ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE"

Transkript

1 Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA VERZE 1/2010 SDRUŢENÍ SCAN Tišnov, březen 2010

2 Název studie: Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických Zadavatel studie: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88, , Karlovy Vary Realizátor: Sdružení SCAN, Hanákova 710, , Tišnov Realizační tým: PhDr. Filip Lepík PhDr. Martin Dolejš Mgr. Jaroslav Vacek Odborný garant: Doc. PhDr. Michal Miovský, PhD. Počet stran: 133 Počet příloh: 2 Probibliografické citace: Lepík, F., Dolejš, M., Miovský, M., Vacek, J. (2010). Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání těkavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj. Tišnov: SCAN. Filip Lepík, Martin Dolejš, Michal Miovský, Jaroslav Vacek Sdružení SCAN,

3 Obsah 1 Úvod Metodologie výzkumu Výzkumný cíl Metoda výzkumu Výzkumný soubor Proces tvorby a zpracování dat Etika výzkumu Vyhodnocená data Popis výzkumného souboru Reliabilita a validita Interpretace výsledků Výsledky Volnočasové aktivity a sport Finance a utrácení Volnočasové aktivity Sportovní aktivity Tělesná konstituce (váha, výška, BMI) Resumé a doporučení Obecná doporučení Výsledky Školní klima Národnostní a etnické skupiny Školní prostředí Hostilní chování Vztah k národnostním menšinám Národnostní skupina Čechů Negativní názory Neutrální názory Pozitivní názory Národnostní skupina Asiatů Negativní názory Neutrální názory Pozitivní názory

4 Národnostní skupina Romů Negativní názory Neutrální názory Pozitivní názory Národnostní skupiny rusky hovořících Negativní názory Neutrální názory Pozitivní názory Sexuální chování Právní vědomí Kriminalita Resumé a doporučení Obecná doporučení Výsledky Návykové látky Tabákové výrobky Alkohol Další návykové látky Finance a utrácení za návykové látky Resumé a doporučení Prevence Obecná doporučení Výsledky Interview se ţáky základních škol praktických Srovnání s výsledky obdobných výzkumů Tabák Alkohol Další návykové látky Další rizikové faktory chování Diskuse Závěr a doporučení

5 1 Úvod Pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehoţ důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Vzorce rizikového chování přitom povaţujeme za soubor fenoménů, jejichţ existenci a důsledky je moţné podrobit vědeckému zkoumání a které lze ovlivňovat preventivními a léčebnými intervencemi. Nejčastěji do konceptu rizikového chování řadíme: uţívání návykových látek, šikanu a násilí ve školách, vč. dalších forem extrémně agresivního jednání, dále kriminální jednání, sexuálně-rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komerční zneuţívání dětí, týraní a zneuţívání dětí atd. V případě předmětné studie bude rizikové chování chápáno v následujících předem identifikovaných oblastech, a to v uţívání legálních a nelegálních drog, sexuality, promiskuitního chování, šikany, rasismu. Ţivotní styl v moderní společnosti je zejména ovlivněn během dětství a dospívání 1. Pakliţe se zaměřujeme na rizikové chování v širším kontextu, je třeba chápat preventivní snahy jako cestu k ovlivňování a optimalizaci veřejného zdraví, které je značně umocňováno aktuální socioekonomickou situací kaţdého jedince. Studie, jeţ byly realizovány v souvislosti se zmapováním rizikového chování, naznačují, ţe existuje značná spojitost mezi experimentální fází s psychoaktivními látkami, včetně alkoholu a tabáku, v raném věku, se zvýšeným rizikem vzniku patologického chování, chápaného jako predikci uţívání či zneuţívání omamných a psychotropních látek v pozdějším ţivotě 2. Současná situace na školách v oblasti prevence rizikového chování, je značně diferencovaná, a to jak na úrovni jednotlivých regionů, měst, obcí, ale je moţné výrazné rozdíly sledovat i s ohledem na typ školy, dokonce i s ohledem na znalosti pedagogů v tomto směru. Na kaţdé škole je primární prevence rizikového chování realizována především v podobě tzv. Minimálních preventivních programů. Pro efektivní plánování a provádění účinných preventivních programů bývají často vyuţívány výsledky průřezových studií, které umoţňují 3 : 1. určit aktuální výskyt rizikového chování (uţívání návykových látek, šikany, sexuálního zneuţívání a další) 2. určit vliv sociálních faktorů na výskyt rizikového chování (socio-ekonomickou úroveň rodičů, vzdělání rodičů, místo bydliště, region a další) 3. získání informací o vývoji v oblasti rizikového chování (výsledky mohou tvořit v časové ose zpětnou vazbu v závislosti na efektivitě opatření, které byly v minulosti realizovány). 5

6 Získání validních a spolehlivých odhadů prevalence vybraných forem rizikového chování u reprezentativního souboru ţáků všech zúčastněných typů (základní školy - ZŠ, základní školy praktické - ZŠP, střední školy - SŠ) škol v Karlovarském kraji umoţní srovnání s trendy v dalších regionech, celé ČR a v některých oblastech i v evropském a světovém kontextu. Získaná data mohou s ohledem na sledovanou skupinu (6. aţ 9. třída ZŠ/ZŠP a 1. a 2. ročník SŠ) tvořit podklady pro realizaci primární prevence a provádění evidence-based (na vědeckých důkazech zaloţené) politiky předcházení rizikovému chování a uţívání drog na regionální úrovni. 1 Csémy, L. (2006). Životní styl a zdraví českých školáků: Z výsledků mezinárodní srovnávací studie WHO. Praha: Psychiatrické centrum Praha. 2 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (2007). Užívání drog a související problémy mezi dětmi do 15 let. Výroční zpráva za rok 2007: stav drogové problematiky v Evropě. Lisabon: EMCDDA. 3 Vacek, J. (2007). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách, Praha 2: Závěrečná zpráva z výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN. 6

7 2 Metodologie výzkumu 2. 1 Výzkumný cíl Výzkumný projekt byl zaměřen především na zmapování situace v oblasti patologického chování s důrazem na uţívání návykových látek u ţáků základních škol (ZŠ) a středních škol (SŠ) v Karlovarském kraji. Samostatná část tohoto projektu se pak zaměřila na pilotní studii, která se soustředila na zmapování situace v oblasti uţívání těkavých látek v základních školách praktických (ZŠP) na území Karlovarského kraje. Cílem studie bylo jednak získat přehled o sklonech k rizikovému chování (především uţívání legálních i ilegálních drog, hazardní zábavy, experimentování a riskování, vztahy a sex, promiskuita, prostituce, sexuální zneuţívání, šikana, vzájemná agrese, násilí, protiprávní jednání a kriminalita), ale také získání přehledu o zájmech dětí, preferenci volnočasových aktivit a znalosti v trestně-právní oblasti Metoda výzkumu Metodika sběru dat vycházela z dotazníků, které byly vytvořeny pro tento typ výzkumu realizátory studie. Určité podněty byly čerpány z dotazníku ESPAD (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) a SAHA (The Social And Health Assessment, Weissberg a kolektiv, 1991), které se tak staly určitým ideovým námětem, ovšem pouze pro určité poloţky. Dotazník ESPAD 4, sleduje zejména tři oblasti: zkušenosti s legálními i ilegálními drogami a rozsah jejich uţívání, postoje k uţívání drog a vědomosti ţáků o drogové problematice. Dotazník SAHA inspiroval výzkumný tým v oblastech sociálního vývoje školní mládeţe se zaměřením na rizikové protektivní faktory. Vytvořený dotazník musel splňovat několik základních kritérií. Především musel být pro ţáky srozumitelný a z logistického hlediska bylo výhodné, kdyţ jeho vyplňování včetně instruktáţe a sběru nezabralo více neţ jednu vyučovací hodinu. V závislosti na těchto faktorech, byla provedena úprava základní verze dotazníku, která čítala 100 otázek. Vzhledem k tomu, ţe administrace dotazníku neměla přesáhnout 45 minut, byla pracovní verze upravena do výsledné podoby 64 otázek, umoţňujících dostatečně postihnout zkoumanou oblast. Dotazníky byly vytvářeny podobnou metodikou a v mnoha otázkách se překrývají, proto jejich sloučením nedošlo k přílišnému zúţení záběru a ochuzení sledovaných oblastí. 4 /157826/file/esp07Czech_dot.pdf. 7

8 Výsledný dotazník byl ale v porovnání s původními zjednodušený a zkrácený tak, aby byl vhodný pro cílovou skupinu respondentů. Upravený dotazník prošel dvěma koly připomínek, a to jednak v rámci výzkumného týmu a jednak zadavateli. V konečné fázi byl dotazník autorizován a konsenzuován oběma na výzkumu zúčastněnými stranami. Ţáci ZŠP vyplňovali typově stejný dotazník jako ţáci ZŠ a SŠ, jenţ byl přizpůsoben tak, aby nevznikly problémy během jeho administrace. Respondenti z řad ţáků ZŠP měli na administraci dotazníku více času neţ ostatní ţáci ze ZŠ a SŠ, a to přibliţně 60 minut. Interview u vybraného souboru ţáků ZŠP se svou tématikou zaměřilo na základní cíle studie a trvalo přibliţně 30 minut. Rozhovor prováděl zkušený examinátor a byla dodrţena poţadovaná etická pravidla a normy (anonymita, moţnost odstoupení od rozhovoru atd.). Před samotnou realizací administrace dotazníků byl proveden pilotní test na skupině ţáků dvou tříd ZŠ, a to za účelem sledování chování respondentů, typů dotazů k jednotlivým poloţkám, času potřebného k administraci a standardizaci zadávání dotazníku. Na základě této pilotáţe byla upravena formulace některých otázek a uskutečněna instruktáţ s výzkumnými asistenty Výzkumný soubor Studie byla realizována na základních a středních školách zřizovaných obcemi nebo krajem na území Karlovarského kraje. Na území kraje se nachází celkem 90 základních škol s druhým stupněm (včetně víceletých gymnázií a základních škol praktických), 43 středních škol. Výběr byl uskutečněn poměrně tak, aby byli ve studii zastoupeni ţáci všech typů škol v kraji, tedy ţáci ZŠ, ZUŠ, ZŠP, SOU, SŠ a víceletých gymnázií. Tabulka č. 2 prezentuje počty ţáků v základním souboru, které jsou rozděleny podle okresů. Tabulka 1: Základní soubor, počty žáků podle okresů, pohlaví a ročníků 5 Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem ZS Pohlaví 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem ZS Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem (Ústav pro informace ve vzdělávání, rok 2008) 5 8

9 Tabulka č. 2 prezentuje počty respondentů, kteří se studie zúčastnili a u nichţ je moţno v závislosti na zodpovězených otázkách určit pohlaví. Celkem se studie zúčastnilo respondentů a byl tedy splněn předpoklad objemu výběrového souboru. To znamená, ţe na otázku jakého je respondent pohlaví, neodpovědělo z celkového počtu dotázaných pouze 6 respondentů. Tabulka 2: Výběrový soubor, počty žáků podle okresů, pohlaví a ročníků Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem VS Pohlaví 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem VS Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Chlapci Dívky Celkem Obrázek č. 1 znázorňuje počty respondentů, kteří se zúčastnili administrace dotazníků, a u kterých je moţné určit pohlaví. Jak je z grafického znázornění patrné, tak nejniţší procentuální počet zúčastněných respondentů byl v okrese Sokolov (29% = 642 probandů), v okrese Cheb (32% = 731 probandů), v okrese Karlovy Vary (39% = 883 probandů). Obrázek 1: Grafické znázornění počtu respondentů zúčastněných ve studii podle okresů (v procentech) 29% 32% Okres CH Okres KV Okres SO 39% 9

10 Tabulka č. 3 prezentuje procentuální počty respondentů ve výběrovém souboru vůči souboru základnímu, dle okresů a pohlaví. Realizátoři studie se snaţili získat v kaţdé věkové kohortě ve sledovaném okresu průměrnou hranici 10% respondentů. Jak je z tabulky patrné, tak se studie zúčastnilo 10,33% ţáků navštěvujících školy v Karlovarském kraji. Tabulka 3: Výběrový soubor, podíl respondentů v základním souboru (v procentech) Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem VS Pohlaví 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem VS Chlapci 11,55 8,87 8,61 12,23 10,31 6,88 9,66 Dívky 11,55 10,53 9,00 13,78 14,44 20,38 13,53 Celkem 11,55 9,70 8,80 13,02 12,44 13,59 11,61 Chlapci 12,32 14,15 9,33 10,85 11,59 15,01 12,29 Dívky 10,93 8,66 10,23 8,78 4,50 5,87 7,63 Celkem 11,63 11,08 9,76 9,74 8,08 10,63 9,94 Chlapci 12,62 9,26 12,46 13,89 7,12 2,70 9,48 Dívky 9,23 8,27 11,39 12,02 11,11 6,29 9,78 Celkem 10,89 8,75 11,94 12,88 9,06 4,42 9,63 Chlapci 12,19 10,80 10,17 12,20 10,03 9,46 10,67 Dívky 10,53 9,06 10,25 11,22 9,01 10,25 9,99 Celkem 11,36 9,89 10,21 11,68 9,52 9,84 10,33 Obrázek č. 2 znázorňuje počty respondentů v jednotlivých třídách a ročnících dle okresů. Tento graf paralelně reflektuje počty zúčastněných respondentů ve studii dle okresů. Předpokladem při plánování administrace dotazníků bylo získat zpětně vyhodnocený dotazník od 350 respondentů na jednu ročníkovou kohortu, a to i s ohledem na plánovanou 10% neúčast ve výzkumu, ať uţ z důvodu absence nebo nesouhlasu rodičů. Z tabulky č. 4 je patrné, ţe tento faktor nebyl dodrţen pouze v ročníkových kohortách 7. a 8. tříd základních škol a jednalo se pouze o několik desetin procenta. Obrázek 2: Grafické znázornění počtu respondentů v jednotlivých ročnících dle okresů (v absolutních číslech) Okres Ch Okres KV Okres So ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ 10

