ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2014

2 OBSAH I. ÚVOD... 5 II. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBCI S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR... 5 III. POSTAVENÍ ORP TÁBOR V ČR A STŘEDOEVROPSKÉM PROSTORU IV. ZÁKLADNÍ ÚZEMNÍ VZTAHY A VAZBY V. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PODKLAD PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE A057 - DOBÝVACÍ PROSTOR A058 - CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ A060 - LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN A061 - PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ A063 - STARÉ DŮLNÍ DÍLO A066 - ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA VODNÍ REŽIM A044 - VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM A045 - CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD A046 - ZRANITELNÁ OBLAST A047 - VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD A048 - VODNÍ NÁDRŽ A049 - POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE A050 - ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ A051 - AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ A053 - ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM A054 - OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY A055 - PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM. 27 B028 PODÍL VODNÍCH PLOCH NA CELKOVÉ VÝMĚŘE OBCE HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A064 - STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY A065 - OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ A084 - OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI A085 - SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A087 - ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A109 - VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ A113 - OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA A114 - JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA B035 POČET OBCÍ A OBYVATEL V OBLASTECH SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ B036 HODNOTY IMISNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH VÝVOJ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

3 A017 - OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA A018 - MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA A021 - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY A022 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU A023 - VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU A028 - PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A029 - NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A031 - PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A030 - PŘÍRODNÍ PARK A032 - PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A034 - NATURA EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA A036 - LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM A042 - HRANICE BIOCHOR B030 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES B033 HRANICE BIOREGIONŮ A BIOCHOR ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA A037 - LESY OCHRANNÉ A038 - LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A039 - LESY HOSPODÁŘSKÉ A040 - VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA A041 - BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA A043 - INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI B022 PODÍL ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU B023 PODÍL ORNÉ PŮDY Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B024 PODÍL TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B025 PODÍL SPECIELNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH KULTUR Z CELKOVÉ VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY B026 PODÍLY TŘÍD OCHRANY ZASTOUPENÉ V JEDNOTLIVÝCH KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ B027 PODÍL ZASTAVĚNÝCH A OSTATNÍCH PLOCH Z CELKOVÉ VÝMĚRY KATASTRU B029 PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRU B031 STUPEŇ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ B032 HRANICE PŘÍRODNÍCH LESNÍCH OBLASTÍ VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A067 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A068 - VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A069 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A070 - SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A071- VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A072 - ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A073 - NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A074 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA A075 - VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA A078 - PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A079 - TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A080 - TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A081 - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A082 - KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A088 - DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A090 - SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A091 - SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A092 - SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A093 - MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE A094 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA

4 A095 - ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A096 - KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI A097 - VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A098 - LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A102 - LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM A103 - LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM B019 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU B020 PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PLYNEM B021 PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B001 VÝVOJ POČTU OBYVATEL B002 PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 0-14 LET NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL B003 - PODÍL OBYVATEL VE VĚKU 65 LET A VÍCE NA CELKOVÉM POČTU OBYVATEL B004 PODÍL OSOB SE ZÁKLADNÍM VZDĚLÁNÍM B005 PODÍL OSOB S VYSOKOŠKOLSKÝM VZDĚLÁNÍM BYDLENÍ A001 - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A003 - PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ A107 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A110 - OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY A111 - OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY A112 - OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY A116 - POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K KAŽDÉHO ROKU A117 - ZASTAVITELNÁ PLOCHA B006 SÍDELNÍ STRUKTURA B011 VÝSTAVBA DOMŮ A BYTŮ B012 PODÍL NEOBYDLENÝCH BYTŮ NA CELKOVÉM FONDU B013 STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU REKREACE A005 - PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A006 - PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A007 - KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA A008 - NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A009 - NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA A012 - REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY A011 - URBANISTICKÉ HODNOTY A013 - HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR A014 - ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR A015 -VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA A019 - MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI A020 - VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD A016 - ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY A056 - LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA A106 - CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA B015 REKREAČNÍ OBLASTI S CELOROČNÍM A SEZÓNNÍM VYUŽITÍ B016 POČET STAVEB PRO RODINNOU REKREACI B017 KAPACITA A KATEGORIE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A002 - PLOCHY VÝROBY A004 - PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ B007 EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ODVĚTVÍ B008 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI B009 VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL B010 DOJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ A DO ŠKOL

