Žijí s námi aneb lidé na Blatensku Hynek Bočan

Transkript

1 DVOUMĚSÍČNÍK 40 číslo Slovo na úvod VIII. ročník září Žijí s námi aneb lidé na Blatensku Hynek Bočan K místu patří lidé, tedy lidé dělají místo místem, vytvářejí jeho podobu, vdechují mu život. Místo, které má své genius loci, má svůj vliv na své lidi. Co že to je genius loci? Podle wikipedie byl genius loci v římské mytologii duch či bůžek, ochraňující určité místo, často býval zobrazován jako had nebo jako postava s rohem hojnosti. V dnešním slovníku má však toto slovní spojení spíše význam specifické atmosféry dané oblasti. Jistě se mnou budete souhlasit, že Blatensko má genius loci, tedy má svého bůžka s rohem hojnosti. Možná i proto Hynek Bočan se svou manželkou Janou oslavili malé, přesto významné výročí a to 45 let chalupaření na Blatensku. Žijí s námi aneb lidé na Blatensku Edita Adlerová Pokračování na str. 4 Edita Adlerová zpívá. No, to není právě okouzlující začátek. Tak ještě jednou Edita Adlerová zpívá vedle klasické hudby, sakrální hudby a opery také fúze s jazzem, rockem, prostě má tzv. crossoverový záběr asi by se dalo říci napříč žánry. Zpívá toho mnohem více, ale náš rozhovor není určen k vyjmenovávání hudebních směrů či žánrů. A stejně nejsem příznivcem nějakého velkého škatulkování, vy jistě také ne. Zařazování do šuplíků a přísně omezených směrů naštěstí dnes není nutné. Navíc prolínání hudebních směrů napomáhá ke zvýšení obliby a pochopení hudby jako takové. Edita Adlerová se narodila v Pardubicích, jak sama uvedla v rozhovoru s Janem Rosákem, ve svých čtyřech letech začala chodit v Pardubicích do hudebky na zpěv, pak tam chodila do školy a vystudovala konzervatoř. V Pardubicích žila do svých 18 let, odtud přes Plzeň do Prahy a na Prácheňsko. Dnes žije ve Starém Smolivci a na Blatensko to má, coby kamenem dohodil. Pokračování na str. 6 Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi. Hans Christian Andersen Ano, pan Andersen měl hlubokou pravdu, která platí i po tolika letech. Zvykli jsme si všechno, co je dobré, brát jako samozřejmost kritizujeme konání druhých, odsuzujeme to, co udělali, neudělali či mohli udělat, aniž bychom byli v jejich pozici. Vzpomeňme si občas, jak jsme opocení, když máme jít vyřídit nějaké záležitosti po úřadech kolikrát jsme něco pro tu obec udělali, když po ní něco chceme, protože na to máme přece právo, kolikrát jsme si zametli před vlastním prahem, než jsme plivli jedovatou slinu. Čtyřleté volební období je téměř za námi, hodně věcí se povedlo, dost věcí je v řešení a běží. Jsou však i záměry, které se ne úplně podařilo zrealizovat. V nadcházejících volbách se rozhodne o novém složení zastupitelstev obcí a zase se pojede dál. Ať volby dopadnou, jak dopadnou, doufejme, že to bude ku prospěchu všech. Jen si uvědomme, že obec jsme my, všichni občané, a jaké si to společně zvolíme a uděláme, takové to budeme mít. Já osobně právě končím 3. volební období. Těch uplynulých 12 let nebylo vůbec jednoduchých, ale všechno špatné je k něčemu dobré a já se vždy snažím spíše hledat to, co mi ta špatná situace má dát a v čem pomoci. Před nástupem do funkce starostky jsem byla Vlaďka, kamarádka, občanka. nyní jsem jen starostka, která stojí za vším, samozřejmě většinou za tím nepovedeným. Každý má jiný názor a jiný úhel pohledu, takže se i při té nejlepší vůli nelze zavděčit všem. Na vedení obce, Svazku obcí Blatenska ani Místní akční skupiny SOB není žádný návod, jen zákony, směrnice, pokyny Nakládání s majetkem obce a celkové hospodaření obce má svá krkolomná pravidla, která se však musí dodržovat, i když Vám občas selský rozum říká něco jiného. List Snesl se mi k nohám obyčejný list... Naplněný jarem, kdy zrodil se a vyrostl, provoněný létem, kdy konal svoji práci pro sebe i pro nás, a probarvený podzimem, v němž si zapsal součet činů svých a snů. Až se stanu něčím, jak rád bych někdy vytvořil dílo takhle krásné, tak účelné a prosté, jako je ten list, co snesl se mi k nohám. Pokračování na str. 2 Jilm nad Metelským rybníkem, obvod 410 cm (r. 2008), kresba Vladimír Lepš Stanislav Trávníček syn Bětky Jiřincové z Vrbna

2 2 Chtěla bych tímto poděkovat všem zastupitelům, spoluobčanům, podnikatelům, neziskovým organizacím, obchodním partnerům a brigádníkům v celém regionu za spolupráci a popřát jim vše dobré do budoucna. Stále však platí, jakou si tu budoucnost připravíme my sami, tak se nám bude žít. Ještě připomínám: Začněme nejdříve sami u sebe, buďme nohama na zemi a nesuďme a co nechceme, aby jiní činili nám, nečiňme my jim. Zdravý rozum a pro všechny šťastnou volbu přeje Vladimíra Tomanová, starostka Obce Kadov Svazek obcí Blatenska - září 2014 Knihy v regionu Nadešel nostalgický čas podzimu, barevný, zádumčivý, inspirující a také čas nadcházejících komunálních voleb. Ale společenský, kulturní a sportovní život v našich obcích plyne dál. Co vše se událo? To se dočtete v našem zpravodaji, v našem SOBáčkovi. Co vše se bude v následujícím období konat? Snad si vyberete. A co jste nenašli, snad najdete v následujícím vydání. Předpokladem ovšem je, že nám o tom napíšete. Uzávěrka listopadového vydání je 7. listopadu tj. první pátek v měsíci. Pár informací z činnosti SOBu: Co se v SOBu peče o Probíhá projekt Vzdělávání na Blatensku o Další vzdělávací akce, které připravujeme: 11. listopadu 2014 pro účetní obcí v sále SOŠ Blatná; o Studenti VU3V zahájí další akademický rok 1. října o V rámci environmentální výchovy a vzdělávání se po uzávěrce SOBáčka konal pracovní seminář pro děti ze základních škol Blatenska. Vzhledem k finančním a organizačním podmínkám došlo k výrazným změnám programu. Na programu byla exkurze do muzea řemesel, dále do expozice nositelů lidových tradic a sknazenu v Chanovicích. Následoval výstup na rozhlednu a procházka naučnou stezkou. Odpoledne prohlídka zámku ve Lnářích, Tvrze Lnáře, kde byla k vidění výstava pohádkových bytostí. Na závěr děti kreslily a malovaly v prostorách zámku, zámeckého parku a Tvrze. o Proběhla výběrová řízení na veřejné zakázky malého rozsahu např. tisk stolního kalendáře, zpracování studie proveditelnosti revitalizace zeleně na území členských obcí SOB, doplnění MISYS o další vrstvy (inženýrské sítě, územní plán obce). o Do tisku byl odevzdán katalog poskytovatelů sociálních a doprovodných služeb, na které s Centrem pro komunitní práci jižní Čechy spolupracoval SOB a sociální odbor MěÚ Blatná. Během října budou katalogy k distribuci. o Tradiční stolní kalendář SOBu na r je v prodeji. o Podzimní Valná hromada SOB se konala 23. září o SOB se připravuje stejně jako všechny obce na průběžný audit hospodařená za rok o V polovině srpna byla zrekonstruována kancelář SOB, také archiv byl vybaven novým nábytkem. Na vybavení byla získána dotace. o Realizace projektu Aktivně se SOBem, který je podpořen dotací z Jihočeského kraje z POV 2014 jde do finiše, podobně jako příprava malého průvodce Putování krajinou s Ladislavem Stehlíkem také s dotací Jihočeského kraje. Klidný podzim, šťastnou volbu a za dva měsíce opět na čtenou Radka Vokrojová Sekera Jiří, Kurz Jan: Rybníky na Blatensku, 1. díl - Severní Lnářsko; vydal Jan Kurz, 2014 Sekera Jiří: Böhm, růže, Blatná; vydalo Město Blatná, 2014 Červenka Vladimír: Šlechtické rody na Blatensku, 1. až 3. část; vydal Svazek obcí Blatenska, 2011 až 2013 Simandl Jiří: Milovanému kraji (kniha veršů, věnovaná zejména Blatensku, ilustrace od žáků škol z blatenského regionu); vydal Svazek obcí Blatenska, 2013 David Jaroslav: Krajem řeky Lomnice; Studio JR České Budějovice, 2013

3 Svazek obcí Blatenska - září 2014 Vzdělávání na Blatensku Jedná se o projekt, který probíhá na Blatensku již čtvrtým rokem a je opět podpořen z programu LEADER prostřednictvím Místní akční skupiny Svazku obcí Blatenska ze SZIF a EU: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Evropa investuje do venkovských oblastí. V srpnu se v Kadově uskutečnilo setkání zájemců o zdravý životní styl Umíme žít zdravě. Účastníci se dozvěděli mnoho zajímavého o eko zahradách, jejich založení, že užitková zahrada může být esteticky zajímavá, jaké druhy rostlin jsou v našich podmínkách vhodné, jakých chyb se při pěstování jedlých druhů rostlin mají zájemci vyvarovat a mnoho dalšího. Jedna z přednášek byla věnována vitariánství. Ještě v letošním roce se uskuteční: Chování správného úředníka (základy etiky, řešení konfliktů, asertivní jednání, efektivní komunikace) úterý 4. listopadu, sál SOŠ Blatná, nutno se přihlásit, pozvánka a přihláška je k dispozici na webových stránkách SOBu; Jak se píše kronika (Na pomoc začínajícím kronikářům; legislativa, jak a čím psát do kroniky, co s přílohami. Jak dopsat kroniku, když nebyla nějaký čas vedena?) úterý 25. listopadu, Hajany, nutno se přihlásit, pozvánka a přihláška je k dispozici na webových stránkách SOBu, nebo po telefonické dohodě zašleme, lektoři Mgr. Tomáš Hromádka a Mgr. Vladimír Červenka; Právo obecních samospráv v praxi první týden v prosinci 2014, určeno především nově zvoleným zastupitelům a zaměstnancům obecních/ městských úřadů, přesný termín bude upřesněn na webových stránkách SOB, lektor JUDr. Luboš Průša. Bližší informace získáte na našich webových stránkách nebo telefonicky na č nebo Radka Vokrojová 2015 SVAZEK OBCÍ BLATENSKA Již tradiční stolní kalendář SOBu 2015 v prodeji Kalendář SOBu 2015 si budete moci zakoupit v kanceláři SOBu, Na Tržišti 727, Blatná, nebo v Infocentru, J. P. Koubka 4, Blatná, nebo v Papírnictví Aleny Tomáškové, tř. J. P. Koubka, Blatná. Polovina nákladu je určena pro členské obce, bude jim předána pro jejich potřeby. V kalendáři najdete základní informace o pravidelných společenských, kulturních, sportovních a dalších akcích na Blatensku, stejně jako termíny poutí, posvícení apod. Fotografie poskytují lidé z Blatenska a zachycují život na Blatensku. Doporučená cena 70,- Kč. Zimní semestr v akademickém roce 2014 až 2015 právě začíná. Studenti VU3V budou mít přednášky v oboru Dějiny oděvní kultury 2. část. Budeme se scházet v nových prostorách Komunitního centra aktivního života v Blatné od středy 1. října, pak 15. října a 29. října, vždy od 9,00 hodin. Více informací o studiu VU3V obecně najdete na nebo zavolejte na mobil Radka Vokrojová Konzultační středisko VU3V Blatná Domov Gajdušková Ivana Domov je tam, kde je teplo i láska, i tam, kde oheň v krbu praská. Domov jsou naše krásné vzpomínky, i vroucné objetí tatínka i maminky. Domov nám dává pocit bezpečí, hádky ani sváry mu tuze nesvědčí. Domov je tam, kde to krásně voní, domů se schováme, když zlo nás honí. Domov je tam, kde svoje srdce necháme, bohužel všichni ho však šťastný nemáme. Domov je tam, kde nás hodně rádi mají, i tam kde jídlo a svou lásku nám dají. Domov je snem každého z nás, domov je místo největších krás. Domov je město, kdy my bydlíme, domov je dům, ve kterém sídlíme. Domů se všichni moc rádi vrací, děti ze škol a dospělý z prací. Domov si my chránit musíme, domovu nechat ublížit nesmíme. Domov je tam, kde to dobře známe, domov je tam, kde své blízké máme. Domov je místo naše srdci nejbližší, domov je tam, kde nás vždy vyslyší. Vzdělávání na Blatensku SOB připravuje pro obyvatele, volené zástupce obcí, zaměstnance obcí i pro zájemce z řad veřejnosti vzdělávací akce. Jednak s finanční dotací např. prostřednictvím MAS SOB z Evropské unie a národních zdrojů (viz dále), popř. z grantu Jihočeského kraje z Programu obnovy venkova nebo bez finanční dotace. Dalším druhem vzdělávaní je univerzita 3. věku (informace na jiném místě SOBáčka). Na podzim a začátek zimy jsou pro zájemce připraveny tyto akce bez finanční dotace: Aktuální problémy účtování malých obcí s lektorkou Ing. Alenou Kučerovou, sál SOŠ Blatná 11. listopadu od 8,30 h. nutno se přihlásit, pozvánka a přihláška je k dispozici na webových stránkách SOBu, Rukodělná dílna s lektorkou RNDr. Danou Koubkovou 18. listopadu, Hajany, nutno se přihlásit, pozvánka a přihláška je k dispozici na webových stránkách SOBu. Více na našich webových stránkách nebo telefonicky na č nebo Radka Vokrojová 3