11 Tabulka 4: Počty respondentů v jednotlivých ročnících (v absolutních číslech) Kategorie Okres Ch Okres KV Okres So Celkem 6. ročník ZŠ ročník ZŠ ročník ZŠ ročník ZŠ ročník SŠ ročník SŠ Celkem VS K dosaţení reprezentativnosti studie by stačilo provést dotazníkové šetření s přibliţně ţáky v kaţdé věkové kohortě (ročníku) tak, aby byli zastoupeni ţáci všech typů škol. Jak je ovšem z tabulkového vyhodnocení patrné, rozhodli jsme se provést výrazné navýšení počtu ţáků pro výzkum (jedná se o tzv. oversampling) z důvodu zvýšení reprezentativnosti souboru, zvýšení celkové validity výzkumu, ale především pro zachycení i tzv. nízkofrekvenčních jevů, tedy takových, které se týkají pouze několika jedinců v celém souboru (pod 1%, to se můţe týkat určitých specifických forem rizikového chování jako např. příslušnost k sektě nebo uţití kokainu, jak na základě obdobných výzkumů předpokládáme) Proces tvorby a zpracování dat Sběr dat v terénu prováděli proškolení výzkumní asistenti. Jednalo se o studenty psychologie nebo jiţ graduované psychology se zkušenostmi s prací s dětmi zejména v primárně preventivní oblasti. Pro účely tohoto výzkumu byly vytvořeny tři základní dokumenty. Prvním byl Design výzkumné studie, který byl přístupný na internetovém portálu Krajského úřadu Karlovy Vary, slouţící k informování veřejnosti o probíhající studii. Další dva formuláře byly koncipovány za účelem informování ředitelů náhodně vybraných škol do projektu a poslední formulář souhlas rodičů (viz příloha č. 1) byl nutným předpokladem pro vstup respondentů k administraci dotazníku. Bez tohoto souhlasu nemohl být respondent do studie zařazen. Vyplněný a podepsaný souhlas rodičů byl ponechán zástupcům jednotlivých škol. Na začátku měsíce října 2009 byli kontaktováni ředitelé vybraných škol písemně, telefonicky i prostřednictvím u. Na základě tohoto kroku byly domluveny termíny k administraci dotazníků tak, aby byla co nejméně ovlivněna struktura vyučovacího rozvrhu dané školy. Vlastní sběr dat probíhal během měsíce října a listopadu Z logistického hlediska bylo nejvhodnější, aby byly dotazníky administrovány a vybrány tazatelem během jediného vyučovacího dne. Aţ na drobné výjimky se tento předpoklad zdařil. Kaţdý 11

12 z výzkumných asistentů se do školy dostavil s dostatečnou časovou rezervou, a to z důvodu případných dotazů ze strany vedení školy nebo pověřeným pracovníkem, mnohdy výchovným poradcem. Kaţdý dotazník obsahoval úvodní instruktáţ, v níţ byl kaţdý respondent uvědomen o anonymitě dotazníku a jednotlivých krocích při vyplňování. Dále byl poučen, ţe v případě nejasností se můţe kdykoliv obrátit na asistenta výzkumu s příslušným dotazem. Vyplňování dotazníků bylo ve třídách prováděno bez přítomnosti vyučujícího. Průměrná doba vyplňování nepřesáhla 45 minut, včetně instruktáţe a sběru dotazníků. Kaţdý dílčí soubor (třída/ročník) byl po administraci bezpečně uloţen do obálky a označen průvodkou (viz příloha č. 2), která protokolárně hodnotila průběh šetření ve třídě Etika výzkumu Základním předpokladem k získání pravdivých a platných údajů bylo vzhledem k citlivé povaze sledovaných dat především získání si důvěry ţáků. Proto byla data sbírána anonymně a bez přímé účasti učitele ve třídě. Etickým předpokladem při získávání informací od ţáků základních škol bylo neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu. Z těchto důvodů byly přijaty a dodrţovány etické normy a pravidla výzkumu, z nichţ uvádíme především tyto: Veškeré dotazníky administrovali pouze zaškolení asistenti bez přítomnosti učitele ve třídě; Veškeré rozhovory prováděl zaškolený a zkušený tazatel bez přítomnosti učitele; Respondenti se účastnili zcela dobrovolně, bez nároku na odměnu; Byl vyţadován písemný souhlas zákonného zástupce u nezletilých ţáků - bez tohoto souhlasu se ţák nemohl zúčastnit vyplňování dotazníku a ţáci ZŠP ani interview. Od respondentů nebyly poţadovány ţádné identifikační údaje; Účastníci výzkumu byli vţdy seznámeni se všemi základními informacemi o studii a svých právech, včetně práva odmítnout vyplnění dotazníku; Vyplněné dotazníky byly bezpečně archivovány. Neměl k nim mít přístup nikdo další (např. učitelé či ředitelé škol) a nebyly vyuţity nikým, kdo není členem výzkumného týmu. Obsah interview tvořila stejná témata, která byla obsaţena v předkládaném dotazníku; Interview vedl vyškolený a zkušený asistent, který během rozhovoru dodrţoval etická pravidla týkající se tohoto typu výzkumu. 12

13 2. 6 Vyhodnocená data Vyhodnocená data jsou s ohledem na zachování a dodrţení etických norem (viz Design studie) diferencována a analyzována podle: okresů pohlaví věkové kohorty ročníky Popis výzkumného souboru Součástí dotazníku byly i základní demografické údaje, umoţňují popsat výběrový soubor i po této stránce. Ve studii je moţné, na základě tohoto vyhodnocení, charakterizovat skupinu ve věku od 11 let aţ do 23 let. Vzhledem k procentuálnímu počtu zastoupených věkových kohort je třeba zdůraznit, ţe relevantní skupinou pro následnou interpretaci dat je skupina od 11 roků do 17 roků. Záběr studie v tomto rozsahu je tedy splněn v maximální moţné míře. Průměrný věk respondentů byl 14,27 roků. 1% ve výběrovém souboru tvoří 23 respondentů. Tabulka č. 5 a obrázek č. 3 prezentují věkovou charakteristiku výběrového souboru, ze které je moţné přesně identifikovat počet respondentů dle věku. Nejniţší zastoupenou věkovou skupinou jsou respondenti ve věku 19 a více let (věk 19 aţ 23 roků) a následně skupina 18letých. Tabulka 5: Podíl respondentů ve studii dle věku Věk Index Celkem Podíl v % 11letí 191 8,47 12letí ,21 13letí ,49 14letí ,87 15letí ,77 16letí ,44 17letí 180 7,98 18letí 50 2,22 19letí a více 24 1,06 Celá skupina ,00 13

14 Obrázek 3: Grafické znázornění podílu respondentů ve studii dle věku (v procentech) 8% 2% 1% 8% 19% 18% 16% 13% 15% 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Aby byl získán komplexní přehled o výzkumném souboru, rozhodli jsme se do studie zařadit i rozdělení respondentů podle pohlaví. Důvodem je hypotetická úvaha, ţe k některým typům rizikového chování se přiklání spíše konkrétní pohlaví, coţ můţe být dáno dlouhodobým společenským vývojem. Tabulka č. 6 prezentuje zastoupení respondentů dle ročníků a pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe aţ na výjimku 9. tříd ZŠ a 2. ročníků SŠ, je podíl zúčastněných chlapců ve studii mírně vyšší, a to v počtu 58 chlapců, neţ podíl zúčastněných dívek. Tabulka 6: Počet chlapců a dívek ve studii dle ročníků Kategorie Index Chlapci Dívky Celkem 6. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 9. ročník ZŠ 1. ročník SŠ 2. ročník SŠ Celkem VS Počet Podíl v % 53,50 46,50 100,00 Počet Podíl v % 51,69 48,31 100,00 Počet Podíl v % 50,72 49,28 100,00 Počet Podíl v % 49,21 50,79 100,00 Počet Podíl v % 52,86 47,14 100,00 Počet Podíl v % 49,62 50,38 100,00 Počet Podíl v % 51,29 48,71 100,00 14

15 Z vyhodnocení otázky č. 5 v úvodní části dotazníku pak bylo moţné vyhodnotit počet dojíţdějících respondentů do škol. Tato otázka je ve své podstatě velice zajímavá, protoţe můţeme hypoteticky uvaţovat nad tím, kde tráví oslovení respondenti čas, neţ se dopraví do svého bydliště. Předpokládáme, ţe většina dojíţdějících tráví čas na autobusových nebo vlakových nádraţích, coţ můţe mít do jisté míry vliv na podněty vedoucí k určitému typu rizikového chování. Z tabulky č. 7 je patrné, ţe 43,55% respondentů do škol dojíţdí. Tabulka 7: Počty dojíždějících respondentů do škol dle ročníků Kategorie Index Ano v bydlišti Ne v bydlišti 6. ročník ZŠ Počet Podíl v % 75,71 24,29 7. ročník ZŠ Počet Podíl v % 74,22 25,78 8. ročník ZŠ Počet Podíl v % 68,22 31,78 9. ročník ZŠ Počet Podíl v % 78,10 21,90 1. ročník SŠ Počet Podíl v % 28,13 71,87 2. ročník SŠ Počet Podíl v % 26,33 73,67 Výběrový soubor Počet Podíl v % 56,45 43,55 Obrázek č. 4 graficky znázorňuje procentuální počet dojíţdějících respondentů na základní a střední školy ve sledovaných lokalitách. Je moţné zřetelně identifikovat, ţe na střední školy dojíţdí 72,71% respondentů, coţ na druhou stranu plně koresponduje s podobným počtem respondentů (74,18%) navštěvujících základní školy ve své spádové lokalitě. 15

16 Obrázek 4: Grafické znázornění dojíždějících respondentů s ohledem na ZŠ/SŠ 80,00 70,00 60,00 50,00 74,18 72,71 40,00 Střední škola 30,00 27,29 25,82 Základní škola 20,00 10,00 0,00 Ano v bydlišti Ne v bydlišti Tabulky č. 8 a č. 9 prezentují nejvyšší dosaţené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů podle typu škol. Jedním ze základních demografických ukazatelů je vzdělání rodičů, které můţe být určitým faktorem, jeţ můţe mít přímou souvislost se vznikem rizikového chování 6. Tabulka 8: Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů (v absolutních číslech) Vzdělání otce Okres CH Okres KV Okres SO Základní škola Vyučený SŠ s maturitou Vysokoškolské Nevím Celkem Tabulka 9: Nejvyšší dosažené vzdělání rodičů u dotázaných respondentů (v procentech) Vzdělání otce Okres CH Okres KV Okres SO Základní škola 7,67 4,40 6,63 Vyučený 35,27 30,46 42,42 SŠ s maturitou 31,23 34,92 26,26 Vysokoškolské 12,85 16,20 6,63 Nevím 12,99 14,03 18,06 6 např. Evropská školní dotazníková studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v ČR, Praha, Úřad vlády ČR. 16

17 Obrázek č. 5 znázorňuje podíly vzdělanosti rodičů v okresech. Jak je z grafického znázornění patrné, tak nejvyšší počet rodičů, kteří mají dokončené vzdělání pouze na úrovni základní školy, je nejvíce v okrese Sokolov (6,63%), stejně tak jako dokončené vzdělání ve výučním oboru (42,42%). Ukončené středoškolské vzdělání je dosaţeno nejvíce u rodičů dotázaných respondentů v okrese Karlovy Vary (34,92%), poté v okrese Cheb (31,23%). Nejvyšší procentuální poměr vysokoškolsky vzdělaných rodičů je taktéţ v okrese Karlovy Vary (16,20%) a z průběhu grafu lze interpretovat, ţe následně pak v okrese Cheb (12,85%), zatímco v okrese Sokolov dosahují hodnoty (6,63%). Zajímavé by bylo jistě vyhodnocení, jaký studijní obor rodiče s vysokoškolským vzděláním studovali a zda se jednalo o druh studia prezenčního nebo kombinovaného. Určitě důleţitým faktorem by byl přehled nabídky vysokých škol minimálně v bakalářském studijním programu s ohledem na sledovaný okres, a to s predikcí, ţe okresy Karlovy Vary i Cheb nabízejí mnohem více detašovaných pracovišť jak státních vysokých škol, tak vysokých škol soukromých, tudíţ je dostupnost vysokoškolského vzdělání v těchto okresech mnohem snazší. Obrázek 5: Grafické znázornění nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů dle okresů (v procentech) 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 5,00 0,00 Základní škola Vyučený SŠ s maturitou Vysokoškolské Nevím Tabulka č. 10 rámcově prezentuje školní výsledky respondentů na posledním vysvědčení. Jedná se o prospěch, který byl deklarován samotnými ţáky a studenty. Vzhledem k náročnosti dotazníku, co se počtu otázek týče, nebyl hodnocen prospěch procentuálně, a to i vzhledem k výrazné retrospektivnosti této otázky. Vyhodnocená data charakterizují, ţe nejlepší známkové ohodnocení mají respondenti 6. tříd, přičemţ kvalita známkového ohodnocení s věkem a ročníkem podstatně klesá. 17

