Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu Oddělení managementu sportu

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu Oddělení managementu sportu MOŽNOSTI VYUŽITÍ KRYTÝCH PLAVECKÝCH BAZÉNŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Possibilities of Use Indoor Swimming Pools in the Hradec Králové Region Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Oldřich Racek Autor: Mgr. Petra Antlová Management sportu Brno 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Oldřich Racka s vyuţitím zdrojů uvedených v seznamu pouţitých zdrojů. V Brně dne Petra Antlová

3 Poděkování Děkuji všem, kteří byli nápomocní k dokončení této diplomové práce. Konkrétně pak hlavně vedoucímu práce Mgr. Oldřichu Rackovi, za odborné vedení, veškeré podmětné připomínky a přátelský přístup, dále ředitelům a vedoucím vybraných krytých plaveckých bazénů v Královéhradeckém kraji za poskytnutí informací.

4 Obsah Úvod Současný stav řešené problematiky Marketing Historie marketingu Význam a obsah marketingu Segmentace trhu Marketingový mix Charakter sluţeb Marketingový mix sluţeb Management Manaţerské funkce Úrovně managementu Organizační struktura Plánování Příspěvková organizace Cíl práce, úkoly práce a výzkumné otázky Metodika Výsledky práce Královéhradecký kraj Český Ráj Krkonoše a Podkrkonoší Kladské pomezí Hradecko Orlické Hory a Podorlicko... 35

5 4.2 Srovnatelné hodnoty bazénů Plavecký bazén Jičín Plavecký bazén Trutnov Plavecký bazén Hořice Plavecký bazén Náchod Plavecký bazén Hradec Králové Plavecký bazén Rychnov nad Kněžnou Diskuze Závěr Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam použitých zdrojů Seznam příloh Resumé

6 Úvod Voda, stejně jako ostatní přírodní ţivly, nás ve svých podobách doprovází po celý náš ţivot. Pro kaţdé dítě je voda naprosto přirozené prostředí, ve kterém se vyvíjelo v nitroděloţním ţivotě. Pokud se však neudrţuje a nerozvíjí, postupně zaniká a kolem šestého aţ osmého měsíce ţivota zcela zmizí. Vztah k vodě si můţe dítě vybudovat kdykoli později, ovšem mnohdy obtíţněji a s velkou trpělivostí a vynalézavostí dospělých. Plavání je základní lidskou dovedností. Pravidelný pohyb ve vodě, spojený s cvičením a otuţováním, prospěšně ovlivňuje celý ţivot. Ať uţ jsme skalní příznivci plavání, nebo se mu raději vyhýbáme, nikdo z nás nemůţe zpochybňovat důleţitost a potřebnost plavání v našem ţivotě. V dnešní době máme moţnost i v té nejhlubší části zimy, jít si zaplavat do teplého krytého plaveckého bazénu (níţe pouze KPB) a kaţdým rokem tyto moţnosti přibývají. Trend budování KPB je kaţdým rokem silnější a jejich počet stále narůstá. Naopak současné době ubývá, nebo v lepším případě stagnuje, počet návštěvníků jednotlivých KPB v České republice. Tento fakt je důsledkem jednak právě nárůstu počtu samotných KPB, také celkovou nabídkou volnočasových aktivit pro obyvatelstvo města a také tím, ţe lidé více přemýšlejí, jaké aktivity zahrnou do volného času hlavně z hlediska svého rozpočtu. KPB jsou ve většině případů součástí příspěvkových organizací daného města, ve kterém se nachází, jsou tedy dotovány obcí a přivydělávají na provoz svou hlavní a doplňkovou činností. V areálu KPB nás v dnešní době v ceně vstupného nemusí čekat pouze samotný plavecký bazén, ale také mnoho atrakcí, jako jsou tobogány, vířivky, proudové kanály, chrliče vody, skokanské můstky, sauny, parní komory a mnoho dalšího. Jako svoji doplňkovou činnost mají prodej plavek a plaveckých pomůcek, občerstvení a tak podobně. 5

7 K výběru tohoto tématu mě vedl můj studovaný obor Management sportu a také můj zájem o plavání. Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem spolupracovala s řediteli, zástupci ředitelů nebo vedoucími vybraných krytých plaveckých bazénu v Královéhradeckém kraji. Cílem diplomové práce je posoudit a shrnout moţnosti konkrétních krytých plaveckých bazénů a doporučit jejich případné zlepšení. 6

8 1 Současný stav řešené problematiky 1.1 Marketing Marketing je pojem, který je mnohými autory definován a kaţdá definice je víceméně odlišná. Světlík (2005) definuje marketing jako proces řízení, kterým můţeme dosáhnout poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem, který zajistí splnění cílů organizace. Cílem marketingu je stálý prodej se ziskem, který je vyjádřením společenského uznání výrobní a obchodní činnosti kaţdého podnikatele. Podnikání můţe být úspěšné pouze tehdy, jsou-li zákazníci spokojeni a opakují své nákupy (Boučková et al, 2008). Marketing dle Kotlera & Kellera 2007 je společenský proces, v němţ jedinci a skupiny získávají to, co potřebují a chtějí, a během něhoţ nabízíme, vytváříme a svobodně směňujeme s jinými výrobky a sluţbami, které mají hodnotu Historie marketingu Marketing jako takový se začíná objevovat v rozvinutých trţních ekonomikách v padesátých a šedesátých letech našeho století (Světlík, 2005). Existuje několik koncepcí, které charakterizují vývoj marketingu podniků, a to; Výrobní podnikatelská koncepce Výrobková podnikatelská koncepce Prodejní podnikatelská koncepce Marketingová podnikatelská koncepce Sociální marketing 7

9 Výrobní podnikatelská koncepce vychází z předpokladu, ţe zákazník bude preferovat výrobky, které budou snadno dosaţitelné a levné. Proto je také ţádoucí, z hlediska této koncepce, dosahovat vysokých objemů výroby, které při pouţívání nové techniky a technologie zajistí niţší náklady na jednotku produkce neţ u konkurence a také zajistí rozsáhlou distribuci výrobků. Typickými představiteli podnikatelské koncepce byla například firma Baťa (Světlík, 2005). Výrobková koncepce vychází z předpokladů, ţe zákazník při nákupu bude dávat přednost výrobkům nejvyšší kvality. Aktivita podnikatelů se tady zaměřuje na výrobu vysoce kvalitních výrobků a neustále se je snaţí zdokonalovat. Velmi často se tato koncepce projevuje při zavádění nového výrobku na trh. Problémem někdy je, ţe podnikatel se tak moc soustředí na kvalitu a výjimečnost výrobku, ţe nevnímá, co se děje na trhu a jaká jsou přání a chování zákazníka (Světlík, 2005). Prodejní podnikatelská distribuce se vyvinula z hromadné výroby, která vyţadovala masovou distribuci a prodej. Podnikatelé si začali uvědomovat, ţe na trhu není jejich výrobek jediný a ţe se zákazník nemusí rozhodnout koupit právě ten jeho výrobek. Proto se začali snaţit jim v rozhodnutí pomoci aktivním prodejem. Cílem podnikatele tedy začíná být to, aby prodal, co vyrobil, nikoliv vyrábět to, co by prodal. Začali tedy vznikat reklamy nejrůznějších typů, jako televizní reklamy, propagace v novinách, reklamy na tramvajích, billboardy, letáky, které jsou vhazovány do poštovních schránek potencionálních zákazníků. Je to koncepce, která se zaměřuje pouze na reklamu a prodej a neuvědomuje si, ţe pro efektivní prodej musí předcházet jiné marketingové činnosti, jako například průzkum trhu, vývoj výrobku, stanovení správné ceny a cenové politiky a optimální distribuce (Světlík, 2005). Dále pak marketingová podnikatelská koncepce, která je výsledkem dlouhodobého vývoje a předpokládá především zpětnou vazbu mezi trhem a výrobcem. Říká, ţe mezi nimi musí existovat dvousměrná komunikace, která 8

