Komunita a zdraví. Communitas (lat.) spoleenství lidí. Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005

Transkript

1 Komunita a zdraví Communitas (lat.) spoleenství lidí Podle Mareš J.: Komunita a zdraví, Praktický léka. 12, 2005

2 Pocit sounáležitosti, sociální identity Jak funguje sociální skupina? Co podporuje pocit sounáležitosti? Jaké jsou zde sociální vazby, hodnoty a normy? Jaké jsou zde podprné a sebezáchovné mechanizmy. Jaké jsou zde zdroje pi zajištní zdravotní a sociální pée, podprné a sebezáchovné mechanizmy? Jak mže být rozvíjena spolupráce v péi o zdraví na úrovni komunity, msta, jak zapojit dobrovolníky, svépomocné organizace, rodiny. Princip subsidiarity.

3 Komunita v sociologii Sociální útvar - vyznaující se: - zvláštním typem sociálních vazeb mezi jeho leny - specifickým postavením navenek, vi širšímu sociálnímu prostedí - díve mikrosvt, v nmž bylo možno prožít celý život od narození do smrti

4 Polarity Život v tradiní pospolitosti na vesnici x život v prmyslových aglomeracích Život v malých obanských spoleenstvích x život v globalizované spolenosti

5 Komunita x moderní spolenost Znaky komunity: spolen sdílený geografický prostor spolené pouto (jazyk, historie, kultura, pracovníinnosti, sdílené zkušenosti) neformální vztahy, kontakt tváí v tvá kohezivita (pocit sounáležitosti, identifikace len se spoleenstvím (sem patím) sdílené hodnoty, normy chování, morálka leadi, pirozené autority, neformální vzory, tvrci veejného mínní lidská solidarita, vzájemná pomoc, sebezáchova spoleenství

6 Komunita x moderní spolenost Moderní spolenost: Odcizení Diktát trhu, konzumu Obchodníetzce Masová kultura, media Reklama, manipulace veejným mínním Formální organizace, byrokracie, sociální pozice a role Stát jako garant služeb pro obany Kontrolní strategie státu (zákony, dan, rozpoet)

7 Komunita v programu Zdraví 21 (WHO) Domov a jeho okolí Pracovišt Školy Místní spoleenství, msta

8 Komunita v materiálech WHO Otawská charta (1986) Místní prostedí: Kde lidé žijí, uí se, hrají si a kde je jim poskytována zdravotní pée Kde jsou jasn vymezeny hranice innosti Kde rozpoznáme své partnery pro spolupráci, pro projekty Kde lze sledovat a mit dopad intervencí na zdraví Prostor pro realizaci udržitelných zmn ve spolenosti

9 Komunita a ovlivování zdraví (determinanty zdraví v komunit) Životní prostedí (hygiena, preventivní medicína kvalita ovzduší, vody, pdy, klimatu, pracovní prostedí, školní hygiena) Sociální prostedí - osobní - v malých skupinách - v širším spoleenství (v obci, ve škole, podniku, domov dchodc, církvi)

10 Charakter komunity Srdená, velá, vstícná, otevená, bezpená Uzavená, chladná, odmená, direktivní, ohrožující Každá komunita má své: - Hodnoty, sdílené zkušenosti - Zvyklosti, tradice - Požadavky na chování (vzorce, normy) - Sociální tlaky na jedince (sociální kontrola)

11 Skupinová koheze Specifinost vztah mezi jedincem a jeho sociálním prostedím Vnitní soudržnost komunity Zkušenost: nov píchozích lidí, kteí se odlišují - etnickou píslušností - náboženstvím - vkem - zdravotním stavem Vliv na zaazování lidí po vážném úrazu, amputaci konetin, vyléených narkoman, duševn nemocných apod. do bžného života ve spolenosti!!