18 Tabulka 10: Školní výsledky respondentů, dle ročníků Kategorie Většinou jedničky Jedničky a dvojky Většinou dvojky Dvojky a trojky Většinou trojky Trojky a čtyřky Většinou čtyřky Čtyřky a pětky Index Školní ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1. ročník 2. ročník Celkem Počet Podíl v % 35,13 15,63 16,08 14,17 6,05 2,79 14,36 Počet Podíl v % 34,56 34,06 20,18 18,18 21,08 5,58 21,71 Počet Podíl v % 6,23 5,94 9,06 9,63 11,66 9,90 8,93 Počet Podíl v % 12,75 19,06 24,56 25,13 25,56 26,65 22,57 Počet Podíl v % 2,55 5,00 8,77 11,23 13,90 21,32 10,90 Počet Podíl v % 5,95 14,38 16,67 19,52 16,37 29,19 17,27 Počet Podíl v % 1,13 1,88 4,09 1,87 2,47 3,55 2,51 Počet Podíl v % 1,70 4,06 0,58 0,27 2,91 1,02 1,75 Tabulka č. 11 prezentuje prospěch respondentů z posledního vysvědčení v závislosti na sledovaných okresech. Na tomto vyhodnocení je patrné, ţe zde můţe být určitá souvislost s dosaţeným vzděláním rodičů (obrázek č. 5) a prospěchem dotázaných respondentů. Potvrzuje se tak očekávání s ohledem na tuto skutečnost, a to zejména u okresu Sokolov. Tabulka 11: Školní výsledky respondentů, dle okresů (v procentech) Kategorie Okres CH Okres KV Okres SO Většinou jedničky 15,03 16,11 11,13 Jedničky a dvojky 21,38 23,43 19,71 Většinou dvojky 10,48 10,86 4,45 Dvojky a trojky 22,34 23,43 21,62 Většinou trojky 12,55 8,11 12,88 Trojky a čtyřky 14,90 15,31 22,73 Většinou čtyřky 2,62 1,71 3,50 Čtyřky a pětky 0,69 1,03 3,97 18

19 2. 8 Reliabilita a validita Míra reliability získaných dat se dá odhadnout např. na základě konzistence odpovědí na dvě obdobné otázky v rámci téhoţ měření. Ve vytvořeném dotazníku bylo moţné spárovat otázky mezi sebou. Pokud podíl nekonzistentních odpovědí nepřekročí 5%, lze výzkum povaţovat za vysoce spolehlivý. Dalším způsobem, jak zajistit spolehlivost odpovědí, jsou otázky, v nichţ jsou např. předznačené fiktivní odpovědi (např. droga netalin, která neexistuje). Jak je patrné z následujícího vyhodnocení (tabulka č. 12a), tak na tuto fiktivní otázku reagovala neadekvátně pouze dvojice dívek. Spolehlivost tedy v tomto případě činí 99,91%. Tabulka 12a: Spolehlivost dotazníku (v procentech) Netalin Chlapci Dívky VS Celkem Podíl v % 100,00 0,00 Celkem Podíl v % 99,81 0,19 Celkem Podíl v % 99,91 0,09 Validita dotazníkového šetření mohla být sledována pomocí několika faktorů, zejména podle základních a alternativních otázek, průměrného počtu nezodpovězených otázek jednotlivými respondenty, průměrného podílu respondentů, kteří neodpověděli na jednotlivé otázky. Celková míra validity byla hodnocena dle průměrného počtu všech sledovaných poloţek. Dotazník se skládal z 64 otázek, kdy v převáţné většině byly odpovědi k těmto otázkám předznačeny. Na otázky mohlo být odpovězeno v několika kategoriích. Respondent tak mohl vyplnit celkem 234 odpovědí. U takto sestaveného dotazníku byla moţná především standardizace technické stránky ucelená podoba dotazníku, komu je určen, instrukce pro vyplňování atd. Pokud se bude dotazník zadávat s určitým odstupem, je moţné hodnotit vývojové křivky jednotlivých proměnných, ovšem ne populační normy. Validitu je moţné v této konkrétní studii dále sledovat podle procentuální analýzy jednotlivých odpovědí např. srovnáním otázek Od koho drogu respondenti získali s otázkou Celoţivotní prevalence drog. Zde je moţné deklarovat minimální rozdíl, a to na úrovni cca 0,40%, respektive 9 jedinců z výběrového souboru mohlo lţivě administrovat odpověď. Tabulka č. 12b prezentuje spolehlivost dotazníku s vyuţitím spárovaných kontrolních otázek. Ve zvýrazněných částech tabulky je moţné sledovat procentuální odchylku. Na základě tohoto vyhodnocení můţeme povaţovat výzkum v oblasti spolehlivosti za velice kvalitní. V následujících 19

20 oddílech bude často kladen důraz na validitu i reliabilitu otázek v dotazníku. Tím bude následně deklarována i validita celého výzkumu. Tabulka 12b: Spolehlivost dotazníku (v procentech) Pouţití kondomu Nesouloţil Nepouţil Pouţil Pohlaví Pod vlivem drogy Nesouloţil Neuţil, ale souloţil Uţil Chlapci 98,21 1,49 0,30 Dívky 98,72 1,28 0,00 Chlapci 2,37 80,47 17,16 Dívky 0,00 88,27 11,73 Chlapci 0,00 87,80 12,20 Dívky 1,14 87,43 11, Interpretace výsledků Pro lepší přehled, orientaci a následné srovnání, jsou výsledky uváděny jak v procentech, tak často i v absolutních počtech. Ke kaţdé tabulce či grafu se vztahuje komentář, který se snaţí interpretovat získaná data. V některých částech jsou pro lepší přehled uvedeny jak celkové hodnoty v Karlovarském kraji, tak hodnoty např. podle pohlaví, věku, typu, druhu školy a zejména podle okresů. Kaţdá tabulka i grafické znázornění jsou vyhodnoceny s ohledem na povahu poloţené otázky v dotazníku a podle toho, zda byly rozdíly (ne)očekávané a/nebo zajímavé. V popisu tabulek neklademe důraz na formulaci rozdílu mezi třídou a ročníkem, přestoţe jsme si plně vědomi toho, ţe ţáci základních škol navštěvují třídy a studenti středních škol ročníky. Všechny věkové kohorty, které jsou rozděleny podle třídy/ročníku, tak mají společné označení ročník. 20

21 I. část: Rizikové chování Volnočasové aktivity a sport 21

22 3 Výsledky 3. 1 Volnočasové aktivity a sport Finance a utrácení Tabulka č. 13 prezentuje jak procentuální tak absolutní vyjádření časové frekvence kapesného u dotázaných respondentů, s přehledným rozdělením dle věku. Predikcí bylo, ţe respondenti, kteří jiţ navštěvují střední školy, pravidelně od svých rodičů kapesné dostávají. Ve vyhodnocení je zcela patrné, ţe tento úzus, tak jak bylo očekáváno, platí. Sledovaný region se v tomto ohledu v republikovém kontextu nevymyká. Nejčastější frekvencí kapesného je kapesné týdenní, následně měsíční. Poměrně vyváţené jsou poté odpovědi, ţe na jedné straně respondenti kapesné nedostávají vůbec (18,57% = 413 dotázaných), oproti odpovědi, ţe dostávají kapesné nepravidelně (21,55% = 484 dotázaných). Lze tedy předpokládat, ţe studenti, kteří dojíţdějí do škol, získávají pravidelně určité finanční prostředky. Můţeme tvrdit, ţe pravidelný příjem kapesného od věku 15 let se stává s ohledem na socio-ekonomický vývoj společnosti standardem. Ovšem je třeba zmínit i fakt, ţe někteří respondenti nezískávají finanční prostředky v podobě běţného kapesného, ale mohou je získat při určitých ţivotních jubileích, jako jsou například narozeniny, Vánoce a další. Tabulka 13: Frekvence kapesného dle věku Kategorie Nedostávám Dostávám Dostávám Dostávám týdně měsíčně nepravidelně Index Počet Podíl v Podíl v Podíl v Podíl v Počet Počet Počet % % % % 11letí 45 23, , , ,05 12letí 58 19, , , ,34 13letí 64 19, , , ,48 14letí 79 22, , , ,40 Věk 15letí 68 17, , , ,35 respondentů 16letí 51 12, , , ,01 17letí 29 16, , , ,53 18letí 13 27, , , ,75 19letí , , , ,83 Celkem , , , ,55 22

23 Obrázek č. 6 znázorňuje frekvenci kapesného u respondentů ve výběrovém souboru. Lze spatřovat, ţe v součtu procentuálního vyhodnocení, dostává v určité pravidelnosti 81,43% respondentů finanční prostředky. Obrázek 6: Grafické znázornění frekvence kapesného (v procentech) 21,55 18,57 Nedostávám Dostávám týdně 26,67 33,21 Dostávám měsíčně Dostávám nepravidelně Tabulka č. 14 prezentuje frekvenci kapesného u respondentů v okresním měřítku. Tato tabulka umoţňuje hlubší náhled do oblasti finančního depositu respondentů. Je moţné přesně vyabstrahovat procentuální frekvenci kapesného u výběrového souboru s ohledem na sledovanou lokalitu. Tabulka 14: Frekvence kapesného u respondentů, dle okresů (v procentech) Kategorie/Okres Okres CH Okres KV Okres SO Celkem Nedostávám 6,37 7,26 4,94 18,57 Dostávám týdně 10,69 12,29 10,24 33,21 Dostávám měsíčně 8,73 11,67 6,28 26,67 Dostávám nepravidelně 6,63 7,88 7,03 21,55 Tabulka č. 15 prezentuje výši měsíčního finančního příspěvku u dotázaných respondentů. 23

24 Tabulka 15: Hodnota měsíčního kapesného, dle věku a výše finančního prostředku (v procentech) Věk/Kategorie Do Více neţ Kč Kč Kč Kč 2000 Kč 2000 Kč 11letí 45,21 32,19 17,81 4,11 0,00 0,68 12letí 38,79 40,95 13,36 4,74 1,72 0,43 13letí 30,27 38,31 21,46 6,13 1,92 1,92 14letí 21,71 39,86 23,84 10,32 2,49 1,78 15letí 15,87 30,54 30,24 14,37 5,09 3,89 16letí 7,54 31,56 30,17 17,60 8,94 4,19 17letí 5,48 17,81 35,62 26,71 8,90 5,48 18letí 0,00 10,53 31,58 18,42 10,53 28,95 19letí a více 0,00 11,11 16,67 33,33 16,67 22,22 Průměr VS 7 21,19 33,15 25,19 12,35 4,67 3,46 Obrázek č. 7 znázorňuje výši kapesného u respondentů s ohledem na úroveň okresů. Zajímavostí je, ţe nejčetnější výše kapesného se pohybuje v rozmezí od ,- Kč. Z vyhodnocení je zřetelné, ţe s rostoucím věkem se objem finančních prostředků zvyšuje, coţ můţe být dáno například hrazením cestovného nebo stravného u respondentů, kteří dojíţdějí do škol. Zároveň můţeme uvaţovat nad predikcí vyuţití většího objemu peněz za účelem nákupu a pořízení různých legálních či ilegálních drog. Obrázek 7: Grafické vyhodnocení výše měsíčního kapesného u výběrového souboru, dle okresů (v procentech) 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 Okres Ch Okres KV Okres SO 5,00 0,00 Do 100 Kč Kč Kč Kč Kč Více než 2000 Kč 7 VS = Výběrový soubor 24