10 zajistí, ţe výrobce prodává výrobek, který zákazník chce, to znamená pochopení potřeb a přání zákazníků. Pruţnost organizace na poţadavky a přání zákazníků vytváří předpoklady pro budoucí růst firmy. Výrobky firmy budou v zásadě kupovat dvě skupiny zákazníků; noví zákazníci a ti, kteří koupi zopakují. Je podstatně nákladnější získat si nové zákazníky neţ si udrţet si stávající, proto je pro budoucnost firmy velice důleţité udrţet si spokojené zákazníky. Součástí marketingového přístupu je zaměření na tzv. cílový trh, coţ je určitá skupina zákazníků vybraných dle předem stanovených kritérií. Podle typu zákazníků dále vybíráme druh reklamních prostředků, ceny výrobku, prodejní sítě, balení a jiných částí marketingového mixu tak, aby tento cílový trh byl co nejlépe uspokojen (Světlík, 2005). Sociální marketing je poté novou marketingovou koncepcí, která se snaţí dát do souladu potřeby a zájmy zákazníků s dlouhodobými sociálními a etickými zájmy společnosti. Tato koncepce předpokládá inteligentní spotřebu, která nebude mít za následek ekologické vyčerpání zdrojů a ohroţení lidstva. Zapojuje se tedy do koncepce kromě dvou faktorů, coţ jsou zisk firmy a uspokojení přání zákazníků, další faktor a tím je veřejný zájem. Veřejný zájem jsou pro dnešní rozvinutý trh velice důleţitým faktorem, který firma musí akceptovat (Světlík, 2005). Ve vývoji jsme tedy zaznamenali tři významné body, prvním kritériem byl zisk, trţní podíl, návratnost investic a jiný ekonomický cíl, dále poznali důleţitost uspokojování přání zákazníků z hlediska jejich budoucího dlouhodobého vývoje a dnes musí do svých rozhodnutí zahrnovat i faktor celospolečenských zájmů (Světlík, 2005). 9

11 Pokud chce být firma úspěšná v silném konkurenčním prostředí, musí: znát své zákazníky, pro její prodej není rozhodující cena jejího výrobku, její výrobek je pro zákazníky odlišitelný od nabídky konkurence, nikdy nevyuţívá unfairplay triků k zvýšení prodeje, má jasný plán marketingových komunikací se svými zákazníky, nemělo by se stát, aby její dlouholetý zákazník nevěděl, co vše firma nabízí. (Světlík, 2005) Význam a obsah marketingu Bohatství země s rozvinutým hospodářstvím nepochází z mnoţství výroby, ale aţ z prodeje zboţí. Neprodejné výrobky jsou pro podnikatele přebytečné, proto zvýšená produkce musí být absorbována trhem. To znamená, ţe zvyšování spotřeby musí být podloţeno růstem produkce (Boučková et al, 2008). Základem kaţdého správného marketingového rozhodnutí je zákazník a cílem podniku je poté pochopit, co si přeje a jaké jsou jeho potřeby. Na základě toho připraví správnou kombinaci marketingového mixu, tj. výrobku, ceny, distribuce a komunikace. Při všech těchto rozhodnutích působí na podnik nejen vlivy z vnějšího prostředí, coţ jsou faktory ekonomické, kulturní, politické a jiné, ale také vlivy z vnitřního prostředí podniku, jeho organizace, interpersonální vztahy a úroveň jeho managementu (Boučková et al, 2008). Dostatek přesných informací pro správná rozhodnutí managementu podniku zajišťuje marketingový výzkum, který přestavuje systematické 10

12 shromaţďování a analýzu těchto informací. Pro efektivní výzkum musíme přesně charakterizovat, jaký druh informací potřebujeme získat, přesně určit jejich zdroj, postupy jejich získání a analýzy. Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci informací, které umoţňují porozumět trhu, ve kterém podnik podniká, nebo hodlá podnikat. Můţe probíhat buď ad hod, tj. jednorázově, pouze za určitým účelem, anebo kontinuálně, tj. opakovaně s cílem získat aktuální údaje nebo sledovat vývoj během určitého časového období (Světlík, 2005). Účelem marketingového výzkumu můţe být jednak deskripce, explanace nebo predikce (Světlík, 2005). Deskripce = popis určitého stavu nebo probíhajících trendů na trhu na základě monitorování trhu a marketingového prostředí. Explanace = vysvětlování příčin určitých koumaných jevů nebo procesů a měření efektů vyplývajících ze sledovaných kauzálních vztahů. Predikce = odhad budoucího vývoje na sledovaném trhu s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, který tento vývoj mohou ovlivnit. Mimo jiné můţe být součástí výzkumu i zkoumání chování zákazníků. Marketing se tedy také zabývá studiem způsobu chování zákazníka, řeší problémy typu, proč zákazník kupuje určitý typ výrobku a které vlivy jej přitom ovlivňují. Smyslem tohoto studia je lepší pochopení toho, co zákazník potřebuje, co je pro něho důleţité a jak bude reagovat na určité situace v nabídce (Boučková et al, 2008). Jak uţ bylo zmíněno výše, je velice důleţité, aby se podnik zaměřil na skupiny zákazníků s podobnými přáními a potřebami a celkový trh rozdělil na menší skupiny, neboli provést tak zvanou segmentaci trhu. Hlavním důvodem segmentace je, ţe kaţdý ze zákazníků můţe poţadovat různé druhy 11

