VÝDAJE OBCÍ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH EFEKTIVNOST

Transkript

1 VÝDAJE OBCÍ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH EFEKTIVNOST Jana Soukopová a kol.

2 Publikace byla vydána v rámci projektu: SP/4i1/54/08: Analýza výdajů místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí resortního výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky AUTORSKÝ KOLEKTIV: Vedoucí autorského kolektivu: Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D., Masarykova univerzita (redakce a editace všech kapitol) Spoluautoři kapitol: Ing. Eduard Bakoš, Ph.D., Univerzita Obrany doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., Ministerstvo životního prostředí ČR prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Masarykova univerzita doc. JUDr. Ivan Malý, CSc., Masarykova univerzita Ing. Jarmila Neshybová, Ph.D., Krajský úřad Jihomoravského kraje Ing. David Špaček, Ph.D., Masarykova univerzita RECENZENTI: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc. doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Jazyková úprava: Mgr. Lenka Váchová Zpracování grafů: Bc. Michal Struk Fotografie na obálce: Ing. Jiří Soukop nakladatelství Littera, 2011 ISBN

3 Obsah O AUTORECH... 7 ÚVOD PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMNÉHO PROJEKTU VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jana Soukopová, Ivan Malý, Miroslav Hájek 1.1 DEFINICE A RÁMEC VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KLASIFIKACE PODLE OBLASTÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KLASIFIKACE CEPA KLASIFIKACE CEPF KLASIFIKACE PODLE PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KLASIFIKACE CRUMA KLASIFIKACE PODLE ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ KLASIFIKACE PODLE SEKTORŮ KLASIFIKACE PODLE PŮVODU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ DRUHOVÁ KLASIFIKACE SLEDOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE SVĚTĚ A V ČR Jana Soukopová, Jiří Hřebíček, Ivan Malý 2.1 SLEDOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE SVĚTĚ SLEDOVÁNÍ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD MINISTERSTVO FINANCÍ VYKAZOVÁNÍ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VYKAZOVÁNÍ DAT O VÝDAJÍCH NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KLASIFIKACE CEPA POROVNÁNÍ DAT VYKAZOVANÝCH MŽP ČR A ČSÚ ANALÝZA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR Jana Soukopová, Miroslav Hájek, Jarmila Neshybová

4 3.1 STÁTNÍ ROZPOČET MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR STRUKTURA VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU DOTACE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU STÁTNÍ FONDY STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FOND NÁRODNÍHO MAJETKU MÍSTNÍ ROZPOČTY OCHRANA VODY OCHRANA OVZDUŠÍ A KLIMATU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY OCHRANA PŮDY A PODZEMNÍ VODY OCHRANA BIODIVERZITY A KRAJINY REDUKCE PŮSOBENÍ FYZIKÁLNÍCH FAKTORŮ SPRÁVA V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OSTATNÍ ČINNOSTI V EKOLOGII ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ David Špaček, Ivan Malý, Eduard Bakoš 4.1 EFEKTIVNOST A JEJÍ OBECNÉ VYMEZENÍ EFEKTIVNOST VE (VEŘEJNÉ) EKONOMII A ČESKÉ SPRÁVNÍ VĚDĚ MĚŘENÍ EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VYUŽITÍ EKONOMICKÉ ANALÝZY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI V MEZINÁRODNÍM MĚŘÍTKU METODY EKONOMICKÉ ANALÝZY A JEJICH VYUŽITÍ PRO HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jana Soukopová 5.1 FAKTORY DŮLEŽITÉ PRO VÝBĚR METOD KVANTITATIVNÍ VERSUS KVALITATIVNÍ PŘÍSTUP JEDNOKRITERIÁLNÍ METODY A HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FINANČNÍ METODY ANALÝZA MINIMALIZACE NÁKLADŮ METODA TCA ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ANALÝZA EFEKTIVNOSTI NÁKLADŮ

5 5.4 VÍCEKRITERIÁLNÍ METODY A HODNOCENÍ VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VYJÁDŘENÍ HODNOT KRITÉRIÍ STUPNICE A ŠKÁLY VYJÁDŘENÍ PREFERENCÍ MEZI KRITÉRII METODY STANOVENÍ VAH VÁŽENÁ BODOVACÍ METODA METODY DÍLČÍCH FUNKCÍ UŽITKU METODA DEA METODA EIA ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ JEDNOKRITERIÁLNÍCH A VÍCEKRITERIÁLNÍCH METOD PRO HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ OBCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ METODIKY SLEDOVÁNÍ, MĚŘENÍ A HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POUŽÍVANÉ VE SVĚTĚ Eduard Bakoš, Jana Soukopová 6.1 METODIKA OECD TEORETICKÁ VÝCHODISKA DEFINICE KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ EXISTENCE JEDNOTNÉHO KRITÉRIA METODICKÉ PROBLÉMY EVALUACE EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ, VČETNĚ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TVORBA INSTITUCIONÁLNÍHO RÁMCE EVALUACE ZHODNOCENÍ VYUŽITÍ METODIKY OECD SVĚTOVÁ BANKA A JEJÍ PŘÍSTUP K HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI ČINNOSTÍ SVĚTOVÉ BANKY NEZÁVISLÉ HODNOCENÍ ZE STRANY IEG HODNOCENÍ ČINNOSTÍ BANKY JAKO CELKU NA POLI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ SPRÁVNÉ POSTUPY PRO SPRÁVU VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRO SPRÁVU VEŘEJNÝCH FINANCÍ METODIKA EVALUACE SOCIOEKONOMICKÉHO ROZVOJE MODEL BUDOVÁNÍ EVALUAČNÍ KAPACITY METODIKA HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI BĚŽNÝCH VÝDAJŮ OBCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Jana Soukopová, Jarmila Neshybová, Eduard Bakoš, Jiří Hřebíček

6 7.1 NÁVRH METODIKY HODNOCENÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ POSTUP HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI EKONOMICKÁ KRITÉRIA HODNOCENÍ SOCIÁLNÍ KRITÉRIA HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRITÉRIA HODNOCENÍ SHRNUTÍ METODIKY VSTUPNÍ ÚDAJE SOFTWARE PRO HODNOCENÍ LIST OBEC LIST OBECNÉ LIST VYHODNOCENÍ LISTY OBLASTÍ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ METODIKA HODNOCENÍ ZADANÝCH ODPOVĚDÍ SHRNUTÍ EXECUTIVE SUMMARY REFERENCES SEZNAM ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 KLASIFIKACE CEPA PŘÍLOHA Č. 2 KLASIFIKACE CEPF PŘÍLOHA Č. 3 KLASIFIKACE CRUMA PŘÍLOHA Č. 4 PŘEHLED OTÁZEK A ODPOVĚDÍ METODIKY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VÝDAJŮ OBCÍ NA ŽP

7 O autorech 7 O autorech Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity (1999) a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity (1998). V roce 2005 získala doktorát z ekonomiky a managementu na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Od roku 2006 působí jako odborný asistent na katedře veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (ESF MU), kde přednáší předměty tvorba a metody hodnocení veřejných projektů, ekonomika životního prostředí a ekonomika technické infrastruktury. V rámci svého odborného zaměření (hodnocení efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a veřejných zakázek a ekonomika životního prostředí) spolupracuje na odborných projektech s různými orgány veřejné správy (Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo financí ČR) a místní samosprávy (Magistrát města Brna, Krajský úřad Jihomoravského kraje) i odbornými a výzkumnými institucemi (Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, Centrum dopravního výzkumu, Česká informační agentura životního prostředí aj.). Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity (2005). V roce 2009 zde získal doktorát z veřejné ekonomie. Od roku 2006 působil jako odborný pracovník na katedře veřejné ekonomie ESF MU a od roku 2008 jako asistent na ústavu ekonomie Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Od roku 2009 působí jako odborný asistent na katedře ochrany obyvatelstva Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity Obrany, kde přednáší předměty veřejná správa a její fungování a ekonomika krizových situací. V rámci svého odborného zaměření (krizové řízení, ochrana vod, efektivnost) spolupracuje na odborných projektech s různými orgány veřejné správy (Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo financí ČR, Správa státních hmotných rezerv) a územní samosprávy (Krajský úřad Jihomoravského kraje, Město Písek), i odbornými a výzkumnými institucemi (Výzkumný ústav vodohospodářský TGM aj.). doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, lesnickou fakultu, kde promoval v roce V roce 1987 získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze v oboru finanční politiky se zaměřením na veřejné finance. V letech 1991 až 1998 absolvoval dálkové doktorandské studium v oboru ekonomika a řízení podniku na

8 8 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost České zemědělské univerzitě v Praze a obdržel akademicko-vědecký titul doktor. V roce 2003 se habilitoval na téma Efektivnost politiky životního prostředí. Od roku 1994 působí jako externí učitel na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Od roku 1985 do roku 1998 byl zaměstnán na Ministerstvu financí ČR, kde byl odpovědný za financování ochrany životního prostředí v ČR. Od roku 1999 pracuje na Ministerstvu životního prostředí ČR, kde vykonával funkci ředitele odboru ekonomiky životního prostředí a náměstka ministryně životního prostředí. V současné době je ředitelem odboru ekonomických nástrojů. prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v roce 1970 a v roce 1971 zde získal titul RNDr. V letech 1970, až 1990 pracoval v Akademii věd na Ústavu fyzikální metalurgie v Brně. V roce 1982 získal vědeckou hodnost CSc. na Fakultě strojní Vysokého učení technického (VUT) v Brně a na Fakultě stavební VUT byl jmenován docentem (1988). Od roku 1990 působí na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně, kde se habilitoval (1996) v oboru informační systémy a byl jmenován profesorem (1998). Od roku 1994 je zaměstnán na Masarykově univerzitě, nejprve na Fakultě informatiky ( ) a nyní na Přírodovědecké fakultě (od roku 2004), kde se věnuje výzkumu a výuce v oblasti environmentální informatiky, modelování, managementu, egovernmentu, mezinárodní vědecké spolupráci a zapojil se do řešení řady výzkumných projektů v 6. a 7. Rámcovém programu EU. Přednáší předměty systémy integrovaného managementu, environmentální informační systémy, úvod do matematického modelování a vědecké výpočty. Jako školitelem doktorského studia na brněnských universitách, kde vychoval deset doktorandů. V současné době je zástupcem ředitele pro vědu a mezinárodní spolupráci na Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity. doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. Vystudoval právnickou fakultu v Brně, kde promoval v roce Dizertační práci v oboru teorie řízení a plánování obhájil v prosinci r na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Působil jako odborný asistent na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity (ESF MU) od jejího založení a postupně vyučoval i na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci, na Vysoké vojenské škole ve Vyškově a dalších vysokých školách. Habilitoval se v roce 1998 v oboru veřejná ekonomie a od téhož roku pracoval jako vedoucí katedry, proděkan a posléze i jako děkan ESF MU. Přednáší zejména předměty veřejná ekonomie, teorie veřejného sektoru a ekonomika zdravotnictví. Odborně se věnuje především problematice efektivnosti veřejného sektoru včetně tzv. fiskálních iluzí a ekonomickým aspektům zdravotní politiky a financování zdravotnických služeb.

9 O autorech 9 Ing. Jarmila Neshybová, Ph.D. Vystudovala Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity (2006). V roce 2011 zde získala doktorát z veřejné ekonomie. Od roku 2008 působila jako asistent na katedře veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a učila na Vyšší odborné škole Sting Brno. Od roku 2010 vykonává funkci manažerky kvality na Krajském úřadě Jihomoravského kraje v Brně. V rámci svého odborného zaměření (kvalita ve veřejné správě a nástroje jejího řízení a zvyšování) spolupracovala s Národní sítí Zdravých měst ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Úradom pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky a celou řadou krajských úřadů, měst a obcí České republiky. Ing. David Špaček, Ph.D. Vystudoval Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice (2002). V roce 2007 získal doktorát z veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2004 působí jako asistent a od roku 2007 jako odborný asistent na katedře veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. V rámci svého odborného zaměření se dlouhodobě věnuje teorii a praxi řízení ve veřejné správě, především oblasti řízení kvality ve veřejné správě, řízení lidských zdrojů a řízení a hodnocení projektů egovernmentu. Dosud spolupracoval na řešení mezinárodních výzkumných projektů (DEMO-net) a českých výzkumných projektů Grantové agentury České republiky (GAČR), ministerstev ČR (Ministerstva informatiky, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) a místní správy (Krajský úřad Jihomoravského kraje, Magistrát města Brna).

10 10 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost

11 Úvod 11 Úvod Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý. Lucius Annaeus Seneca Předložená publikace obsahuje hlavní poznatky a výsledky tříleté práce na projektu č. SP/4i1/54/08 s názvem Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí Resortního programu výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky, podprogramu SP4 Pozorování Země a nástroje pro posuzování na léta s počátkem řešení v roce 2008, zabývajícího se výzkumem výdajů rozpočtů územně samosprávních celků České republiky (ČR) do oblasti životního prostředí a jejich efektivností. Je určena především představitelům regionální veřejné správy na úrovni měst, obcí, sdružení nebo svazku obcí a krajů a odborné veřejnosti, která se zabývá problematikou výdajů veřejných rozpočtů a jejich efektivností. Rovněž může sloužit studentům vysokých škol, kteří se zabývají problematikou efektivnosti výdajů do oblasti ochrany životního prostředí a technikami pro její měření. Od roku 1999 probíhá v ČR reforma veřejné správy, která je rozdělena do několika etap. Právě probíhající etapa je zaměřena na zefektivnění fungování veřejné správy jako celku. V rámci této samostatné etapy vláda podniká kroky, které vycházejí z dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské služby, jehož hlavním posláním je zefektivnit stávající stav ve veřejné správě. Toto zefektivnění se týká také veřejných výdajů, kdy zajištění jejich efektivnosti je primárním cílem reformy. Výzkum výdajů obcí do oblasti ochrany životního prostředí a jejich efektivnosti pak směřuje k vytvoření návrhu efektivního využívání veřejných prostředků v této oblasti. Výdaje na životní prostředí odráží zejména úroveň ekonomického rozvoje dané země a zároveň i účinnost legislativních předpisů souvisejících s ochranou životního prostředí. Tyto výdaje jsou dnes nejběžnějším makroekonomickým ukazatelem péče o životní prostředí. Pro komplexnější posouzení se tento ukazatel pro porovnání s ostatními zeměmi vztahuje k úrovni ekonomické výkonnosti země vyjádřené hrubým domácím produktem (HDP). V posledních letech se poměr výdajů na HDP pohybuje v průměru kolem 0,5 % HDP. Publikace obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy environmentálních výdajů územních (místních) rozpočtů, tedy rozpočtů obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí, do oblasti ochrany životního prostředí v členění za

12 12 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost jednotlivé oblasti ochrany životního prostředí a za kraje, a to za období let 2005 až První kapitola obsahuje základní výklad definice environmentálních výdajů a výčet jejich klasifikací. Ve druhé kapitole jsou popsány způsoby sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR a v rámci dat výdajů na životní prostředí v ČR jsou porovnány údaje z automatizovaného informačního systému (ARIS) Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu. Ve třetí kapitole jsou pak prezentovány výsledky analýzy veřejných výdajů na ochranu životního prostředí a to výdajů státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územně samosprávních celků podle jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí. Jakkoliv je výše environmentálních výdajů významným indikátorem péče o životní prostředí, jejich klíčovou charakteristikou by měla být efektivnost, se kterou jsou vynakládány. Proto je čtvrtá kapitola věnována efektivnosti hodnocení veřejných výdajů obecně a specifikům hodnocení environmentálních veřejných výdajů. Na tuto kapitolu navazuje pátá kapitola obsahující informace k metodám hodnocení efektivnosti veřejných výdajů včetně jejich silných a slabých stránek a šestá kapitola věnovaná metodikám hodnocení veřejných výdajů ve světě. V závěrečné kapitole je představena metodika měření efektivnosti běžných výdajů obcí, kterou schválilo Ministerstvo životního prostředí. Tato metodika byla navržena autorským týmem a je ukázána na praktickém příkladu. Věříme, že tato publikace přispěje nejen ke zlepšení informovanosti o problematice environmentálních výdajů, ale bude také praktickým návodem, který umožní nalézat efektivní řešení při plánování i realizaci veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. Závěrem bychom rádi poděkovali oběma recenzentům, prof. PhDr. Františku Ochranovi, DrSc. a doc. PhDr. Janu Šelešovskému, CSc., kteří se svého úkolu zhostili s neobyčejnou pečlivostí a jejichž cenné připomínky jsme rádi akceptovali. Také bychom rádi poděkovali prof. Ing. Jiřině Jílkové, CSc. a doc. Ing. Janu Pavlovi, Ph.D. za poskytnutí řady materiálů ke kapitole 6 a za cenné připomínky. Za skvělou spolupráci rovněž děkujeme PhDr. Karlu Kovaříkovi, šéfredaktorovi nakladatelství Littera, bez nějž by tato odborná kniha zůstala pouze naší nehmotnou ideou. Autorský kolektiv

13 Úvod 13 Představení výzkumného projektu Projekt Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnost ve vztahu k ochraně životního prostředí, podpořený Ministerstvem životního prostředí České republiky (ČR) v rámci Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí ČR, podprogramu SP4 Pozorování Země a nástroje pro posuzování, má za cíl zhodnotit efektivnost veřejných výdajů a dalších finančních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí se zaměřením i na jednotlivé regiony, optimalizovat dopady veřejných podpor v oblasti ochrany životního prostředí na makroekonomické a mikroekonomické úrovni, včetně identifikace klíčových faktorů ovlivňujících absorpční kapacitu jednotlivých regionů v ČR. Projekt je realizován ve třech etapách od do Hlavním cílem projektu je navrhnout na základě analýzy současného objemu a struktury výdajů místních rozpočtů na ochranu životního prostředí možné varianty optimalizace veřejných výdajových programů směřovaných k diverzifikované struktuře jejich příjemců dle stanovených kategorií obcí. Přispět tím ke zvýšení jejich efektivnosti ve smyslu udržitelného rozvoje, včetně generace metodiky sledování jejich efektivnosti při využití báze účetnictví udržitelného rozvoje. Cílem řešení projektu SP/4i1/54/08 je podle zadávací dokumentace pro oblast výzkumu SP4i1 Zhodnotit efektivnost veřejných výdajů a dalších finančních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí se zaměřením i na jednotlivé regiony a optimalizovat dopady veřejných podpor v oblasti ochrany životního prostředí na makroekonomické i mikroekonomické úrovni včetně identifikace klíčových faktorů ovlivňujících absorpční kapacitu jednotlivých regionů v ČR. Aby při realizaci prací bylo v jednotlivých etapách projektu zabezpečeno plnění tohoto cíle, byl rozdělen na dílčí cíle, z nichž vybíráme ty nejdůležitější: 1. provést analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů a zaměřit se na strukturu jejich příjemců; 2. vyhodnotit jejich efektivnost, a to diverzifikovaně, s přihlédnutím k velikostem obcí v rámci jednotlivých krajů ČR a z aspektu jejich dopadu na životní prostředí; 3. na základě vyhodnocení výsledků výše uvedené analýzy navrhnout přístupy a nástroje pro sledování, vyhodnocování a optimalizaci výdajů, resp. výdajových programů na ochranu životního prostředí z rozpočtu jednotlivých kategorií obcí; 4. ve spolupráci se zadavatelem vytvořit metodickou příručku Ministerstva životního prostředí ČR pro sledování efektivnosti těchto výdajů, která by umožňovala hodnocení místních rozpočtů z pohledu jejich efektivnosti a usnadnila proces jejich optimalizace z pohledu udržitelného rozvoje.