25 Obrázek č. 8 znázorňuje způsob utrácení největší části finančního depositu u dotázaných respondentů v poměru mezi pohlavími. Vyhodnocení vyplývá z otázky č. 10, která byla definována Za co utrácíš největší část svých peněz. V této otázce bylo moţné označit pouze jednu z 11 nabízených odpovědí. Nejčastěji označovanou kategorií byla u chlapců poloţka CD/DVD/PC hry (88,04%). Druhou nejvíce označovanou poloţkou u tohoto pohlaví byla kategorie Za sportování (82,27%), poté kategorie Jiné drogy (80%). Dívky utrácejí v poměru k chlapcům nejvíce za dárky (72,53%), dále za oblečení (71,43%) a jako třetí nejvíce označovaná poloţka byla u dívek kategorie Kino a koncerty (56,86%). Vyváţená hodnota u obou pohlaví je útrata finančních prostředků za telefon, u chlapců 48,89% a u dívek 51,11%. Za zmínku stojí procentuální vyjádření, ţe chlapci jsou překvapivě spořivější neţ dívky. Obrázek 8: Grafické znázornění útraty finančních prostředků, dle pohlaví (v procentech) 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 Dívky Chlapci 0,00 odpovědělo respondentů = 94,78% Tabulka č. 16 prezentuje, za co respondenti utrácí nejvíce finančních prostředků s ohledem na jednotlivé ročníky. Za cigarety, alkohol a jiné drogy je útrata finančních prostředků respondentů, postupně od 6. třídy ZŠ do 1. ročníku SŠ, vzestupné tendence. 25

26 Tabulka 16: Útrata finančních prostředků u celého výběrového souboru, dle ročníků (v procentech) Kategorie/Školní ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1. ročník 2. ročník Spořím 5,26 4,23 4,47 3,86 3,40 3,12 Za dárky 2,84 2,23 0,74 0,70 1,16 0,79 Za oblečení 2,23 2,23 3,49 4,60 3,12 3,58 Za kino a koncerty 0,28 0,14 0,19 0,23 0,84 0,70 Za sportování 0,98 0,84 1,16 1,12 1,07 1,40 Za telefon 0,14 0,37 0,47 0,37 0,42 0,33 Za CD, DVD a PC hry 1,07 1,16 0,65 0,65 0,56 0,19 Za jídlo 1,07 1,26 1,72 1,81 3,81 2,65 Za cigarety a alkohol 0,05 0,56 1,35 2,88 3,86 3,49 Za jiné drogy 0,00 0,00 0,09 0,09 0,14 0,14 Za něco jiného 1,77 1,49 1,07 0,74 1,26 1, Volnočasové aktivity Jako volnočasové aktivity (otázka č. 11) byly v dotazníku preferovány zejména oblasti sportu, četba literatury, pravidelné návštěvy v klubech pro mládeţ, surfování na internetových stránkách nebo hraní počítačových her. Cílem bylo zjistit, kolik času oslovení respondenti tráví v poměru k výše jmenovaným aktivitám. Následující vyhodnocení bude chronologicky kopírovat předznačené odpovědi v dotazníku, přičemţ ke kaţdé takovéto odpovědi bude analýzu prezentovat příslušná tabulka. Tabulka č. 17 prezentuje, kolik času tráví dotázaní respondenti hraním počítačových her. Vzhledem k tomu, ţe fenomén počítačových her je za poslední desetiletí výrazným podnětem k vyplnění volného času, bylo predikcí, ţe výsledek tuto hypotézu potvrdí. Ze sociálního hlediska není vhodné, aby děti trávily příliš volného času touto pasivní činností, a to nejen z podstaty nedostatečné pohybové aktivity, podporující optimální tělesný vývoj, ale i z podstaty mentálního vývoje. Rizikovou skupinou jsou ve výběrovém souboru především respondenti niţších tříd ZŠ. Pro příklad uvádíme, ţe celých 39,31% dotázaných respondentů, kteří navštěvují 6. třídu ZŠ, tráví denně volný čas hraním PC her. Jak je z vyhodnocení zřetelné, tak se vzrůstajícím věkem klesá četnost v kategorii téměř denně. 26

27 Tabulka 17: Hraji počítačové hry (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 4,62 8,96 13,01 34,10 39,31 7. ročník ZŠ 4,09 11,32 17,92 29,87 36,79 8. ročník ZŠ 5,06 17,26 11,31 27,38 38,99 9. ročník ZŠ 8,13 17,62 14,09 27,10 33,06 1. ročník SŠ 8,16 22,90 17,23 24,49 27,21 2. ročník SŠ 8,84 21,72 17,93 26,77 24,75 Průměr VS 6,66 17,09 15,37 28,06 32,82 odpovědělo respondentů = 97,48% Tabulka č. 18 charakterizuje v procentech trávení volného času sportováním u dotázaných respondentů. Je zajímavé, ţe více neţ jedna třetina respondentů výběrového souboru, věnuje kaţdodenně svůj volný čas sportovním a pohybovým aktivitám. Z vyhodnocení je dále patrné, ţe minimálně jednou týdně se věnuje sportu 36,71% dotázaných. Toto zjištění lze povaţovat v kontextu vývoje školní mládeţe za pozitivní. Tabulka 18: Frekvence sportovních a pohybových aktivit (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 5,54 6,71 9,04 34,99 43,73 7. ročník ZŠ 3,83 10,86 12,46 37,70 35,14 8. ročník ZŠ 2,98 7,44 12,50 37,20 39,88 9. ročník ZŠ 2,94 12,03 14,44 38,50 32,09 1. ročník SŠ 4,30 16,29 18,78 38,01 22,62 2. ročník SŠ 3,54 12,88 19,44 33,84 30,30 Průměr VS 3,86 11,34 14,79 36,71 33,30 odpovědělo respondentů = 97,39% Tabulka č. 19 prezentuje procentuální počty respondentů, kteří se věnují sportovním a pohybovým aktivitám v nějakém zájmovém krouţku či sportovním oddílu. Nejčastěji se jedná o masovou tělovýchovu, zejména pak kopaná, florbal, fotbal, tenis, tedy o lokaci sportovních her 8. 8 Přijaté žádosti o přidělení účelových dotací na tělovýchovu a sport 27

28 Tabulka 19: Frekvence účasti respondentů na organizovaných sportovních aktivitách (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 17,87 26,33 14,73 27,59 13,48 7. ročník ZŠ 19,86 29,45 15,41 21,92 13,36 8. ročník ZŠ 20,68 30,86 18,21 19,14 11,11 9. ročník ZŠ 24,31 33,98 17,96 14,36 9,39 1. ročník SŠ 25,64 41,96 16,08 13,05 3,26 2. ročník SŠ 29,17 29,43 15,63 17,97 7,81 Průměr VS 23,32 32,51 16,35 18,53 9,29 odpovědělo respondentů = 93,24% Tabulka č. 20 prezentuje, kolik respondentů se ve volném čase věnuje četbě literatury. Negativní je zjištění, ţe celých 26,36% dotázaných respondentů nečte vůbec a tento trend dále narůstá s věkem. Tato skutečnost pak můţe mít výrazný vliv na niţší generačně kulturní kapitál, vzdělání, všeobecný přehled a zejména na gramotnost populace. Důkazem můţe být i fakt, ţe adolescentní generace disponuje jen velmi slabou slovní zásobou. Potvrzujícím měřítkem jsou i poznatky z praxe nebo přímo z realizace při zadávání dotazníků, kdy příkladem jsou četné dotazy například na význam slova snění, impulsivní a další. Tabulka 20: Frekvence trávení volného času četbou knih (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 16,36 13,64 21,52 19,70 28,79 7. ročník ZŠ 16,39 18,36 16,72 22,30 26,23 8. ročník ZŠ 27,13 17,38 16,77 17,99 20,73 9. ročník ZŠ 30,08 24,12 17,07 12,47 16,26 1. ročník SŠ 34,25 31,03 13,56 11,72 9,43 2. ročník SŠ 29,64 31,96 12,89 13,66 11,86 Průměr VS 26,36 23,48 16,19 15,87 18,10 odpovědělo respondentů = 95,23% Tabulka č. 21 prezentuje, kolik respondentů tráví volný čas surfováním na internetových stránkách. Ze zjištění je zcela zřejmé, ţe se vzrůstajícím věkem, se počet respondentů směrem k této aktivitě zvyšuje. Tento stav byl očekáván, a to vzhledem k tomu, ţe můţeme předpokládat, ţe se vzrůstajícím věkem, tedy s vyšším ročníkem studia, čerpají respondenti z webových portálů informace například nutné ke studiu, třeba i v souvislosti se změnou v metodice vyučování, tzv. Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem, ale také například 28

29 z tendence vyhledávání nových sociálních kontaktů. Za zmínku samozřejmě stojí, ţe internet dnešní doby v sobě skrývá řadu nebezpečí, hlavně díky informačním podnětům a dostupnosti drtivé většině obyvatel. Patrné je například rozvíjející se nebezpečí tzv. kyberšikany 9. Jedná se o druh šikany, který vyuţívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, y, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů můţe spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěţujících, uráţejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě můţe kyberšikana slouţit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany můţe být extrémně nebezpečná pokud se spojí s nějakou velmi poniţující situací. Takovéto zveřejnění poniţujících materiálů pro obrovské mnoţství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje negativní vliv. Tabulka 21: Surfuji na internetu (v procentech) Kategorie Ročník Jednou či Aspoň jednou Nikdy Párkrát za rok dvakrát za Téměř denně za týden měsíc 6. ročník ZŠ 11,45 8,13 11,75 29,22 39,46 7. ročník ZŠ 7,31 5,32 6,98 29,57 50,83 8. ročník ZŠ 1,48 4,15 6,53 23,15 64,69 9. ročník ZŠ 2,70 1,89 5,68 17,84 71,89 1. ročník SŠ 1,36 3,62 4,07 25,34 65,61 2. ročník SŠ 1,27 2,54 4,07 16,28 75,83 Průměr VS 3,95 4,14 6,30 23,26 62,34 odpovědělo respondentů = 96,11% Tabulka č. 22 prezentuje procentuální počty respondentů, kteří navštěvují programy nebo kluby pro mládeţ. Z charakteristiky je patrné, ţe pouze malá skupina respondentů věnuje volný čas právě této aktivitě. Je třeba mít na zřeteli, jak je vůbec veliká a rozsáhlá spektrální nabídka fungujících klubů pro mládeţ. V zásadě je poptávka ovlivněná nabídkou. Jestliţe neexistuje dostatečné mnoţství klubů, které se věnují mládeţi, nemůţeme proto očekávat, ţe by značná část mládeţe trávila volný čas právě v těchto zařízeních. Můţeme ale prezentovat, ţe kaţdá základní škola nabízí vzhledem ke své profilaci krouţky pro děti. Nejčastější jsou krouţky sportovního a uměleckého charakteru

30 Tabulka 22: Chodím do programů nebo klubů pro mládež (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 67,79 10,12 4,60 14,42 3,07 7. ročník ZŠ 67,43 11,18 2,96 13,82 4,61 8. ročník ZŠ 67,18 11,66 5,21 11,66 4,29 9. ročník ZŠ 67,95 11,23 4,93 12,60 3,29 1. ročník SŠ 68,42 13,50 8,01 5,72 4,35 2. ročník SŠ 72,75 10,80 5,91 8,23 2,31 Průměr VS 68,70 11,50 5,45 10,71 3,63 odpovědělo respondentů = 94,87% Tabulka č. 23 prezentuje počty respondentů, kteří tráví volný čas pouze s přáteli přesně nedefinovanou aktivitou. Jako rizikovou skupinu je zde moţno charakterizovat tu, ve které respondenti odpověděli, ţe téměř denně chodí s přáteli jen tak pro zábavu (průměr ve výběrovém souboru 33,12%). Výrazný nárůst je moţno spatřovat v kohortě 8. třídy ZŠ, pravděpodobně v souvislosti s tvořením společenských skupin a subkolektivů 10. Tabulka 23: Chodím s přáteli jen tak pro zábavu (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 22,85 14,54 18,40 26,41 17,80 7. ročník ZŠ 15,84 12,87 23,10 25,41 22,77 8. ročník ZŠ 8,31 13,06 13,35 24,33 40,95 9. ročník ZŠ 5,96 8,67 14,36 27,37 43,63 1. ročník SŠ 5,43 10,18 12,67 33,26 38,46 2. ročník SŠ 6,08 7,59 17,22 37,47 31,65 Průměr VS 10,22 10,95 16,22 29,50 33,12 odpovědělo respondentů = 96,46% Tabulka č. 24 prezentuje, kolik respondentů tráví volný čas pochůzkami po diskotékách, kavárnách nebo večírcích. Z vyhodnocení je patrné, ţe alespoň jednou týdně navštíví tento typ zábavy průměrně 18,24% respondentů. S ohledem na jednotlivé ročníky je patrná rostoucí tendence v tomto parametru, kdy výrazné navýšení probíhá mezi 8., 9. třídou ZŠ a 1. ročníkem SŠ. Taková situace byla pravděpodobná, a to v souvislosti s tím, ţe v mladším věku je předpoklad, ţe děti zůstávají s rodiči doma. 10 Projekt A nebo, Sborník příspěvků ze vzdělávacího soustředění (2007). Možnosti a meze ovlivňování rizikového chování ve školách. Olomouc 30

