Školní vzdělávací program. Podnikání denní forma studia L/51 Podnikání

Transkript

1 Školní vzdělávací program Podnikání denní forma studia L/51 Podnikání Platnost ŠVP od 1. září 2010

2 Identifikační údaje školy: Název školního vzdělávacího programu: Podnikání denní studium Název a adresa školy: Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s. r. o., Nade Mží 1, Plzeň - Skvrňany IČ: REDIZO: Zřizovatel: soukromník, Ing. Aleš Linhart, MBA Kód a název oboru vzdělání: L/51 Podnikání Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia: dvouleté denní Jméno ředitele: Mgr. Jana Linhartová Kontakty pro komunikaci se školou: sekretariát: adresa: info@hotelovka-plzen.cz webová stránka: První vydání dokumentu: Razítko školy Mgr. Jana Linhartová ředitelka školy 1

3 Obsah: 1. Profil absolventa studijního oboru L/51 Podnikání Cíl přípravy Uplatnění absolventa v praxi Orientace absolventa Charakteristika školního vzdělávacího programu Podmínky pro přijetí ke studiu Organizace maturitní zkoušky Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Společná část maturitní zkoušky Profilová část maturitní zkoušky Celkové pojetí vzdělávání ve školním vzdělávacím programu Společnou vzdělávací strategií ŠVP jsou kompetence žáka: Cíle školního vzdělávacího programu Základní struktura školního vzdělávacího programu Koncepce vzdělávání Organizace vzdělávání - délka a forma Hodnocení žáků a diagnostika Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání Učební plán Začleňování průřezových témat Podmínky pro začleňování průřezových témat organizovaných školou Orientace absolventa a jeho kompetence Rozvoj klíčových kompetencí Rozvoj odborných kompetencí Provádět základní podnikové činnosti, aby absolventi: Péče o talentované žáky a žáky v problémových situacích Vzdělávání talentovaných a nadaných žáků na naší škole Materiální, personální a technické zabezpečení výuky Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech Učební osnovy... Chyba! Záložka není definována. 2

4 Český jazyk a literatura... Chyba! Záložka není definována. Anglický jazyk... Chyba! Záložka není definována. Německý jazyk... Chyba! Záložka není definována. Občanská nauka... Chyba! Záložka není definována. Dějepis... Chyba! Záložka není definována. Matematika... Chyba! Záložka není definována. Chemie... Chyba! Záložka není definována. Fyzika... Chyba! Záložka není definována. Tělesná výchova... Chyba! Záložka není definována. Informační a komunikační technologie... Chyba! Záložka není definována. Ekonomika podniku... Chyba! Záložka není definována. Účetnictví... Chyba! Záložka není definována. Právo... Chyba! Záložka není definována. Marketing a management... Chyba! Záložka není definována. Psychologie... Chyba! Záložka není definována. Písemná a elektronická dokumentace... Chyba! Záložka není definována. Změny ve školním vzdělávacím programu změna důvod změny platnost od poznámka Povolená distanční forma studia Změna názvu školy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o. Změna zřizovatele Ing. Aleš Linhart, MBA Změna ředitelky Jmenování změnou zřizovatele Mgr. Jana Linhartová Pravopisná a mluvnická poznámka V textu používaným výrazem žák a žáci jsou míněny i žákyně. Z praktických důvodů je při psaní názvů oborů vzdělávání, vzdělávacích okruhů a vyučovacích předmětů používáno pro přehlednost velké písmeno na začátku. 3

5 1. PROFIL ABSOLVENTA STUDIJNÍHO OBORU L/51 PODNIKÁNÍ 1.1 Cíl přípravy Cílem studia je příprava žáků na úspěšné pracovní uplatnění v sektoru podnikání a dalších organizacích v obchodně podnikatelské praxi. Absolvent bude připraven působit v celém systému managementu a marketingu. 1.2 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent je připraven vykonávat ekonomické, provozně-ekonomické, obchodní a administrativní činnosti. Získané znalosti a dovednosti uplatní při řízení vlastní firmy především v profesní oblasti, pro kterou se připravoval v předcházející přípravě v konkrétním učebním oboru. 1.3 Orientace absolventa je veden k samostatné přípravě, organizování, k finančnímu i technickému zajišťování v různých sférách podnikání orientuje se v marketingu řízení podniku má základní znalosti psychologie je připraven vykonávat ekonomické, provozně-ekonomické, obchodní a administrativní úkony dokáže uplatnit získané znalosti a dovednosti při řízení vlastní firmy především v oblasti, pro kterou se dříve připravoval v konkrétním učebním oboru 4