13 informací o daném výrobku, chtějí určité druhy výrobků, vyţadují odlišné sluţby spojené s prodejem a uţíváním výrobku. Skupina zákazníků, která podle tohoto členění musí být dostatečně veliká a čitelná, se nazývá trţní segment nebo cílový trh (Světlík, 2005). Teprve poté, co podnikový marketing zná potřeby trhu a svůj cílový marketing, můţe začít přemýšlet o tom, co jaké jsou jeho moţnosti v oblasti nabídku (Světlík, 2005; Boučková et al, 2008) Segmentace trhu Segmentace trhu je potřebná z hlediska toho, ţe ţádný trh není zcela homogenní a jeho součástí jsou různé skupiny spotřebitelů, které mají odlišné potřeby a poţadavky (Světlík, 2005). Segmentace trhu probíhá tak, ţe spotřebitelé jsou soustřeďováni do homogenních skupin dle určitých znaků, které mají vliv na jejich chování na trhu a jejich postoje ke konkrétní nabídce. Segment trhu tedy tvoří soubor potenciálních zákazníků, kteří mají v podstatě stejné potřeby a poţadavky a kteří budou na určité marketingové akce reagovat podobně. (Boučková et al, 2007). Marketér segmenty nevytváří, ale identifikuje a rozhodne se, na které se zaměřit. Marketing segmentu zajišťuje podniku klíčové důleţité výhody, díky nimţ můţe lépe navrhnout, ocenit, představit a dodat produkt, který uspokojí cílový trh ((Kotler & Keller 2007). Jedním z moţných rozdělení trhu je vytvoření segmentů podle popisných charakteristik: demografických, geografických, psychografických a behaviorálních (Kotler & Keller 2007). Demografická segmentace trh dělí na skupiny dle věku, velikosti rodiny, ţivotního cyklu rodiny, příjmu, pohlaví, vzdělání, povolání, náboţenství, rasy, národnosti, generace a společenské třídy. Tyto proměnné 12

14 je snadné zjistit a potřeby a přání takto rozdělených segmentů bývají většinou podobné. Geografická segmentace vyţaduje rozdělení trhu na rozdílné geografické jednotky; na národy, státy, kraje, okresy, města nebo městské čtvrti. Jedinci mohou být součástí jedné nebo i několika oblastí (Kotler & Keller 2007). Psychografie je věda, která vznikla ze spojení psychologie a demografie k lepšímu porozumění spotřebitelů. Při takovéto segmentaci trhu jsou zákazníci rozděleni do různých skupin na základě osobnostních rysů, ţivotního stylu nebo hodnot (Kotler & Keller 2007). Behaviorální segmentace rozděluje zákazníky podle svých znalostí výrobku, postoje k němu, jeho pouţívání nebo reakce na výrobek (Kotler & Keller 2007) Marketingový mix Firma pro svůj úspěšný marketing musí propojit čtyři nejdůleţitější faktory, tak aby se vzájemně doplňovaly, neboli vytvořit marketingový mix. Do marketingového mixu patří čtyři hlavní nástroje. Jsou jimi výrobek, cena, komunikace a distribuce, nazývané také jako 4 P marketingu pro jejich anglický překlad a to product, price, promotion, placement (Světlík, 2005). Rozšířením marketingu bylo nutné, aby byl sestaven vhodný systém, který by uţivatelům usnadnil orientaci a na druhé straně, aby jim umoţnil poznat moţnosti a omezení jednotlivých marketingových nástrojů. Proto vznik marketingový mix a jeho sloţky, které se mohou dále členit a jsou často označovány jako produktový, cenový (kontraktační), distribuční a komunikační mix (obr. 1). 13

15 Jednotlivé sloţky mají zpravidla toto vnitřní členění: Product = produktový mix kvalita ochranná známka obal sortiment design image záruky sluţby Price = kontraktační mix ceníková cena rabat platební podmínky úvěrové podmínky Place = distribuční mix distribuční cesty distribuční mezičlánky distribuční systémy fyzická distribuce Promotion = komunikační mix reklama podpora prodeje Public Relations (Boučková et al, 2007) 14

16 Obr. 1: Sloţky marketingového mixu (podle H. Mefferda) Zdroj: Základy marketingu, Boučková et al, 2007, s. 96 Při výrobkové politice se rozhoduje nejen o tom, které výrobky mají být vyráběny a prodávány, ale také například o tom jaké musí mít tento produkt vlastnosti. Patří k němu soubor určitých významné znaky, jako jsou design, obal, značka, image, výrobce, záruky sluţby a další faktory, které rozhodují o tom, zda splní zákazníkovi očekávání (Boučková et al, 2007). Cena a cenová politika je dalším důleţitým a silným faktorem marketingového mixu. Cenová politika při správném naplánování ovlivňuje dlouhodobě prosperitu firmy. Do toho to tak zvaného kontraktačního mixu patří také poskytování a vyuţívání slev a sráţek, stanovení platebních podmínek a lhůt, úvěrových podmínek apod. Všechny činnosti v rámci cenového mixu musí být prováděny s ohledem na ostatní sloţky marketingového mixu, tj. musí respektovat 15

17 pro jaký segment trhu je výrobek určen, v jakém stádiu ţivotního cyklu se právě nachází, atd. (Boučková et al, 2007). Správná distribuce zajišťuje vytváření vhodných distribučních cest. Při distribučním mixu musíme zohlednit charakter trhu (typ, počty existujících a potencionálních zákazníků, nákupní zvyklosti, ), také charakter výrobků, povahu a cíle výrobního podniku nebo obchodní firmy (její image, velikost, finanční postavení, poskytované sluţby) a také s ohledem na distribuční mezičlánky (jejich rozmístění a počet, vybavenost, na jejich zaměření a sortimentní skladbu distribuovaného zboţí apod.). Distribuční cesty musí být tedy brány jako přísně řízená a organizovaný systém, v jehoţ rámci musí být chování všech účastníků koordinováno a řízeno (Boučková et al, 2007). Komunikační mix má za úkol informovat spotřebitele a stimulovat ho, aby učinil kupní rozhodnutí. Je to základní prostředek komunikace mezi podnikem a současnými či potencionálními zákazníky (Boučková et al, 2007). Komunikačním mixem se budeme v druhé části diplomové práce zabývat více neţ ostatními nástroji marketingového mixu, proto se nyní budeme víc věnovat teoretickému hledisku reklamy Komunikační mix Do komunikačního mixu jsou tradičně zařazovány nástroje: Reklama Podpora prodeje Osobní prodej Public relations V posledních letech se do komunikačního mixu přidávají nové nástroje. Toto rozšíření je podporováno jednak novými technologiemi, ale také rozvojem sdělovacích prostředků z hlediska kvantity i kvality. Mezi tyto nové nástroje komunikačního mixu patří (Vaštíková, 2008): Direct marketing Internetová komunikace 16

18 Mezi hlavní cíle marketingové komunikace patří: Informovat zákazníky sluţby o jejích výhodách pro zákazníka. Vybudovat u zákazníka preferenci sluţby. Přesvědčit zákazníky, aby sluţbu koupili a vyuţili. Připomínat průběţně poskytované sluţby. Rozlišit nabídku sluţeb od konkurence. Tlumočit okruhu cílových zákazníků filozofii a hodnoty firmy Tento nástroj komunikačního mixu je pro podniky finančně náročný a rozhodnout o mnoţství finančních prostředků, které půjdou na marketingovou komunikaci, je jedním z nejobtíţnějších úkolů (Vaštíková, 2008). Reklama jako placená forma neosobní, masové komunikace je uskutečňována prostřednictvím tiskových médií, rozhlasu, televize, reklamních tabulí, plakátů, výloh apod. Cílem reklamy je informování širokého okruhu spotřebitelů se záměrem ovlivnění jejich kupného chování. Reklama můţe mít několik cílů: informovat spotřebitele, ovlivňovat jejich nákupní chování, přesvědčovat je o koupi nebo jim produkt či značku připomínat. Mezi média, která pouţívané k reklamě patří: televize, rozhlas, venkovní reklama, noviny, časopisy, internet, kino (Vaštíková, 2008). Osobní prodej je forma osobní komunikace, kterou chceme dosáhnout dosaţení prodeje. Je to samotná komunikace prodejce (zaměstnanců) se zákazníky, kdy osobním kontaktem můţeme posílit vztahy se zákazníkem a stimulovat u něj nákup dalších sluţeb. Samozřejmě to můţe být i naopak, proto je důleţité osobní prodej nepodceňovat (Vaštíková, 2008). Podpora prodeje potě zahrnuje aktivity stimulující prostřednictvím dodatečných podnětů prodej sluţeb. Zaměřuje se na jednotlivé články distribuce nebo na konečného spotřebitele a pro ně se pak stává nákup přitaţlivější prostřednictvím kupónů, prémií, soutěţí, nabídky bezplatně 17