31 Tabulka 24: Chodím večer za zábavou disko, kavárny, večírky (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 65,07 22,69 8,36 3,58 0,30 7. ročník ZŠ 57,38 25,57 8,85 6,23 1,97 8. ročník ZŠ 45,83 30,36 12,20 8,33 3,27 9. ročník ZŠ 31,27 26,68 23,99 16,44 1,62 1. ročník SŠ 18,75 22,99 25,89 28,13 4,24 2. ročník SŠ 11,96 17,56 28,24 38,93 3,31 Průměr VS 36,29 24,09 18,83 18,24 2,56 odpovědělo respondentů = 96,69% Tabulka č. 25 prezentuje počet respondentů, kteří tráví volný čas hraním na výherních automatech. V tomto ohledu rizikového chování je prevalence cca 6%. Výsledek je chápán z pohledu celoţivotní prevalence. Přesto průměrně 130 respondentů jiţ trávilo volný čas hraním na automatech a 14 respondentů odpovídá, ţe hrají na výherních automatech téměř denně. Dále můţeme z vyhodnocení deklarovat, ţe hráčství na automatech je spíše doménou chlapců (viz tabulka č. 26). Za poslední rok byl zaznamenán výrazný nárůst soukromých subjektů, podnikajících v tomto druhu činnosti. Můţeme s ohledem na tuto skutečnost proto předpokládat, ţe s tímto druhem rizikového aspektu chování bude identifikováno čím dál více jedinců. Tabulka 25: Hraní na automatech (v procentech) Ročník Nikdy Párkrát za rok Kategorie Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně 6. ročník ZŠ 96,71 1,80 1,20 0,00 0,30 7. ročník ZŠ 95,39 2,63 0,99 0,66 0,33 8. ročník ZŠ 95,24 4,17 0,00 0,30 0,30 9. ročník ZŠ 96,45 2,46 0,55 0,27 0,27 1. ročník SŠ 87,61 7,43 2,70 0,90 1,35 2. ročník SŠ 90,40 7,07 1,52 0,25 0,76 Průměr VS 93,26 4,50 1,24 0,41 0,60 odpovědělo respondentů = 96,33% 31

32 Obrázek č. 9 znázorňuje jednotlivé poloţky, které byly vyhodnoceny v předchozích oddílech. Obrázek 9: Grafické znázornění věnovaného času respondentů jednotlivým činnostem (v procentech) Hraní na automatech Chodím večer za zábavou - Chodím s přáteli jen tak pro Surfuji na internetu Čtu pro zábavu knihy Účastnit se organizovaných Sportuji sám nebo s přáteli Téměř denně Aspoň jednou za týden Jednou či dvakrát za měsíc Párkrát za rok Nikdy Hraji počítačové hry 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 100,00 Tabulka č. 26 prezentuje vyhodnocení nejrizikovějších poloţek v otázce č. 11, dle pohlaví. Jak vyplývá z vyhodnocení, tak dívky tráví denně mnohem více času jen tak, chozením s přáteli, neţ chlapci (39,08%). V ostatních poloţkách nejsou však patrné výraznější rozdíly, ovšem s výjimkou hraní na automatech. Tabulka 26: Vyhodnocení nejrizikovějších položek, dle pohlaví (v procentech) Odpověď Pohlaví Nikdy Chodím s přáteli jen tak pro zábavu Chodím večer za zábavou - disko, kavárna, večírky atd. Hraní na automatech Párkrát za rok Jednou či dvakrát za měsíc Aspoň jednou za týden Téměř denně Chlapci 13,42 12,43 16,58 30,00 27,57 Dívky 6,84 9,47 15,65 28,96 39,08 Chlapci 37,98 22,23 19,62 17,64 2,52 Dívky 34,64 25,86 18,02 18,86 2,61 Chlapci 90,43 5,87 1,99 0,72 0,99 Dívky 96,25 3,00 0,47 0,09 0,19 32

33 V následující stati bude věnován prostor k vyhodnocené otázce č. 12, která se, podobně jako předchozí oblast, věnuje volnočasovým aktivitám. Tabulka č. 27 prezentuje, kolik času (hodin) věnují respondenti domácím úkolům. V této otázce můţeme chápat domácí úkoly jako činnosti týkající se přípravy do školy nebo úkoly související s domácími pracemi. Nejčastěji vyhodnocovanými kategoriemi jsou Méně neţ půl hodiny a kategorie Půl hodiny, přičemţ průměrný procentuální výsledek je vţdy počítán za 100% v kaţdé ročníkové kohortě. kategoriích se také sniţuje procentuální výsledek. Je moţné vysledovat, ţe s prodluţující se dobou v jednotlivých Tabulka 27: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den domácími úkoly (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 32,68 37,46 17,75 6,76 1,13 0,56 3,66 7. ročník ZŠ 25,63 34,69 27,81 7,50 0,94 0,31 3,13 8. ročník ZŠ 30,61 37,61 23,03 7,58 0,29 0,00 0,87 9. ročník ZŠ 38,67 37,87 16,53 4,00 1,33 0,00 1,60 1. ročník SŠ 33,41 33,41 22,64 7,47 1,98 0,00 1,10 2. ročník SŠ 45,96 28,03 17,17 5,56 1,77 0,51 1,01 Průměr VS 34,85 34,67 20,68 6,46 1,29 0,22 1,83 odpovědělo respondentů = 99,16% Tabulka č. 28 prezentuje sledování televize respondenty v průběhu obvyklého vyučovacího dne, přičemţ průměrný procentuální výsledek je vţdy počítán za 100% v kaţdé ročníkové kohortě. Je moţné charakterizovat, ţe nejfrekventovanější je sledování televize v rozsahu 1 hodiny aţ 2 hodin. Toto je deklarováno výslednými průměrnými hodnotami u kaţdé věkové kohorty výběrového souboru. Tabulka 28: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sledováním televize (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 7,80 9,47 29,25 26,46 12,53 8,36 6,13 7. ročník ZŠ 5,88 8,36 21,36 34,06 18,89 6,50 4,95 8. ročník ZŠ 4,06 5,22 22,90 38,55 17,97 8,70 2,61 9. ročník ZŠ 6,61 6,88 23,54 36,77 18,78 5,82 1,59 1. ročník SŠ 16,70 10,11 19,56 33,41 14,51 3,30 2,42 2. ročník SŠ 21,66 6,80 21,41 31,99 15,87 1,51 0,76 Průměr VS 10,99 7,89 22,86 33,50 16,30 5,49 2,97 odpovědělo respondentů = 99,73% 33

34 Tabulka č. 29 prezentuje, kolik času tráví respondenti četbou knih nebo časopisů v průběhu obvyklého vyučovacího dne. Jak je z vyhodnocení patrné, tak přibliţně jedna třetina respondentů se této aktivitě věnuje méně neţ ½ hodiny denně a téměř pětina dotázaných respondentů věnuje denně četbě knih nebo časopisů jednu hodinu. S prodluţujícím se časem má však procentuální vyhodnocení u respondentů klesající tendenci a průměrně 4,09% respondentů z výběrového souboru se této aktivitě nevěnuje vůbec. Tabulka 29: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den čtením knih a časopisů (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 28,01 20,45 23,81 10,64 5,32 4,76 7,00 7. ročník ZŠ 27,64 22,36 25,16 13,04 4,66 1,55 5,59 8. ročník ZŠ 34,49 23,48 19,71 8,99 6,96 2,90 3,48 9. ročník ZŠ 41,80 20,90 17,72 11,64 2,12 1,06 4,76 1. ročník SŠ 43,90 23,73 18,40 6,43 2,66 1,11 3,77 2. ročník SŠ 41,41 26,26 18,69 9,34 1,52 2,27 0,51 Průměr VS 36,82 22,94 20,36 9,83 3,73 2,22 4,09 odpovědělo respondentů = 99,38% Tabulka č. 30 prezentuje, kolik času tráví respondenti hraním PC nebo video her. Poměrně vysoké jsou hodnoty v kategoriích 1 a 2 hodiny. Dále je třeba zdůraznit trávení volného času tímto způsobem u respondentů 6. a 7. tříd ZŠ (cca jedna pětina). Se vzrůstajícím věkem však tyto hodnoty v lokalizovaných kategoriích tabulky klesají a výrazně se zvyšují v kategorii Méně neţ ½ hodiny. Tabulka 30: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den hraním PC a video her (v procentech) Kategorie Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 18,06 11,67 20,28 22,78 10,00 8,89 8,33 7. ročník ZŠ 21,74 15,22 18,32 18,01 10,87 10,87 4,97 8. ročník ZŠ 24,93 11,01 17,68 17,10 13,04 12,17 4,06 9. ročník ZŠ 30,24 11,67 13,79 15,92 15,65 6,90 5,84 1. ročník SŠ 38,77 13,66 10,79 14,76 10,13 7,71 4,19 2. ročník SŠ 41,16 12,12 14,14 14,39 8,59 6,57 3,03 Průměr VS 29,90 12,56 15,53 16,99 11,31 8,70 5,01 odpovědělo respondentů = 99,60% V tabulce č. 31 je patrné, ţe téměř jedna čtvrtina respondentů věnuje aţ dvě hodiny volného času internetu a téměř jedna třetina respondentů se věnuje internetu kaţdodenně v rozsahu tří a více hodin. 34

35 Tabulka 31: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den na internetu (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 13,41 17,32 20,67 21,23 10,06 9,22 8,10 7. ročník ZŠ 11,46 13,93 24,46 20,12 12,38 12,69 4,95 8. ročník ZŠ 7,54 11,59 20,58 23,19 18,26 15,65 3,19 9. ročník ZŠ 4,75 8,44 19,00 24,54 24,54 15,83 2,90 1. ročník SŠ 6,37 9,45 19,56 26,59 21,10 13,63 3,30 2. ročník SŠ 4,53 9,57 19,40 27,20 21,91 17,13 0,25 Průměr VS 7,80 11,52 20,47 24,06 18,39 14,09 3,68 odpovědělo respondentů = 99,73% Tabulka č. 32 prezentuje věnovaný čas respondentů staráním se o sourozence. V kategorii Nikdy je procentuální hodnota značně vysoká, ovšem je třeba mít na zřeteli, ţe tito respondenti ve většině případů buď ţádného sourozence nemají, nebo mají sourozence staršího. Také lze hypoteticky usuzovat, ţe určitá část respondentů (téměř jedna osmina), která odpověděla v kategoriích 3 a více hodin můţe částečně také suplovat roli rodičů. Tabulka 32: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den staráním se o sourozence (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 20,00 8,89 11,11 9,44 7,22 5,83 37,50 7. ročník ZŠ 20,06 4,94 10,80 12,04 10,19 9,57 32,41 8. ročník ZŠ 24,06 8,12 9,57 9,86 6,38 9,86 32,17 9. ročník ZŠ 25,59 10,29 9,50 9,23 7,92 4,22 33,25 1. ročník SŠ 36,48 8,79 10,11 6,37 3,52 4,84 29,89 2. ročník SŠ 35,26 5,04 9,57 7,56 4,28 5,54 32,75 Průměr VS 27,57 7,74 10,09 8,89 6,37 6,46 32,88 odpovědělo respondentů = 99,87% Tabulka č. 33 prezentuje, kolik hodin tráví respondenti doma bez přítomnosti rodičů. Nejrizikovější skupinou z pohledu vytváření sociálních vazeb a správných ţivotních postojů je věková kohorta nejmladších respondentů. Přestoţe se vzrůstajícím věkem je patrné zvýšení procenta, kdy zůstávají respondenti bez dozoru rodičů, je kategorie ţáků 6. tříd ZŠ ve 12,01% bez dozoru 3 aţ 4 hodiny denně. Zároveň za velice výstiţné povaţujeme zjištění, ţe více neţ 3 hodiny denně tráví průměrně bez dozoru rodičů téměř jedna třetina respondentů výběrového souboru. Pokud bychom propojili data z předchozí tabulky, můţeme spekulovat o tom, ţe určitý okruh respondentů můţe volný čas trávit staráním se o sourozence. 35

36 Tabulka 33: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den doma bez přítomnosti rodičů (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 15,36 9,78 20,95 19,83 12,01 9,22 12,85 7. ročník ZŠ 11,84 12,15 19,63 22,43 17,13 7,79 9,03 8. ročník ZŠ 12,54 8,45 18,08 24,78 15,45 14,29 6,41 9. ročník ZŠ 10,08 7,16 16,45 25,46 21,49 12,47 6,90 1. ročník SŠ 11,67 5,95 16,52 21,37 22,03 15,64 6,83 2. ročník SŠ 10,83 6,05 13,85 19,40 21,91 23,17 4,79 Průměr VS 12,00 8,04 17,42 22,13 18,62 14,09 7,69 odpovědělo respondentů = 99,43% Tabulka č. 34 naopak charakterizuje, kolik času tráví respondenti rozhovorem nebo jinou činností s rodiči. V průměru výběrového souboru, tráví nejvíce respondentů s rodiči pouze 30 minut za jeden den a jedná se přibliţně o jednu čtvrtinu respondentů. Zároveň průměrně 4,65% respondentů netráví takto s rodiči ţádný čas. S ohledem na tuto skutečnost můţeme poukazovat na nedostatečný čas, který rodiče věnují svým dětem, kdy takové zjištění je výrazně negativního charakteru. Tabulka 34: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den doma rozhovorem nebo společnou činností s rodiči (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 22,22 29,17 24,44 6,94 5,28 1,94 10,00 7. ročník ZŠ 22,15 26,77 24,92 13,85 4,00 2,46 5,85 8. ročník ZŠ 27,46 24,28 24,86 11,27 5,20 2,60 4,34 9. ročník ZŠ 21,96 27,78 25,13 13,76 4,76 2,12 4,50 1. ročník SŠ 24,67 24,45 26,87 14,76 4,85 1,10 3,30 2. ročník SŠ 20,45 27,27 26,52 13,64 8,08 3,28 0,76 Průměr VS 23,15 26,56 25,54 12,48 5,40 2,21 4,65 odpovědělo respondentů = 99,82% Tabulka č. 35 prezentuje, kolik času tráví respondenti poflakováním se v sousedství. Z vyhodnocení je zřejmé, ţe průměrně 51 respondentů výběrového souboru tráví tímto způsobem denně 5 a více hodin a sloučíme-li kategorie 3 aţ 4 hodiny a 5 a více hodin, získáme průměrnou hodnotu 176 respondentů. Při porovnání tabulky, která vyhodnocuje například počty respondentů, kteří docházejí do klubu pro mládeţ, můţeme hledat souvislosti a moţnou vazbu na téma, zda by při vhodné nabídce trávení volného času byla ovlivněna hodnota, která vystihuje čas respondentů poflakováním se po ulicích. 36

