Tvorba elektroakustické hudby ve Zvukovém pracovišti Československé televize v Bratislavě v letech

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tvorba elektroakustické hudby ve Zvukovém pracovišti Československé televize v Bratislavě v letech 1960-1968"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Štěpán David Bakalářská diplomová práce Tvorba elektroakustické hudby ve Zvukovém pracovišti Československé televize v Bratislavě v letech Vedoucí práce: Mgr. Martin Flašar, Ph.D. Brno 2012

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 12. května Štěpán David 2

3 Poděkování: Zde bych chtěl poděkovat Mgr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za vedení práce, mým rodičům a mojí přítelkyni Barbore Ondrejkovej za trpělivost, motivaci a podporu během studia. 3

4 Obsah Úvod Přelom 50. a 60. let: slovenská elektroakustická hudba a světový kontext Zvukové pracoviště v první polovině 60. let Způsob tvorby ve Zvukovém pracovišti Seminář v Plzni Zvukové pracoviště v druhé polovině 60. let Pracovníci Zvukového pracoviště Zvukoví mistři Ivan Stadrucker Ján Rúčka Skladatelé Ilja Zeljenka Roman Berger Ladislav Kupkovič Jozef Malovec William Bukový Technické vybavení Zvukového pracoviště Specifika tvorby ve Zvukovém pracovišti Závěr...34 Resumé...35 Seznam pramenů a literatury

5 Úvod První filmová elektroakustická hudba v Československu byla práce skladatele Zdeňka Lišky: hudba k filmu Vynález zkázy od režiséra Karla Zemana z roku Studio v tehdejším Gottwaldově však bylo v natolik špatných technických a organizačních podmínkách, že nebylo možné dále tvořivě navazovat. Vlivy z okolní Evropy působily na území Československa a nebylo tedy možné se vyhnout novým tendencím. Hovorí sa, že sme boli za železnou oponou, ale nebolo to celkom tak. 1 Bylo zde totiž rádio, kde hudba nepodléhala tak velké cenzuře jako mluvené slovo. A najedou se zde objevila tzv. nová hudba, která oslovila několik různých lidí, kteří měli co do činění s hudbou a zvukovou technikou. Mezi takové lidi patřili i Ivan Stadtrucker a Ilja Zeljenka, kteří byli u zrodu Zvukového pracoviště v Československé televizi v Bratislavě. 2 Začátky byly těžké. První skladby vznikaly na jednom sinusovém generátoru a magnetický pás se stříhal nůžkami. Ale jak řekl Ilja Zeljenka: Keď sa človek prebojuje s ťažkosťami k niečomu, ani nevie k čomu, tak je to celkom iné, ako keď je to hotové, naservírované. 3 Cílem této práce je podat ucelený přehled o vzniku, vývoji a samotném fungování zmíněného Zvukového pracoviště, které bylo prvním, ač neoficiálním, zvukovým studiem v Československu, které produkovalo elektroakustické skladby. Jak se dále dočteme, jednalo se především o filmovou hudbu, která byla primárním produktem. Byl to důsledek závislosti pracoviště na ČST. Intenzivní práce a krátké trvání pracoviště znamenalo nezáměrně připravenou půdu pro Experimentální studio v Československém rozhlase v Bratislavě, které plynule tvořivě navázalo na práce z ČST. Zanícenost a odhodlání pracovníků a skladatelů znamenalo pro Zvukové pracoviště přesah mimo Československo. Ke konci své existence bylo pracoviště v povědomí nejen evropské hudební branže, ale dosahovalo úrovně srovnatelné se světovou produkcí. Důležitou roli pro existenci pracoviště hraje dobový kontext, kdy politická situace nebyla příliš příznivá. 1 KAJANOVÁ, Yvetta. Rozhovory s Iljom. Prvé vydanie. Bratislava: Vydavatelstvo spolku slovenských spisovatelov spol. s. r. o., Memoáre a svedectvá, zväzok 5. ISBN Dále jen ČST. pozn. aut. 3 KAJANOVÁ, Yvetta. Rozhovory s Iljom. Op. cit., s

6 Práce v šesti kapitolách popisuje fungování pracoviště z několika úhlů, které dohromady poskytují celistvý přehled. V první kapitole Přelom 50. a 60. let: slovenská elektroakustická hudba a světový kontext se zabývám prvopočátky československé elektroakustické hudby, kde pro srovnání uvádím také seznam světových studií na konci roku 1962, které se zabývaly tvorbou elektroakustické hudby. Kapitola Počátek Zvukového pracoviště - první polovina 60. let, pojednává o zvukových experimentech Iljy Zeljenky, kde důležitou úlohu hraje také ozvučení prvního filmu elektroakustickou hudbou. Nedílnou součástí jsou autentické výpovědi Ivana Stadtruckera, které dobře dokreslují situaci dané doby a ukazují způsob tvorby, který byl pro první experimenty s elektronickými nástroji specifický. I. seminář elektronické hudby v Plzni byl též důležitým prvkem, kde nacházíme konfrontaci dvou vývojových větví. Stadtrucker se nadšeně zmiňuje o tom, jak slovenští tvůrci překvapili účastníky semináře svými dosavadními výsledky. V další kapitole Zvukové pracoviště v druhé polovině 60. let píši o změnách, které nastaly se stále se zvyšující kvalitou studia. Bohužel je to však doba, kdy také došlo k ukončení činnosti pracoviště. Od roku 1966, kdy se pracoviště čím dál více dostávalo do povědomí zahraničních tvůrců, docházelo uvnitř něj k postupným organizačním a strukturálním změnám, které vedly až k jeho zániku. Pro úspěšné fungování bylo nutné nalézt dostatek tvůrčích lidí - skladatelů, kteří měli zájem rozvíjet poznatky v oboru elektroakustické hudby. O těchto lidech pojednává čtvrtá část práce: Pracovníci Zvukového pracoviště. Jsou zde zahrnutí jak skladatelé (Ilja Zeljenka, Roman Berger, Ladislav Kupkovič, Jozef Malovec a William Bukový), u kterých se zaměřuji především na jejich tvorbu, popřípadě pracovní vztah ke Zvukovému pracovišti, tak inženýři - mistři zvuku, kteří byli nedílnou součástí studia (Ivan Stadtrucker a Ján Rúčka). Předposlední část práce Technické vybavení studia pojednává o způsobech, jakými bylo možné (i nemožné) obohatit pracoviště o nová elektronická zařízení. Kapitola je doplněna o dva seznamy technického vybavení: první z roku 1964, tedy tak, jak bylo studio prezentováno na I. elektronickém semináři, a druhý seznam je z doby kolem roku 1968, kdy Ivan Stadtrucker opustil Zvukové pracoviště. Poslední a neméně důležitou částí práce je kapitola Specifika tvorby ve Zvukovém pracovišti, kde se zaměřuji na téma vlivu elektroakustické hudby na filmovou tvorbu. Kapitola obsahuje také seznam všech skladeb vytvořených ve Zvukovém pracovišti. 6

