Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova

Transkript

1 Studie o využití antropogenně postiženého území Ústeckého kraje k rozvoji zemědělství a venkova Obsah 1. Úvod 2. Charakteristika antropogenně postižené oblasti 3. Zemědělství důležitý činitel při tvorbě krajiny 4. Perspektivy rozvoje zemědělství v antropogenně postižené oblasti 5. Úloha multifunkčního zemědělství pro rozvoj venkova 6. Závěry a opatření pro realizaci záměru Zpracoval kolektiv řešitelů Dne 30. prosince 2006

2 1. Úvod Zpracované charakteristiky a analýzy antropogenně postižené oblasti jsou většinou koncentrovány do okresních hranic. Rozdíly v jednotlivých okresech jsou natolik velké, že je nutno přistoupit k podrobnějšímu rozboru a vytvořit jednotlivé oblasti, které se vyznačují poměrně stejnou charakteristikou a to jak v rostlinné a živočišné výrobě, tak při hodnocení sociálně-demografického stavu. Svoji roli zde sehrává jednak nadmořská výška, úrodnost půdy a osídlení, jednak věková struktura, dopravní spojení a kulturní využití volného času obyvatel. Vytváření pracovních míst v zemědělství je dnes již velice limitováno, proto půjde především o to, vytvořit zde prostor na finální zpracování zemědělské produkce a v dalším pak uplatňovat multifunkční prvky. Antropogenně postižená oblast není homogenní. Aktuální využití zemědělské půdy ne zcela přesně odpovídá údajům, které vykazuje a prezentuje statistický úřad. Skutečnost je taková, že pouze určitá část půdního fondu je k zemědělské produkci skutečně využívána. Z celkové plochy zemědělské půdy je využíváno jen 53,5 % pro zemědělskou výrobu ze statisticky evidované zemědělské půdy. U orné půdy je toto využití podobné a představuje 58,6 % z plochy statisticky evidované. Znamená to, že poměr zemědělské půdy k orné je 1:0,59. Z toho vyplývá i orientace zemědělských podniků, které hospodaří ve vyšší nadmořské výšce Krušných hor, kde je hlavním směrem chov masného skotu a ovcí, u nížin pak především obilnaření, pěstování pšenice, ječmene a z části technických plodin. Vytvořit podmínky pro zkulturnění života obyvatel v podhorské a horské části Krušných hor však nutně vyžaduje ekonomickou pomoc, která by se promítla do vytvoření pracovních příležitostí a dala tak určitou jistotu a stabilizaci novým pracovníkům. Svoji úlohu by v tom měly sehrát vyhlášené granty a programy v rámci EAFRDu, případně stanovené doplňující dotace kraje. Vlastní zdroje, které jistě budou ve větší míře přidělovány do krajského rozpočtu, nebudou stačit a bude nutno zpracovat projekty, které by zaručovaly příliv peněz z evropských fondů. Zkušenosti z období přípravy vstupu do EU a akce organizované různými nevládními organizacemi v průběhu posledních let ukazují možnosti, jak se k těmto finančním prostředkům dostat. Proto bude nejvhodnější, aby orientace byla směrována na tyto hlavní články, o které se může každý program finančně opírat. V minulosti byla zpracována celá řada studií a koncepcí pro Ústecký kraj. Každá tato práce měla svůj význam a smysl, pokud se opírala o dobrou analýzu a zhodnocení skutečných podmínek. Velice málo však je možno využívat těchto prací pro stanovení dlouhodobějšího záměru a perspektiv v zemědělství. Množství změn ve všech oblastech přineslo velkou dezorientaci podniků, firem i soukromě hospodařících rolníků a celá řada závěrů vedla k tomu, že došlo ke snížení zemědělské produkce nebo úplné likvidaci zemědělských podniků. Proto i náměty, které obsahuje tato práce, vycházejí z analýzy a znalosti současného stavu, ale těžko mohou odhadnout v celém rozsahu další vývoj v dané oblasti. Je třeba proto uvažovat o tomto záměru a koncepci jako o jedné z několika možností, které se v budoucnosti realizují v antropogeně postižené oblasti. Rozvoj zemědělství a venkova v pánevních okresech NUTS II Severozápad sleduje nejen soulad agrární politiky ČR s evropským modelem zemědělství, ale i strategické záměry národního rozvoje. Zvláště ve sledovaných oblastech musí být pozornost soustředěna na rozvoj multifunkčního zemědělství zaměřeného více na extenzivní zemědělskou výrobu, na zajišťování služeb údržby kulturní krajiny diversifikaci zemědělských podniků do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské účely a do nezemědělských činností. 2

3 Nedílnou součástí zájmu o rozvoj tohoto území je i zvyšování retenční funkce krajiny, budování protierozních opatření a samozřejmě rekultivační činnost po ukončení důlní činnosti. Zvýšení obytnosti krajiny podporuje vysoká hodnota krajinářské funkce území (ochrana mokřadů, ochrana půdy a biofondu, podpora myslivosti, rozvoj rybníkářství a chovu ryb) podporu hospodaření rodinných farem s ekologickým zemědělstvím a v neposlední řadě budování center venkovské turistiky. Za účelem zvýšení úrovně vzdělanosti méně kvalifikovaných sil v pánevních okresech je stejně nutné budování sítě školících a poradenských center pro zemědělce, vytvoření základny zpracovatelského průmyslu a odbytových sdružení výrobců. Netýká se to jenom průmyslové činnosti, ale širokého okruhu obyvatelstva. Snížení vysoké nezaměstnanosti, která se projevuje v některých okresech jako je Most, Teplice (kolem 20%), je cílem nezemědělské činnosti, obnovy řemesel, rozvinutí dřevozpracujícího průmyslu, a také pro zvýšení úrodnosti půdy výroba kompostů a její efektivní využití pro zúrodnění půdy. Zpracovaný materiál slouží především jako podmět k diskusi pro další zainteresované organizace, které v tomto území působí a budou mít na jeho další vývoj podstatný vliv. Jedná se také o zájmové a nevládní organizace, které spolupůsobí na tvorbě krajiny a ovlivňují i nepřímo další rozvoj venkovských oblastí. Problematika, která je zde navozena, má sloužit především k tomu, aby se nalezly další zdroje a prostředky a také ukázaly směry, jak stabilizovat venkov, aby nedocházelo k jeho dalšímu vylidňování a rovněž aby se upevnila pozice zemědělců v dané oblasti. Nové náměty poslouží k tomu, aby došlo k jejich rozšíření a zároveň k dalšímu doplnění o možnosti pro vytvoření podmínek pro zlepšení antropogenně postižené oblasti Ústeckého kraje. 2. Charakteristika antropogenně postižené oblasti 2.1 Současný stav Antropogenně postižená oblast zasahuje do regionu NUTS II Severozápad a je situována při hranicích ČR se Spolkovou republikou Německo. Významnou měrou je postižená oblast Ústeckého kraje. Celková výměra území Ústeckého kraje km 2 je 6,7% rozlohy ČR. Lesní pozemky (1 582 km 2 ) jsou na 29,7% území kraje a ve srovnání s průměrem ČR je zalesnění o 11% nižší. Zemědělská půda zaujímá přes 52% rozlohy kraje, v tom je 35,5% orné půdy, jejíž podíl ve srovnání s ČR je o 10% nižší. Nejvyšší bod kraje (1 225 m n.m.) se nachází v okrese Chomutov, nejnižším je hladina Labe u Hřenska v místě, kde Labem opouští naši republiku (115 m n.m.). Reliéf krajiny je převážně pahorkatý, pouze v oblasti hřebene Krušných hor a Českého středohoří přechází až k reliéfu vrchovin a v okolí soutoku Ohře a Labe je rovinatý. Klimaticky leží větší část kraje (dolní Poohří a povodí Bíliny) ve středně teplé oblasti, kde bývá okolo 60 letních dnů, 110 mrazových dnů, průměrná roční teplota přes 8 C a roční průměrný úhrn srážek do 600 mm. Území v blízkosti jihozápadní a západní krajské hranice Podkrušnohoří a severovýchod a jih Děčínska se nachází v oblasti mírně teplé s cca 40 letními dny, 120 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou okolo 7 C. Krušné hory se nacházejí v chladné oblasti s přibližně 20 letními dny, 160 mrazovými dny a průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 5 C a až mm ročního úhrnu srážek podobně jako ve Šluknovském výběžku. 3