37 Tabulka 35: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den poflakováním v sousedství (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 40,11 10,03 9,47 6,69 3,34 5,29 25,07 7. ročník ZŠ 41,93 9,63 14,91 5,90 4,35 3,73 19,57 8. ročník ZŠ 38,26 9,28 12,75 8,70 6,96 9,28 14,78 9. ročník ZŠ 35,37 9,04 13,56 9,57 9,31 9,57 13,56 1. ročník SŠ 39,29 7,28 10,60 13,47 7,28 11,26 10,82 2. ročník SŠ 44,44 7,83 10,10 10,35 10,35 10,35 6,57 Průměr VS 39,89 8,75 11,77 9,37 7,06 8,49 14,66 odpovědělo respondentů = 99,47% Tabulka č. 36 charakterizuje, kolik času stráví respondenti ve všední den sportováním. Za pozitivní je moţné chápat, ţe průměrně jedna čtvrtina respondentů ve výběrovém souboru sportuje cca 2 hodiny denně (srovnání viz tabulka č. 18). Tabulka 36: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sportováním (v procentech) Ročník Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny Kategorie 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy 6. ročník ZŠ 8,89 9,72 21,39 26,94 15,56 10,56 6,94 7. ročník ZŠ 13,54 12,31 23,69 26,46 10,77 8,00 5,23 8. ročník ZŠ 10,40 14,16 18,21 31,79 10,40 9,83 5,20 9. ročník ZŠ 16,89 12,93 24,27 22,43 10,29 7,39 5,80 1. ročník SŠ 24,62 12,53 23,08 22,86 9,89 2,20 4,84 2. ročník SŠ 22,17 12,85 23,68 24,43 9,82 4,53 2,52 Průměr VS 16,62 12,42 22,46 25,60 11,05 6,81 5,04 odpovědělo respondentů = 99,96% Tabulka č. 37 prezentuje, kolik času tráví respondenti sportovními a pohybovými aktivitami s ohledem na pohlaví. V kategorii Jedné hodiny převládají procentuální hodnoty u dívek. Dokonce jednu hodinu ve všední den označilo 15,74% děvčat. Od kategorie 2 hodiny a více sportuje více chlapců, a to téměř v průměrné hodnotě jedné čtvrtiny výběrového souboru. 37

38 Tabulka 37: Kolik hodin tráví respondenti ve všední den sportováním, dle pohlaví (v procentech) Kategorie Pohlaví Méně neţ 1/2 hodiny Půl hodiny 1 hodina 2 hodiny 3 aţ 4 hodiny 5 a více hodin Nikdy Chlapci 13,05 9,33 19,53 30,16 14,43 8,73 4,75 Dívky 20,47 15,74 25,66 20,56 7,46 4,82 5,28 Průměr VS 16,67 12,46 22,52 25,49 11,04 6,83 5, Sportovní aktivity Přestoţe dotazník pokryl oblast sportu téměř ve všech jeho dílčích částech a provázel tak téměř všechny sledované kapitoly, rozhodli jsme se do testové baterie implementovat samostatné otázky pro zjištění aktuálního stavu v oblasti sportu a pohybových aktivit. Jednalo se zejména o otázky č. 13 aţ 23. Snahou realizátorů bylo získat přehled o vztahu respondentů k aktivnímu sportu, vysledovat např. zda oslovení respondenti věnují svůj čas sportu pravidelně nebo jen výjimečně a zároveň bylo předpokladem získat přehled, zda jsou respondenti pro tyto účely členy nějakého sportovního sdruţení. Tabulka č. 38 prezentuje počty respondentů, kteří sportují. Jak vyplývá z procentuálního vyjádření, tak z celého výběrového souboru se věnuje nějaké sportovní či pohybové aktivitě průměrně 82,31% respondentů. V poměru pohlaví se chlapci věnují sportovní aktivitě mnohem více neţli dívky. Tabulka 38: Sportovní aktivity respondentů, dle pohlaví (v procentech) Kategorie Ano Ne Chlapci 85,91 14,09 Dívky 78,52 21,48 Průměr VS 82,31 17,69 odpovědělo 2 244respondentů = 99,2% Tabulka č. 39 prezentuje, kolik respondentů má ke sportovním a pohybovým aktivitám kladný vztah. Otázka č. 14 byla definována Baví tě sportování. Z vyhodnocení je zřejmé, ţe u chlapců je obecně znatelná větší obliba v souvislosti se sportovními aktivitami neţ u dívek. Rozdíl mezi pohlavím tak činí 7,7% ve prospěch chlapců. 38

39 Tabulka 39: Zájem respondentů o sportovní aktivity (v procentech) Kategorie Ano Ne Chlapci 87,62 12,38 Dívky 79,89 20,11 Průměr VS 83,86 16,14 odpovědělo 2 236respondentů = 98,8% Tabulka č. 40 prezentuje, v kolika ročních obdobích se dotázaní věnují sportu. Z vyhodnocení je moţné usuzovat, ţe respondenti, kteří se věnují sportovním aktivitám celoročně, provádí buď několik různých sportovních aktivit, které pak mohou být závislé na klimatických podmínkách, nebo se věnují takovému druhu sportovní aktivity, kterou je moţno provádět celý rok. Tabulka 40: Sportování respondentů v závislosti na ročním období (v procentech) Kategorie Jedno období Dvě období Tři období Celoročně Chlapci 16,28 18,71 14,03 50,99 Dívky 22,41 23,16 14,31 40,11 Průměr VS 19,27 20,88 14,17 45,68 odpovědělo 2 244respondentů = 99,2% Tabulka č. 41 prezentuje, jaký je procentuální podíl respondentů, kteří jsou členy nějakého sportovního klubu nebo sportovního subjektu. Jak je z vyhodnocení patrné, tak z výběrového souboru je více neţ jedna třetina respondentů členem nějakého sportovně aktivního spolku. Za zmínku ovšem stojí to, ţe vzhledem k profilaci kaţdé, zejména základní, školy, patří odpolední krouţky, kdy většina z nich je sportovního zaměření. Jsme si vědomi toho, ţe pokud byla otázka definována Jsi členem nějakého sportovního klubu, mohlo dojít při administraci ke spojení tohoto termínu, protoţe např. ţáci základních škol nediferencují rozdíl mezi klubem a krouţkem. Domníváme se tedy, ţe není moţné z výsledků vyabstrahovat, zda se jedná o klub, který je registrován pod některým ze sportovních svazů v ČR. Zároveň nebylo předmětem sledování, zda existuje více klubů, které jsou k dispozici konkrétnímu pohlaví, a to vzhledem k tomu, ţe dnes je všeobecným trendem tzv. sportovní feminizace a všechny sporty včetně těch, které aţ do nedávna byly přísně určené třeba jen muţské populaci, mají své zastoupení i v ţenských kategoriích. Tabulka 41: Podíl respondentů, kteří jsou členy sportovního klubu (v procentech) Kategorie Ano Ne Chlapci 46,86 53,14 Dívky 27,67 72,33 Průměr VS 37,48 62,52 odpovědělo 2 241respondentů = 99,0% 39

40 Tabulka č. 42 kategorizuje, jaký je procentuální podíl respondentů, účastnících se sportovních soutěţí. Přestoţe se jedná o sportovní soutěţe za určitý klub, nelze rovněţ jako v předchozím vyhodnocení určit přesný počet respondentů, kteří provozují nějaký výkonnostní sport 10. Toto by bylo moţné vysledovat např. ze statistiky skutečně registrovaných sportovců, pod konkrétním sportovním svazem. Ovšem, srovnáme-li data z předchozí tabulky, zjistíme, ţe výsledné hodnoty mají minimální diferenci. Tabulka 42: Účast respondentů na sportovních soutěžích (v procentech) Kategorie Ano Ne Chlapci 45,47 54,53 Dívky 27,24 72,76 Průměr VS 36,57 63,43 odpovědělo 2 242respondentů = 99,1% Tělesná konstituce (váha, výška, BMI) V souvislosti s kapitolou zabývající se sportovními aktivitami, byla vyhodnocena i oblast o tělesné konstituci respondentů. V této části bude krátce zmíněna populační úroveň sledovaného vzorku s ohledem na váhu, výšku a BMI 11. Tabulka č. 43 prezentuje průměrnou váhu respondentů ve výběrovém souboru dle pohlaví a věku. V kategorii Minimum jsou zaznamenány nejniţší váhy dle sledovaných kategorií v kilogramech. V kategorii Maximum jsou zaznamenány nejvyšší váhy dle sledovaných kategorií v kilogramech a Median dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě poloviny. Průměr pak prezentuje procenta respondentů, kteří se ve věkové kohortě a pohlaví přiblíţili kategorii (Medianu v kilogramech). Při porovnání průměru a mediánu mezi pohlavími jsou patrné rozdíly. Zatímco chlapci mají průměr spíše vyšší neţ medián, u dívek je tomu naopak. I kdyţ rozdíly nejsou výrazné, lze konstatovat, ţe většina chlapců je spíše hubenějších a extrémy jsou na straně nadváhy, zatímco dívky mají extrémy spíše v podváze. 10 Výkonnostní sport = pravidelná účast na mistrovských sportovních soutěžích, pořádaných příslušným sportovním svazem. 11 BMI = Index tělesné hmotnosti. Výpočet: váha v Kg/výškou v m 2 40

41 Tabulka 43: Průměrná váha respondentů s ohledem na kilogramy, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Věk Průměr Chlapci Dívky Minimum váha v kg Maximum váha v kg Medián váha v kg 11letí 43, letí 46, letí 53, letí 58, letí 65, letí 69, letí 71, letí 73, letí a více 69, letí 41, letí 45, letí 49, letí 53, letí 56, letí 58, letí 57, letí 59, letí a více 62, Obrázek č. 10 znázorňuje růst tělesné hmotnosti s ohledem na pohlaví. Z výsledků je patrné, ţe chlapci od 12 let svou váhu zvyšují poměrně rychleji neţ dívky, dále můţeme říci, ţe podle vývoje u dívek je rozhodující 15. rok věku, kdy začíná váha růst velice pozvolna a zůstává delší dobu neměnná a u chlapců můţeme toto spatřovat v průběhu 16. roku. 41

42 Obrázek 10: Grafické znázornění průměrné váhy respondentů, dle pohlaví 75,00 70,00 65,00 60,00 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Chlapci 43,58 46,03 53,40 58,77 65,67 69,91 71,16 73,04 69,55 Dívky 41,26 45,92 49,91 53,33 56,86 58,27 57,20 59,80 62,23 Tabulka č. 44 prezentuje průměrnou výšku respondentů ve výběrovém souboru dle pohlaví a věku. Předpokládáme, ţe vývoj těchto dvou veličin (váha/výška) v zásadě koresponduje, protoţe v adolescentním věku je předpoklad, ţe se stoupající s tělesnou hmotností roste i výška. Tabulka 44: Průměrná výška respondentů v centimetrech, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Věk Průměr Minimum Maximum Median výška v cm výška v cm výška v cm 11letí 151, letí 154, letí 161, letí 170, Chlapci 15letí 174, letí 178, letí 179, letí 178, letí a více 178, letí 153, letí 156, letí 161, letí 164, Dívky 15letí 165, letí 167, letí 165, letí 163, ,5 19letí a více 165,