14 14 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Jejich naplněním budou realizovány následující požadované přínosy do Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí ČR, kterými jsou: návrh systému indikátorů pro hodnocení efektivnosti výdajů na ochranu životního prostředí ve sledovaných odvětvích ekonomické činnosti při posouzení absorpční kapacity municipalit, resp. regionů; návrhy ke zlepšení situace v oblasti vynakládání veřejných výdajů místních rozpočtů na oblast ochrany a tvorby životního prostředí v ČR. Výzkumný projekt je koncipován na tři etapy: 1. etapa analýza výdajů na životní prostředí z místních rozpočtů a jejich efektivnosti; 2. etapa analýza efektivnosti výdajů na životní prostředí z místních rozpočtů, návrh indikátorů pro jejich sledování a návrh jejich optimalizace; 3. etapa zpracování metodické příručky Ministerstva životního prostředí ČR. Z pohledu dat environmentálních výdajů obcí ČR byl proveden sběr a následná analýza dat z automatizovaného rozpočtového informačního systému (ARIS), informačního systému veřejných zakázek (ISVZ) a dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) s využitím současných informačních a komunikačních technologií. S ohledem na stanovený cíl a problémové oblasti efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí byly v průběhu řešení projektu využívány zejména následující metody: metody a techniky sběru dat (primárních i sekundárních): - dotazníková metoda (s uplatněním různých forem dotazníků a různých forem dotazování s využitím ICT); - studium a analýza dat a dokumentů; - rozhovory (v různých formách podle konkrétního účelu řízené, neřízené, strukturované, semistrukturované apod.); metody analýzy dat včetně jejich třídění a klasifikace; metody analýzy a syntézy; metody indukce a dedukce; metody kvalitativního výzkumu a kvantitativní metody hodnocení veřejných výdajů. Tato publikace prezentuje výsledky výzkumu z řešení prvních dvou etap projektu, které byly dokončeny v roce 2010.

15 Výdaje na ochranu životního prostředí 15 1 Výdaje na ochranu životního prostředí Jana Soukopová, Ivan Malý, Miroslav Hájek Výše výdajů na životní prostředí je jedním z klíčových indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí, vytváření zdravých životních podmínek a předpokladů pro ekonomický růst, a to nejen na úrovni vlády, krajů a obcí, ale i na úrovni podniků. Tento indikátor úrovně ochrany životního prostředí pak funguje také v rámci srovnávání péče o životní prostředí mezi jednotlivými státy v Evropské unii (EU) i Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Obecně lze výdaje na ochranu životního prostředí charakterizovat jako výdaje na akce a činnosti směřující k prevenci nebo následnému odstranění škod na životním prostředí. 1.1 Definice a rámec výdajů na ochranu životního prostředí Dle definice EPEA (Environmental Protection Expenditures Account) se jedná o výdaje na všechny aktivity, jejichž cílem je prevence, tedy snižování a eliminace produkovaných znečišťujících látek, stejně jako náprava poškozeného životního prostředí. Jedním ze základních kritérií je, že ochrana životního prostředí je prvotním cílem těchto aktivit. Aktivity, které sice pozitivně ovlivňují životní prostředí, ale jejich prvotním cílem není ochrana životního prostředí, nejsou do aktivit na ochranu životního prostředí zahrnovány. Z perspektivy environmentálního účetnictví tedy výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují: domácí užití 1 výrobků a služeb souvisejících s ochranou životního prostředí, kam patří služby ochrany životního prostředí (sběr odpadů a jejich zpracování) či související a upravené produkty (odpadní kontejnery, bezolovnatý benzín, atd.). Výdaje na ochranu životního prostředí rovněž zahrnují vlastní služby ochrany životního prostředí používané ke snížení environmentálních dopadů hlavních výrobních aktivit; 1 Užitím se myslí buď konečné užití (konečná spotřeba či tvorba kapitálu), nebo mezispotřeba.

16 16 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost domácí hrubou tvorbu kapitálu na ochranu životního prostředí (investice zaměřené na ochranu životního prostředí) a transfery, které nejsou reflektovány ve dvou výše zmíněných kategoriích. Jedná se především o dotace, které snižují ceny placené uživateli služeb ochrany životního prostředí. Součet těchto položek udává celkové domácí výdaje na ochranu životního prostředí. Pokud přidáme transfery do zbytku světa a odečteme transfery, které ekonomika obdrží ze zbytku světa, dostaneme celkové národní výdaje na ochranu životního prostředí. Musíme však brát v potaz, že všechna opatření související s ochranou životního prostředí není možné převést do podoby aktuálních výdajů. Pokud například dojde k omezení výroby v souvislosti se zmírněním poškození životního prostředí, tato činnost se nijak neodrazí v národních účtech. Výjimku tvoří případy, kdy toto omezení výroby a s tím související ekonomická ztráta byla kompenzována dodatečnými dotacemi. Výdaje na ochranu životního prostředí rovněž nezahrnují všechny aktivity, které mají pozitivní dopad na životní prostředí. Musí být tedy jasně rozlišeno mezi účelem a efektem. Pokud např. bude v podniku instalována nová technologie za účelem zvýšení produktivity a redukce nákladů, může mnohem efektivněji využívat přírodní zdroje a energii a jako vedlejší efekt může dojít ke snížení emise znečišťujících látek do životního prostředí. Taková investice však dle metodiky nebude zahrnuta ve výdajích na ochranu životního prostředí. 2 Činnosti, které umožňují naplnění více účelů ve stejném čase, jsou buď klasifikovány podle hlavního účelu (princip převahy), nebo musí být odhadnuta jejich environmentální část (podíl environmentálního výdaje v celkovém výdaji). To však může způsobit další komplikace. Pokud se například jedná o investice související s integrovanou prevencí (která má jak ekonomický, tak environmentální účel), zařazení této investice do výdajů na ochranu životního prostředí je možné jen za předpokladu porovnání s konvenčními (neintegrovanými) technologiemi. Podle Hájka a Ritschelové (2004) je při prezentaci údajů o environmentálních výdajích potřeba uvádět celou řadu podmínek, za kterých byly uváděné údaje vykazovány, jako specifikovat oblast ochrany a tvorby životního prostředí, která je z těchto výdajů financována, charakterizovat zdroje financování, specifikovat druhy výdajů (např. investiční a neinvestiční) a také stanovit časové období vykazovaných výdajů aj. 2 Platí to pro veřejné výdaje. Statistický výkaz však umožňuje zahrnutí i části technologií.

17 Výdaje na ochranu životního prostředí 17 Podle těchto podmínek můžeme klasifikace výdajů na ochranu životního prostředí rozdělit podle: 1. oblastí ochrany životního prostředí; 2. zdrojů financování; 3. druhů výdajů. 1.2 Klasifikace podle oblastí ochrany životního prostředí Dle systému environmentálního a ekonomického účetnictví (SEEA) 3 je statistika výdajů na ochranu životního prostředí stále ve vývoji a v současné době je možné klasifikace dělit na klasifikace související s: 1. aktivitami na ochranu životního prostředí, jako jsou aktivity, které mají za cíl ochranu životního prostředí proti znečištění, ztrátám kvality a jiným druhům degradace (kvalitativní aspekt ochrany). Mezi tyto klasifikace patří: a. CEPA (Classification of Environmental Protection Activities) klasifikace aktivit ochrany životního prostředí a b. CEPF (Classification of Environmental Protection Facilities) klasifikace zařízení pro ochranu životního prostředí; 2. přírodními zdroji, jako jsou aktivity, které mají za cíl řízení a využívání zdrojů. Pro klasifikace výdajů na ochranu životního prostředí se pak používá klasifikace CRUMA (Classification of Resource Use and Management Activities), která vychází z Classification of Natural Resources (klasifikace přírodních zdrojů); 3. ekologicky prospěšnými aktivitami (více viz SEEA, 2003). Také Evropský systém pro shromažďování hospodářských údajů o životním prostředí (SERIEE) 4, který je určen pro sběr a prezentaci ekonomických údajů o životním prostředí členských států Evropské unie se skládá ze dvou satelitních účtů, kterými jsou: 1. účet výdajů na ochranu životního prostředí (Environmental Protection Expenditure Account EPEA), který je satelitním účtem k Systému 3 4 SEEA je systém environmentálně přizpůsobených ekonomických účtů nebo také systém environmentálního a ekonomického účetnictví (the System of Integrated Environmental and Economic Accounting SEEA). Byl vyvinut statistickou divizí OSN v roce 1993 jako doplnění a rozšíření Systému národních účtů (SNA). Je satelitním systémem k SNA, který umožňuje měření ekologického faktoru a identifikaci vlivu životního prostředí a jeho ochrany pro ekonomický rozvoj společnosti. V roce 2003 byl aktualizován. Více viz SEEA (1993) a SEEA (2003). Système Européen de Rassemblement de l Information Economique sur l Environnement. Eurostat.

18 18 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost národních účtů (SNA) a zpracovává a prezentuje informace o celkových výdajích na ochranu životního prostředí, produkci výrobků a služeb na ochranu životního prostředí a o zdrojích financování (Ritschelová, 2002, Eurostat, 1994, Eurostat, 2002) a 2. účet využití a řízení přírodních zdrojů (Natural Resource Use and Management Expenditure Account RUMEA), ve kterém jsou zpracovány opatření a výdaje související s řízením a využitím přírodních zdrojů. Účet EPEA využívá klasifikaci CEPA 2000, zatímco účet RUMEA klasifikaci uzpůsobenou pro vlastní potřeby nemá. Všechny výše uvedené klasifikace kromě CRUMA jsou využívány v systému environmentálního a ekonomického účetnictví. Nicméně nejvíce rozšířená je klasifikace CEPA 2000, kterou v roce 2001 doporučila expertní skupina Statistické komisi Spojených národů jako mezinárodní standard. Statistická komise Spojených národů pak tuto klasifikaci v březnu 2002 jako mezinárodní standard přijala Klasifikace CEPA Jak bylo řečeno výše, nejznámější a nejužívanější klasifikací environmentálních výdajů podle aktivit do oblastí ochrany životního prostředí je klasifikace CEPA vypracovaná Statistickým úřadem Evropského společenství (Eurostat) společně s OECD. V roce 1994 evropští statistici a účetní přijali společnou klasifikaci aktivit v ochraně životního prostředí CEPA, která obsahovala pět následujících oblastí ochrany životního prostředí: 1. ochrana ovzduší a klimatu; 2. vodní hospodářství a ochrana vod; 3. nakládání s odpady; 4. ochrana půdy a podzemní vody a 5. redukce hluku. Tato klasifikace byla v roce 2000 nahrazena vylepšenou verzí, která již obsahuje devět oblastí ochrany životního prostředí: 1. ochrana ovzduší a klimatu; 2. nakládání s odpadními vodami; 3. nakládání s odpady; 4. ochrana a péče o půdu, podzemní a povrchové vody; 5. redukce hluku a vibrací (nezahrnuje ochranu pracovišť); 6. ochrana biodiverzity a krajiny; 7. ochrana před radioaktivitou; 8. věda a výzkum a

19 Výdaje na ochranu životního prostředí ostatní aktivity ochrany životního prostředí, mezi které patří: 9.1. veřejná správa a řízení ochrany životního prostředí; 9.2. vzdělávání, školení a informace; 9.3. aktivity související s nedílnými výdaji a 9.4. aktivity jinde nezařazené. Hlavním účelem klasifikace CEPA 2000 je vymezení aktivit, produktů 5, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana životního prostředí. Hospodaření s přírodními zdroji (zásobování vodou) a prevence přírodních katastrof (povodní) není zahrnováno do kategorií CEPA. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou prostředky a jiné transakce související se: vstupy aktivit ochrany životního prostředí (energie, suroviny, mzdy, přímé daně vztahující se k produkci nebo spotřeba fixního kapitálu); tvorbou kapitálu a koupí půdy s účelem ochrany životního prostředí; spotřebitelskými výdaji na nákup produktů ochrany životního prostředí; transfery na ochranu životního prostředí (dotace, investiční pobídky, mezinárodní pomoc, daně na ochranu životního prostředí). Aktivity jsou v rámci CEPA 2000 obecně klasifikovány podle oblastí životního prostředí a dále podle typu opatření, jako je prevence, redukce atd. Samotná struktura klasifikace je rozdělena do tří úrovní. První, obecná úroveň (číslice 1 9, viz dělení výše), určuje 7 oblastí podle složek/sektorů životního prostředí a zbylé 2 oblasti jsou položky výzkumu a vývoje (8. oblast) a ostatní aktivity ochrany životního prostředí (9. oblast). Druhá a třetí úroveň (viz příloha č. 1) se využívá při podrobnějším sběru dat a pro publikační účely. Druhá úroveň má 46 kategorií a třetí úroveň 20 kategorií. Navíc se každá z oblastí klasifikace CEPA 2000 v první úrovni skládá z kategorie sub-, která téměř u všech tříd obsahuje používání čistších technologií nebo výrobků, prevenci znečištění, měření nebo omezování znečištění, kontroly a zkoušky. Popis činností jednotlivých kategorií první, druhé a třetí úrovně klasifikace CEPA 2000 je uveden v příloze č. 1. Pro význam klasifikace CEPA 2000 je také důležité si uvědomit souvislost s účtem výdajů na ochranu životního prostředí EPEA (viz výše) a s vykazováním výdajů na ochranu životního prostředí pomocí společných dotazníků Eurostatu a OECD (Joint Questionnaire JQ ) Produkty ochrany životního prostředí jsou služby ochrany životního prostředí vytvořené pomocí aktivit ochrany životního prostředí včetně upravených (čistších) a souvisejících produktů. Joint Questionnaire jsou společné dotazníky OECD a Eurostatu na výdaje a příjmy na ochranu životního prostředí. Jsou jedním z hlavních nástrojů pro mezinárodní shromažďování údajů o

20 20 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Vazby mezi CEPA 2000, EPEA a JQ jsou ukázány v následující tabulce. Tabulka 1: Srovnání využití klasifikace CEPA v EPEA a JQ vykazování Využití první úrovně CEPA v EPEA Ochrana ovzduší a klimatu Nakládání s odpadními vodami Nakládání s odpady Ochrana a péče o půdu, podzemní a povrchové vody Omezování hluku a vibrací Ochrana biodiverzity a krajiny Ochrana před radioaktivitou Věda a výzkum Ostatní aktivity ochrany ŽP Využití první úrovně CEPA v JQ Ochrana ovzduší a klimatu Nakládání s odpadními vodami Nakládání s odpady Ochrana a péče o půdu, podzemní a povrchové vody Omezování hluku a vibrací Ochrana biodiverzity a krajiny } Ostatní Zdroj: Eurostat (2007) Klasifikace CEPF OECD rozlišuje ještě klasifikaci zařízení pro ochranu životního prostředí (Classification of Environmental Protection Facilities CEPF) (Eurostat, 2002), která předcházela klasifikaci CEPA a v současné době není téměř využívána. Klasifikace CEPF rozlišuje následující oblasti ochrany životního prostředí: 1. ochrana ovzduší a klimatu; 2. vodní hospodářství a ochrana vod; 3. nakládání s odpady; 4. ochrana půdy a podzemní vody a 5. redukce hluku. Popis činností jednotlivých aktivit první úrovně klasifikace CEPF je uveden v příloze č Klasifikace podle přírodních zdrojů Jinou klasifikací, která vychází z přírodních zdrojů je klasifikace podle přírodních zdrojů (Classification of Natural Resources), která dělí aktivity na ochranu životního prostředí do následujících tříd (SEEA, 2003): 1. nerosty a energetické zdroje, dále dělené na fosilní paliva, kovové a nekovové nerosty; výdajích na ochranu životního prostředí ze statistických služeb v členských státech EU a OECD. Představují obecný nástroj, který se opírá přímo o pozorování a o data z pozorovatelných toků.