5 VI. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zpracoval: Městský úřad Tábor - odbor rozvoje Žižkovo náměstí Tábor Ing. Vlastimil Křemen vedoucí odboru rozvoje Ing. Ladislav Pavlík Ing. Roman Šilhavecký Na zpracování se dále podílel: odbor životního prostředí MěÚ Tábor odbor dopravy MěÚ Tábor odbor kultury a cestovního ruchu MěÚ Tábor 4

6 I. Úvod K 1. lednu 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který v sobě zahrnuje mimo jiné i nástroj územního plánování v podobě územně analytických podkladů (dále ÚAP). ÚAP jsou aktualizovány průběžně na základě nových údajů o území a průzkumů území a každé 2 roky je pořízena jejich úplná aktualizace. ÚAP pro správní obvod obce s rozšířenou působnosti pořizuje úřad územního plánování (v tomto případě Městsky úřad Tábor odbor rozvoje) pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních a regulačních plánů. Obsahuji zjištění a vyhodnocení stavu území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývající z vlastností území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území (dále jen rozbor udržitelného rozvoje území ) a určeni problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. II. Základní údaje o obci s rozšířenou působností Tábor Obec s rozšířenou působností (dále ORP) Tábor se nachází v severovýchodní části Jihočeského kraje a svou rozlohou (1002 km 2 ) je druhá největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají statut městyse (Borotín, Malšice, Stádlec). Na území této ORP žije obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva činí 72,8 %. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 42,2 roku, tedy nad krajským průměrem 41,4 roku. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 80,4 obyvatel na 1 km 2. Na území ORP je 43 malých obcí s počtem obyvatel do 199, 26 obcí s počtem obyvatel mezi a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. (data z ČSÚ 2013) Území ORP má nížinný charakter v jižní a jihozápadní části, kde protéká řeka Lužnice. Nejnižším bodem je koryto řeky Lužnice ( m n.m.), v katastrálním území Hvožďany u Bechyně. Severním a východním směrem nadmořská výška pozvolná stoupá až výběžkům Českomoravské vrchoviny na hranici s krajem Vysočina. Nejvyšší je vrchol Batkovy s výškou 724 m n.m. na hranici katastrálních území Pohnání a Blanička. 5

7 Tab. 1 Seznam obcí ORP Tábor Název obce Katastrální území Rozloha (ha) Počet obyvatel (2013) Balkova Lhota Balkova Lhota 355,0 124 Bečice Bečice nad Lužnicí 324,4 73 Bechyně Bechyně 2 128, Hvožďany u Bechyně Senožaty u Bechyně Běleč Běleč u Mladé Vožice 1 222,7 176 Borotín Borotín u Tábora 2 625,8 663 Kamenná Lhota u Borotína Libenice u Tábora Pikov Bradáčov Bradáčov 447,8 54 Horní Světlá u Bradáčova Březnice Březnice u Bechyně 691,1 201 Černýšovice Černýšovice 1 014,0 73 Dlouhá Lhota Dlouhá Lhota u Tábora 444,1 166 Dobronice u Bechyně Dobronice u Bechyně 832,1 114 Dolní Hořice Dolní Hořice 3 910,3 825 Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín Prasetín Dolní Hrachovice Horní Hrachovice 448,1 136 Mostek u Ratibořských Hor Dražice Dražice 1 297,7 803 Dražičky Dražičky 512,9 144 Drhovice Drhovice 425,6 216 Haškovcova Lhota Haškovcova Lhota 303,9 77 Hlasivo Hlasivo 1 226,6 174 Rašovice u Hlasiva Hodětín Blatec u Hodětína 1 887,4 93 Hodětín Hodonice Hodonice u Bechyně 946,9 143 Chotoviny Beranova Lhota 3 139, Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moravec u Chotovin Řevnov Sedlečko u Chotovin Vrážná Choustník Choustník 1 262,1 515 Kajetín Předboř u Choustníku Chrbonín Chrbonín 709,0 147 Chýnov Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Kloužovice Velmovice 3 050,