7 Velmi cenným zdrojem pro tuto práci byly texty od Ivana Stadtruckera: História jedného zvukového pracoviska, který byl uveden v časopise Slovenská hudba, a dále rozsáhlejší text Slovenské osudy hudby elektronickej, který jsem získal pomocí webové aplikace Wayback Machine 4 z již nefunkčních webových stránek radioart.sk, kde se také nachází text od autorů Miloše Bláhy a Miroslava Mandíka o I. semináři elektronické hudby v Plzni. Většina zmínek o Zvukovém pracovišti jej ukazuje jako předstupeň Experimentálního studia a není mu věnována velká pozornost. Právě díky textům Ivana Stadtruckera máme možnost nahlédnout na osudy pracoviště, interní záležitosti a přehled technického vybavení během celé existence pracoviště. Nevýhodou těchto textů je citový vztah Ivana Stadtruckera k dané problematice, a tak jsou informace mnohdy podávány neobjektivně. Ovšem je to jediný zdroj, který o tématu Zvukového pracoviště pojednává detailně a komplexně. To ještě doplňuje výpověď Romana Bergera v rozhovoru, který vedl Libor Zajíček pro svoji dizertační práci An oral history of electro-acoustic music of the Czech and Slovak republics. Stejně tak umožnila rozšířit pohled nejen na tvorbu ve Zvukovém pracovišti kniha Yvetty Kajanové Rozhovory s Iljom. Pro životopisné údaje skladatelů a zvukových mistrů velmi dobře posloužila kniha od Miroslava Kaducha Česká a slovenská elektroakustická hudba, : skladatelé, programátoři, technici, muzikologové, hudební kritici, publicisté : osobní slovník. Pro téma vlivu elektroakustické hudby na filmovou tvorbu byla výchozím zdrojem publikace Slovenská filmová hudba od Juraje Lexmanna. Pro obecný vývoj elektroakustické hudby posloužily texty od Aleny Čiernej: Príspevok k dejinám elektroakustickej hudby na Slovensku a Elektroakustická kompozícia na Slovensku. 4 Viz. pozn. aut. 7

8 1 Přelom 50. a 60. let: slovenská elektroakustická hudba a světový kontext Historický vývoj elektroakustické hudby na Slovensku byl výrazně ovlivněn politickým režimem, který v té době panoval v Československu. 5 Totalitní režim podporoval pouze jediný umělecký směr, a to socialistický realismus, kterému podléhala jakákoliv umělecká produkce. Snahy o individuální a tvořivý přístup, hledání nových možností a kompozičních postupů v kontextu s evropskou tvorbou se jevily jako nežádoucí. 6 Na hudební produkci dohlížel Svaz československých skladatelů a žádná oficiální hudební produkce mimo svaz nebyla možná. 7 Neoficiálním průkopníkem elektroakustické hudby byl matematik Antonín Svoboda se svými experimenty, kterým se věnoval po návratu ze Spojených států koncem čtyřicátých let minulého století. Tyto experimenty se sjednocováním hudby a prvních počítačů napomohly Svobodovi k vytvoření pevných vazeb s hudebníky a techniky, s nimiž spolupracoval. Až v polovině 50. let se začaly projevovat inovační momenty, které byly vyvolané nejen subjektivním pocitem potřeby obnovy vyjadřovacích prostředků, ale i potřebou řešit vztah slovenské hudby k aktuální evropské tvorbě. 8 Byla to právě generace skladatelů, kam patřili Ilja Zeljenka, Roman Berger, Ladislav Kupkovič, Peter Kolman či Jozef Malovec, která se snažila navázat kontakt s Evropou a dohnat promeškané období ve vývoji elektroakustické hudby. Dalo by se říci, že tato generace přinesla novou vlnu, pro niž byl charakteristický zájem o soudobé hudební dění. K inspiračním zdrojům této generace patřila dodekafonie, polská kompoziční škola a skladatelé jako Béla Bartók, Sergej Prokofjev či Igor Stravinský. 9 V této době se již začala elektroakustická hudba objevovat v médiích, především v zahraničních odborných časopisech a sbornících. 10 V roce 1958 se v časopise Slovenská hudba začaly objevovat první zmínky o elektroakustické hudbě v podobě článků a studií. Publikované názory však ostře odsuzují novou generaci 5 ZAJÍČEK, Libor. The History of Electroacoustic Music In the Czech and Slovak Republics. Leonardo Music Journal.[online]. 1995, 5 [cit ]. Dostupné z: <http://www.jstor.org/stable/ >. 6 ČIERNA, Alena. Príspevok k dejinám elektroakustickej hudby na Slovensku. Slovenská hudba. 2011, roč. 37, č. 1, ISSN FLAŠAR, Martin. The East and the West: The conditions under which electroacoustic music existed in Czechoslovakia, Electroacoustic Music Studies Network International Conferenc. [online] [cit ]. Dostupné z: <http://www.emsnetwork. org/ems08/papers/flasar.pdf >. 8 Čierna, Op. cit., s ČIERNA, Alena. Elektroakustická kompozícia na Slovensku. In: Rozhlas a slovenská elektrokustická hudba: Študijný zošit metodicko - výskumného kabinetu. Bratislava: Metodicko-výskumný kabinet Čs. rozhlasu v Bratislavě, 1989, číslo 20. roč. Melosu, Technische Hausmitteiumgen des NWDR z roku 1954, sborník edice Die Reihe z roku 1955, sborník Klangstruktur der Musk z roku 1955 a pozdji čísla časopisu La Revue Musicale. Pozn. aut. 8

9 o nich. 12 Pro druhou polovinu 50. let jsou příznačná následující fakta: 13 a kritizují konkrétní a elektroakustickou hudbu, která údajně způsobuje dehumanizaci hudby a degraduje se pouze na techniku. 11 Hlavním zdrojem osobních zkušeností byly jen soukromé semináře v domovech skladatelů, nebo jejich známých, při kterých zúčastnění poslouchali nahrávky elektroakustické hudby a diskutovali 1.Globální odmítnutí evropské hudby v 50. letech vedlo k odsunu řešení vztahu mezi slovenskou hudební tvorbou a novými kompozičními směry. 2.Otázky řešení tohoto vztahu nastolila nastupující skladatelská generace, ale ne slovenská muzikologie či estetika. 3.Odmítnutí nových kompozičních technik i elektroakustické hudby vycházelo ze zprostředkovaných teoretických úvah, ale nikoliv ze seriózního vědeckého výzkumu. Na začátku šedesátých let navštívil Prahu L. A. Hiller a v tomto roce byla na schůzi Svazu československých skladatelů vytvořená komise zabývající se i elektroakustickou hudbou s názvem Kybernetická komise. Členy Kybernetické komise byli skladatelé Svatopluk Havelka, Miloslav Kabeláč a Václav Kučera, muzikolog Antonín Sychra a nechyběl ani Antonín Svoboda. Prvotním zájmem komise bylo především vytvoření studia na produkci elektroakustické hudby. Vzhledem k tomu, že komise neměla ani prostředky, ani možnosti a hlavně ani vědomosti na vybudování úplně nového studia, bylo evidentní, že studio bude muset být součástí televize, nebo rozhlasu. V roce 1962 se členem komise stal i Vladimír Lébl, kterého si v dalším roce zvolili předsedou. V roce 1963 proběhlo několik setkání mezi členy Kybernetické komise, ředitelem vysílání Československého rozhlasu v Plzni Bohumilem Samekem a s inženýrem z Výzkumného ústavu rozhlasu a televize Ladislavem Janíkem. Za zlom můžeme považovat uskutečnění 1. semináře elektronické hudby, k němuž došlo v Plzni května Semináře se zúčastnilo 57 účastníků, mezi kterými se nacházeli skladatelé i muzikologové, a byli přednesené následující přednášky: Elementární otázky akustiky Antonína Špeldy, Funkce a popis nástrojů ve zvukové laboratoři od Milana Meningra, Miloslav Kabeláč, Bohumil Cipera a Eduard Herzog uvedli přednášku Skladatel ve zvukové laboratoři, Grafické a symbolické metody hudební notace elektronické hudby, 11 ČIERNA, Alena. Elektroakustická kompozícia na Slovensku. In: Rozhlas a slovenská elektrokustická hudba: Študijný zošit metodicko - výskumného kabinetu. Op. cit., s Flašar, Op. cit. 13 ČIERNA, Alena. Elektroakustická kompozícia na Slovensku. In: Rozhlas a slovenská elektrokustická hudba: Študijný zošit metodicko - výskumného kabinetu. Op. cit., s KADÚCH, Miroslav. Vývojové aspekty české a slovenské elektroakustické hudby. Ostrava, 1997, s