6 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 2.1 Podmínky pro přijetí ke studiu Do prvního ročníku oboru vzdělávání Podnikání dvouleté denní studium jsou přijímáni uchazeči, kteří získali výuční list v jakémkoli učebním oboru a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí. Podmínky přijímacího řízení pro daný školní rok stanoví ředitelka školy a zveřejní je na veřejně přístupném místě do 31. ledna daného roku. Od začátku platnosti školního vzdělávacího programu oboru vzdělání podnikání, tj. od školního roku 2010/11, budou uchazeči přijímáni bez přijímacích zkoušek na základě doložení vysvědčení ze závěrečné učňovské zkoušky a výučního listu. 3. ORGANIZACE MATURITNÍ ZKOUŠKY 3.1 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Studium je ukončeno maturitní zkouškou; dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., školským zákonem, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů. Úspěšné složení maturitní zkoušky a získání maturitního vysvědčení umožňuje absolventu ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů vysokých škol, vyšších odborných škol a jazykových škol. Absolvent je připraven prohlubovat si specifické znalosti ve svém oboru různými školeními, semináři a kurzy. Maturitní zkouška má podle 78 a 79 školského zákona dvě části, společnou a profilovou. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části Společná část maturitní zkoušky Skládá se ze tří zkoušek. Aby žák vykonal společnou část, musí úspěšně složit všechny tři zkoušky. 5

7 Všechny zkoušky společné části zadává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve stejném termínu a za stejných podmínek. Ministerstvo určuje v rozsahu daném zákonem obsah a formu zkoušek, stanoví také kritéria hodnocení. Všichni maturanti vykonají ve společné části tyto zkoušky: a) z českého jazyka, b) z cizího jazyka (na škole je možné skládat maturitní zkoušku z anglického, německého nebo francouzského jazyka), c) volitelnou zkoušku: 1. z matematiky, 2. z občanského a společenskovědního základu nebo 3. z informační a komunikační techniky. Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné práce, DDT a ústní části. Volitelná zkouška se koná písemně. Vedle povinných zkoušek výše uvedených si žák může zvolit až tři zkoušky nepovinné Profilová část maturitní zkoušky Profilová část rovněž obsahuje tři povinné zkoušky, které žák musí úspěšně absolvovat, aby profilovou část vykonal. Kromě těchto povinných zkoušek si žák může zvolit až tři zkoušky nepovinné. Profilová část maturitní zkoušky slouží k profilaci žáků školy s ohledem na její specifika a možnosti a ve vztahu k možnostem uplatnění absolventa na trhu práce v regionu, případně jeho dalšího studia. Na rozdíl od společné části stanovuje jejich obsah, formu, témata a termíny zkoušek ředitelka školy. Maturanti vykonají profilovou část maturitní zkoušky v této předpokládané struktuře: a) ústní zkouška z ekonomických předmětů (ekonomika, účetnictví, marketing a management ve službách), b) praktická maturitní zkouška z účetnictví a ekonomiky formou souvislého příkladu Maturanti mohou vykonat v profilové části maturitní zkoušky nepovinné zkoušky z těchto předmětů: 6

8 a) ústní zkouška z dalšího cizího jazyka (anglický jazyk, německý jazyk, francouzský jazyk) b) ústní zkouška z psychologie c) ústní zkouška z předmětu informační a komunikační technologie 4. CELKOVÉ POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU Školní vzdělávací program oboru Podnikání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu, tedy státem stanovených a schválených pedagogických dokumentů, které vymezují závazné požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání, tzn. zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru studia dosáhnout, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání. Je závazným dokumentem pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání, které jsou povinny jej respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů. Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání usilují o vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické autonomie škol, a proto vymezují pouze výsledné kvality osobnosti žáka (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro vytvoření těchto kvalit, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách. Jsou předpokladem pro lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat. Pojetí středního odborného vzdělávání vychází z celoživotně pojatého a na principu znalostní společnosti vybudovaného konceptu vzdělávání, ve kterém je vzdělávání cestou i nástrojem rozvoje lidské osobnosti. Záměrem středního odborného vzdělávání je připravit absolventa na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. 4.1 Společnou vzdělávací strategií ŠVP jsou kompetence žáka: učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat, vzdělávání probíhá také ve spolupráci s firmami; 7