21 Výdaje na ochranu životního prostředí půda, kterou dále rozděluje na půdu zahrnutou do zemědělského půdního fondu a půdu vyňatou ze zemědělského půdního fondu; 3. voda, dělená na povrchovou a podzemní vodu a 4. biologické zdroje, dělené na dřevo, plodiny a rostliny (kromě těch produkujících dřevo), vodní živočichy a živočichy (kromě žijících ve vodě). Z pohledu veřejných výdajů je však tato klasifikace obtížně použitelná, protože neobsahuje správní aktivity Klasifikace CRUMA V roce 2007 předložili Federico Falticelli spolu s Caroline Ardi návrh klasifikace podle přírodních zdrojů nazvaný CRUMA (Classification of Resource Use and Management Activities and expenditure) 7, založený na managementu přírodních zdrojů (Falticelli, Ardi, 2007), který Falticelli v roce 2009 spolu s Constantinem zdokonalil. Podle Falticelliho (2008) lze výdaje na přírodní zdroje rozlišit do dvou kategorií: a) výdaje na využití zdrojů, mezi které patří výdaje související s činnostmi, jejichž cílem je využívání zdrojů (např. výdaje na výzkum, výdaje na těžbu, přesuny zdrojů aj.); b) výdaje na řízení zdrojů, tedy výdaje související s činnostmi, jejichž cílem není snižování zdrojů (výdaje na recyklaci, regeneraci, úspory energie aj.). Falticelli (2008) navrhuje klasifikaci CRUMA navázat na klasifikaci CEPA Pro aktivity zvolil následující členění do oblastí (viz příloha č. 3): 10. využití a řízení vnitrozemských vod; 11. využití a řízení přírodních lesních zdrojů; 12. využití a řízení divoké fauny a flóry; 13. využití a řízení energie z fosilních paliv; 14. využití a řízení surovin; 15. výzkum a vývoj související s využitím a řízením přírodních zdrojů; 16. ostatní aktivity související s využitím a řízením přírodních zdrojů; veřejná správa a řízení přírodních zdrojů; vzdělávání a informace; aktivity související s řízením veřejných výdajů a aktivity jinde nezařazené. Klasifikace CRUMA je oproti výše uvedené klasifikaci podle přírodních zdrojů využitelná i pro veřejné výdaje, protože uvažuje správní výdaje. V současné době však není využívána. 7 Klasifikace podle využití a řízení zdrojů.

22 22 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost 1.3 Klasifikace podle zdrojů financování Klasifikace podle sektorů Ochrana životního prostředí je financována z různých zdrojů, které lze rozdělit podle sektorů na výdaje soukromého sektoru představovaného zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany a veřejného sektoru, do kterého jsou zahrnuty výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů (veřejné výdaje). Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí jsou součástí veřejných financí, konkrétně veřejných výdajů. Veřejné finance jsou pak finanční vztahy a operace, probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi, apod.) na straně druhé (Hamerníková, Maaytová, 2010) a platí pro ně využití principů nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Obsahem veřejných financí je veřejné zabezpečení určitých statků (tj. jejich produkce a poskytování), profinancování různých transferů (zejména sociálního rázu) a stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. ekologickému chování formou dotací, pokut a daní). Teorie vymezuje následující tři základní funkce veřejných financí, které jsou někdy nazývány tzv. fiskálními funkcemi. Jedná se o alokační, redistribuční a stabilizační funkce, 8 přičemž veřejné (a tedy i environmentální) výdaje ve své podstatě naplňují především alokační funkci. Pojem veřejný sektor slouží k označení určité části národního hospodářství. Zahrnuje instituce a organizace zabývající se specifickými produkcemi a poskytováním určitých statků nebo redistribucí a zaměřuje se na realizaci cílů a aktivit, které z různých důvodů nejsou předmětem zájmů soukromého sektoru. Nebo můžeme výdaje na ochranu životního prostředí dělit na výdaje: neziskového sektoru, který zahrnuje veškeré vládní instituce, jak ústřední, tak i místní a také příspěvkové organizace z nefinančních podniků veřejných a nestátních neziskových organizací (NNO) a 8 Podstata alokační funkce spočívá v efektivní alokaci finančních prostředků, které stát (nebo územní samospráva) vybere od různých subjektů do peněžních fondů v rámci veřejných financí čímž, zabezpečuje veřejné statky, které nejsou produkovány v důsledku selhání trhu. Tradiční pojetí redistribuční funkce je spojeno se sociálními cíli (dosažení větší rovnosti mezi jednotlivci). Stabilizační funkce veřejných financí využívá tvorby, rozdělení a použití peněžních fondů ke stabilizaci makroekonomických veličin (stabilní vysoké zaměstnanosti, rozumné míry cenové stability a odpovídajícího tempa ekonomického růstu). Více např. Hamerníková, Maaytová (2010), Medveď, Nemec, Orviská, Zimková (2005) aj.

23 Výdaje na ochranu životního prostředí 23 ziskového sektoru, do kterého v tomto případě budeme řadit soukromé národní podniky, státní podniky a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Statistika EU dělí výdaje na ochranu životního prostředí podle sektorů na výdaje: veřejného sektoru, který zahrnuje výdaje centrální, regionální a místní samosprávy podle klasifikace ekonomických činností (NACE 9 ), konkrétně NACE 84 (Eurostat, 2008), přičemž vykazované údaje jsou bez jakýchkoli převodů mezi těmito orgány státní správy; 10 podnikového sektoru, který zahrnuje výdaje související s ochranou životního prostředí u všech podnikatelských subjektů 11 (Eurostat, 2008) s výjimkou veřejného sektoru a činností specializovaných poskytovatelů environmentálních služeb (hlavně v oblasti odpadového hospodářství (NACE 38.1 a 38.2 a 39) a odpadních vod (NACE 37); specializovaných environmentálních výrobců a producentů environmentálních služeb soukromého a veřejného sektoru jedná se o společnosti (soukromé i veřejně vlastněné), jejichž hlavní činností je výroba na ochranu životního prostředí a poskytování environmentálních služeb (oblast odpadového hospodářství, odpadních vod aj.) Klasifikace podle původu finančních prostředků Z hlediska původu finančních prostředků lze rozdělit zdroje na zahraniční (mezinárodní) a vnitrostátní. Státní politika životního prostředí ČR na období rozděluje mezinárodní zdroje na zdroje fondů Evropského společenství a zdroje mezinárodních finančních institucí (Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj apod.). Vnitrostátní zdroje je možné rozdělit na státní rozpočet, státní fondy a územní (místní) rozpočty. Územní rozpočty jsou rozpočty obcí, měst, dobrovolných svazků NACE je akronym z názvu "Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes" a je statistickou klasifikací ekonomických činností, kterou používá Evropská unie (resp. Evropská společenství) od roku NACE vytváří rámec pro statistická data o činnostech v mnoha ekonomických oblastech (např. ve výrobě, zaměstnanosti, národních účtech). Je důležité jasně rozlišovat mezi veřejným sektorem a sektorem specializovaných výrobců (producentů environmentálních služeb). Všechny NACE Rev. 1,1 / ISIC oddíl 90 (NACE Rev 2/ISIC činnosti a třídy 37, 38,1, 38,2 a 39) aktivity jsou součástí sektoru specializovaných výrobců. Ten zahrnuje organizace ve vlastnictví veřejného sektoru, jako jsou státní podniky a neziskové organizace (jako technické služby ve velkých obcích aj., které mohou být samostatně identifikovány a jsou tedy vykázány v NACE Rev 1.1/divize ISIC 90 (Eurostat, 2008). Jedná se o všechny podnikatelské subjekty podle klasifikace NACE (NACE Rev. 2 / ISIC divisions 01 99) (Eurostat, 2008). Jedná se především o podniky spadající do třídy 37xxxx, 381xxx, 382xxx a 39xxxx podle CZ- NACE.

24 24 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost obcí, krajských úřadů a Regionálních rad Regionů soudržnosti. 13 Regionální rady však zatím nevykázaly v letech žádné výdaje do oblasti ochrany životního prostředí. Dle Evropského systému národních účtů (Ritschelová, 2000) jsou výdaje na ochranu životního prostředí děleny na: výdaje veřejného sektoru, tedy výdaje státní správy (centrální orgány), státní rozpočet, státní fondy (Státní fond životního prostředí ČR, Fond národního majetku ČR) a výdaje místní správy (okresní a obecní úřady); výdaje ziskového (podnikového) sektoru, tedy výdaje nefinančních podniků, korporací a finančních institucí; zahraniční zdroje; výdaje soukromých neziskových organizací a výdaje domácností. 1.4 Druhová klasifikace Výdaje na ochranu životního prostředí lze dále dělit dle toho, zda jsou určeny na investiční výstavbu, a jde tedy o investiční výdaje, nebo na financování běžných neinvestičních akcí, kdy jde o běžné výdaje. Investiční nebo také kapitálové výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují veškeré výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), a to koupí, vlastní činností, bezúplatným nabytím aj. Do kapitálových výdajů se zahrnují samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou a to od částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek. Od roku 2001 je pro dlouhodobý hmotný majetek stanovena částka 40 tis. Kč. Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí nebo také běžné či provozní výdaje zahrnují mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu a energií, za opravy a udržování atd. a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úpravy nebo likvidace znečištění a znečišťujících látek nebo další degradace životního prostředí. Neinvestiční náklady se dělí na vnitřní a vnější, což je chápáno z pohledu podniku. Podíl běžných a kapitálových výdajů v EU-25 v roce 2006 ukazuje následující graf. 13 Regionální rady Regionů soudržnosti vznikly na základě zákona č. 137/200Sb. Rady fungují jako řídící orgán Regionálního operačního programu pro období , zároveň kontinuálně zabezpečují implementaci Společného regionálního operačního programu.

25 Výdaje na ochranu životního prostředí 25 Graf 1: Environmentální výdaje států EU-25 podle druhové klasifikace (rok 2006) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rakousko (2) Švédsko Kypr (3) Poznámka: (1) Německo, Řecko, Irsko, Lucembursko a Malta nejsou zahrnuty,(2) odhad pro účely této publikace, (3) 2005, (4) 2007, (5) 2004 Zdroj: Eurostat (2010) Slovensko (4) Velká Británie (5) Portugalsko Dánsko (4) Nizozemí (2) Finsko Itálie Belgie(3) Francie Z grafu je zřejmé, že podíl běžných a kapitálových výdajů na ochranu životního prostředí je ve státech EU-25 různý, a i proto je zřejmé, jak je hodnocení výdajů na ochranu životního prostředí obtížné. Nicméně klasifikace výdajů na ochranu životního prostředí je pro hodnocení efektivnosti klíčová, a proto v následujícím textu budeme důsledně rozlišovat mezi: Litva (2) Španělsko (2) Česká republika (4) Bulharsko (4) Rumunsko (4) Kapitálové výdaje Estonsko Lotyšsko Polsko (4) Maďarsko (4) Slovinsko Běžné výdaje Norsko (4) Turecko Chorvatsko (4) výdaji veřejného sektoru a výdaji ostatními; výdaji podle oblastí ochrany životního prostředí (klasifikace CEPA 2000) a výdaji běžnými a kapitálovými.

26 26 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Literatura [1] EPA, An Introductin to Environmental Accounting As a Business Management Tool: Key Concepts And Terms. EPA 742-R , 1995 [2] Eurostat, Classification of Environmental Protection Actitivities and Expenditure (CEPA2000), [online], 2000, [cit ]. Dostupný z WWW: < T_NOM_DTL&StrNom=CEPA_2000&StrLanguageCode=EN&IntPcKey= &StrLayoutCode=HIERARCHIC> [3] Eurostat, Classification of Environmental Protection Activities and Expenditure (CEPA 2000) with Explanatory Notes, submitted to the United Nations Expert Group on International Economic and Social Classifications meeting of June 2001 in New York, New York, 2001 [4] Eurostat, Environmental Expenditure Statistics, General Government and Specialised Producers data Collection Handbook, 2007 edition, [online], 2007, [cit ]. Dostupný z WWW: < [5] Eurostat, Environmental Protection Expenditures, [online], data from October 2010, most recent data: Further Eurostat Information, Main Tables and Database, [cit ]. Dostupný z WWW: < al_protection_expenditure> [6] Eurostat, NACE, Rev. 2, Statistical Classification of Economic Activities in the European Community, [online], Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2008, ISBN , ISSN , [cit ]. Dostupný z WWW: < [7] Eurostat, SERIEE Environmental Protection Expenditure Accounts Compilation Guide, [online], Luxembourg, 2002, [cit ]. Dostupný z WWW: < -N- EN.pdf> [8] Eurostat, SERIEE Système européen pour le rassemblement de l information économique sur l environnement, Version 1994, SÉRIE 8E. Luxembourg: Office statistique des Communautés européennes, 1994

27 Výdaje na ochranu životního prostředí 27 [9] FALTICELI, F. Revision of Chapters 5 and 6 SEEA 2003: Natural Resource Use and Management Expenditure Accounts. Issue paper for the London Group, Brussels, 29 September 30 October Rome: ISTAT, 22 July 2008 [10] FALTICELI, F., ARDI, C. The Classification of Resource Use and Management Activities and expenditure CRUMA, [online]. Developed by Istat consistently with CEPA2000 for the Resource Use and Management Expenditure Accounts of SERIEE. Rome: ISTAT, 2007, [cit ]. Dostupný z WWW: < A.pdf> [11] FALTICELLI, F. Natural Resource Use and Management Expenditure Accounts. Presented at the 13th London group meeting in Brussels, 2008 [12] HÁJEK, M., RITSCHELOVÁ, I. Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí stimul pro regionální rozvoj. Obec a finance, 4/2004, ISSN [13] HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd., Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s., ISBN [14] HANAUER, J. Environmental Accounts, DG ESTAT Unit E5, Eurostat, 2005 [15] ISTAT, Natural Resource Use and Management Expenditure Accounts, Revision of chapters 5 and 6 SEEA 2003, [online]. Issue paper for the London Group, Brusel, 2008, [cit ]. Dostupný z WWW: < a.pdf > [16] MEDVEĎ, J., NEMEC, J., ORVISKÁ, M., ZIMKOVÁ, E. Verejné financie. 1. vyd., Bratislava: SPRINT, 2005, 464 s., ISBN [17] OECD/Eurostat, Environmental Protection Expenditure and Revenue Joint Questionnaire/SERIEE Environmental Protection Expenditure Account, Conversion Guidelines, 2005 [18] RITSCHELOVÁ, Iva. Výkladový slovník vybraných pojmů z oblasti environmentální ekonomie. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, s. ISBN [19] RITSCHELOVÁ, I. Environmentální a ekonomické účetnictví. Vyd. 1., Praha: Univerzita Karlova, 2000, 199 s., ISBN X [20] Český statistický úřad, Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí. Příručka pro zpravodajskou jednotku s metodickými pokyny, klasifikacemi a praktickým příkladem [21] SEEA 1993, United Nations, Integrated Environmental and Economic Accounting, Handbook of National Accounting, Studies in Methods, Series F,

28 28 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost No. 61, [online], New York, 1993, [cit ]. Dostupný z WWW: < [22] SEEA 2003, United Nations, European Commission, International Monetary Fund, Organisation for Economic Cooperation and Development and World Bank, Integrated Environmental and Economic Accounting 2003, Handbook of National Accounting, Studies in Method, [online], Series F, No. 61, Rev. 1, (ST/ESA/STAT/SER.F/61/Rev.1), New York, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: < [23] VANDILLE, G. Environmental Protection Expenditure Accounts for Belgium: , Brussels, 2005

29 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 29 2 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR Jana Soukopová, Jiří Hřebíček, Ivan Malý Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí je pro jejich hodnocení klíčové. V současné době budování informační a znalostní společnosti se k sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí se využívá na celém světě i v ČR informačních a komunikačních technologií (ICT), kde nezastupitelnou úlohu má internet, který umožńuje on-line přístup jeho uživatelům dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu. Proto se využívá internetu jak pro sběr výkazů, tak i pro poskytování agregovaných údajů z těchto výkazů. Poskytovateli výkazu obvykle stačí se napojit pomocí internetového prohlížeče (MS Internet Explorer, Mozila Firefox, Opera apod.) na příslušnou webovou adresu, kde je nainstalovaný program, který mu umožní elektronicky vyplnit požadované výdaje do příslušného výkazu. Další možnost je, že poskytovatel si stáhne speciální program, který nainstaluje na svém počítači a použije k naplnění výkazu. Tento program pak vygeneruje soubor, který se zašle prostřednictvím internetu příslušné instituci, které má poskytovatel povinnost daný výkaz předat. Výdaje na ochranu životního prostředí je možno rovněž sledovat na internetu. Je to podporováno v legislativě Evropské unie a tedy i v ČR. Podrobněji to bude rozvedeno v následujících odstavcích této kapitoly. 2.1 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě Ve světě jsou výdaje na ochranu životního prostředí sledovány prostřednictvím Statistického úřadu Evropského společenství (Eurostat) společně s OECD, a to jako výdaje na ochranu životního prostředí a veřejné výdaje na ochranu životního prostředí, přičemž jsou sledovány tři sektory: veřejný sektor, specializovaní výrobci soukromého a veřejného sektoru a sektor průmyslu.

