak dobře sedělo, v zádech a před sebou hluboký lužní les. Ano, bývala i zrádná, ale my děti jsme ji znaly důvěrný mi doteky nohou po písčitém dn ě, které nás tu a tam zradilo a my se ocitly na okamžik ve svíravé prázdnotě bez pevného dna. Nad hladinou kroužily veliké duhové vážky, ale i otravná hejna k omárů. Použila jsem minulý čas, se smutkem a lítostí, ale Dyje současná se táhne téměř bezlesou krajinou, regulovaně, disciplinovaně, jako rovná jizva, kterou tu zanechala necitlivá ruka člověka. Už se každé jaro nerozlévá do lužních le sů a na okolní luka, aby jim dodala potřebnou jarní vláhu. Zmizely i vrby hlavaté z luk a vl astně i louky, které byly přeorány v málo úrodná pole. Jinak je ale kraj pod Pálavou vzhledem ke kv alitě p ůdy a teplému podnebí velmi úrodný. Proto také okolí mé rodné vsi je dost fádní. Pole, vinohrady, sem tam akátový háj č i větrolam. Ale stačilo vyjít na "kopeček", jedinou vyvýšeninu v okolí, aby se před oč ima otevřelo b ělomod ré panoráma Pálavy Jižní Morava Jan Skácel Ať se kdo chce rýpe v našich vinách, překrásné jsou noci na rovinách, když sládnou marhule a v polích tvrdne rež. Když noc je vysoká, když z noční šibenice viselec visí, obral u silnice o lásku člove"ka a visí pro krádež- Pálava v hledáčku fotoaparátu Jarmila Kocourková Každý fotograf, který kdy stál na Pálavě a pozoroval ji v hled áčku svého fotoaparátu, poznal, že udě l at zde dobrý, ale hlavně originální snímek nebude lehké. Vždyť Pálava je natolik osobitý prostor, že tu lze jen těžko uplatni t au torův rukopis a stejně tak těžko se zde nacházejí místa, kde už dříve nestál něčí stativ. A tak téměř každý má ve svém archivu negativy, na nichž je v popředí vápencová skála, za ní Růžový hrádek, a pak ten mírný oblouk hřebene zakončený Děvičkami. Nebo jiné "klasické" záběry. Je tu však - nebo spíše byly - svahy s opuštěnými vinicemi, starodávná čistotnos t karajiny bez kopřiv, zato s množstvím trnek, šípků a hlohů na huňatých mezích a cesty mezi trsy plavých trav. Na každém kroku je zde příležitost k fotografování, od detailů k dálkovým pohledům do rovin tak rozsáhlých, že vytvářejí obzor až k vysokému nebi. Tu krásu detailů bohužel otesali velkozemědělci. Jejich velkovinice jako by předj í maly budoucí obraz krajiny s vodním dílem Nové Mlýny. Jen počasí zůstalo. V mlze a za jinovatky je Pálava sledem uzavřených prostorů, v jejichž tichu promlouvá genius loci. Vzpomínám také na jedno jarní tání přerušené náhlým nočním Pálava i z dálky představuje svojí oblostí a majestátností symbol plodnosti a úrody jižní Moravy. Foto Jarmila Kocourková 12 UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIŽNí MORAVA ~~91r(jooufi<r;~