4 Obr. 1 Mapa antropogenně postižené oblasti Struktura osídlení je značně odlišná od průměru ČR. V regionu je 487 obcí, z toho ani jedno město nedosahuje počtu 100 tis. obyvatel. Hustota osídlení je 131 obyvatel na km 2. Rozložení však není homogenní. Některé okresy mají hustotu osídlení vysoce nadprůměrnou (Ústí nad Labem, Teplice a Most), jiná území jsou osídlena podstatně řidčeji, zvláště v horské oblasti. 2.2 Ekonomický potenciál Z ekonomického hlediska lze zájmové území (ZÚ) rozdělit na dvě části. Průmyslovou, severovýchodní část a převážně zemědělskou, jihozápadní část. Toto rozdělení není striktní, protože průmyslové podniky jsou rozděleny po celých ZÚ a určité činnosti probíhají ve všech oblastech. Na konkurenceschopnost obou částí ZÚ měla dopad probíhající průmyslová a zemědělská restrukturalizace zahájená v rámci transformace ekonomiky ČR během posledních 10 let. ZÚ je charakteristické silně industrializovanými uhelnými pánvemi (Mosteckou a Sokolovskou), kde zaměstnanost v průmyslu dosahuje asi 45 %, a naopak průmyslově slabšími oblastmi kolem těchto aglomerací, kde pracuje v průmyslu asi 38 % ekonomicky aktivní populace. Významným rysem vývoje průmyslu v posledních deseti letech bylo značné snižování průměrné velikosti podniků. Ačkoliv restrukturalizace velkých podniků není zdaleka dokončena, privatizace a související změny způsobily přesuny v regionální ekonomice jako celku. Výsledkem je snížení zaměstnanosti a tento trend pokračuje. K silné redukci výroby došlo rovněž v zemědělství, které má historicky důležitou pozici v jižní části regionu a kolem průmyslové aglomerace. Vytváření nových malých nebo středních podniků jako motorů hospodářského rozvoje zůstalo za očekáváním. ZÚ je trvale podprůměrné v počtu podnikajících osob na obyvatel, což neovlivnilo ani zvýšení podnikatelských aktivit v okresech Ústí nad Labem a Litoměřice mezi roky 1996 a Po privatizaci zemědělských podniků došlo také k silné redukci zemědělské výroby, která měla historicky důležitou pozici v jižní části regionu a kolem průmyslových aglomerací. Specifickým problémem regionu zůstávají ekologické zátěže, způsobené zejména těžební činností a emisemi z velkoprůmyslu. Ty značně ovlivňují rychlost hospodářského růstu, neboť váží obrovské finanční prostředky k jejich postupné eliminaci. 4

5 Ekonomický potenciál charakterizují v námi sledované, antropogeně postižené oblasti zejména tyto faktory: - Silně zastoupená energetika, chemie, strojírenství - Na jihozápadě převažující menší podniky, významné lázeňství a zemědělská výroba - Relativně vysoká závislost malých podniků na velkých firmách - Nedokončená privatizace a restrukturalizace velkých podniků - Malý přírůstek nových podniků - Výrazný pokles zaměstnanosti - Nízká investiční síla podniků - Pokračující útlum zemědělské produkce - Velké omezení hospodářské činnosti v horských oblastech 2.3 Lidský potenciál V minulých letech došlo po vystěhování původního obyvatelstva a restrukturalizaci původního hospodaření k negativnímu populačními vývoji a k nepříznivé demografické struktuře obyvatelstva. Novým fenoménem se po roce 1990 stal následkem politické, hospodářské a sociální transformace trh práce a zaměstnanost. Průvodním jevem probíhajících změn se stalo zvyšování nezaměstnanosti, nedostatek kvalifikovaných sil pro rychlé změny, kriminalita, vyšší koncentrace problémových skupin obyvatelstva atd. K rychlému nárůstu nezaměstnanosti došlo po roce 1994 a trend trvá. Na ekonomice území, na vývoji lidské populace se výrazně negativně odrazila od roku 1945 tři období: - odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce; - hospodaření a devastace kulturního dědictví za socialismu; - současná transformace průmyslu a zemědělství po roce V severozápadních Čechách (SZČ) se nachází několik okresů (Most, Chomutov, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín), které mají dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v ČR, která je zastoupena zejména: - strukturální nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech; - nedostatečnou tvorbou nových pracovních míst (a pokračujícím zánikem míst existujících). Nejzávažnějším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost (nezaměstnanost delší než 1 rok), která je opět výraznější v severovýchodní části regionu. Skupina dlouhodobě nezaměstnaných představuje v SZČ téměř třetinu nezaměstnaných, v Mostě a Chomutově dokonce kolem 40 %. Mobilita trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je velice nízká. Je pravděpodobné, že další hospodářský úpadek a neřešení trhu s byty povede k rychlému a selektivnímu úbytku pracovní síly ve prospěch velkých center ČR (zejména Prahy). Tento proces probíhá již dnes. Decentralizace a diversifikace vzdělávacího systému postupně vede k výraznějším rozdílům, střední školy a učiliště nejsou zaměřeny na poptávku na trhu práce. V regionu je nejnižší počet obyvatel s vysokoškolským a středoškolským vzděláním v porovnání s ostatními. Na území působí dvě univerzity, Západočeská univerzita v Chebu a Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem a několik poboček vysokých škol (např. v Mostě Vysoká 5