43 Obrázek č. 11 znázorňuje průměrnou výšku respondentů v centimetrech. Podobně jako u váhy respondentů, je rozdíl aţ od 13. roku, kdy lze spatřovat podobný vývoj. Dívky a chlapci začnou stagnovat kolem 16. roku, přičemţ u dívek je moţné pozorovat určité tendence jiţ od 14 let Z výsledků je patrné, ţe chlapci od 13 let svou výšku zvyšují poměrně rychleji neţ dívky, dále můţeme říci, ţe podle vývoje u dívek je rozhodující 16. rok věku, zatímco u chlapců můţeme toto spatřovat v průběhu 17. roku. Obrázek 11: Grafické znázornění průměrné výšky respondentů, dle pohlaví 185,00 180,00 175,00 170,00 165,00 160,00 155,00 150,00 145,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Chlapci 151,25 154,57 161,89 170,23 174,81 178,40 179,94 178,56 178,64 Dívka 153,07 156,64 161,70 164,39 165,63 167,90 165,51 163,81 165,31 Tabulka č. 45 prezentuje index tělesné hmotnosti (BMI) u dotázaných respondentů ve výběrovém souboru. Z vyhodnocení je patrné, ţe s ohledem na pohlaví trpí nadváhou spíše více chlapců neţ děvčat. Nadváhou trpí jedna šestnáctina chlapců výběrového souboru a u dívek dosahuje hodnota přibliţně jedné dvacetiny. Obezitou 1. stupně trpí 12 chlapců a 1 dívka. Obezitou 2. stupně trpí 4 chlapci a 2 dívky a 3. stupeň vykazují jen 2 chlapci, coţ odpovídá 0,17% výběrového souboru. Je třeba zdůraznit, ţe výskyt obezity u dětí se u nás pouze odhaduje. Měření dětí ve věku 7-11 let ve školách náhodně vybraných zjistilo 6 % obézních chlapců a 5,6 % obézních dívek 12. To je věková kategorie, kdy je nástup obezity nejvyšší. Nicméně připočteme-li děti s nadváhou, pak se procento těchto jedinců u nás odhaduje na % a je patrný vzestup

44 Tabulka 45: Index tělesné hmotnosti (v absolutních číslech a procentech) méně neţ 18,5 Kategorie BMI Index Chlapci Dívky Celkem/průměr Podváha 18,5-24,9 Norma 25,0-29,9 Nadváha 30,0-34,9 Obezita 1. stupně 35,0-39,9 Obezita 2. stupně 40,0 a více Obezita 3. stupně Neuvedeno Počet Podíl v % 22,99 33,30 28,01 Počet Podíl v % 65,00 57,78 61,48 Počet Podíl v % 6,31 5,28 5,81 Počet Podíl v % 1,04 0,09 0,58 Počet Podíl v % 0,35 0,18 0,27 Počet Podíl v % 0,17 0,00 0,09 Počet Podíl v % 4,15 3,37 3,77 Obrázek č. 12 znázorňuje index tělesné hmotnosti bez ohledu na pohlaví. Obrázek 12: Grafické znázornění indexu tělesné hmotnosti ve výběrovém souboru (v procentech) 0,58 0,27 0,09 3,77 5,81 28,01 61,48 Podváha Norma Nadváha Obezita 1. st Obezita 2. st. Obezita 3. st. Neuvedeno Obrázek č. 13 znázorňuje potřebu respondentů něco dělat se svou váhou. To můţe být zpětnou vazbou na spokojenost/nespokojenost se svou postavou. V drtivé většině se jedná spíše o fyziognomický aspekt, nikoliv o aspekt zdravotního charakteru. Z průběhu grafu můţeme hypoteticky usuzovat, ţe dívky mají patrně vzhledem k módním trendům přístup ke své váze 44

45 odlišný neţ chlapci. To potvrzují kategorie Ne, potřebuji shodit a Ano, drţím dietu, ve kterých mají dívky výrazně vyšší četnost odpovědí. Obrázek 13: Grafické znázornění potřeby respondentů něco dělat se svou váhou, dle pohlaví (v procentech) 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 Chlapci Dívky 0,00 Váhu mám v pořádku Ne, ale potřebuji shodit Ne, potřebují spíš přibrat Ano držím dietu Kategorie Tabulka č. 46 prezentuje, jakým způsobem dochází u respondentů k redukci tělesné hmotnosti. Zajímavé je sledovat poloţku Cvičím kvůli váze a postavě 1x týdně nebo častěji u chlapců, kde se bude pravděpodobně jednat o aktivity související s nárůstem svalové hmoty. V následujících poloţkách jsou kategorizované rozdíly v redukci tělesné hmotnosti vyvolané zvracením, uţitím projímadel nebo prášků na hubnutí, spíše u populace dívek. Tabulka 46: Způsob redukce tělesné hmotnosti (v procentech) Kategorie Kategorie Pohlaví 1x-2x za 1x týdně Nikdy Občas měsíc nebo častěji Chlapci 40,65 26,72 7,14 25,49 Cvičím kvůli váze a Dívky 29,70 38,65 11,35 20,30 postavě VS 35,30 32,55 9,20 22,95 Chlapci 97,26 1,89 0,75 0,09 Zvracení vyvolané ze Dívky 91,48 5,52 2,23 0,77 strachu z tloušťky VS 94,41 3,68 1,48 0,43 Uţití projímadel jako Chlapci 98,67 0,76 0,19 0,38 prostředek kontroly Dívky 98,06 1,36 0,19 0,39 váhy VS 98,37 1,06 0,19 0,38 Chlapci 97,63 1,89 0,19 0,28 Uţití prášku na Dívky 91,89 5,98 1,25 0,87 hubnutí VS 94,79 3,92 0,72 0,57 Poznámka: VS výběrový soubor. 45

46 Cvičím kvůli váze a postavě Zvracení vyvolané ze strachu z tloušťky Užití projímadel jako prostředek kontroly váhy Užití prášku na hubnutí Obrázek č. 14 znázorňuje, zda respondenti vůbec někdy optimalizují svou tělesnou hmotnost podle vlastního uváţení a pokud ano, tak jakým způsobem. Graf umocňuje kompletní přehled ve sledované oblasti. Za negativní zjištění lze povaţovat téměř jednu třináctinu dívek, která označila kategorii uţití prášků na hubnutí a zejména dvou třetinovou četnost odpovědí v kategorii, kde dotázaní administrovali, že cvičí kvůli své váze pouze někdy. Obrázek 14: Grafické znázornění redukce tělesné hmotnosti, v případě její optimalizace, dle odpovědí (v procentech) Dívky 8,11 Chlapci Dívky 2,37 1,94 Chlapci Dívky 1,33 8,52 Někdy Chlapci 2,74 Dívky 70,30 Chlapci 59,35 odpovědělo 2 122respondentů = 93,8% 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 46

47 3. 2 Resumé a doporučení Doporučení pro oddíl volnočasových aktivit je třeba chápat jako jednu z mnoha alternativ. Pokud se zaměříme na populační, demografický, vzdělávací nebo sociologický vývoj společnosti, je nasnadě konstatovat, ţe se pohybujeme v přetechnizované době. Není proto ţádnou zvláštností, ţe značná část populace tráví volný čas u počítačové techniky. Tím se vytrácí např. zájem o četbu. Z realizovaných studií, které se nacházejí v knihovně FTVS UK v Praze 13, zjišťujeme, ţe se např. sportovní aktivity nebo jiné pohybové aktivity z běţného ţivotního standardu pomalu, ale za to jistě, vytrácejí. Z doporučení uvádíme především to, ţe je třeba apelovat, a to buď přímo či nepřímo, na zřizovatele škol, případně ředitele, aby nabízeli více krouţků nebo klubů pro ţáky svých škol. Stejnou měrou by pak samotní pedagogové měli nabádat rodiče, aby se dětem více věnovali, nenechávali je příliš dlouho samotné, zvláště ve věku, kdy se dítě vyrovnává jak s mentálním vývojem, tak s vývojem na úrovni hodnotových parametrů, ale i s vývojem konstitučním, tedy tělesným. Za doporučení můţeme povaţovat např. i to, aby v kaţdé spádové oblasti (sídlištní lokality, nové zástavby) byl věnován prostor na volnočasové vyţití mládeţe. Toto chápejme jako městské, obecní hřiště, kam mohou mít přístup všichni bez ohledu na věk či etnickou skupinu Obecná doporučení Více krouţků a klubů ve školách Dětská hřiště v nových zástavbách Prostory k volnočasovému vyţití mládeţe v exponovaných lokalitách Podpora klubů věnujících se práci s mládeţí Osvětová činnost o zdravém ţivotním stylu 13 Slepičková, I. (2000). Sport a volný čas adolescentů. Fakulta tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. 47

48 II. část: Hostilní chování, vztah k menšinám, vztahy a sexualita, právní vědomí 48

49 4 Výsledky 4. 1 Školní klima Národnostní a etnické skupiny V předkládaném dotazníku byly zahrnuty i otázky se zaměřením na národnostní a etnické skupiny. Protoţe Karlovarský kraj patří k lokalitám se značným počtem spoluobčanů, kteří jsou členy minoritních národnostních a etnických skupin, navštěvují tedy i příslušné základní a střední školy. Prezentujeme zde procentuální přehled respondentů v intencích národnostních skupin. Obrázek č. 15 znázorňuje procentuální podíl respondentů, příslušících k některé z národnostních skupin. Pro přehlednost grafického vyjádření jsme vynechali nejvíce zastoupenou skupinu, a to skupinu Čechů, která tvořila 92,37%. Z vyhodnocení můţeme sledovat, ţe právě po majoritní národnostní skupině České je nejpočetnější skupinou etnická skupina Vietnamská a posléze národnostní skupina Romů. Obrázek 15: Grafické znázornění zastoupení národnostních menšin (v procentech) 15% 11% 35% 9% 3% 27% Slovenská Romská Německá Ukrajinská Vietnamská Jiná Školní prostředí Tabulka č. 47 prezentuje situaci školního prostředí u výběrového souboru respondentů. Školní atmosféra byla sledována otázkou č. 55. Z vyhodnocení je moţné deklarovat, ţe průměrně má nejlepšího kamaráda ve škole 67,70% respondentů, kdy rozdíl mezi dívkami a chlapci činí pouze 0,95%. Za zajímavé povaţujeme i podíl respondentů, kteří jsou členy školní party, jeţ činí 49

50 průměrně 46,82%, přičemţ ale dívky převyšují v tomto ohledu chlapce o 7,28%. Toto je zpravidla dáno častým setkáváním se v rámci školní výuky. Za rizikové zjištění je však moţné prezentovat procentuální počet odpovědí na otázku Ve škole se cítím bezpečně, a to vzhledem k tomu, ţe průměrně vnímá pocit nebezpečí ve škole 22,33%, a to odpovídá kaţdému čtvrtému respondentovi ve třídě. Podobně lze hodnotit otázku Před školou se cítím bezpečně, kladně odpovědělo 72,54% a záporně 27,46% respondentů. Rozdíl mezi vnímáním bezpečnosti ve škole a před školou dotázanými respondenty činí 5%. Toto můţe být pochopitelně dáno tím, ţe ve škole jsou tyto projevy částečně potlačeny např. přítomností vyučujících. Dívky v tomto ohledu procentuálně převyšují chlapce o 1,92%. Tabulka 47: Stav školního prostředí, dle pohlaví (v procentech) Situace Kategorie Chlapci Dívky Průměr VS Nejlepšího kamaráda Bavím se, se všemi ve třídě Někteří spoluţáci dělají naschvály Ţáci jiné národnosti ve třídě Ve škole se cítím bezpečně Před školou se cítím bezpečně Na WC se cítím bezpečně Patřím do nějaké školní party Členem nějaké jiné party Máš partnera Ano 67,23 68,17 67,70 Ne 32,77 31,83 32,30 Ano 64,75 67,53 66,12 Ne 35,25 32,47 33,88 Ano 77,80 73,50 75,69 Ne 22,20 26,50 24,31 Ano 72,92 81,42 77,10 Ne 27,08 18,58 22,90 Ano 77,44 77,90 77,67 Ne 22,56 22,10 22,33 Ano 73,48 71,56 72,54 Ne 26,52 28,44 27,46 Ano 75,39 80,22 77,78 Ne 24,61 19,78 22,22 Ano 50,32 57,58 53,91 Ne 49,68 42,42 46,09 Ano 43,62 50,09 46,82 Ne 56,38 49,91 53,18 Ano 41,37 49,77 45,52 Ne 58,63 50,23 54,48 Pro dokreslení a zjednodušení přehledu v otázce školního prostředí slouţí grafické znázornění (obrázek č. 16) jednotlivých poloţek v otázce č

51 Nejlepší ho kamará da Bavím se se všemi ve třídě Někteří spolužá ci dělají naschvá ly Žáci jiné národn osti ve třídě Ve škole se cítím bezpečn ě Před školou se cítím bezpečn ě Na WC se cím bezpečn ě Patřím do nějaké školní party Členém nějaké jiné party Máš partner a Obrázek 16: Grafické znázornění jednotlivých položek v otázce č. 55 (v procentech) Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano Ne Ano 22,22 27,46 22,33 22,90 24,31 33,88 32,30 54,48 45,52 53,18 46,82 46,09 53,91 77,78 72,54 77,67 77,10 75,69 66,12 67,70 0,00 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 60,00 70,00 80, Hostilní chování Otázka č. 56 sledovala některé projevy hostility a šikany ve školním prostředí. Za hostilní chování můţeme povaţovat nejen fyzické (přímé) napadení, ale i hostilitu v psychické (nepřímé) rovině. Zmíněná otázka, se snaţila zaznamenat obě formy tohoto chování. Pro lepší orientaci v této kapitole, jsou uvedeny všechny předznačené odpovědi v otázce č. 56. Tabulka č. 48 a obrázek č. 17 prezentují, zda byli respondenti ve škole svědky nějakého posmívání nebo zesměšňování spoluţáka. Ze zjištění je patrné, ţe téměř denně je jedna desetina respondentů svědky posmívání nebo zesměšňování spoluţáka. Nejvyšší hodnota je pak zaznamenána v okrese Karlovy Vary (13,34%), v okrese Sokolov (12,50%) a nejniţší hodnota je patrná v okrese Cheb 51