4 4 Žijí s námi Pokračování ze str. 1 Pokud se člověk ptá, chce být, říkal Miroslav Horníček ve svých Hovorech. Jak se však ptát osobnosti, která již poskytla spoustu rozhovorů. Jak se ptát člověka, jehož rozhovor vyšel knižně. Ano, Hynku Bočanovi vyšla kniha, která vznikla jako rozhovor resp. rozhovory s Jakubem Wehrenbergem: Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty. Knihu si můžete vypůjčit v Městské knihovně v Blatné. V úvodu knihy najdete i věnování čtenářům. Rozhovor do SOBáčka mi zprostředkoval Petr Vích, také chalupář na Blatensku. I když prý tu ještě nechalupaří tak dlouho jako Bočanovi. Termín rozhovoru jsme několikrát měnili, posouvali a přesouvali. To už tak bývá, že. Sešli jsme se s Petrem Víchem jedno úterní odpoledne, vybaveni optimismem, růží pro paní domu, vínem pro hostitele a skleničkou na víno z bělčické sklárny. Hynek Bočan s manželkou nás přivítali, jak se na chalupáře sluší: s úsměvem na tváři, protože chalupa Moje cesta zdivočelou zemí aneb s čerty nebyly žerty. Vydala Česká televize v Edici ČT, 2012 Lidé na Blatensku Hynek Bočan dává klid a poskytuje pohodu. Růže přišla hned do vázy, sklenička z Bělčic se líbila, protože Hynek Bočan pravil: Nádhera, tak tuhle ještě nemám. Samozřejmě sklárnu v Bělčicích znám a mám spoustu jiných kousků. Víno je správně vychlazené, tak ho hned načneme, ne? Paní Jana jako důkaz, že repliky historického skla z Bělčic jsou určené k užívání, přinesla skleničky na víno pro všechny. Přípitek na zdraví. Ledy byly prolomeny. Chtěla jsem stručně představit náš SO- Báček, ale prý ho Bočanovi znají, vždyť ho také dostávají. Víte, myslela jsem, že si jen tak budeme povídat, on ten rozhovor z toho vyplyne. A tak jsem si jen tak povídali. Kdy jste přijeli poprvé na Blatensko? Kdybych netočil film Čest a sláva, neseděl bych tu. Točili jsme hlavně v Buzicích, ve tvrzi a v nejbližším okolí. Hodně jsme spolupracovali s místními lidmi, potřebovali jsme je nejen do komparsu, ale například i na pomoc při práci s dobytkem. Při natáčení jsme bydleli ve Lnářích. Líbilo se mi tu, tak jsem hledal, kde bych koupil chalupu. Film vlastně může za to, že jsem tady. Byla tady malá chaloupka k mání. A tak jsem se ocitl v jižních Čechách. Bylo to v roce 1969, v době, kdy jsem měl díky normalizaci zákaz filmové práce na pět let jako trest za filmy, které sem natočil (a taky za to, že jsem se nechoval dostatečně servilně k režimu). Za pomoci celé rodiny jsme upravili naší chaloupku k bydlení. Za těch 45 let, co tu jsme, máme spoustu dobrých známých a přátel. Zažili jsme tu i povodeň v roce 2002 a boj s jejími následky. O to víc mě těší, že v současnosti znovu Všem čtenářům přeji co nejpříjemnější zážitky při listování naší knihou. Hynek Bočan můžeme zajít do hospůdky k Bryndovým, Svazek obcí Blatenska - září 2014 Hynek Bočan v roli Pepíka Olšiny (první zleva), v károvaném saku mladý Eduard Cupák. Film Olověný chléb. (Z knihy Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty.) obvykle se tam sejdeme i s dalšími známými. Je tu příjemné prostředí a spousta předmětů, upomínek na časy minulé, má to své kouzlo. Na chalupě si člověk odpočine, i když je tu spousta práce, beru to jako rehabilitaci těla i ducha. Jezdíme sem celý rok, a když je to možné, trávíme tu s celou rodinou i Vánoce. Proč jste do láhve s vínem dal tu lžičku? Správně se tam má dát stříbrná lžička. Aby si víno zachovalo chuť a asi taky aby bublinky tak rychle nevyprchaly. Posloužit prý může i alobal. Když si dám víno v Praze, mám to k ledničce tři čtyři kroky, tady musím projít tuhle místnost (velká místnost ze staré stáje, krásně zachovaná klenba), přes chodbu do kuchyně. To je pohyb. Na zahradě také, ale tam kraluje moje žena. Musíme si připravit dřevo, starost kolem chalupy je nekončící starost. A radost. Prostě se musím hýbat a to mi dělá dobře. Velké knihy s radami pro zahrádkáře, které ležely na stole, nešlo přehlédnout. Taky mám takové. Paní Jana donesla ještě minerálku, vzala si pracovní rukavice, zahradnické nůžky a vyrazila na zahradu. Prý nemusí být u všeho. Malé věci nebudí důvěru, se říkalo. To byl takový ten obrovský kotoučový magnetofon. Kamery byly velké. Filmový materiál se hlídal, tedy jeho spotřeba. Dnes se fotí a točí vše na digitál, je to jiná práce. Digitální materiál je sice nekonečný, ale i tak se jeho spotřeba v televizi hlídá. Natočí se toho kilometry, do kin přichází spousty filmů. Ale někdy tomu chybí racio. Dělal jsem hodně pro televizi, někdo k televizní práci přistupuje hlavně proto, že je rychlá a konzumní. V podstatě je to tvorba klipová, reklamní, krátká. To pramení i z počítačových her, ty jsou klipové. Děti to zvládají a chtějí. Je otázkou, jestli je to móda, zda odezní nebo ne. Uráží mě jít do kina, kde se diváci cpou popcornem. Zvláště, když se jedná o převzatý obchodní tah producentů popcornu. To se přišli najíst nebo za kulturou? Mám rád, když se vypráví filmem příběh, jednoduchý, ve čtyřech lidech, ať už je polský, čínský, americký nebo jiný. Když se objeví na plátně, má najednou úspěch. To mi potvrzuje, že lidi takový příběh chtějí. Točil jste s mnoha slavnými herci, jak takové filmování probíhá? Jací jsou? U filmování to není o demokracii, to je diktatura. Herci to musí vědět. Protože režisér ví, co chce, jak to má být. Pak to funguje. Tvorba filmu je o ryze autoritářském přístupu. Dávám při práci s herci přednost rozumnému přístupu a spolupráci. Protože z toho může ještě vzniknout něco navíc. Třeba u komedie je to nutné, myslím to, že má herec svou parketu, svou svobodu, pak vznikne něco navíc. Kdyby do filmování všichni mluvili, tak se nedobereme konce. Jen jeden má představu a ví, jak má která postava vypadat, kde má gradovat a jak skončit. Rád například vzpomínám na spolupráci s Vladimírem Menšíkem. S ním byla spolupráce mnohokrát jednodušší, pro jeho popularitu. Mnoho lidí, už kvůli němu, dělali neskutečné věci. Menšík, který byl v pozdějším věku těžkým astmatikem, filmoval se mnou v dole to byl film Parta hic. To bude záchvat, mě varoval. Sjeli jsme

5 Svazek obcí Blatenska - září 2014 těžní klecí dolů, musel s námi i lékař. Dole v dole lékař Menšíka ošetřil a tam teprve nastal problém, protože k místu filmování to bylo ještě půl druhého kilometru. To by byla jeho smrt. Horníci pomohli tím, že přehodili fáze u motorů dopravníků, na kterých odváželi uhlí. Na pásu dopravili Menšíka až na plac. Lidi Menšíka milovali. Abychom mohli natáčet, museli jít mnozí s námi do práce i v sobotu a v neděli, protože herecká Parta Hic opravdu pracovala a uhlí bylo třeba vyvézt ze šachty. Menšík byl velký improvizátor. Každý záběr natočil nejlépe hned napoprvé. Když ji jel jednou, dvakrát, čtyřikrát, pokaždé něco přidal. Když se pak setkal s někým, se to napoprvé nedařilo, mohl vzniknout problém. To už je pak na režisérovi, aby si to ohlídal. Snažím se k hercům udržovat přátelský a lidský přístup, protože taková spolupráce může přinést něco navíc, jak už jsem říkal. Jsem pyšný například na spolupráci s Jirkou Sovákem. S ním to nebylo taky snadný, když už měl problémy s nohou. Nechtěl už pracovat. Mělo se točit na zámku, v době, kdy je tam zima, netopí se. To Sovák nevezme, říkali mi. Tak jsem chtěl, aby mu řekli, že to točím já. A Sovák na to kývnul: Jó Bočan, tak to beru. To vždycky potěší, je to odměna od takového barda. Našli jsme k sobě cestu. S Jirkou Sovákem jsme točili několikrát. Byl vždy profík, připravený. Měli jsme točit scénu s býkem, tak se před natáčením šel zeptat ošetřovatele, co a jak. Ošetřovatel mu řekl, že přivezl mladého a poněkud divokého býka, protože ten, co byl objednaný starý a klidný býk tak ten se natáčení nedožil. Sovák mi říkal: Hynku, ať se děje cokoliv, pořád toč. A se sebejistým výrazem rozehrál svou scénu. Když jsme vše natočili, Jirka byl zpocený, šel jsem za ním: Horko, co? Jirka se na mě otočil a povídá: Ne, spíš jsem se tak bál. I to je umění, zahrát scénu tak, že nikdo nepozná, že měl strach. Točil jste i se zvířaty. Říká se, že to bývá jedno z nejtěžších. Natočil jsem pro Českou televizi koprodukční seriál O zvířatech a lidech. Takže se zvířaty jsem toho opravdu zažil hodně. Orangutan je poměrně velké zvíře. Setkání před natáčením s ošetřovatelem i zvířetem je důležité. Tenkrát orangutana posadila ošetřovatelka na stůl a nás pozvala ke stolu. Jen ty, kteří s ním budou v nejbližším kontaktu. Prý si musí s nimi tzv. sednout, doslovně. Prý samice jsou lepší. A co jako bude, zeptal jsem se. Naznačí nějaký kontakt, když ne, tak spolupracovat nebude. Pak jej odvedeme a přivedeme jiného, který za pamlsek udělá všechno, řekla ošetřovatelka. Chvíli jsme na sebe koukali a on na mě natáhl pracku, jakoby mi podával ruku. Co mám dělat, šeptal jsem k ošetřovatelce. Přijměte ji, vybral si vás jako šéfa, řekla. Tak jsme si podali ruce. Ta dlaň byla tak dvakrát větší než moje, vypadala jako kožená rukavice do sněhu, ale byla nesmírně hebká jako hedvábí. Stisknutí a pohledy do očí, kdy jsme na sebe koukali. Napadlo mě, co si asi tak o nás myslí. To samé si možná říkal on - co si asi myslí! Německý herec Klaus Guth hrál doktora Součka, nosil brýle. Měly bifokální skla, která v té době nebyla ještě tak běžná. Byl na ně velmi opatrný a zdůrazňoval jejich cenu. A měl jen jedny. Brýle se krásně leskly. Tak Klaus měl s orangutanem natočit scénu, ale lesklé brýle se orangutanovi líbily. Bylo domluveno, že jednu ruku bude držet pan Srstka, hrál ošetřovatele, s druhou pomůže pravý ošetřovatel. Kamera jede a najednou se zespoda objeví od kamery další noha, která si ty brýle podává. Zapomněli jsme všichni, že pro orangutana není problém použít všechny končetiny. To jsou zázraky přírody, které také při filmování zažijete. Točili jsme s losem, v Liberci. Potřebovali jsme jednu betonovou stěnu zakrýt, zamaskovat. Natáhli jsme na ni síť. Ještě nebyly všechny obrazy s losem natočené. A co se nestalo. Los se se svým parožím do té sítě zamotal a ulomil si paroží. To samozřejmě ve scénáři nebylo. V tu chvíli se na mě podívala asistentka Zuzana Mathé a viděla, jak jsem se zlomil v pase a chytil se za žlučník. Dostal jsem žlučníkový záchvat, protože v tu chvíli jsem viděl, že je konec a jsme ztraceni. V okamžiku jsem si uvědomil, co to vše pro nás znamená. Nešlo to dotočit. Všechno je v háji. Jenomže film je film, muselo se trochu experimentovat. Udělali jsme záběry trochu jinak, aby to ulomené paroží nebylo vidět. Ale chyběly nám bližší záběry. Nakonec jsme to řešili s umělou losí hlavou. Mezi nezapomenutelné scény patří i ta s tygrem sibiřským. To je obrovské zvíře. Na normální stůl se nevešel, ve scénáři bylo, že ho budou operovat. Museli ho uspat, nejprve dostal injekci, ztlumila se světla. Za chvilku jsme se šli podívat, zda už spí. Otevřeli jsme do studia č. 5, to bylo to největší, které jsme měli k dispozici. Tygr opravdu spal a strašně chrápal. Ten zvuk byl obrovský. Budil respekt. Ošetřovatelé říkali, že se nemůže nic stát. Tygra přikurtovali, jen jednu pracku měl volnou. Přesto jsme měli plán, kdyby se něco dělo, kdo kudy bude opouštět plac. Je tam scéna, že tygr má srdeční zástavu. Petr Nárožný dával tygrovi masáž srdce. Protože je perfekcionalista, dělal to tak poctivě, že se tygr začal probírat. Zvedl tu volnou pracku. Jak byl ospalý, ten pohyb byl takový vláčný. Než packu opět položil na stůl, bylo studio prázdné. Mrknutí oka byla dlouhá doba. Nebo natáčení s krokodýlem, to bylo také zajímavé. Bylo domluveno menší zvíře, ve tři hodiny v ateliéru. Byli 4, půl páté, pět a pak se objevil zpocený ošetřovatel, na žehlicím prkně měl přivázaného krokodýla. Produkční namítal, že takhle to nejde. Jsme domluveni na čas. A čas jsou peníze. On na to: Já ho nemohl chytit. Chtěli jse nejmenšího a oni ti ostatní jej bránili, zalehli ho dospod a to nešlo. Ještě v ateliéru se nešťastníkovi třásly ruce. Měl zastupovat doktora herce při scéně ve velkém detailu, jak ruka s pinzetou něco vyndává z tlamy krokodýla. Přepokládal jsem, to udělá ten ošetřovatel. Německý herec Klaus Guth, už jsem se o něm zmiňoval, se moc do ničeho nehrnul, ale když viděl tu třesoucí se ruku ošetřovatele, tak se nabídl, že záběr s krokodýlem udělá sám. Inu, zážitků se zvířaty je mnoho. Se slony mám také příhodu. To byla také zajímavá práce. Točilo se v ZOO, ještě před otevírací dobou, kdy sloni byli na vycházce. Ošetřovatel držel to ohromný zvíře za ucho jen dvěma prsty a šli na špacír. Na scénu jsme jim nachystali pochutiny zavěšené na drátech v koších nahoře. Sloni nereagovali. Co se stalo špatně? Ošetřovatel musel odejít ze scény, protože sloni věděli, že kde jsou dráty, mají zákaz. Jen odešel, stejně jako lidi, sloni pochopili, že mohou zákaz porušit. Hned si pochutnávali na předložených laskominách. V seriálu se objevil před kamerou i Jan Potměšil, snad poprvé po nehodě, že? Ano, tu roli jsem si vymyslel pro něj. Málokdo do té doby řešil zapojení lidí se zdravotním hendikepem, myslím obecně. Řešili jsme všechny detaily stejně, jaké musí lidé na vozíku řešit v každodenním životě. Honza byl skvělý. Ale zvířata nehrála u Vás jen v seriálu O zvířatech a lidech, že. Hodně scén jsme měli i ve Zdivočelé zemi. Filmovalo se v pohraničí se stádem krav. Na ohromném pozemku, kde ty krávy byly zvyklé. Měli jsme pronajato asi dvě stě krav a mnoho koní. Kráva stála denně pět set a kůň půldruhého tisíce. A ještě jezdci. Jednou stál produkční na skále nad údolím a zasmušile se díval dolů. Co se děje, zeptal jsem se. Ale chci je spočítat, jestli nás neberou na hůl, ale to se nedá, oni se stále hejbají. Když jsme stádo odevzdali, bylo přepočítáno a 16 kusů chybělo. Získaly svobodu, ty už se nikdy nenašly, i když se na tom pozemku později vyskytovaly. Krávy jsou tak hodný zvířata a je na pováženou, jak se k nim někdy chováme. Býk už Hynek Bočan a Jiří Stránský. (Z knihy Moje cesta Zdivočelou zemí aneb S čerty nebyly žerty.) 5