15 a kouzelná silueta Mikulova na jejím úpatí. Jako velká bílá žena tam leží v rovině, viditelná ze všech světových stran. Znali ji už i lovci mamutů. Svojí oblostí a majestátností předs tavuje symbol plodnosti a úrody. Bdí nad krajem jako vlídná paní, v záhybech jejích zelených šatů se vy hřívaj í jako koťata drobné vesničky - Bavory, Perná, Klentnice... Kdybych si místo narození mohla vybrat, bylo by až tam a okna bych ch tě l a mít o točena tak, abych každé ráno vstupovala do dne s jejím obrazem v očích. Takto ale jsem musela vždycky, když jsem ji ch tě l a sp atřit, vystoupit na vr cholek "kopečka" úzkou pěšinkou, lemovanou šípkovými a trnkovými keři. Na jaře bílá a růžov á, v létě zelená, na podzim a je š tě dlouho do zimy modrá a červen á. Takové barvy provázely mé výstupy. V lé tě bývala cesta horká, na rozpálených kamenech se vyhřív aly ještěrky, ve sluncem sežehlé trávě vrzali c vrčc i. Ozobávala jsem plané třešně, na podzim mi zuby trnuly po drobných hruškách. A potom jsem mohla stát a dívat se. Před sebou obraz, jakým se nemůže po chlubit žádná galerie. Obraz, který jako by mne oddě lov al od ostatního světa, ale součas ně byl i přísl ibem dálek a míst, která za ním mohu najít. Zdálo se, že stačí natáhnot ruku a dotknout se. Bylo mezi námi však deset vzdušných ki l ometrů a vesnice Dobré Pole a Bře zí. Pole a vinohrady. Mnohokrát jsemji kreslila a malovala, psala o ní básně... A přece jsem odešla jinam. Ne daleko. Při dobré viditelnosti, na podzim, ji vídám ze Špilberka. Kdykoliv potřeb uj i najít pevný bod a ujistit se, že je š tě je, nejen na mapách. Dětství nás u rčuje jednou pro vždy. A proto se tam vracím a jednou i vrátím....a do hlavy mi břízku zasaďte, říkávám pořád ještě z legrace, když prochá zím okolo novosedelského hřb ito va. Nebo vinnou révu, která prý, podle po věsti, vyrostla ze srdce boha Dionýsa. Ale někde v hloubi duše to myslím vážně. Každý člověk by se měl vrátit k věčnému odpočinku tam, kde se narodil. Domů. Kresba Jana StekU/ca Letníbouřka v Drnholci Jan Skácel Zahřmělo v dálce. Vítr zvedl prach vysoko k nebi. Potom spadl déšť. Padaljak mladý zedník z lešení a zůs tal ležet. Zeměpila vodu i smrt. Zběsile o po tůčky bila kopyta polekaných spřežení. A na rovinách křižovaly blesky. Všechna loňská sláma hořela. mrazem. Tehdy každá větvička a tráva byla zatavena do kusů čirého ledu, a tak mahalebky v proti slunci záři ly jak nejdražší benátské lustry. Dodnes nevím jaký objektiv, filtr, film nebo čí fotografické umění zachytilo všechnu tu krásu. M ně se to nepodaři l o. Pálava v iděná z krajiny nebo lépe krajina, z níž lze Pálavu pozorovat, to je fotografický ráj. Je v i dět odevšud. Mává prapory oblaků, vykukuje nad vinicemi a h řebenáči střech, také nad slune čnicemi a klásky trav. Její silueta se dramaticky měn í, jedeme-li od severu k jihu, a je skoro stejná, díváme-li se od Kolb nebo z Dunajovických kopců. Na letním nebi bývá jen tmavším odstínem modři, zato před d eštěm č i za v ě trných dnů říj na je i z dálky v id ět každou její skálu. V mém rodném kraji, vzdáleném padesát ki lometrů odtud, se řík á vá, že Pálava je jako ležící panna. Tato okolnost nutí dědky, jimž je poezie nahony vzdálena, aby při jízdě lokálkou nepropásli místo, odkud je vidět v celé kráse, jak kraluje nad jihomoravskou rovinou. Děti pak se na ni dívají s kopce sv. Jakuba, kam chodívají na pou ť. Pálava - a to jsem si nechala nakonec - je ovšem také zrcadlení v tůních luhu. Nonstop tu probíhá obřad zázračného spojení. Nahoře vyprahlé sucho a dole blahodárné vlhko lužní krajiny. S t ačí seběhnout po svahu Děviček dolů, natáhnout holinky a lovit záběry. Téměř na všech bude silueta kopců, jak se zrcadlí ve vodách protknutá meči orobinců. Nadšenci ověšeni špičkovou technikou i stařičkými ikontami tu fotografují ostošest. Cvakání závěrek je někdy silnější než kuňkání žab. Ale to jsem si trochu zavzpominala na luh pod Pálavou, který už neexistuje. Současnou Pálavu nad velkou louží už fotografuje se zaujetím málokdo. Nejde to. ~~~rr(jooufi<b~ UDRžITELNÝ ROZVOJ - JIžNí MORAVA 13

