^ ;< tn. s, A, ''Aí'':'.:!'

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "^ ;< tn. s, A, ''Aí'':'.:!'"

Transkript

1 ... --Jí.4'

2 ^ ;< tn s, A, ''Aí'':'.:!'

3

4 /'.v..\" '.. '>A' _

5 MASARYKOVY PROJEVY A EI ZA VÁLKY I

6

7 MASARYKOVY PROJEVY A RECI ZA VÁLKY I / STANISLAV MINAÍK, SMÍCHOV

8 .^^"^^ c

9 S^sdkládáme eskoslovenské veejnosti nkolik významných poliíických projev presidenta republiky T. G. Masaryka, pednesených v dob jeho innosti v Rusku v lét roku Z nich eskoslovenská veejnost nejen pozná, jak pesn a hluboce odvodoval Masaryk svj boj proti Rakousko- Uhersku, ale pochopí také, ze za takovýmto vdcem a uitelem šli Cechoslováci s nadšením, láskou a obtavostí, jež naplnily obdivem celý svt. Šli nejen z vlasteneckého nadšení, v citovém rozechvní, ale šli z hlubokého pesvdení a s jasným pochopením, jak situace svého národa v dané historické chvíli, tak i povinnosti, vyplývající z této situace pro každého opravdového echoslováka. Nemohlo býti pochybnosti a váhání : Masaryk vyložil, pouil a pesvdil. Projevy Masarykovy obsahují také etné cenné pokyny programového rázu pro další politiku eskoslovenské republiky jak vnitní, tak vnjší. Zvlášt významné jsou dnes projevy Masarykovy o pomru esko-polském. Znovu dokazují, kolik zde s naší strany bylo dobré vle a pochopení pro opravdové zájmy polského národa. Za hranicemi, v Rusku, Poláci s velikou radostí rozšiovali tyto projevy Masarykovy a vidli v jeho propagaci myšlenky polské samostatnosti velmi cennou podporu svých snah, zejména pro tábor spojenecký a vro demokratickou veejnost svtovou. Projevy otiskujeme ve znní, uveejnném v echcrslováku'* a v Slovenských Hlasech'', tiskových orgánech Odboky pro Rusko eskoslovenské Národní

10 Rady; oba listy vycházely týdn, Slov. Hlasy" za finanní podpory Slovenské Ligy v Americe. Odboka byla od kvtna 1917 a je dosud vdím orgánem eskoslovenského hnutí na Rasi a prof T. G. Masaryk byl za svého pobytu v Rusku jejím pedsedou. Smíchov, 10. bezna 1919, P. Maxa.

11 Problém malých národ a válka. (chaslovák. ro. III. íslo 99. z 3.(16). ervna 1917.) V elmi je rozšíen názor, že malé nárcdy nemohou, ba že nemají býti samostatnými; nestaí si prý hospodásky, nejsou s to bránit se vojensky a ani kulturn nedovedou jíti samostatn. Historie uí, že vývojem vznikají státy a národy veliké, malé politické a národní jednotky chtj nechtj podrobují se velikým. Je to v zájmu lovenstva i malých národ samých. Tento názor o roli malých národ je zejména rozšíen v zemích velikých; drží ho liberálové, obzvlášt ekonomití, ale také sociální demckraté-m a r x i s t é, žádající vtší hospodáské jednotky, Také se uvádí argument jakoby humanitní, že lovenstvo spje ke svtové jednot. Tyto dni na p. etli jsme sta Ivanova-Razumnika (JI,'Ljio Hapo^a 9. ^la^) v tomto duchu; Srbm pohlceným Rakousko-Uherskem(He>iaiJioc-6Li ^x^okc míím^b' v Srbsku, byli by dokonce sjednoceni;»malinké«státy jsou pouze doasným buferem mezi srážkami svtových imperií. Docela tak argumentují pangermanisté; tmi je dokázáno, že malí národové vbec nemají práva na existenci, jen velicí a ovšem nejvtší Nmci. Nebudu se proti tmto názorm pouštt do filosofických úvah; podívejme se na fakty, fakty statistické a historické.

12 v Evrop je 27 suverenných stát, poííáme-li totiž Nmecko a Rakcusko-Uhersko za stát jeden; je stát 52 (resp. 54), poítáme-ii jednotlivé nmecké státy a Uhersko vedle Rakouska. Nechci rozhodovat, jestli v tomto pípad se má také poítat Nmecko a Rakousko- Uhersko. 2 tchtc 27 (52) jsou veliké státy pouze 5: Rusko, Nmecko, Rakcusko-Uhersko, Anglie, Francie; dva jsou prostední: Itálie, Španlsko, ostatek 20 jsou malí. Tch malých opt jscu rzné kategorie: a) A^ndorra, San Marino, Monace, Lichtenstein, Luxemburg, erná Hora, Albánie a ím (papežská stolíce) ; b) Rumunsko, Belgie, Nizozemsko a Švédsko jscu z malých stát nejvtší, kdežto c) Dánsko atd. tvoí stední velikost. Rozumí se, že tato klassiíikace je do znané míry libovolná; velikost se mže odmovat ist kvantitativn, ale také kvalitativn. Pangermanísté upírají Francii název velikého státu, upírají ho i Rusku a proto podle jejich thecrie o vyvolencstí nmeckého národa zstává jim vlastn jediný veliký národ v Evrop Nmci; ostatní jsou menší a malí.a proto nemají práva existence. Nmci jsou ureni vládnout Evropou a svtem. Pangermanísté dokazují svou thesi také historicky. Nuže, jaké jsou fakty historické? Je pravda, byly vytvoeny veliké státy a ty pokusy se as od asu opakovaly; vznikly takto íše Alexandrova, ímská (západní východní) Francká ímskonémecká Španlskc-rakouská Francouzská a Na- 8