8 Záhostice Jedlany Jedlany 420,6 81 Jistebnice Božejovice 5 796, Cunkov Drahnětice Chlum u Jistebnice Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova Zvěstonín Košice Doubí nad Lužnicí 1 399,2 768 Košice u Soběslavi Košín Košín 192,4 77 Krátošice Krátošice 299,2 99 Krtov Krtov 455,9 148 Libějice Libějice 295,4 122 Lom Lom 383,3 158 Malšice Čenkov u Malšic 3 860, Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice Všechlapy u Malšic Meziříčí Meziříčí 575,3 165 Mladá Vožice Bendovo Záhoří 3 158, Blanice u Mladé Vožice Janov u Mladé Vožice Krchova Lomná Mladá Vožice Noskov Radvanov u Mladé Vožice Stará Vožice Mlýny Mlýny u Choustníku 770,0 138 Nadějkov Brtec 2 407,8 739 Chlístov u Nadějkova Modlíkov Mozolov Nadějkov Petříkovice Starcova Lhota Vratišov Nasavrky Nasavrky u Tábora 146,4 86 Nemyšl Dědice u Nemyšle 1 419,0 293 Hoštice u Nemyšle Nemyšl Prudice Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Chýnova 662,5 309 Nová Ves u Mladé Vožice Horní Střítež 1 174,3 174 Křtěnovice Mutice Nová Ves u Mladé Vožice Oldřichov Oldřichov 1 009,5 221 Opařany Nové Dvory u Opařan 3 147,

9 Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí 2 141, Pohnánec Pohnánec 250,0 53 Pohnání Pohnání 357,2 80 Pojbuky Pojbuky 737,9 118 Zadní Lomná Psárov Psárov 1 088,8 113 Tříklasovice Radenín Bítov u Radenína 2 690,5 513 Hroby Kozmice u Chýnova Lažany u Chýnova Radenín Radětice Radětice u Bechyně 1 471,7 232 Radimovice u Tábora Radimovice u Tábora 266,6 68 Radimovice u Želče Radimovice u Želče 447,8 396 Radkov Radkov u Tábora 538,5 164 Rataje Rataje u Bechyně 1 076,5 201 Ratibořské Hory Dub u Ratibořských Hor 2 113,6 727 Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice u Tábora Ratibořské Hory Vřesce Rodná Blanička 914,2 84 Nahořany u Mladé Vožice Rodná Řemíčov Řemíčov 432,7 72 Řepeč Řepeč 1 278,5 272 Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí 844, Skopytce Chabrovice 711,0 150 Skopytce Skrýchov u Malšic Dudov 701,8 132 Skrýchov u Malšic Slapsko Moraveč u Mladé Vožice 909,2 159 Slapsko Slapy Hnojná Lhotka 632,3 454 Slapy u Tábora Smilovy Hory Malý Ježov 2 081,5 373 Radostovice u Smilových Hor Smilovy Hory Stojslavice Těchobuz II Velký Ježov Stádlec Křída u Stádlce 1 813,6 563 Slavňovice Stádlec Staré Sedlo u Stádlce Sudoměřice u Bechyně Bechyňská Smoleč 2 490,1 720 Bežerovice Sudoměřice u Bechyně Sudoměřice u Tábora Sudoměřice u Tábora 341,7 306 Svrabov Svrabov 372,7 61 Šebířov Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice 2 320,

10 Zářičí u Mladé Vožice Tábor Čekanice u Tábora 6 221, Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Měšice u Tábora Náchod u Tábora Tábor Stoklasná Lhota Zárybničná Lhota Turovec Turovec 1 324,7 263 Ústrašice Ústrašice 739,9 341 Vilice Vilice 709,7 150 Vlčeves Vlčeves 637,7 76 Vodice Babčice 1 524,4 165 Domamyšl Malešín u Vodice Vodice u Tábora Zadní Střítež Zadní Střítež 498,3 29 Záhoří Záhoří u Bechyně 402,2 52 Zhoř u Mladé Vožice Zhoř u Mladé Vožice 317,1 101 Zhoř u Tábora Zhoř u Tábora 461,9 164 Želeč Bezděčín Želeč u Tábora 1 573,

11 Obr. 1. Správní členění ORP Tábor 10

12 Obr. 2. Znázornění reliéfu ORP Tábor 11

13 III. Postavení ORP Tábor v ČR a středoevropském prostoru Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky i Evropské Unie. Řešeným územím prochází několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak celorepublikový, tak i evropský. Území leží relativně blízko státní hranice s Rakouskem. Po dálnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciální silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadnárodní metropole) a České Budějovice (regionální metropole) a dále celou řadou rozvojových záměrů republikového a mezinárodního významu. Obr. 3. Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky) Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodálních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Území ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globální ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje. Z hlediska evropské regionální struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. 12