6 škola báňská, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola ekonomická a v Děčíně ČVUT Praha). 2.4 Technická vybavenost a obsluha území Největší růst zaznamenaly služby pro obyvatelstvo a obchod, finanční služby a sektor turistiky. Z územního pohledu je sektor služeb dominantní v Ústí nad Labem, což je dáno jeho významem ve východní části regionu, a v Ústí nad Labem a Teplicích, kde se opírá o poptávku blízkého Německa. Technická infrastruktura je oblastí, kde se projevují značné dluhy z minulosti. V průmyslových centrech je sice vybudována rozsáhlá energetická a vodohospodářská síť, její stav ale, až na výjimky, neodpovídá potřebám rozvoje. Hlavní střediska regionu jsou plynofikována, zlepšuje se telefonizace. Problémem je monopolní postavení vlastníků sítí a dodavatelů jednotlivých médií, které vyvolávají nežádoucí cenovou politiku. Vznikla řada systémů pro ukládání odpadů, které ale působí lokálně, není ještě dostatečně rozvinut systém třídění a dalšího využívání odpadů. Doprava a komunikace jsou významným sektorem, protože SZČ jsou v prostoru silné mezinárodní a nákladní dopravy (hlavní evropský koridor Berlín- Drážďany-Praha-Vídeň se soustředěnou silniční a železniční dopravou). Významná (ale nedokončená) je více než 200 km dlouhá podkrušnohorská spojnice. Stále se připravuje kvalitní napojení na Prahu a okolní regiony (Liberecko, střední Čechy a Plzeňsko). Technický stav dopravní sítě neodpovídá současným potřebám a rozvojovým požadavkům. Dopravní obslužnost okrajových částí regionu je nedostatečná. 2.5 Charakteristika zemědělství Výnosnost půd a struktura méně příznivých oblastí Ústecký kraj je z hlediska půdně klimatických poměrů značně různorodý. Průměrné bodové hodnocení půdně-klimatických poměrů je vyjádřeno 45 body, což zhruba odpovídá průměru republiky. Nejlepší podmínky jsou v okrese Litoměřice (53 bodů) a na druhé straně do kraje náleží i okresy s málo příznivými oblastmi jako je Ústí nad Labem a příhraniční okres Děčín s průměrnou hodnotou 28, resp. 29 bodů. V méně vhodných oblastech je zařazeno 68% zem. půdy kraje. V tom je celý okres Děčín a prakticky celý okres Ústí nad Labem. Horské oblasti tvoří 8% zem. půdy kraje (ke 20% v okresech Chomutov a Teplice). Téměř polovina zemědělské půdy (z.p.) v okrese Litoměřice je zařazena v LFA. V tomto případě jde zejména o katastry zařazené do specifických oblastí z důvodu sucha a ochrany přírody v chráněných územích. Více než třetiny z.p. okresu Louny a Chomutov je zařazena do LFA z důvodu sucha, do oblastí LFA je z důvodu ochrany přírody v chráněných územích zařazena také nezanedbatelná část okresů Most a Teplice. Ústecký kraj představuje velmi pestrou oblast z hlediska hodnocení vhodnosti pro zemědělskou výrobu a k jednotlivým oblastem kraje je z pohledu zemědělství třeba přistupovat diferencovaně Agroenvironmentální dimenze zemědělství K poklesu zornění došlo ve všech okresech Ústeckého kraje, kdy průměrná hodnota v roce 2000 činila 67,5 % oproti 72,4 % v roce Nejmenší zornění vykazuje Ústí nad Labem (30 % v roce 2000, jedna z nejmenších hodnot v ČR), došlo zde také k největšímu poklesu 6

7 zornění (o 41 %) a největšímu nárůstu podílu TTP. Druhý nejméně zorněný okres je Děčín (zornění 34 % v roce 2000). Děčín a Ústí ad Labem také patří k územím potenciálně nejvíce ohrožených erozí (Děčín 90 % z.p., Ústí 86 % z.p.). Průměrné bilance dusíku v roce 1988 patřily mezi nejvyšší (102 kg N/ha z.p.), avšak v 90. letech hodnoty tohoto ukazatele patřily mezi nejnižší (36,7 kg N/ha z.p. v r. 1996). K největšímu snížení bilance došlo hlavně na Mostecku a Ústecku (o %). Nejvýraznější snížení stavů skotu připadá okresu Teplice, a to i v rámci ČR (snížení o 92%), až na pouhých 3,4 ks skotu/100 ha z.p. v r Pouze okresy Děčín a Litoměřice překročily v roce 2000 hranici 20 ks skotu/100 ha z.p. (průměrná hodnota za kraj činila 18 ks/ha z.p.). Kromě okresu Chomutov všechny okresy mají zemědělskou půdu v režimu VCHÚ, kdy vyšší podíl vykazují zvláště okresy Děčín, Litoměřice a Ústí nad Labem (42,25 a 55 % z.p.) Podnikatelská struktura v zemědělství ZÚ patří mezi území s nejmenším počtem zemědělských podniků (spolu s Karlovarským a Libereckým krajem). Z celkového počtu 2,6 tisíc podniků zajištěných Agrocenzem je 2,4 tis. PFO a 186 PPO. Struktura PPO se od republikového průměru liší především vyšším podílem obchodních společností, zvláště společností s r.o. (na které připadají 2/3 všech PPO, na rozdíl od necelé poloviny v průměru za ČR) a nižším podílem družstev (13,4 %, celostátně 24,6 %). Společnosti s. r.o. mají převahu ve všech okresech a v okrese Most jsou zastoupeny výhradně touto formou obchodní společnosti. Akciové společnosti, stejně jako družstva, se nevyskytují v okresech Most a Ústí nad Labem; minimální zastoupení mají družstva v okresech Děčín, Chomutov a Teplice, větší pak v okresech Louny a Litoměřice. Mezi PFO mají nadprůměrný podíl SHR 70,4 %; v rámci okresů se tento podíl pohybuje v rozmezí 42,9 % (okres Teplice) a 82,7 % (okres Louny). Kraj se v rámci kraje vyznačuje nejvyšším podílem zemědělců s jediným zaměstnáním ve vlastním podniku 32,3% (republikový průměr činí 20,1 %) a nadprůměrným podílem zemědělců s tzv. hlavním zaměstnáním (při souběžné vedlejší výdělečné činnosti v jiném podniku). Pod republikovým průměrem je naopak podíl subjektů, pro které je zemědělství vedlejší činností, jakož i podíl zemědělských podniků provozovaných důchodci. Platí to zejména pro okresy Louny 37,6% zemědělců zaměstnaných pouze ve vlastním podniků a Litoměřice, kde daný podíl činí 40,6% (dvojnásobek celostátního průměru). Podniky fyzických osob se podílejí na celkové výměře obhospodařované z.p. 47,4%, což je nejvyšší podíl ze všech krajů ČR. V okrese Ústí nad Labem činí tento podíl 89,9%, zatímco v okrese Most 18,5%. Průměrná výměra z.p. obhospodařované PFO činí 42,2 ha (značně nad republikovým průměrem) a u PPO 594,3 ha (výrazně pod republikovým průměrem). Podíl najeté půdy u PFO 81,8% je vyšší než v průměru za ČR, u PPO 98,2% naopak poněkud nižší Zaměstnanost v zemědělství Úbytek zemědělců v Ústeckém kraji v letech činil 77,2% (výrazně nadprůměrný úbytek), podíl zemědělců na zaměstnanosti v národním hospodářstvím poklesl na 6,4% v roce 1991, na 3,4% v roce 1995 a na 1,9% v roce 2000 (podprůměrný podíl). Podíl zemědělců Ústeckého kraje na všech zemědělcích ČR se výrazně změnil, poklesl z 5,7% v roce 1991 na 4,9% v roce 1995 a nepatrně narostl v roce 2000 na 5,0%. 7