13 poleonova. Avšak práv tyto veliké íše se vtšinou brzy rozpadaly. Od XVIIL stol poínajíc vidí se podvojný historický proces; vznikají státy vtší^^ ale vznikají také státy menší a malé. Nmci a Italové sjednotili se z etných malých stát v jednu velikou íši; ovšem, byl to v cbcu pípadech jeden národ, jenž pekonal své stedovké rozdrobení. Vedle vzniku sjednoceného Nmecka a Itálie vznikla ada malých stát z balkánských národ: Srbové, ekové, RumxUni, Bulhai, Albánci. Možno k nim pipojit Sanics; Polska zanikla, ale Finsko se stalo pod Ruskem samostatnjším a také nutno ukázat na rozšíení Švýcarska (1789). Historie tedy nedokazuje, že malí národové a státové zanikají; naopak dokazuje docela zjevn, že malí národové se osamostatují. Vedle toho vznikají také státy vtší a veliké, tak zv. svtové, ale v potu nepatrném. Vznik všech tchto stát, i malých i velikých, nutno v nové dob pipsat uznání národnostního principu; jménu národnosti sjednotily se Nmecko a Itálie, ve jménu národnosti osvobozeni národové balkánští. Podrobnjší rozbor tchotc ve historického zjevu zabýval by se arci i jinými initeli vývoje, zejména tím, že od XIX. století poínajíc v Evrop všude pomrn rychle pibývalo obyvatelstva; pro náš úel staí, co uvedeno. Nynjší válka má pro malé národy veliký, ba rozhodující význam. Spojenci, zejména státníci anglití a francouzští, president Wilscn prohlásili právo malých národ

14 a stát; válka pece vznikla tím, že Rakousko-Uhersko, podporované Nmeckem, se vrhlo na malé Srbsko; N- mecko se vrhlo na malou Belgii. Podle programu Spojenc je úkolem války politicky reorganisovat Evropu na základ národnostním. V Evrop, jak eeno, je 27 stát; národností je mnohem více, alespo 60 70; je divný fakt, že nemáme dosud pesné statistiky národ a že ani správného ísla nemžeme udat. Pi vší významnosti národnostního principu národností problém není ješt pesn zpracován. Fakt, že je národností tém tikrát tolik, kolik je stát, znamená, že vtšina stát je národnostn smíšená. Skuten ist národních stát je velmi málo; Andorra, San Marino, Liechtenstein, Luxemburg, Monaco, Nizozemsko, Norsko a Švédsko (je ást Laponc), Portugalsko a Španlsko (znaná ást portugalského náeí). Jen tyto docela malé a nkolik stedních stát lze pokládat za ist národní; ostatní státcvé jsou smíšeni, veliké i malé. Pravidlem ve smíšených státech jeden a to panující národ tvoí majoritu, ostatní národové jsou v minorit; jen Rakcusko-Uhersko je unicum politické, tam minority Nmci a Maai panují nad majoritou slovanskou a románskou. Vbec Evropa národnostn poskytuje ti charakteristické ásti a sice pibývá národ smrem od západu k východu. Na západ jsou vtší státy a vtší národové; vedle nich jsou docela zvláštní národnostní úlomky nebo 10

15 zbytky Baskové ve Francii a Španlsku, Keltové v Bretagni, v Skotsku, Walessku a Irsku. Na Východ Je Rusko národnostn velmi pestré; ruské centrum na okraj inách na západ, na Kavkaze a severovýchod má znaný poet menších a malých národ. Mezi Západem a ruským Východem táhne se od samého severu [cd Severního Mysu) na balkánský jih (Mys Matapan) zóna malých a menších národ: Laponci, No~ rové a Dánové s Islandci, Švédové, Finové, Estonci, Lotyši, Litevci, Poláci, Lužiané, echoslováci, Maai, Srbochorvati, Slovinci, Bulhai, Rumuni, Albánci, Turci (celkem 19). Jestli se Malorusové uznají za docela zvláštní národ, pibude o národ více; nkteí jazykczpytcové (i slovanští) rzní Kašuby cd Polák, Slováky od ech, Horní Lužiany od jižních atd. v tom pípad by íslo národ ovšem vzrostlo. V této stedoevropské zón velikost jednotlivých národ je velmi rozmanitá; nejvtší jsou Malorusové a Poláci, stední velikosti Rumuni, Jihoslované, echoslováci, Maai. Politicky nkteí z tchto národ jsou samostatní; máme státy dánský, norský, švédský, srbský, rumunský, bulharský, ecký, albánský, turecký. Uhry jsou tém samostatný, jako Finsko. Nesamostatní jsou Laponci, Estonci, Lotyši, Litevci, Poláci, Slovinci, Lužiané, echoslováci, vtšina Srbcchorvat se ást Rumun, ek, Bulhar. 11

16 Pcliticky ne j akutn jší a nejvtšího významu je úsilí o samostatnost Polák, echoslovák a Jihoslovan; jsou to nárcdové vtší, národové, již byli samostatní, národové se znanou kulturou (zejména echové), národové, kteí by v každém ohledu docela dobe, ekonomicky, politicky i kulturn mohli býti ve svém samostatném stát! Národové ostatní v této zón mají také politické požadavky; ale bu se jedná o jistý druh autonomie v jinanárcdním stát, nebo (Laponci vbec nemají politického úsilí) o spojení s majoritou tvoící samostatný stát. Tato zvláštní zóna národ má v historii Evropy zvláštní a veliký význam, ona je také v této vcjn nebezpená pro mír Evropy a ona tvoí vlastní cíl boje. V ní vznikla vojna. Rakousko a Nmecko napadly malé Srbsko. Nmecký»Drang nach Osten«tlaící se dvojím smrem jedním z Pruska, druhým z Rakouska je trvalým pokusem podmanit si národy stední zóny; práv proto, že jsou menší a slabší a že se pcsud nedovedli trvale spojit. Nmci, Pruskc-Rakousko, jeden národ po druhém snaží še zotroit stará taktika Horatia Césara divide et impera, S druhé strany, z východu, Rusko taktéž postupovalo proti této zón malých národ. Plnjší rozbor problému malých národ zabýval by se ješt mnohými spornými a zajímavými body; o této orientaci musí býti ješt pedvedena jedna otázka. Národnostní princip vyžaduje totiž národní rovno- 12