14 IV. Základní územní vztahy a vazby Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamnější geografický prostor trojúhelníku, vymezený vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné rozvojové osy evropského, tj. makroregionálního významu. Kromě dálnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochází IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Pro zkvalitnění dálkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budějovic s Prahou v rámci tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR. Tento dokument vymezuje na území rozvojovou osu OS 6 Praha České Budějovice hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná část řešeného území. Obr. 4. Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí PÚR ČR (zdroj: Politika územního rozvoje České republiky) Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje upřesňují rozvojovou osu OS 6 takto: 1. rozvojová osa se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Košice (Doubí nad Lužnicí, Košice u Soběslavi), Nemyšl (Hoštice u Nemyšle, Nemyšl, Prudice), Sudoměřice u Tábora (Sudoměřice u Tábora) ; 2. zásady pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací: 13

15 podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a zachování krajinného rázu. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JK) vymezují rozvojovou oblast nadmístního významu N OB2 Táborsko, která zahrnuje území aglomerce Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto: 1. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrálních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná, Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ústí (Sezimovo Ústí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zárybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor; 2. stanovují se pro ni tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: 14

16 řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N- OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2. ZÚR JčK dále upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Písecko Táborsko - Pelhřimovské, která je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek Bernartice I/19) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor Chýnov Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚR JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách: Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova): 1. stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny; 2. dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití. Na území Jihočeského kraje je dále vymezena specifická oblast nadmístního významu N- SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚR JK: 15

17 1. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Běleč (Běleč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor 2. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu; 3. a dále stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina. Obr. 5. Rozvojové osy a oblasti a specifické oblasti ze ZÚR JK 16

18 V. Územně analytické podklady podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor trvale udržitelného rozvoje území dle přílohy č.1 k vyhlášce č 500/2006 Sb, zákona č 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 1. Horninové prostředí a geologie Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamnější přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (těžba stříbra v Ratibořských Horách a na Vožicku). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská, která zasahuje do jižní části řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností ( m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené, nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina. 17

19 A057 - Dobývací prostor Na území ORP Tábor se momentálně nacházejí 3 dobývací prostory: Tab. 2. Dobývací prostory Název Nerost Dotčené obce Planá nad Lužnicí štěrkopísky Planá nad Lužnicí Hnojná Lhotka stavební kámen Slapy, Dražičky Maršov bentonit Malšice A058 - Chráněné ložiskové území Největší surovinové bohatství tvoří ložiska štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva, jílu a bentonitu. Tab. 3. Chráněná ložiskové území Název Surovina Dotčené obce Planá nad Lužnicí štěrkopísky Planá nad Lužnicí Maršov bentonit Malšice Sudoměřice II. jíly Sudoměřice u Bechyně Hnojná Lhotka stavební kámen Dražičky, Slapy Hodětín jíly Hodětín Meziříčí cihlářská surovina Meziříčí Sudoměřice I. jíly Sudoměřice u Bechyně, Hodětín Drhovice cihlářská surovina Drhovice Drahnětice 2 cihlářská surovina Jistebnice, Opařany Šebířov stavební kámen Běleč, Šebířov A060 - Ložisko nerostných surovin Ložiska nerostných surovin se vyskytují zejména v západní části ORP Tábor. Tab. 4. Ložiska nerostných surovin Název Subregistr Těžba Surovina Dotčené obce Borotín-Liderovice evidovaná ložiska dosud cihlářská surovina Chotoviny, Borotín nevýhradní netěženo Drahnětice 2 bilancovaná dosud cihlářská surovina Jistebnice, Opařany ložiska výhradní netěženo Drhovice bilancovaná dosud cihlářská surovina Drhovice ložiska výhradní netěženo Haškovcova Lhota nebilancovaná dosud jíly, kaolin Haškovcova Lhota ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) netěženo Hodětín bilancovaná dosud jíly Hodětín 18