8 Mezi nejvíce zemědělské okresy (tj. okresy s nejvyšším podílem zemědělců na zaměstnaností NH) patřily v roce 1991 okresy Louny (16,8%), Litoměřice (13,1%), oba s vysoce nadprůměrným podílem na zaměstnanosti. Ve sledovaném období zůstávají nadále výrazně zemědělskými okresy (Louny pokles v roce 1995 na 12,8% a v roce 2000 na 5,5%, Litoměřice v roce 1995 na 9,6% a 2000 na 5,3%). Zároveň v nich došlo v rámci kraje k nejnižším relativním úbytkům zemědělské zaměstnanosti (Litoměřice o 60,1%, Louny o 68,4 %). Nejvyšší relativní úbytek zaměstnanosti v zemědělství nastal v okresech Teplice (87,2%), Ústí nad Labem (85,9%) a Děčín (82,5%). Okres Ústí nad Labem vykázal v období nejvyšší snížení podílu orné půdy (na 29%) a zároveň i pokles celkové výměry obdělávané půdy, okres Děčín vykázal snížení podílu orné půdy a okres Chomutov úbytek celkové výměry obdělávané zemědělské půdy. Kraj zaznamenal v roce 1999 nejnižší mzdy zemědělců ze všech krajů ČR (9 163 Kč, což činí 95 % celostátního průměru mezd v zemědělství) a též nejnižší nárust mezd zemědělců za roky 1999/1993. Pouze okres Most měl mzdy zemědělců nad republikovým průměrem zemědělských mezd, a to výrazně. Pro posouzení významu této skutečnosti je však nutno vzít v úvahu, že takové příjmy pobírá jen velmi nízký celkový počet zaměstnanců v okrese. Ještě nižší počty zaměstnanců v zemědělství byl v okresech Ústí nad Labem a Teplice. Velmi nepříznivá situace v odměňování zemědělců je v okresech Chomutov, Litoměřice a Louny, kde přitom zaměstnanost v zemědělství nabývá hodnot běžných v ostatních okresech republiky. V kraji je po Praze nejhlubší disparita mezd v zemědělství (75,9% mezd v NH). Mzdy v NH v kraji byly v roce 1999 v rámci všech krajů na 5. místě, tedy poměrně vysoké, ovšem při výrazně zaostávajícím indexu nárůstu (hodnocen za roky 1999/1993) Výrobní výsledky zemědělství Ústecký region je z hlediska zemědělské produkce velmi rozdílný, protože na jedné straně litoměřický okres má příznivý podmínky a na druhé straně děčínský a ústecký okres mají velmi podprůměrné podmínky. Průměrný výnos u ozimé pšenice ve výši 3,7 t/ha a u jarního ječmene 2,9 t/ha patří k nejnižším v republice. Vývoj pěstebních ploch u obou obilovin odpovídá obecnému trendu, tj. u pšenice se plochy zvýšily (na 131,1%), zatímco u ječmene jarního se snížily (na 79,8%). Plochy cukrovky se vyvíjely odlišně, její pěstování se udrželo jen v produkčních okresech Litoměřice a Louny a v ostatních okresech se přestává pěstovat. Z hlediska významnosti pěstování brambor je významný pouze okres Litoměřice, kde plochy vzrostly o 40,6% a částečně okres Louny. V ostatních okresech jsou plochy brambor nevýznamné a většinou s nízkým hektarovým výnosem. Pěstování řepky ozimé nabylo značně na významu; její pěstební plochy se zvýšily o 116,2%. Ve všech okresech plochy řepky podstatně vzrostly, s výjimkou okresu Ústí n. L., kde se snížily dokonce na pouhých 68 ha. V Ústeckém kraji je významná další zemědělská produkce, kterou je pěstování chmele. V roce 2001 zaujímal plochu ha, tj. 58,0% z celkové plochy ČR. Dále ovocné sady, které činily 13,3% z celkové výměry ČR a vinice s celkovou plochou 363 ha. Stavy skotu se v průměru sledovaného období snížily na 58,4%. Vzhledem ke skutečnosti, že trvalé travní porosty zaujímají 25% ze zemědělské půdy v kraji, je pokles značný. Největší přitom zaznamenaly okresy Ústí nad Labem a Chomutov, tedy okresy v Krušných horách, kde trvalé travní porosty zaujímají 50% ze zemědělské půdy. Pokles stavu ovcí na 44,3% svědčí o zhoršení využívání travních porostů. Stavy prasat ve srovnání s ostatními regiony značně klesly (v průměru za sledované období na 75,7%) a vypovídá to o celkovém nedobrém stavu zemědělství v regionu. Stavy drůbeže a slepic zůstaly za sledované období na přibližně stejné úrovni, ale uvnitř kraje došlo ke značné diferenciaci. Zatímco v okrese Děčín a Ústí n.l. se stavy drůbeže značně snížily, v ostatních okresech s výjimkou okresu Litoměřice se naopak zvýšily. Stavy ovcí se velice snížily a jsou okrajovou záležitostí. 8