30 30 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost V roce 2006 výdaje na ochranu životního prostředí v EU-25 v těchto třech sektorech dosáhly výše 1,8 % HDP. Výdaje veřejného sektoru se pohybovaly okolo 0,5 % HDP, viz následující graf. Graf 2: Environmentální výdaje veřejného sektoru států EU-25 v roce 2006 jako % HDP 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 EU-25 (2) Nizozemí (3) Dánsko (4) Itálie Lotyšsko Belgie (5) Slovinsko Rumunsko (4) Bulharsko (4) Velká Británie (5) Rakousko (3) Portugalsko Polsko (4) Finsko Česká rebublika (4) Francie Španělsko (3) Kypr (5) Švédsko Maďarsko (4) Slovensko (4) Estonsko Litva (3) Norsko (4) Turecko Chorvatsko (3) Poznámka: (1) Německo, Řecko, Irsko, Lucembursko a Malta nejsou zahrnuty, (2) odhad pro účely této publikace, (3) 2005, (4) 2007, (5) 2004 Zdroj: Zdroj: Eurostat (2010) Graf 3: Environmentální výdaje veřejného sektoru států EU-25 v roce 2006 podle CEPA 2000 (podíl na celkových environmentálních výdajích) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Slovensko Česká republika (2) Bulharsko (2) Lotyšsko Estonsko Polsko (2) Belgie (3) Litva (4) Nizozemí (4) Slovinsko Portugalsko Velká Británie (3) Rumunsko (2) Odpady Ochrana vod Biodiverzita Ovzduší Půda a podzemní voda Hluk Ostatní Maďarsko (2) Dánsko (2) Švédsko Rakousko (4) Itálie Finsko Kypr (3) Francie Španělsko (4) Norsko Turecko Chorvatsko (2) Poznámka: (1) Německo, Řecko, Irsko, Lucembursko a Malta nejsou zahrnuty, (2) 2007, (3) 2004, (4) 2005 Zdroj: Zdroj: Eurostat (2010)

31 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 31 V letech byla v EU-25 většina environmentálních výdajů veřejného sektoru alokována do oblasti nakládání s odpady, zatímco environmentální výdaje soukromého sektoru a specializovaných výrobců byly zaměřeny na odpady a odpadní vody. Průmyslové výdaje většiny evropských zemí byly rovnoměrně alokovány mezi všechny oblasti životního prostředí, viz graf 3. Eurostat mnoho let shromažďuje údaje o znečištění ovzduší, energetice, spotřebě vody, odpadních vodách, tuhých odpadech a jejich řízení, včetně údajů o životním prostředí hospodářské povahy, jako jsou výdaje na životní prostředí. Členské státy EU mají za povinnost tyto údaje Eurostatu poskytovat. Vazby mezi všemi těmito údaji umožňují tvůrcům politiky životního prostředí, aby zvážili environmentální dopady ekonomické činnosti (spotřeba zdrojů, znečištění ovzduší nebo vody, produkce odpadů), a posoudili tak akce (investice, technologie, výdaje) prováděné k omezení příčin a rizik znečištění. Eurostat pracuje na systematizaci shromažďování statistiky životního prostředí o činnostech všech hospodářských odvětví v rámci EU. Tyto statistiky slouží k posouzení účinnosti nových předpisů a politik. Druhé použití těchto statistik je pro analýzu vazeb mezi tlaky na životní prostředí a strukturou ekonomiky. K údajům Eurostatu existuje volný přístup prostřednictvím internetových stránek Eurostatu, které lze nalézt na adrese přičemž existují dva hlavní zdroje pro získávání dat: data ve formě standardizovaných tabulek nebo prostřednictvím uživatelsky definovaných extraktů z databází. 14 Kromě toho Eurostat na svých internetových stránkách uvádí řadu doplňujících informací ve formě publikací (v PDF formátu). 2.2 Sledování výdajů na ochranu životního prostředí v ČR V České republice se výdaje veřejných rozpočtů systematicky sledují od roku Veřejné výdaje však byly v částečné míře sledovány i dříve. V částečné míře proto, že na počátku 90. let neměla ČR takovou rozpočtovou skladbu, ze které by bylo možné sledovat a eliminovat výdaje na ochranu životního prostředí. Výdaje státního rozpočtu na ochranu životního prostředí byly proto stanoveny prostým součtem výdajů na konkrétní programy týkající se životního prostředí. Po poměrně snadném zjištění výdajů Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a Fondu národního majetku ČR (FNM) zbývaly výdaje místních rozpočtů, u kterých bylo možné využít 14 Na adrese jsou odkazy na obě tyto domovské stránky Eurostatu.

32 32 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost tehdy platnou rozpočtovou skladbu, tzn. výdaje kapitoly 702 Vodní hospodářství a životní prostředí. Od roku 1997 je pro všechny veřejné rozpočty (kromě FNM ČR) závazná jednotná metodika vykazování. V České republice sledují výdaje na ochranu životního prostředí dvě instituce - Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím výběrového šetření a Ministerstvo financí (MF) ČR nejprve v letech 1994 až 2009 prostřednictvím automatizovaného rozpočtového informačního systému (ARIS) a od roku 2010 prostřednictvím Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) a informačního systému ÚFIS 15, který je součástí účetní reformy veřejných financí prováděnou Ministerstvem financí ČR. CSÚIS je implementován jako součást projektu Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP), jehož provoz byl zahájen k V důsledku této skutečnosti byl rozhodnutím ministra financí ukončen provoz informačního systému ARIS k Na webových stránkách ARISweb 16 bude však nadále zajištěn přístup k informacím uloženým v databázi ARIS, a to ve stejném rozsahu v časové řadě za účetní období let 2001 až Český statistický úřad Český statistický úřad zjišťuje výdaje výběrovým šetřením u svých zpravodajských jednotek na základě Ročního výkazu o výdajích na ochranu životního prostředí (ŽP 1-01). Ve svých šetřeních pomocí výkazu ŽP 1-01 ČSÚ sleduje výdaje ve struktuře uvedené v tabulce 2, a to podle jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000 a celkem. Podle informací ČSÚ jsou oslovovány vybrané ekonomické subjekty s převažující činností zemědělskou, průmyslovou a dalších vybraných odvětví 17 s počtem zaměstnanců 50 a více, dále subjekty s činností odstraňování odpadních vod, pevného odpadu, čištění města bez ohledu na počet zaměstnanců, obce s počtem obyvatel 500 a více, rozpočtové organizace, organizační složky státu a státní fondy, kdy mezi oslovené fondy patří Státní fond životního prostředí ČR, Fond národního majetku ČR, Pozemkový fond, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond a Správa železniční dopravní cesty Jedná se zejména o zejména údaje účetních a finančních výkazů a jejich sumářů podle definovaného schématu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny informace v roční periodicitě let 2001 až Jedná se o odvětví CZ-NACE 01, 02, 03, 05 22, 35, 36, 49, 51, 52 a 58 (Statistická ročenka ŽP ČR 2009). ČSÚ, Roční výkaz ŽP 1-01, 2009

33 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 33 Tabulka 2: Data, která jsou sledována ve výkazu ŽP 1-01 Celkem Oblasti ochrany ŽP podle CEPA 2000 Ochrana ovzduší a klimatu Nakládání s odpad. vodami Nakládání s odpady Výdaje a zdroje financování dlouhodobého hmotného majetku (DHM) (včetně pozemků) na ochranu životního prostředí (v tis. Kč) Výdaje na pořízení DHM (včetně pozemků) na ochranu životního prostředí celkem v na odstranění znečištění tom k prevenci vzniku znečištění Zdroje financování celkem vlastní zdroje rozpočtové prostředky granty a dotace - z veřejných rozpočtů v - ze zahraničí tom - ostatní úvěry, půjčky a finanční výpomoci emise cenných papírů, bezúplatné převody, nepeněžní vklady, delimitace apod. Neinvestiční náklady, poplatky a odvody v oblasti ochrany životního prostředí (v tis. Kč.) Vnitřní neinvestiční náklady (bez odpisů) mzdové náklady spotřeba materiálu a energie v opravy a udržování tom ostatní náklady spojené s ochranou životního prostředí výzkum a vývoj Vnější neinvestiční náklady Neinvestiční náklady celkem Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí Ekonomický přínos aktivit na ochranu životního prostředí (v tis. Kč) Tržby z prodeje služeb na ochranu ŽP Tržby z prodeje vedlejších produktů Úspory z opětovného využití vedlejších produktů Výdaje na pořízení DHM (včetně pozemků) na ochranu životního prostředí podle území Zdroj: ČSÚ (2009).. Údaje o výdajích na ochranu životního prostředí zjišťuje ČSÚ od roku Vývoj tohoto zjišťování je možné rozdělit (z metodologického hlediska) do šesti období: I. Statistické zjišťování v letech V tomto období byla sledována data o environmentálních investicích, kdy byly sledovány dva druhy investic. Prvním typem byly investice a investiční majetek na ochranu životního prostředí, druhým typem dat byly

34 34 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost údaje o jmenovitých stavbách. 19 Tato data byla zjišťována v rámci statistiky investic a investičního majetku. II. Statistické zjišťování v letech Hlavním předmětem změn v tomto období byla změna klasifikace programového zaměření a klasifikace finančních zdrojů tak, aby byla plně srovnatelná s CEPA 1994 (Klasifikace aktivit na ochranu životního prostředí Evropské unie). Statistické zjišťování investic na jmenovité stavby bylo zrušeno v roce III. Statistické zjišťování v roce 2002 Změny od roku 2002 byly způsobeny změnou klasifikace programového zaměření a klasifikace finančních zdrojů. Tyto změny byly provedeny z důvodu zachování kompatibility s CEPA IV. Statistické zjišťování v letech Účelem nového statistického zjišťování bylo dle Krumpové (2006) získat informace o zdrojích financování dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí, o neinvestičních nákladech na ochranu životního prostředí a o ekonomických přínosech z aktivit na ochranu životního prostředí. Do roku 2006 byly údaje o výdajích soukromého a veřejného sektoru zjišťovány odděleně pomocí výkazů P 5-01 pro soukromý sektor a výkazu VI 1-01 pro veřejný sektor. V. Statistické zjišťování v letech Od roku 2006 došlo ke sjednocení výkazů a oba sektory jsou obesílány stejným výkazem ŽP 1-01 (viz příloha č. 4). VI. Statistické zjišťování od roku 2008 Od roku 2008 byla klasifikace podniků podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) nahrazena novou klasifikací podle CZ- NACE. Údaje ze zjišťování jsou využívány při posuzování vývoje výdajů na ochranu životního prostředí z hlediska jejich územního rozmístění a odvětvového zaměření. V neposlední řadě jsou také významné pro poskytování informací institucím EU (dle Nařízení Rady č. 58/97 ze dne ) a ostatním mezinárodním organizacím. Jako nedostatek údajů z ČSÚ vidíme to, že výběrové šetření ČSÚ nepostihuje úplně malé obce (obce pod 500 obyvatel) Ministerstvo financí Ministerstvo financí sledovalo běžné a kapitálové výdaje organizačních složek státu, kapitol státního rozpočtu, státních příspěvkových organizací, státních fondů, 19 Jmenovité stavby na ochranu životního prostředí byly stavby, jejichž hodnota byla vyšší než 5 milionů korun nebo byly financovány ze státního rozpočtu.

35 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 35 územních samosprávných celků (ÚSC) a jimi zřizovaných příspěvkových organizací v České republice prostřednictvím informačního systému ARIS, který však je od roku 2010 nahrazen Integrovaným informačním systém státní pokladny, který je součástí Informačních systémů státní správy (ISVS) podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ISVS), který stanovil práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem ISVS. Původní systém ARIS byl vybudován na základě Opatření MF ČR č. j. 283/1381/1993 (ve znění pozdějších doplňků) podle 10 odst. 4 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. Od roku 2001 se řídil vyhláškou č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtu státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, zákonem o státním rozpočtu ČR na příslušný rozpočtový rok, vyhláškou č. 55/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu a vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Údaje ze systému ARIS bylo možné sledovat prostřednictvím veřejně přístupného webového informačního systému ARISweb. V rámci projektu Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP) byl k zahájen provoz Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS), který vytváří datovou základnu účetních záznamů a finančních údajů předkládaných povinnými účetními jednotkami pro potřeby státu podle vyhlášky č. 383/2009 Sb. (technická vyhláška o účetních záznamech). Roční údaje vybraných účetních záznamů a finančních údajů z CSÚIS je možno podobně jako tomu je v systému ARISweb zobrazit pomocí webového prezentačního systému ÚFIS 20, jehož aplikace zprostředkovávají uživatelům jejich zobrazení ve tvaru odpovídajících příloh vyhlášek č. 410/2009 Sb. a č. 449/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Informace dostupné prostřednictvím aplikací systému ÚFIS lze rozdělit do následujících skupin: a) výkazy povinných účetních jednotek; b) sumáře výkazů a c) vybrané fakultativní výstupy. 20

36 36 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Obrázek 1: Webová stránka prezentačního systému UFIS. Zdroj: Výkazy povinných účetních jednotek Roční údaje vybraných účetních a finančních záznamů jsou v systému ÚFIS zobrazovány ve tvaru následujících účetních a finančních výkazů: rozvaha; výkaz zisku a ztráty; příloha (bez textových částí); přehled o peněžních tocích; přehled o změnách vlastního kapitálu; Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol, organizačních složek státu a státních fondů Fin 2-04 U (část I. až IX.); Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad Fin 2-12 M (část I. až X.). Sumáře výkazů Sumáře finančních výkazů jsou zobrazovány systémem ÚFIS podle definovaných agregací. Vybrané fakultativní výstupy

37 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 37 Jedná se o standardní sestavy dostupné v aplikaci Přehled plnění veřejných rozpočtů a sestavy Plnění závazných ukazatelů státního rozpočtu jednotlivých kapitol v aplikaci Prezentace údajů kapitol SR. Logika aplikací ÚFIS vychází z původního webového prezentačního systému ARISweb. V systému UFIS se obecně řídí přístup k datovým zdrojům podle úrovně řízení jednotlivých subjektů, které se člení na: ústředně řízené organizace (ÚŘO), kterými jsou OSS a státní příspěvkové organizace; územně (místně) řízené organizace (MŘO), kterými jsou územně samosprávné celky všech úrovní, regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace, jejich ž zřizovateli jsou obce či kraje; státní fondy. Informace o povinných účetních jednotkách nalezne uživatel v registru RARIS 21. Registr organizací RARIS vznikl pro potřebu řízení zpracování dat v Automatizovaném rozpočtovém informačním systému ARIS. Registr poskytuje informace o stavu sledovaných identifikátorů a klasifikátorů platných v daném roce i celkový přehled o jejich vývoji v sledovaných letech. Registr poskytuje informace o stavu sledovaných identifikátorů a klasifikátorů platných v daném roce i celkový přehled o jejich vývoji v sledovaných letech. Jeho aktualizace probíhala podle ustanovení vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb. ze dne 22. prosince Nyní je registr používán i v systému ÚFIS jako zdroj informací o povinných účetních jednotkách. Jeho aktualizace probíhá v měsíční periodicitě na základě převzatých údajů ze systému CSÚIS. Základními klasifikacemi a číselníky používanými v aplikacích ÚFIS jsou: rozpočtová skladba gestor MF, stanovena vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů; klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS) gestor ČSÚ, navazuje na klasifikaci NUTS EU22 a číselník účelových znaků gestor MF, informace na Výdaje na ochranu životního prostředí jsou sledovány na základě výkazu pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, kdy jsou sledovány výdaje v rámci schváleného rozpočtu, rozpočtu po změnách, výsledek od počátku roku a plnění rozpočtu v %. Výdaje jsou sledovány Aktualizace klasifikace CZ-NUTS byla provedena k 1. květnu sdělením ĆSÚ č. 228/2004 Sb. ze dne 14. dubna 2004 a zveřejněna v částce 74/2004 Sb. Podrobnější informace na