20 Hodětín-Kozelka Kladruby-Kladrubská hora Lom-Libějice Malšice-Čenkov Maršov u Tábora Maršov u Tábora Meziříčí Papírna Planá nad Lužnicí Rataje 2-Borečný Roudná 2-Planá nad Lužnicí Sepekov-Hodušín Sepekov-Podboří Sepekov-Podboří Slapy u Tábora Sudoměřice Šebířov ložiska výhradní nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) bilancovaná ložiska výhradní bilancovaná ložiska výhradní nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) evidovaná ložiska nevýhradní nebilancovaná ložiska (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) bilancovaná ložiska výhradní prognózy neschválené (ostatní) prognózy neschválené (ostatní) prognózy schválené (vyhrazené nerosty) bilancovaná ložiska výhradní bilancovaná ložiska výhradní nebilancovaná ložiska netěženo dřívější hlubinná i povrchová dřívější povrchová dosud netěženo dřívější povrchová dosud netěženo současná povrchová dosud netěženo dřívější povrchová dosud netěženo dřívější povrchová současná z vody dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo současná povrchová dosud netěženo dosud netěženo jíly dolomit, stavební kámen, vápenec cihlářská surovina cihlářská surovina cihlářská surovina bentonit cihlářská surovina stavební kámen štěrkopísky jíly, kaolin štěrkopísky wolfram - kov wolfram - kov wolframová ruda, zlatonosná ruda stavební kámen jíly stavební kámen Hodětín Dolní Hořice Libějice, Lom, Malšice Malšice, Skrýchov u Malšic Malšice Malšice Meziříčí Tábor Planá nad Lužnicí Rataje Planá nad Lužnicí Opařany Opařany Opařany Slapy, Dražičky Sudoměřice u Bechyně, Hodětín Šebířov 19

21 Šebířov-Šelmberský Mlýn (vyhrazené i nevyhrazené nerosty) bilancovaná ložiska výhradní dosud netěženo stavební kámen Šebířov Obr. 6. Chráněná ložisková území a ložiska nerostných surovin A061 - Poddolované území Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brázdy, tj. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice (Hlasivo, Nemyšl). V této oblasti jde o pozůstatky těžby stříbrné rudy. Další ojedinělé lokality kde se vyskytují jsou např. Tábor Horky, Košín, Sudoměřice u Bechyně, Dolní Hořice. A063 - Staré důlní dílo Na území ORP Tábor se vyskytuje 7 starých důlních děl: Propad v Hlasivě (parc.č. 192/1) Propad na šachtě Adam II v Hlasivě Propad v Hlasivě Propad na šachtě Růženec ve Staré Vožici Štola Josef v Ratibořských Horách Úraz v Nemyšli 20

22 Propad jámy v Horkách u Tábora Stará důlní díla jsou pozůstatky po těžbě stříbrné rudy. Obr. 7. Dobývací prostory, poddolovaná území a stará důlní díla A066 - Odval, výsypka, odkaliště, halda Lokality výskytu hald kopírují svým výskytem historickou těžbu rudy v regionu, tzn. zejména okolí Mladé Vožice, Hlasiva, Řemíčova, Nemyšle, Ratibořských Hor. 21

23 2. Vodní režim A044 - Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Území ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Vodní zdroje jsou rovnoměrně rozmístněny po celém území. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území. Územní rozložení zobrazuje následující kartogram: Obr. 8. Vodní zdroje povrchové a podzemní vody A045 - Chráněná oblast přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Řešené území lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní části ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod. A046 - Zranitelná oblast S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. 22

24 Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Do zranitelné oblasti spadá většina území kromě severozápadní části (jistebnicko, nadějkovsko) a jižní části (bechyňsko). Obr. 9. CHOPAV, zranitelná oblast A047 - Vodní útvar povrchových, podzemních vod Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od státních hranic stále k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a později k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Dírenský potok, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlásenický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok, Maršovský potok, Třebelický potok a Židova strouha. Severovýchodní část území SO ORP na mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sázavy, stejně jako říčka Trnava. Z útvarů podzemních vod je nejrozsáhlejší krystalinikum v povodí Střední Vltavy, krystalinikum v povodí Sázavy, krystalinikum v povodí Lužnice, menší plochou do území zasahuje severní část Třeboňské pánve a kvartér Lužnice. 23