17 právnost. To znamená, že národní individualita malých národ musí býti uznána vedle individuality národ velikých. Neekám scholastické námitky, že na p. Zyrjané v Rusku nemohou pece žádat samostatnost jako Poláci nebo echové; rozumí se samo sebou, že malí a menší národové hospodásky a vojensky jsou práv slabší; také kulturní instituce (školy atd.) malých národ budou skrovnjší. Avšak pes tyto kvantitativní rozdíly kulturní individualita uvdomlých národ je rovnoprávná. Malí národové jsou» analogií «k tak nazývanému»malému«lovku; je zásluhou socialismu, že vybojoval pro tohoto malého lovka a práv pro nho politickou a již i sociální rovnoprávnost. A stejn bží v mezinárodním práv a politice o uznání»malých«národ. Je proto smutný fakt, že socialisté, demokraté a liberálové nedovedou pochopit demokratický význam principu národnostního, zejména v otázce malých národ: spravedlnost sociální a politická vbec vyžaduje se pro slabé proti silným, pro malé lidi, pro malé národy. Je smutné, že ruští socialisté bez kritiky pijímají pedsudek imperíalistické buržoasie, najm nmecké, pedsudek reakcioná a absolutistv. A že skuten bží jen o politický pedsudek, o politickou povru, myslím i z této skizzy musí býti jasno. A je tudíž také jasno, že spojenci, prohlásivší rovnoprávnost malých národ, opravdu bojují pro demokracii a pokrok. T. G. Masaryk. 13

18 Profesor Masaryk hostem eskoslovácké stelecké brigád y.*) (echoslovák, roc. 3., íslo 107. z 19. srpna (1. záí) 1917.) Jl ijel. Pijel, znlo ze všech úst a radost vyzaovala z oí všech tch, s kterými jsem se setkával toho dne. Pijel již, vyprávli o tom bratí z prvého pluku. Jíž je tu, ujišoval mne horliv jeden z vojín. Ano, pijel, pijel skuten námi všemi tak dlouho toužebn oekávaný a vroucn všemi milovaný náš vdce prof. Masaryk. Pijel za námi, pijel podívati se na eské, svobodné eské vojsko, které s takovou nedokavostí ekalo na jeho píjezd a které zachváceno bylo nesmírnou radostí pi prvých uritých zprávách o pibytí milovaného vdce, echoslovácká stelecká brigáda je rozložena ve dvou vtších vesnicích Ukrajiny. Nádherné okolí, plno zelen a strom, nescházejí ani rybníky a malý potek. Všichni cítíme se jako doma, je nám jakoby sem pevezen byl kousek drahé naší vlasti. Jenom svatý Petr jak se zdá, ne pátelil se ješt s naším revoluním hnutím. Práv tehdy, kdy eské vojsko s takovou nedokavostí ekalo svého hosta, spustil se silný déš, který po celý den ne- ) Oznaení»bngáda«není zcela pesné. Byla tehdy již divise, zvaná I. eskoslovenská stelecká divísc M. J. Husí, jež mla 3 pluky úplné a jeden tvoící se. 14

19 ustával. Masaryk pijel drahcu do msteka P.,**) kde na nádraží pijat byl velitelem brigády, veliteli pluk a estnou stráží. Z nádraží odpravil se do vesnice, kde je ubytován prvý pluk. Déš neustával po celý den i veer. Vojáci vykukovali mokí ze stodol a opakovali:»to bude pkná paráda, tc se Masaryk málo potší!«nicmén na druhý den ráno bylo všem leheji u srdce. Usmálo se slunce a spolu pišel rozkaz odpraviti se na pehlídku. Brigáda rozestavila se na pkn vybraném míst. U vchodu na slavobrán stkvl se nadpis»na zdar!«a vlály ervenobílé i husitské prapory. U stedu byla tribuna, zdobená chvojím a husitskými znaky. Hudba hraje intrády a prcf. Masaryk vjíždí do stedu brigády doprovázen brígádním velitelem pluk. Mamontovem, leny Národní Rady i nkolika místními hosty, mezi nimi hrabtem V. Znjí eské povely, se, prapory sklánjí všecky pluky vzdávají zbraní est vdci revoluního hnutí. Naposled vzdává est i prvá eská dlostelecká baterie. Masaryk se usmívá i objíždí v koáe jednotlivé pluky, oddlení strojních pušek, pionýr, dlostelectva atd. Zdraví se s jednotlivými oddíly, které odpovídají boulivým»na zdar!«pak vojska shromažují se okolo tribuny, kde místo zaujímá prof. Masaryk, pedstavený vojsku velitelem brigády. Masaryk vlídn se usmívá, a když zavládlo ticho, promlouvá k shromáždným v hlavních rysech toto: **) Polonnoje na dráze Kyjev-Woloczyska. Pozn. vydav. 15

20 Bratí! Dkuji Vám í panu plukovníkovi za pivítání. Chci íci jen nkolik slov o tom, co znamená eský voják zde. To slavnostní uvítání, ta paráda, o tom já nevoják nemohu podati úsudek. Toto vaše shromáždní znamená, že eský národ stojí v revoluci proti Rakousku a Habsburské dynastii. Majorita celého svta vyslovila se proti Rakousku a Nmecku, celé lidstvo protestuje proti rakcusko-nmecké politice. Já nechci nic více dosáhnouti než pouze to, aby si byl každý vdom, pro bojuje a vy zde všichni to víte. Rakousko vyhlásilo válku Srbsku. Stát 51 mil. vrhl se na stát 4 a pl mil. z dvodu, že národ srbský je nebezpený rakouskému státu. Bratí Srbové mohli by býti hrdí na to, jak vysoko je Rakousko ocenilo. K Rakousku pipojil se 70 mil. národ nmecký, který spolen s Rakouskem vrhl se na 4 a pl mil. národ srbský. To byl zloin. My známe Rakousko a jeho protislovanskou politiku. Za národem srbským stálo v prvé ad Rusko a postavilo se po bok bratrského Srbska i vyhlásilo válku Nmecku a Rakousku. Na stranu, kde bojovalo se za právo, pipojila se Francie i Anglie. Tak povstala válka Slovanstva proti Germánm, proti n- meckému panovaství a dnes bojuje proti Nmecku celý svt. Jak vyhlásilo Rakousko válku? Bcznásaproti nám. Rakouská vláda neradila se ani s jedním eským poslancem. V tom je zloin, v tom je ta rakouská perfidie. Rakouská vláda znala, že každý eský politik vyslovil by se proti válce se Srbskem. Proti válce vyslovili se v první ad eští vojíni, kteí byli posláni 16