38 38 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost podle aktuální rozpočtové skladby, 23 kdy zvlášť jsou sledovány běžné a zvlášť kapitálové výdaje. Podle rozpočtové skladby jsou výdaje dále tříděny z hlediska odpovědnostního, druhového, odvětvového a konsolidačního. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou sledovány podle odvětvového členění rozpočtové skladby a dále podle druhového třídění rozpočtové skladby. Při třídění výdajů z hlediska druhového jsou jednotkami třídění: a) rozpočtové třídy; b) seskupení rozpočtových položek; c) podseskupení rozpočtových položek a d) rozpočtové položky. V případě třídění z hlediska odvětvového se dělí příjmy a výdaje dále podle jednotlivých: a) rozpočtových skupin; b) rozpočtových oddílů; c) rozpočtových pododdílů a d) rozpočtových paragrafů. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou v obou případech sledovány podle mezinárodní klasifikace CEPA 2000 (viz výše) a to z hlediska odvětvového třídění v rámci oddílu 37 Ochrana životního prostředí, který je dále rozdělen na pododdíly: 371 Ochrana ovzduší a klimatu; 372 Nakládání s odpady; 373 Ochrana a sanace půdy a podzemní vody; 374 Ochrana přírody a krajiny; 375 Omezování hluku a vibrací; 376 Správa v ochraně životního; prostředí; 377 Ochrana proti záření; 378 Výzkum životního prostředí a 379 Ostatní činnosti v životním prostředí. Rozpočtová skladba však v rámci oddílu 37 klasifikaci CEPA 2000 zcela nedodržuje. Z uvedených pododdílů je zřejmé, že v oddílu 37 chybí pododdíl ochrana vod. Ten je v rozpočtové skladbě součástí oddílu 23 Vodní hospodářství. Sledované výdaje na ochranu vod jsou pak výdaje pododdílu 232 Odvádění a čištění odpadních vod (rozpočtové paragrafy 2321, 2322) a pododdílu 233 Vodní toky a vodohospodářská díla (rozpočtový paragraf 2333). 23 Základním klasifikačním standardem peněžních operací veřejných rozpočtů je rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 39 To však není jediná nekonzistence s klasifikací CEPA K rozpočtové skladbě a environmentálním výdajům je třeba dodat, že kromě paragrafů rozpočtové skladby v rámci oddílu 37 a výše zmíněných paragrafů lze v souvislosti s výdaji na ochranu a tvorbu životního prostředí nalézt výdaje zařazené do oddílu 10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov a 21 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby. Jedná se o rozpočtové paragrafy Celospolečenská funkce lesů a 2334 Revitalizace říčních systémů, které Ministerstvo životního prostředí ČR zahrnuje k výdajům pododdílu 374 Ochrana přírody a krajiny. Dále je to rozpočtový paragraf 2115 Programy zateplování a úspor energie, který je přidáván k rozpočtovým paragrafům pododdílu 371 Ochrana ovzduší a klimatu, rozpočtový paragraf 2122 Sběr a zpracování druhotných surovin, který je při analýzách přidáván k pododdílu 372 Nakládání s odpady a rozpočtový paragraf 2342 Protiporézní ochrana, který je přidáván k pododdílu 373 Ochrana a sanace půdy a podzemní vody, viz tabulka Vykazování výdajů na ochranu životního prostředí Výdaje na ochranu životního prostředí jsou vykazovány v řadě publikací. Jedná se především o publikace ČSÚ, mezi které patří Statistická ročenka ČR, ve které jsou publikovány investiční i neinvestiční environmentální výdaje mimo jiné i v členění podle krajů, Statistické ročenky krajů (Krajské ročenky) a publikace s názvem Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR. Dále publikace vydávané Ministerstvem životního prostředí ČR a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA), mezi které patří Statistická ročenka životního prostředí ČR vydávaná každoročně ČSÚ společně s Ministerstvem životního prostředí. Statistická ročenka životního prostředí ČR od roku 2008 existuje pouze v elektronické podobě a je přístupná na webu CENIA 24 společně se Zprávami o stavu životního prostředí ČR, zprávami o Stavu životního prostředí v jednotlivých krajích ČR a jinými odbornými publikacemi vydávanými Ministerstvem životního prostředí ČR nebo CENIA Vykazování dat o výdajích na ochranu životního prostředí a klasifikace CEPA 2000 I když rozpočtová skladba umožňuje členění výdajů podle klasifikace CEPA 2000, Ministerstvo životního prostředí ČR třídí výdaje v rámci analýz do tříd, které s klasifikací CEPA zcela konzistentní nejsou C12571B20041E945.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN Například Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2007, 2008, 2009.

40 40 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Jedná se o následující třídy (oblasti): 1. ochrana vody; 2. ochrana ovzduší; 3. nakládání s odpady; 4. ochrana půdy a podzemní vody; 5. ochrana biodiverzity a krajiny; 6. redukce působení fyzikálních faktorů; 7. správa v ochraně životního prostředí; 8. výzkum životního prostředí; 9. ostatní činnosti v životním prostředí a 10. nejmenované paragrafy oddílu 37. Paragrafy odvětvového členění rozpočtové skladby, řazené do těchto tříd, jsou ukázány v tabulce 4. Z porovnání tabulek 3 a 4, tedy výdajů tak, jak je vykazuje Český statistický úřad (tabulka 3) a Ministerstvo životního prostředí ČR (tabulka 4), je zřejmé, že v uplatňování klasifikace CEPA existují mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým statistickým úřadem drobné rozdíly. Z pohledu uplatňování klasifikace CEPA 2000 je však nutné říci, že rozdíly ve využití metodiky CEPA 2000 jsou i ve světě a v Evropské unii zcela běžné. Už v metodice OECD/Eurostatu (2005: 19) jsou zdůrazňovány rozdíly v jednotlivých položkách, ale i jiné rozdíly při sledování dat podle metodiky CEPA 2000 v jednotlivých zemích. Jde především o položku ostatní, kam některé země zahrnují jiné oblasti, a tedy sledují oblastí méně než devět, nebo je někdy nesledují vůbec (Bakoš, Kaplanová, Soukopová, 2009). V publikacích Českého statistického úřadu je klasifikace CEPA 2000 uplatňována v nezměněné podobě Porovnání dat vykazovaných MŽP ČR a ČSÚ Pokud se však zaměříme na srovnání konkrétní výše výdajů na životní prostředí sledovaných Ministerstvem životního prostředí ČR (údaje Ministerstva financí ze systému ARIS a nyní v ÚFIS) a Českým statistickým úřadem, narazíme na rozdíly nejen v klasifikaci podle CEPA 2000, ale především ve výši veřejných environmentálních výdajů. Při podrobnějším porovnání dat z ČSÚ a systému ARIS (i ÚFIS) lze konstatovat, že ve většině případů vykazují data z veřejných rozpočtů evidovaných v systému ARIS (ÚFIS) nižší hodnoty než data ČSÚ (viz tabulka 5 a 6), a to několikanásobně. U celkových výdajů jsou rozdíly až pětinásobné (např. Ústecký kraj). Tato chyba je dle našeho názoru způsobena buď statistickou chybou způsobenou dopočítáváním dat, nebo byly v případě Českého statistického úřadu do výdajů v rámci oblastí zahrnuty nejen veřejné výdaje, ale i soukromé investice.

41 Sledování a vykazování výdajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 41 Tabulka 3: Odvětvové členění aktuální rozpočtové skladby podle CEPA 2000 Oblast ochrany ŽP Popis činností Paragraf Programy zateplování a úspor energie 2115 Odstraňování tuhých emisí 3711 Odstraňování plynných emisí Ochrana ovzduší a Změny technologií vytápění 3713 klimatu Opatření ke snižování produkce skleníkových plynů 3714 Změny výrob. technologií za účelem odstranění emisí 3715 Monitoring ochrany ovzduší 3716 Ostatní činnosti k ochraně ovzduší j. n Odvádění a čištění odpad. vod, kaly Ochrana vody Prevence znečišťování vody 2322 Odvádění a čištění odpad. vod j. n Úpravy drobných vodních toků 2333 Sběr a zpracování druhotných surovin 2122 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3721 Sběr a svoz komunálních odpadů 3722 Sběr a svoz ostatních odpadů Nakládání s odpady Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů 3724 Využívání a zneškodňování komun. odpadů 3725 Využívání a zneškodňování ostatních odpadů 3726 Prevence vzniku odpadů 3727 Monitoring nakládání s odpady 3728 Ostatní nakládání s odpady j. n Pritiporézní ochrana 2342 Ochrana půdy a podzemní vody proti znečištění infiltrací Ochrana a sanace Dekontaminace půd a čištění spodní vody 3732 půdy a podzemní Monitoring půdy a podzemní vody 3733 vody Předcházení a sanace zasolení půd 3734 Ostatní ochrana půdy a spodní vody j. n Konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení Omezování hluku a Monitoring k zajišťování úrovně fyzikálních faktorů 3753 vibrací Ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů 3759 Celospolečenské funkce lesů 1037 Revitalizace říčních systémů 2334 Ochrana druhů a stanovišť Ochrana přírody a Chráněné části přírody 3742 krajiny Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti 3743 Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana 3744 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 3745 Ostatní čin. k ochraně přírody a krajiny j. n Protiradonová opatření Ochrana proti záření Přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem 3772 Monitoring k zajišťování úrovně radioaktivního záření 3773 Ostatní činnosti k ochraně záření Věda a výzkum ŽP Výzkum životního prostředí 3780 Ústřední státní správa v ochraně životního prostředí 3761 Ostatní orgány státní správy v ochraně životního prostředí 3762 Ostatní správa v ekologii Ostatní činnosti Mezinárodní spolupráce v životním prostředí 3791 v ekologii Ekologická výchova a osvěta 3792 Ekologie v dopravě 3793 Ostatní ekologické záležitosti 3799 Zdroj: autoři

42 42 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Tabulka 4: Odvětvové členění aktuální rozpočtové skladby v členění podle MŽP ČR Oblast ochrany ŽP Popis činností Paragraf Odvádění a čištění odpad. vod, kaly 2321 Ochrana vody Prevence znečišťování vody 2322 Odvádění a čištění odpad. vod j. n Úpravy drobných vodních toků 2333 Programy zateplování a úspor energie 2115 Odstraňování tuhých emisí 3711 Odstraňování plynných emisí 3712 Ochrana ovzduší Změny technologií vytápění 3713 Opatření ke snižování produkce skleníkových plynů 3714 Změny výrob. technologií za účelem odstranění emisí 3715 Monitoring ochrany ovzduší 3716 Ostatní činnosti k ochraně ovzduší j. n Sběr a zpracování druhotných surovin 2122 Sběr a svoz nebezpečných odpadů 3721 Sběr a svoz komunálních odpadů 3722 Sběr a svoz ostatních odpadů 3723 Nakládání s odpady Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů 3724 Využívání a zneškodňování komunálních odpadů 3725 Využívání a zneškodňování ostatních odpadů 3726 Prevence vzniku odpadů 3727 Monitoring nakládání s odpady 3728 Ostatní nakládání s odpady j. n Pritiporézní ochrana 2342 Ochrana půdy a podzemní vody proti znečištění infiltrací 3731 Ochrana půdy a Dekontaminace půd a čištění spodní vody 3732 podzemní vody Monitoring půdy a podzemní vody 3733 Předcházení a sanace zasolení půd 3734 Ostatní ochrana půdy a spodní vody j. n Ochrana biodiverzity a krajiny Redukce působení fyzikálních faktorů Správa v ochraně životního prostředí Celospolečenské funkce lesů 1037 Revitalizace říčních systémů 2334 Ochrana druhů a stanovišť 3741 Chráněné části přírody 3742 Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti 3743 Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana 3744 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 3745 Ostatní čin. k ochraně přírody a krajiny j. n Konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení 3751 Monitoring k zajišťování úrovně fyzikálních faktorů 3753 Ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů 3759 Protiradonová opatření 3771 Přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem 3772 Monitoring k zajišťování úrovně radioaktivního záření 3773 Ústřední státní správa v ochraně životního prostředí 3761 Ostatní orgány státní správy v ochraně životního prostředí 3762 Ostatní správa v ekologii 3769 Výzkum životního prostředí 3780 Mezinárodní spolupráce v životním prostředí 3791 Ostatní činnosti Ekologická výchova a osvěta 3792 v ekologii Ekologické programy v dopravě 3793 Ekologické záležitosti a programy j. n Nejmenované paragrafy oddílu 37 Zdroj: autoři

43 Tabulka 5: Srovnání dat MF ČR a ČSÚ podle vybraných oblastí ochrany ŽP podle krajů za rok 2007 Zdroj: ČSÚ a MF ČR

44 Tabulka 6: Srovnání dat MF ČR a ČSÚ podle vybraných oblastí ochrany ŽP podle krajů za rok 2008 Zdroj: ČSÚ a MF ČR

45 Sledování a vykazování výdjajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 45 Zajímavá je také situace v oblasti Nakládání s odpadními vodami, které jsou v případě kapitálových výdajů sledovaných prostřednictvím systému ARIS Ministerstva financí ČR u většiny krajů vyšší než v případě dat z ČSÚ, a to jak v roce 2007 (tabulka 5), tak i v roce 2008 (tabulka 6). Lze se domnívat, že v tomto případě je důvodem výstavba čistíren odpadních vod v obcích majících méně než 500 obyvatel, u kterých ČSÚ výdaje nesleduje. Další možností je, že rozdíl vznikl statistickou chybou při statistickém dopočítávání výdajů. Na základě provedeného srovnání se domníváme, že z pohledu podrobné analýzy environmentálních výdajů obcí lze považovat za relevantnější data Ministerstva financí ze systému ARIS. To především proto, že tento systém obsahuje nejen data obcí větších než 500 obyvatel a data jsou v tomto ohledu úplná (více viz Bakoš, Kaplanová, Soukopová, 2009). Navíc i někteří statistici ČSÚ jako Krumpová (2006) upozorňují na fakt, že výdaje na ochranu životního prostředí jsou z hlediska statistiky nepravidelným jevem a není možné předem stanovit, které ze zpravodajských jednotek investici na ochranu životního prostředí realizovaly. Z těchto důvodů se dále zaměřujeme pouze na analýzu dat z Ministerstva financí ČR ze systému ARIS. Pro členění dat dle jednotlivých oblastí pak budeme používat členění Ministerstva životního prostředí, byť klasifikaci CEPA 2000 částečně zjednodušuje. Je zřejmé, že údaje z nově zavedeného systému IISSP bude nutno ještě ověřit. Tento systém však zatím není volně přístupný a není možné z něj data získat.