6 6 nebývá tak hodný, o tom jsem mluvil - o natáčení se Sovákem. Nádherné zvíře je kůň, je pro film vlastně nepostradatelný. V jednom filmu jsme měli točit s temperamentním koněm. Přivedli koně, takového staršího, klidného, až se mi zdál apatický. Jen se řeklo kamera, on omládl, krev mu snad začala proudit rychleji. Omládl a začal se předvádět. Pravý filmový kůň. Profese režiséra mi nabídla poznat spoustu různých lidí, poznat profese, které bych jinak nepoznal. Podívat se na místa, kam bych se jinak nedostal. Jsem za to své práci vděčný. Začalo pršet, jako kdyby to byl signál k tomu, aby zazvonil telefon, Hynek Bočan se omluvil. Přišla paní Jana, povídali jsme si o chalupaření, zahrádce, ale také o dětech, rodině a cestování. To byl Jirka Stránský. Naše autorská dlouhodobá spolupráce s Jirkou Stránským je jako letité manželství. Doplňujeme se, letos oslavíme 50 let spolupráce, sešli jsme se v roce On je neskutečný optimista a já jsem skeptik. Jednou jsem mu povídal, aby s tím už přestal. On opáčil, proč to nejde. Víš Hynku, já bych to s pesimismem v lágru nepřežil. V tu chvíli jsem se zastyděl a uvědomil jsem si tu situaci. Hodně ovlivnil takřka celý můj život a snad i já jeho, alespoň v jeho třetí třetině. Teď bychom chtěli napsat komedii. Už na ní pracujeme přes dvacet let. Musíme něco psát, je to důvod, záminka, abychom se setkávali pravidelně. Také došla řeč na poslední film Piknik. Vysílala Česká televize na ČT1 v neděli 23. února Stránský s Bočanem chtěli vzdát poctu politickým vězňům. Navíc chtěli téma, jemuž se léta věnují (třeba v seriálu Zdivočelá země či filmu Bumerang), uzavřít. Devět kamarádů a jejich rodiny se chystají na víkendový výlet do přírody. Mají s sebou stany, maso na rožnění, dobrou mysl. Všechny pojí dlouholeté přátelství, které vzniklo za zvláštních, dnes už naštěstí neopakovatelných okolností. To přátelství opravdu prověřila léta. Věk našich hrdinů se pohybuje kolem osmdesátky. Ale příběh není jen o dobré pohodě a přátelském vtipkování. Nebo o napínavé záchraně zvídavého kluka, který uvízl na skále. Číhá v něm detektivní záhada, kterou je třeba na místě vyřešit. Nakonec se viník odhalí sám, ale my vidíme, že soudit se má opatrně a se znalostí všech okolností. Film přispívá k posílení paměti národa a je pozoruhodný svým opravdu hvězdným obsazením. Hynek Bočan považuje film Piknik za příběh o vině a trestu - tím pádem nadčasový. Natáčení označil za hluboký zážitek i díky hvězdnému obsazení. Účast kamarádů však vzájemnou spolupráci udělala mnohem složitější; o to těžší bylo udržet disciplínu, vysvětlil. (zdroj: webové stránky České televize a další). Jedná se o hluboce pravdivý příběh i s udavačem. Stalo se to v lágru ve vedlejším baráku. Nikdy se nepřišlo na toho, kdo udával, možná je to silný výraz, občas nahlásil. Dnes s odstupem času dovedu pochopit. Po vyčerpávajícím mučení a bití, kdy je na konci sil, tak podepíše. Opravdu hvězdné obsazení, ale o to těžší pro mě jako režiséra. Nejvíc snad, dá-li se to tak říci, při natáčení filmu s tak vážnou tématikou, nejvíc zlobili a vyrušovali Petr Nárožný s Petrem Kostkou. Bylo to takové roztomilé zlobení. Kolaborace, udavačství bylo, je a bude vždy svinstvo. Je nutno zdůraznit, že Češi jako národ na tom nejsou jinak než třeba Francouzi, Holanďané, Norové nebo jiné národy. Myslím, co se výskytu udavačů týká. Čechům chybí taková ta hrdost na to, že jsou Češi. Hrdost na to, že ví, že jsou Češi. Že kolem nás jsou skvělí lidé, že víme, kdo je kdo. Že k nim patří. Češi se vidí strašně černě. Co právě čtete? Hynek Bočan vstal a došel k polici za sebou, kde měl navrchu knihu od Dimitrije Slonima Jak jsem přišel do Blatné. A druhou knihu o politických vězních. Ta prý není na čtení, ale ke studiu. O povaze Čechů, o filmových příhodách, o příhodách mimo kameru nebo o Jiřím Stránském bychom si mohli povídat hodně dlouho, ale to by bylo na další samostatný rozhovor, možná na celou knížku. Tak příště. Zaznamenali Petr Vích a Radka Vokrojová. Žijí s námi Svazek obcí Blatenska - září 2014 Lidé na Blatensku Edita Adlerová Pokračování ze str. 1 Mně se v životě děje hodně věcí tak nějak jako, nechci říct náhodou, protože já na náhody moc nevěřím, ale zkrátka shodou okolností, řekněme, protože paní profesorka zpěvu mě vzala, abych viděla, jak vypadá takový konkurz v opeře se staršími spolužáky, kteří už si dělali nárok na nějaké to umístění, že, a já jsem jako jediná nakonec opravdu dostala roli, protože já jsem tam seděla tak v koutě a pan šéf Chaloupka, tehdejší šéf plzeňské opery, když už jsem tam byla, tak mi říkal, tak pojď, tak mi něco zazpívat, tak jsem tam střihla tu Carmen, kterou jsem se zrovna naučila, že, a on mi právě říkal, no tak dobře no a co takhle, kdyby sis to zazpívala tady u nás za 3 měsíce na jevišti celou roli, a já jistě, samozřejmě, vždyť už umím jednu árii, že jo. (Přepis části rozhovoru s Janem Rosákem z března 2014, pořad Tandem, Český rozhlas.) To ani nejde než se na Vaši Carmen zeptat. Náš rozhovor snad ani nemůže začít jinak. Jaký je Váš vztah ke Carmen? To bylo opravdu velké štěstí a skutečně příznivá shoda okolností. Mládí a zdravé sebevědomí, vždyť jsem uměla jen jednu árii a klidně jsem řekla, že si tu Carmen naučím celou a střihnu si ji v divadle. Nejen, že jsem se musela naučit celou operu, naštěstí v češtině, ale také pohyb na jevišti. Paní profesorky zpěvu i pohybové průpravy mi hodně pomohly. Nikdy před tím jsem nevystupovala ve velkém divadle v celovečerním programu, na jevišti velkého divadla. A hned hlavní role. Proti mně silná, oslňující světla, nic jsem neviděla, vlastně viděla jen černou díru. Prý na mě uzavírali sázky, zda to dozpívám. Tehdy byla pro mě Carmen výzva. Zkoušela jsem v Pardubicích, v Plzni na jevišti jen párkrát před vlastním představením. Byl to křest ohněm. Mladická drzost mi ale pomohla. Brala jsem Carmen jako drzou holku s nenaplněnou láskou. Jak ji poznávám blíže a blíže, beru ji jako ženu s ne právě šťastným osudem. Člověk zraje, i já. Postupně v ní odkrývám další dimenze a nacházím v ní něco dalšího. Mám ji pořád velmi ráda. Hodně dlouho jsem nosila v hlavě nápad na koncertní vystoupení s Carmen, mělo to být na jednu sezónu. Podařilo se, vystupuji v pořadu s názvem Španělský večer s Carmen. Vystupujeme s ním již více než tři roky. Je určen pro milovníky španělské hudby, která má v sobě hodně temperamentu a přináší rytmy slavného a charakteristického tance flamenco. Komponovaný program je tvořen pěveckými a tanečními vstupy, kde se objevují nejslavnější hudební kusy se španělskou tématikou např. písně Federica Garcíi Lorcy a Manuella de Fally. Samozřejmě v něm zpívám Bizetovu Carmen, atmosféru a španělský temperament předvádí flamencová tanečnice běloruského původu Lola Karpenka, která mistrně předvádí ty nejkrásnější tance v kouzelných kostýmech. Kytarových partů se ujal skvělý kytarista Miroslav Žára, žák Štěpána Raka. Dokonalý hudební zážitek obohatí precizní housle Anny Štěpánové a nemůže chybět ani perkusní nástroj cajón, který neodmyslitelně patří k tomuto stylu, Juraje Papi Garaje.

7 Svazek obcí Blatenska - září 2014 Když jsem se dívala na Vaše webové stránky, nabízíte především koncerty. Na Blatensku jste nedávno vystoupila v kostele Nejsvětější Trojice ve Lnářích o lnářské pouti s programem Ave Maria. Na klávesy Vás doprovázela Marcela Šestáková, která pochází z Blatné. Mluvené slovo přednesla Valérie Zawadská. Vy tedy nejste stálou členkou některého z divadel? Ne, jsem na volné noze. Divadlo není moje parketa. Ráda si vybírám, co budu dělat, sama. Je to úžasné, svobodné, dělat to, co se Vám líbí. Sama si vybírám, jakým projektům se budu věnovat. Samozřejmě je to i velmi náročné. Jsem svou vlastní paní, ale nedělám vše úplně sama. Spolupracuji s Mgr. Ivou Klusalovou z Příbrami, rozumíme si. Naše vztahy jsou profesionální, korektní, založené na vzájemné důvěře. Její agentura má celorepublikové působení, vlastně působí i v zahraničí. Na internetu jsem si našla, že jste byla hostem Jana Krause v jeho pořadu. Jaké to bylo setkání? Jan Kraus je velmi sympatický, charismatický člověk. Mám ráda živé rozhovory, mám ráda, když cítím odezvu v publiku. Bylo to velmi příjemné natáčení, bavilo mě to. S ním je to takový malý slovní souboj na intelektuální úrovni. On pozná, když je člověk nervózní, nesvůj. Umí toho využít a bavit publikum i sám sebe. Mně se jeho pořad líbí. To jsem se také chtěla zeptat, kde všude vystupujete. A k vystupování v zahraničí patří i znalost jazyků. Samozřejmě. Dnes se většina oper musí nastudovat v originále. Několik let již vystupuji ve Francii, mám k ní velmi vřelý vztah a vlastně už přes 5 let tam jezdím zpívat, zůstávám ve Francii měsíc v období listopad a prosinec. Míváme tam koncerty duchovních písní, samozřejmě velmi oblíbené jsou koledy. Začalo to mým angažmá v Le Grand Théâtre du Puy du Fou, kde jsem zpívala jako sólistka v takové velké show a moc se mi tam začalo líbit, takže jsem v podstatě tam našla nové přátele, našla jsem tam i paní manažerku, která se mi teď stará o další koncerty. V podstatě, řekněme, čtyřikrát do roka tam vždycky jedu zpívat. Na hodiny francouzštiny chodím k paní Marii Bílkové. Učit se musím pořád. A pro úplnost musím uvést, že Edita Adlerová koncertuje v různých zemích, její interpretaci mnohých hudebních děl slyšeli posluchači ještě v dalších zemích v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Řecku, Polsku, Slovensku, Rumunsku, Lotyšsku, Moldávii, Španělsku, Maroku, Egyptě a Spojených Arabských Emirátech. Chystá se na vystoupení v Polsku, Gruzii a opět ve Francii. Lidé, co mají hudební sluch, se prý jazyky učí mnohem snáze. Je to pravda? No, asi jo. Poprvé jsem v cizině zpívala, měla jsem naučený text árií, ale nedomluvila bych se. Už je to lepší, ale opravdu se pořád musím učit. Vždy piluji výslovnost. Je to úcta jak k autorovi díla, tak i k hostitelům a divákům. Nechci nic zanedbat. Hudební stránku studuji samozřejmě taky, profesorka mé pěvecké techniky se jmenuje Irina Kondratěnko. Pro zpěváka je to vždy náročné vystupování v kostele, kde je velmi studený vzduch. S koncertem Ave Maria jezdím od jara do podzimu a vystupuji v kostelích, v zimě mám raději koncertní síně. Vedle francouzštiny musím ovládat angličtinu. Bez ní si při mezinárodní spolupráci člověk neobejde. Vystupovala jsem např. ve Švédsku. Naučila jsem se některé árie ve Švédštině, výslovnost jsem konzultovala na švédské ambasádě. Koncert musí být pro posluchače perfektní, žádný paskvil. Nyní studuji George Gershwina, projekt se jmenuje Modrý samet s Georgem Gershwinem. Předpremiéru máme 31. října od 19,30 hodin v Nepomuku, premiéru 11. listopadu v Plzni. Manažerkou je Iva Klusalová, na akordeon mě doprovází Petr Vacek, má také sólové kusy. Projekt je realizován po záštitou J. E. Jana Sechtera, velvyslance ČR v Rakousku, hejtmanů Plzeňského, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, dále pod záštitou Ministerstva kultury. Ráda bych všechny čtenáře pozvala na některý z připravovaných koncertů. Porgy a Bess? Máte na programu také Rapsodii v modrém nebo Summertime? To jsou přeci lahůdky? Ano, jsou. Těším se, je to jiný žánr. Ale jak už jsem říkala. Vybírám si projekty, které chci dělat, protože se mi líbí. Gershwinova hudba mě oslovila, Modrý samet s Gergem Gershwinem se snad bude líbit i posluchačům. Vedle Vašich koncertů ale máte ještě další aktivity. Co o nich prozradíte? Představte nám svůj nový projekt. Chtěla bych představit svůj nový projekt s názvem Female beauty, je zaměřen na podporu přirozeného a jedinečného spojení ženské podnikavosti a intuice. Projekt obsahuje několik základní okruhů, ze kterých je možné sestavit program pro volnočasové aktivity zaměstnaných žen příjemný způsobem. Nabízí jak pasivní relaxaci, tak přísun zajímavých informací z různých oblastí života. Výběr je samozřejmě závislý na představě objednavatele a na cílové skupině žen. Důležité je vědět, o jaká setkání se jedná, na co je kladen důraz. Zda se má jedna to odpočinek či spíše o poznávání nových zajímavých skutečností. Záleží mj. na tom, z jakého oboru ženy jsou a co preferují, zda kosmetiku nebo setkání se zajímavou osobností. Možností je mnoho, lze je samozřejmě různě kombinovat. Je dobré předem vědět, zda půjde o odpolední nebo večerní program či celý víkend. Speciální a podstatná je nabídka široké palety hudebních programů. Jako doplňková i jako produkce. Je toho hodně, co mohu nabídnout. Nedávno jsem organizovala Francouzské vaření s DD, tedy s Dagmar Derré. V Plzni pak jednodenní akci pro konzultační společnost, kde kromě jiného byla pro účastnice k dispozici vizážistka. Opět se jedná o projekty, které mě baví. Vybírám si, co budu dělat. To je ta svoboda. S novým projektem souvisí i Flamenco kurzy v Blatné, že? Ano, je to takový okamžitý nápad pro setkání žen, které se chtějí ponořit do nádherného světa španělského tance pod vedením kvalitní profesionální tanečnice, která je sama umělecky aktivní a také vede svou vlastní flamencovou školu v Praze. Cílem není perfektní zvládnutí všech prvků, což ani za tak krátkou dobu nelze, ale sejít se v příjemném prostředí s podobně naladěnými ženami, které se chtějí cítit krásné a obdivované. Tento tanec podporuje uvědomění držení těla i sílu ženskosti. Je dobré si udělat čas a prožít si pocity, které ženám pomohou v dalším životě. V neposlední řadě je to druh kultivovaného pohybu, takže je vlastně tento program koncipován jako aktivně strávený čas nejen fyzicky, ale i psychicky. Vhodné pro všechny ženy bez rozdílu věku i pro úplné začátečnice. Lektorkou nemůže být nikdo jiný než Lola Karpenka, kurzy se budou konat v novém Komunitním centru v Blatné ve dnech 8. a 9. listopadu 2014, je to sobota a neděle, celkem 8 hodin tance. Přijďte. Vzkaz pro Vás od Loly: Flamenco nemá omezení, tančit můžete začít v každém věku. Nejen, že nepotřebujete partnera, ale ani není potřeba velká fyzická kondice (pokud se mu chcete věnovat pouze zájmově). Nezáleží na tom, jestli jste zručný tanečník nebo úplný začátečník, přijďte a objevte tajemnou duši flamenca, která se určitě bude podílet na odhalení vašeho vlastního skrytého já. Kurz Flamenco s Lolou Karpenka (cena kurzu je Kč; obědy 200 Kč - sobota a neděle; případný nocleh pro přespolní za 550 Kč se snídaní a parkingem). Pro přihlášku si napište přímo paní Editě Adlerové na E- -mail: edita.adlerova@seznam.cz Další informace najdete na webových stránkách com/#/home?i=899 nebo nebo Foto z archivu Edity Adlerové Děkuji za rozhovor Radka Vokrojová 7