10 musique concrète a hudby pro pásky Vladimíra Lébla, Hudba a kybernetika Antonína Svobody a Antonína Sychra, Problémy prostorové reprodukce Ladislava Janíka a tzv. Slovenský podvečer, který vedli Ivan Stadtrucekr, Ján Rúčka a Ilja Zeljenka. I přes snahy komise o zřízení studia elektroakustické hudby v Plzni se tento záměr podařilo prosadit až , kdy vzniklo první oficiální studio a první v něm zrealizovanou skladbou byl Konflikt 42 od Karla Odstrčila. 15 I přes skutečnost, že první oficiální studio na komponování elektroakustických skladeb vzniklo v Plzni, nemůžeme vynechat Zvukové pracoviště československé televize v Bratislavě, které vzniklo již v roce Vybudováním tohoto studia byl pověřen Ing. Ivan Stadtrucker už v roce 1960 a bylo určené na vytváření elektronické a konkrétní hudby k divadelním nebo televizním hrám a filmům. 16 V tomto studiu se potkali zvukoví mistři Ivan Stadtrucker a Ján Rúčka a skladatelé Roman Berger, Pavel Šimai, Peter Kolman a Ilja Zeljenka. Už na konci padesátých let začali bratislavští skladatelé experimentovat s technikami elektronické hudby a první kompletní partiturou se stala hudba Ilji Zeljenky k filmu Šesťdesiatpäť miliónov 17 jen se základní instrumentací: jedním sinusovým generátorem, jedním kruhovým modulátorem a čtyřmi magnetofony. 18 Přestože šlo o hudbu k oficiálně povoleným filmům, skladatelé pracovali na elektroakustických partiturách v pozdních nočních hodinách, aby se vyhnuli podezření. Během krátkého působení se tu vytvořilo až 47 skladeb. Co se týká světového dění, na konci roku 1962 existovalo na světě celkem 20 středisek elektronické hudby. Ivan Stadtrucker ve své přednášce na I. semináři elektronické hudby v Plzni tato střediska rozdělil podle významu, rozsahu a důležitosti do tří kategorií: 19 Do první kategorie jsou zařazena střediska, která zaujímají výjimečné postavení svým vybavením i organizačním zařazením. Jsou to studia výhradně experimentální povahy, vybavená elektronickými syntezátory. Tato střediska jsou technicky samostatná a nijak nesouvisí s rozhlasovým ani televizním provozem. Do druhé kategorie patří střediska, která mají dokonalé technické vybavení. Tato střediska jsou pro elektronickou hudbu typická a z našeho hlediska nejvýznamnější. Do třetí kategorie pak patří střediska méně významná, mající technické vybavení odpovídající průměrnému standardu techniky tehdejší doby. 15 Zajíček, Op. cit., s Kaduch, Op. cit. s Režie Miroslav Hornák. pozn. aut. 18 Zajíček, Op. cit. 19 BLÁHA, Miloš a Miroslav MANDÍK. I. seminář elektronické hudby v ČSSR - 2/3. In: ĎURIŠ, Juraj. Radioart.sk [online] [cit ]. Dostupné z: <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=24>. 10

11 První kategorie: 1. Studio für elektronische Musik Siemens & Halske AG, Mnichov, NSR 2. The Electronic Music Center of Columbia and Princeton Universities, New York, USA 3. Studio for Experimental Music School of Music University of Illinois, Urbana, Illinois, USA Druhá kategorie: 4. Studio für elektronische Musik, Westdeutscher Rundfunk, Kolín n. R., NSR 5. Studio für elektronische Musik, Technische Universität, Berlin Charlottenburg 6. Groupe de Recherches Musicales RTF, Paříž, Francie 7. Studio di Fonologia Musicale RAI, Milán, Itálie 8. Nippon Hoso Kyokai Electronic Music Studio, Tokio, Japonsko 9. Studio Eksperymentalne Polskie Radio, Varšava, Polsko 10. Elektroakustisches Experimentalstudio, Gravesano, Tessin, Švýcarsko Třetí kategorie: 11. Studio Apsome, Paříž, Francie 12. Südwestfunk, Baden-Baden, NSR 13. Studio für elektronische Komposition Hermann Heiss, Darmstadt, NSR 14. Electronic Music Studio, University of Toronto, Toronto, Kanada 15. Studio de Musique électronique Apelac, Brusel, Belgie 16. Statradiophonen Radiohuset, Kodaň, Dánsko 17. Laboratoire Experimental de Phonologie, Radio GénŹve, Ženeva, Švýcarsko 18. Studio elektronische Muziek, Rijksuniversiteit te Utrecht, Utrecht, Holandsko 19. OY Yleisradio AB, Helsinki, Fínsko 20. Sveriges Radio, Stockholm, Švédsko 11

12 2 Zvukové pracoviště v první polovině 60. let Již kolem roku 1958 se objevily tendence ke zvukovému experimentu. Dělo se tak například v bytě Ilji Zeljenky. 20 Nelze však v žádném případě mluvit o elektroakustické hudbě. Jednalo se spíše o jakousi recesi. 21 Na začátku šedesátých let lze zaznamenat větší rozvoj elektroakustiky, která nezůstává bez povšimnutí tehdejších hudebních skladatelů. Tuto dobu dobře vystihuje Ivan Stadrucker: Pre atmosféru šesťdesiatych rokov bola príznačná družnosť a priateľstvo. Boli sme plní chuti do života, mali sme veľa predsavzatí a podaktoré sa nám darilo aj uskutočniť. 22 Vzhledem k politické situaci však bylo nutné s tímto novým hudebním odvětvím zacházet velmi obezřetně. Mnohdy byla elektroakustická hudba díky svým specifickým vlastnostem nazývána též syntetická. Nicméně toto označení mělo i svou druhou úlohu. Bylo ideologicky neutrálne a neprovokovalo mocenských estetikov natoľko ako označenie elektronická hudba. 23 V roce 1959 čerstvý absolvent ČVUT Ivan Stadtrucker začal pracovat v Československé televizi v Bratislavě. Tehdy bylo jeho úlohou vytvořit zvukové pracoviště v budově Tatra banky, kam ČST právě přesídlila. Ivan Stadrucker tehdy převzal vypracovaný projekt, který byl však podle jeho slov nepoužitelný, 24 a bylo tedy čistě v jeho režii, jak bude budoucí Zvukové pracoviště vypadat. Tehdy se rozhodně nejednalo o technologicky významné studio. Na nevelkém prostoru se nacházela hlasatelna a režie s mixážním pultem a čtyřmi gramofony značky Sander & Janzen. Zde se odehrály začátky profesionální tvorby elektroakustické hudby v Československu. Kolem roku 1960 zde začala spolupráce hudebního skladatele Ilji Zeljenky a zvukového mistra Ivana Stadtruckera, který dokázal vyhovět technickým požadavkům pro tvorbu doprovodné hudby k filmu Šesťdesiatpäť miliónov. Pro fungování studia a pro následující uměleckou tvorbu byla velmi cenná známost s Jozéfem Patkowskym z experimentálního studia ve Varšavě, které fungovalo od roku Zvukové studio v Bratislavě tak částečně čerpalo z dosavadních zkušeností 20 Viz. kapitola Ilja Zeljenka. pozn. aut. 21 MALOVEC, Jozef. Spomienky na začiatky elektroakustickej hudby v Bratislave. In: ĎURIŠ, Juraj. Radioart.sk [online] [cit ]. Dostupné z: <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=3>. 22 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. In: ĎURIŠ, Juraj. Radioart.sk [online] [cit ]. Dostupné z: <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=33>. 23 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 2/2. In: ĎURIŠ, Juraj. Radioart.sk [online] [cit ]. Dostupné z: <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=34>. 24 Ibid. 12