9 2.5.6 Dotace a podpory do zemědělství Finanční prostředky na podpory a dotace dosáhly nejnižší úrovně v rámci ČR a více jak z 80% byly získány podle Nařízení vlády. Odpovídá to poměru výměry LFA v kraji ve výši 71,4% a podílu TTP 24,6% ze zemědělské půdy. Při přepočtu finančních prostředků a podpor na 1 ha z.p. podle Nařízení není tak vysoká jako v Karlovarském kraji, protože Ústecký kraj má okresy jako Litoměřice nebo Louny, které mají poměrně intenzivní produkci vlivem dobrých půdních a klimatických podmínek. Projevuje se to zejména v roce 2000, kde se zvýšily finanční prostředky na dodateční tituly MZe Ekonomické výsledky zemědělských podniků V kraji došlo ke značnému útlumu zemědělské produkce, která byla v minulosti silně dotována ze státního rozpočtu, zejména v okresech s nevhodnými podmínkami pro zemědělskou činnost. Dosahované nízké výnosy v těchto okresech u obilovin, řepky a brambor nezajišťují potřebnou rentabilitu zemědělství. Rovněž v živočišné produkci byl vývoj ve sledovaném období značně negativní. I přes poměrně vysoké zastoupení TTP (v průměru 35,0 %, okresy Děčín a Ústí n.l. více než 60 %) došlo ke značnému snížení stavů skotu na 58,4 %. S poklesem stavů prasat to znamená značný úbytek tržeb ze zemědělské činnosti. U podniků právnických osob byla produktivnost celkového majetku od roku 1995 průběžně nad průměrnou hodnotou ČR. Výnosnost celkového i vlastního kapitálu byla nízká, v posuzovaném období kolísala, kladné hodnoty bylo dosaženo v letech 1995, 1996 a Míra zadluženosti byla nad průměrem ČR, ve všech sledovaných letech přesahovaly cizí zdroje objemy vlastního jmění. Stavy skotu se v průměru sledovaného období snížily na 58,4 %. Vzhledem ke skutečnosti, že trvalé travní porosty zaujímají 25 % ze zemědělské půdy v kraji, je pokles značný. Největší přitom zaznamenaly okresy Ústí nad Labem a Chomutov, tedy okresy v Krušných horách, kde trvalé travní porosty zaujímají 50 % ze zemědělské půdy. Pokles stavu ovcí na 44,3 % svědčí o zhoršení využívání travních porostů. Stavy prasat ve srovnání s ostatními regiony značně klesly (v průměru za sledované období na 75,7 %) a vypovídá to o celkovém nedobrém stavu zemědělství v regionu. Stavy drůbeže a slepic zůstaly za sledované období na přibližně stejné úrovni, ale uvnitř kraje došlo ke značné diferenciaci. Zatímco v okrese Děčín a Ústí n.l. se stavy drůbeže značně snížily, v ostatních okresech s výjimkou okresu Litoměřice se naopak zvýšily. Stavy ovcí se velice snížily a jsou okrajovou záležitostí. 9

10 10

11 PRÁCE ZEMĚDĚLSTVÍ Tabulka 1 Vývojová řada některých ukazatelů Ústeckého kraje za období Měřící jednotka Průměrný evidenční počet zaměstnanců Zemědělství, lesnictví a fyzické rybolov osoby Průměrná hrubá měsíční mzda Kč Zemědělství, lesnictví a rybolov Osevní plochy celkem Z toho : obiloviny celkem ha brambory celkem řepka Sklizeň obilovin celkem Sklizeň brambor celkem 1 t Sklizeň řepky Ha výnosy obilovin 1 3,47 4,08 4,13 3,48 4,09 4,34 4,20 5,68 4,86 3,7 Ha výnosy brambor 1 t 19,18 14,72 16,49 14,16 14,96 19,64 16,60 22,21 27,70 Ha výnosy řepky 1 1,75 2,23 2,58 1,91 2,56 2,28 1,75 3,79 2,99 3,0 Skot celkem Prasata celkem 2 kusy Drůbež celkem Ovce celkem Intenzita chovu skotu 3 ks/100 ha 23,0 22,4 21,3 20,3 18,4 18,1 Intenzita chovu prasat 4 96,4 89,4 81,4 89,7 73,9 82,5 Rostlinná výroba Živ. výroba 1 K Do roku 2001 včetně hobby aktivit obyvatel 2 K 1.4. následujícího roku; do roku 2001 k 1.3. (Do roku 1999 včetně hobby aktivit obyvatel) 3 Vztaženo k zemědělské půdě 4 Vztaženo k orné půdě 11

12 2.5.8 Vyhodnocení zemědělského potenciálu postižené oblasti podle jednotlivých okresů Přehled, jaký udává tab. 1, ukazuje v rozmezí let velký pokles zemědělské produkce. Došlo ke snížení osevních ploch na orné půdě (o 50 tisíc hektarů). Dobrá úroveň byla zaznamenána u obilovin, kde došlo k mírnému navýšení ploch, které se stabilizovaly na cca 100 tisících hektarech orné půdy. Nejvyššího objemu sklizně obilovin bylo dosaženo v roce 2004, kdy bylo sklizeno tisíc tun. Bylo dosaženo průměrného hektarového výnosu 5,68. Druhou významnou plodinou, u které došlo k navýšení, je ozimá řepka, kde se plochy sklizně pohybují přes 11 tisíc hektarů. Výnos řepky byl nejvyšší v roce 2004 a to 3,8 tuny/ha. Je to perspektivní plodina, která výnosem a výhledově i cenou bude hrát významnou roli v ekonomice rostlinné produkce, protože bude zajišťovat významnou náhradu jako palivo do nafty. Vedle bioetanolu, který se získává ze pšenice, kukuřice a tritikale, je to významný příspěvek k nahrazení benzinu a nafty pro zemědělské stroje a mechanizaci. K mnohem většímu propadu došlo v živočišné výrobě. V kraji došlo ke snížení stavu skotu v porovnání s rokem 1993 o 60 tisíc kusů, tj. snížení na 42 %. Intenzita skotu na 100 hektarů klesla ze 45 kusů na 18,1. Stavy krav doznaly také výrazné snížení. V roce 1990 bylo chováno v Ústeckém kraji kusů krav a v roce 2005 již jenom , tj. 32 % původního stavu. Z tohoto počtu krav je na mléko kusů, ostatní krávy (cca 6 000) jsou krávy bez tržní produkce mléka, chované v kategorii masných plemen pro maso. V chovu prasat je možno vidět stejný trend poklesu. V roce 1993 bylo chováno kusů prasat. V roce 2005 jen kusů. Snížení stavu o 114 tisíc prasat. Vyjádřeno indexem je to polovina. U ovcí k tak výraznému poklesu jako u skotu a prasat nedošlo. Následuje tabulkový přehled okresů antropogeně postižené oblasti ukazuje stav v jednotlivých okresech. Obr. 2 Chomutov Tab.2.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Chomutov Z toho O b i L u s B r a C u k Ř e p K u k 12

13 pšenice Ječmen Rok ozimá jarní Žito ozimý jarní Oves / / / Tab.2.2 Hospodářská zvířata za okres Chomutov Rok skot z toho krávy prasata z toho prasnice ovce a berani drůbež z toho slepice * Vývoj ploch ukazuje, že část chomutovského okresu, kterou představuje vymezení svahů Krušných hor, Klášterec, Chomutov, Jirkov a končí u dolů Československé armády, směrem k jihu je tvořena kvalitní černozemí, která je i nadále velmi výhodná pro pěstování obilovin. Proto také na tomto území nedochází k výraznějšímu snižování ploch obilovin. Ve větší míře dochází k navýšení ozimé pšenice a snižování ploch žita. Zmizela technická cukrovka a navýšila se plocha řepky až na hektarů. Snížením stavu skotu nevzniká potřeba na výrobu siláže, a proto také zde dochází ke snížení plochy silážní kukuřice o 3,5 tisíce hektarů. Jarní ječmen, který je pěstován pro sladovnictví, se stabilizoval na výměře 3,5 tisíce hektarů. Hektarové výnosy u obilovin jsou závislé na ročních srážkách, ale dosahují průměru produkčního lounského okresu. Zvláště u pšenic v roce 2004 byly ojediněle výnosy kolem 8 tun. Ječmen jarní dosáhl výnosu 4,8 t/ha. Svojí cenou je významným ekonomickým přínosem pro pěstitele obilí. Oves tvoří málo významnou plochu, něco přes 100 hektarů, což je 0,1 % z celkové osevní plochy obilovin. Výnos ovsa se pohybuje kolem 2,5 tuny. Slouží především pro chovatele koní. Zaměření rostlinné výroby je specifikováno půdními a klimatickými poměry. Oblast podhůří a vlastní Krušné hory jsou z velké části zalesněné a zbytek tvoří louky a pastviny. Proto i ve výhledu většina hospodařících farmářů orientuje svojí zemědělskou výrobu na chov masného skotu. Zatížení na 100 hektarů zemědělské půdy je poměrně nízké, pohybuje se málo nad 20 kusů. Produkční a úrodná část okresu Chomutov své zaměření nějak výrazně nebude měnit, protože obiloviny, zvláště pšenice a jarní ječmen, dávají poměrně stabilní výnosy a jsou zárukou i příznivé ekonomiky. Dojde zajisté k posunu mezi tritikale a ozimou pšenicí, protože to dává lepší výsledky a hodnoty škrobu, který bude zpeněžován při dodání tritikale a ozimé pšenice do lihovaru na výrobu bioetanolu. Výsledky v nejbližší době ukáží, do jaké * Odhad 13