8 8 Vlastivědná vycházka Za Ladislavem Stehlíkem Básník, spisovatel a malíř Ladislav Stehlík ( ) právem náleží do pomyslného pantheonu osobností Blatenska. Poznat blíže Stehlíkovo rodiště a jeho okolí se rozhodl Klub přátel Blatenska, když v neděli 7. září uspořádal vlastivědnou vycházku do Bělčic a Újezdce. Dominantu Bělčic představuje děkanský kostel sv. Petra a Pavla s neogotickou zvonicí. Tam také zhruba desítka účastníků z řad členů Klubu i nečlenů započala své putování po pamětihodnostech městečka. Bělčický kostel je jedinečný dochovanými románskými prvky a především pozdně gotickou sklípkovou klenbou lodi, která se v našem regionu objevuje již jen v Blatné. V kostele se rovněž nachází několik náhrobníků příslušníků rytířského rodu Běšínů z Běšin, kteří Bělčicům vládli plná dvě století ( ) a vymohli jim povýšení na městečko a právo používat znak (1556), v němž se objevily zkřížené klíče a meč atributy patronů kostela sv. Petra a Pavla. Na přilehlém hřbitově jsme se zastavili u hrobu Ladislava Stehlíka. O dějinách městečka, jeho dalších památkách a osobnostech jsme pohovořili na náměstí nesoucím jméno jedné z nich učitele, hudebníka, botanika a mykologa Jindřicha Kučery ( ). Paní Alena Svozilová, znalkyně bělčické historie, která nás doprovázela, připomněla další zajímavosti. Společně jsme pak vyrazili k nové bělčické tvrzi přestavěné na sokolovnu a odtud pěšinou s výhledem na kapličku sv. Vojtěcha k rodnému domu Ladislava Stehlíka. Zde nás přivítala průvodkyně paní Marie Benešová a osoba nejpovolanější paní Blanka Stehlíková, historička umění, která nám přiblížila osobnost a dílo svého otce, o jehož odkaz pečuje. Naše další kroky směřovaly na vyhlídku pod Slepičí horou, odkud jsme měli krajinu Bělčicka jako na dlani. Viděli jsme vrch Budín, na němž se nachází pozůstatky keltského obětiště, a pod nímž tábořilo počátkem října 1620 stavovské vojsko pod vedením Kristiána z Anhaltu, které zde osobně navštívil zimní král Friedrich Falcký. Šlo o jedinou jeho doloženou návštěvu u vojska vůbec. Tehdy ale nejspíše ještě netušil, že o měsíc později bude prchat z Pražského hradu poté, co obdrží zprávu o vítězství habsburských zbraní na Bílé hoře. Dále jsme si připomněli zaniklé hutě a mlýn u Velkého bělčického rybníka, pověst o rybníku Zlatohlavu, Netušilů mlýn i ves Záhrobí, jež se ukrývala za horizontem, a prozrazovaly ji jen hřebeny střech místních stavení. Prohlédli jsme si také terénní pozůstatky někdejšího bělčického hrádku, jehož zdi byly definitivně rozebrány na stavební materiál po požáru Bělčic roku Poté již přišla na řadu poslední zastávka našeho putování kostel sv. Voršily v Újezdci stavba výjimečná svým zasvěcením i architekturou, která kombinuje prvky románského a gotického slohu. V interiéru se nachází zajímavé varhany z roku 1736 zhotovené původně pro kostel v Drahoňově Újezdě na Rokycansku a zakoupené pro újezdecký Marie Benešová, PhDr. Blanka Stehlíková a starosta Bělčic Josef Zeman při prohlídce rodného domku L. Stehlíka (foto autor příspěvku) kostel roku 1851 místním mlynářem Janem Netušilem. Počasí se vydařilo. Bohu dík. A nejen jemu, také všem, kteří přispěli svým dílem k uskutečnění a zdárnému naplnění programu vycházky. I těm bych zde chtěl vyslovit své poděkování, jmenovitě PhDr. Blance Stehlíkové Csc. a paní Aleně Svozilové za zasvěcený výklad, římskokatolické farnosti Březnice a paní Marii Křivkové za zpřístupnění bělčického kostela, panu Josefu Zemanovi, starostovi Bělčic za organizační pomoc a zpřístupnění kostela v Újezdci a v neposlední řadě i účastníkům vycházky z řad místních za zajímavé doplňující informace. Tak zase někdy příště na cestě krajinou Blatenska. Vladimír Červenka Z historických pramenů Svazek obcí Blatenska - září 2014 Obraz Ladislava Stehlíka v jeho rodném domku v Bělčicích (foto autor příspěvku) Psáno do kamene historické nápisy na Blatensku Deska s odpustkovým privilegiem papeže Benedikta XIV. v blatenském kostele (foto autor příspěvku) Na měsíc srpen připadá v církevním kalendáři hned několik významných svátků. Jedním je svátek Nanebevzetí Panny Marie, jenž se slaví 15. srpna. V našem regionu nese toto zasvěcení děkanský kostel v Blatné. A právě zde se nachází zajímavý, s patrociniem kostela úzce související nápis, který bych vám chtěl tentokrát představit. Je vyryt do desky z červeného mramoru připevněné na jižní stěně kněžiště, zdobené po obvodu rokaji a volutami a nesoucí v dolní části ještě alianční (manželský) znak serényiovsko-waldsteinský pod společnou korunou. Text 23řádkového nápisu provedeného humanistickou polokurzívou obsahuje odpustkové privilegium papeže Benedikta XIV. udělené blatenskému kostelu poté, co hraběnka Marie Alžběta Serényiová z Waldsteinu podnikla v letech jeho rozsáhlou rekonstrukci spojenou s pořízením nového rokokového mobiliáře. Nápis je zajímavý hned z několika důvodů. Kromě samotného privilegia zahrnuje i signaturu tvůrce nápisové desky. Tím byl Ferdinand Ublacker z Prahy (* 1722, po roce 1781), řezbář a sochař, který se podílel na výrobě nového mobiliáře děkanského kostela a posléze i filiálního kostela sv. Jana Křtitele v Paštikách. Další zajímavost představuje to, že text nápisu je rozvržen tak, jako by šlo o přesnou kopii listiny, na níž bylo papežské privilegium napsáno. Vlevo dole je dokonce kruhové pole se znakem kuriálního kardinála Portocarrera (celým jménem Joaquína Fernándeze de Portocarrero) představující jeho pečeť k listině přitištěnou. Dále zveřejňovací doložka generálního vikáře pražské arcidiecéze Antonína Vokouna s vyznače-

9 Svazek obcí Blatenska - září 2014 ním místa k otištění jeho pečeti (locus sigilli = místo pro pečeť) a v neposlední řadě ještě jméno kancelářského asistenta Ludegera, který zřejmě listinu psal. Pragens(e) Decretum. / Cum sicut humillimē expone- /batur comes Josephus Sereni, dum vive- / ret Ecclesiam Assumptionis B(eatissi) m(a)e Virginis Marie / Parochialem Decanalem in oppido Blattna Pragens(is) Diecesis / de sui, sueque Familie Jure Patronatus possideret ac Elisabetha nata Comitissa de Waldstein / ejusdem Josephi olim d(omina) uxor, ac nunc vidua superstes eandem Ecclesiam propriis Sum- / ptibus reparaverit, tredecim nova Altaria in ea erexerit, Sacrisque paramentis / et pretiosis ornamentis etiam argenteis donaverit, Ideo S(anctis)s(i)mus D(omi)nus noster / Benedictus P(apa) P(ontifex) XIV., supplicationibus predicte Elisabethe nomine porrectis / benigne inclinatus, dum modo de expositis coram Ordinario constiterit, ut / quando cunque Sacerdos aliquis Saecularis, vel Regularis missam pro anima / ejusdem Elisabethe cum e vivis decesserit, et cujus cunque (Chri)sti fidelis de / utriusque Familia, que Deo in charitate conjuncta ab hac luce migraverit ad / Altare Assumptionis Beate Marie virginis Imm(acula) te in pr(edict)a Eccl(es)ia situm / celebrabit anima ipsa de Thesauro Ecclesie per modum Suffragii indul- / gentiam consequatur, ita ut D(omi)ni n(ost)ri Jesu (Chri)sti, ac B(eatissi)me virginis Marie / Sanctorumque omnium meritis sibi, suffragantibus a purgatorii / penis liberetur, benigne concessit, atque indulsit, non obstant in contra- / rium facientibus quibuscunque presenti in perpetuum valituro, / voluitque Sanctitas Sua hanc gratiam absque ulla Brevis / expeditione suffragari, lapideoque monumento inscribi, / Datum Rome die XXV. Novembris Anno MDCCXLVII Fr. S. Card. Portocarrero L. S. Publicetur Ant(onius) Wokaun Vic(arius) g(ene)r(a)lis et off(icia)lis Franc(iscus) Ant(onius) Ludeger Assi(stens) pro cancell(aria) Ferdinand Ublaker Pilthauer P(r)ager Fecit Překlad: Pražský dekret. Když, jak bylo co nejpokorněji vyloženo, získal hrabě Josef Serényi za svého života pod patronát svůj a své rodiny děkanský a farní kostel Nanebevzetí Nejblahoslavenější Panny Marie v městečku Blatné v pražské diecézi a Alžběta, rozená hraběnka z Waldsteinu, téhož Josefa paní manželka a nyní pozůstalá vdova týž kostel na vlastní náklad opravila, zřídila v něm třináct nových oltářů a obdarovala jej paramenty a drahocennými ozdobami i stříbrnými, náš nejsvětější pán, papež Benedikt XIV., příznivě nakloněn prosbám vzneseným jménem řečené Alžběty, informoval se o tom u ordináře a laskavě svolil, aby když bude jakýkoli kněz, ať světský či řeholní sloužit u oltáře Nanebevzetí Neposkvrněné Panny Marie v uvedeném kostele mši za duši téže Alžběty, až by zemřela, a kohokoli z obou těch rodin spojených s Bohem křesťanskou láskou, kdož by vykročil z tohoto světa, pak aby ona duše získala prostřednictvím modlitby odpustek a aby tak byla zásluhami našeho Pána Ježíše Krista, Nejblahoslavenější Panny Marie a všech svatých osvobozena od trestů v očistci, aniž by cokoli bránilo tomu, aby to platilo navěky. Chtěla pak také Jeho Svatost, aby toto privilegium vstoupilo v platnost bez vystavení breve a aby bylo vytesáno do kamenného památníku. Dáno v Římě dne 25. listopadu Fr. S. kardinál Portocarrero Locus sigilli; ať je zveřejněno. Antonín Vokoun, generální vikář a oficiál. František Antonín Ludeger, kancelářský asistent. Zhotovil Ferdinand Ublaker, pražský sochař. Poznámka k přepisu: lomítko označuje konec řádku na originálním nosiči nápisu, v kulatých závorkách jsou rozvedeny zkratky. Vladimír Červenka Drobné sakrální stavby 9 Škvořetická kaple Panny Marie Bolestné bdí nad dobrými křesťany již 130 let. V jejím sousedství se prý nacházela studánka se zázračnou vodou. Ten, kdo jede z obce Škvořetice do nedalekých Buzic, nemůže minout pohledem na jejím konci po pravé straně u můstku nad potokem majestátnou a ušlechtilou stavbu s fasádou oranžové barvy. Jde o kapli Panny Marie Bolestné. A právě u ní zjišťujeme při pohledu na letopočet v čele božího stánku, že chrání malebnou obec a její obyvatele již sto třicet let. Ano, stalo se přesně 11. května 1884, že byl na zmíněném místě položen základní kámen vznešené stavby, zaslíbené Bohu. Jak to všechno ale tenkrát vlastně probíhalo? Ještě před tím, než tato významná církevní památka spatřila světlo světa, na stejném prostranství kolem roku 1680 jistá zbožná žena nechala při malé studánce s údajně zázračnou vodou postavit sošku Panny Marie Bolestné na dubový sloup. Nenápadný plácek se záhy stal poutním místem, ke kterému mířili lidé nejen z mateřské obce, ale i dalekého okolí. Soška stála bez ochrany několik let volně na slunci a dešti, než se škvořetičtí sedláci rozhodli ji obehnat malou kapličkou. Ze dřeva zhotovili přístřešek ve tvaru kříže, střechu pobili šindeli a prostředek, kde byla soška vystavěna, zabezpečili železnými mřížemi. Posléze majitel blatenského a škvořetického panství hrabě Josef Serényi, sám velký ctitel této světice, přijal na doporučení píseckého děkana jako strážce a ochránce poutního místa jistého Josefa Majera, pro kterého byla vystavěna v sousedství kapličky dřevěná chalupa o dvou místnostech. Hrabě Josef Serenyi se rovněž všemožně snažil o to, aby mu církevními hodnostáři bylo dovoleno stávající kapli zvelebit a postavit zde důstojný kostelík. Poukazoval přitom na četná uzdravení poutníků, kteří trpíc chorobami nebo tělesnými újmami se na poutní místo za Škvořeticemi vypravili. Tato žádost však byla odpovědnými místy zamítnuta s tím, že nebyla potvrzena pravdivost tvrzení o zázračných schopnostech sošky nebo vody ve studánce. Hrabě tedy uposlechl nařízení a nechal toto dílo z lipového dřeva o velikosti asi dvou loktů / 120 cm / přenést do kostelíku na Křesovci v Pacelicích a kostelík z výtěžku četných darů opravit. Také strážce sošky Josef Majer, zvaný poustevník, byl přestěhován do nevelkého domku pod Křesovcem. Následně začalo docházet ke sporům. Hrabě Serényi usiloval o to, aby Křesovec a Pacelice byly vyjmuty ze správy sedlické fary a byly přiděleny pod patronát fary blatenské. Sedlický farář Beck se tomu silně bránil a tak se rozhodli blatenští občané vzít spravedlnost do vlastních rukou a do kostelíka na Křesovci se vloupali, aby odcizili jak sošku Panny Marie Bolestné, tak jiné cennosti. To se jim podařilo, ovšem za cenu, že k sošce museli nechat přidělat nové nohy, neboť ty původní zůstalypřibité silnými skobamivězet ve zdi kostelíka na Křesovci. Kostelík na Křesovci ovšem zůstal pod správou sedlické fary až