16 Nové Mlýny - staré a nové Michal Franek Novomlýnské nádrže jsou stále vděčným a živým tématem a vlastně každý rok je co psát. H o v oří se o nich jako o modelovém území, jako o nej větš ím světovém experimentu svého druhu, jako o příkl adu konsensu eko logů a techn iků. Vzletná slova. Skuteč nostje, zdá se, trochu všednějš í. Co bylo Pro nové či zapomnětlivěj š í čtenáře Veroniky snad neuškodí stručná rekapitulace. Vodní dílo bylo dokončeno napu štěním třetí nádrže těsně před listopadovou revolucí. Následné snahy eko logů o její úplné vy pu štěn í skončily po letech dohadování a odborného studování kompromisem. V březnu 1993 při jalo Ministerstvo životního prostředí Politiku k novomlýnským nádržím, ve které se pravi 10, že druhá a třetí nádrž bude trvale popuš těna o 85 cm. Nově vynořené břehy, zejména v prostřední nádrži, budou do plněny umělými ostrovy a využity pro přechod biokoridoru přes vodní plochu. Tento biokoridor mě l pókračovat po jižním břehu t řetí nádrže a propojit tak lesní komplexy nad ústím Svratky a Jihlavy s národní přírodní rezervacf Křivé jezero pod vodním dílem. Za další rok byla prostřední nádrž vodního díla vyhlášena přírodní rezervacf Věstonická nádrž. Ostrovy Mezitím se dále zkoumalo a projektovalo, až byly navrženy tři umělé "ostrovy". Vznikají tak, že se ve výústních tratích Svratky a Jihlavy těží sacím bagrem sedimenty. Potrubím jsou vedeny do prostoru druhé nádrže. Tam na ně čeká kamenná n áruč b ře hových opevněni, ve které se rozlévají. Naproti všem předpovědím získává tato u mě l á plocha velmi brzo tuhou konzistenci a začín á zarůst at. Zatím je ze tří plánovaných postaven jeden "ostrov", ve sku tečnosti ovšem poloostrov, o ploše asi 12 ha. Samotný fakt budování umělý ch ostrovů i jeho technologie jsou opět p ředmě tem mnoha diskuzí. Nádrž se totiž sama pom ěrně rychle zazemňuje. Podle odhadů - nepřistoup í-li ovšem správce k bagrování dna - to nepotrvá déle než 50 až 100 let. Mnohým se zdá proto zbytečné vynakládat miliony na dopravu sedimentů a budování umělých pevnin. Navrhují pouze usměrňovat sedimentač ní proces. Tato jednoduchá myšlenka má ovšem odpů r ce i ve správci díla - Povodí Moravy a.s. I když se navenek tvář í, že jim budování ostrovů přidělává jen práci, ve skutečnosti řeš í jejich problém co se sedimenty ve výústních tratích řek. Pokud nebudou odtěženy, změní hydrologické podmínky v dolním toku. Navíc hrozí při prudké velké vodě jejich náhlé rozplavení, které by přece jen kontaminované sedimenty zvedlo a zakalilo by jimi nejen vodu v nádrži, ale i pod nádržemi. Druhá část sporu se týká technologie výstavby os trovů. Jak již bylo uvedeno, čerp ají se sedimenty do kamenných hrází. Podle názoru některých odbo rníků nemá tento materiál tedy kámen - v nivě dolního toku co dělat, je zde cizorodým prvkem. Navíc jsou jím již opevněny hráze vodního díla. Problém je však v tom, že investor není ochoten přistoupit na technologii jinou. A to z dů vodů finančních i provozních. Napří klad haťování, jako další varianta, je n áročné na ruční práci Snížením hladiny vznikla malá vnitrozemská delta. Zleva doprava je vynořené koryto Svratky, uprostředjedno obtokové rameno, při jehož pravém břehu dochází k mohutnému ukládání sedim entů. Foto Michal Franek a tudíž i dražší. Navíc prý nezaručuje dostatečnou odolnost proti narušení, zejména prudkým vlnobitím, které není na nádržích ničím vzácným. Spor má i svou třetí stránku. A tou je výška ostro vů. Povodí Moravy hodlá vybudovat ostrovy tak, aby mohlo po jejich dokončen í Kamenná hráz a dopravní potrubí pro sedimenty. Vlevo voda nádrže, vzadu vynořená plocha, vpravo uměle vršený " ostrov". Foto Michal Franek 14 NOVÉMLýNY----- ~-U~l1'lL'illJfl<r.2)