13 polských kolegů. Prvním obohacením pro bratislavské studio byl kruhový modulátor sestavený podle návrhu zmíněného Jozefa Patkowského. 25 Studio bylo dále rozšířeno o dva tónové generátory. Na této elektronické sestavě se Ivanu Stadtruckerovi a Iljovi Zeljenkovi podařilo vytvořit první etudu s pracovním názvem Bodkované ticho, která byla později použita jako zvuková ilustrace v televizním vysílání. Dalším krokem vpřed v tvorbě ve Zvukovém pracovišti byla dvacet minut dlouhá hudba ke zmíněnému filmu Šesťdesiatpäť miliónov. Tato skladba se však způsobem tvorby blíží spíše musique concrète. Nejedná se o čistě elektronickou hudbu, protože zde byly použity reálné zvuky a ruchy a mimo jiné také preparované piano. Práce ve studiu nebyla zrovna jednoduchá. Oficiálně se zde měla vytvářet produkce k potřebám ČST. Shodou okolností se ve Zvukovém pracovišti setkali takoví lidé, kteří měli zájem o rozvoj elektroakustické hudby, a tedy zde fungovala dobrá spolupráce. Důkazem takové přátelské atmosféry je fakt, že z práce na Zvukovom pracovisku si nik neurobil privilégium: skladatelia si navzájom vymieňali skúsenosti a aj realizátori si jeden druhému radili. 26 Jediným omezujícím vlivem pro tvorbu byl čas a oficiální objednávky pro Zvukové pracoviště. Objednávky však byly v mnoha případech jen formalita, přičemž nikdo nekontroloval reálné využití pracoviště. Byla to určitým způsobem krycí taktika, protože jinak hrozilo odhalení a následné obvinění ze zneužívání socialistického majetku na soukromé obohacování. 27 Jedním ze zásadních momentů byla objednávka na ozvučení filmu od Miroslava Horňáka, přičemž si filmoví produkční pronajali studio a Ilja Zeljenka získal úředně povolený přístup do budovy ČST. I přesto se však veškeré zvukové experimenty produkovaly během noci, kdy to bylo vzhledem k tehdejší politické situaci bezpečnější. Vzpomínky Ivana Stadtruckera dobře vypovídají o tehdejším stavu: Žili sme v časoch, keď pozeranie viedenskej televízie bolo na pôde bratislavskej televízie zakázané a za porušenie zákazu boli prísne sankcie! A keby sa bolo rozchýrilo, že pod strechou televízie, inštitúcie riadenej priamo rodnou stranou, po nociach experimentujeme s elektronickou hudbou, mohlo to mať pre mňa náramne neblahé následky. Veď Ilja sa nesmel bez príčiny zdržiavať v budove televízie cez deň, nieto ešte v noci! Téměř všechno zařízení ve Zvukovém pracovišti bylo sestaveno na zakázku dle získaných schémat. Pozn. aut. 26 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 27 Ibid. 28 Ibid. 13

14 Vzhledem k tomu, že experimentování s elektroakustickou hudbou se vymykalo šablonám, bylo nutné vymyslet způsob jak tyto šablony a pracovní normy obejít. S tím také souvisí způsob honorování pracovníků - expertů, kteří byli označováni jako realizátoři elektronické hudby. There was no money, no administration, no formality. Everything was done on the basis of friendship and contacts, and everything was underground, in essence, 29 vzpomíná Roman Berger na tehdejší situaci. Ján Kiš se zasloužil o to, aby byl realizátor elektronické hudby odměněn stejnou sazbou jako instrumentalista za počet minut hudby použité ve filmu. Tehdejší odměna činila 300 Kčs za minutu použité skladby. I přes to, že tvorba hudby ve zvukovém studiu trvala o mnoho déle než tvorba klasické kompozice, nebylo možné získat vyšší odměnu. Technická práce na takové kompozici byla natolik časově náročná, že během osmihodinové směny realizátoři vyprodukovali v průměru jen jednu minutu hudby. Navíc ne všechna hudba, která vznikla, byla následně použita ve filmu. Je zřejmé, že práce na elektroakustické skladbě vyžadovala především velké odhodlání a touhu objevovat nové postupy. [...] takáto hudobnorealizátorská činnosť, aj keď som v nej nevidel zmysel svojho života, ma obohacovala, 30 říká Stadtrucker. Lidé, kteří se pohybovali kolem Zvukového pracoviště, se scházeli i mimo toto prostředí. Jedním z míst, kde se skupina umělců a inženýrů scházela, byl byt Ladislava Mokrého. Scházeli se zde Ilja Zeljenka, Roman Berger, Peter Faltin, Ladislav Burlas, Miroslav Bázlik, Jozef Malovec a také Ladislav Kupkovič. Probíhaly zde tvořivé debaty a společenské akce, kde se navíc scházela většina umělců i teoretiků, a to i z filmového odvětví, jako například Eduard Grečner, Tibor Vichta, Stanislav Barabáš, Štefan Uher. Tato střetnutí stejně jako Z vukové pracoviště byla otevřena všem, kdo měl o to zájem. Zastáncům oficiální ideologie a estetiky socialistického realismu bylo studio po celou dobu jeho existence trnem v oku. Bolo problémové a problematické, ale nebolo ho možné zakázať z právnej stránky totiž neexistovalo Způsob tvorby ve Zvukovém pracovišti Práce s elektroakustickou hudou v 60. letech s i vyžadovala velmi specifické přístupy. Nikdy před tím nebyla výsledná podoba skladby závislá na spolupráci skladatele a technika - mistra zvuku jako právě v této době. Skladatel musel mít 29 ZAJÍČEK, Libor. An oral history of electro-acoustic music of the Czech and Slovak republics [online]. San Jose, 1995 [cit ]. Dostupné z: <http://scholarworks.sjsu.edu/etd_theses/1108/. Thesis. San Jose State University>. 30 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 31 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 14

15 přesnou vizi, jak by měla skladba ve finální podobě vypadat, ale stejně tak musel disponovat mírou tolerance vůči technickému vybavení, které mnohdy určovalo vývoj skladby, a skladatel tak musel podlehnout i jistým kompromisům. Elektronika, to je špeciálny zvukotvorný element. Keď k nej pristúpíš, tak ti, samozrejme, určuje limity [...], 32 říká Ilja Zeljenka. Nelze však očekávat, že vždy byl skladatelův přístup stejný. Příkladem je odlišný způsob tvorby skladatelů Ilji Zeljenky a Romana Bergera. Iljova zásluha väzí v tom, že vďaka nemu sa vôbec takýto technologický postup vymyslel a odskúšal. Až potom ho do svojej praxe prevzali aj iní skladatelia a realizátori. 33 Nejprve se musel pomocí sinusových generátorů vytvořit zvukový materiál, který se následně zaznamenal na magnetofonovou pásku. V mnoha případech již tato podoba dostala pracovní název. Teprve potom se se zvukem mohlo dále pracovat. Na řadu přišly modulátory, frekvenční filtry či efekty jako například echo. Tak vznikla jedna ze stop, kterých ale ve výsledku bylo i více než deset. 34 Další postup byl v režii skladatele. Zpravidla se magnetofonové pásky s nahranými vrstvami stříhaly i na centimetr dlouhé fragmenty dle hudební partitury a následně se slepovaly dohromady, čímž vznikl nový souvislý pás. Ten bylo možné dále mixovat s podobně nastříhanými pásy. Na jednu vteřinu záznamu bylo potřeba 38 cm magnetofonového pásu, který byl složen z lepených fragmentů. Tento způsob tvorby však s sebou nesl mnohá negativa. Všechna zvuková zařízení v té době byla elektronková a s každým následujícím záznamem se zvyšoval šum. Pokud by byla úroveň šumu stejná po celou nahrávku, lidské ucho by bylo schopné si na něj navyknout a člověk by šum po krátkém čase přestal vnímat. Vzhledem k tomu, že každý fragment byl vytvořen různým počtem přepisů, úroveň šumu se v průběhu času měnila a posluchač mohl šum vnímat jako estetickou vadu. Vzhledem k tomu, že se na začátku 60. let ve Zvukovém pracovišti nacházely pouze 4 magnetofony, 35 na získání požadované zvukové struktury jen málokdy stačily tři magnetofonové pásy. Musela se tak vytvářet předmixáž, což znemožnilo zpětnou editaci takto připraveného záznamu. Teprve až byly vytvořeny maximálně tři předmixy, bylo možné vytvořit finální mixáž. Ta se vytvářela pomocí partitury, která byla rozepsána po jednotlivých sekundách. Tato práce v praxi vypadala tak, že tvůrci sledovali čas na stopkách a pomocí tahových potenciometrů na mixážním pultu ovládali úroveň příchozího signálu. Vše probíhalo v reálném čase: Každý obsluhoval sprvu dva tlmiče, neskôr sme sa vypracovali a naučili sme sa jednou rukou 32 KAJANOVÁ, Yvetta. Rozhovory s Iljom. Op. cit., s STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 34 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 35 Z toho jeden gramofon se používal pouze na finální mixáž. Pozn. aut. 15