10 10 do roku 1753, kdy na základě prosby hraběnky Alžběty Serenyiové pražská konzistoř konečně přidělila tuto stavbu k Blatné. I když škvořetická kaplička přišla o svou zázračnou sošku, procesí k ní v hojné míře pokračovaly dál. Jako malý chlapec sem chodíval se svou maminkou z Mirotic i Mikoláš Aleš a později na tyto cesty vzpomínal s velkým potěšením. Mimoto zde nechal hrabě Serényi postavit jako náhradu novou sochu Panny Marie. Se stavbou velké škvořetické kaple bylo započato v dubnu Jako zedníci jsou v dochovaných materiálech vzpomínáni Josef Mrázek, Josef Vachuta, František Kuřák, Isidor Hanzlík, František Kopáček, Václav Chaloupka, Josef Mlíčko, Jan Prýmas, Václav Jindra, František Vohryzka a Václav Novotný. Vedoucím stavby byl Josef Mrázek. Stavbu jako takovou řídil František Jirkův, hlavního dozoru se ujal sedlický stavitel Antonín Procházka. Přívoz základního kamene, který při lidové slavnosti posvětil sedlický farář Václav Kašpárek, zajistil rolník František Šouník z Pacelic. Na celou stavbu padlo plných 250 fůr kamene. Škvořetičtí občané projevili během celé stavby velkou obětavost a solidaritu. Stejně tak se zachovalo i mnoho obcí, které poskytly na velkou stavební akci finanční dary. Podle dobových záznamů kupříkladu Bořice věnovaly třináct zlatých, městečko Mirotice čtyřicet zlatých, obec Mužetice dvacet šest zlatých, obec Lom dvacet pět zlatých, město Blatná jedenatřicet zlatých aj. Jan Běle věnoval do vybavení kaple roku 1904 harmonium. Sbírky, které se sešly z 59 obcí v okolí i z jiných farností, vynesly na 800 zlatých. Dary, které přinášeli kapli vděční poutníci, již roku 1880 činily 812 zlatých. Roku 1881 se zásluhou pokrokového blatenského děkana Josefa Pekárka vrátila do Škvořetic z blatenského kostela původní zázračná socha Panny Marie Bolestné. Roku 1905 byla na náklad škvořetické obce nová kaple vymalována pražským malířem Čeňkem Gottliebem a nadále průběžně udržována. I za komunistického režimu byla církevním památkám ve Škvořeticích věnována velká pozornost. Při 100. výročí vybudování škvořetické kaple v roce 1984 se tato památka dočkala generální rekonstrukce, na kterou poskytl tehdejší ONV Strakonice částku korun. To byly v té době značné prostředky. Zatím poslední rekonstrukce proběhla v roce Kaple Panny Marie Bolestné se tyčí nad Škvořeticemi jako maják a symbolizuje, že dokud tu bude ona a bude o ni pečováno, bude ve Škvořeticích dobře. Vladimír Šavrda Svazek obcí Blatenska - září 2014 Pohlednice Záboří roku 1904 Seznam poštmistrů a vedoucích pošty (uvedeny údaje pouze prokazatelně doložené): Marie Valentová pan Pinc Antonín Hrubý Jaroslava Čadová Marie Vadlejchová 1984 současnost Marie Kůrková Text Jitka Říhová Fotodokumentace z archivu Romana Říhy více na Bude vás zajímat V Záboří si připomínáme 110. výročí založení poštovního úřadu Poštovní úřad v Záboří byl zřízen za Rakouska-Uherska dne 1. září Již v tu dobu bylo poště v Záboří přiděleno poštovní směrovací číslo, tj. PSČ , které se užívá po celých 110 let její existence. Přestála časy nelehké, dvě války i hospodářské krize, a jistě všichni věříme, že ve své činnosti coby pobočka České pošty a.s. bude pokračovat nadále i nyní, kdy se pošty na malých obcích zavírají. Pohlednice z Blatenska ze sbírky p. Zdeňka Sedláka, Starožitnosti zastavárna, Spálená 404, Blatná ; Jedno z prvních razítek pošty Záboří z roku 1905 Blatná, Böhmova vila, pohlednice z roku 1910

11 Svazek obcí Blatenska - září Blatná, dnešní tř. J. P. Koubka, podoba z roku 1908 Drahenický Málkov, foto z roku 1924 Drahenický Málkov, foto z roku 1924 Škvořetice, foto z roku 1920 Uzenice, foto pořízeno kolem roku 1930 Bude vás zajímat Motýlí šupinky Křídla motýlí, tak to je dnes opravdu velké téma. Nejen pro básníky, ale také pro každého z nás. Pamatujete na čas her a malin nezralých, na dětství? Skoro každé dítě drželo alespoň jednou v dlaních neopatrného motýla, který se nechal chytit při poletování po rozkvetlé letní louce. Každý z nás byl dítětem Po motýlovi, v dobré víře vypuštěném do oblak s přáním: Tak si leť (motýl ve skutečnosti odletěl sice třepotavě, ale s obtížemi - aby ne, pomačkání tak křehkého tvora jako je motýl, byť s dobrým dětským úmyslem zadržet na chvíli u sebe tu krásu, tomuto tvorečku opravdu nesvědčí ) zbyl na dlani pel křídel motýlích. Trochu jemných třpytivých šupinek z motýlích křídel. A o ty šupinky nám teď jde. Díky makrofotografům nebo elektronovým mikroskopikům dnes každý z nás viděl v novinách, časopise nebo v televizi detailní obraz motýlího křídla. A na jeho povrchu šupinky naskládané jako tašky na střeše (a zase tu máme tu podobnost mezi lidským dílem a stejným principem použitým už dávno před člověkem Matkou přírodou; ostatně už jsem to zmínil minule, když jsem mluvil o pavoučím vláknu). Ovšem pohled na detail povrchu takové šupinky, který nám elektronový mikroskop dokáže nabídnout, je úchvatný. Podélná silnější žebra pospojovaná početnými jemnými žebry příčnými. Na jejich povrchu - a to už musí být zvětšení silnější, několik desítek tisíc - jemné struktury zvláštních tvarů. A když to celé zvětšíme ještě víc, tak si všimneme dalších detailů, rýh a záhybů. Právě na těchto strukturách vznikají ony krásné kovové barvy některých druhů motýlů. A všechny další barvy (a těch je opravdu široká paleta) jsou kombinací lomu světla na mikrostrukturách šupinek na jejich povrchu (ale i uvnitř) a pigmentů (a další látek) v šupinkách obsažených. Šupinky motýlů byly podrobeny důkladnému studiu v mnoha laboratořích a staly se tak předmětem mnoha výzkumných projektů. Nad tím by mohl laik kroutit hlavou. Čím se to ti vědci také zabývají? Nemohli by raději studovat něco rozumnějšího, co nám lidem přinese užitek? A tady se dostáváme k jednomu ze základních fenomenů spojených s vědou a výzkumem. Co zkoumat? Jen pro člověka užitečné věci? To by bylo příliš zúžené. Věda je komplexní systém získávání informací o světě kolem nás. Aplikovaný výzkum řeší právě ty oblasti, jejichž výsledky jsou přímo využitelné pro naše, tedy lidské potřeby. Ale je tu ještě mohutný výzkum základní. Ten studuje všechny oblasti, které existují. Užitečnost výzkumu tu není hlavním kritériem. Tím je doplňování mozaiky vědomostí o našem světě. To, co se dnes může jevit jako nedůležitým, zbytečným, nepotřebným, může být zítra naopak velmi užitečným. Protože právě

12 12 Svazek obcí Blatenska - září 2014 základní výzkum objevuje nové skutečnosti, o kterých jsme ještě včera neměli ani potuchy. A některé mohou převratně zasáhnout do naší existence. A teď se může někdo z vás zeptat: Prosím vás, a jak s tímhle souvisí motýlí šupinky? Copak z těch může být nějaký užitek? Představte si, že může. Právě základní výzkum posledních let přinesl v této oblasti mnohé výsledky, které už jsou a především ještě budou skvěle využitelné pro člověka. A to i v takových oblastech, které by nás možná nenapadly. Na principu znalostí podstaty barev motýlích křídel vznikají nové typy látek s novými vlastnostmi a s krásnými barvami, ne nepodobnými právě těm na motýlích křídlech. A znalosti motýlích šupinek přispěly i k vytvoření látek s ochrannými vlastnostmi (proti vysokým teplotám). Ale nejen to. Díky těmto zdánlivě nevýznamným výzkumům tu máme nové hybridní materiály (nanobiokompozity), využitelné ve speciálních elektronických zařízeních (například vysoce citlivé světelné senzory). Přispěly i ke konstrukci nových typů baterií. Výzkum této problematiky není ještě ukončen. Ruku v ruce s tímto faktem jde i pokračující konstrukce nových typů materiálů a zařízení vzniklých na základě výsledků základního výzkumu. Výzkumu křídel motýlích. Doc. RNDr. František Weyda, CSc. weydafk@seznam.cz 4. září 2014 Pozvánka na Festival ptactva 2014 do Tchořovic Vycházka s pozorováním ptáků Festival ptactva 2014 bude tradičně také na Blatensku a to v neděli 5. října 2014 u Tchořovic. Sraz bude v neděli v 9:00 hodin na železniční zastávce ve Tchořovicích u Blatné. Z Blatné je možné přijet na kole, autem či přijít pěšky (pěkná trasa vede přes Řečici kolem Hajanského rybníka). Kdo se mailem předem nahlásí a přijede do Tchořovic do 6:52 (čas příjezdu vlaku od Blatné), může se zúčastnit už začátku doprovodné kroužkovací akce. Zhlédnout ukázku kroužkování budou ale moci všichni účastníci. Vycházka povede k rybníkům v okolí Tchořovic (upřesněno bude dle momentálního výskytu ptáků) Starý a Radov, tůně pod letištěm nebo Dolejší a zpět do Tchořovic. Dalekohledy a obuv odolávající mírnému vlhku jsou doporučeny, k dispozici budou i velké stativové dalekohledy a mnoho informačních materiálů o ptácích a jejich ochraně. Vycházka je vhodná i pro rodiny s dětmi (součástí vycházky budou soutěže pro děti). Pořádají členové ČSO (Jihočeského ornitologického klubu České společnosti ornitologické) ve spolupráci s ZO ČSOP Blatná. Vedou Petr Pavlík, Jan Černý a Zdeněk Voborník, ukázky kroužkování Petr Louda a Jaroslav Fořt, kontakt csopblatna@seznam.cz a podrobnosti i z minulých akcí na webu Bude vás zajímat Cyklistická sezóna pomalu končí Neznamená to ale, že po prázdninách a dovolených, když už se dny pomalu krátí a rána jsou mlhavá, pověsíme kola na věšák nebo je uložíme v garáži. Naopak! Přichází podzim. Krásné, slunné dny babího léta nás nemohou nechat v klidu. Nemusíme jezdit daleko. Je čas delších nebo kratších vyjížděk po našem, vždy krásném a turisty obdivovaném Blatensku. Přichází čas klidného pozorování přírody, která se pomalu ukládá k zimnímu spánku. Čas, kdy sluneční paprsky prosvítají v mlžném oparu, v lesích se žlutě až červeně barví listnaté stromy. Klesají hladiny rybníků před nastávajícím obdobím podzimních výlovů. To všechno a mnohem více můžeme v klidu vnímat ze sedla kola a při krátkých zastaveních na místech, která nás k tomu sami vyzvou, osloví i která známe. Doporučuji trasu, po které provázím cyklisty, kteří přijíždějí k nám do Blatné z různých částí republiky a ode mne chtějí radu, kterým směrem se vydat a co by měli vidět. Pro mne je to nesnadný úkol, protože, možná si ani neuvědomujete, ale máme tady tolik krásných míst a tras, že musím hodně zvažovat, abych nelitoval, že jsem něco zapomněl. Rozhoduje hlavně délka pobytu. Víkend zpravidla nestačí. Blatensko považují za jednu z nejkrásnějších oblastí. Velmi neradi odtud odjíždějí a rádi se sem vracejí. Pro začátek jim nabízím a velmi se osvědčil kratší okruh tzv. na rozjetí. Ten je také pro naše podzimní jízdy jako dělaný. Sice pro místní žádná novinka, ale pro mne kdykoliv svým způsobem hezký a vždy něčím objevný. Stačí, když vyjedeme z Blatné směrem na Paštiky. Z dálky nás přitahuje známá silueta barokního kostela. Nově opravená věž v nás vzbudí naději, že rekonstrukce toho stavitelského skvostu, bude dále pokračovat. Kolem Ženatého dubu směrem na Chobot. Obec je velice hezky upravená a nabíjí pozitivní atmosférou. V obci je vybudovaný a určitě hodně využívaný sportovní areálek s příslušným zázemím pro společenské akce. O ty se starají místní hasiči a sportovci. Z Chobota máme možnost pokračovat po dvou trasách. Kratší, podél rybníka Labuť po zajímavé naučné stezce, kterou už bohužel vandalové z větší části zničili. Od Střížovic se přes hladinu našeho největšího rybníka Labuť nabízí pohled na Myštice. Ze Střížovic pokračujeme do Vahlovic a odtud můžeme buď do Myšic nebo milou vesničkou Dvoretice do lesa k Václavovu a přes Buzice zpět do Blatné. Delší trasa vede z Chobota lesem k Černívsku. Lesním průsekem