46 46 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Literatura [1] BAKOŠ, E., KAPLANOVÁ, B., SOUKOPOVÁ, J. Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit. In Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Praha: Linde nakladatelství Praha, 2009, s , ISBN [2] Český statistický úřad, Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí. Příručka pro zpravodajskou jednotku s metodickými pokyny, klasifikacemi a praktickým příkladem [3] EPA, An Introductin to Environmental Accounting As a Business Management Tool: Key Concepts And Terms. EPA 742-R , 1995 [4] Eurostat, Classification of Environmental Protection Actitivities and Expenditure (CEPA2000), [online], 2000, [cit ]. Dostupný z WWW: < T_NOM_DTL&StrNom=CEPA_2000&StrLanguageCode=EN&IntPcKey= &StrLayoutCode=HIERARCHIC> [5] Eurostat, Classification of Environmental Protection Activities and Expenditure (CEPA 2000) with Explanatory Notes, submitted to the United Nations Expert Group on International Economic and Social Classifications meeting of June 2001 in New York, New York, 2001 [6] Eurostat, Environmental Expenditure Statistics, General Government and Specialised Producers Data Collection Handbook Methodologies and Working Papers, Luxembourg: 2007 edition, 2007, ISBN , ISSN [7] Eurostat, Environmental Statistics and Accounts in Europe, [online], Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2010, ISBN , [cit ]. Dostupný z WWW: < 283/EN/KS EN.PDF> [8] Eurostat, SERIEE Environmental Protection Expenditure Accounts Compilation Guide, [online], Luxembourg, 2002, [cit ]. Dostupný z WWW: < -N- EN.pdf>

47 Sledování a vykazování výdjajů na ochranu životního prostředí ve světě a v ČR 47 [9] Eurostat, SERIEE Système européen pour le rassemblement de l information économique sur l environnement, Version 1994, SÉRIE 8E. Luxembourg: Office statistique des Communautés européennes, 1994 [10] Informační systém ARIS, [online]. Dostupný z WWW: < [11] Informační systém ÚFIS (Systém účetních a finančních informací státu (ÚFIS) z Centrálního systému účetních informací státu), [online]. Dostupný z WWW: < [12] ISTAT, Natural Resource Use and Management Expenditure Accounts, Revision of chapters 5 and 6 SEEA Issue paper for the London Group, [online], Brusel, 2008 [cit ]. Dostupný z WWW: < a.pdf > [13] KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2009 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 2. vyd., Olomouc: Anag, 2008, 245 s., ISBN [14] KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2010 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek. 3. vyd., Olomouc: Anag, 2009, ISBN [15] KRUMPOVÁ, E. Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR sběr dat. Statistika, 3/2006, s , ISSN x [16] LORENC, J. KAŠPÁRKOVÁ, J. Rozpočtová skladba 2010 pro územní samosprávné celky. Polešovice: M Lordy, 2010, 325 s., ISBN [17] OECD/Eurostat, Environmental Protection Expenditure and Revenue Joint Questionnaire/SERIEE Environmental Protection Expenditure Account, Conversion Guidelines, [online], Luxemburg: European Communities, 2005, ISBN X, ISSN , [cit ]. Dostupný z WWW: < documents/5.pdf> [18] SEEA 2003, United Nations, European Commission, International Monetary Fund, Organisation for Economic Cooperation and Development and World Bank, Integrated Environmental and Economic Accounting 2003, Handbook of National Accounting, Studies in Method, [online], Series F, No. 61, Rev. 1, (ST/ESA/STAT/SER.F/61/Rev.1), New York, 2003, [cit ]. Dostupný z WWW: <

48 48 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost [19] Statistická ročenka životního prostředí ČR 2007, [online], [cit ]. Dostupný z WWW: < [20] Statistická ročenka životního prostředí ČR 2008, [online], [cit ]. Dostupný z WWW: < [21] Statistická ročenka životního prostředí ČR 2009, [online] [cit ], Dostupný z WWW: [22] VANDILLE, G. Environmental Protection Expenditure Accounts for Belgium: Brussels, 2005

49 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 49 3 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR Jana Soukopová, Miroslav Hájek, Jarmila Neshybová Jak již bylo zmíněno, výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje veřejného i soukromého sektoru a výdaje investiční (kapitálové) i neinvestiční (běžné), které se primárně vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí. Protože je tato publikace věnována primárně výdajům obcí, budeme se dále zaměřovat pouze na výdaje veřejné, tedy výdaje orgánů veřejné správy v ČR. Veřejnou správou se rozumí určitý druh činnosti (spravování veřejných záležitostí) a instituce (organizace, úřad), které veřejnou správu vykonávají (Hendrych, 2009: 12). Podle materiálního (funkčního) pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou, ani soudní. Podle pojetí formálního (institucionálního, organizačního) je veřejná správa činností orgánů označených jako správní úřady. Veřejná správa zahrnuje (Hadrabová, 2008, Hendrych, 2009): státní správu vykonávanou především státními orgány, která je tradičně rozdělována na státní správu: - ústřední (centrální), která je vykonávána ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady (jako např. Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadem pro jadernou bezpečnost, Českým statistickým úřadem apod.) a správními úřady s celostátní působností, které jsou podřízeny konkrétnímu ministerstvu (např. Česká inspekce životního prostředí, Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce apod.) a - místní, kterou vykonávají jednak státní orgány (jako úřady práce, krajské hygienické stanice, finanční úřady aj.) a dále pak v přenesené působnosti orgány územní samosprávy, kterými jsou územněsamosprávné celky, tj. obce a kraje. Obce vykonávají místní státní správu v rozdílném rozsahu. Nejširší místní státní správu vykonávají obce s rozšířenou působností (obce III. typu), užší obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu) a nejužší míru přenesené působnosti obce I. typu;

50 50 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost samosprávu, která je vykonávána orgány územních samosprávných celků či orgány zájmové/profesní samosprávy. Samospráva je rozdělována na zájmovou (profesní komory) a veřejnoprávní (nejtypičtěji územní samosprávu obce, kraje) a ostatní veřejnou správu 26 vykonávanou zejména institucemi s právní subjektivitou (např. Všeobecná zdravotní pojišťovna, Česká národní banka, Česká televize, ČTK aj.) a neziskovými organizacemi. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou alokovány jak státní správou, tak samosprávou a ostatní veřejnou správou. Jak je zřejmé z grafu 4, vývoj veřejných výdajů na ochranu životního prostředí má od roku 1997 rostoucí trend. Graf 4: Vývoj objemu environmentálních výdajů z jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů (v běžných cenách v tis. Kč) Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno státní rozpočet státní fondy územní rozpočty Tento trend vychází především z rostoucího trendu výdajů územních (místních) rozpočtů, které mají z pohledu objemu výdajů na ochranu živoního prostředí v ČR dominantní postavení. Výdaje místních rozpočtů, tedy výdaje obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí představují ve všech hodnocených letech největší podíl celkových kapitálových výdajů na ochranu životního prostředí. Jejich výše se až na dvě výjimky pohybuje mezi 60 a 70 % celkových veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR. Tyto výdaje však zahrnují také transfery ze státního rozpočtu a Státního fondu životního prostředí ČR. Podíl státního rozpočtu se do roku 2005 pohyboval kolem 10 až 20 %. Od roku 2006 však jeho podíl prudce stoupl a pohybuje se mezi 40 a 50 % celkových veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. Je to dáno tím, že ze státního rozpočtu jsou spolufinancovány projekty Operačního programu Životní prostředí. Co se týče 26 Zevrubnější charakteristiky státní správy, samosprávy a jiné veřejné správy jsou uvedeny např. v publikacích Hadrabová (2008), Cibáková, Malý (2009), Šelešovský (2009).

51 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 51 podpory z rozpočtů státních fondů, tak ta má kolísavý trend. Z grafu 4 je však zřejmé, že z pohledu objemu výdajů, je podpora státních fondů víceméně doplňková. Pokud bychom měli zhodnotit výši výdajů do jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí podle CEPA 2000, pak největší objem finančních prostředků je alokován na ochranu vody, ochranu biodiverzity a krajiny a na nakládání s odpady, viz graf 5. Graf 5: Vývoj objemu environmentálních veřejných výdajů podle klasifikace CEPA (v běžných cenách v tis. Kč) , , ,00 0, Ochrana vody Nakládání s odpady Ochrana biodiverzity a krajiny Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti v ekologii Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Tabulka 7: Organizace ochrany ŽP dle oblastí CEPA Ochrana ovzduší Ochrana půdy a podzemní vody Redukce působení fyzikálních faktorů Výzkum životního prostředí Nezařazené CEPA 1 Ovzduší a klima CEPA 2 Ochrana vod CEPA 3 Nakládání s odpady CEPA 4 Půda, podzemní a povrchová voda CEPA 5 Hluk a vibrace CEPA 6 Krajina a biodiverzita CEPA 7 Radiace CEPA 8 Věda a výzkum CEPA 9 Ostatní Centrální úroveň veřejné správy MŽP ČR a další ministerstva: o o o o o o o o oo Ostatní úřady ústřední státní správy o o o o oo oo oo oo oo Územní veřejná správa Obce: Kontrola Environmentální služby Další orgány místní správy: Kontrola, implementace aj. o o o oo o oo o o o oo o o o o o oo o oo Vysvětlivka: o = typická menší část činností a výdajů dané úrovně; oo = typická větší část činností a výdajů. Zdroj: European Communities (2009) oo

52 52 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Oblasti ochrany životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000 jsou na centrální i územní úrovni veřejné správy financovány s různou intenzitou, viz tabulka 7. Z této tabulky je zřejmé, že ve větší míře jsou aktivity do všech oblastí ochrany životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000 financovány pouze institucemi státní správy (Ministerstvo životního prostředí ČR, Státní fond životního prostředí ČR aj.). V následujícím textu budou rozebrány výdaje jednotlivých úrovní veřejné správy. 3.1 Státní rozpočet Nejvýznamnějším centrálním veřejným zdrojem financování z hlediska objemu environmentálních veřejných výdajů je státní rozpočet. Ze státního rozpočtu jsou poskytovány dotace, návratné finanční výpomoci (bezúročné půjčky) a garance na komerční úvěry, přičemž struktura výdajů odpovídá rozpočtové skladbě vydané Ministerstvem financí ČR (viz výše). Ze státního rozpočtu plynou prostředky do oblastí ochrany životního prostředí zejména prostřednictvím kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí ČR. Kromě této kapitoly jsou vyčleňovány finanční prostředky také z rozpočtových prostředků Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva obrany ČR a Ministerstva financí ČR Ministerstvo životního prostředí ČR Výdaje Ministerstva životního prostředí (MŽP) ČR z kapitoly státní rozpočet tvoří: výdaje na činnost organizačních složek státu (MŽP ČR) a obcí; příspěvky na činnost příspěvkových organizací; dotace občanským sdružením; dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům a ostatní příspěvky a dotace. Z Ministerstva životního prostředí ČR jsou ústředně řízeny a financovány různé odborné organizace, které přímo pečují o životní prostředí, jako CENIA Česká informační agentura životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny, Český hydrometeorologický ústav, Český geologický ústav atd. Proto do výdajů Ministerstva životního prostředí ČR patří také výdaje těchto organizací Struktura výdajů státního rozpočtu Struktura environmentálních výdajů státního rozpočtu se blíží struktuře celkových veřejných environmentálních výdajů, jak byla ukázána v grafu 5. Ze státního

53 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 53 rozpočtu jsou financovány všechny oblasti podle klasifikace CEPA 2000, přičemž dlouhodobě jsou finanční prostředky alokovány zejména na ochranu biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody (viz graf 6). Graf 6: Vývoj objemu výdajů státního rozpočtu do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v běžných cenách v tis. Kč) , , , ,00 0,00 Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Ochrana vody Nakládání s odpady Ochrana biodiverzity a krajiny Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Ochrana ovzduší Ochrana půdy a podz. vody Redukce působení fyzik. faktorů Výzkum ŽP V letech 2006 a 2007 byl velký objem výdajů alokován také na ostatní činnosti v ekologii, kam patří zejména mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí, ekologická výchova a osvěta a různé ekologické programy. Tento výkyv byl dán v obou letech nárůstem kapitálových výdajů paragrafu 3799, a to zejména položky Jednalo se finanční prostředky z Evropské unie, které zatím nebyly alokovány na projekty ze Strukturálních fondů. Pokud provedeme analýzu výdajů státního rozpočtu podle druhové klasifikace, pak můžeme konstatovat, že celkově kapitálové výdaje převyšují běžné výdaje, a to zejména díky dominantnímu růstu kapitálových výdajů v posledních čtyřech letech 28. Je to dáno tím, že ze státního rozpočtu je spolufinancován Operační program Životní prostředí Dotace ze státního rozpočtu Státní rozpočet spolu se Státním fondem životního prostředí ČR jsou nejdůležitějšími národními finančními zdroji, ze kterých jsou na opatření v oblasti Do položky 6909 patří veškeré kapitálové výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 6. Kapitálové výdaje v rámci paragrafu 3799 tvořily v letech 2006 i 2007 více než 40 % celkových kapitálových výdajů do oblasti životního prostředí a pohybovaly se okolo 5 mld. Kč.

54 54 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost ochrany životního prostředí poskytovány dotace. Nicméně nezanedbatelné prostředky jsou poskytovány ve formě dotací i z krajů. Ze státního rozpočtu jsou dotace poskytovány v rámci vyhlášených národních programů. Nejvíce národních programů spadá pod Ministerstvo životního prostředí, jedná se o: 1. Program péče o krajinu; 2. Program podpora obnovy přirozených funkcí krajiny; 3. Program stabilizace lesa Jizerských hor; 4. Program odstraňování škod po Sovětské armádě a 5. dotace nestátním neziskovým organizacím vyhlašované každý rok. Programy související s ochranou vod financované ze státního rozpočtu spravuje Ministerstvo zemědělství. Jedná se o: 1. program Výstavba a obnova vodovodů a kanalizací II; 2. program Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavba vodních nádrží; 3. program Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku nebo 4. program Podpora prevence před povodněmi II. Pod ministerstvo zemědělství spadá Program rozvoje venkova, v rámci kterého je možné čerpat také řadu dotací na ochranu a tvorbu životního prostředí. Některé dotační tituly související s ochranou a tvorbou životního prostředí je možné nalézt rovněž v resortu Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších. Z prostředků krajů jsou dotace poskytovány z dotačních programů krajů. Každý kraj vyhlašuje podle svého uvážení každoročně vlastní dotační programy. 3.2 Státní fondy Druhým zásadním centrálním veřejným zdrojem prostředků pro financování výdajů na ochranu životního prostředí jsou státní fondy, zejména pak Státní fond životního prostředí ČR. Do konce roku 2005 fungoval pro oblast životního prostředí také Fond národního majetku ČR. Tento fond byl však k zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. a jeho kompetence a prostředky vynakládané k odstranění starých ekologických škod nyní spravuje Ministerstvo financí mimo státní rozpočet.

55 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR Státní fond životního prostředí Státní fond životního prostředí (SFŽP) ČR je instituce zřízená zákonem č. 388/1991 Sb., jako specificky zaměřená instituce, která je významným finančním zdrojem při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů pro plnění: a) závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí; b) závazků vyplývajících ze členství v Evropské unii a c) Státní politiky životního prostředí ČR. Příjmy Státního fondu životního prostředí ČR jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. Tyto příjmy jsou nezávislé na příjmech státního rozpočtu. Výdaje Státního fondu životního prostředí ČR tvoří nejčastěji dotace a půjčky na investiční akce obcím a městským úřadům. Státní fond životního prostředí ČR je také zprostředkujícím orgánem pro dotace ze strukturálních fondů. Do roku 2006 byl zprostředkujícím orgánem pro část Operačního programu Infrastruktura a od roku 2007 pro Operační program Životní prostředí. Graf 7: Vývoj objemu výdajů Státního fondu ŽP do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v běžných cenách v tis. Kč) , , ,00 0,00 Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Ochrana vody Nakládání s odpady Ochrana biodiverzity a krajiny Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Ochrana ovzduší Ochrana půdy a podzem. vody Redukce působení fyzik. faktorů Výzkum ŽP Po analýze výdajů můžeme konstatovat, že do roku 2003 se objem finančních prostředků z rozpočtů státních fondů zvyšoval, zejména podpora oblastí ochrana vody, nakládání s odpady a ochrana ovzduší (viz graf 7). Po roce 2003 je možné

56 56 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost sledovat útlum a postupné snižování objemu alokovaných prostředků až na nejnižší úroveň za celou dobu sledování v roce Výše výdajů Státního fondu životního prostředí ČR je dle Hájka (2003) ovlivněna řadou faktorů, z nichž nejdůležitější jsou: posílení z výnosů privatizace majetku (6,2 mil. Kč v letech ) výše příjmů; politická rozhodnutí; výše limitu výdajů (je stanovován od roku 2004) a nečerpání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí (např. v roce 2007 a 2009). Velmi rozdílné jsou podpory Státního fondu životního prostředí ČR podle jednotlivých krajů. Nelze přitom jednoznačně určit, proč k těmto distorzím dochází. Tento fakt je přitom jednoznačně dán kvalitou aktivit při podávání žádostí o podporu. Pokud jde o objem schválených dotací, nejvyšší podíl vykazuje Středočeský kraj (13,02 %), nad desetiprocentní hranicí je ještě Moravskoslezský kraj (12,68 %) a Jihomoravský kraj (10,47 %), na opačném konci je Karlovarský kraj s podílem 3,31 % celkové schválené podpory v ČR. 30 Přitom co se týče úspěšnosti podaných projektových žádostí, kraje jsou v tomto ohledu na relativně vyrovnané úrovni. Úspěšnost se pohybuje mezi 66 % (Liberecký kraj) a 80 % (Zlínský kraj). Při srovnávání krajů je však třeba vzít v potaz jejich rozdílnou velikost. Nejjednodušší je jako měřítko velikosti zvolit počet obyvatel kraje (údaje Českého statistického úřadu k ). Pořadí úspěšnosti krajů co do objemu schválených finančních prostředků na jednoho obyvatele je pak odlišné, než tomu bylo v absolutním vyjádření Tento útlum byl zřejmě způsobem tím, že SFŽP zajišťuje poskytování finančních prostředků na opatření v rámci národních programů a programů EU, Operačního programu Infrastruktura a nově i Operačního programu Životní prostředí. Výdaje závisí na počtu a kvalitě podaných žádostí o dotaci či půjčku směřující do oblasti ochrany ŽP. Další možné důvody poklesu výdajů lze spatřovat např. i v tom, že v roce 2004 a následujících došlo k neplnění zdrojové části rozpočtu SFŽP ČR v oblasti příjmů (zejména došlo ke snížení příjmů z poplatků). V neposlední řadě může být tento pokles zapříčiněn také tím, že od roku 2005 SFŽP ČR hospodaří deficitně a již musí financovat záporné saldo dluhovými nástroji (Zpráva o hospodaření SFŽP ČR v roece 2006). Ve Středočeském kraji schválená podpora dosáhla 7,54 mld. Kč, přičemž celkové náklady projektů dosahují 10,46 mld. Kč. V Moravskoslezském kraji činí podpora 6,60 mld. Kč a náklady 10,37 mld. Kč a v Jihomoravském kraji činí podpora 6,01 mld. Kč a celkové náklady 8,56 mld. Kč. Zatím nejméně úspěšný Karlovarský kraj dosahuje na podporu 1,70 mld. Kč, celkové náklady jsou zde 2,70 mld. Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele dosahuje kraj Vysočina, a to Kč. Na druhém místě je Pardubický kraj s Kč a na třetím pak Olomoucký kraj, kde schválená dotace na obyvatele činí Kč.