16 zvuku. 38 Pojem syntetická hudba, jak s oblibou označoval Ivan Stadtrucker pohybovať viacerými tlmičmi. 36 Roman Berger tento způsob mixáže označil jako neuvěřitelný proces: as if cooking in the kitchen. 37 Finální mixáž na magnetofonovém pásku se dále musela přepsat pomocí optického záznamu na 35 mm filmový pás. Ve filmové střižně se dále stříhal a synchronizoval s obrazem a v postsynchronní hale se zvuk smíchal současně s ostatními složkami filmového elektroakustickou hudbu, měl mimo politické důvody i technické opodstatnění. Tento druh hudby totiž vyjadřoval materiál, který byl použitý pro tvorbu skladeb ve Zvukovém pracovišti. Nebyla to totiž pouze elektronicky generovaná hudba, ale tvůrci zde pracovali i s reálnými zvuky a ruchy, používali postupy příznačné pro musique concrète, přičemž se zde objevovaly i struktury klasické hudby a také lidský hlas. 2.2 Seminář v Plzni Již v roce 1962, kdy se poprvé setkali zástupci všech složek, které se zabývaly elektroakustickou hudbou, vyšlo najevo, že skladatelská a technická spolupráce bude v oblasti elektroakustické hudby více než nutná. Po 3. sjezdu SČS, 39 který se uskutečnil v roce 1963, začal svaz na základě dohody o spolupráci mezi ČSTa SČS pracovat na konceptu semináře. Hlavním cílem bylo prezentovat poznatky v oblasti elektroakustické hudby, a to jak z hlediska technického, tak z hlediska hudebního - skladatelského. Na I. semináři elektronické hudby v Plzni, který se uskutečnil v roce 1964, byli přítomni skladatelé, režiséři, zvukaři, technici, vědci a hosté z oblasti hudební teorie z celého Československa. Budova Československého rozhlasu v Plzni byla ideálním místem pro konání semináře. VÚRT 40 zde měl své experimentální pracoviště pro výzkum stereofonie a také pracovníci plzeňského rozhlasu projevili velký zájem o tuto akci a zapůjčili část technického vybavení. Pro potřeby semináře bylo do Plzně dovezeno dalších devadesát přístrojů, které byly rozmístěny v laboratoři fonosyntézy, fonoanalýzy a laboratoři zpracování natočených elektronických prvků a případný záznam 36 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 1/2. Op. cit. 37 ZAJÍČEK, Libor. An oral history of electro-acoustic music of the Czech and Slovak republics [online]. Op. cit., s Dialog, klasická hudba, ruchy, vše dle logiky filmového obrazu, který se promítal na plátno. Pozn. aut. 39 SČS - Svaz československých skladatelů. Pozn. aut. 40 Výzkumný ústav rozhlasu a televize. Pozn. aut. 16

17 konkrétních zvuků. 41 Během pěti dnů zde proběhly přednášky o hudební akustice, přístrojích zvukové laboratoře, přístupu skladatele k elektronicky generovaným zvukům, notovém zápisu elektroakustické hudby a o prostorovém zvuku. Třetí den proběhl tzv. Slovenský večer, což byla událost, kterou uspořádali slovenští účastníci. 42 Vystoupení zahájil Ivan Stadtrucker, který podal přehled o střediscích elektroakustické hudby na celém světě a o jejich technickém vybavení 43 a vytvořil základní rozdělení podle kategorií. Velmi zásadní informací, kterou zde Stadtrucker prezentoval, byl přehled dosavadní činnosti Zvukového pracoviště. Od srpna 1961 do května 1964 bylo ozvučeno elektroakustickou hudbou 14 krátkých a 4 celovečerní filmy. 44 Dále zde přednášeli Ilja Zeljenka, Jozef Malovec a Ján Rúčka, který byl následně požádán o vedení praktického cvičení pro účastníky semináře. Celé vystoupení slovenských účastníků bylo přijato velmi pozitivně a díky technickému vybavení a tvůrčím výsledkům zde bylo uznáno prvenství Zvukového pracoviště ve vývoji EAH v Československu. Závěrečné velmi pozitivní zhodnocení semináře určilo další vývoj EAH v Československu. I. seminář elektronické hudby přinesl všem účastníkům mnoho cenných poznatků a nové možnosti spolupráce. Prof. Kabeláč projevil své sympatie Zvukovému pracovišti. Při jeho pozdější návštěvě si odnesl několik elektroakustických skladeb, které prezentoval na svých zahraničních cestách. 45 Díky němu tak Zvukové pracoviště vstoupilo do evropského hudebního povědomí. Seznam ukázek předvedených a hodnocených na I. semináři elektronické hudby: VÚRT: Historie elektronické hudby NDR: Demonstrační ukázky subharchordu K. Stockhausen: Kontakte K. Stockhausen: Zyklus. Refrain M. Kagel: Transición II. M. Davidovsky V. Ussachevsky B. Arel: Son Nova 1988 H. Badings: Genese 41 BLÁHA, Miloš a Miroslav MANDÍK. I. seminář elektronické hudby v ČSSR - 1/3. In: ĎURIŠ, Juraj. Radioart.sk [online] [cit ]. Dostupné z: <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=26>. 42 Miro Bázlik, Roman Berger, Miroslav Filip, Peter Kolman, Jozef Malovec, Ján Rúčka, Ivan Stadtrucker, Ilja Zeljenka. Seznam všech účastníků semináře viz. <http://web.archive.org/web/ /http://www.radioart.sk/avr/visuopage.php?id=25>. Pozn. aut. 43 Seznam elektronických zařízení uvádím v 5. kapitole Technické vybavení studia. 44 Seznam hudeb uvádím v poslední kapitole Specifika tvorby ve Zvukovém pracovišti. 45 STADTRUCKER, Ivan. História jedného zvukového pracoviska. Slovenská hudba. 1969, roč. 13, 9-10, s ISSN