25 A048 - Vodní nádrž Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují ráz krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudějovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), Jezero (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.l., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha) na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) a Nový Jistebnický (13ha) na Smutné u Jistebnice, aj. Rybníky výrazně ovlivňují celkovou podobu krajiny a rybníky situované v intravilánu obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí. Obr. 10. Vodní útvar povrchových a podzemních vod, vodní nádrže A049 - Povodí vodního toku, rozvodnice Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru.) Povodí je ohraničeno rozvodnicemi, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí také zahrnuje plochy povrchových vodních útvarů v povodí. Celé území patří k úmoří Severního moře. Dle vymezení hydrologického povodí 2. řádu náleží většina území do oblasti povodí Horní Vltavy, do severní části pak zasahuje oblast povodí Dolní Vltavy. Území se dále podrobněji člení na hydrologické povodí 3. a 4. řádu. 24

26 Obr. 11. Povodí vodního toku, rozvodnice A050 - Záplavové území A051 - Aktivní zóna záplavového území Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let -výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. 25

27 Tab. 5. Záplavová území Název toku Dotčené obce Blanice Lužnice Smutná Chotovinský potok Košínský potok Židova strouha Sedlecký potok Rodná, Pohnání, Dolní Hrachovice, Mladá Vožice, Běleč, Šebířov Košice, Ústrašice, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Želče, Sezimovo Ústí, Tábor, Slapy, Dražice, Dražičky, Malšice, Řepeč, Bečice, Stádlec, Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Sudoměřice u Bechyně, Bechyně, Hodonice Jistebnice, Nadějkov, Opařany, Stádlec, Rataje, Haškovcova Lhota, Radětice, Černýšovice, Bechyně Turovec, Tábor, Sezimovo Ústí Chotoviny, Košín, Radimovice u Tábora, Tábor Hodonice, Březnice, Záhoří Jistebnice Obr. 12. Záplavové území, aktivní zóna záplavového území A053 - Území zvláštní povodně pod vodním dílem Zvláštní povodně vznikají poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. 26

28 Tento jev se týká vodních děl Jordán, Velká Kaplice a Nový Jistebnický. V řešeném území je jev vymezen na dolním toku řeky Lužnice a zasahuje na území obcí Dobronice u Bechyně, Černýšovice, Bechyně, Sudoměřice u Bechyně a Hodonice. A054 - Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Úpravy některých úseků vodního toku z důvodu protipovodňové ochrany byly provedeny Zemědělskou vodohospodářskou správou v Nadějkově na řícce Smutná, v Dolní Hořicích a Chýnově na Chýnovském potoce, v Nové Vsi u Chýnova na Novoveském potoce. Na Lužnici byly také realizovány protipovodňové opatření v Táboře a v Plané nad Lužnicí. A055 - Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem, ochranné pásmo ložiska peloidů Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Ochranné pásmo peloidů zasahuje na území obce Hodětín. Obr. 13. Území zvláštní povodně pod vodním dílem, objekt protipovodňové ochrany, přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody 27

29 A056 - Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - řešeno v tématické oblasti IX. B028 Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Podíl vodních ploch na celkové výměře ORP je 2,20 %. Tab. 6. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce Největší podíl % Nejmenší podíl % Turovec 9,49 Bečice 0,04 Sezimovo Ústí 8,62 Radimovice u Želče 0,16 Radimovice u Tábora 8,25 Pohnánec 0,45 Košín 7,93 Krátošice 0,47 Planá nad Lužnicí 7,14 Slapy 0,49 Obr. 14. Podíl vodních ploch na celkové výměře obce (data ČSÚ, 2013) 28

30 3. Hygiena životního prostředí A064 - Staré zátěže území a kontaminované plochy Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedna např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminované lokality mohou být rozmanitého charakteru může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny nebo území postižené těžbou nerostných surovin. V území ORP Tábor je registrováno 97 objektů definovaných jako staré ekologické zátěže. Jejich největší koncentrace je ve správním území obce Jistebnice (7 objektů), Borotín, Tábor (5), Malšice a Mladá Vožice (4). Ekologické zátěže jsou logicky koncentrovány do větších obcí a obcí, ve kterých působila Armáda ČR. Pouze minimum obcí nemá na svém území žádnou kontaminovanou plochu. Obr. 15. Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy 29