21 D Srbska, li vzdávali se hromadn. Bratí! Vzpomete, v roce 1912 byly naše sympathie na stran Srb a ulhar, My posílali jsme do Srbska celé vagóny poebných vcí, posílali jsme lékae, milosrdné sestry peníze. Vy víte, že rakouská vláda tžce nesla tyto 2ejné projevy, ale tehdy netroufala si proti nám vy-.oupiti. A za krátko potom ml eský voják stílet do bského národa. V tom byla ta nejvtší períidie. Však íští vojáci odpírali poslušnost a celými pluky pecházeli 3 Srbska, Vy bratí, pokraujete v jich píkladu proti akousku a Nmecku. Vy jste eské vojsko, vojsko, 'eré protestuje proti tm bezprávím. Co Rakousko :)mýšlelo a jak pochopilo, co my chceme, toho máte úkaz v tisících obtí, které byly dovleeny do žalá které byly pro svoje prctirakouské sm^ýšlení popra- :vány. tte v novinách, kolik bylo provedeno konskací u eského lidu? eský dlník a eský lovk 2smí dnes projeviti svoje sympathie. Polský poslanec aszynski, který není naklonn naší politice a který 1 s vládou rakouskou ne v takové cposici, prchíásil ve lmovn, že v Rakousku za této války bylo popraveno lidí. To je úžasné, to jsou obti strašné, toto íiznání je veliká brutálncst, na kterou my nesmíme zacmenouli. To vše volá o pom.stu. Dnešní program válcích stran je heslo: :> Mír pro budoucnost. «Ale s nároem nm.eckým. není možný mír, s ním nutno bojovati ž na n ž. A n o, n ž na nž, až dokonce, ož n ení nelidské! Bratí! Ped vámi stojí ne- 17 2

22 pítel, který není sentimentální. Naše povinnost káže nám prcto bojovati až do smrti. My dnes musíme všichni do jednoho státi proti Rakousko-Nšmecku. Rakousko je dnes poprušteno, je istým sluhou Pruska. Rakouská armáda, jak vy sami dobe víte, je promíchána nm.eckou. Stát a dynastie, která vzdá se vojska i politiky, není státem. Proto je Rakousko, Víde, sluhou Berlína. Tím již Rakousko samo donutilo nás k protestu. My takové Rakousko nechceme, nemžeme pijímati a stojím.e zásadn proti nmu, R echy a Uhry spojily se s Rakouskem dobrovoln. Je tedy podle práv a zákona náš národ samostatný. Mli jsme jen spolenou dynastii, nic více. Když císa nmecký potlail husitství, když nárcd byl pokatclitn a Jezuité vtloukali nám náboženství katolické, upadla i naše kultura. Habsburkové konfiskovali nám tehdy tyi ptiny pdy a odevzdávali ji do rukou cizácké eládce, která nemla nic spoleného s eským národem. Pišel rok Ferdinand uznával práva eské koruny. R znamená sliby echm, jejich krví kupují se vítzství v Itálii. eská krev tee za Rakousko i v reku. A co bylo ze všech slib? Habsburkové vyrovnali se s Maary s Maary a ne Uhrami r a vznikl dualismus rakousko-uherský. A toto nebylo nic více než organisování násilí proti nám. Palacký tehdy vyslovil se: Byli jsme ped Rakouskem, budeme i po nm. Od tch dob šel stálý boj konstituní proti Vídni a v 70. roce císa Frant. J, vydal reskript, ve kterém uznal všecka naše 18

23 >ráva a slíbil, že se dá korunovali za eského krále, ^le slibu F, J. I. nedostál. To je in hanebný, nízký, ile vlastní Habsburkm, Habsburkové za dlouhého palování pracovali pouze systémem lži a falše. A my, r roku, ekli jsme konen jasn, že je již dosti ch kompromis a toho strachu ped Rakouskem. Já lám vyznávám se ped vámi, že jsem dlouho myslel, že le dá Rakousko petvoiti v stát zbudovaný na demckraických zásadách. Ale poznal jsem, že poctivosti nedá le oekávati od Rakouska již v roku, kdy byl sem po druhé zvolen do íšské rady. Od té doby také itál jsem již v píkré c posici proti vlád. Stál jsem ' píkré opcsici proti zahraniní politice, kterou Rakousko vedlo, proti organisovanému násilí, proti falši i lži. A když 1914 Rakousko vyhlásilo válku, byli jsme lepipraveni. A když picházely zprávy, že eští vojáci ;dpírají Rakousku povinnost na válených polích, že vzdávají se do zajetí, aniž by kdo díve byl mezi nimi igitoval, když slyšel jsem, jak jednají moji voliové, ehdy ekl jsem sám sob:»i ty musíš vykonati svoji )ovinncst nyní,«a dnes, kdybych byl mladší, stál bych :u mezi vámi jako voják. Ale i já bojuji. Všecko to, co ^y zde dláte, všecky -j^aše úspchy my spracujem.e diplonaticky, vykládáme naše požadavky a pání celému ;vtu. Vte, brati, ti mít i r\ o n ^ 1^1^ gtranpl íde smrt na bojišti je smrt estná, je to smrt lepší než o strádání hladem a žaláování Habsburky, Doufám 3evn, že dcbudete dalších úspch, že vaše ady se 19