14 míry nárůst ploch tritikale dosáhne. Odhad je, že v okrese Chomutov bude dosahovat cca 3 tisíce hektarů. Výrazněji se prosadí také ozimá řepka, protože požadavky na získávání esteretanolu pro míchání s naftou budou vzrůstat. Jsou předpoklady, že plochy ozimých řepek dosáhnou 2,5 tisíce až 3 tisíce hektarů. Významnější plodinou, která se v této oblasti prosadí, bude kukuřice na zrno, protože ta svými výnosy 8-10 tun/ha bude ekonomicky mnohem přitažlivější pro dodávky na výrobu bioetanolu. Výstavbou lihovaru v Trmicích, případně dalšího lihovaru v Litvínově, vznikne poměrně vysoká poptávka na zpracování obilí pro výrobu bioetanolu. Kapacita Trmic bude 265 tisíc tun ročně a je předpoklad, že bude spuštěn k Lihovar v Litvínově bude mít kapacitu 240 tisíc tun. Práce byly započaty a pak přerušeny, termín dokončení zatím není znám. Graf 1 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Chomutov v letech prasata skot z toho krávy Úbytek skotu se zvláště projevil v produkčnější oblasti, kde převládají obilniny. Proto z původního stáda skotu, které bylo v roce 1990 velmi početné ( kusů a z toho téměř 8 tisíc krav), zůstalo jen kusů a z toho krav. Vyjádřeno indexem to znamená, že skot se snížil na 18,2 % a z toho krávy na 24,5 %. Většina skotu se chová v oblasti podhorské a horské, kde jsou louky a pastviny. Podíl krav s mléčnou produkcí se snížil na minimum. Mléko vyrábí pouze tři farmy z celkovým počtem 150 krav. Zbývajících cca krav je chováno jako masné krávy bez tržní produkce. Hlavní činností těchto farmářů je starat se o zatravněné plochy v termínech určených. Zásadami správné zemědělské praxe je včas posekat a sklidit. Tento systém, který stanoví získávání dotací formou údržby krajiny a minimálního zatížení, přináší určitou stabilitu do podnikání podhorských oblastí Krušných hor. U ostatních zvířat došlo k nejvýraznějšímu snížení u ovcí, u kterých stavy poklesly na pouhých 10 % původního stavu. V chovu prasat došlo ke snížení o 13 tisíc a z toho prasnice se snížily na 40%. Naproti tomu u drůbeže zůstává početní stav na stejné úrovni. Orientace u skotu bude převážně na chov zvířat masných plemen, kde jsou předpoklady navýšení na 5 až 7 tisíc kusů. Krávy s mléčnou produkcí ve zbývajících třech farmách budou odprodány a hospodářství přejdou na masná plemena, neboť je zde problém s potřebou velkých investic, aby byly splněny podmínky hygienické a veterinární pro kvalitní produkci mléka. Chov prasat má v okrese Chomutov tradici, a proto je výhledově možno počítat se stavy cca tisíc kusů. Také chov ovcí postupně najde své uplatnění v podhorských oblastech na pastvinách a bude se stabilizovat na počtech cca kusů. 14

15 Obr. 3 Most Tab.3.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Most Z toho pšenice Ječmen Rok Obiloviny celkem ozimá jarní Žito ozimý jarní Oves Luskoviny celkem Brambory pozdní konzumní Cukrovka technická Řepka Kukuřice na zeleno a siláž / / / 15

16 Tab. 3.2 Hospodářská zvířata za okres Most (v kusech) Rok skot z toho krávy prasata z toho prasnice ovce a berani drůbež z toho slepice * Zemědělství v okrese Most je limitováno prostorem, který mu byl vyhrazen v důsledku rozsáhlé důlní těžby hnědého uhlí. Dalším faktorem, který snížil v 50. a 60. letech plochu zemědělské půdy byla výstavba sídlišť, rozšiřování průmyslových podniků, vznikly tak velké kombináty, které byly stavěny na orné půdě. V důsledku toho byly budovány i nové komunikační sítě železnice, dálnice, silnice. Důležitými opatřeními je rekultivace značného území, které se postupně vrací do kulturní krajiny. Rekultivace lomu Most - Ležáky byla započata v roce Na části území zbytkové jámy lomu vzniká jezero Most, kde vodní plocha představuje 311 hektarů. Vznikne zde obrovský rezervoár vody s obsahem 69 mil. metrů krychlových. Jedná se celkově o lokalitu 1264 hektarů. Pro srovnání je uvedeno, k jak výraznému úbytku zemědělské i orné půdy oproti roku 1960 na okrese Most došlo. Tab. 3.3 Úbytek zemědělské a orné půdy Okres Úbytek zem. půdy v ha Úbytek zem. půdy v % Úbytek orné půdy v ha Úbytek orné půdy v % Most , Pro objektivní posouzení rozvoje zemědělské výroby je nutno vzít v úvahu půdní a klimatické podmínky a zároveň vycházet z přirozeného rozdělení na tři hlavní části, a to severní, střední a jižní. Tab. 3.4 Využití zemědělské půdy na Mostecku v procentech Územní Způsob využití celek zemědělství lesnictví vodohospodářství průmyslové činnosti Za ČR 54,87 33,30 1,95 9,88 Mostecko 32,10 32,36 2,08 33,46 severní část 10,08 83,04 1,52 5,36 střední část 16,61 7,72 2,81 72,86 jižní část 69,24 4,28 1,96 24,52 Nejvíce půdy z hlediska zemědělského využití je koncentrováno do jižní části okresu, kde podíl zemědělské půdy představuje přes 69 %. Naproti tomu severní část je využívána převážně pro lesnictví a to 83 %. Severní část představují především svahy a náhorní plošiny Krušných hor. Klimatické podmínky patří vedle terénních překážek k omezujícím faktorům k využívání pro zemědělství. Omezeně je zde zastoupena zemědělská půda jako louky a pastviny (10%). Střední část Mostecka je omezována těžbou hnědého uhlí (důl Československé armády) a další průmyslovou činností. * Odhad 16