19 provedené ukázky sluţby, výherních loterií, reklamních a dárkových předmětů. Je vlastně určitou kombinací reklamy a cenových opatření, kterými se pokouší sdělit určité informace o sluţbě a zároveň nabízí stimul, obvykle finanční, zvýhodňující nákup (Vaštíková, 2008). Public relations, neboli vztahy s veřejností, představují neosobní formu stimulace poptávky po sluţbách či aktivitách organizace. Cílem je vyvolat kladné postoje veřejnosti k podniku a vyvolat pozornost a zájem ze strany zákazníků. Úkolem public relations je budovat důvěryhodnost organizace (Vaštíková, 2008). Přímým marketingem je myšleno přímá adresná komunikace mezi zákazníkem a prodávajícím. Mezi nástroje přímého marketingu řadíme: - direct mail, coţ je oslovení zákazníků prostřednictvím pošty, - telemarketing, jehoţ zprostředkovatelem je telefon, - televizní a rozhlasový marketing s přímou odezvou, - katalogový prodej a - elektronická pošta (Vaštíková, 2008). Internetová komunikace zajišťuje moţnost přesného zacílení, moţnost snadného měření reakce uţivatelů, nepřetrţitá moţnost zobrazení reklamního sdělení, vysoká flexibilita a zejména interaktivní působení. V dnešní době je velice vyhledávaným nástrojem marketingového mixu, ve kterém nás jednak informují o produktech a sluţbách, ale také si produkt nebo sluţbu můţeme ihned objednat (Vaštíková, 2008). Mezi nevýhody můţeme zařadit omezení působení této komunikace pouze na zákazníky, kteří mají připojení k internetu, a také určitou přetrvávající nedůvěru jak na straně zadavatelů, tak i na straně příjemců sdělení a to obava z koupě na dálku (Vaštíková, 2008). 18

20 1.1.5 Charakter sluţeb Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produktem (Kotle & Amstrong 2004.) Sluţbami se označují činnosti, snahy nebo výkony, které jsou směřované mezi poskytovatelem a uţivatelem, bez nároku na autorská práva. Podobně jako ostatní produkty, poskytují sluţby uspokojení potřeb poskytnutím proţitků, informací, nebo zpříjemnění ţivota. Všechny sluţby sdílejí čtyři vlastnosti a tím je nehmotnost, okamţitá spotřeba, neoddělitelnost (někdy také uváděno jako pomíjivost sluţeb) a variabilita (Solomon, 2006). Nehmotnost sluţby je taková vlastnost, díky které uţivatelé nemohou sluţbu vnímat zrakem, hmatem nebo čichem. Rozdíl mezi nákupem hmotných produktů a sluţeb tedy je, ţe před nákupem sluţby si sluţbu nemůţeme prohlédnout ani s nimi nijak nakládat. Z tohoto důvody se sluţby z hlediska spotřebitele těţko hodnotí. Tímto vzniká podnikatelům nutnost zajištění důkazů známky kvality sluţby pro spotřebitele před provedením transakce. Tyto důkazy by měly být snadno k dispozici. Tímto důkazem můţe být například vzhled zařízení, ve kterém sluţbu kupujeme, logo, dopisní papíry, vzhled zaměstnanců, podoba reklamních sdělení a webových stránek a tak dále. K nehmotnosti sluţeb a k jejich snadné reprodukovatelnosti (většinou je nelze chránit autorskými právy) patří právě to, aby marketingový pracovníci vypracovali koncepci, pomocí níţ dosáhne podnik sluţeb jedinečného image, diferenciace produktu a vynikající pověst na trhu. Okamžitá spotřeba je spojená s vlastností sluţby, která ji neumoţňuje skladovat pro pozdější prodej nebo spotřebu. Příkladem můţe být hotel, který nyní nabízí volné pokoje, a pokud se je nepodaří obsadit nyní, nelze tuto 19

21 ztracenou příleţitost nahradit. Poskytovatelé sluţeb se snaţí vyhnout těmto problémům správnou kombinací marketingového mixu, který má povzbudit zájem o dané sluţby v období poklesu poptávky. Variabilita sluţeb znamená, ţe i stejná sluţba vykonaná stejným prodejcem stejného zákazníkovi se můţe v čase lišit. Příkladem můţe být zájezd, který si vybereme na základě výborné doporučení od známého. V našem terminu dovolené můţe být na rozdíl od termínu dovolené našeho známého špatné počasí, nebo můţeme mít jiného průvodce a sluţba, i kdyţ na první pohled stejná, můţe být jiná. Z hlediska mnoţství poskytovatelů a uţivatelů je tedy těţké sluţby standardizovat. Poslední typickou vlastností sluţeb je neoddělitelnost. Ta vyjadřuje, ţe je nemoţné oddělit produkci sluţby od její spotřeby. Sluţba se tedy můţe uskutečnit pouze tehdy, kdy ji poskytovatel převede na zákazníka nebo ji učiní zákazníkovým vlastnictvím, na rozdíl od zboţí, které je například uskladněno nebo uloţeno do regálu a teprve po čase je prodáno (Solomon, 2006; Payne, 1996). Mnoho autorů tvrdí, ţe tyto vlastnosti nejsou zcela vyčerpávající a pro některé ze sluţeb mohou a jiné zase nemusí platit (Payne, 1996). 20

22 Existuje několik členění sluţeb. Pro potřeby naší diplomové práce, pouţijeme členění klasifikace sluţeb podle charakteru postavení poskytovatele. Podle povahy podniku - soukromý ziskový (př. obchod s oblečením) - soukromý neziskový (různé soukromé nadace) - veřejný ziskový (př. České dráhy) - veřejný neziskový (knihovny) Podle zdroje příjmů -.pocházející z trhu (př. banky) - pocházející z trhu plus dary, dotace (př. soukromé školy) - pocházející z darů (př. Armáda spásy) (Vaštíková, 2008) Budeme se zabývat krytými plaveckými bazény, které nabízejí veřejnou sluţbu lidem a jsou ve většině případů dotovány příspěvkovými organizacemi, které zřizuje obec. Proto sluţby, o kterých budeme mluvit v druhé části diplomové práce, patří do klasifikace sluţeb veřejných neziskových, pocházejících nejen z trhu, ale také z dotací a darů. 21