24 v krátké dob zmnchanásobí. Ruská vláda po dkazech u Zborcva má k vám dvru a dá nám všeho, co potebujeme. Má k vám dvru vláda, tšíme se dve i vrchního vojevdce. My zvítzíme a proto na shledanou, brati, ve svcbodných echách a svobodném Slovensku. Plukovník Mamontov, velitel brigády, podkoval prof. Masarykovi i v krátké a obsažné ei vybídl všecky k svornosti a slibu, že všichni vrni jsouce starým husitským tradicím, posíleni duchem starých božích bojovník, pijdou za prapory husitskými a strašní nepíteli, praví boží bojovníci 20. století, neustanou díve, dokud vrah nebude pokoen a prapory husitské nezavlají nad osvobozenou eskou vlastí.»pislibte našemu diktátoru, milovanému prof, Masarykovi, že donese í e husitské znaky v svobodnou echii!«hromové»na zdarl«je odpovdí na slova plukovníkova. Celé shromáždní obnažuje hlavy a pje:»kde dcm.ov mj,..«na to pluky a oddíly znova se adí a za zvuk»hej Slované* procházejí slavnostním pochodem ped prof, Masarykem. Po skoneném defilování prof. Masaryk sedá do koáru a ješt jednou objíždí všecky ady, loue se s jednotlivými ástmi. Mává kloboukem, uklání se a hímavé»na zdar!«letí za ním jako vlny rozboueného moe, které nikdo nemže zastaviti. Masaryk i hosté odjíždjí, vojáci vesele se usmívají, jsou šastní, že vidli»tatíka Ma3aryka«. Jsou hrdi, že všecko dobe dopadlo, že Masaryk byl spokojen, když pehlížel 20

25 Drvé eské revoluní vojsko, které vyrostlo z myšlenek, Ueré tu a doma rozséval. A na rozlouenou s ním zaílají pti pochodové písn. Snad ješt uslyší, vždy ioár dosud úpln s oí nezmizel. Snad uslyší jejich 3Íse, jejich srdce, která letí s ním, která patí jemu svobodné echii, V poli, dne 4. /1 5, srpna J. J. Bohuš. 21

26 e c h y a P o 1 s k a, (Beseda s prof. Masarykem.) (echoslovák, ro. 3.. íslo 107, z 19. srpna (1. záí; 1917, JN yní dlí v Kyjev známý uenec a politik, který hned na poátku války uprchl do Paíže, aby tam, volný od bdlé kontroly a terorismu rakouské vlády, bránil práva svého národa proti Vídni, proniknuté prušáctvím až do morku. Mluvíme o profesoru Masarykovi, vdci eských realist. Jeho válené vysthovalectví vyplynulo z týchž dvod, které také nejlepší polské politiky v království Polském pivedly k opuštní vlasti, aby ve vyhnanství, v Petrohrad, Londýn, Paíži, Švýcarsku, ím, pracovali k osvobození a sjednocení Polsky ve shod s dohody. mocnostmi Velký eský vlastenec pochopil tak jako oni, že politické znovuzrození eského státu ve spolku s Nmci bylo by jen chimérou, že v nejlepším pípad byla by to zdánlivá svoboda. Pochopil, že teba jít do dobrovolného vyhnanství, aby v celé plnosti mohl sloužit velikým ideálm svého národa, Nyní Masaryk po delším pobyté ve Francii a v Anglii zdržuje se v Kyjev, aby crganisoval innou úast esko- 22

27 slovenských dívisí v ozbrojeném boji s Nmci a aby pscbil na další vývoj eskoslovenské revoluce, která ješt ne\^'pukla velkým pcžárem, ale tlí stále, znepokojujíc Nmce svým supi avým dýmem vojenské obsírukce. Pobytu prof. Masaryka nad Dnprem využil jeden ze spolupracovník»dzíennika Kijowskiego«, aby z vlastních úst vynikajícího eského politika uslyšel zprávy o snahách eského národa a o jeho pomru k Polákm. A tato rozmluva stala se ním více než obyejné novináské interviev/y, stala se obšírnou zpovdí národní duše ech, Masaryk zaal tím, co mu nejvíce leží na srdci: uznáním rekovncsti polské a eské divise, bojující na ruské front proti Rakousku a Nmcm. Sdlil také dopisovateli, že ve Francii se tvoí eský korpus a že to je další rozvoj té revoluní innosti, která zaala v echách hned po výbuchu války. eské pluky odpíraly poslušnost, anebo se vzdávaly do zajetí Srbm a Rusm. Tato pasivní revoluce byla opravdu lidová a národní. Celý národ eský stál za ní a jeho nejlepší synové, jako Kramá, Kloíá a mnozí jiní, práv za to trpli nebo dosud trpí v žaláích,»pruský pangermanismus«, pravil Masaryk,»pedevším pohltil Rakousko-Uhersko a takové Rakousko»pro forma «my podporovat nemžeme, ba už ani nesmíme. To znamená naše revoluce, to znamená eské vojsko, bojující na bojišti ruském a francouzském. Politika Rakouska vi Slovanm byla vždy nepoctivá 23

28 a nyní je naprosto závislá na pruských vlivech. Tato váika musí konen lidem cievnti oi, musí je pesvdit, že Rakcusko-Uhersko je mrtvola umle udržovaná pi život berlínským uskokem, Rak:usko-Uhersko je tak slabé a neduživé, že bez pcmcci nmecké íše bylo by už dávno rozbito Ruskem. Vždy i Srbové na hlavu porazili rakouské vojsko a jen s pomocí Hindenburg a Mackensen byli zdrceni. Ale práv tato slabost habsburské monarchie dala jí úpln do rukou Prušák. Proto jsem se v této válce pipojil k naším eským vojákm, proto jsem se postavil proti Vídni a Budapešti a pracuji ze všech sil pro vítzství spojenc. Domáháme se úplné nezávisí icsti eských zemí spolu se Slovenskem. Pijímám.e úpln právo sebeurení národ, víme v možnost reorganísace Evropy na národnostních základech. Rakousko-Uhersko pekáží tomuto úpln pirozenému právu a proto musí být rozdleno na své pirozené ásti, A jak si pedstavuje Masaryk samostatnost eskoslovenského státu? Na tuto otázku dává on pirozen cdpovd* trochu všeobecnou a snad vzhledem k rzným otázkám, svázaným s touto válkou, a k rznorodnosti mnohých národních zájm hodn nejistou, ale ve svých zásadních myšlenkových základech úpln správnou,»samostatnost eskc slovenského státu pedstavujeme si v organickém spojení s osvobozením celé Polsky a všeho jižního Slovanstva. Tyto ti úlohy podm.iují se vzájemné a tvoí vlastn jeden politický program. 24