17 Při posuzování zastoupení plodin je patrné, že v roce 2006 došlo k nárůstu plochy obilovin a to o 2,5 tisíce hektarů. Vzrostla plocha ozimé pšenice o cca tisíc hektarů a o tisíc hektarů jarní ječmen pěstovaný především jako sladovnický. Tento nárůst obilovin byl dán tím, že byly zařazeny do zemědělské půdy plochy, které byly rekultivovány a před tím zčásti využívány jako ozimé směsky. Nyní tuto funkci nahradily intenzivní plodiny ozimá pšenice a jarní ječmen. Zaměření rostlinné výroby ve výhledu bude orientováno v jižní části Mostecka, především na obiloviny, které skýtají záruku dobrých výnosů a poměrně snadného odbytu pro výrobu bioetanolu. Dojde zřejmě k navýšení ozimé řepky na 800 až hektarů pro míchání do nafty (bionafta). Je to velmi podobný stav jako v rámci kraje, kde živočišná výroba prodělala za období od roku 1990 velmi výrazný pokles. Stavy skotu poklesly o 5 tisíc a stavy dojných krav se snížily z kusů na pouhých 150 kusů. Stavy prasat se snížily na 10 % původního stavu. Také u ovcí došlo ke snížení na 10 %. Objem výroby masa zřetelně poklesl a jen v podhorské části Krušných hor je chováno cca tisíc kusů masného skotu. Graf 2 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Most v letech prasata skot z toho krávy Uvedený graf charakterizuje vývoj stavu v živočišné výrobě a také nízkou intenzitu na jeden hektar zemědělské půdy. V současné době je chováno pouze 10 kusů skotu na hektar. Zaměření živočišné výroby se bude výhledově stabilizovat ve stavu skotu v počtu kusů. Bude se jednat především o masná plemena, kde bude převažovat pro podhorské oblasti limousine, masný simentál a v příznivějších podmínkách pak charolei a abrdeen angus. Stavy krav bez tržní produkce mléka se postupně budou snižovat a zůstane jen několik desítek u drobných a malých zemědělců. Je předpoklad, že ani v chovu prasat nedojde k výrazným změnám a bude se jednat spíše o malochovy, takže výhledový stav dosáhne přibližně jednoho tisíce kusů. U ovcí je předpoklad na rozšíření stávajících chovů na tisíc kusů. Jsou proto vytvořeny i dobré chovatelské podmínky. 17

18 Obr. 4 Teplice Tab.4.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Teplice Z toho pšenice Ječmen Rok Obiloviny celkem ozimá jarní Žito ozimý jarní Oves Luskoviny celkem Brambory pozdní konzumní Cukrovka technická Řepka Kukuřice na zeleno a siláž Tab Hospodářská zvířata za okres Teplice (v kusech) Rok skot z toho krávy prasata z toho prasnice ovce a berani drůbež z toho slepice * * Odhad 18

19 Teplický okres z hlediska pěstování zemědělských plodin patří vedle okresu Ústí n/l k nejmenším v kraji. Snížení ploch zemědělské půdy bylo zaznamenáno zvláště v předměstí Teplic a v oblasti, kde je prováděna důlní činnost. Plochy obilovin zůstávají s malými změnami na výměře přes hektarů. Také hlavní plodiny jako je pšenice ozimá a jarní nedoznaly výrazně změny ploch. Žito a oves zaznamenaly mírný pokles. Plochy ozimého ječmenu poklesly za poslední období o dalších 500 hektarů a zatím jarní ječmen se udržuje na ploše přes 300 hektarů. K razantnímu snížení došlo u ozimé řepky, kdy oproti roku 2001 došlo ke snížení o 500 hektarů. Orná půda pod Krušnými horami nemá vhodné parametry pro intenzivní pěstování obilovin, naproti tomu oblast směrem k Bílině se vyznačuje stabilními, dobrými hektarovými výnosy. Orientace farmářů v této oblasti bude na pěstování pšenice ozimé a výhledově také tritikale pro jejich uplatnění při výrobě bioetanolu. V méně úrodných částech pak tyto plochy budou zaměřeny na pěstování konopí, neboť v oblasti Českého středohoří se bude nacházet v Bukovicích továrna na zpracování této rostliny. Záměr, který je zpracován panem T. Benešem, bude realizován během dvou let. Plochy řepky se budou zvyšovat vzhledem k zajímavé ceně řepky a snadnému odbytu do ústecké SETUZY. Plocha řepky dosáhne 800 hektarů. Graf 3 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Teplice v letech prasata skot z toho krávy Obr. 5 Ústí nad Labem 19

20 Tab. 5.1 Sklizňové plochy vybraných zemědělských plodin v okrese Ústí nad Labem Z toho pšenice Ječmen Rok Obiloviny celkem ozimá jarní Žito ozimý jarní Oves Luskoviny celkem Brambory pozdní konzumní Cukrovka technická Řepka Kukuřice na zeleno a siláž Tab. 5.2 Hospodářská zvířata za okres Ústí nad Labem (v kusech) Rok skot z toho krávy prasata z toho prasnice ovce a berani drůbež z toho slepice * V okrese Ústí nad Labem zaznamenalo zemědělství největší pokles a to jak v živočišné, tak rostlinné výrobě. Plocha obilovin poklesla o hektarů a představuje pouze 6,4 % původního stavu z roku Tento pokles vznikl v důsledku předcházející zemědělské politiky, která věnovala maximální pozornost rozšiřování orné půdy. Což právě v těchto podhorských oblastech Ústeckého okresu, kde je velká členitost terénu, svahovitost a také většinou silně kamenité pozemky, mělo za následek, že většina ploch byla převedena na travní porosty. Ekonomika výroby obilovin v těchto podmínkách je s v současné době nerentabilní. Také živočišná výroba zaznamenala velký propad. Nejvíce se snížil stav skotu v období roku a v současné době se stabilizoval na počtu přes dva tisíce kusů. Jedná se většinou o skot masných plemen. Krávy pro mléčnou produkci se chovají na třech farmách v počtu 180 kusů. Prasata jsou chována ve velkokapacitní farmě Velké Chvojno. U chovu ovcí došlo ke snížení na 12 % původního stavu. Největší chov má farma Slavošov, která vedle toho chová také 60 kusů koní. Jsou to koně zaměřené pro sportovní účely. Ekonomika chovu ovcí je velice špatná i dotační titul neřeší vzniklé náklady. * Odhad 20