17 'YG~Il~ DIl1lf1 ~ " Nově vy/loře/lé břehy nepřipom ínají v ničem prorokovaná bahniště. (V pozadí kostelík sv. Linharta.) Foto Michal Franek opětovně zvednout hl adinu. Um ělé "ostrovy" by se tím sk ute čn ě ostrovy staly, neboť by došlo k opě to vn ému zaplavení vyn ořeného dna kolem nich. Nová země, stará voda Tyto nově vynořené pl ochy svým s oučasným stavem opět odborníky trochu z a sk o čily. Zcela oslyšely hlasy šk arohlídů, prorokujících dlouholeté bahni té plochy plné komárů. Okamžitě po obnažení nastoupil zárůst bylinami a dnes dosahuje po čet rostlinných druhů přes d vě stě. Můžeme zde najít dvou leté vrby, a to jak z výsadby, z naplavených větví, tak i obražením mnoho let po n ořených starých vrb. Mezi nimi se pak d ař í i osikám. Snížení hladiny prospěj e i tvorb ě t'ltdého luhu, jehož zástupci - dub letní, jasany, jilm se z ačí nají obj evovat. Vzestu pnou tendenci má osidlování bezobratlými, vyn ořené plochy si oblíbili i ptáci - bah ňá ci, kulíci říč ní, č ejky chocholaté, konipasi l učn í. Pro iniciativní zájemce je vhodné dodat, že zprávy z několi kale téhb monitoringu p říro d ního prost řed í nádrží vydala Agentura ochrany příro dy a krajiny formou sborníku (Vodní dílo Nové Mlýny, a co dál? Bmo, 1997/). Dalším příjemným překva pením jest kvalita vody v nádrži. Její prudké zhoršení bylo druhým vztyč en ým prstem odpůrců snížené hladi ny. Jak však dokazují sledování, kvalita vody nižší hladinou n eu t r pěl a. Nedošlo, a zřejmě ani nebude docházet, ke kyslíkovým mě více, i když n ěkteré s výškou hladiny pří mo nesouvisejí. Existují mnohé výhrady 'k in tenzivnímu rybářskému obhospodařová ní i k výkonu myslivosti. Dalším střetem bude vedení biokoridoru po jižním břehu třetí ná drže v úseku mezi Pavlovem a Dolními Věs tonicemi. Na hladinu prakticky hned navazu jí strmé břehy Pálavy a není možné tam vt ěs nat záro veň biokoridor a rekre ač ní pláže. S taří vodohosp od ář i Od samého z ač átk u novomlýnské causy byli vodohospodáti proti snížené h l a din ě a jejich postoj se n emění. Za povšimnutí stoj í například vodo hospo d ář ská hra s č í s l y. Z hlediska vyhov ě ní nasmlouvaným odběrům vody pro n ě předs tav uje objem 30 mi li on ů ku bíků (rozdíl mezi hladinami) obrovskou ztrátu. Pokud se však mluví o povodň ov ém efektu snížené hladiny, jedná se najednou o zanedbatelných dvacet milion ů k ubí k ů. Nutno při znat, že druhý argument - bagatelizující sníženou hladinu - je reálný. Uvedený objem p ře dst av uje při po vo dňovém průt oku kolem dvou set vteř inových ku bíků asi jednodenní zdržení vlny (za pl ať ale pánb ůh za ně). Chyběj í cí voda pro o d běr y však kulhá na obě nohy. Je třeba si u vědo mit. že z plánované rozlohy závlah přes padesát tisíc hek t arů bylo vybudováno pouze kolem sedmnácti tisíc. A to závlahy z prvé nádrže nejsou sníženou hladinou dotčeny. Jak přiznávají i správcové díla, dnešní odběry jsou schopni bohatě zab ezpeč it i se sníženou hladinou. A tak přibyl další argument - elektrárna. Nejen že snížená hladina snižuje výkon stávající turbíny. Snižuje i výkon nové, ještě nenarozené turbíny, kterou chce Povodí Moravy do elektrárny za. budovat. Povodí Moravy a.s. jako správce díla nikdy nehoře l nadšením pro skutečnou ekologizaci díla a vytrvale dával ústy svých představitelů defi citům. V souvislosti se snížením se neko najevo, že trvalé snížení hladiny, předepsané nala ani epidemie botulismu. Politikou ministerstva životního prostředí, Z hlediska růs tu příro dn ích hodnot území je nehodlá akceptovat. Při jarním přesunu části tak jediným negativním jevem přímo vyvola "vodních" kompetencí na min isterstvo zemědělství (vodohospodáři toužebn ě a dlouhodo ným nižší hladinou zvýšená návštěvnost. Ob líbeným cílem vý l etů, zejména letních rekre bě očekávané) se všechny podniky povodí antů na dolní a horní nádrži, se stal kostelík ocitly v novém rezortu. Politika MŽP k Novým Mlý n ům se rázem stala pro správce svatého Linharta v bývalém Mušov ě. Kromě toho, že trpí sama památka, dochází k rušení vodního díla "cizím" dokumentem. Bude teď hnízdících pt áků. Zejména v období od břez záležet pře d evším na úřed n ících ministerstva na do č ervn a by měl a být nádrž p ře d naruši životního prostřed í, jak nový stav zvládnou, teli chráněn a. Dalším atakovaným územím je jak (spíš zda vůbec) budou schopni jednat tzv. západní val podél toku bývalé Svratky s novým pánem vod. s n ově budovaným ostrovem, oblíbené to místo táboráků a beček. Co bude Negativních jevů je kolem nádrží samozřej Od roku 1993 až do dnešního dne bylo vydáno n ěk ol ik rozhodnutí týkajících se snížené hladiny v nádržích. Sama hladina pak několikrát svou úroveň změnila, a ť už na zák l adě z míně n ých rozhodnutí, svévolných kroků správce nebo díky povodním. Zatím poslední rozhodnutí z říj na roku 1997 prozatím stanovuje mim ořádnou manipulaci (tj. snížení hladiny) do konce září Těžko si lze před stavit, že Povodí Moravy po dok on č en í t ří plánovaných ostrovů znovu požádá okresní ú řad o sníženou hladi nu. M ůž e též vypracovat nový ma n ip u lač ní řád, tak jak mu dř ív e ukládala Politika MŽP. K tomu je však třeb a, mimo jiné, mě nit (p řed revolucí) nasmlouvané odběry. Stane-Ii se "nová krajina" nádrže se sníženou hladi nou zajímavou a p ř ijatel nou pro místní obce i okresní orgány, nebude snad zase tak jednoduché ji op ět zaplavením z n iči t. Čím m íň se do toho bude přírodě mluvit a víc s ní spolupracovat, tím bude n aděje větší. \)''(f9rr~diluikrzl NOVÉ MLÝNY IS