13 Svazek obcí Blatenska - září nás z dálky zdraví bílá silueta zdejšího kostelíka. Zastávku věnujeme budově místní fary, která je velmi citlivě opravována do původního stavu. Třeba někdy dojde i na opuštěnou, chátrající budovu školy. Cestou do Uzenic můžeme (podle času) zabočit na Křikavu, opředenou mnoha pověstmi. Uzenice upoutají celkovým pořádkem, opravenými domy, kapličkou, hospodou a autobusovou zastávkou. Mezi Nevželicemi a Myšicemi vás také upoutá svou rozlohou rybník Labuť. Z hráze rybníky Labuť v Myšticích pohledem na vesnici Chobot na druhém konci tohoto rybníka pochopíte původ vzniku názvu této obce. Hospoda Labuť v Myšticích zaujíme turisty nejen svou historickou budovou, výhledem na hladinu rybníka, ale také širokou nabídkou občerstvení všeho druhu. Mnohdy mám složitý úkol přimět cyklisty k dalšímu pokračování v jízdě. Hned za Myšticemi následuje totiž krátké, ale náročné stoupání k Laciné. Tady jsme při pohledu zpět odměněni pohledem na jihozápadní část pásma Brd a jeho majestátný vrchol Třemšín. V lese před Lacinou se obě trasy, tedy kratší i delší spojují. Od Václavova nemůžeme přehlednou rybníky Vilímec, Krejčí a za nimi celou blatenskou pánev. V Buzicích jsou dvě místa s možností dalšího občerstvení, ale protože jsme na výletě a do Blatné jsou už jen 4 km, pokračujeme návsí, v průčelí s upravenou kapličkou a vzorně upraveným památníkem obětem válek. Buzická tvrz vlevo je posledním zajímavějším místem při návratu zpět do Blatné. Tak to jen jedna ukázka výletní trasy z mnohých, které turistům jako zanícený patriot nabízím při jejich návštěvě v Blatné a na Blatensku. A upřímně řečeno, dělá mi to velké potěšení. František Šesták Nabídka podzimních cykloturistických akcí v regionu: Oficiální zakončení cyklistické sezóny v Jihočeském kraji 4. a 5. října 2014 Strakonice Dvoudenní putování podél Volyňsky a Otavy Kontakt: infocentrum@strakonice.eu Ukončení cyklistické sezóny v Sedlici a v Buzicích Předpokládané termíny: do poloviny října Přesnější informace budou zveřejněny na plakátech a v Blatenských listech O ž ř či s yz č e š t i n ě Proč se to tak říká 2. část Mít na růžích ustláno Znamená mít pohodlný, šťastný a bezstarostný život. Žít si jako v bavlnce. Být ve vatě. Ten, kdo naopak nemá na růžích ustláno, má smůlu, nepříznivý osud, nikdy nedostane nic zadarmo. Začínat od Adama znamená vyprávět od prvopočátku. Genesis, První kniha Mojžíšova líčí, jak Bůh pět dní tvořil svět, a když už měl skoro hotovo, šestého dne stvořil prvního člověka, Adama. To ho zmohlo natolik, že sedmého dne odpočíval, a tak i my máme neděli. Úsloví o sedmi kulích v Sarajevu, které známe z Haškova Švejka, není tak docela pravdivé. Tak nám zabili Ferdinanda! řekla posluhovačka Josefu Švejkovi. Práskli ho v Sarajevu, milostpane, z revolveru, vědí. Jel tam s tou svou arcikněžnou v automobilu. Tak se podívejme, v automobilu. Jó, takovej pán si to může dovolit, odpověděl Švejk, a v Sarajevu k tomu, to je v Bosně, paní Müllerová. To udělali asi Turci. My holt jsme jim tu Bosnu a Hercegovinu neměli brát. Nebyli to Turci, ale bosensko-srbští separatisté. Ale s tou anexí Bosny a Hercegoviny nebyl Josef Švejk daleko od pravdy. Atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d Este, byl záminkou pro vyhlášení války Srbsku, která už byla delší dobu na spadnutí. Zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku, pravil dále Josef Švejk. A myslel tím nikoli strejčka, ale synovce císaře Františka Josefa I. Ale co těch sedm kulí jako v Sarajevu, o kterých se píše ve Švejkovi? To je výrok jistého muže ryzí povahy a bezvadného štítu, zatčeného v souvislosti s atentátem za to, že v kavárně při mariáši, zabíjeje žaludského krále kulovou sedmou trumfů, řekl: Sedum kulí jako v Sarajevu. Komunitní plánování sociálních služeb O nových aktivitách v KPSS s Kateřinou Malečkovou Na stránkách našich novin se pravidelně dočtete o nových aktivitách v projektu Komunitního plánování sociálních služeb (= KPSS) Svazku obcí Blatenska. Plánování na Blatensku probíhá již od roku 2006 a díky tomuto procesu se podařilo uskutečnit mnoho smysluplných aktivit. A protože jedna část KPSS právě v tuto dobu končí, aby další mohla začít, je čas představit Bc. Kateřinu Malečkovou, vedoucí sociálního odboru Městského úřadu v Blatné. Paní Malečková je v projektu KPSS zapojena od samého začátku, tedy od roku Současně zastupuje náš region v rámci komunitního plánování sociálních služeb na krajské úrovni. Chcete-li se dozvědět o plánování sociálních služeb více, bude určitě osobou povolanou. Můžete nám představit projekt Komunitního plánování sociálních služeb Svazku obcí Blatenska? Ráda využiji tuto možnost. Díky Svazku obcí Blatenska bylo ORP Blatná (obec s rozšířenou působností) jedním z prvních regionů v Jihočeském kraji, který začal sociální služby analyzovat a plánovat. Vím, že slovo plánování stále vyvolává pochyby. I já jsem se na celý proces dívala jako na výmysl, který nic nepřinese. Měla jsem ale možnost sledovat, co se podařilo v Milevsku, kde s plánováním začali. Jejich model poskytování sociálních služeb, který především reaguje na potřeby regionu a obyvatel, se více než osvědčil. Cílem je zapojit účastníky sociálních služeb, tedy poskytovatele a občany regionu, do společného dialogu, který povede ke zvyšování dostupnosti a kvality sociálních služeb. Prakticky celý proces probíhá tak, že se opakovaně scházejí pracovní skupiny (Podpora rodin, dětí a mládeže, Podpora seniorů a osob se zdravotním postižením, Podpora osob v krizi), ve kterých pracují starostové, sociální pracovníci, zástupci spolků, občané) a Ti společně prodiskutují, které služby je potřeba podporovat a rozvíjet, a dále, které služby nám zde chybí. Dokument se musí stále přetvářet, není to popsaných 60 stránek, které jsme zandali do stolu. Náš plán prošel již dvěma aktualizacemi, naposledy v tomto roce. Dobrá, sepíší se tedy priority v regionu a co dál? Celý proces končí vydáním Katalogu poskytovatelů sociálních služeb Svazku obcí Blatenska. Mám radost, že ho vidím i na Vašem stole. Katalog

14 14 Svazek obcí Blatenska - září 2014 má formát malého kalendáře, ve kterém najdete kontakty jednak na poskytovatele sociálních služeb, např. na Domov pro seniory Blatná, ale i na úřady, lékaře, školy atd. V měsíci září 2014 bude vytištěno ks aktualizovaných katalogů, které budou distribuovány prostřednictvím starostů obcí a institucí po celém regionu. Vydání katalogu není jediným smyslem plánování, že? Samozřejmě, že ne. Význam má především plnění cílů, které z plánu vyplývají, a těmi je udržení a rozšíření sociálních služeb v regionu. Vymyslet si, že zde zaregistrujeme další službu, dokáže každý, ale na každou službu potřebujete samozřejmě finance. Důležitou předností procesu je propojení komunitního plánování na Blatensku s plánováním sociálních služeb na krajské úrovni. Čistě laicky, pokud budou sociální služby, které chceme a potřebujeme v našem regionu, uvedeny i v krajském plánu sociálních služeb, je pravděpodobné, že tato služba bude finančně podpořena při žádosti o dotaci. A jak se na kraji dozví, že např. na Blatensku chybí odborné poradenství pro rodiny, děti a mládež? Střednědobé plánování sociálních služeb Jihočeského kraje pracuje na stejných principech jako naše regionální. Scházejí se pracovní skupiny, plán je předkládán k připomínkování poskytovatelům, starostům města a obcí. Je nutné se do této aktivity zapojit, nebát se otevřeně říct svůj názor a prezentovat potřeby regionu. Já jsem členem Pracovní skupiny pro osoby ohrožené drogou nebo na drogách závislých. Díky zapojení se mi daří komunikovat i s členy ostatních pracovních skupin a občas i vybojovat, že se potřeby Blatenska neztratí při schvalování závěrečného plánu. Můžete pro naše čtenáře uvést příklad, nějakou konkrétní sociální službu? Ano. Dlouhodobě jsme si vědomi, že je potřeba pracovat s dětmi a s jejich rodiči. Na Blatensku chybělo odborné poradenství jak pro partnerské vztahy, tak i pro děti a mládež. Prvním významným krokem bylo otevření Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež STATION 17, jehož posláním je poskytnout podporu pro zdravý rozvoj dospívajících a mladých dospělých z blatenského regionu, kteří se ocitají nebo mohou ocitnout v obtížných životních situacích, nebo jsou ohroženi sociálně nežádoucími jevy. Od září 2014 bude v Blatné pravidelně každé pondělí od do hodin otevřena odborná Manželská a předmanželská poradna PhDr. Doležalové. A co osoby zdravotně postižené a senioři? Služby pro jmenovanou cílovou skupinu byly prioritou od samého začátku. Jsme si vědomi, že se jedná o skupinu obyvatel, kteří své zájmy v dnešní společnosti obtížně prosazují. Rozvoj pečovatelské služby, nabídka půjčovny kompenzačních pomůcek a v neposlední řadě kvalitní pobytové služby poskytované Domovem pro seniory Blatná jsou zásadním krokem v péči o seniory a osoby zdravotně postižené. Záměrně jako první uvádím pečovatelskou službu. Každý bychom si přeci přáli zůstat co nejdéle ve svém bytě či domku. Díky široké nabídce služeb pečovatelské služby se toto daří. Tím nechci říci, že usínáme na vavřínech. Máme připravené další návrhy, ale to bychom asi čtenáře zahltili informacemi. Každý rozhovor končívá slovy: Co říci závěrem! Nebudeme výjimkou. Pro ty, kteří by si chtěli přečíst více o plánování sociálních služeb, doporučuji webové stránky blatensko.cz nebo mesto-blatna.cz. Ti, kteří mají zájem o avízovaný katalog, si ho mohou vyzvednout od měsíce října 2014 na sociálním odboru MěÚ Blatná nebo v kanceláři Svazku obcí Blatenska. V neposlední řadě bych ráda apelovala na všechny, kteří článek dočetli do konce: nebojte se říci, co je pro Vás důležité, co ve Vaší obci chybí. Můžete se zapojit do pracovních skupin, napsat nám, popostrčit Vašeho starostu. Možností je mnoho. KM, RV Domácí hospic U Dobrého srdce oznamuje, že od 1. října 2014 zahajuje činnost denního stacionáře pro seniory v prostorách komunitního centra Cílem služby je poskytnutí krátkodobého denního pobytu pro seniory, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Pobyt je poskytován s cílem zajištění bezpečného a příjemného trávení času v době nepřítomnosti pečovatele. Podrobnější informace na tel. č.: nebo