12 Socioekonomická diferenciace komunit Komunity se liší uvnit nebo mezi sebou podle: Výše píjm Zamstnání Postavení v zamstnání Zpsobu a lokality bydlení Vzdlání Etnika Náboženství Vku Trávení volného asu Zdravotního stavu V ekonomicky rozvinutých zemích tendence k vytváení sociáln homogenních komunit (mizí soužití lidí s rozdílným spoleenským postavením x sociální gheta)

13 Sociáln znevýhodnné komunity Sociální stres Stresogenní faktory sociální povahy: - nízký píjem - nezamstnanost - velké sociální rozdíly, nízká koheze komunity - sociální izolace, exkluze, vylenní - vysoká hustota obyvatel na malé ploše - špatné bydlení - život v instituci - nízké vzdlání - rozpadající se nebo nefunkní rodiny - konflikty a násilí - alkoholismus, drogy

14 Stigmatizovaná komunita (socio-spatial stigma) Lokality se špatnou povstí, neutšeným prostedím, zanedbané sociáln vylouené Negativní dopad píslušnosti k takovéto komunit Oblasti, kde je život ohrožen potenciálními riziky, a to: - apatií a lhostejností, nechutí nco mnit - ztrátou sebedvry a sebeúcty - nedvrou k druhým - nezájmem o služby, vetn zdravotnické - nkdy odmítáním, až agresí vi majoritní spolenosti (obviování, odmítání pomoci)

15 Násilí v komunit Dsledek sociálního stresu Mezi dvma komunitami nebo mezi píslušníky jedné komunity Mechanismy vzniku násilí nejsou pln objasnny Domácí násilí: - týrání, zneužívání a zanedbávání dtí - znásilnní, týrání, zneužívání a zanedbávání blízké osoby Další formy (kriminalita) ublížení na tle, zabití, vraždy, sexuální násilí Dopravní nehody Obchodování s lidmi (omezování svobodného pohybu, lidských práv) Násilí v zamstnání mobing, zanedbání bezpenosti, Sociáln psychologické malignity násilí v institucích

16 Negativní dsledky sociálního stresu Vyšší kojenecká úmrtnost Vyšší morbidita dtí Vyšší morbidita a invalidita dosplých (deprese, úrazy a násilí, infekní nemoci, kožní nemoci, sexuáln penosné nemoci, stomatologické problémy, diabetes, TBC) Vyšší mortalita dtí i dosplých (socioekonomický gradient)

17 Salutogenní (pozitivní) vliv komunity Stabilní sociální situace Malé rozdíly mezi lidmi Velmi dobré vztahy v široké rodin Velká soudržnost celé komunity Sociální opora, solidarita v zátžových situacích (samoléící, ozdravná funkce)

18 Píslušnost ke komunit Vdomí významu své komunity ( My ) Jedinec má pocit: -lenství - vlivu - uspokojování svých poteb - sdílení emoních vztah (sociální opory), pocit sounáležitosti Pomáhálovku vyrovnat se s prostedím (situací) Ovlivuje jeho ochotu se angažovat, mnit své chování, a to i ve vztahu ke zdraví (akceptace zdravotních program)

19 Sociální poteby lovka Pyramida uspokojování poteb lovka: 5. Poteba seberealizace, osobního rstu, rozvoje 4. Poteba sebeúcty, uznání, nezávislosti, identity 3. Sociální poteby lidských vztah, píslušnosti, dvry, pomáhat druhým, být informován 2. Poteby bezpeí, stability, zdravotní pée, sociální jistoty, finanní odmny, bezpeného prostedí 1. Základní tlesné poteby potravy, sexu, tepla, nemít bolest (Maslow)

20 Community empowerment Práce s komunitou Zlepšování podmínek pro minority, ohrožené skupiny Podpora skupinové koheze, lepších vztah v komunit, vzájemné komunikace, ochoty k soužití

21 Komunitní pée ve zdravotnictví a v sociálních službách Pednáška na 3. LF UK PhDr. Hana Janeková PhD. Škola veejného zdravotnictví Institut postgraduálního vzdlávání ve zdravotnictví Bezen 2007

22 Komunitní pée Poskytovat intervenci a podporu na správné úrovni a ve správné podob tak, aby pacient/klient/uživatel služby dosáhl co nejvtší úrovn nezávislosti a kontroly nad svým životem.