9 učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje, vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmu, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován, samostatné zpracování dílčích úkolů a prací v reálných podmínkách firem; učit se být, tj. porozumět vlastní rozvíjející se osobnosti a jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami, jednat s větší autonomií, samostatným úsudkem a osobní zodpovědností, podpora individuality jednotlivce; učit se žít společně, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo, zahrnutí problematiky ochrany životního prostředí a týmová příprava projektů. Z důvodů této strategie je výuka orientována: k autodidaktickým metodám aktivizujícím metodám výuky, které žáka nutí vyvinout vlastní úsilí k získávání vědomostí a dovedností k sociálně komunikativním aspektům učení a vyučování k metodám činnostně zaměřeného vyučování k důrazu na motivační činitele Zařazení jednotlivých metod do školního vzdělávacího programu je konkretizováno na úrovni jednotlivých učebních předmětů. 4.2 Cíle školního vzdělávacího programu Cíle ŠVP vyjadřují společenské požadavky na celkový vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků. Jsou formulovány z pozice školy a jejich pedagogických pracovníků. Vzdělávání směřuje ke zvýšení kvality a účinnosti odborného vzdělávání. Cílem je rozvoj základních myšlenkových operací žáků, jejich paměti a schopnosti soustředění, osvojování si poznatků, pracovních postupů a dovedností potřebných pro kvalifikovaný výkon zvoleného povolání a pro uplatnění se na trhu práce. Školní vzdělávací program dále směřuje k vyšší adaptabilitě žáků na nové podmínky, k jejich schopnosti tvořivě do těchto podmínek zasahovat a k zodpovědnému, cílevědomému, soustředěnému, vytrvalému a pečlivému přístupu k týmové i samostatné práci. Žáci jsou vedeni k porozumění vlastní rozvíjející se osobnosti a jejímu utváření v souladu s obecně přijímanými morálními hodnotami. 8

10 V příznivém klimatu školy, která je řízena na demokratických principech s vnitřní hierarchií a určenými kompetencemi, se žák učí žít s ostatními, umět s nimi spolupracovat a být schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo. Neopomenutelným cílem vzdělávání na škole je směrovat žáky k tomu, aby respektovali život a jeho trvání jako nejvyšší hodnotu, k vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního životního prostředí a k chápání globálních problémů světa. Žáci jsou vedeni k slušnému a odpovědného chování, k tomu, aby se ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti. Důraz je kladen zejména na rozvoj těchto kompetencí: komunikativních dovedností personální a interpersonální dovednosti jazykového vzdělávání dovedností řešit problémové situace dovedností využívat informační a komunikační technologie matematických dovedností odborných dovedností 4.3 Základní struktura školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program má umožňovat snadnou orientaci a získání potřebných informací všem učitelům i dalším zájemcům ze školy i mimo školu. Program je tvořen s použitím učebních osnov vyučovacích předmětů. Struktura a názvy vyučovacích předmětů a jejich časová dotace vyplývají z profilu absolventa, obsahu vzdělávání vymezeného v rámcovém vzdělávacím programu (v kurikulárních rámcích a v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání); ze základní společné strategie realizace klíčových kompetencí, průřezových témat, výukové strategie a metodických přístupů, hodnocení žáků a dalších aktivit a zvláštností ( nadstandardu ) školského vzdělávacího programu. Toto je konkretizováno v učebních osnovách a v charakteristice vzdělávacího programu a jeho jednotlivých částech. 9