57 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR Fond národního majetku Oblast ochrany ŽP byla do konce roku 2005 financována také Fondem národního majetku ČR (FNM), který byl ustanoven dle zákona o privatizaci. Fond národního majetku ČR v podstatě není státním fondem, přesto je však zahrnován mezi veřejné rozpočty. V oblasti ochrany životního prostředí byl zaměřen mj. na financování sanačních prací souvisejících se starými zátěžemi v privatizovaných podnicích, viz následující graf. Graf 8: Úhrady FNM za likvidace ekologických zátěží (v běžných cenách v mil. Kč) Zdroj: informace MF ČR, upraveno Fond národního majetku byl ke dni zrušen zákonem č. 178/2005 Sb. a jeho závazky v oblasti financování odstraňování starých ekologických zátěží převzalo Ministerstvo financí ČR jako správce státních aktiv. Kromě ministerstev a Státního fondu životního prostředí ČR vyhlašují programy k ochraně životního prostředí i některé další instituce, např. Státní ústav jaderné bezpečnosti nebo Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podstatnou roli v podpoře ochrany životního prostředí hrají zahraniční zdroje, s jejichž pomocí mohou být naplňovány závazky plynoucí z členství ČR v Evropské unii. 3.3 Místní rozpočty Jak bylo zmíněno výše, největší objem výdajů na ochranu životního prostředí je alokován z rozpočtů územních (tedy rozpočtů obcí, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí). V roce 2009 se místní rozpočty podílely na celkových výdajích do oblastí ochrany životního prostředí více než 60 %. Nicméně je potřeba upozornit na fakt, že výši finančních prostředků alokovaných z místních rozpočtů zkresluje to, že

58 58 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost zahrnují také transfery ze státního rozpočtu a Státního fondu životního prostředí České republiky. Následující analýza výdajů těchto rozpočtů obsahuje graficky a tabulkově zpracované údaje o výši skutečných běžných a kapitálových výdajů obcí, měst, krajských úřadů (dále jen KÚ) a dobrovolných svazků obcí, které byly alokovány v letech na ochranu životního prostředí, podle jednotlivých aktivit v oblastech ochrany životního prostředí. Pro analýzu byly využity především informace z Ministerstva financí ČR ze systému ARIS a data Českého statistického úřadu o počtu obyvatel. Pokud bychom měli zhodnotit výdaje územních rozpočtů podle oblastí ochrany a tvorby životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000, pak i v případě běžných i v případě kapitálových výdajů jsou dominantní pouze tři oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Jedná se o ochranu vody, ochranu biodiverzity a krajiny a nakládání s odpady, viz následující graf. Graf 9: Celkové výdaje ČR podle klasifikace CEPA 2000 (v běžných cenách v tis. Kč) , , ,00 0, Ochrana vody Nakládání s odpady Ochrana biodiverzity a krajiny Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Ochrana ovzduší Ochrana půdy a podzem. vody Redukce působení fyzik. faktorů Výzkum ŽP Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Do těchto oblastí je alokován nejvyšší objem finančních prostředků. Kapitálových výdajů bylo nejvíce alokováno na ochranu vody, následně na ochranu biodiverzity a krajiny a nakládání s odpady. Běžných výdajů bylo nejvíce alokováno na nakládání s odpady, následované ochranou biodiverzity a krajiny a ochranou vody. V následujícím textu bude provedena analýza výdajů obcí v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000.

59 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR Ochrana vody Voda je jednou z klíčových látek nutných pro existenci života na Zemi. Nejen proto je ochrana vody jednou z důležitých priorit Státní politiky životního prostředí ČR, a to nejen z pohledu zlepšování stavu životního prostředí v ČR, ale také z pohledu na úkoly, které vyplývají ze závazků ČR uvést do praxe požadavky evropského práva 32 včetně časových termínů. Zvláště u požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí nad 10 tis. ekvivalentních obyvatel (EO) 33 se v celkovém součtu od roku 2004 jedná o více než 80 mld. Kč. Výdaje na ochranu vody nejsou v rámci rozpočtové skladby součástí oddílu 37 Ochrana životního prostředí, ale součástí oddílu 23 Vodní hospodářství. Proto je metodika Ministerstva životního prostředí zahrnuje mezi výdaje k ochraně životního prostředí. Tvoří je následující paragrafy rozpočtové skladby: 2321 odvádění a čištění odpadních vod a kaly; 2322 prevence znečištění vody; 2329 odvádění a čištění odpadních vod jinde nezařazené a 2333 úpravy drobných vodních toků. Největší objem celkových výdajů do oblasti ochrany vod tvoří výdaje na odvádění a čištění odpadních vod (paragraf 2321), které tvoří více než 95 % celkových výdajů na ochranu vod, viz následující graf. Graf 10: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu vod v letech ,1% 1,1% 3,4% Odvádění a čištění odpad. vod, kaly Prevence znečišťování vody Odvádění a čištění odpad. vod j.n Úprava drobných vodních toků Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno 95,5% Jedná se o omezení vstupu nebezpečných látek do povrchových a podzemních vod (nutnost připravit a realizovat akční program do roku 2009), péči o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice), monitoring a plánování (návrh opatření), veřejné projednání (SEA) do roku 2009, výstavbu čistíren odpadních vod (ČOV) pro 2 10 tis. EO (ekvivalentních obyvatel), rekonstrukce ČOV nad 10 tis. EO z důvodu eliminace emisí dusíku a fosforu v citlivých oblastech (což je celé území ČR) do roku 2010 a péči o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice), u které je nutné dosažení požadovaného stavu do roku Ekvivalentní obyvatel (EO) je uměle zavedená jednotka, která představuje produkci odpadní vody 150 l za den a produkci znečištění 60 g BSK 5 (biochemická spotřeba kyslíku) za den. Je to zpravidla jeden obyvatel.

60 60 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Jedná se především o investiční výdaje na stavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod (ČOV), případně výdaje na stavby kanalizací či kanalizačních sítí. V případě kapitálových výdajů tyto výdaje tvoří více než 97 % kapitálových výdajů na ochranu vod. V případě běžných výdajů tvoří 16 % výdajů také výdaje na úpravu drobných vodních toků (rozpočtový paragraf 2333) jedná se o každoroční čištění drobných vodních toků v obcích včetně úprav průtočných nádrží a péče o přirozená koryta. V následující tabulce jsou ukázány celkové výdaje na ochranu vod obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí podle jednotlivých krajů v letech Tabulka 8: Celkové výdaje na ochranu vod v krajích (v tis. Kč) Kraj Výdaje na oblast Ochrana vody (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Pokud vyjdeme z analýzy výdajů podle krajů, jak jsou ukázány v tabulce 8, pak největší objem celkových výdajů na ochranu vod měly kraje Jihomoravský a Středočeský. Ty následovaly kraje Olomoucký a Plzeňský, které však měly již poloviční výdaje. Nejnižší výdaje měl ve všech letech Karlovarský kraj, což je zřejmě dáno tím, že se jedná o jeden z nejmenších krajů s nejnižším počtem obyvatel. Pro hlubší analýzu výdajů na ochranu vod byla provedena analýza podle druhové klasifikace a výdaje do jednotlivých oblastí podle CEPA byly analyzovány u běžných a kapitálových výdajů. V případě běžných výdajů měl jednoznačně nejvyšší výdaje kraj Jihomoravský, jehož výdaje několikanásobně převyšují ostatní kraje. Vysoké běžné výdaje měl také kraj Středočeský (viz následující graf).

61 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 61 Graf 11: Běžné výdaje na ochranu vod v krajích (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Tyto celkové běžné výdaje nedávají relevantní informaci pro srovnání krajů. Proto byl v následující analýze proveden přepočet výdajů krajů na obyvatele. Graf 12: Běžné výdaje na ochranu vod na obyvatele v krajích (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Z výsledků analýzy je zřejmé, že je pro srovnání krajů potřeba analyzovat také běžné výdaje na obyvatele, protože rozdíly mezi kraji nejsou tak markantní. Proto jsou v grafu 12 analyzovány výdaje na obyvatele. Při srovnání grafů vyplývá, že výrazně vyšší výdaje měl pouze Jihomoravský kraj, ale v případě ostatních krajů je situace srovnatelná a dává daleko lepší přehled o hospodaření krajů.

62 62 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Výše kapitálových výdajů alokovaných obcemi, městy, krajskými úřady a dobrovolnými svazky obcí v letech jsou ukázány v následujícím grafu. Graf 13: Kapitálové výdaje na ochranu vod v krajích (v běžných cenách v tis. Kč) Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Z grafu je zřejmé, že v případě kapitálových výdajů měl znovu vyšší výdaje Jihomoravský kraj, který byl však od roku 2007 vystřídán krajem Středočeským, v roce 2006 předstihnut krajem Plzeňským a v roce 2009 krajem Moravskoslezským. Mezi kraje s vyššími investičními výdaji než je průměr patří také kraj Plzeňský a Olomoucký. V případě Jihomoravského a Středočeského kraje je výše výdajů odvislá od jejich velikosti a množství obcí, které investují do staveb a rekonstrukcí čistíren odpadních vod. V případě Plzeňského kraje se jednalo o navýšení investičních výdajů v okrese Plzeň-jih a Plzeň-město o více než 25 mil. Kč za období Ochrana ovzduší a klimatu Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost nejen na národní, ale i na evropské a mezinárodní úrovni. Stejně tak i ochrana klimatu patří mezi základní priority Státní politiky životního prostředí ČR i Akčního plánu pro životní prostředí EU. Jak ukazují studie klimatologů (například závěry Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC), ale i ekonomů (například závěry týmu sira 34 Jednalo se o spolufinancování projektu Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně, na základě kterého byl vybudován systém kanalizací a čerpacích stanic odpadních vod (OV) z městských částí Křimice a Radčice.

63 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 63 Nicolase Sterna či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD), pokud bychom zvolili strategii nicnedělání, změny klimatu by přinesly řadu negativních nezvratných změn a také obrovské finanční náklady na zvládnutí jejich dopadů (Acot, Hrubanová, 2005). Výdaje na ochranu ovzduší a klimatu jsou již součástí oddílu 37 Ochrana životního prostředí rozpočtové skladby a tvoří je paragrafy: 3711 odstraňování tuhých emisí; 3712 odstraňování plynných emisí; 3713 změny technologií vytápění; 3714 opatření ke snižování produkce skleníkových plynů; 3715 změny výrobních technologií za účelem odstranění emisí; 3716 monitoring ochrany ovzduší a 3719 ostatní činnosti ochrany ovzduší. Mezi výdaje na ochranu ovzduší však Ministerstvo životního prostředí ČR zahrnuje ještě jeden paragraf z oddílu 21 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby. Jedná se o paragraf: 2115 programy zateplování a úspor energie. Následující graf ukazuje podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu ovzduší a klimatu v letech Graf 14: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu ovzduší a klimatu v letech ,1% 7,6% 1,2% 5,9% 40,5% Programy zateplování a úspor energie Odstraňování tuhých emisí 44,6% 0,0% 0,0% Odstraňování plynných emisí Změny technologií vytápění Opatření ke snižování produkce skleníkových plynů Změny výrob. technologií za účelem odstr. emisí Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Z grafu je zřejmé, že největší objem finančních prostředků územních rozpočtů byl alokován na změny technologie vytápění, kdy se jednalo o výměny kotlů a rekonstrukce kotelen, 35 a na programy zateplování a úspor energie, kdy byly 35 Jedná se o změny technologií vytápění na bázi záměny paliva, fluidního spalování nebo náhrad dosavadních zdrojů znečišťování ovzduší zařízeními na využití alternativních zdrojů energie.

64 64 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost prostředky vydávány na zateplování veřejných budov. 36 Nevýznamnou část tvoří také výdaje na monitoring ochrany ovzduší. Z následující tabulky, ve které jsou ukázány celkové výdaje obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí na ochranu ovzduší a klimatu podle jednotlivých krajů v letech , je zřejmé, že nejvyšší výdaje mají kraje Vysočina, Zlínský, Středočeský a hlavní město Praha. Paradoxně Moravskoslezský kraj, který má největší problémy s ovzduším v ČR, má méně než polovinu výdajů než kraj Zlínský. Tabulka 9: Celkové výdaje na ochranu ovzduší a klimatu za kraje Kraj Výdaje na oblast Ochrana ovzduší a klimatu (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Graf 15 ukazuje výše běžných výdajů na ochranu ovzduší a klimatu v jednotlivých krajích. Z grafu je zřejmé, že nejvyšší výdaje má hlavní město Praha následovaná Středočeským, Moravskoslezským a Pardubickým krajem. Ty však mají výdaje poloviční. Běžné výdaje na ochranu ovzduší a klimatu mají také pouze v Praze jednoznačně rostoucí trend. Pro lepší srovnání krajů jsou v grafu 16 ukázány běžné výdaje na ochranu ovzduší a klimatu na obyvatele. Zde pak již jednoznačně nedominuje hlavní město Praha, ale v letech s ním mají srovnatelné běžné výdaje kraje Středočeský, Zlínský a Ústecký. V roce 2007 se výdaje na obyvatele zvýšily také v kraji Vysočina a v letech 2008 a 2009 v kraji Pardubickém, který dokonce přestihl ve výši výdajů hlavní město Prahu. 36 Patří sem i výdaje k podpoře používání jiných paliv než uhlí, lignitu, rašeliny, ropy a zemního plynu, zejména alkoholu, biomasy, dříví a dřevního odpadu.

65 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 65 Graf 15: Běžné výdaje na ochranu ovzduší a klimatu v krajích (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Graf 16: Běžné výdaje na ochranu ovzduší a klimatu na obyvatele v krajích (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno U kapitálových výdajů je situace odlišná, viz graf 17. Nejvyšší výdaje měly kraj Středočeský, Vysočina a Zlínský. U Středočeského kraje to bylo dáno tím, že v roce 2006 zde v okrese Nymburk proběhla realizace investičního projektu Energeticky soběstačná obec Kněžice, zahrnující vybudování soustavy centrálního zdroje tepla na biomasu a vybudování bioplynové stanice. Ke zvýšení výdajů přispěla ve Středočeském kraji také přestavba a rekonstrukce kotelny z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie

66 66 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost v Čechticích v okrese Benešov. V kraji Vysočina se na nárůstu výdajů podílely výdaje kraje v roce 2009, kdy krajský úřad financoval programy zateplování a úspor energie na řadě budov ve vlastnictví kraje. Graf 17: Kapitálové výdaje na ochranu ovzduší a klimatu za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Pokud bychom měli zhodnotit výdaje na ochranu ovzduší alokované z místních rozpočtů, tak je zarážející, že v letech dosahovaly necelá 3 % celkových výdajů. Přitom na centrální úrovni dosahovaly téměř 30 % celkových výdajů. Zde je jeden z rozporů se Státní politikou životního prostředí ČR, která má jako jednu z priorit a cílů ochranu ovzduší a klimatu Nakládání s odpady Odpadové hospodářství je relativně mladou, avšak dynamicky se rozvíjející oblastí národního hospodářství. Odpadové hospodářství je chápáno jako činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrolu těchto činností (Hřebíček, 2009, Kuraš, 2008). Moderní odpadové hospodářství bezprostředně souvisí s ochranou životního prostředí, proto základní filozofie nakládání s odpady spočívá v odpovědnosti vůči zatěžování a poškozování životního prostředí. Nakládání s odpady zahrnuje jejich úpravu, shromažďování, třídění, dopravu a přepravu, skladování, využití a zneškodňování. Výdaje na nakládání s odpady jsou součástí oddílu 37 Ochrana životního prostředí rozpočtové skladby a tvoří je paragrafy: 3721 sběr a svoz nebezpečných odpadů; 3722 sběr a svoz komunálních odpadů;

67 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR sběr a svoz ostatních odpadů; 3724 využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů; 3725 využívání a zneškodňování komunálních odpadů; 3726 využívání a zneškodňování ostatních odpadů; 3727 prevence vzniku odpadů; 3728 monitoring nakládání s odpady; 3729 ostatní nakládání s odpady. Mezi výdaje na nakládání s odpady Ministerstvo životního prostředí ČR zahrnuje také paragraf: 2122 sběr a zpracovaní druhotných surovin z oddílu 21 Průmysl, stavebnictví, obchod a služby. 37 Z následujícího grafu, který ukazuje podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na nakládání s odpady, je zřejmé, že největší objem finančních prostředků územních rozpočtů (obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí) v letech byl alokován na sběr a svoz komunálních odpadů a využívání a zneškodňování komunálních odpadů. Graf 18: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na nakládání s odpady v letech ,0% 3,8% 0,1% 5,2% 12,6% 0,4% 4,5% 0,2% 1,7% 70,5% Sběr a zpracování druhotných surovin Sběr a svoz nebezpečných odpadů Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů Využívání a zneškodňování nebezpeč. odpadů Využívání a zneškodňování komunál. odpadů Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Prevence vzniku odpadů Monitoring nakládání s odpady Ostatní nakládání s odpady J.N. Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Nezanedbatelné finanční prostředky byly také poskytnuty na ostatní nakládání s odpady, do kterých patří zejména asanace starých skládek a odstranění starých ekologických zátěží (Kinšt, Paroubek, 2008), dále na prevenci vzniku odpadů 38 a na sběr a svoz ostatních odpadů Tento rozpočtový paragraf zahrnuje výdaje na provozovny sběrných surovin nebo organizované sběry druhotných surovin (Kinšt, Paroubek, 2008). Rozpočtový paragraf 3727 Prevence vzniku odpadů zahrnuje činnosti recyklace, procesní modifikace, preventivní opatření k redukci množství a škodlivých účinků odpadů tvořených konečnou spotřebou zboží a k redukci produkce průmyslových odpadů nebo snížení jejich škodlivých účinků (Kinšt, Paroubek, 2008).