18 L. Berio: Thema B. Maderna: Invenzione su una voce E. Rautavaara: Ludus verbalis T. Mayuzumi: Ectoplasma V. Ussachevsky: Zvuková studie R. Vandelle: Crucifixión K. Penderecki: Strofy pro soprán, recitaci a komorní orchestr H. Lejaren: Machine Music M. Kopelent: Canto Intimo Z. Vostřák: Afekty I. Zeljenka: Kosmos I. Zeljenka: 2 studie pro klavír-preparé J. Malovec: Hudba k filmu Výhybka R. Berger: Hudba k telev. inscenaci Vzpoura na ulici Sikamor R. Berger: Hudba k filmu Kam nechodí inspektor 18

19 3 Zvukové pracoviště v druhé polovině 60. let V druhé polovině 60. let se elektroakustická hudba mezi skladateli stala velmi populární. Tato skutečnost si vyžadovala kvalitní technické podmínky pro tvorbu. Na poptávku po nástrojích na tvorbu elektroakustické hudby reagovali pracovníci Československého rozhlasu, kteří začali spolupracovat se Zvukovým pracovištěm. V ČST zpočátku probíhaly diskuzní semináře a následně se začalo budovat Experimentální studio, které bylo navíc oficiálně úředně povolené. 46 Hlavou celého projektu byl Ing. Peter Janík. Díky rozšíření působiště elektroakustické hudby se v Bratislavě uskutečnilo několik návštěv hudebních teoretiků a skladatelů ze zahraničí. Tyto návštěvy měly velký význam i pro Zvukové pracoviště, protože se postupně staly samozřejmostí a samotní slovenští tvůrci uskutečňovali cesty do zahraničí. Příkladem akce, které se zúčastnili, je Internationale Ferienkurse für Neue Musik, kde vedl Karlheinz Stockhausen svoje semináře. Umělecké renomé Zvukového pracoviště pozdvihla účast slovenských tvůrců na Mezinárodním kongresu elektronické hudby ve Florencii v roce Zde byla předvedena skladba Ortogenesis 47 od Jozefa Malovce a Ivan Stadtrucker zde vystoupil s přednáškou na téma Teoretické predpoklady zvukového média na vytvorenie formálnej jednoty filmového umeleckého diela. 48 V roce 1965 se uměleckým vedoucím Zvukového pracoviště Československé televize stal Roman Berger a okolo něho se seskupili skladatelé Ladislav Kupkovič, Jozef Malovec, Svetozár Stračina, Wiliam Bukový a Ján Dolák. Ján Rúčka doporučil na místo technického vedoucího Zvukového pracoviště Stanislava Dobáka, který tou dobou pracoval v Československém rozhlase v Bratislavě. Podle slov Ivana Stadtruckera dalo spoustu námahy, aby jej do televize dostal, 49 přičemž se nakonec ukázalo, že to byl velký omyl. Dobák se projevil jako neinvenční technik. Po jeho nástupu byla zvuková výroba v ČST reorganizovaná pod politickým nátlakem. Zvuková výroba se musela rozdělit na Oddělení zvukových mistrů, kde byl vedoucím Ivan Stadtrucker, a na Oddělení zvukové techniky, které měl na starosti Ján Dobák. Tato reorganizace byla nepromyšlená a provozně nefunkční, přičemž ani neexistovalo pádné zdůvodnění ze strany vedení. Po dokončení reorganizace Ing. Geeringer, který měl celou věc na svědomí, emigroval do zahraničí. Celá situace znemožnila 46 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 2/2. Op. cit. 47 Ortogenesis byla první autonomní elektroakustická skladba v Československu. 48 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 2/2. Op. cit. 49 Ibid. 19

20 Stadtruckerovi sebemenší zásah do technického a technologického vývoje Zvukového pracoviště. Paradoxem bylo, že elektroakustická a experimentální hudba na Slovensku v této době přesahovala hranice Zvukového pracoviště a Experimentálního studia. Do mezinárodního podvědomí se dostává několikadenní festival Smolenické semináre Novej hudby 50 ve Smolenicích, které pořádal Ladislav Kupkovič, a stejně tak jeho hudební soubor Hudba dneška. 51 V říjnu v roce 1968 se uskutečnil v Západním Berlíně Týden experimentální hudby, kterého se zúčastnili i tvůrci z Československa. Avšak v době po srpnu všichni tušili, že se blíží konec vztahů s evropskou civilizací. Stalo se tak nedlouho po tom, co se československá elektroakustická hudba ukázala schopná svojí kvalitou konkurovat zahraniční tvorbě. 60. léta jsou vnímána jako doba politického uvolnění, což se odrazilo i na vývoji elektroakustické hudby. Mezinárodní uznání slovenské tvorby se tak stává velmi zásadním mezníkem. I přesto se však objevují politické tlaky. Dobu vystihuje výpověď Ivana Stadtruckera: Do pamäti sa mi vryli chvíle, v ktorých berlínska kríza vrcholila: potreboval som čosi od Laca Kupkoviča v súvislosti s elektronickou hudbou, ktorú sme práve chystali. Vyhľadal som ho a nechtiac som bol svedkom toho, ako sa Laco, ktorý bol v tom čase vojakom, lúčil s rodičmi a vôbec nebolo isté, či ich ešte niekedy uvidí Poté, co v roce 1966 Ján Rúčka zemřel na rakovinu, rozvázal Roman Berger několikaměsíční pracovní poměr s televizí, což předznamenalo jistý konec Zvukového pracoviště. Posléze opustil toto pracoviště také Ivan Stadtrucker a stal se dramaturgem filmového vysílání. Po jeho odchodu o osudech Zvukového pracoviště můžeme jen spekulovat. Stadtrucker se zmiňuje, že informace zná už jen z doslechu: Najskôr si vraj pán Dobák poodnášal do údržby sínusové generátory a filtre. Potom, potom nevedno kto a kam si čo odniesol Dosavadní pozitivní výsledky, které Zvukové pracoviště poskytovalo, vedly televizní projektanty k vytvoření koncepce oficiálního elektronického studia, které však už nikdy nevzniklo. Veškerá tvorba elektroakustické hudby se během organizačních problémů ve Zvukovém pracovišti přesunula do Experimentálního studia Československého rozhlasu v Bratislavě. Stalo se tak zejména kvůli částečně ilegální povaze elektroakustické hudby a kvůli malému počtu skladatelů, kteří tvořili elektroakustickou hudbu. 50 Viz. Pozn aut. 51 Viz. Pozn. Aut. 52 STADTRUCKER, Ivan. Slovenské osudy hudby elektronickej- 2/2. Op. cit. 53 Ibid. 20

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4 OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

Exkurze do Českého rozhlasu Brno

Exkurze do Českého rozhlasu Brno Exkurze do Českého rozhlasu Brno Datum konání: 15. 11. 2013 Místo konání: Český rozhlas Brno Počet účastníků: 16 Zpracovali: Tomáš Pokorný, Adéla Nevěčná V rámci předmětu Odborná přednáška a exkurze jsme

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39

VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39 VY_32_INOVACE_15 Fryderyk Chopin: Básník klavíru_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37

VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 VY_32_INOVACE_15 Český hudební klasicismus v emigraci_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

OSNOVA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE V RÁMCI STUDIA MBA VE STUDIJNÍM PROGRAMU MANAŽERSKÁ EKONOMIKA

OSNOVA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE V RÁMCI STUDIA MBA VE STUDIJNÍM PROGRAMU MANAŽERSKÁ EKONOMIKA OSNOVA ZÁVĚREČNÉ PÍSEMNÉ PRÁCE V RÁMCI STUDIA MBA VE STUDIJNÍM PROGRAMU MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Číslování a názvy hlavních kapitol práce jsou stanoveny osnovou (viz níže) a jejich dodržení v práci je závazné:

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2014/2015 Destinace: Francie, INALCO, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Národní institut východních jazyků a civilizací (INALCO),

Více

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II.

NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. NEVIDITELNÉ OBĚTI KOMUNISMU II. Toronto - Ottawa - Montreal Projekt Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci Neviditelné oběti komunismu II. červenec 2005 strana 2 Neviditelné oběti komunismu II. se uskutečnil za

Více

Výrobní číslo: OBOROVÉ ZVUKOVÁ TVORBA 1. r.

Výrobní číslo: OBOROVÉ ZVUKOVÁ TVORBA 1. r. Pedagogické vedení: Ing. Bukovský, prof. Bláha Datum: Podpis:.. Název cvičení dle Bílé knihy: Charakteristika zadání: CVIČNÁ MIXÁŽ DANÝCH ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ Na zadaném úkolu si má student uvědomit významovou

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. VÝROČNÍ ZPRÁVA společnosti NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT s.r.o. Čerchovská 1981/6, 120 00 Praha 2, Vinohrady IČO 264 31 017 2 0 1 1 Název účetní jednotky: Sídlo účetní jednotky: NACHTIGALL ARTISTS MANAGEMENT

Více

Vývoj české literatury po roce 1945 ČESKÁ PRÓZA 70. A 80. LET 20. STOLETÍ

Vývoj české literatury po roce 1945 ČESKÁ PRÓZA 70. A 80. LET 20. STOLETÍ Vývoj české literatury po roce 1945 ČESKÁ PRÓZA 70. A 80. LET 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 5. 2. 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele:

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Ing. Jaroslav Hnídek, zmocněnec pro Vysokou školu chemickou v Pardubicích 1950-1951 DĚKANI prof. RNDr. Vilém

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Otto Wichterle. Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle, DrSc.

Otto Wichterle. Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle, DrSc. Otto Wichterle Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Postějově, jeho otec byl spolumajitelem firmy Wikov, která se zabývala výrobou zemědělských strojů a později i automobilů. V šesti letech se málem

Více

1963-2013. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA, OPAVA, SOLNÁ 8, příspěvková organizace. kresba. učitelé. prostorové vyjadřování. akční tvorba

1963-2013. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA, OPAVA, SOLNÁ 8, příspěvková organizace. kresba. učitelé. prostorové vyjadřování. akční tvorba kresba malba grafika prostorové vyjadřování akce festivaly akční tvorba příprava na SŠ, VŠ za uměním, za vzděláním učitelé 1963-2013 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA, OPAVA, SOLNÁ 8, příspěvková organizace 1963

Více

Gestaltismus. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gestaltismus. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gestaltismus MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 9 Název materiálu: Gestaltismus Ročník:

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Dne 15. května 2015 se v Žilině setkal realizační tým projektu SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE (SpVRI)

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2013-2014 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

Jak do zahraničí v akademickém roce 2011/12? (tj. na období od 1.9.2011 do 31.8.2012)

Jak do zahraničí v akademickém roce 2011/12? (tj. na období od 1.9.2011 do 31.8.2012) Jak do zahraničí v akademickém roce 2011/12? (tj. na období od 1.9.2011 do 31.8.2012) Nejnovější nabídky od AIA i programu Erasmus LLP naleznete na: www.mechatronika.cz Akademická informační agentura (AIA)

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

6. MARIÁNSKOLÁZEŇSKÁ NOKTURNA 2015 A MISTROVSKÉ KURZY TÉMA FESTIVALU: Od klasiky po současnost.

6. MARIÁNSKOLÁZEŇSKÁ NOKTURNA 2015 A MISTROVSKÉ KURZY TÉMA FESTIVALU: Od klasiky po současnost. 6. MARIÁNSKOLÁZEŇSKÁ NOKTURNA 2015 A MISTROVSKÉ KURZY TÉMA FESTIVALU: Od klasiky po současnost. Mistrovské kurzy začínají 12.7.2015. Festival se koná od 16. července do 25. července 2015 ve městě Mariánské

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Petr Korviny Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Ústav distančního vzdělávání Klíčová slova: elearning,

Více

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací

Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora. Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Závěrečná zpráva o působení lektorky/lektora Akademický rok: 2013/2014 Destinace: Francie, Inalco, Paříž Jméno, příjmení: Mgr. Magdalena Vigent Inalco nabízí výuku stovky jazyků a civilizací Národní institut

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Žádost o příspěvek Nadace Český hudební fond

Žádost o příspěvek Nadace Český hudební fond Žádost o příspěvek Nadace Český hudební fond 118 00 Praha 1, Besední 3, T: 257320008, 257323860, 257326975, Fax: 257312834, E-mail: nadace@nchf.cz, internetová adresa: http://www.nchf.cz Grantové řízení

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

Tibet Grada Publishing, a. s. Tibe

Tibet Grada Publishing, a. s. Tibe Uli Franz Tibet Komu patří Tibet? Je součástí Čínské lidové republiky, nebo suverénním státem? Žijí v Tibetu převážně Tibeťané, nebo se stal multikulturní zemí? Nepokoje ve Lhase a celosvětové protesty

Více

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová

obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové Marta Schäferová 1 Rok 2011 obor typ soutěže soutěžící pedagog umístění Smyčcové nástroje Eva Bartáková L.Martinenko 2. místo Krajské kolo Smyčcové nástroje Marta Schäferová S. Sůva 1. místo Krajské kolo Smyčcové Národní

Více

Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Jakým aktivitám se studentský vědecký kroužek ÚPSS věnuje?

Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Jakým aktivitám se studentský vědecký kroužek ÚPSS věnuje? Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Studentský vědecký kroužek Ústavu pedagogiky a sociálních studií je dobrovolným uskupením studentů prezenčního studia. Jeho členy mohou být studenti bakalářských

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

Výroční zpráva občanského sdružení NIKÉ za rok 2014 31. 12. 2014. Obsah:

Výroční zpráva občanského sdružení NIKÉ za rok 2014 31. 12. 2014. Obsah: Výroční zpráva občanského sdružení NIKÉ za rok 2014 31. 12. 2014 Obsah: 1. úvodní slovo 2. základní informace 3. organizace občanského sdružení 4. vymezení činnosti 5. činnost a aktivity občanského sdružení

Více

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013

Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 10. 2. 2013 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT OBOR KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární výchova Střední vzdělání s MZ,

Více

Pražské jaro 1968 v Československu

Pražské jaro 1968 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Směrnice pro psaní ročníkových prací (projektů) na GIO Semily

Směrnice pro psaní ročníkových prací (projektů) na GIO Semily Směrnice pro psaní ročníkových prací (projektů) na GIO Semily I. Forma zpracování ročníkové práce (RP) 1. RP musí být napsána počítačem po jedné straně bílého kancelářského papíru formátu A4, - velikost

Více

Seminář dne 16.11.2011 Lektor: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. SPŠ stavební Opava, Mírova 3

Seminář dne 16.11.2011 Lektor: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. SPŠ stavební Opava, Mírova 3 Seminář dne 16.11.2011 Lektor: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. SPŠ stavební Opava, Mírova 3 Popularizace a zvýšení kvality výuky dřevozpracujících a stavebních oborů v Moravskoslezském kraji Vysoká škola

Více

AS-interface Česká republika 2005

AS-interface Česká republika 2005 Výroční zpráva zájmového sdružení právnických osob AS-interface Česká republika 2005 1 Akce 1.1 AMPER 2005 Ve dnech od 4. do 8. dubna 2005 se v Pražském veletržním areálu Letňany uskutečnil 13. ročník

Více

HISTORIE TĚŠÍNSKÉHO DIVADLA

HISTORIE TĚŠÍNSKÉHO DIVADLA HISTORIE TĚŠÍNSKÉHO DIVADLA Vznik Těšínského divadla se datuje do srpna 1945, kdy se v Úředním listě ČSR objevil i výnos o zřízení stálého profesionálního divadla v Českém Těšíně, ale pod kuratelou Národního