21 Graf 4 Grafické znázornění stavu zvířat v okrese Ústí nad Labem v letech prasata skot z toho krávy Životní prostředí Region Ústeckého kraje je charakteristický plošným poškozením životního prostředí (především v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem) v souvislosti s rozvojem energetiky a těžby hnědého uhlí v období 60. a 70. let. Tato skutečnost se nepříznivě projevuje na zdravotních, sociálních i demografických charakteristikách zdejší populace. I přes výrazná zlepšení, kterých se podařilo dosáhnout v posledních letech, zůstává nejzatíženějším regionem v ČR. Investice do této oblasti přesahují ročně (od roku 1994) 10 mld. Kč. 2.7 Cestovní ruch Neexistuje republiková ani regionální strategie cestovního ruchu. Turistika a související služby zaznamenávají v SZČ rostoucí trend po celá devadesátá léta, přestože tento růst byl poměrně pomalý v důsledku poškozeného životního prostředí a negativního image SZČ. V důsledku toho se nedá předpokládat rychlejší rozvoj turistiky, pokud pro to nebudou v této oblasti vytvořeny odpovídající podmínky. Určité oživení se projevuje na Teplicku, a to větší návštěvností lázeňských zařízení a dále je to část Českého středohoří. 2.8 SWOT analýza Vzhledem k tomu, že se postižená oblast skládá z velice rozdílných území, lišících se ekonomickou strukturou, kvalitou a rozsahem infrastruktury, jsou ve SWOT analýze ve většině případů uváděny takové údaje a závěry, které se vztahují na rozsáhlejší území více okresů a které mají skutečně regionální význam. 21

22 Silné stránky - dobré propojení center uvnitř regionu - velké zásoby nerostných surovin - tradice průmyslové výroby - dobré podmínky pro zemědělství, velikost farem - výhodné uplatnění mechanizace na velkých celcích - možnost dalšího zvyšování produktivity práce v zemědělství - velké množství volných ploch pro další rozvoj často však bez infrastruktury - dostatek volné pracovní síly s nízkými náklady i kvalifikované pracovní síly v některých oborech - významné přírodní a kulturní památky - vybudovaná rozsáhlá nedostatečně hustá energetická a vodohospodářská infrastruktura - hustá železniční a silniční síť - soustředění státních a soukromých investic do zlepšení životního prostředí Slabé stránky - silné zastoupení těžkého průmyslu - převaha výroby s malou přidanou hodnotou - nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu - nízký počet malých a středních podniků a pracovních příležitostí v tomto sektoru - problematická privatizace či transformace některých podniků, chybí vazba zem. prvovýroby a tím poškození účasti na tvorbě kapitálu a zisků - nerozvinutý sektor služeb - pokles zemědělské výroby, především chov skotu, ovcí, produkce mléka a masa - nedostatečný zdroj kapitálu pro obnovu a modernizaci zemědělských technologií - pomalý postup revitalizace krajiny a navrácení ploch do zemědělského půdního fondu - nerovnoměrné rozdělování dotací z EU pro zemědělství - snížení konkurenceschopnosti při otevření potravinářského trhu - velký počet malých obcí - pokračující odliv obyvatel z venkova - nedostatečné množství nově vytvářených pracovních příležitostí - lokálně velice prudký nárust nezaměstnanosti - podprůměrná vzdělanost a nízká kvalifikace pracovní síly - rostoucí podíl skupin nepřizpůsobivého obyvatelstva - velký rozsah devastovaných území - negativní image kraje a stále ještě v průměru horší životní prostředí ve srovnání s ČR - velký rozsah znečištěných půd v důsledku minulé průmyslové činnosti Příležitosti - využití programů hospodářské pomoci EU - využití potenciálu zemědělských ploch pro rozšíření výroby biomasy a její následné použití - budováním bioplynových stanic vytvořit možnosti pro využití energetické biomasy - pěstováním vhodných energetických plodin dát možnost pro jejich využití pro farmy nebo menší vesnické osídlení jako zdroj tepla - rozšiřování spolupráce se sousedním Saskem při využívání biomasy na výrobu dalších ekologických zařízení a výrobků - spolupodílení se na výstavbě větrných elektráren ve vymezených zemědělských oblastech 22

23 - velká možnost se jeví pro producenty obilí s antropogeně postižených oblastí, budou moci dodávat především pšenici a tritikale do lihovaru v Trmicích, kde bude zpracováno obilí na bioetanol. Kapacita lihovaru 265 tis. t/rok. Výstavba pokračuje rychle, začátek provozu odborné dokončení privatizace a restrukturalizace průmyslu, zemědělství a lesnictví - modernizace podniků a zvýšení jejich konkurenceschopnosti - odstranění administrativních a legislativních bariér pro podnikání - rozvoj zpracovatelského průmyslu a služeb, zejména inovací v podnikání - zlepšení přístupu ke kapitálu - programy a projekty revitalizace krajiny a projekty pozemkových úprav - zaměření výrobních postupů k ochraně životního prostředí a udržování krajiny - zlepšení zpracování marketingu zemědělských výrobků - podpora rozvoje multifunkčního zemědělství - zvýšení informovanosti a osvěty v regionu - hospodářská diversifikace venkovských oblastí - dobudování a zkvalitnění infrastruktury lázeňství, cestovního ruchu, rozvoj agroturistiky a venkovské pobytové turistiky Ohrožení - selhání hospodářské a politické transformace - pokračující úpadek domácích výrobních odvětví - pokles investic v hospodářství, lidí, infrastruktury, životního prostředí - stagnace či úbytek malých a středních firem - přetrvávání nejasných vlastnických vztahů - neřešení starých ekologických zátěží - další útlum venkovské ekonomiky - stárnutí a pokračující odliv obyvatel z venkova, zejména z oblastí se zhoršenými podmínkami - pracovně demotivační systém sociálních dávek zvyk žít z podpory - přetrvávání dlouhodobé nezaměstnanosti - ztráta konkurenceschopnosti podniků - rostoucí množství odpadů, neřešení jejich likvidace (další využívání) - rozsáhlá devastace oblasti Krušných hor a její vliv na vodní zdroje v této oblasti - pomalé řešení dalšího stupně revitalizace v důsledku průmyslové činnosti zničených lesních ploch Průmysl, podpora malých a středních podniků V průmyslové výrobě v SZČ převládají velké podniky, které jsou spolu s těžbou uhlí v regionální ekonomice dominantní. V mnoha z těchto velkých podniků probíhá restrukturalizace a racionalizace výroby s cílem zvýšení jejich efektivnosti a konkurenceschopnosti v budoucnosti, kdy by tyto podniky měly opět hrát důležitou roli v hospodářském rozvoji a prosperitě SZČ. Opatření předpokládá v rámci priority 1, že se bude nadále napomáhat modernizaci podniků (pokud bude naděje jejich přežití reálná) podporou zavádění nových technologií a procesů (zejména zvyšováním energetické efektivnosti a omezováním produkce odpadů). Jako prostředek ke zvyšování příjmů a zajišťování zaměstnanosti v chudších a izolovanějších venkovských oblastech je uvažován především cestovní ruch. Jedná se zejména o podhorskou oblast a Krušné hory, kde při malých rodinných farmách bude možno vytvořit za podpory grantů a dotací EU vhodné ubytování a společenské prostory, zřízení 23