29 Na to se proí.?4asaryk rczhcvohl o pomru ech a Pclska v djinách a upozornil na významný fakt, že n- mecké nebezpeí vytvchlo tsnou vzájemnost cbou kultur, eské a polské, a že vlivy polské literatury a vliv polského pcvstaleckéhc heroizmu pispl k zrevolucionování ech, kteí v této válce již dokázali, že dovedou být nejen zedníky a kovái, nýbrž i vojáky své vlasti. Vbec rozdíly, dlící echy a Poláky, jsou stále menší. Aristokratizmus Polsky náleží již minulosti. Její demokratický vývoj je stále rychlejší a dle slov Masarykových»socialismus je nyní stejn u Polák jakc u ech na polovic rozhodným, politickým initelem«. Jablkem sporu mezi echy a Poláky bylo díve eské rusofilství, ale nyní, když carismus byl revolucí zvrácen, padá tato píina dívjších politických nedorozumní a spcr.»já aspo mohu tvrdit, že jsem carismus nenávidl nemén než Mickiev/icz, který se nemohl ubránit zoufalé myšlenky, že snad i bh je pro polský národ pouze carem a ne spravedlivým otcem, Ale po ruské revo-.. luci mohou se Poláci smíit s naší rusofilskou politikou. Já vdn podtrhuji slova Daszyského, který ve vídeském parlament prohlásil, že nyní Poláci docela m.ohou spolu s námi provádt slovanskou politiku. Já také vím, že Poláci pochopí a schválí naši protirakouskou politiku. Týž Daszyski pi jisté píležitosti upozornil na to, že v Rakcuskc-Uhersku za války bylo 25

30 utraceno tisíc lidí. To je Rakousko! Železo a krev, jak íkal a jednal Bismarck,«Masaryka, který je, jak známo, jedním z duchovních vdc radikálního svobodomyslného smru v echách, napluje jistými obavami to, že protikierikální stanovisko jeho národa mže být píinou nepátelství mezi echami a katolickou Polskou a mže se stát pekážkou jednotné politické fronty v další praktické práci k obrození obou zemí. Ale Masaryk hledí eský protiklerikalism vysvtlit jezuitskostí Rakouska a dodává, že»práv Poláci musí odlišovat katolictví, pravé katolictví od klerikalismu a jezuitství«. Vzhledem k obrovskému významu, jaký by ml pro oba národy co nejtsnjší pomr mezi echya Polskou, opený na vzájemné dve, docházející snad až k myšlence federace Masaryk doporuuje také, aby co nejdíve byl dohodou vyízen druhoadý spor o Slezsko, který dle jeho názoru má spíše význam hospodáský (slezské uhlí) než národní.»my i Poláci smi-ujeme k témuž cíli a musíme se ho domáhat spojenými silam.i. Bez svobodné Polsky nebude svobodných ech, ale i bez svobodných ech nebude svobodné Polsky. V našem zájmu je, abychom jedni i druzí byli co nejsilnjší, a v tom nám nemohou pekážet otázky druhoadé. Mohu íci, že od samého poátku stále stejn vysoko se svobodou ech a Slovenska sta- 26

31 vél jsem požadavek sjednocení a osvobození Polák, Srb, Chcrvat i Slovinc. Je jisté, že my, eši a Poláci, jako nejbližší sousedé dojdeme po válce k njaké zásadní dohod v otázkách hospodáských a snad i vojenských. Prozatím pracujme ze všech sil k vítzství našich spojenc a jich vedoucích politických myšlenek. Tak vypadá v nejhlavnjších rysech politické»credo«jednoho z nejznamenitjších eských uenc a pracovník, který všeobecn je považován za»genia politického realisniu«. Jsa dalek sn a doktrináství, je Masaryk skvlým typem praktického politika, který v zapletených pomrech rakcusko-uherské monarchie vždy se vyznamenával smyslem pro praktinost, ale zárove nikdy nespouštl s oka všelidské ideály, a chápaje dobe všecky nepostižitelné možnosti mezinárodního života, pedvídal tento obrovský pelom Evropy, který zaíná se splovat a dochází k vítznému cíli. Je tžko pedvídat, zdali v dalším vývoji pomry eskopolské se budou rí)zvíjet tak pímoae, jak si pedstavuje Masaryk, Pipouštíme, že ve vývoji nového života národ mohou se vyskytnout rzné pekážky a hráze, že naprostá vzájemnost nebude mezi námi vždycky možná, ale základní linie nejbližší politiky musí být pevná a jednotná k prospchu obou národ. A potvrzujeme také s opravdovou radostí, že celý zásadní názor Masarykv na obrovský proces evropské pemny, jehož jsme svdky, tsn se shoduje s vtšinou polského národa a jeho nejzralejších politických vdc. 27

32 Prcniášení»Pclskéhc kcla«v Krakov, pevrat ve veejném mínní království Polského a resoiuce polského sjezdu v Moskv jsou ne j výmluvnjším dkazem, jak rovnobžné jsou ideové i taktické cesty ech a Polák. (Dziemiik Pokki, 12. srpna 1917.*) *) Autorem interwievu je polský žurnalista a spisovatel p J. Bandrowskí, jehož sympatická kniha o eskoslovenském vojsku >Bílý lev< našla u nás tolik nadšených tená. Pozn. vydav. 28

33 ) R e pedsedu eskoslovenské) N á r o d n e i Rady prof. T. G. Masaryka,.«d r ž a n á v Moskv na Tu d o v o m shromáždní 15. augusta (Sienografický zápis dr J. Kudelu (^Slovenské Hlasy* ro , ze dne 28. srpna (10. zán) 1917). Dvatábcry. V slovanskom svte tvoí sa mne ho a mnoho nového. Vojna má pre Slovanov velký význam. Naším ciercm musí by vyjasnit si dokladné aký má význam táto svtová vojna. Vojna všeludská, svtová v tem smysle, že proti Nmecku a Rakúskc-Uhorsku a dvcm ích spojencom shlukli sa skoro všetky národy svta v jedno. Celá Tudstvo rozdlilo sa na dva tábory a tábor, v ktorom sa nacházamie m^y, tvoí chromnú vášinu. Už pcdla parlamentárnych a demokratických princip cv vášina vždy ixzhoduje politicky, a preto niet žiadnej pochybnosti, že ohromná vášina lovenstva sa vyslovila a vyslovuje proti Nmecku a Rakúsko-Uhcrsku. A ak je hlas ludu hlas boží, hlas chrcmnej vášiny celého lovenstva volá ííež proti Nmecku a Rakúskc-Uhorsku. To je v^'^znam tohoto boj a. 29