68 68 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost V tabulce 10 jsou ukázány celkové výdaje obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí na nakládání s odpady podle jednotlivých krajů. Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší výdaje mají hlavní město Praha a kraje Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský. Ostatní kraje s výjimkou Ústeckého a Jihočeského kraje nedosahují ani polovinu jejich výdajů. Tabulka 10: Celkové výdaje na nakládání s odpady za kraje Kraj Výdaje na oblast Nakládání s odpady (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Graf 19: Běžné výdaje na nakládání s odpady za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Na základě analýzy běžných výdajů na nakládání s odpady podle jednotlivých krajů v letech (viz graf 19) můžeme konstatovat, že výše běžných výdajů na nakládání s odpady kopírují výše celkových výdajů a dominují v nich hlavní město

69 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 69 Praha a kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský. Výdaje všech krajů pak mají jednoznačně rostoucí trend. Výjimku tvořilo jen hlavní město Praha, u kterého se výdaje na nakládání s odpady mezi roky 2005 a 2006 snížily o 8 mil. Kč. Pro srovnání krajů však potřebujeme údaje o výdajích na obyvatele. Ty jsou ukázány v grafu 20. Graf 20: Běžné výdaje na nakládání s odpady na obyvatele za kraje (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Z výsledků analýzy výdajů na obyvatele je však možné vyvozovat odlišné závěry. S výjimkou hlavního města Prahy jsou výdaje srovnatelné a rozdíly mezi nimi jsou od 20 do 80 Kč/obyvatele. Výjimku tvořily pouze kraje Královéhradecký a Plzeňský, které měly v letech vždy nejnižší výdaje. Ty byly vždy o více než 100 Kč nižší než průměr. Z dat výdajů okresů v Královéhradeckém kraji je zřejmé, že výdaje na obyvatele celého kraje snižují výdaje obcí v okrese Trutnov, které byly v letech mezi 400 a 530 Kč/obyvatele, což je v průměru o 250 Kč/obyvatele pod celorepublikovým průměrem. Výdaje obcí, měst a dobrovolných svazků obcí (DSO) v Plzeňském kraji pak snižují výdaje okresu Plzeň-město, které se v letech pohybovaly v průměru kolem 300 Kč/obyvatele, což je o více než 300 Kč/obyvatele méně než je republikový průměr. U kapitálových výdajů je situace jiná než u výdajů běžných (viz graf 21). Jednoznačně nejvyšší výdaje měl v letech Jihomoravský kraj, což je zřejmé i z grafu 22 kapitálových výdajů na obyvatele, kde však nezanedbatelné výdaje mají i kraje Zlínský, Moravskoslezský, Vysočina a Jihočeský. Tyto výdaje jsou přímo úměrné výši dotací z Operačního programu Infrastruktura a Operačního programu Životní prostředí, které obce a DSO z těchto zdrojů v letech obdržely. Mezi největší projekty v Jihomoravském kraji v letech patřily:

70 70 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost dotřiďovací linka Těmice (54,9 mil. Kč); rekultivace skládky tuhého komunálního odpadu (TKO) Studýnky v Kobylí (58,3 mil. Kč); rekultivace staré skládky TKO města Pohořelice (27,9 mil. Kč); sanace území bývalého vojenského areálu Hodonín (22,4 mil. Kč) nebo regionální odpadové centrum Znojmo (58,7 mil. Kč). Graf 21: Kapitálové výdaje na nakládání s odpady za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Graf 22: Kapitálové výdaje na nakládání s odpady na obyvatele za kraje (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Mezi další větší projekty v ostatních krajích je možné zařadit: integrovaný systém nakládání s bioodpady pro region Úpice v okrese Trutnov (56,7 mil. Kč);

71 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 71 sanace skládky odpadů Hodonín v okrese Chrudim (64,6 mil. Kč); integrovaný systém nakládání s odpady sběrné dvory Svitavska (59,3 mil. Kč); integrovaný systém nakládání s bioodpady Vysoké Mýto (75,5 mil. Kč); výstavba zařízení pro třídění odpadů a překladiště velkoobjemových odpadů v Černošíně v okrese Tachov (39,1 mil. Kč); rekultivace skládky TKO v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ (33,4 mil. Kč); sanace a rekultivace kalové laguny Údlice v okrese Chomutov (49,7 mil. Kč); sanace skládky průmyslového odpadu obce Nový Rychnov v okrese Pelhřimov (35,7 mil. Kč). Tyto i ostatní projekty v oblasti odpadového hospodářství měly za výsledek v letech rekordních téměř 4 mld. Kč na investiční projekty v oblasti odpadového hospodářství z rozpočtů obcí, měst, KÚ a DSO Ochrana půdy a podzemní vody Mezi základní funkce půdy patří rostlinná produkce, udržování kvality životního prostředí (eroze, podzemní voda, povrchová voda, ovzduší) a udržování zdraví člověka (nutriční hodnota a zdravotní nezávadnost krmiv a potravin). Proto je ochrana půdy důležitá nejen z pohledu trvale udržitelného rozvoje 39 ale především jako základního zdroje přežití. Výdaje na ochranu půdy a podzemní vody jsou také součástí dvou oddílů rozpočtové skladby a to oddílu 37 Ochrana životního prostředí a oddílu 23 Vodní hospodářství. Tvoří je paragrafy: 2342 protierozní ochrana; 3731 ochrana půdy a podzemní vody proti znečištěním infiltrací; 3732 dekontaminace půd a čištění spodní vody; 3733 monitoring půdy a podzemní vody; 3734 předcházení a sanace zasolení půd; 3739 ostatní ochrana půdy a spodní vody. 39 Uvědomění si vážnosti situace v zacházení s půdním fondem, zejména v rozvojovém světě, vedlo již v roce 1972, na zasedání výboru ministrů k přijetí Evropské charty o půdě a v roce 1981, na 21 konferenci Organizace OSN pro výživu a zemědělstvk přijetí Světové charty o půdě. Závažnost této otázky byla plně zdůrazněna na mezinárodní konferenci Environment and Development v Rio de Janeiru v roce 1992, které se zúčastnili vedoucí představitelé 178 států a kde byly stanoveny základní principy využívání půdního fondu (více viz Jandák, Prax, Pokorný, 2001; Hauptman, 2010).

72 72 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Graf 23 ukazuje podíl těchto paragrafů na celkových výdajích na ochranu půdy a podzemní vody v letech Z něj plyne, že nejvyšší množství finančních prostředků bylo v letech poskytnuto na dekontaminaci půd a čištění spodní vody, a to více než 50 % všech prostředků do této oblasti. Graf 23: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu půdy a podzemní vody v letech ,0% 12,1% 9,8% 7,0% 12,9% Protiporézní ochrana 58,2% Ochrana půdy a pod.. vody proti znečištění infiltrací Dekontaminace půd a čištění spod. vody Monitoring půdy a podzemní vody Předcházení a sanace zasolení půd Ostatní ochrana půdy a spodní vody J.N. Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Z následující tabulky, která obsahuje celkové výdaje obcí, měst, krajských úřadů a dobrovolných svazků obcí na oblast ochrany půdy a podzemní vody za jednotlivé kraje v letech , je zřejmé, že nejvyšší výdaje měly v tomto období obce v Pardubickém a Libereckém kraji. V roce 2005 také obce Moravskoslezského kraje, což je zřejmé i z grafu 24, který zobrazuje běžné výdaje na obyvatele. Tabulka 11: Celkové výdaje na ochranu půdy a podzemní vody za kraje Kraj Výdaje na oblast Ochrana půdy a podzemní vody (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Tyto vyšší výdaje vycházejí v případě Libereckého kraje z běžných výdajů obcí, města a DSO v okrese Česká Lípa, které se v letech pohybovaly mezi Kč/osobu, což je více než dvacetinásobek republikového průměru. Tyto výdaje byly poskytnuty na spolufinancování sanace půdy po těžbě uranu v ložisku

73 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 73 Stráž. V případě Pardubického kraje jde o výdaje krajského úřadu na paragraf 3732 dekontaminace půd a čištění spodní vody. Graf 24: Běžné výdaje na ochranu půdy a podzemní vody na obyvatele za kraje (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Graf 25: Kapitálové výdaje na ochranu půdy a podzemní vody za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno V případě kapitálových výdajů je situace jiná. Liberecký kraj se již mezi kraji s nejvyššími výdaji neobjevuje. Nejvyšší kapitálové výdaje měl celkově kraj Pardubický, u kterého se jednalo o výdaje krajského úřadu, a nezanedbatelné výdaje měly také obce, města a DSO v krajích Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském, viz graf 25.

74 74 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Ochrana biodiverzity a krajiny Dnešní bohatství života na Zemi je produktem evoluční historie probíhající stovky milionů let. V posledních tisíciletích byl jejich vývoj poznamenán činností lidských kultur a v mnoha oblastech, které mají na první pohled charakter přírodních ekosystémů, existují staleté tradice lidské činnosti a využívání přírodních zdrojů. Jak uvádí Jůza (1997), vliv člověka na přírodu je běžně spojován s úbytkem biodiverzity (úbytek a zánik jednotlivých druhů) a změnou krajiny, a proto je nutné je chránit. Výdaje na ochranu biodiverzity a krajiny jsou součástí tří oddílů rozpočtové skladby. Jedná se o oddíl 37 Ochrana životního prostředí, oddíl 10 Zemědělství a lesní hospodářství a oddíl 23 Vodní hospodářství. Patří mezi ně paragrafy: 1037 celospolečenské funkce lesů; revitalizace říčních systémů; 3741 ochrana druhů a stanovišť; 3742 chráněné části přírody; 3743 rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti; 3744 protierozní, protilavinová a protipožární ochrana; 3745 péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň a 3749 ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny. Graf 26: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu biodiverzity a krajiny v letech ,3% 2,4% 1,1% 12,3% 1,2% 0,6% 7,9% Celospolečenské funkce lesů Revitalizace říčních systémů Ochrana druhů a stanovišť Chráněné části přírody Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní čin Protierozní, protilavin. a protipožár. ochrana 73,3% Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny J.N. Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno 40 Jedná se o podporu mimoprodukčních funkcí lesa mající celospolečenský význam (např. práce lesnicko-technických meliorací a hrazení drobných vodních toků, výstavba a údržba lesních cest a chodníků, protierozní opatření, ochrana a zvelebování chovů ohrožených druhů zvířat, ochrana ustupujících a ohrožených druhů lesních dřevin, protipožární ochrana v lesích, mimořádná opatření při přemnožení hmyzích škůdců a chorob, lesní stráž aj. (Kinšt, Paroubek, 2008).

75 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 75 Podle grafu, 26, který ukazuje podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na ochranu biodiverzity a krajiny v letech , bylo největší množství veřejných prostředků alokováno na péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň, které zahrnují výdaje spojené s výstavbou, obnovou, údržbou apod. městských a obecních zelených ploch, především parků, lesoparků, alejí, veřejných zahrad a sadů, záhonů, květinových výzdob apod., pokud nejsou např. součástí kulturních památek (zámecké zahrady), školních pozemků aj. Mezi významnější patřily také výdaje na ochranu druhů a stanovišť a protierozní a protipožární ochranu. 41 V následující tabulce jsou ukázány celkové výdaje obcí, měst, krajských úřadů a DSO na ochranu biodiverzity a krajiny podle jednotlivých krajů. Tabulka 12: Celkové výdaje na ochranu biodiverzity a krajiny za kraje Kraj Výdaje na oblast Ochrana biodiverzity a krajiny (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Pokud vyjdeme z analýzy výdajů, jak jsou ukázány v tabulce 12, pak největší objem celkových výdajů na ochranu biodiverzity a krajiny mělo hlavní město Praha. Další nejvyšší, avšak méně než poloviční výdaje než Praha, pak měly kraje Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a Ústecký. Nejnižší výdaje měl ve všech letech Karlovarský kraj, což je zřejmě dáno tím, že se jedná o jeden z nejmenších krajů. Pro hlubší analýzu výdajů na ochranu vod byla provedena analýza podle druhové klasifikace a výdaje do jednotlivých oblastí podle CEPA byly analyzovány u běžných a kapitálových výdajů. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že ve všech obcích výrazně převažují výdaje běžné nad kapitálovými. Výjimkou je hlavní město Praha, která kromě let 2007 a 41 Jedná se o ochranu nezahrnutou v jiných funkcích, včetně ochrany proti povodním (Kinšt, Paroubek, 2008).

76 76 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost 2008 vyčlenila více finančních prostředků na kapitálové výdaje v oblasti ochrany krajiny a biodiverzity (investiční projekty). To je zřejmé i z grafů 27 a 29, které ukazují výše běžných a kapitálových výdajů za jednotlivé kraje. Graf 27: Běžné výdaje na ochranu biodiverzity a krajiny za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský I v případě běžných výdajů byl nejvyšší objem finančních prostředků alokován v Praze, kde se jednalo převážně o výdaje paragrafu 3745 péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň, tedy výdaje na úklid. Pro lepší srovnání krajů jsou v grafu 28 ukázány běžné výdaje na obyvatele. Z tohoto grafu je zřejmé, že Praha má jednoznačně nejvyšší objem výdajů, který je v některých letech (2007 a 2009) dvojnásobný než u ostatních krajů. Graf 28: Běžné výdaje na ochranu biodiverzity a krajiny za kraje na obyvatele (v běžných cenách v Kč) Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

77 Analýza veřejných výdajů na ochranu životního prostředí v ČR 77 V případě kapitálových výdajů pak Praha několikanásobně převyšuje ostatní kraje. V letech zde bylo do ochrany přírody a krajiny investováno více než 5 mld. Kč. Jednalo se převážně o investice do obnov parků a zahrad, jako Stromovka, Hvězda, Petřín, Letenské sady, zahrada Kinských, Vítkov, komplex zahrad vrchu Petřína, Královská obora, park na vrchu Vítkově, obora Hvězda a lesopark Cibulka aj. (za více než 2,5 mld. Kč). Dále byly financovány revitalizace nádrží, rybníků a jiné vodní plochy v Praze (za více než 400 mil. Kč). Tyto výdaje však tvoří pouze zlomek celkových investičních výdajů v Praze. Graf 29: Kapitálové výdaje na ochranu biodiverzity a krajiny za kraje (v běžných cenách v tis. Kč) Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Redukce působení fyzikálních faktorů Výdaje na oblast redukce působení fyzikálních faktorů patří mezi minoritní výdaje v obcích i krajích, a proto jim nebude věnována taková pozornost jako jiným výdajům. Tyto výdaje tvoří paragrafy pododdílu 375 Omezování hluku a vibrací: 3751 konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení; 3752 protiradonová opatření; 3753 monitoring k zajišťování úrovně hluku a vibrací; 3759 ostatní činnosti k omezení hluku a vibrací a výdaje v pododdílu 377 Ochrana proti záření, mezi které patří rozpočtové paragrafy: 3771 protiradonová opatření; 3772 přeprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem; 3773 monitoring k zajišťování úrovně radioaktivního záření a 3779 ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů.

78 78 Výdaje obcí na ochranu životního prostředí a jejich efektivnost Z grafu 30, který ukazuje podíl těchto paragrafů na celkových výdajích na redukci působení fyzikálních faktorů v letech , je zřejmé, že nejvíce finančních prostředků bylo poskytnuto na protihluková zařízení a protiradonová opatření. Výdaje na protihluková zařízení pak tvoří výdaje na protihlukové stěny a bariéry, okna, zapouzdření strojů apod. Graf 30: Podíl jednotlivých paragrafů na celkových výdajích na redukci působení fyzikálních faktorů v letech ,9% 0,1% 13,5% 39,7% Konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení Protiradonová opatření Radioaktivní odpad Monitoring k zajišť. úrovně fyzik. faktorů Ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů 31,8% Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Pro ilustraci je v následující tabulce uvedena výše výdajů obcí, měst, DSO a krajských úřadů v jednotlivých krajích v letech Tabulka 13: Celkové výdaje na redukci působení fyzikálních faktorů za kraje Kraj Výdaje na oblast Redukce působení fyzikálních faktorů (běžné ceny) v tis. Kč Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno Správa v ochraně životního prostředí Další z minoritních oblastí je správa v ochraně životního prostředí. Zahrnuje výdaje na paragrafy: 3761 ústřední státní správa v ochraně životního prostředí; 3762 ostatní orgány státní správy v ochraně životního prostředí a 3763 ostatní správa v ekologii.