23 1.1.6 Marketingový mix sluţeb V kapitole se zmiňujeme o marketingovém mixu, který obsahuje čtyři důleţité nástroje marketingu. Jsou jimi produkt, cena, komunikace a distribuce. V oblasti sluţeb některé obory k těmto 4P přidávají další prvky a to z toho důvodu, ţe pomocí tohoto rozšíření je daná oblast lépe charakterizována a tedy ji lze z marketingového hlediska lépe ovládat. Většinou se toto rozšíření týká oblasti sluţeb (Vaštíková, 2008). Obr. 2: Rozšířený marketingový mix sluţeb Zdroj: Payne, 1996, s

24 Model marketingového mixu sluţeb zahrnuje tradiční prvky marketingového mixu, plus tři přidané prvky. Těmito přidanými prvky jsou lidské zdroje, procesy a sluţby zákazníkovi (obr. 2). Služba zákazníkovi je zde zařazena hlavně z hlediska nároků uţivatelů, kteří poţadují vysokou úroveň sluţeb, také proto, aby byla sluţba nástroj konkurenční diferenciace nabídky a z důvodu potřeby vybudovat uţší a dlouhodobý vztah se zákazníkem (Payne, 1996). Lidské zdroje jsou do marketingového mixu zařazovány proto, ţe lidé jsou základním faktorem při výrobě a dodávce sluţeb. Lidé se stávají významnou součástí diferenciace nabídky a s jejich pomocí mohou podniky sluţeb zvýšit hodnotu produktu a získat tak konkurenční výhodu. Při poskytování sluţeb dochází ve větší či menší míře ke kontaktu zákazníka s poskytovateli sluţby zaměstnanci a ti mají přímý vliv na kvalitu této sluţby. Zároveň kvalitu sluţby ovlivňuje i zákazník, jelikoţ je součástí procesu sluţby. Organizace se musí tedy zaměřovat na výběr, motivování a vzdělání zaměstnanců a naopak by měla mít stanovena určitá pravidla pro chování zákazníků. Tyto dvě hlediska jsou velice důleţité pro vytváření příznivých vztahů mezi zákazníky a zaměstnanci. Procesy je myšleno proces poskytování sluţeb, kdy se zaměřujeme na to, jakým způsobem je sluţba poskytována. Sledování a analýzy poskytování sluţeb zefektivňují produkci sluţby a činí ji pro zákazníka příjemnější (Payne, 1996). 23

25 1.2 Management V současné světové i české literatuře najdeme nespočet definicí pojmu management. Uvádíme pouze některé z nich. Definice managementu, která zdůrazňuje specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky, je: Management znamená zvládnutí plánovacích, organizačních, personálních a kontrolních činností, zaměřených na dosažení soustavy cílů organizace (Vodáček & Vodáčková, 2009.) Drucker (1973) říká, ţe management je funkcí, disciplínou, návodem, který je třeba ovládat, a manaţeři jsou profesionálové, kteří tuto disciplínu realizují, vykonávají funkce a z nich vyplývají povinnosti. Management je moţno také chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosaţení určitých výsledků, které nejsme schopni dokončit individuální prací (Donnelly, Gibson & Ivancevich 1997). Robbins (2004) vymezuje management jako proces koordinace pracovních aktivit lidí tak, aby byly provedeny účinně a efektivně. Dále zvlášť rozebírají jednotlivé části této definice a říkají, ţe proces reprezentuje probíhající funkce nebo hlavní aktivity manaţerů. Tyto funkce manaţerů jsou; plánování, organizování, vedení a kontrolování. Koordinace práce ostatních je to, co odlišuje manaţerské pozice od nemanaţerských. Účinností je rozuměno dělat věci správně, tedy bez plýtvání zdroji. Efektivita je často označována jako dělat správné věci, je spojena s dosaţením cílů firmy. Špatný management se často vyznačuje nízkou účinností a efektivitou nebo efektivitou dosaţenou díky nízké účinnosti (Konečný, 1994). Management podniku je systematické provádění činnosti, tedy proces organizování, plánování, rozhodování, komunikování, motivování a kontroly, za účelem vymezit a dosáhnout cíle podniku při vyuţití všech jeho zdrojů (Konečný, 1994). 24

26 1.2.1 Manaţerské funkce Manaţerské činnosti jsou typické činnosti, které by měl vedoucí pracovník účelně a účinně vykonávat k zajištění úspěchu své manaţerské práce. Do těchto typických činností patří například plánování, organizování, personální zajištění, přikazování, koordinace, evidence a podávání zpráv, rozpočtování, měření, přikazování, kontrolu. Účelností těchto činností je myšlena smysluplnost, respektive umění dělat správné věci odpovídající potřebám, cílům a sociálně-kulturním (etickým) hodnotám organizace, kde manaţer pracuje. Účinností se rozumí hospodárnost provádění vykonávaných činností (Vodáček & Vodáčková, 2006) Úrovně managementu Abychom dobře pochopili charakter jednotlivých úrovni managementu, je uţitečné se nejprve zaměřit na manaţerské aktivity na jednotlivých úrovních organizace. V praxi se můţeme nejvíce setkat s pojmy jako je vrcholový (top) managemnent, střední (middle) management a provozní (nižší) management. Vrcholový management má na starosti strategické řízení organizace, střední management technické řízení a provozní management operační řízení. Toto rozdělení úrovní managementu sice úplně neodpovídá praktickým podmínkám organizace, ale pomáhá nám lépe pochopit, jaké úkoly mají manaţeři plnit. Obecně je dáno toto rozdělení, ale v praxi se toto rozdělení více či méně prolíná. (Kotler & Keller 2007) 25

27 1.2.3 Organizační struktura Jednou z klíčových aktivit managementu je kromě uţ zmíněného plánování, rozhodování, komunikování, motivování a kontroly, také organizování (Vodáček & Vodáčková, 2006). Posláním organizování je definovat a hospodárně zabezpečit plánované i jiné nepostradatelné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Vyuţívá vhod dělby práce a zjišťuje koordinaci potřebných činností a vztahů lidí, kteří je provádějí. Vymezením pravomoci a zodpovědnosti lidí zúčastněných v organizovaných procesech usnadňuje disciplínu, řád a způsob prováděných činností. Formou sdruţování činností i lidí pro zajištění úkolů organizování jsou organizační struktury (Vodáček & Vodáčková, 2006). Komponent struktura je vyjádřením manažerského přístupu k účelnému a účinnému zajištění výhod společenské dělby práce a kooperace v určité oblasti činnosti organizace (Vodáček & Vodáčková, 2006, s. 200). Posláním organizačních struktur je vytvořit účinné a účelné uspořádání dílčích částí v celek, vymezit jejich vzájemné integrační vztahy a určit funkční náplně jejich činností. Vzájemné vazby také charakterizují vztahy nadřízenosti a podřízenosti a další formy spolupráce, kontroly a sdílení dat, informací a znalostí (Vodáček & Vodáčková, 2006). Vytváření organizační struktury je způsob, jak pracovníkům přiděli úkoly a jak zabezpečit sjednocení činností různých pracovníků a funkcí uvnitř podniku. Organizační struktury můţeme charakterizovat dvěma pojmy, a to diferenciace a integrace (Dedouchová, 2001). Diferenciace charakterizuje způsob přidělení pravomoci, odpovědnosti a rozdělení jednotlivým pracovníkům podniku. Existuje diferenciace organizační struktury vertikální, která znamená přidělování pravomoci a odpovědnosti, a horizontální diferenciace, kterou se rozdělují úkoly a kterou se určuje, kdo tyto úkoly bude plnit. Diferenciace tedy představuje způsob rozdělení podniku na jednotlivé části (Dedouchová, 2001). 26