15 Svazek obcí Blatenska - září 2014 DOMOV PRO SENIORY PEČOVATELSKÁ SLUŽBA BLATNÁ Dům s pečovatelskou službou Kontaktní údaje: Tyršova 436, Blatná tel: vedoucí PS, Kateřina Janská, DiS soc. pracovnice, Bc. Michaela Valášková pecovatelska.dsblatna@seznam.cz ZÁKLADNÍ ÚKONY PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu úhrada CENÍK PEČOVATELSKÉ SLUŽBY OBLASTNÍ CHARITY STRAKONICE pro střediska: Strakonice, Volyně, Osek, Blatná Ceník je v souladu s vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., v platném znění. Platný od Základní úkony pečovatelské služby 1. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Pomoc a podpora při podávání jídla a pití Cena* 120 Kč/hod pomoc a podpora při podávání jídla a pití 20,00 Kč 15 min Pomoc při oblékání, svlékání včetně speciálních pomůcek 120 Kč/hod 2. pomoc při oblékání, svlékání, včetně speciálních pomůcek 20,00 Kč 15 min Pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru 120 Kč/hod 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním prostoru 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu 5. pomoc při úkonech osobní hygieny (včetně celkové koupele) 6. pomoc při základní péči o vlasy a nehty (včetně holení) 20,00 Kč 15 min 20,00 Kč 15 min 20,00 Kč 15 min 20,00 Kč 15 min Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík 2. Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu Pomoc při úkonech osobní hygieny Pomoc při základní péči o vlasy a nehty 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 7. pomoc při použití WC 20,00 Kč 15 min Pomoc při použití WC 120 Kč/hod Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy 8. zajištění stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a dietě 8a. vydání oběda v jídelně DS 8b. vydání večeře v jídelně DS 5,00 Kč týdně 57,00 Kč porce 46,00 Kč porce 9. dovoz oběda 57,00 Kč stravné 15,00 Kč 1 úkon 10. dovoz večeře 46,00 Kč stravné 15,00 Kč 1 úkon 11. dovoz oběda do DPS Tyršova 57,00 Kč stravné 10,00 Kč 1 úkon 12. dovoz večeře do DPS Tyršova 46,00 Kč stravné 10,00 Kč 1 úkon 13. pomoc při přípravě jídla a pití 14. příprava a podání jídla a pití Pomoc při zajištění chodu domácnosti 15. běžný úklid, údržba domácnosti 16. pomoc při zajištění velkého úklidu (např. mytí oken, sezónní úklid) 17. donáška vody 18. topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení 19. běžné nákupy a pochůzky 20. velký nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti (max. 15 kg) 21. praní a žehlení osobního/ložního prádla, drobné opravy Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím 22. doprovázení dětí do školy, školského zařízení, k lékaři a doprovázení zpět 23. doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovod zpět FAKULTATIVNÍ ÚKONY PEČOVATELSKÉ SLUŽBY 24. Celková koupel/sprchování, včetně mytí hlavy v DS Blatná (včetně úklidu) 25. Dohled nad uživatelem, společnost v době od 7-19 v domácnosti 26. Dohled nad uživatelem, společnost v době od 7-16 v terénu, včetně cesty 27. Příprava uživatele k převozu na vyšetření nebo do zdravotnického zařízení 28. Nácvik pohybu 29. Použití úklidových pomůcek poskytovatele (saponáty na podlahu, okna, ) 30. Použití vysavače poskytovatele 31. Pomoc při údržbě hrobů 32. Péče o domácího mazlíčka včetně venčení psů 34. Doprava vozidlem poskytovatele po Blatné 35. Doprava vozidlem poskytovatele mimo Blatnou 36. Přeprava věci včetně zpáteční cesty na středisko PS 20,00 Kč 15 min 20,00 Kč 15 min 50,00 Kč 30 min 65,00 Kč 30 min 25,00 Kč 15 min 25,00 Kč 15 min 20,00 Kč 15 min 50,00 Kč 1 úkon 50,00 Kč do 1 kg 25,00 Kč 15 min 25,00 Kč 15 min úhrada 60,00 Kč 30 min 20,00 Kč 15 min 30,00 Kč 15 min 20,00 Kč 1 úkon 20,00 Kč 15 min 10,00 Kč 1 úkon 10,00 Kč 1 úkon 50,00 Kč 30 min 25,00 Kč 30 min 25,00 Kč 30 min 9,00 Kč 1 km 9,00 Kč 1 km 3. Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy Zajištění stravy - cena stravného dle odběrního místa Dovoz nebo donáška jídla (včetně zapůjčení jídlonosičů s termoobaly) Pomoc při přípravě jídla a pití Příprava a podání jídla a pití 4. Pomoc při zajištění chodu domácnosti Běžný úklid a údržba domácnosti (např. utření prachu, vytření či vysátí podlahy, praní a žehlení prádla v domácnosti uživatele) Pomoc při zajištění velkého úklidu (např. sezónní úklid, úklid po malování, úklid společných prostor) Donáška vody Topení v kamnech včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení Běžné nákupy a pochůzky (včetně sepsání, nakoupení, donášky, vyložení, vyúčtování) Velký nákup, např. týdenní, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti (včetně sepsání, nakoupení, donášky, vyložení, vyúčtování) Praní a žehlení ložního prádla popř. jeho drobné opravy (mimo domácnost uživatele) Praní a žehlení drobného osobního prádla, popř. jeho drobné opravy (mimo domácnost uživatele) 5. Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím Doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět 25 Kč/úkon 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 110 Kč/ úkon 70 Kč/kg 70 Kč/kg 120 Kč/hod Ceník fakultativních SLUŽEB Platný od Fakultativní služby Doprovod na vycházky Volnočasové nebo duchovní aktivity Doprava uživatele osobním automobilem OCH Strakonice (účtuje se počet km jízdy s uživatelem, po dobu jízdy se neúčtuje strávený čas) Nácvik pohybu, kondiční cvičení Společnost pečovatelky v domácnosti uživatele Pomoc při péči o domácí zvíře Přeprava věcí (osobním automobilem OCH Strakonice) Práce na zahradě, úklid okolí domu Umytí jídlonosiče a termoobalu Cena* 120 Kč/hod 120 Kč/hod 10 Kč/km 120 Kč/hod 120 Kč/hod 120 Kč/hod 15 Kč/km 120 Kč/hod 25 Kč/úkon 37. Ztráta, zničení nebo poškození jídlonosiče 33. Pronájem jídlonosiče (sada 2 ks) 38. Telefonování mobilním telefonem PS na žádost uživatele 39. Zprostředkování telefonního hovoru přístrojem uživatele 40. Vyřizování úředních záležitostí mimo základní poradenství 41. Kopírování listin (A4) 42. Kopie jídelního lístku do výše skutečné ceny 10,00 Kč 1 měsíc 5,00 Kč 1 min 10,00 Kč 1 úkon 20,00 Kč 15 min 2,00 Kč 1 kopie 2,00 Kč 1 kopie Výše úhrady se poměrně krátí podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů. Účtuje se úhrada za každou započatou čtvrthodinu nebo úkon. Pokud je celkový hodinový součet základních úkonů pečovatelské služby za měsíc větší než 40 hodin, cena hodinových úkonů se snižuje na 100 Kč/hod. Neplatí pro služby fakultativní. Cena služby poskytované o sobotách je 130 Kč/hod.

16 16 Kdo je oběť? Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť, pokud nevyjde najevo opak nebo se nejedná o zcela zjevné zneužití postavení oběti podle zákona. Na postavení oběti nemá vliv, zda byl pachatel zjištěn nebo odsouzen. Právě takto definuje oběť trestného činu Zákon č. 45 /2013 Sb., O obětech trestného činu. Za jeden rok, kdy je zákon v účinnosti, pomohli poradci Probační a mediační služby více jak 2500 lidí, kteří se ocitli v nelehké životní situaci. Cílem projektu Proč zrovna já je pomáhat obětem trestných činů vyrovnat se s následky činu a vrátit se k běžnému způsobu života. Odborníci v poradnách pomáhají: všem obětem trestných činů a to před zahájením trestního řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení se zorientovat v oblasti trestního řízení uplatnit náhradu škody zprostředkovat doprovod nebo poskytují doprovod oběti na úřady v rámci komplexnosti poskytovaných služeb je obětem nabízena i právní a psychosociální podpora, včetně návazné psychoterapie Svazek obcí Blatenska - září 2014 sportovní, kondiční, rehabilitační a relaxační aktivity, zdravotní a kondiční plavání, muzikoterapii, dramaterapii, arteterapii, práci v keramické a dřevařské dílně, kulturní, společenské a sportovní akce v DST i mimo něj. Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, poskytnutí stravy, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí Cílové skupiny osob Osoby s mentální retardací od 7 do 64 let věku Osoby se sníženou schopností v základních životních dovednostech a s nutnou podporou pro zabezpečení životních a osobních potřeb Osoby s přidruženou tělesnou vadou (částečně mobilní, imobilní), pohybující se pomocí kompenzačních pomůcek včetně invalidní vozíků Osoby s přidruženou smyslovou vadou Osoby zbavené, částečně zbavené i nezbavené způsobilosti k právním úkonům, které vyžadují péči a asistenci druhé osoby Úhrada pobytu v DST dle stanoveného stupně příspěvku na péči Pracovní tým Vedoucí vychovatelka pověřená řízením DST, vychovatelé s odbornou způsobilostí speciální pedagogiky, instruktor sociální péče jitka.kristanova@muss.strakonice.eu Mobil: Telefony: , , Díla klientek Domova Petra Mačkov, počítačová grafika V praxi to znamená, že se nyní věnuje pozornost nejenom pachateli (zjištění motivů chování, dopadení, uložení trestu ), ale také oběti. Obětí trestného činu se rozumí člověk, jemuž byla nebo měla být způsobena majetková či nemajetková újma anebo se na jeho úkor pachatel trestného činu nezákonně obohatil. Samostatnou kategorií jsou takzvaně zvlášť zranitelné oběti. Těmi jsou děti, mentálně, fyzicky či psychicky postižení lidé nebo oběti sexuálních trestných činů. Mezi ně například patří i oběti domácího násilí nebo oběti trestného činu obchodování s lidmi. Zvlášť zranitelné oběti mají v rámci zákona zajištěnou vyšší míru podpory a práv. Služby obětem trestného činu jsou pro všechny klienty bezplatné a anonymní. Poradenství je nabízeno všem lidem bez ohledu na druh trestného činu nebo na stav trestního řízení. ing. Šárka Jarolímková regionální koordinátor projektu Proč zrovna já? Probační a mediační služba Lannova tř. 63, České Budějovice tel.: jarolimkova.pms@gmail.com Městský ústav sociálních služeb Strakonice Denní stacionář pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé Ellerova 160, Strakonice /sídlí naproti zimnímu stadionu areál bývalé MŠ/ Forma pobytu denní, dostupnost služby od 5,30 h do 16,00 hod v pracovních dnech. Denní stacionář nabízí tyto služby: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti -celoživotní vzdělávání,

17 Svazek obcí Blatenska - září Domov pro seniory Blatná Pečovatelská služba Vás zve na SETKÁNÍ NEJEN PRO PEČUJÍCÍ OSOBY Setkání je určeno pro všechny, kteří v domácnosti pečují o svého dlouhodobě nemocného blízkého, ale i pro všechny, kteří mají o toto téma zájem. Kdy: ve středu od 14 hod. Kde: v kavárně Komunitního centra aktivního života Blatná, ulice Nádražní 661 Program: hod. Manipulace s nemocným s praktickou ukázkou Monika Hodková, DiS., Jan Korec, DiS hod. Jak relaxovat při péči o nemocného PhDr. Miroslav Frnoch Tento projekt je realizován díky grantu GE Money Bank, a. s. ČESKÁ OBCHODNÍ INSPEKCE Inspektorát Jihočeský a Vysočina a Město Blatná pořádají besedu Ochrana spotřebitele v oblasti předváděcích akcí ve středu 8. října 2014 od hodin v Komunitním centru aktivního života, Nádražní 661, Blatná Program: informace o negativních zkušenostech České obchodní inspekce s tzv. předváděcími akcemi ostatní problematická místa vnitřního trhu České republiky poradenství diskuse Vstup zdarma DOMOV PRO SENIORY tř. T. G. Masaryka 272, Blatná Dovolujeme si Vás pozvat na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Dny otevřených dveřích v KPC Strakonice Kontaktní centrum Prevent Strakonice (KCP) se připojí k říjnové akci Týden sociálních služeb ČR, kterou každý rok vyhlašuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a MPSV. Tento rok se akce koná v termínu od 6. do 12. října. V těchto dnech pořádají poskytovatelé sociálních služeb dny otevřených dveří. Strakonické kontaktní centrum je pro veřejnost otevřeno dne 6. října od 10,00 hod do 15,00 hod. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si prostory KCP, ve kterých jsou poskytovány služby našim klientům, a seznámit se tak se službami zařízení. S pracovníky KCP pak mohou zájemci diskutovat o aktuálních tématech ohledně drogové problematiky na Strakonicku. Budeme se těšit na Vaši návštěvu a dotazy. V případě zájmu větších skupin nás prosím dopředu kontaktujte na tel nebo na mail kacko@ os-prevent.cz. Za tým KCP Strakonice. Monika Hůdová Zprávy z našich obcí Prázdniny v komunitním centru Komunitní centrum aktivního života je od otevřené pro veřejnost a pomalu si hledá své návštěvníky. Již zde proběhlo několik zdařilých akcí. Například milovníci tance měli možnost naučit se pár nových tanečních kreací v rytmu tanga či salsy. V kavárně si zase zamuzicírovali harmonikáři. Ve velkém sále se uskutečnilo několik společenských akcí a nesmíme zapomenout na výstavu výtvarných děl žáků ze Základní umělecké školy Blatná. Od září se začínají rozjíždět pravidelné pořady, kurzy či poradny. Aktuální Blatná ve středu hodin