18 Přehrady nejsou řešením International Rivers Network V souvislosti s velkými záplavami na Moravě a v čás ti východních Čech v létě letošního roku se stále častěj i začíná hovořit o nutnosti vybudování dalších velkých přehrad na řece Moravě (nad Hanušovicemi), Bečvě (nad Hranicemi ha Moravě, Opavě (Nové Heřm ínovy ) a Třebovce (nad Českou Třebovou). Vodohospodářsko-betonářská lobby tak pouze oprašuje letitá technicistní řešení navrhovaná již v padesátých letech a odmítá diskuse se zastánci řešení citlivých k příro dě a krajině a v neposlední řadě i peněžence daňových poplatníků. Není proto j istě na škodu podívat se na otázky a odpovědi o velkých přehradách, vypracované Mezinárodním hnutím proti velkým vodním dílům v rámci organizace International Rivers Network (Mezinárodní říční síť). Otázky a odpovědi vybral a přeložil RNDr. Michal Kravčík, CSc., z košické nevládní organizace tudia a voda. Čo je to verká priehrada? Korko existuje velkých priehrad? Vodohospodársky priemysel definuje vefkú priehradu alco priehradu vyššiu alco 15 metrov (vyššiu teda alco štvorposchodová budova). Na svete existuje viac alco talcýchto velkých vodných diel. Viac alco 300 z nich sú tie najvačšie - mamutie diela, ktoré odpovedajú urči tým kritériám, ako je výška (najmenej 150 metrov), objem priehrady atd. Ktoré krajiny majú najviac týchto velkých priehrad? Čína má asi velkých priehrad. USA sú na druhem mieste s asi priehradami a za nimi nasleduje bývalý ZSSR, potom Japonsko a India. Brazíliaje na desiatom mieste s asi 516 velkými priehradami. USA majú najviac n aj vačš ích vodných diel - 50, za nimi nasleduje ex-zssr, Kanada a Brazília s 16. Korko sa ich buduje dnes? Množstvo dokončených velkých priehrad sa znížilo z asi ro čne od p aťdesiatych rokov na asi 160 ročne na zači atku rokov devaťdesiatych. Viac alco velkých vodných diel bole vo výstavbe na začiatku roku Ku krajinám s najvačším počtom rozostavaných velkých priehrad patrí v súčasnosti Čína, Turecko, Južná Korea a Japonsko. Prečo existuje taká silná opozícia proti velkým priehradám? Vefké priehrady vyprovokovali opozíciu z početných sociálnych, environmentálnych, ekonomických a bezpečnostných dovodov. Hlavným dóvodom celosvetovej opozície je obrovské rnnožstvo obyvaterstva vy sťahovaného z ich pódy a domov ov kvoli vodným nádržiam. Talc isto utrpelo živobytie mnohých milión ov rudí žijúcich pod priehradami kvoli ich negatívnym účinkom, alco je strata rybných revírov, kontaminovaná voda, zníženie množstva vody a zníženie úrodnosti pofnohospodárskej pódy i lesov následkom straty prirodzeného hnojenia a zavlažovania sezónnymi záplavami. Priehrady tiež podporujú rozvoj vo vode sa šíriacich chorob, alco je malária, leishmaniáza a schistozomiáza. Oponenti sa tiež domnievajú, že úžitok priehrad sa často úmyselne zvelič uje a že služby, ktoré nám velké priehrady poskytujú, by sa dali zabezpečiť účinnejšími a trvaloudržaternejšími prostriedkami. Povodně 1997 a vodohospodářské paradigma Vodoh ospodářské paradigma, tedy soubor metodologických koncepcí, určujících způsob hospodaření s vodou v krajině, lze v posledním století zjednodušeně charlů\terizovat takto: z říční s í tě se technickými úpravami stane vodohospodářská soustava. Voda bude akumulována v nádržích a její neškodný odtok bude zajištěn kapacitně při způsobenými upravenými koryty řek. Ty budou ohrázovány tak, aby byly pokud možno zcela omezeny rozlivy v říčních nivách. Na realizaci různých technických opatření, regulujících hydrologické procesy, byly v minulosti vynaloženy nemalé finanční prostředky. Jak je tedy možné, že st ač ily tři dny silných červencový ch dešťů k tomu, aby vznikly povodně s n ičivými následky pro lidi, jejich sídla a kulturní krajinu? O katastrofálních důsled cí ch letošních záplav svědčí bilance škod, prezentovaná počátkem září vládou Ceské republiky. Povodněmi bylo na Mo ravě a ve východních Cechách postiženo 538 sídel, zničeno bytů, dalších je d l ouhodobě neobyvatelných. Z provozu bylo vy řazeno 946 km poškozených a zatopených tratí, tři n á ct železničních stanic, bylo zničeno 26 mostů. Velké škody vznikly rovněž na úrodě na polích. Celkový objem škod byl ohodnocen částkou 60 miliard Kč. Vzhledem k tomu je pochopitelné, že je hledána odpověď na otázky, proč silné deště vyvolaly záplavy s tak katastrofálními důsledk y a co uči nit pro to, aby při jejich opakovaném výskytu v budoucnu byly škody omezeny. Technokratická odpověď by byla jednoduchá: vodohospod ářské paradigma u platňované v tomto století je správné a škody vznikly proto, že nebylo zcela realizováno. Je tedy třeb a urychleně věnovat potřebné fina nčn í p ros tředky na výstavbu dalších vodních nádrží, úpravy řek a zpevnění hrází, eliminující rozlivy. Celkové náklady na doporučov a n á technická opatření jsou jen v povodí Moravy odhadovány na miliard Kč, Takto formulovaná odpověď nepřipo u ští pochyby o správnosti minulých koncepcí, založených na přeměně potoků a řek v kanalizované vodoteče a následné ničím neomezené využití potočních i říčních niv pro výstavbu a zemědělskou produkci. Nesporně negativní důsledky uplatnění jednostranně technicistního řešení pro přírodu, narušení kontinuity přírodních procesů a snížení biodiverzity jsou chápány jako nutné zlo, kterému se nelze 16 PŘEHRADY NEJSOU ŘEŠEN1 ~~9rr~~,2J