28 Integrace je poté prostředek, pomocí kterého se podnik snaţí o koordinaci lidí a funkcí ke splnění úkolů. Integrace představuje způsob, jakým jsou jednotlivé části spojovány (Dedouchová, 2001) Plánování K dalším velice důleţitým funkcím manaţerů patří plánování a lze ho uskutečnit na všech stupních managementu (Vodáček & Vodáčková, 2006). Je zaměřeno do budoucnosti, určuje, čeho má být dosaţeno a jak. Je informačním procesem stanovení cílů a předpokládaných postupů jejich dosaţení (Kotler & Keller 2007). Čtyřmi základními prvky plánování jsou cíle, akce, zdroje a implementace. Cíle jsou specifikované budoucí stavy, které mají být dosaţeny. Je to určitý stav, o kterém manaţer předpokládá, ţe můţe být dosaţen ve stanoveném čase. Akce jsou prostředky, kterými plánujeme dosáhnout stanovených cílů. Zdroje poté představují omezení, které musí manaţer při plánování akcí respektovat a implementace zahrnuje určení pracovníků a jejich úkolů zamřených na realizaci plánu I kdyţ se mohou formy plánování v jednotlivých organizacích značně lišit, jejich podstata v těchto čtyřech základních prvcích zůstává stejná. (Kotler & Keller 2007). 27

29 1.3 Příspěvková organizace Příspěvková organizace je jednou z forem veřejného ústavu, a to právnickou osobou veřejného práva, která je zřízena k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Příspěvkové organizace jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi a mají svou vlastní právní subjektivitu. Od státního podniku se liší tím, ţe jejich povinností není vytváření zisku ( V české právní úpravě rozlišujeme příspěvkové organizace dvojího druhu. Jedná se o příspěvkové organizace zřízené územním samosprávním celkem a příspěvkové organizace zřizované státem. Příspěvkovými organizacemi jsou například dětské domovy, dětské diagnostické ústavy, speciální školy, fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, dále například galerie, muzea, knihovny a také sportovní zařízení měst, pod které spadají i kryté plavecké bazény, které jsou hlavním tématem naší diplomové práce ( Příspěvková organizace smí hospodařit s peněţními prostředky získanými hlavní činností a s peněţními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Také příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněţitými dary od fyzických a právnických osob, s peněţními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněţními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace (Zákon o rozpočtových pravidlech). 28

30 2 Cíl práce, úkoly práce a výzkumné otázky Cíl práce Cílem diplomové práce je analyzovat současný stav moţností vyuţití vybraných krytých bazénů na území Královéhradeckého kraje. Na základě zjištěných poznatků vypracovat doporučení pro zvýšení a zkvalitnění sluţeb v těchto plaveckých zařízeních. Dílčí cíle obsahují: informace získané v odborné literatuře zaznamenané v teoretické části práce, prostudování informací na webových stránkách vybraných krytých plaveckých bazénů, osobní návštěva krytých plaveckých bazénů a schůzka s řediteli a vedoucími krytých plaveckých bazénů. Výzkumné otázky: Jakými sluţbami zajišťují kryté plavecké bazény v Královéhradeckém kraji oslovení co nejširší klientely zákazníků? Jaký způsob komunikačního mixu kryté plavecké bazény vyuţívají? Jaké plány mají kryté plavecké bazény do budoucna v rozvoji svých nabízených sluţeb? 29

31 3 Metodika Metodika Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na část, která se zabývá současnou problematikou v literatuře, a část výsledků, kde je popsáno šest krytých plaveckých bazénů z Královéhradeckého kraje. V části současné problematiky v literatuře charakterizujeme stěţejní teoretické poznatky, které jsou potřebné ke zpracování části výsledků. V části výsledky popisujeme kryté plavecké bazény v Náchodě, Trutnově, Hořicích, Jičíně, Hradci Králové a v Rychnově nad Kněţnou. Popisujeme vţdy město, ve kterém se krytý bazén nachází, poté nabízené sluţby, návštěvnost, spádovost, konkurenci v okolí, marketing a management plaveckého bazénu. Hlavní metodou diplomové práce je návštěva krytých plaveckých bazénů, poté strukturovaný rozhovor s řediteli a vedoucími bazénů. Součástí je také pečlivé prostudování kompletní nabídky sluţeb zákazníkům a shrnutí všech poznatků. 30

32 4 Výsledky práce Pro popsání moţností vyuţití krytých plaveckých bazénů v Královéhradeckém kraji jsme si vybrali šest bazénů z tohoto kraje. Konkrétněji bazén v Jičíně, Trutnově, Hořicích, Náchodě, Hradci Králové a v Rychnově nad Kněţnou. U jednotlivých krytých plaveckých bazénů se zmiňujeme o konkrétním městě, ve kterém se krytý plavecký bazén nachází, o organizaci, která plavecký bazén spravuje. Dále o jeho provozní době, nabízených sluţbách, jako například ceník vstupného, aktivity ve vodě pro kojence, děti, dospělé a seniory, jiné sluţby jako sauna, vířivka, solárium, tobogán a tak podobně. Poté zmiňujeme moţnosti parkování a dostupnosti. Dalšími důleţitými body u kaţdého z krytých plaveckých bazénů jsou jeho návštěvnost, spádová oblast, konkurence v okolí, marketing a management krytého plaveckého bazénu, jako je reklama, plány krytého bazénu, provoz bazénu a jeho organizační struktura. 31

33 4.1 Královéhradecký kraj V tomto textu jsme vyšli ze dvou webových portálů, a to z portálů kralovehradeckyregion.cz a pardubice.czso.cz. Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, leţí téměř celý na severovýchodě Čech. Na jihozápadě sousedí se Středočeským krajem, na jihu sousedí s Pardubickým krajem a na západě s Libereckým krajem. Na severu sousedí s Polskem. Celkový počet obyvatel Královéhradeckého kraje je cca 550 tisíc obyvatel. Okresními městy v kraji jsou Hradec Králové, který obývá zhruba 96 tisíc obyvatel, Trutnov, kde se nachází přibliţně32 tisíc obyvatel, Náchod s počtem obyvatel kolem 23 tisíc obyvatel, Jičín, kde ţije asi 17 tisíc obyvatel, Rychnov nad Kněţnou s nejmenším počtem obyvatel a to 11 tisíc obyvatel (obr. 3). Obr. 3: Okresy v Královéhradeckém kraji Zdroj: český statistický úřad; Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové 32