23 Komunitní pée Systém služeb odborné pomoci a podpory v komunit (ve spoleenství, v bžných životních podmínkách) a komunitou (spoleenstvím - využitím pirozených zdroj komunity - nastavením bžné populace k akceptování všech, jakýmkoli zpsobem znevýhodnných, oban a pipravenosti být jim dle svých možností pirozen ku pomoci)

24 Tradiní institucionální pée x komunitní pée Oficiální zdravotnický systém - nemocnice, léebny, ústavy - medicínský model pée Aktivní participace veejnosti v místní komunit, podpora místních iniciativ, koordinace širokého spektra služeb v uritém regionu - rzní poskytovatelé, rzné formy pée vycházející z poteb uživatel

25 Komunitní pístup v péi o zdraví v primární péi v péi o staré lidi v péi o duševn nemocné v pediatrii v rehabilitaci v péi o lidi s postižením v sociální práci

26 Cíl komunitní pée o zdraví ešit zdravotní problémy tam, kde lidé žijí udržet lovka co nejdéle v jeho prostedí, podpoit jeho sociální zalenní (pirozená sociální sí, vzdlávání, pracovní uplatnní, volný as) posílit sobstanost, podpoit schopnosti, kvalitu života podpoit neformální zdroje pomoci (rodinu, dobrovolníky) podpoit svépomoc (zplnomocování)

27 Proces rozvoje komunitní pée Nutnost koordinace zmny paraleln s transformací institucionální pée. Postupný rozvoj obou forem: - draz na kvalitu služeb - návaznost (pozor na duplicity, nedostatenou nebo nadbytenou péi, epizodickou péi) - pedcházet morálním a ekonomickým škodám (Itálie, USA)

28 Komunitní služby služby poskytované v míst bydlišt snadno dostupné, nízkoprahové vycházející z poteb jednotlivc i komunity zaízení malá, podobná pirozenému sociálnímu prostedí podpora zdraví, nezávislosti, normálního života polyfunknost, kontinuita pée služby umožují setrvání klienta doma spolupráce s rodinami, podpora rodin integrovaná do života komunity otevená vi zmn informace

29 Znaky komunitní pée Vychází ze zdroj komunity a realizuje se v komunit Vychází z poteb lidí (identifikace ohrožených osob - doplování chybjících služeb) Interdisciplinární pístup, týmová spolupráce Sít služeb Orientace na klienta a jeho nejbližší okolí (rodina) - šance a volby, informace

30 Znaky komunitní pée Nové modely sociální a zdravotní pée - case management, plánování pée, terénní pée, peer programy, osobní asistence, kluby, sociální centra, strategické plánování Nové typy institucí (denní centra, pechodné, podporované, chránné zamstnání, chránné bydlení)

31 Situace v komunitní péi u nás Prudký rozvoj 1990 Zákon o sdružování oban - obanská sdružení NNO, OPS, církevní organizace - Diakonie, Charita Financování - stát, kraje, obce (veejné zdroje - nadace, sponzoi (soukromé zdroje)

32 Jak rozvinout komunitní službu Akní tým - ujasnní cíle, cílové skupiny, poteb, princip - diskuse s budoucími uživateli služeb Prezentace pedstavitelm obce - upesnní cílové skupiny a poteb (nebo zakázka obce/státu) Definice zdroj (finanních, lidských) Dlouhodobý výhled (veejný závazek) Stanovení jednotlivých krok - krátkodobých, dlouhodobých

33 Práce na komunitním projektu Brainstorming problém (zdraví senior) Obraz výchozí situace (není nic) Obraz cílového stavu (senioi mají spoustu aktivit, které prospívají jejich zdraví) Aktéi (vlivné subjekty - jejich moc a síla, jejich vliv pozitivní, negativní, neutrální stakeholdei nap. podniky, spolky, školy) Naše silné stránky a slabosti (SWOT analýza) Strategie k dosažení cíle (projekty, objekty, PR)

34 Strategie k dosažení cíle Zpesnní cíle a cílové skupiny (komu, kdy, jak) Pelivá analýza všech informací a faktor Fázování - dílí cíle, malé kroky Výkonný tým - rozdlení rolí Implementace - realizaní fáze Pedpoklady (kvalita, dvryhodnost, otevenost, informace, spolupráce) Hodnocení dosažených výsledk kriteria kvality, úspšnosti (spokojenost uživatel, personálu)