31 A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Na základě imisních analýz ČHMÚ byly vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K překračování limitu nejméně u jedné ze sledovaných škodlivin dochází ve správním území měst Tábor a Sezimovo Ústí, kde je lokalizována průmyslová výroba. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší se vyhlašuje nejen na základě výsledků automatického imisního měřícího systému ČHMÚ (AIMS), ale i na základě výsledků modelování. AIMS je v Táboře umístěn v blízkosti ulice Budějovická. Tento měřící systém monitoruje emise z dopravy i emise z okolních zdrojů znečišťování ovzduší. V posledních osmi letech byla na území města Tábor třikrát vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, vzhledem k překročenému 24 hodinovému imisnímu limitu pro částice PM 10 (ILd PM 10 ), jejichž imisní limit je 50 µg/m 3 s maximálním počtem 35 překročení za rok. Na zmiňované měřící stanici Budějovická, byly koncentrace PM10 naměřeny v takové výši a četnosti, že byl ILd PM 10 v posledních letech pokaždé překročen. Největší liniové zdroje znečištění jsou dálnice D3, silnice první třídy I/3, I/19 a budovaný IV. tranzitní železniční koridor. A084 - Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami se vyskytují v území ve třech lokalitách, ve všech případech se jedná o objekt zařazený do skupiny B: Drhovice sklad s výbušninami Tábor Smyslov sklad pohonných hmot Teplárna Tábor, a.s. sklad paliva A085 - Skládka včetně ochranného pásma Na území ORP se nacházejí dvě funkční skládky komunálního odpadu v Želči a v Jistebnici. Dále se zde nachází jedna ukončená skládka v Dražicích. 30

32 Obr. 16. Objekty s umístěními nebezpečnými látkami a skládky A087 - Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma V regionu funguje několik zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (zařízení určená k využívání odpadů, skladování a sběr odpadů, apod.). Tyto zařízení se koncentrují především do větších sídel. Převážná většina obcí provozuje tzv. sběrné dvory, které slouží především k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu a i odděleně sbíraných ostatních druhů vybraných odpadů. A109 - Vymezené zóny havarijního plánování Zóna havarijního plánování JE Temelín (ORP Týn nad Vltavou) zasahuje na území obcí Bechyně, Hodonice, Březnice, Záhoří a Hodětín. 31

33 Obr. 17. Jiná známá ochranná pásma a zóna havarijního plánování A113 - Ochranné pásmo hřbitova, krematoria Na území ORP Tábor se nachází 56 hřbitovů kolem, kterých je vyhlášeno ochranné pásmo dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Ne všechny jsou však v současnosti využívány k pohřbívání. Jediné krematorium je v Táboře. 32

34 Obr. 18. Ochranná pásma hřbitovů A114 - Jiná ochranná pásma Z ochranných pásem, které nejsou uvedeny u jiných jevů, se v území nejčastěji vyskytují ochranná pásma zemědělských areálů a objektů pro živočišnou výrobu. B035 Počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Vymezení provádí ministerstvo životního prostředí. V rámci ORP Tábor se jedná o oblast měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. B036 Hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj Imisní znečištění ovzduší je vyjádřené hmotnostní koncentrací znečišťující látky nebo stanovené skupiny znečišťujících látek. Přípustnou úroveň znečištění ovzduší určují hodnoty imisních limitů. (viz. A065 - Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší). 33

35 4. Ochrana přírody a krajiny A017 - Oblast krajinného rázu a její charakteristika A018 - Místo krajinného rázu a jeho charakteristika Tyto dva jevy jsou převzaty z Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje, který byl zpracován Ateliérem V Ing. arch. Ivan Vorel v roce 2009 a z generelu krajinného rázu pro území ORP Tábor, zpracovaného v roce 2012 Roman Bukáček, Pavlína Bukáčková, Jiří Chroust. Tab. 7. Oblasti krajinného rázu Oblast Název oblasti Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky vč. estetických hodnot ObKR04-T07 Jistebnicko Členitá kulturní krajina s množstvím terénních dominant a prostorových akcentů, vyváženou mozaikou polí, luk, lesů, drobné rybniční soustavy v pahorkatinném reliéfu, větší podíl nelesní strukturní zeleně ObKR06-T06 Milevsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, výrazný podíl prvků nelesní rozptýlené zeleně v krajinné scéně, významná osa Oltyňského potoka, uplatnění drobných kulturních dominant v krajinné scéně OBkR07-T01 Táborsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní osa řeky Lužnice doplněná drobnými vodními toky a doprovodnou zelení, uplatnění architektonických dominant Tábora v krajinné scéně OBkR07-T02 Mladovožicko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, dominantní výšiny u Ratibořských Hor, hodnotné dálkové výhledy, četné dominanty kostelních věží, harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR09-T03 Chýnovsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, rozkládající se v pahorkatinách a z části ve vrchovinách, terénní dominanty Choustníka, Blaníku a dalších výšin. Harmonické zapojení zástavby venkovských obcí do krajinného rámce ObKR12-T05 Bechyňsko Výrazný georeliéf zaříznutého členitého údolí Lužnice, Smutné a Židovy strouhy, kaňonovité partie v údolích Lužnice a Židovy strouhy, výrazný význam lesních porostů ve scenériích říčních údolí, bohatá prostorová členitost krajiny s množstvím nelesní strukturní zeleně ObKR07-T04 Soběslavsko Větší měřítko krajiny s kontrastem otevřených zemědělských ploch a lesních porostů, významná osa Černovického potoka s navazujícími menšími potoky, pohledově dominantní vrch Budislavské hory 34