34 Z hlediska územního rozdělení můţeme tento kraj rozdělit na pět celků (obr. 4). Kaţdý z nich má svoje charakteristické prvky a společně tvoří rozmanitou krajinu. Více méně tyto území kopírují králové hradecké okresy. Je to Český Ráj, Krkonoše a podkrkonoší, Kladské pomezí, Hradecko, Orlické Hory a Podorlicko. Obr. 4: Rozdělení Královéhradeckého kraje na územní části Zdroj: Legenda k obr. 4: Český Ráj Krkonoše a Podkrkonoší Kladské pomezí Hradecko Orlické Hory a Podorlicko 33

35 4.1.1 Český Ráj Území s krásnou přírodou, které leţí nedaleko Prahy, nejblíţe ze všech pěti území Královéhradeckého kraje. Krajinu Českého Ráje tvoří pískovcová skalní města s bory, lesy, rybníky, loukami, malebnými vesničkami a s mnoţstvím hradů a zámků. Výjimečná přírodní hodnota Českého Ráje vedla uţ roku 1955 k vyhlášení velkoplošné ochrany nejcennějších částí turistické oblasti formou Chráněné krajinné oblasti, která se zároveň roku 2005 stala geoparkem UNESCO. Český Ráj se nachází v okrese Jičín. Okres je svou rozlohou větší neţ Český Ráj na obrázku 1 a má cca 80 tisíc obyvatel. Zasahuje částečně do území Krkonoše a Podkrkonoší. V okresním městě Jičín, které leţí asi 85 km od Prahy a má zhruba 17 tisíc obyvatel, se nachází krytý plavecký bazén, který bude jeden z šesti plaveckých bazénů vybraných pro praktickou část diplomové práce Krkonoše a Podkrkonoší Toho území je typické svými horskými hřebeny, členitými údolími a tento rozmanitý krajinný reliéf tvoří naše jediné velehory Krkonoše s nejvyšší horou České republiky Sněţkou. V Krkonoších také pramení jedna z nejvýznamnějších českých ale i evropských řek Labe. Území Krkonoše a Podkrkonoší se nachází v okrese Trutnov. Okres Trutnov je svou rozlohou menší, neţ je území na obrázku 1 a je největším okresem v Královéhradeckém kraji. Okres Trutnov má asi 120 tisíc obyvatel. V tomto území jsou dva kryté plavecké bazény, které budou součástí praktické části diplomové práce. Je to plavecký bazén v okresním městě Trutnově, který má asi 32 tis. obyvatel, a bazén v Hořících, který se nachází na území Krkonoš a podkrkonoší, ale je součástí okresu Jičín. Hořice mají zhruba 10 tis. obyvatel Kladské pomezí V severovýchodní části Královéhradeckého kraje se rozkládá Kladské pomezí. V roce 1991 zde byla vyhlášená Chráněná krajinná oblast Broumovsko. Charakteristickým prvkem Kladského pomezí jsou rozsáhlá skalní města jako Adršpašské sály, Teplické skály, Broumovské stěny, Ostaš, Kříţový vrch, Borek a 34

36 Kočičí skály. Nachází se zde národní přírodní památka Babiččino údolí, jehoţ pojmenování je odvozeno z názvu knihy Babička od Boţeny Němcové. Na Kladenském pomezí se nachází krytý plavecký bazén v Náchodě. Náchod je obcí s počtem obyvatel 23 tisíc a okres Náchod má 112 tisíc obyvatel. Město Náchod leţí na hlavní spojnici mezi Hradcem Králové a polskou hranicí s pokračováním na Wroclav Hradecko Hradecko je kulturním srdcem Královéhradeckého kraje. Celé Hradecko je výborně dostupné jak pro domácí tak i pro zahraniční návštěvníky. Je zde spoustu moţností jak strávit dovolenou, nebo jen tak volný čas. Nedaleko od okresního města nalezneme spoustu přírodních krás, které jsou protkané cyklostezkami. Samotné město je plné architektonických skvostů. Hradecko, jak uţ z názvu vypovídá, patří do okresu Hradec Králové, kde se také nachází krytý plavecký bazén, který bude součástí praktické části diplomové práce. Okres Hradec Králové má 163 tisíc obyvatel a samotné okresní město má 96 tisíc obyvatel Orlické Hory a Podorlicko Pro toho území jsou typická muzea a galerie, šlechtická sídla a ţidovské památky. Nachází se zde hory a podhůří, které jsou protkané sítí obranných pevností, které byly vybudovány za první Československé republiky na obranu proto nebezpečí ze strany fašistického Německa. Na tomto územní se rozkládá okres Rychnov nad Kněţnou s počtem obyvatel cca 80 tisíc. V okresním městě, které má 11 tisíc obyvatel, se nachází poslední krytý plavecký bazén, který budeme popisovat v praktické části. 4.2 Srovnatelné hodnoty bazénů Před popisem jednotlivých krytých plaveckých bazénů, uvádíme jednoduchou komparaci jejich srovnatelných parametrů. 35

37 Fitness Solárium Masáţe Vířivka Sauna Parní komora Umělé vlnobití Proudový kanál Tobogán Skokanský/é můstek/ky Dětský bazén Tab. 1: Srovnání základních parametrů KPB Zahájení provozu bazénu v roce Základní jednorázové vstupné na 1 hod pro dospělou osobu Počet obyvatel obce (tis.) Plavecký bazén KPB Jičín x 8 m (4dráhy) 60,- Kč 17 KPB Trutnov x 16 m (8drah) 50,- Kč 32 KPB Hořice x 8,8 m (4 dráhy) 60,- Kč 10 KPB Náchod x 12,5 m (6 drah) 50,- Kč 23 KPB Rychnov n/k KPB Hradec Králové x 10 m (5 drah) 70,- Kč x 21 m (8 drah) 60,- Kč 96 Tab. 2.: Další hodnotící parametry KPB Zdroj: práce autora KPB Jičín ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne KPB Trutnov ano ano ne ne ne ne ano ano ne ano ano KPB Hořice ano ne ne ne ne ne ano ano ano ne ne KPB Náchod ano ne ne ne ne ano ano ne ano ne ne KPB Rychnov n/k ano ne ano ano ne ano ano ano ne ne ne KPB Hradec Králové ano ne ano ne ano ano ano ano ano ano ne Zdroj: práce autora Ano = v rámci základního vstupného na plavecký bazén Ano = příplatek k základnímu vstupu, popřípadě samostatný vstup 36

38 4.3 Plavecký bazén Jičín Jak uţ bylo napsáno výše okres Jičín má 80 tisíc obyvatel a samotné město Jičín má 17 tisíc obyvatel. Plavecký bazén je zřizován pod organizací Sportovní zařízení města Jičín, která byla zaloţena v červenci roku Zařízení provozuje jednak venkovní sportoviště, komplex sportovního areálu pro halové sporty, relaxační zařízení, kde je moţnost ubytování, venkovní koupaliště, aquacentrum a krytý plavecký bazén. Aquacentrum a krytý plavecký bazén byl otevřen v lednu 1998 a v jeho areálu můţeme najít plavecký bazén, dětský bazén, skokanský bazén, dětské brouzdaliště, tobogán, whirpooly a parní komoru, dále nabízejí sluţby solária, masáţí a sauny. Aquacentrum můţeme vidět na fotografii v příloze 1. Tab. 3: Provozní doba KPB Jičín Provozní doba Kondiční plavání Plavecká škola + dle smluv Plné vyuţití Pondělí sanitární den sanitární den Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Zdroj: práce autora na základ webových stránek konkrétního KPB 37