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Príjem v zahraničí. povinnosť podať daňové priznanie

Príjem v zahraničí. povinnosť podať daňové priznanie Príjem v zahraničí povinnosť podať daňové priznanie KEDY SA MUSÍ PODAŤ DAŇOVÉ PRIZNANIE? Podľa 32 zákona č. 595/2003 Z.z. o dani z príjmov, občan, ktorý je daňový rezident Slovenskej republiky a mal príjmy

Více

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku varianta A A Dvě vlasti Preissig se nejprve živil jako grafik a typograf v Čechách, roku 1910 se však rozhodl pro odchod do Spojených států amerických. Po téměř

Více

VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ

VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ VÝVOJ ČESKÝCH ZEMÍ - OPAKOVÁNÍ Obsahový cíl: - Žák si používá slovní zásobu k tématu Vývoj českých zemí. - Žák prokazuje znalost tématu doplňováním vhodných slovních spojení do vět. Jazykový cíl: - Žák

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_100 Jméno autora: Mgr. Lukáš Židek Třída/ročník:

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Nacionalizmus. Národ, keď nájde sám seba, žiť bude! -Dr. Jozef Tisa

Nacionalizmus. Národ, keď nájde sám seba, žiť bude! -Dr. Jozef Tisa Nacionalizmus Národ, keď nájde sám seba, žiť bude! -Dr. Jozef Tisa Čo je nacionalizmus? Podstata Vznik Delenie Predstavitelia Konflikty Obsah: Čo je nacionalizmus? natio = národ (lat.) prehnané vlastenectvo;

Více

Téma: První světová válka

Téma: První světová válka Téma: První světová válka Vypracoval/a: Mgr. Zdeňka Báčová TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Počátek konfliktu 28. června 1914

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

ŠPANIELSKO. Andorra. Francúzsko. Španielsko Stredozemné more. Počet obyv.: 46,5 mil. Hlavné mesto: Madrid MONAKO. Belgicko Nemecko

ŠPANIELSKO. Andorra. Francúzsko. Španielsko Stredozemné more. Počet obyv.: 46,5 mil. Hlavné mesto: Madrid MONAKO. Belgicko Nemecko Atlantický oceán Portugalsko PORTUGALSKO ŠPANIELSKO ANDORRA Andorra Španielsko Španielsko Počet obyv.: 10,5 mil. Hlavné mesto: Lisabon Počet obyv.: 46,5 mil. Hlavné mesto: Madrid Počet obyv.: 84,5 tisíc

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

REVOLUCE Revoluce ve FRANCII

REVOLUCE Revoluce ve FRANCII REVOLUCE 1848 1849 - rok 1848: vypuknutí revolucí na mnoha místech Evropy - cíl: rovnoprávnost, svoboda, samostatnost, sjednocení (Itálie, Německo) - různé důvody: nespokojenost, hospodářské potíže, nemožnost

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_443 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

první známý Napoleonův portrét z roku 1785 Průčelí Napoleonova rodného domu v Ajacciu

první známý Napoleonův portrét z roku 1785 Průčelí Napoleonova rodného domu v Ajacciu Napoleonské války Napoleon Bonaparte narodil se na ostrově Korsika jako syn advokáta v deseti letech vstoupil do vojenské školy a poté do armády ve 24 letech se stal generálem byl vynikajícím vojevůdcem

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější?

Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Ze kterých oblastí Země přichází do Evropy nejvíce lidí? Které náboženství je v Evropě nejrozšířenější? Roste počet obyvatel v Evropě? Kolik obyvatel má Evropa?? Která evropská města jsou nejlidnatější?

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu ZÁPIS DO SEŠITU Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_5 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci

Třicetiletá válka celoevropský důsledky se řešily na mezinárodní konferenci Třicetiletá válka léta 1618 1648 první celoevropský válečný konflikt primárně vyvrcholení sporů mezi katolíky a protestanty, sekundárně boj o politickou nadvládu v Evropě první válka, jejíž důsledky se

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA ALPSKÉZEMĚ-OBYVATELSTVO Mgr. Iva Švecová RAKOUSKO historie 1.stol. římský vojenský tábor Vindobona (dnes Vídeň) 13. stol.

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Mgr. Blanka Šteindlerová

Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 59 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně seznamuje s příčinami, průběhem

Více

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Obyvatelstvo. Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků. 1) Vysvětlete pojmy:

Obyvatelstvo. Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků. 1) Vysvětlete pojmy: Struktura obyvatelstva podle sociálních a kulturních znaků 1) Vysvětlete pojmy: a) rasa europoidní, mongoloidní, negroidní, mestic, mulat, zambo b) jazykový a územní národ, stát národnostně homogenní,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_96 Jméno autora: Mgr. Lukáš Židek Třída/ročník:

Více

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 PŘÍLOHY Příloha 1 Datová dostupnost počtu rozvodů a hrubé míry rozvodovosti v evropských uskupeních... 56 Příloha 2 Datová dostupnost počtu rozvodů v

Více

Ladislav Pohrobek Ladislav, řečený Pohrobek správou šlechty Čechy Jiří z Poděbrad

Ladislav Pohrobek Ladislav, řečený Pohrobek správou šlechty Čechy Jiří z Poděbrad Ladislav Pohrobek Zikmund Lucemburský umírá (r. 1436) bez dědice v Čechách vládne jeho zeť Albrecht Habsburský umírá r. 1439 Albrechtův syn se narodil až po jeho smrti Ladislav, řečený Pohrobek získal

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

A Dvě vlasti. Zdroj: Dopisy malíři E. Pacovskému, červen 1928, Literární archiv Památníku národního písemnictví.