19 W~~l1~ DIlufi ~ Korko rudí bolo premiestnených kvoli priehradam? Niečo medzi 30 až 60 miliónami, vačšina z nich v Číne a Indii. V súčasnosti sa kvóli vefkým priehradam musia vysťahovať asi dva milióny rudí ročne. Sú straty týchto vysťahovaných rudí náležite kompenzované? Takmer v každom prípade, ktorý sa študoval, došlo k tomu, že vačšina vysťah o valcov - obvykle chudobných farmárov a domorodých obyvatelov - v ďa l šom období ochudobnela ekonomicky a trpela úpadkom svojej kultúry, vysokou ch orobnosťou a úmrtnosťou, ako aj vefkým psychickým stresom. V niektorých prípadoch Iudia nedostali ani len zanedbatefnú náhradu za svoje straty. Tam, kde ju dostali, bola iba vefmi zriedkavo výplata dostatočná na kompenzáciu straty ich pody, domovov, práce a podnikania, a poda, ktorú dostali ako náhradu, bola obvykle horšej kvality či menšej plochy ako póvodné vlastníctvo. ~~9rr'(jooufi<r~? Kresba Jana Steklfka v kulturní, člověkem využívané krajině vyhnout. Dlouhodobé kraj i nně -ekologické analýzy vývoje krajiny Hčních niv i první výsledky komplexní anylýzy p říčin a důsledků povodňo vé katastrofy v kontextu naší kulturní krajiny ukazuj i, že přijetí jednostranně technicistnfho řešen í by m ělo v budoucnu katastrofální důsledky nejen ekologické, ale i ekonomické. Velké povodňové škody vznikly také proto, že technická opatření na tocích vytváře la dojem, že rozlivůmje navždy zab ráněn o, že při lokalizaci staveb a při využívání krajiny není třeba přihlí žet k rozsahu záplavového území. Vždyť v územních plánech celé řady obcí, postižených povodněmi, není inundační, záplavová čára ani vyznačena. Velké škody byly také na polích, vzniklých rozoráním po staletí kultivovaných nivních luk. Chybný před poklad, že k povodním nemůže nikdy dojít, vedl k neregulovanému agrárnímu a Ufbim izačnímu využití krajiny údolních niv. A tam, kde k tomu došlo, vznikly také nej větš í škody. Významnou satisfakci za dlouhodobé obtížné úsilí o záchranu posledních zbytků přirozené krajiny údolních niv představuj e pro státní ochranu přírody fakt, že v chráněných krajinných oblastech Litovelské Pomoraví a Poo dří (viz Veronica 3/97) a pří rodním parku Strážnické Pomoraví byly škody minimální. Samotná existence těchto území, kde rozlivy byly rel at ivně neškodné, při spěla nesporně ke z mírnění pov odňových škod, způsobených neovládanou povodňovou vlnou v dalších úsecích říčn ích niv Moravy a Odry. Pro p ří rodovědce je neoby č ejně po u čné vidět erozní i akum ulační procesy v přirozeném korytě Moravy ve Strážnickém Pomoraví, sledovat sedimentaci záplavových kalů v lužním lese a na loukách. Díky d lou hod obějš í vysoké letní zápl avě zde došlo k úhynu kopři v a bezu černého, ale nebyla narušena vitalita dřevin lužního lesa, které jsou adaptovány na periodické záplavy. Při tom přirozený charakter této části moravní nivy byl zachráněn opravdu v hodině dvanácté. Ještě před několi k a lety se diskutovalo o tom, že je třeba řeku tady regulovat, aby odtok vody byl zrychlen. Kdyby k tomu skutečně došlo, byly by celkové povodňov é škody ještě o ně co vyšší. Myslím, že lze nalézt ekologicky i ekonomicky trvale udržitelné řešení využití poto č ních a říčních niv v kontextu naší kulturní krajiny. Jako vždy při harmonizaci struktury a fungování krajinných systémů se bude jednat o řešení kompromisní, o kombinaci technických, biotechnických a biologických opatření. Vznik klimatických situací, způsobují cích extrémní srážky s následnými vysokými PŘEHRADY NEJSOU ŘEŠENí 17