39 Nabízené služby Tab. 4: Ceník vstupného KPB Jičín Doba pobytu Základní cena Příplatek za kaţdou započatou minutu Dospělí 1,5 hod. 90,- Kč 1,- Kč Děti 2-15 let, studenti do 26 let, dospělí od 60 let, ZTP/P doprovod 3 hod. 130,- Kč 1,- Kč celý den 150,- Kč - 1,5 hod. 50,- Kč 1,- Kč 3 hod. 80,- Kč 1,- Kč celý den 100,- Kč - ZTP/P drţitel 1,5 hod. ZDARMA ZDARMA 3 hod. ZDARMA ZDARMA Rodinné vstupné Plavání bez atrakcí celý den ZDARMA ZDARMA Dva dospělí (plné vstupné) + 1. dítě 2 15 let (plné vstupné) + 2. dítě 2 15 let (ZDARMA) + další děti 2 15 let (plné vstupné) Jednotlivé vstupné 30,- Kč Zdroj: práce autora na základ webových stránek konkrétního KPB Kaţdý návštěvník KPB v Jičíně musí zaplatit zálohu 50 Kč na elektronický čip. Vstupné pro děti mezi 1-2 roky je 20 Kč a tato cena obsahuje také speciální koupací kalhotky pro kojence. Je zde moţnost permanentních vstupenek, které jsou popsány v příloze 2, a pronájmu celého bazénu, jehoţ ceny nalezneme v příloze 3. Sauna V KPB Jičín jsou v provozu dvě sauny, které mohou navštěvovat ve vyhrazených časech pouze muţi, pouze ţeny, páry, poté také společná sauna nebo je zde nabídka sauny rodičů s dětmi. Sauny jsou otevřeny kaţdý den a jejich provozní dobu můţeme vidět v příloze 4. Sauna pro páry, společná sauna a pro rodiče s dětmi se koná v ţenské sauně. Pánská sauna je vyuţívána během roku víc, proto je sauna pro pány celoročně otevřená pouze pro muţe. Dámská sauna není tolik vytíţená jako pánská, proto je vyuţívána i pro speciální saunování, jako je právě saunování s dětmi, společné saunování a saunování pro páry. 38

40 Ceny vstupného i permanentek do sauny, které si můţeme vidět v příloze 5, a v ceně je zahrnuto zapůjčení prádla. V dopoledních hodinách není sauna v provozu a pro plné vyuţití bazénu se v tomto čase vyuţívají jako převlékárna a herna pro matky s dětmi. Plavání těhotných žen Kurzy jsou určeny ţenám po třetím měsíci do desátého měsíce gravidity. Konají se v pondělí odpoledne ve velkém plaveckém bazénu, kde je dosaţná voda, cena kurzu za 1 hodnu je 120 Kč a permanentka poté 500 Kč za 5 hodin. Plavání těhotných ţen je zajištěno dvěma certifikovanými cvičitelkami. Kojenecké plavání Kurzy jsou určeny pro děti od ukončeného 6 měsíce do 3 let. Děti jsou rozděleny do skupinek tří dětí podle věku a pokročilosti. V kurzech se instruktoři snaţí o individuální přístup. Plave se ve dvou vířivkách o průměru 4 m a hloubce 0,8 m. Na vodu, kde se koná kojenecké plavání, jsou kladeny jiné poţadavky neţ na vodu pro veřejnost, proto vodu pro tuto činnost speciálně upravují. Kurzy probíhají ve třech termínech jednou týdně. Jedna lekce probíhá 35 minut a stojí 180 Kč. Permanentka na 10 lekcí přijde na Kč. Kojenecké plavání probíhá pod vedením odborně vyškolených instruktorek, které vlastní osvědčení akreditovaného kurzu MŠMT a ovládají metodiku plavání. Tyto kurzy probíhají v dopoledních hodinách a jsou pro ně vyhrazeny vířivky včetně šatny. Plavecká škola Zřizovatel plavecké školy je Sportovní zařízení města Jičín. Tato škola organizuje předškolní, základní a zdokonalovací plavecký výcvik pro mateřské, základní a střední školy. Pořádá kurzy plavání pro rodiče a děti od 3 let, kurzy pro neplavce děti a hodiny aquaaerobiku (viz níţe). Provozní doba plavecké školy v bazéně je napsána v tab. 3. Plavecká škola je vedena sedmi interními a dvěma externími zkušenými cvičiteli. 39

41 Probíhá osm kurzů a to Kačenky pro děti ve věku tří aţ čtyř let s rodiči, Ţabičky pro děti ve věku čtyři aţ šest let s rodiči, Delfíni pro děti ve věku pět aţ šest let s rodiči, kurz pro děti od 6 let bez rodičů, zdokonalovací kurz pro plavce, zdokonalovací kurz pro první třídy, zdokonalovací kurz pro druhé třídy a zdokonalovací kurz pro třetí a čtvrté třídy. Kurzy jsou rozděleny na tři bloky a to podzimní, zimní a jarní. Nejvíce obsazené jsou podzimní kurzy, zimní kurzovní návštěvnost je menší, coţ je nejspíše zapříčiněno tím, ţe jsou děti více nemocně nebo náchylnější k nemoci. Jarní kurzy jsou opět po zimě poměrně zaplněny. Kurzy pro plavce vyuţívají k plavání plaveckého bazénu a neplavci ve svých kurzech pouţívají výhradně dětského bazénu pro učení plavání. Plavecký oddíl Delfín Oddíl Delfín není provozován plaveckým bazénem. Plavecký bazén oddílu pronajímá prostor na kaţdý všední den v odpoledních hodinách a mají pronajatou jednu aţ dvě dráhy. Trenéři plaveckého oddíly jsou dobrovolníci. Oddíl funguje na členských příspěvcích a probíhá zde i spolupráce mezi plaveckou školou a oddílem, kdy plavecká škola doporučuje svým nadaným dětem právě plavecký sportovní oddíl. Mezi úspěchy plaveckého oddílu patří účasti na Mistrovství republiky, coţ je chvályhodné hlavně z hlediska toho, ţe svou plaveckou kariéru končí jiţ s ukončením základní školy. V Jičíně se nachází střední školy a plavci by mohli dále pokračovat v plavání, ale většinou odchází. Nadaní plavci z Jičína po patnáctém roku odcházejí do oddílu v Trutnově nebo Hradci Králové. Aquaaerobik Aquaaerobik probíhá ve skokanském bazénu, to znamená v hluboké vodě, v maximálním počtu 14 cvičenců. Nejsou zde stanoveny věkové, výkonnostní ani váhové kategorie. Probíhají čtyři hodiny týdně pod vedením dvou instruktorek, které se konají pouze na objednání a zaplacení hodiny předem. Jedna hodina aquaearobiku stojí 80 Kč, permanentka na 10 hodin poté 650 Kč a celá 40