Více

Dokumenty. Profesoři jmenovaní s účinností od 20. května 2008

Dokumenty. Profesoři jmenovaní s účinností od 20. května 2008 Dokumenty Profesoři jmenovaní s účinností od 20. května 2008 1. doc. Ing. Pavol B a u e r, Dr., pro obor silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika, na návrh Vědecké rady Vysokého učení technického

Více

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby

BULLETIN. 180. Žofínské fórum. Turistická sezóna, cestovní ruch a služby BULLETIN 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. 6.2015 180. Žofínské fórum Turistická sezóna, cestovní ruch a služby 1. června 2015 od 13:00 hod. Obsah: - Přednášející v hlavní

Více

Spolek pro založení waldorfské školy Wlaštovka o.s. Výroční zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Spolek pro založení waldorfské školy Wlaštovka o.s. Výroční zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Spolek pro založení waldorfské školy Wlaštovka o.s. Výroční zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Úvod Vznik a cíle Spolek pro založení Waldorfské školy Wlaštovka o.s. (dále jen Wlaštovka)

Více

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy Získávání zakázek jako východisko z krize CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy 2 Český trh se nemůže vyhnout globální krizi. Krize zásadním způsobem mění trh a urychluje trendy nastartované

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Ověření ve výuce Třída 8. A Datum: 12. 6. 2013 Pořadové číslo 20 1 Vědci Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem

Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem Na začátku září zahájil Středočeský kraj realizaci projektu Cestou přírodovědných a technických oborů napříč Středočeském krajem. Díky

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 142 134/99-11001 Signatura: on2cs105 Oblastní pracoviště č. 14 - Ostrava Okresní pracoviště Frýdek-Místek INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola Dobrá, Dobrá

Více

Firma příjemce voucheru. ACEMCEE, s. r. o. (www.acemcee.com) U Vodárny 2, 616 00 Brno. Informační a komunikační technologie

Firma příjemce voucheru. ACEMCEE, s. r. o. (www.acemcee.com) U Vodárny 2, 616 00 Brno. Informační a komunikační technologie Firma příjemce voucheru ACEMCEE, s. r. o. (www.acemcee.com) Sídlo Obor Velikost Profil U Vodárny 2, 616 00 Brno Informační a komunikační technologie Drobný podnik ACEMCEE je firma působící v oblastech

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Česko-slovenská Wikipedie nový projekt technologické podpory spolupráce tvůrců a čtenářů České a Slovenské Wikipedie

Česko-slovenská Wikipedie nový projekt technologické podpory spolupráce tvůrců a čtenářů České a Slovenské Wikipedie Česko-slovenská Wikipedie nový projekt technologické podpory spolupráce tvůrců a čtenářů České a Slovenské Wikipedie -- [[Uživatel:Blahma Marek Blahuš]] Wikikonference, Praha, 30.11.2013 Marek Blahuš Wikimedia

Více

Školní časopis č. 2 GRANTOVÝ PROJEKT. Školní rok 2014/2015. v ZUŠ Jaroslava Kvapila

Školní časopis č. 2 GRANTOVÝ PROJEKT. Školní rok 2014/2015. v ZUŠ Jaroslava Kvapila Školní rok 2014/2015 Školní časopis č. 2 GRANTOVÝ PROJEKT v ZUŠ Jaroslava Kvapila Vzdělávání hudebně nadaných žáků a žáků se specielními potřebami vzdělávání v ZUŠ registrační číslo CZ.1.07/1.2.17/01.0012

Více

Výroční zpráva za rok 2005

Výroční zpráva za rok 2005 Výroční zpráva za rok 2005 Genea sdružení pro rodinu 1. Slovo předsedy výkonné rady Od začátku činnosti občanského sdružení Genea-sdružení pro rodinu uplynul již více než jeden rok. Sdružení bylo registrováno

Více

Pojetí vyučovacího předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova předmětu ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY studijního oboru 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA Pojetí vyučovacího předmětu Učivo vyučovacího předmětu základy elektrotechniky poskytuje žákům na přiměřené úrovni

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2008-2009 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných

Více

IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU. Stručná informace o výstupech projektu Phare č. Kasnar1 - PHARE-CZ-PAO/MOLSA

IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU. Stručná informace o výstupech projektu Phare č. Kasnar1 - PHARE-CZ-PAO/MOLSA IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU Stručná informace o výstupech projektu Phare č. Kasnar1 - PHARE-CZ-PAO/MOLSA 1.1ZavZprStr1.doc Zadání a složení řešitelského týmu: Podle

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM LOGISTIKY

DOKTORSKÉ STUDIUM LOGISTIKY Prof. Ing. Dr. Otto Pastor, CSc. Prof. Ing. Vladimír Strakoš, DrSc. Dopravní fakulta ČVUT v Praze pastor@df.cvut.cz Vysoká škola logistiky Přerov Vladimir.strakos@vslg.cz Internet of services Internet

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky pořádá: hlavní partner: partneři: Novinářská práce má důležitý význam pro fungování a rozvoj demokratické společnosti. Nadace Open Society Fund Praha

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Klavírní virtuosové po ztrátě pravé ruky. P. Maňák

Klavírní virtuosové po ztrátě pravé ruky. P. Maňák Klavírní virtuosové po ztrátě pravé ruky P. Maňák Géza Zichy (1849 1924) Narozen 23.4.1849 v obci Stará, okr. Michalovce (Slovensko). Od pěti let studium hry na klavír. 1863 poranění pravé paže, 2. den

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR

PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR PRACOVNÍ PORADENSTVÍ PROFESNÍ VÝBĚR Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Ing. dr. Josef Rybák (1885-1938) INVENTÁŘ NAD č. 700 evidenční pomůcka č. 257 Miroslav Balcar Praha 2004 Ing. dr. Josef Rybák Od roku 1904 vrchní

Více

MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR ÚVOD. k učebním dokumentům vzdělávacího programu

MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR ÚVOD. k učebním dokumentům vzdělávacího programu MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR Č.j. MV-70558-1/PO-2009 Kódové označení: VPP-MS Počet listů: 8 S c h v a l u je : genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v. r. Generální

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

Univerzita třetího věku

Univerzita třetího věku JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Univerzita třetího věku Kurzy celoživotního vzdělávání pro seniory Nabídka třídílného cyklu přednášek JAK VZNIKÁ DIVADLO Kurz č. 1: Jak vzniká

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu. Výroční zpráva 2013

Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu. Výroční zpráva 2013 Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu Výroční zpráva 2013 Úvodní slovo zakladatele Fond vznikl s vizí, že věda by měla být podporována také ze soukromých prostředků mecenášů, kteří mohou

Více

Jak do zahraničí v akademickém roce 2014/15?

Jak do zahraničí v akademickém roce 2014/15? Jak do zahraničí v akademickém roce 2014/15? (tj. na období od 1.9.2014 do 31.8.2015) Nejnovější nabídky programů Erasmus+ a AIA naleznete na serveru: www.mechatronika.cz Společné magisterské studijní

Více

Akreditované studijní programy (počty)

Akreditované studijní programy (počty) Vysoká škola (název) Akademie výtvarných umění Skupiny akreditovaných studijních programů KKOV přírodní vědy a nauky 11 18 technické vědy a nauky 21 39 zeměděl. les. a veter. vědy a nauky 41,43 zdravot.,

Více

IMAGINE 2015 mezinárodní soutěž. Odbor obchodu

IMAGINE 2015 mezinárodní soutěž. Odbor obchodu IMAGINE 2015 mezinárodní soutěž Odbor obchodu 29.9.2014 IMAGINE IMAGINE je mezinárodní hudební soutěž pro mládež ve věku 13-20 let Hudební skupiny (až osm členů) nebo jednotlivci předvádí svou vlastní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více