20 - Rovina v prosinci Věra Fojtová o morov.ý sloup, o kapličku v polích OpIU sebe a den. Kofko půdy bolo zaplavenej vodnými nádržami? Na celom svete bolo zaplavených vodnými nádržami viac ako štvorcových kilometrov - obl as ť vefká ako Kalifornia. To predstavuje 0,3 % plochy půdy na svete, no význam tejto straty je vačší ako hovoria čísla, keďže údolia riek predstavujú tú najúrodnejšiu pofnohospodársku podu na svete ako aj lesné a mokradné ekosystémy s najbohatšou diverzitou. Kofko fudí zahynulo v důsledku pretrhnutia priehrad? V priebehu 20. s toročia zahynulo približne viac ako rudí (mimo Č í ny), ktorí boli zmetení 200 priehradami, ktoré sa zrútili č i boli predimenzované. Dve vefké priehrady, ktoré sa prelomili počas obrovského tajfúnu v čínskej provincii Henan v auguste 1975 sposobili podfa odhadov smrť fuďo m. Čínska vláda tajila túto katastrofu a svet sa o nej dozvedel až v roku Ludia zahynuli aj následkom zemetrasení vo vefkých priehradách, keď došlo k uvofneniu obrovského tlaku vody. Zemetrasenie o sile 6,3 Richterovej škály v priehrade Koyna v Indii zabilo v roku 1967 asi] 80 fudí. Aký je úžitok z vefkých priehrad? Vačš ina vefkých vodných diel sa buduje kvoli zavlažovaniu a takmer všetky naj vačš ie priehrady sú budované pre výrobu energie z vody. Takmer jedna patina svetovej produkcie elektrického prúdu sa vyrába vo vodných elektrárňach. Priehrady z abezpečuj ú aj ochranu proti povodniam, dodávajú vodu mestám a pomáhajú ku spl av ň o vani u riek. Vefa priehrad je viacúč el ov ýc h a plní dvojaké či viacnásobné už spomenuté úlohy. Naozaj potrebujeme priehrady na produkciu lacnej a čistej elektriny? Výroba elektriny z vodných elektrární je lacná - totiž keď je už stavba postavená. Problémom sú však ohromné náklady na budovanie vefkých vodných diel a dlhý čas na ich vybudovanie. Napríklad priehrada ltapu stála 20 miliard USD a budovala sa 18 rokov. Skutočné náklady na budovanie vodných elektrámí sú takmer vždy omnoho vyššie ako odhadované náklady - v priemere asi 030 %. Projektanti priehrad sú často vetmi optimistickí v tom, kofko prúdu ich priehrady vyrobia, avšak často zabúdajú počít a ť s dosledkami sucha, čo značí, že priehrady často vyrobia menej prúdu, ako bolo stúbené. ltapu vyrába asi o 20 % menej prúdu, ako sa predpokladalo. Keď sa tieto vysoké náklady, odsunuté termíny a riziká nízkeho prietoku rieky zap o čít ajú do nákladov na elektrický prúd, stáva sa vodná energia drahou formou výroby prúdu. Vodnú energiu nemožno však považovať ani za č is t ú, pretože ni č í riečne ekosystémy a má mnoho sociálnych dopadov. V medzinárodnom merítku sa súkromní energetickí investori radšej vyhýbajú vetkým vodným elektrárňam a dávajú prednosť investíciam do lacnejších a menej rizikových tepelných elektrární na plyn. Aké formy výroby prúdu teda podporujú kritici vefkých vodných elektrární? Váčši na elektriny sa využíva vo svete velmi neefektívne. Prioritou pred vy budovaním akejkotvek novej elektrárne by stále mala byť zvýšenie efektívnosti Víc už neuvidím. BI~itva větru holí nízké stmiště. Jako muž, který na sebe dbá. Muž, kte ť)! říká: Jsem starý, protože už nic nechci. průtoky a rozlivy je a i v budoucnu bude mimo rámec pří ro dních pro cesů, které člov ěk dokáže účinně o v li vňo vat. Následky če rvencových povodní ukázaly, že je úč e l né ponechat v okolí potoků a řek urč it ý prostor pro přirozený p růběh flu viálních proc es ů, přizpůsobit strukturu využití n ěkte r ý ch ú s eků krajiny údolních niv periodickým roz Hvům, zachovat nebo obnovit zde mokřady, nivní louky a lužní lesy. Naopak v urbanizovaných územích je třeba technickými opatřeními rozlivům zabránit. Na nákladech, které si výstavba a údržba p rotipovo dňo výc h hrází vyžádají, by se mě li do u rč i té míry podílet ti, kterým ochrana území p řed záplavami p ři náší bezprostřední užitek. Tím by se zabránilo zbytečnému plýtvání veřejnými prostředky. Kompromis ně je tř eba př istoupi t i k och ran ě zeměd ěls kých po zemků. Rozhod ně není veřejným zájmem úplná protipovodň ová ochrana všech polí v ří čn ích a p otoč n ích nivách. Škody na zeměd ě l ských kulturách tam, kde je vhod n ější pole p řeměnit na louky nebo zalesnit, by nem ě ly být hrazeny ze státního rozpoč tu ani jiných ve řejných zdrojů. Dlouhodobý účinek mají revitalizační opat ře ní v povodích, sm ěř uj ící ke zvýšení rete n ční schopnosti krajiny a zpomalení odtoku vody. Ekologicky pouč ení vodoho spo d ář i jsou schopni adekvátní re vi t ali za ční o patření naplánovat. Uskute č řlování programu revitalizace ří čn ích systémů je n esporně celospo leče n ským veřejným zájmem. Nabízím jednoduchou úvahu, jak u rči t minimální objem finan čních prostředků: jestliže stoletá voda vyvolala škody za 60 miliard, po skytněme pro revitalizace, vedoucí nesporně ke zlepšení hydrologické situace v povodí, roč n ě nejméně stý díl této částky, tedy 600 milionů Kč. Zdvojnásobení s ouč as n ě poskytovaného objemu prostředků na revitalizace se nám v budoucnu rozhodně vyplatí. A co nové vodní nádrže? Ocituji výrok vedoucího inženýra vodohospodářského úřadu, který uvedl již v roce 1947 profesor Vladimír Úlehla v knize Napojme prameny: " Nepo třebuj eme s tavě t mamutích přehrad. S tač ily by beztak jen k tomu, aby záplava sahající jinak nad klasy, sahala jen pod klasy." Uplynulo půl století a čer vencové povodn ě ukázaly, že měl pravdu. Antonín B uček Psáno pro Veronicu a Ochranu p řírody 18 PŘEHRADY NEJSOU ŘEŠENf \>llsll'\!ooufi<r.21