35 Komunitní plánování Tým pro komunitní plánování na úrovni obce, kraje Potebné informace: Sociodemografická struktura regionu Ohrožené (znevýhodnné) skupiny Stávající sí služeb - sociální, zdravotnické, státní, nestátní, privátní Hodnocení - mezery, nedostatky, chybjící pée/služby Stanovení priorit a cíl Definování a rozdlení zdroj

36 Komunitní služby Proces deinstitucionalizace Humánnjší - dostupnjší (v ase, prostoru, finann); lovk jako celek (jedinená bytost); lovk jako souást komunity/rodiny Terapeuticky efektivnjší (léba vztahem, smyslem, aktivitou) Pi zavádní nemusí být levnjší

37 Komunitní pístup v institucích Význam komunity pro uspokojení základních lidských poteb - pocity píslušnosti, lenství ve skupin, pátelství, solidarity, radosti, my - prožívání dvry, intimity - potvrzování vlastní hodnoty, identity lovka

38 Rizika umístní lovka v instituci Problém adaptace kehké bytosti v novém prostedí Deprivace v uspokojení základních psychických poteb (zdravé míry stimulace, bezpeí a jistoty, sociálního zalenní, lásky, identity, sebeurení, seberealizace) Posílení závislosti, nauená neschopnost, ztráta sobstanosti Porušení kontinuity života, ztráta zájmu, motivace, stav pežívání Celkové zhoršení zdravotního stavu Zhoršení kvality života

39 Rizika institucionalizace pro personál: Stereotypnost práce, rutina, nezájem, nuda Fyzická a psychická zátž, práce pod tlakem, vyerpání, stres Neuspokojení z výsledk, celková nespokojenost Bezradnost, bezmoc, nedostatek spolupráce ze strany klient Nepátelské postoje vi peovaným, syndrom vyhoení Agresivní emoce a projevy (fenomén špatného zacházení, týrání) Direktivní ízení, napjaté interpersonální vztahy, neešené konflikty

40 Obyvatelé a potenciální klienti velkých DD sdlují: - v tchto zaízeních se necítí doma - nemohou rozhodovat o svém život - jsou ím dál závislejší na druhých - nemohou uplatnit svoji individualitu - žijí naprosto izolovan

41 Pejí si: - mít domov (místo, kde mají soukromí a mohou rozhodovat o svých vcech) - zstat lenem spoleenství, do kterého patí - zachovat si samostatnost - mít jistotu, že se o n nkdo postará, když se zhorší jejich zdravotní stav

42 Promna institucí - demedicinalizace - zmenšit rozmry - humanizovat, zlidštit (respekt k soukromí, program blízký životu, aktivizace) - individualizovat (respekt k lidské bytosti, možnosti volby, prostor pro svobodné jednání) - zkrášlit (podoba domova) - kultivovat vztahy (pomáhat, ne sloužit; pracovat na spolené vci) - úcta k lovku (vetn terminologie) - otevít se svtu (rodina, dobrovolníci, komunita) - otevená budoucnost (možnost návratu, pechodné pobyty)

43 Architektonické a koncepní zmny: Úprava interiéru tak, aby vznikl pocit intimity, domova Separace individuálního a spoleného prostoru Dlouhé chodby pojmenovány jmény ulic Dvee pokoj upraveny jako vstupy do byt nebo dom (zvonky, schránky) Centrální prostory pro setkávání lidí ( náves ), pavlae Kavárny, cukrárny, kadenictví, restaurace Napojení na služby v komunit Draz na píslušnost lovka k menší skupin klient a k jednomu týmu peovatel (posílení dvrnosti vztah)

44 Možnosti: Transformace velkých institucí do podoby chránného bydlení, bydlení v malých skupinách Projekty bydlení senior a lidí s postižením v komunit (v bytech, v domech, v bžné zástavb, mezi ostatními lidmi)

45 Zrušení institucí - návrat lidí se sníženou sobstaností z nemocnic, léeben, ústav a domov dchodc zpt do jejich domov a komunit Pedpoklad: 1) Dobe zvládnuté propouštní a pechody z jednoho prostedí do druhého 2) Existenci organizací, které dokážou zajistit a zkoordinovat potebné služby pímo v komunit, provozovat chránné byty nebo malá komunitní centra, nabízet podporu v domácnostech klient.