11 4.4 Koncepce vzdělávání Název školního vzdělávacího programu: Podnikání denní studium Metody, postupy výuky odpovídají potřebám a zkušenostem učitelů, zařazení jednotlivých metod je blíže konkretizováno na úrovni vyučovacích předmětů. Metodické postupy jsou a budou dále vyhodnocovány z hlediska efektivity a vzdělávacích podmínek a následně modifikovány na základě zkušeností učitelů. Učitelé se podle možností zaměřují na orientace k autodidaktickým metodám, tj. učit žáky technikám samostatného učení a práce, k problémovému učení, k týmové práci a kooperaci. Učitelé se ve zvýšené míře zaměřují na sociálně komunikativní aspekty učení a vyučování, zejména diskuse a metody činnostně zaměřené na praktické práce žáků. Důraz je kladen na motivační činitele, zařazení her, soutěží, simulačních a situačních metod a řešení konfliktů, zařazení veřejné prezentace práce žáků, uplatňování projektové metody výuky, tzv. otevřeného vyučování, které vede k aktivitám nadpředmětového charakteru. 4.5 Organizace vzdělávání - délka a forma Studium je organizováno jako dvouleté denní. Konkrétní metody a formy výuky jsou rozpracovány v učebních osnovách jednotlivých předmětů, základním principem je využití širokého spektra moderních výukových strategií. V hojné míře se využívá elektronické knihovny, která obsahuje veškeré učivo (podle RVP a ŠVP), je rozdělena podle ročníků a předmětů. Každý předmět umožní žákovi po prostudování určité kapitoly absolvovat cvičný test a posléze i test zkušební. Přesné podmínky pro hodnocení jsou stanoveny v klasifikačním řádu školy a pro jednotlivé formy studia a jednotlivé předměty upřesněny každý rok na zahajovací pedagogické radě. Žáci jsou s nimi seznámeni na začátku školního roku a prostřednictvím sociálních sítí. Dosažený stupeň vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou 10

12 Přehled využití týdnů ve školním roce pro dvouleté denní studium Činnost 1. ročník 2. ročník Vyučování podle rozpisu učiva Maturitní zkouška - 1 Odborné semináře 1 1 Časová rezerva 5 5 Celkem týdnů Hodnocení žáků a diagnostika Důraz je kladen zejména na motivační, informativní a výchovnou funkci hodnocení. Ve větší míře je uplatňováno sebehodnocení a sebeposuzování, kolektivní hodnocení, individuální přístupu k žákům. Toto pojetí se nejvíce projevuje v odborných seminářích. Spolupráce pedagogů se žáky a jejich následná pomoc směřuje k odstranění nežádoucích jevů. Velmi důležité jsou závěry z průběžné pedagogické diagnostiky. Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování, slovního hodnocení a využívání bodového systému. Přesná pravidla hodnocení jsou uvedena v klasifikačním řádu školy. Specifický způsob hodnocení je užíván u praktického vyučování, které probíhá v reálných pracovních podmínkách. Žáci jsou hodnoceni průběžně v celém klasifikačním období. Celkové hodnocení spočívá v kombinaci individuálního zkoušení, klasifikovaných písemných prací, testů a hodnocení praktických činností. Důležitou součástí hodnocení jsou vhodné formy prezentace výsledků vzdělávání na veřejnosti (výstavy, projekty, společenské akce a soutěže), prokazující schopnosti a dovednosti žáků. Hodnocení žáků musí splňovat především motivační, informativní a výchovné funkce. Bližší podrobnosti a specifika hodnocení uvádějí učební osnovy jednotlivých předmětů. 11

13 5. RÁMCOVÉ ROZVRŽENÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání podle RVP Počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání podle ŠVP týdenní celkový týdenní celkový Jazykové vzdělávání - český jazyk a literatura - anglický jazyk - německý jazyk Volitelná vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání - psychologie - občanská nauka - dějepis Přírodovědné vzdělávání - chemie - fyzika Matematické vzdělávání - matematika Vzdělávání v informačních a komunikačních technik. - informační a komunikační technologie Estetické vzdělávání - v rámci předmětu český jazyk a literatura Vzdělávání pro zdraví - tělesná výchova Ekonomické a právo - ekonomika podniku - management a marketing ve službách - právo Účetnictví a daně - účetnictví Písemná a ústní komunikace - písemná komunikace - český jazyk a literatura Disponibilní hodiny Celkem

14 5.1 Učební plán Předmět 1. ročník 2. ročník Celkem Český jazyk a literatura Cizí jazyk Občanská nauka Dějepis Matematika Chemie 1-1 Fyzika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika podniku Účetnictví Právo Management a marketing Psychologie Písemná a elektronická komunikace Celkem Poznámky k učebnímu plánu: 1. Odborná praxe je zařazena do 1. ročníku v červenci. Organizuje se v podnikatelských subjektech k získání a posílení odborných a praktických znalostí a dovedností. 2. Odborné exkurze jsou realizovány jako součást školního vzdělávacího programu. Plán konkrétních exkurzí je součástí plánu práce na každý školní rok, kde je uvedeno, v rámci jakých předmětů se exkurze koná vyplývá z nabídky sociálních partnerů. 6. ZAČLEŇOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Školním vzdělávacím programem se prolínají čtyři průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Člověk a životní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie Průřezová témata prostupují celým vzděláváním a promítají se v řadě činností ve výuce, v žákovských projektech i dalších aktivitách školy, jako jsou kurzy, přednášky, besedy, exkurze a přímá pracovní činnost žáků (praxe). Při začlenění průřezových témat do školního vzdělávacího programu se přihlíží k následujícím pravidlům: 13