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Vybrané modelové situace z oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava

Vybrané modelové situace z oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava Vybrané modelové situace z oblasti Biosférické rezervace Dolní Morava Ing. Jan Vybíral Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1.101 NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1.101 NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.1.101 NÁRODNÍ PARK

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje

Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY. Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje Tabulka A VÝSLEDKY ZJIŠ OVÁNÍ VNÍMÁNÍ KRAJINY Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje A.1a ásti reliéfu krajiny, které považujeme za nejvíce vnímané obyvateli obce [po ty obcí] Výskyt

Více

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA)

Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Posouzení vlivů SeStra II na životní prostředí (SEA) Michal Musil 22. února 2012 Seminář Jak probíhá příprava SeStra II Obsah prezentace Základní informace o SEA Postup SEA Zapojení veřejnosti Co SEA je

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí ODESílATEL: RNDr. Alena Vopálková ředitelka odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 10010 Praha 10 ADRESÁT: Rozdělovník V Praze dne Čj.: 5. srpna 2014 51437/ENV/14 1731/62014 Věc:

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji

Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji Záchranné programy programy péče ve Zlínském kraji Základní dokumenty záchranných programů - Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janerio 1992 - Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Bok Miroslav Ing. arch. Kamýcká 941 165 00 Praha 6 Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing.

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Na území první zóny národního parku je dále mimo jiné zakázáno:

Na území první zóny národního parku je dále mimo jiné zakázáno: 5.1.101 NÁRODNÍ PARK Národní parky jako rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichţ rostliny,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody 4. prosince 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana přírody Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody Ochrana přírody strana 2 Úvod Teoretický

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Finanční možnosti ochrany přírody

Finanční možnosti ochrany přírody Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

CHKO Brdy regulace umisťovánía povolovánístaveb a územníplánování

CHKO Brdy regulace umisťovánía povolovánístaveb a územníplánování Konference Brdy v roce 2016 z pohledu územního plánování a ochrany životního prostředí CHKO Brdy regulace umisťovánía povolovánístaveb a územníplánování Ministerstvo životního prostředí odbor zvláštníúzemníochrany

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ OBJEDNATEL: OBEC MORAŠICE DATUM: 09/2014 NÁVRH ÚP MORAŠICE 2 Zastupitelstvo obce

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

Vymezení rezervace a její poslání. (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá v okrese žaár nad Sázavou v katastrálním územi Milo~na parcelách

Vymezení rezervace a její poslání. (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá v okrese žaár nad Sázavou v katastrálním územi Milo~na parcelách - 8 - Příloha č. 2 vyhlášky č. 6 /1991 Sb. ~!!~!!EY~~!! - - -~-! -~_B_! g_~_!; _! _ t; _!t; ~-i~i! _2~b~~~~é-E~~m2 Cl. 1 Vymezení rezervace a její poslání (1) Rezervace C t y ř i p a 1 i c e se rozkládá

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková

Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny. 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Územní plán a jeho důležitá úloha v ochraně přírody a krajiny 23. 11. 2011 Ing. Hana Kašpaříková Inteligentní a kulturní lidi, včetně úředníků, nemusí do ochrany přírody a krajiny nutit právní předpis.

Více

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí

Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci 7. výzvy Operačního programu Životní prostředí ZVEŘEJNĚNO DNE 8. 12. 2008 1 Výběrová (hodnotící) kritéria v Operačním programu Životní prostředí

Více

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.

Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních

Více

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj

Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Bytový projekt Skanska Milíčovský háj Podklad pro jednání s občanským sdružením Hezké Jižní město Praha, 19.12.2012 Úvod 1. Společnost Skanska a občanské sdružení Hezké Jižní město ( dále jen HJM ) vedou

Více