18 18 Svazek obcí Blatenska - září 2014 program najdete na stránkách Centra kultury a vzdělávání Blatná - Ve středu přijela do Blatné komise z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, aby zkontrolovala stavbu a dokumentaci před proplacením dotace. Žádné závažné nedostatky nebyly odhaleny, proto bude v těchto dnech ukončena Závěrečná monitorovací zpráva a bude podána žádost o proplacení. Do městského rozpočtu by tak mělo ještě do konce roku přibýt cca 38 mil. Kč. Bohumila Hoštičková MěÚ Blatná, odbor majetku, investic a rozvoje Obnova sochařské výzdoby č.p. 99 v Blatné Když byla v roce 2006 opravována fasáda č.p. 99 v Blatné, zrestauroval současně ak. sochař Karel Kryška i hodnotnou sochařskou výzdobu plastiku sv. Václava, která je umístěna ve výklenku mezi okny prvního patra domu. Bohužel, vzhledem k havarijnímu stavu musely být tehdy z volutového štítu sejmuty další dvě sošky - putti ztvárněné jako chlapec a dívka, s rozměry 110 x 75 cm, které symbolizovaly atributy spoření- tj. reprezentovaly bývalou Občanskou záložnu, která v č.p. 99 sídlila. Sošky - putti /název z italštiny jedná se o děťátka, ztvárněná jako nahá děcka podobná andílku, ale obvykle bez křídel. Putti bývalo oblíbeným dekorativním prvkem z období baroka, rokoka i v historických slozích 19. století, vzniklo jako renesanční obdoba Torza původní výzdoby Rok 2015 bude z pohledu dějin Blatné rokem zajímavých výročí. Tak jako my, lidé slavíme narozeniny, i stavby a události mají svá výročí. Zvýšený zájem pak přikládáme především jejich kulatinám, které si zasluhují oslavy s doprovodnými programy, zejména kulturními a vzdělávacími. Nejinak tomu bude i v Blatné. Blatná jako sídlo si totiž příští rok připomene 780 let od první písemné zmínky o své existenci. Obsahuje ji listina datovaná dnem , která se týká postoupení pozemků ve Stodě králem Václavem I. chotěšovskému klášteru. Jako svědek je na ní uveden šlechtic Vyšemír z Blatné (originál dokumentu je nyní uložen v Národním archivu v Praze ve fondu Archivy zrušených klášterů - řád premonstrátů Chotěšov). Stěžejní událostí roku 2015, zasluhující si pozornost široké veřejnosti, je pak výročí 500 let od vysvěcení kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blatné. Do své současné pozdně gotické podoby síňového dvoulodí zaklenutého sklípkovou klenbou byl kostel přestavěn Zdeňkem Lvem z Rožmitálu kolem roku 1500 na místě starší vrcholně gotické stavby z doby Bavorů ze Strakonic, které předcházela pozdně románská svatyně dochovaná jako dnešní sakristie. Po dokončení přestavby byl kostel dne 8. září 1515, o svátku Narození Panny Marie, vysvěcen. Se jménem Zdeňkova otce - Lva z Rožmitálu je spojeno i další výročí. Pan Lev byl postaven do čela reprezentativního českého posel- Restaurované originály v dílně antických Amorů (erotů) a středověkých andílků/ - si na svůj návrat musely počkat až do letošního roku. Jejich obnovy se v roce 2013 ujal ak. sochař Ivan Tlášek, z torzálních fragmentů sestavil a domodeloval originály, které jsou umístěny v ambitu Domova pro seniory v Blatné. Přesné kopie, výdusky z plastikovaného betonu, byly pak 17. června letošního roku osazeny zpět na své místo, tj. na štít domu čp. 99 na tř. J. P. Koubka v Blatné. Město Blatná financovalo veškeré náklady z vlastního rozpočtu, restaurování originálů ve výši ,- Kč a zhotovení kopií v ceně ,- Kč. Měšťanský dům č.p. 99 je nemovitou kulturní památkou od Je spojen přibližně od roku 1900 s působením zdejšího nejstaršího peněžního ústavu, kterým byla Občanská záložna, založená v Blatné v roce Právě v roce 1900 do tohoto domu přesídlila a zároveň jej stavebně upravila do současné podoby. Kromě architektonicky hodnotného průčelí se na klenutí průjezdu vzácně dochovala původní dekorativní výmalba. Město Blatná předpokládá v příštích letech navázat na již realizované opravy domu a to s využitím grantových prostředků vyhrazených pro památkově chráněné objekty např. z programů Jihočeského kraje či Ministerstva kultury ČR. Foto a text Jitka Říhová, referent státní památkové péče MěÚ Blatná Rok 2015 slavte s námi

19 Svazek obcí Blatenska - září 2014 stva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo dne z nádvoří blatenského hradu, tedy v roce 2015 si připomeneme 550 let od této události. Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná připravují společně vydání publikace Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné, na které se autorsky budou podílet PhDr. Roman Lavička, Ph.D., Mgr. Vladimír Červenka a Mgr. Karel Petrán. Dále ve spolupráci se studenty SOŠ Blatná, Petrem Čonkou a Ivanem Říhou, s odbornou konzultací Mgr. Červenky, vznikla webová prezentace ke dvěma výše zmíněným historickým tématům - město a kostel, kterou již od konce září budete moci najít na Petr Čonka je současně autorem upoutávky do kina, ta bude zaměřena zejména na 500. výročí vysvěcení kostela. Římskokatolická farnost Blatná bude pořadatelem soutěže pro mladé Blatenský credencial a již zahájí rok příprav k oslavám s jedinečným programem s tématy v měsíčních cyklech, ve kterém si jistě každý najde to své (více informací v samostatném článku P. Piaseckého). Čekají na Vás poutavé přednášky, různé koncerty, tématické výstavy. Nebude chybět první, autory komentované představení avizované knihy v rámci tradiční blatenské pouti či mše svatá v den slavného výročí. Text: Jitka Říhová, MěÚ Blatná Foto Blatenská Madona: P. Marcin Piasecky Foto listiny dokladující 1. písemnou zmínku o existenci Blatné zajistil Mgr. Vladimír Červenka Blatenská Madona Ctihodný jubilant Pět set let. Hodně, že? K takovému věku se blíží kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné, byl totiž vysvěcen 8. září roku Je samozřejmé, že nejde prožít posvátný den jeho kulatého výročí bez přípravy. Samotný vzácný oslavenec se zvolna připravuje, ale musí se připravit i hosté. Proto blatenská farnost nabízí rok přípravy. Náš Jubilejní rok bude mít výjimečnou formu - od září 2014 bude každý Blatná a její obce - Řečice 19 měsíc věnován zvláštnímu tématu, s kterým budou souviset další nabízené akce a události. Jejich přesný seznam najdete u kostela, ve farním zpravodaji či v Blatenských listech. Jistě, většina akcí má náboženský ráz, ale jsou i takové, kterých se může zúčastnit každý bez ohledu na vztah k víře. V rámci přípravy nabízíme mladým soutěž Blatenský credencial. Její forma navazuje na doklad poutníků do Santiaga de Compostela. Úkolem je sbírat razítka do tzv. credencialu jako potvrzení o účasti při určitých událostech Jubilejního roku. Kdo se jich bude pravidelně zúčastňovat, může vyhrát cenu. Soutěž je určená dětem a mládeži, tedy rok narození 1996 a později, bez ohledu na bydliště soutěžících. Credencialy lze vyzvednout do 26. září a to na blatenské faře o úředních hodinách, v knihovně nebo v infocentru v Blatné. Soutěž začíná 28. září 2014 a končí 8. srpna Výhry budou předány o blatenské pouti 16. srpna A o co soutěžíme? Nechte se překvapit P. Marcin Piasecki, správce farnosti O Blatné bylo napsáno mnohé. Celá řada publikací se věnuje nejen její historii, tradicím, řemeslům a památkám, ale i osobnostem na Blatensku žijícím či na Blatensku působícím, včetně postav a významných rodáků. Pokud nahlédneme do historie města, zjistíme, že sahá již do 4. století našeho letopočtu. Z tohoto období bylo archeologickými nálezy doloženo první osídlení. Od prvních písemných zmínek o Blatné, sahajících do roku 1235, rostl význam Blatné jako sídelního útvaru, který vyvrcholil povýšením na město v roce Blatné se v její historii nevyhnuly válečné půtky, selské bouře, požáry či povodně. Ve své historii bylo město i okresem a výraznou kapitolou v dějinách města bylo pěstování růží a rybníkářská tradice, která přetrvává dodnes. Blatná je situována v půvabné a poetické krajině plné rybníků, lesů a pahorků, lákajících k procházkám a turistickým výletům. Při těchto výletech lze navštívit i vesnice či obce, které jsou součástí Blatné a které jsou zákonem o obcích nazývány osadami. Jedná se o obce: Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov, Jindřichovice, Milčice, Skaličany a Řečice. V nepravidelném seriálu, který se věnuje zmíněným vesnicím, pokračujeme sedmým dílem, ve kterém se budeme věnovat Řečici. Právě kromě Řečice byly jednotlivé osady ve své historii samostatné a za dob socialismu se v rámci centralizace veřejné správy nuceně sloučili s Blatnou. V 90. letech 20. století tyto osady nevyužili možnost osamostatnění a zůstaly pod správou Blatné. V každé z osad fungují osadní výbory, zvolené trvale žijícími občany v každé osadě. Poslední volby proběhly na podzim roku 2010 a nové budou následovat po komunálních volbách v roce Předsedové osadních výborů v podstatě vykonávají funkci někdejších starostů a jsou takto v těchto obcích místními občany i chápáni. S městem Blatná komunikují, spolupracují a prostřednictvím nich je v obci zajišťován rozvoj a investiční činnost. Městem jsou pak neoficiálně nazýváni jako tzv. malí starostové. Jakousi záštitu nad osadami vykonává na Městském úřadě Blatné odbor majetku, investic a rozvoje. Řečice je jedinou osadou Blatné bez vlastního katastrálního území a i z tohoto důvodu byla vždy součástí Blatné. První domy zde byly postaveny na obecních pozemcích v 18. století. U vsi se rozprostírá Hajanský rybník (18,6 ha) a rybník Řečický u tzv. Malé Řečice. V okolí Řečice je patrná kamenická tradice Blatenska s opuštěnými i fungujícími kamenolomy (těžba granodioritu blatenského typu). V posledních letech se osada rozšiřuje jak počtem obyvatel, tak děním. Dochází k postupnému budování sportovního areálu, především svépomocí místních, kteří mají plno elánu k činnostem. V roce 2012 byl pokřtěn areál sportu historicky prvním ročníkem Řečického nohecu a v nedávné době se zde uskutečnila velká akce nazvaná Ještěrkyjáda. V Řečici žijí více než čtyři desítky obyvatel a do vesnice zasahuje katastrální území sousední, samostatné obce Hajany. V blízkosti osady je naplánován jeden z obchvatů Blatné, který by měl sice ulehčit dopravě v Blatné, ale zároveň Řečici patrně trochu oddělí od Blatné. V obci působí soukromý zemědělec Petr Král. Předsedou osadního výboru je Miloš Rozhoň, kterému sekundují Petra Kuparová a Drahomíra Fořtová.

20 20 Svazek obcí Blatenska - září 2014 Miloš Rozhoň nám odpověděl na několik obdobných otázek, které obdrželi i ostatní předsedové osadních výborů. Jak vnímáš fakt, že je Řečice osadou Blatné? Pro mne slovo osada vždy znamenalo spojitost s trampingem, ale toto slovo je oficiálním názvem dle zákona o obcích. Neboli je výhodou, že jste pod Blatnou, nebo by bylo lepší být samostatnou obcí? Řečice patřila vždy k Blatné a při velikosti Řečice a počtu obyvatel je nereálné nějaké osamostatnění. Co se v posledních letech na Řečici povedlo a co je nutné ještě udělat, jaké plány máte do budoucna, co zde občanům chybí, co je trápí? Zejména se jedná o tři věci, které nám chybí kanalizace, vodovod a plyn, to jsou věci o které mají lidé zájem a mám dojem, že v posledních letech se na nás v tomto ohledu nepamatovalo. Co se povedlo jsou drobné úpravy veřejných prostranství a výstavba víceúčelového hřiště, za což bych chtěl obci poděkovat. Tyto práce byly hrazeny z rozpočtu obce za velkého přispění pracovního úsilí místních dobrovolníků a brigádníků. Jak se zapojují místní obyvatelé do činnosti v obci? Zejména jde o brigádnickou činnost a organizování společenských a sportovních akcí. Spolupráce s občany je dobrá a bezproblematická. Práce pro obec byla vždy jakousi charitativní činností a člověk, který se této práci věnuje musí mít tak trochu hroší kůži. Je to tak? Ano, je to tak, nicméně nejsem malým starostou, ale primátorem. Starosta je od slova starat se, primátor od slova velet! K tomu bych dodal, že já osobně starosti nemám. Oblíbený sportovní klub? Nohejbalový klub JZD Řečice. Ptal se a psal Václav Cheníček DRAHENICKÝ MÁLKOV Pohár za třetí místo je doma V Málkově k červenci neodmyslitelně patří pouť. Zatímco dříve náves zdobil kolotoč, modernější zábavu v posledních letech symbolizuje pouťový turnaj v malé kopané. Nesmí chybět ani večerní pouťová muzika. O fotbale jste měli možnost si přečíst v 14. čísle Blatenských listů. Pouze bych ráda připomněla, že našim klukům, kteří pokračují v tradici Grandhotelu Málkov, se podařilo vykopat krásné třetí místo. K čemuž jim gratulujeme. Na večerní zábavě již druhým rokem zahrálo Hudební Naše nejmladší hasička s maminkou Pavlou jaká místa navštívil a co ho čeká po prázdninách, bylo častým tématem k hovoru. Ke grilované kýtě, kterou věnoval pan Miroslav Švihnos se popíjelo pivo Bernard, na které všechny pozvali pánové Milan Štěpánek a Standa zvaný Sedmička. Aby toho nebylo málo, každý přinesl něco dobrého na zub. O příjemné chvilky se pak postaral Tomáš Pártl se svou kytarou a všichni si mohli zazpívat známé i méně známe songy. A jako každý rok i Tonda Balík vykouzlil spousty úsměvů se svou harmonikou. Text a foto: Lucie Kyliánová seskupení Karel, které se staralo o zábavu v průběhu celého večera. Nutno podotknout, že letošní akce se vydařila, zejména kvůli teplému počasí a hojné návštěvnosti nejen místních občanů. Doufejme, že tomu tak bude i na přes rok. Rozloučení s prázdninami Poslední srpnovou sobotu se přece jen počasí umoudřilo a dovolilo nám se na chvilku ohřát v záři slunečních paprsků. Tento den si málkovští naplánovali rozloučení s prázdninami. Popovídat si o tom, kdo co zažil, HNĚVKOV O suchu v obci Hněvkov 2. pokračování Také v roce 1947 postihlo obec veliké sucho a úrodu brambor ničila mandelinka bramborová. O tom je zápis v obecní kronice, i když nijak obsáhlý. Kronikář pan Karel Klas tenkrát zapsal: Rok tento byl katastrofálně suchý, tak že byl všude velký nedostatek krmiva a pastviny úplně suché (holé) a půda dala špatnou úrodu. Jelikož brouk (mandelinka bramborová) se vyskytl znovu, bylo také tento rok pokračováno v jejím ničení ještě s větší pozorností. Protože jsou v obci pamětníci těchto let, tak jsem se vypravil zeptat se, jakou mají povědomost. Musel jsem se obrátit na ty, kteří měli v té