15 do průběhu vzdělávání měla být začleněna všechna průřezová témata efektivitu a formu začlenění průřezových témat zapracovali učitelé přímo do učebních osnov jednotlivých vyučovacích předmětů 6.1 Podmínky pro začleňování průřezových témat organizovaných školou Občan v demokratické společnosti Zařazení tohoto průřezového tématu se projevuje vytvářením demokratického prostředí ve škole, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu všech subjektů. Škola zapojuje žáky do aktivit, které vedou k poznání fungování demokracie v praxi a seznamují je se životem ve státě, kraji a obci, s činností samosprávních orgánů. Spoluúčast na projektech mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Nedílnou součástí výchovy k demokratickému občanství je vyžadování a cílené upevňování slušného chování žáků k sobě navzájem a k pracovníkům školy a pracovníků školy k žákům. Žáci a pracovníci školy se zapojují do charitativních akcí. Člověk a životní prostředí Ekologická hlediska jsou uplatňována v běžném provozu školy, který respektuje zásady úspornosti a hospodárnosti s veškerými zdroji, což se odráží i v jednání všech pracovníků. Škola uplatňuje a zapojuje žáky do třídění odpadů. Environmentální výchova a vzdělávání se propojuje s odbornou výukou a praktickým výcvikem, Je realizována také prostřednictvím odborných exkurzí. Člověk a svět práce Škola vytváří podmínky pro lepší uplatnění žáků na trhu práce. Koncepce učebního plánu zohledňuje požadavky trhu práce v regionu. Škola vede žáky k osvojení kompetencí aktivně rozhodovat o vlastní profesní kariéře, uplatnění na trhu práce a přizpůsobování jeho změnám. Škola organizuje praxe ve středisku praktického vyučování a na smluvních odborných pracovištích. Učitelé motivují žáky k tomu, aby si uvědomovali odpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, aby byli připraveni k aktivnímu pracovnímu životu. Výchovný poradce poskytuje základní orientaci ve světě práce a vzdělávání, vede žáky k rozpoznávání jejich kvalit a reálných předpokladů a ke konstruktivnímu zvažování možností pracovního uplatnění. 14

16 Informační a komunikační technologie Škola vytváří podmínky pro rozvoj schopností žáků efektivně používat prostředky informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě výukou tohoto předmětu, možností práce s touto technologií včetně přístupem na internet o přestávkách a v době mimo vyučování. Učitelé vedou žáky k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií nejen v rámci specifika dané odborné kvalifikace, ale věnují mu pozornost systematicky po celou dobu studia v nepočítačových předmětech. Vedení školy vytváří podmínky pro vzdělávání učitelů, aby byli schopni používat prostředky informačních a komunikačních technologií na vyšší než základní úrovni. 7. ORIENTACE ABSOLVENTA A JEHO KOMPETENCE Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům následující klíčové a odborné kompetence, které nejsou oddělovány, ale rozvíjejí se komplexně. 7.1 Rozvoj klíčových kompetencí Školní vzdělávací program je orientován na rozvoj klíčových kompetencí, které jsou široce přenositelné a umožňují žákům operativně reagovat na vývoj zvoleného studijního oboru, čímž se zvyšuje možnost jejich uplatnění na trhu práce. Kompetence uváděné ve školním vzdělávacím programu byly vytipovány a jejich priorita stanovena podle požadavků sociálních partnerů. Jde v první řadě o kompetence ke komunikaci, k učení, k práci a spolupráci s ostatními lidmi, k řešení pracovních i mimopracovních problémů, práci s informacemi a prostředky informačních a komunikačních technologií. Společná strategie postupů, metod a forem práce a dalších aktivit, povede k rozvoji klíčových kompetencí žáků nejen ve vzdělávacím procesu, ale i na úrovni celé školy, což se odráží v koncepci jednotlivých učebních osnov předmětů. Nezbytnou podmínkou pro rozvíjení klíčových kompetencí ve škole je zejména aplikace vhodných metod a forem práce. Jejich plán je rovněž rozpracován v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů. K rozvoji klíčových kompetencí efektivně přispěje zavedení projektového vyučování. 15