A Dvě vlasti. Zdroj: Dopisy malíři E. Pacovskému, červen 1928, Literární archiv Památníku národního písemnictví. Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku varianta B A Dvě vlasti Preissig se nejprve živil jako grafik a typograf v Čechách, roku 1910 se však rozhodl pro odchod do Spojených států amerických. Po téměř

Více

První světová válka bitva u Hradce Králové

První světová válka bitva u Hradce Králové První světová válka přelom 19. a 20. století napjaté vztahy mezi velmocemi 1866 bitva u Hradce Králové Habsb. monarchie oslabuje, 1867 vznik Rakouska-Uherska 1870 prusko-francouzská válka území Alsaska

Více

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL ANOTACE NĚMECKO Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia dějepisu Program Učitelství pro základní školy obor Učitelství dějepisu pro ZŠ Výsledkem magisterského studia historie na KHI a obsahem

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

VI. Škola v letech

VI. Škola v letech VI. Škola v letech 7 - Ve školním roce 7/7 zstávaly v náhradních prostorách pouze dv. tídy. Zbývajících tíd bylo umístno v hlavní budov školy, i když stále ješt probíhaly drobné úpravy ped konenou kolaudací

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Erasmus+ Medzinárodná mobilita 2015/16. Eva Bikárová Bratislava,

Erasmus+ Medzinárodná mobilita 2015/16. Eva Bikárová Bratislava, Erasmus+ Medzinárodná mobilita 2015/16 Eva Bikárová Bratislava, 28.1.2015 Medzinárodná mobilita - mobilita medzi krajinami programu a partnerskými krajinami Kvalitatívny rámec: ECHE, medziinštitucionálna

Více

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná

Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná Praha březen 1848: schůze ve Svatováclavských lázních petice císaři liberální, národnostní, státoprávní požadavky X centralismu federalizovaná konstituční monarchie každého roku buď v českém nebo moravském

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s poválečným uspořádáním Evropy

Více

Platné a účinné medzinárodné zmluvy podľa 2 písm. x) zákona č. 595/2003 Z. z. v znení neskorších predpisov

Platné a účinné medzinárodné zmluvy podľa 2 písm. x) zákona č. 595/2003 Z. z. v znení neskorších predpisov Platné a účinné medzinárodné zmluvy podľa 2 písm. x) zákona č. 595/2003 Z. z. v znení neskorších predpisov Platí od 01.01.2015 Ministerstvo financií Slovenskej republiky podľa 2 písm. x) zákona č. 595/2003

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook

December 28, 2011. VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook VY_32_INOVACE_d_6_01.notebook Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) 1. světová válka opakujeme December 28, 2011 Registrační

Více

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce Otázka: Ústava a konstitucionalismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): barbora4.a - ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie?

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie? íloha. 1: Evropský modul výzkumu ICCS 2009 (evropský vdomostní test a evropský dotazník) vybrané položky Evropská unie (EU) a její instituce fakta 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? a) eská

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora

neoficiálního příštího Hitlerova nástupce, hlavního architekta nacistických vyhlazovacích aktivit a zastupujícího (dočasného) říšského protektora Druhá světová válka (1. 9. 1939 2. 9. 1945): Osa: Německo (včetně Rakouska a čs. pohraničí), Itálie, Japonsko (od 1941; včetně Koreje), Maďarsko, Finsko, Rumunsko (do 1944), Slovensko x Spojenci: Velká

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která

Více

Nepremeškajte šancu a doprajte svojmu dieťaťu, aby sa naučilo jazyk, ktorý v živote určite využije!

Nepremeškajte šancu a doprajte svojmu dieťaťu, aby sa naučilo jazyk, ktorý v živote určite využije! Máte doma šikovníčku alebo šikovníka a chcete, aby boli čo najlepšie pripravení na život? Dajte im príležitosť učiť sa jeden zo svetových jazykov, ktorým hovorí až 100 miliónov Európanov. Voľba nemčiny

Více

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis 1. Vývoj člověka a pravěk Periodizace období pravěku Charakteristika jednotlivých období 2. Starověké státní útvary Mezopotámie, Palestina, Egypt územní vymezení, charakteristika, periodizace, vysvětlení

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

STÁTY A JEJICH HRANICE

STÁTY A JEJICH HRANICE STÁTY A JEJICH HRANICE STÁT politické uspořádání společnosti vytváří si vlastní mezinárodní vztahy s jinými státy, zajišťuje bezpečnost a obranu svého území podmínkou pro existenci státu je jeho uznání

Více

II. SV boje operace Barbarossa

II. SV boje operace Barbarossa Zimní válka napadení Finska SSSR 11/1939 3/1940 tuhé boje, Finové donuceni požádat o příměří Rudá armáda obrovské ztráty (200 tis. vojáků, 2200 tanků a letadel) Německo získává přesvědčení, že SSSR není

Více

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Předmět : Dějepis Ročník : 9. Téma : Svět před první světovou válkou Autor : Mgr.

Více

Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu. která je podpořena. Franze Kaf- ky Staroměstské nám. Železná

Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu. která je podpořena. Franze Kaf- ky Staroměstské nám. Železná 1/1 1918-2008 Zuzana a Eugen Brikciusovi uvádějí pouliční výstavu Vznik Československa a cesta do Evropy slovem i obrazem která je podpořena odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

Fyzika a as. Vladimír Balek. december u ím ierne diery a ve ký tresk na bratislavskom matfyze

Fyzika a as. Vladimír Balek. december u ím ierne diery a ve ký tresk na bratislavskom matfyze u ím ierne diery a ve ký tresk na bratislavskom matfyze december 2015 téma fyziky: POHYB koná sa v ase, preto fyzika musí ma POJEM asu (o ase) téma fyziky: POHYB koná sa v ase, preto fyzika musí ma POJEM

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

MANAŽMENT RIADENIA RIZÍK V POĽNOHOSPODÁRSTVE. Komplexné služby v oblasti poistenia poľnohospodárskych rizík, lesov a potravinárskeho priemyslu

MANAŽMENT RIADENIA RIZÍK V POĽNOHOSPODÁRSTVE. Komplexné služby v oblasti poistenia poľnohospodárskych rizík, lesov a potravinárskeho priemyslu MANAŽMENT RIADENIA RIZÍK V POĽNOHOSPODÁRSTVE Komplexné služby v oblasti poistenia poľnohospodárskych rizík, lesov a potravinárskeho priemyslu O RENOMIA GROUP Založená roku 1993 v Hraniciach na Morave Jiřinou

Více

České stavovské povstání

České stavovské povstání České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání

Více