Transkript

1 Obmýtí

2 Obmýtí

3

4 Typy sečí Holá seč Obrubná seč soubor holých sečí po stranách mateřského porostu šířka ~ výška Clonná seč postupné odstranění porostu na několik etap - umožňuje přirozenou obnovu Výběrná seč těženy jednotlivé stromy - blíží se přirozené dynamice malá změna zásoby přirozená obnova

5

6 Lesní hospodářské plány LHP a osnovy (LHO) jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č. 289/1995 Sb. ( 24-27) LHP má tři části: textovou, hospodářskou knihu, lesnické mapy text obecné údaje kniha: údaje o stavu porostu a návrh hospodářských opatření (Výše a umístění mýtních těžeb, minimální podíl meliorančích a zpevňujících dřevin, plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v porostech do 40 let) mapy

7 Ukázka porostní mapy souřadnice JSTK (křovák)

8 Lesnická typologie Je zakotvena v zákoně Rozlišuje soubory lesních typů dané půdními kategoriemi ve směru horizontálním Lesní vegetační stupně ve směru vertikálním

9 Druhová skladba lesa a její význam

10

11

12

13

14

15 Produkce opadu a přísun živin opadem v různých lesích Biom Opad kg.ha -1.rok -1 živin kg.ha -1.rok -1 N P K Ca Mg Boreál. jeh. lesy 322 2,9 0,7 1,1 3,8 0,3 Boreál. list. lesy ,2 5,2 9,8 35,5 9,7 Temp. jehl. lesy ,6 4,4 26,1 37,3 5,6 Temp. list. lesy ,4 4,0 41,6 67,7 11,8 Mediter. Lesy ,5 4,7 44,0 95,0 9,0

16 Meliorační a zpevňující dřeviny Jejich podíl v porostech je dán zákonem pro daná porost je v LHP nejčastější buk lesní, dub letní, jedle bělokorá, lípa velkolistá i malolistá a javor ztepilý. opadem listí zabraňují postupné degradaci lesních půd, podílí se na zlepšování vodního režimu lesních půd, pomáhají zpevňovat kostru lesního porostu a zvyšují tak odolnost proti povětrnostním vlivům, snižují náchylnost porostů ke kalamitám způsobeným škůdci

17 Comparison of soil development under various plantations. spontaneous alder lime oak spruce pinus larch

18 C t ha Carbon stock in plants (wood) A T Q S L PC PN C t ha Soil carbon stock A T Q S L PC PN year old sites

19 Soil C as % of wood C F=2.89; p=0.032 bc c ab abc a ab a Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine /

20 % of soil C in A layer y = x R = C in soil organic matter (tha-1) LF (Oa Oe) A b earhthworm density ind m -2 % of worm cast in soil volume y = x R = y = x R = C in soil organic matter (t ha-1) C in soil organic matter (t ha -1 ) litter input (g m -2 year -1 ) C is soil organic matter (t ha -1 ) tree litter herb litter total litter

21 Smíšený porost vz. monokultura Lepši využití růstového prostoru nadzemní i podzemní (voda živiny) Lepší využití tepla a světla Odolnější proti škodlivým činitelům Zastoupení cenných dřevin snadnější zmlazení Méně přehledný horší taxace náročnější výchovné zásahy horší Horší využití mechanizace náročnější na práci

22 Plantáže

23 Vysoká objemová produkce dřeva přes 10 m 3 /ha/rok což odpovídá přibližně 4,5 t(suš.)/ha/rok v průměru za životnost porostu (kritérium IUFRO). V pozdější literatuře se uvádí i výrazně více např. minimálně 22 m 3 /ha/rok což odpovídá přibližně 10 t(suš.)/ha/rok Rychlý terminální růst v prvních letech po výsadbě, což v podmínkách ČR znamená v prvním roce přes 0,5 metru/rok. V dalších letech přes 1 metr/rok. Jsou pěstovány z lesnického pohledu v tzv. krátkém obmýtí let v některých případech i méně. Lignikultury (Silvikultury) : uplatnění dřeva sortimentů je na dýhu zejména v nábytkářském průmyslu. Sklízejí okolo 20 maximálně 25. roku. Shortrotation (Intenzivní topolové plantáže pro výrobu celulózy) se sklízejí okolo 10. maximálně 15. roku. Minirotation tímto termínem označují čeští lesničtí odborníci porosty pro produkci štěpky k energetickému využití tzn. výmladkových plantáží

24

25

26

27 Plodina/ Výhřevno Vlhkost Výnos [t/ha] [MJ/kg] st [%] min. prům. opt. Sláma obilovin (VII.X) Sláma řepka (VII) 13, Energetická fytomasa orná půda Rychlerostoucí (X-XI) dřeviny zem. půda Energetické (XII-II) seno - zem. půda (VI;IX) Energetické seno - horské louky Energetické (VI;IX) seno - ostatní půda Rychlerostoucí (VI-IX) dřeviny antropogenní Jednoleté rostliny půda (XII-II) antropogenní půda (X.XI) 14, , ,5 20

28 Spalné teplo se mezi druhy dřevin liší a pohybuje se v rozsahu 14,7 až 21,1 MJ.kg-1. Rozdíl je dán zejména poměrem ligninu, jehož výhřevnost je 25,5 MJ.kg-1, a celulózy, která má výhřevnost 18,8 MJ.kg-1. Vliv na výhřevnost má také obsah pryskyřic. Spalné teplo čisté dřevní hmoty rychle rostoucích topolů je 19,5 u biomasy topolů s přirozeným obsahem kůry 20-20,4 (MJ.kg-1)