17 Učitelé ve spolupráci se žáky navrhnou témata žákovských projektů tak, aby obsahově navazovala na teoretické vědomosti i dílčí praktické dovednosti získané v běžné výuce. Tyto projekty integrují a navozují praktické uplatnění žáků v osobním životě i v pracovním procesu. Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni cílevědomě a efektivně se učit, pracovat se studijním a informačním materiálem. Vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolvent má: pozitivní vztah k učení a vzdělávání aktivní ochotu vzdělávat se ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; být si vědom, že prvořadým předpokladem efektivního učení je čtenářská gramotnost, ovládání psaní a početních úkonů s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně vlastních zkušeností i zkušeností jiných osob sledovat a hodnotit svůj pokrok při dosahování cílů učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných osob znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména ve studovaném oboru a zvoleném povolání Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolvent má: porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace dokázat rozlišovat důležitější od méně důležitého (určovat priority) 16

18 volit vhodné prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) potřebné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat dříve nabytých zkušeností a vědomostí spolupracovat při řešení problémů v týmu Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že se absolvent má: vyjadřovat přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v mluvených i psaných projevech a vhodně se prezentovat formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně dokázat účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných osob (přednášek, diskusí, pracovních porad, konferencí apod.) vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury osobního projevu a chování, kultivovaně se ústně i písmeně vyjadřovat pro společenské a pracovní uplatnění vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v cizím jazyce, číst s porozuměním cizojazyčný text, písemně zpracovávat jednodušší cizojazyčné administrativní, informační a propagační materiály schopnost vyjednávání (mediace), zejména věcnost při diskusi se zaměřením na její cíl schopnost změny stylu jednání podle situace a nacházení a užívání správné argumentace pokročilou úroveň písemného projevu a komunikace, tzn. dokáže tvořit logicky a přehledně strukturovaná sdělení, ovládá rozvinutou slovní zásobu a dodržuje formy a zvyklostí úředního a obchodního styku Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v zájmové i pracovní oblasti, pečovat o své zdraví, spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolvent má: 17

19 reálně posuzovat své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek adekvátně reagovat na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných, přijímat radu i kritiku ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných osob mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí vystupovat a chovat se společensky, využívat kultivovaný slovní projev dokázat vhodným způsobem reprezentovat firmu a spoluvytvářet její image adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraven samostatně řešit své sociální i ekonomické problémy pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností (schopnost porozumění a práce v dynamice týmu, rozpoznávání a respektování lidské rozličnosti, individuálnosti a perspektivy), upevňovat interpersonální vztahy a adekvátně jednat se spolupracovníky, klienty, zákazníky, hosty apod. při týmové práci dokáže akceptovat a poskytovat zpětnou vazbu v konstruktivním a ohleduplném stylu, přispívat týmu sdílením informací a expertízou, chápáním rolí při konfliktech ve skupině pro dosažení řešení a obhajovat vlastní návrhy a postoje v souladu s cíli týmu přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým v jednání s lidmi prokazuje předvídání potřeb partnera (zákazníka), dokáže vést porady, srozumitelně vysvětlovat složitější principy, zákonitosti, postupy apod., diplomaticky a taktně sdělovat nepříjemnou realitu a demonstrovat vlastní profesionalitu projevuje na pokročilé úrovni pružnost v myšlení a jednání (adaptabilita, flexibilita, přizpůsobivost, improvizační způsobilosti), adaptabilitu na zásadní změny v pracovních 18

20 prostředcích, v pracovních metodách a v interpersonálních přístupech a schopnost dílčí improvizace při kolapsu naplánovaných postupů Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s trvale udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolvent dokáže: jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu dodržovat platné zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti projevům nesnášenlivosti, xenofobie a diskriminace jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu podporovat hodnoty místní, regionální, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolvent má: odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomuje si význam celoživotního učení a je připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním a sociálním podmínkám má přehled o možnostech svého uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně se rozhoduje o své budoucí profesní a vzdělávací dráze 19