36 Tab. 8. Místa krajinného rázu Místo Název místa Vymezení místa 01 Tábor - Sezimovo Ústí - Planá nad Lužnicí Území zahrnuje urbanizované části měst Tábor, Sezimovo ústí a Planá nad Lužnicí, soustředěných podél výrazné přírodní osy vytvářené řekou Lužnicí 02 Tábor, venkov Severně položený venkovský prostor, navazující na urbanizovanou krajinu města zahrnující intenzivně obdělávané zemědělské plochy a otevřené odlesněné krajiny středního až velkého měřítka, významně ovlivněné navazujícími urbanizovanými prostory 03 Chotoviny - Miličín Rozsáhlý krajinný prostor severně od Tábora, zahrnující zemědělské otevřené plochy Mladovožicka, utvářený nevýraznou, místy však členitou pahorkatinou s drobnými lesy a významnými výhledy do okolních krajin 04 Údolí Blanice Malebný protáhlý prostor u Mladé Vožice, vymezený podél říčky Blanice, utvářený členitou pahorkatinou na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny s četnými prvky historického členění krajiny 05 Smilovy Hory - Domamyšl Okrajový vrchovinný prostor východního výběžku Českomoravské vrchoviny, reprezentovaný několika odlesněnými enklávami s venkovskými sídly, jejichž krajinný rámec je utvářen lesními porosty 06 Těchobuzsko Specifický prostor položený v závěru údolí potoka Blatnice, který se mění pod Těchobuzí na Barborku se soustavou malých rybníků umístěných v lesích. Těžiště prostoru je obec Těchobuz se zámkem a dominantou kostela sv. Marka (území ORP Pacov). 07 Chýnovsko Krajinářsky pestrý prostor harmonické kulturní krajiny, utvářené mozaikou lesů, luk a polí v Chýnovské vrchovině, prořezané údolími Chýnovského a Turoveckého potoka, s venkovskou zástavbou a významným centrem v Chýnově 08 Choustník Venkovská harmonická kulturní krajina v okolí výrazné dominanty vrchu Choustník se zříceninou hradu nad stejnojmenným sídlem, jemuž dominuje věž kostela a areál zámku. Územím prochází malebný prostor údolí Černovického potoka 09 Bradačka - Turovecký les Souvislá lesnatá krajina s rybníky a samotami v drobných enklávách a s venkovskými sídly na okrajích lesů, utvářející plochý západní okraj Sezimoústecké pahorkaniny s těžištěm v Turovci 10 Tučapsko Severní výběžek krajiny v okolí Tučap na Soběslavsku, s hojným zastoupením drobných údolí s rybníky. Těžištěm místa jsou Tučapy s dominantou kostela a zámku 11 Malšicko Zemědělská krajina jižně od Tábora utvářená mozaikou lesů, luk a polí s drobnými venkovskými sídly, ukloněná k jihu a jihovýchodu s četnými výhledy do okolí. Jedná se o krajinářsky pestrou starou sídelní krajinu 12 Údolí Lužnice Přírodně i krajinářsky cenný prostor údolí řeky Lužnice lemované lesními porosty mezi Táborem a Bechyní, vytvářející malebné místo v krajině Táborska. Místo je přírodní dominantou území a zároveň tvoří těžiště 35