52 (9,59%). Jednou za měsíc je svědkem téměř jedna pětina respondentů ve výběrovém souboru a Téměř kaţdý týden dosahuje hodnota jedné šestiny. Tabulka 48: Počet respondentů, kteří byli svědky zesměšňování spolužáka ve škole, dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres CH 15,80 39,92 19,32 15,37 9,59 Okres KV 15,55 34,92 19,03 17,17 13,34 Okres SO 18,34 32,47 17,86 18,83 12,50 Průměr VS 16,42 35,85 18,79 17,06 11,89 Obrázek 17: Grafické znázornění počtu respondentů, kteří byli svědky zesměšňování spolužáka ve škole, dle okresů 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 5,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměž každý týden Téměř každý den Tabulka č. 49 a obrázek č. 18 znázorňují, kolik respondentů samotných bylo vystaveno posměškům a zesměšňování před ostatními. Z vyhodnocení je patrné, ţe Téměř kaţdý den je průměrně z celého výběrového souboru 4,47% respondentů vystaveno tomuto typu hostilního chování. S ohledem na sledované okresy je moţno prezentovat, ţe v této kategorii, je nejniţší hodnota v okrese Cheb (3,12%), poté v okrese Karlovy Vary (4,78%) a nejvyšší v okrese Sokolov (5,59%). Při důkladném pohledu na grafické znázornění lze spatřovat aţ téměř lineární pokles v jednotlivých kategoriích, ovšem v kategorii jednou za měsíc se pohybujeme v rozdílu 1,38% respondentů. 52

53 Tabulka 49: Počet respondentů, kteří byli zesměšňováni, dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres CH 38,81 40,93 11,61 5,52 3,12 Okres KV 38,16 38,74 11,79 6,53 4,78 Okres SO 36,68 37,34 12,99 7,40 5,59 Průměr VS 37,95 39,06 12,07 6,45 4,47 Obrázek 18: Grafické znázornění posmívání a zesměšňování respondentů, dle okresů (v procentech) 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 5,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den Tabulka č. 50 a obrázek č. 19 prezentují, kolik respondentů bylo a je vystaveno nadávkám a uráţení. Vyhodnocení této otázky koresponduje s předchozím obrázkem, kdy procentuální podíl v jednotlivých kategoriích se výrazně neliší. Za zmínku stojí kategorie Téměř kaţdý den, která dosahuje ve výběrovém souboru průměrné hodnoty 5,14% respondentů, kdy nejkritičtější situace je v okrese Sokolov (8,01% = 184 respondentů). Tabulka 50: Počet respondentů, kterým bylo nadáváno, dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres CH 35,82 43,98 10,74 6,73 2,72 Okres KV 34,28 40,21 13,64 6,76 5,10 Okres SO 35,56 37,23 11,52 7,68 8,01 Průměr VS 35,14 40,61 12,10 7,01 5,14 53

54 Obrázek 19: Grafické znázornění nadávání a urážení na samotných respondentech, dle okresů (v procentech) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 5,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den Tabulka č. 51 a obrázek č. 20 graficky znázorňuje, kolik respondentů bylo svědkem ubliţování kamarádovi jinými spoluţáky. Za tímto druhem hostilního chování můţeme charakterizovat jiţ přímé fyzické napadení. V průměrném měřítku výběrového souboru se denně setkává s tímto projevem hostility 3,38% respondentů. Jedná se o negativní zjištění, a to vzhledem k tomu, ţe svědkem ubliţování v různých časových kategoriích je 52,59% respondentů. V kratší časové kategorii téměř kaţdý týden/den je nejdramatičtější situace v okrese Sokolov. Tabulka 51: Počet respondentů, kteří byli svědky ubližování kamarádovi jinými spolužáky, dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres CH 52,65 29,76 10,44 4,15 3,00 Okres KV 46,59 34,71 10,35 5,41 2,94 Okres SO 42,53 32,18 13,14 7,72 4,43 Průměr VS 47,41 32,39 11,17 5,65 3,38 54

55 Obrázek 20: Grafické znázornění, kdy byli respondenti svědky ubližování kamarádovi jinými spolužáky, dle okresů (v procentech) 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den Tabulka č. 52 a obrázek č. 21 vyhodnocují, kolika respondentům je přímo ubliţováno v jednotlivých časových kategoriích. Jednou za měsíc je nejvíce ubliţováno respondentům v okrese Sokolov (4,29%), poté v okrese Karlovy Vary (2,59%) a nejméně v okrese Cheb (2,28%). Rozdíl můţeme spatřovat v kategorii Téměř kaţdý týden, ve které dosahují jedinci z okresu Karlovy Vary (2,24%) vyšší hodnoty, neţ v předchozí kategorii Sokolov (1,82%). Tabulka 52: Počet respondentů, kterým je ubližováno, dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres CH 76,21 19,37 2,28 1,00 1,14 Okres KV 74,17 19,34 2,59 2,24 1,65 Okres SO 69,80 21,78 4,29 1,82 2,31 Průměr VS 73,61 20,04 2,97 1,72 1,67 55

56 Obrázek 21: Grafické znázornění kolika respondentům je ubližováno, dle okresů (v procentech) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 Okres CH Okres KV Okres SO 20,00 10,00 0,00 Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den Tabulka č. 53 prezentuje frekvenci výskytu hostilního chování vůči respondentovu okolí (otázka č. 56a, 56c, 56e). Toto vyhodnocení bylo prováděno součtem administrovaných odpovědí respondentů, z nichţ byla vypočítána průměrná hodnota. Z celkového vyhodnocení výběrového souboru je zřejmé a zcela patrné, ţe v kategorii denně je ubliţováno respondentovu okolí (přímo/nepřímo) nejvíce v okrese Sokolov (9,83%), dále v okrese Karlovy Vary (9,41%) a okrese Cheb dosahují hodnoty (6,53%). Tabulka 53: Frekvence výskytu hostilního chování vůči respondentovu okolí (ot. 56a, 56c, 56e), dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres Cheb 29,17 36,17 16,48 11,65 6,53 Okres Karlovy Vary 27,13 34,23 16,28 12,96 9,41 Okres Sokolov 26,82 31,62 17,59 14,15 9,83 Tabulka č. 54 prezentuje frekvenci výskytu hostilního chování vůči samotnému respondentovi (otázka č. 56b, 56d, 56f). Z celkového vyhodnocení výběrového souboru je zřejmé a zcela patrné, ţe v kategorii denně, je nejvíce ubliţováno respondentům v okrese Cheb (6,33%), v okrese Sokolov (5,30%) a v okrese Karlovy Vary (3,85%). Můţeme sledovat, ţe v této kategorii je nejkritičtější situace opět v okrese Sokolov. 56

57 Tabulka 54: Frekvence výskytu hostilního chování vůči samotnému respondentu (ot. 56b, 56d, 56f), dle okresů (v procentech) Okres/Kategorie Nesetkal Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř kaţdý týden Téměř kaţdý den Okres Cheb 50,28 34,76 8,21 4,42 2,33 Okres Karlovy Vary 48,86 32,77 9,34 5,18 3,85 Okres Sokolov 47,38 32,10 9,60 5,63 5,30 Obrázek č. 22 znázorňuje hostilní chování vůči respondentovi v časových kategoriích a podle druhu školy. V uváděných kategoriích dosahují nejvyšší hodnoty respondenti ze ZŠ, poté studenti gymnazisté a studenti ze SŠ. Obrázek 22: Grafické vyhodnocení hostility na respondentech, dle druhu školy (v procentech) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den 2,00 0,00 GI ZŠ ZŠP GII SŠ Za velice zajímavý poznatek spíše negativní podoby pokládáme průměrný procentuální stav v oblasti hostilního chování u sledovaného souboru. Pokud sjednotíme kategorie frekvence hostilního chování bez ohledu na okresy a počínaje kategorií Velmi zřídka Jednou za měsíc Téměř každý týden Téměř každý den, získáme průměrnou hodnotu 4,48%, která odpovídá 294 respondentům Vztah k národnostním menšinám Jak bylo úvodem zmíněno v kapitole Národnostní a etnické skupiny, nacházíme se v lokalitě, kde se prolínají sociální vrstvy nejen majoritní skupiny, ale i několika skupin minoritních, a to z pohledu národnostních menšin. Ţádná národnostní menšina však nemá v tomto kraji oficiální 57

58 státem uznanou registraci (probíhá v době sčítání lidu a musí takováto skupina sdruţovat minimálně 10% obyvatel ţijících trvale na území kraje). V jednotlivých poloţkách se dotazník svým zaměřením zabýval rizikovým chováním, plynoucím ze vztahu k národnostním a etnickým menšinám. Cílem bylo tedy vyhodnotit znaky antipatie k národnostním a etnickým menšinám, především rasismus, xenofobii a nesnášenlivost k sociálním minoritám. Tabulka č. 55 prezentuje vztah dotázaných respondentů ve čtyřech kategoriích k národnostním menšinám. Z vyhodnocení je patrné, ţe 73 respondentů z celého výběrového souboru zaujímá negativní postoje k Čechům (jedná se zřejmě o příslušníky některé z národnostních menšin). K Asiatům zaujímá negativní postoj 176 respondentů. K Romům zaujímá negativní postoj uţ 821 respondentů a k Rusům zaujímá negativní postoj 248 dotázaných (u kategorie Rusů je třeba mít na zřeteli, ţe se nemusí jednat o národnost pouze Ruskou, ale spíše o rusky hovořící jedince). Tabulka 55: Vztah respondentů k národnostním menšinám Národnostní skupina K Čechům K Asiatům K Romům K Rusům Index Vztah Negativní Neutrální Pozitivní Neuveden Celkem Podíl v % 3,24 6,07 30,63 60,06 Celkem Podíl v % 7,80 2,70 26,33 63,16 Celkem Podíl v % 36,39 7,93 8,82 46,85 Celkem Podíl v % 10,99 2,08 14,36 72,56 Obrázek č. 23 znázorňuje grafické vyhodnocení vztahu k národnostním a etnickým menšinám, přičemţ je zcela patrný značně negující postoj k romské menšině, který dosahuje u respondentů, kteří odpověděli (1 199 probandů) na tuto otázku 36,39% hodnoty. 58

59 Obrázek 23: Grafické vyhodnocení vztahu respondentů k národnostním menšinám (v procentech) 40,00 36,39 35,00 30,00 30,63 26,33 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 3,24 6,07 7,80 2,70 7,93 8,82 10,99 2,08 14,36 Negativní Neutrální Pozitivní 0,00 K čechům K asiatům K romům K rusům Pro dokreslení této kapitoly jsme do textu zařadili vyjádření jak pozitivního, tak negativního charakteru, která byly vyabstrahována z jednotlivých dotazníků. Pro autentičnost a lepší orientaci jsme se rozhodli zveřejnit tato vyjádření doslovně - bez úpravy. Texty jsou vloţeny tak, jak byly napsány v dotazníku, nejsou upravovány ani z gramatického či stylistického hlediska. Zásadní prvky rasismu, xenofobie a obecné nesnášenlivosti jsou zvýrazněny. Z některých názorů je moţné vyčíst, ţe se bude jednat o extremisticky zaloţené jedince. Podle zjištění se z těchto jedinců mohou rekrutovat zástupci některých rasisticky či antisemitisticky zaloţených společenských buněk se vztahem k hnutí Skinheads 14. Příkladem uvádíme negativní vyjádření na vztah k Romům - bílá liga, bílá síla, kdy toto jasně vyjadřuje dogma extremisticky, někdy aţ militantně působících spolků např. White Power nebo White Justice. Lze předpokládat, ţe někteří takto smýšlející jedinci mohou pravidelně navštěvovat veřejná shromáţdění extrémistů, kterých je na území České Republiky cca 260/rok 15. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o citaci odpovědí na otevřenou otázku, mají vyhodnocená data z metodologického pohledu kvalitativní charakter. Do skupiny neutrálních názorů byly zahrnuty takové, které nevykazují prvky předpojatosti k některé ze skupin. Negativní rank názorů dával jasně najevo vztah k potlačování základních lidských práv a hodnot. 14 Stiftung, B., H. (2009). Nebezpečné známosti. Pravicový extremismus v malém příhraničním styku (SRN CZ). 15 Obce a extremismus (2009). Institut pro místní správu. Praha 59

60 Národnostní skupina Čechů Negativní názory Hromada rasistickejch blbců, kteří tvrdí, ţe nejsou namyšlený, i kdyţ to tak je, jsou to často rasisti; jsou to mrdky, moc si o sobě myslí; jsou to rasisti, ale někteří jsou v pohodě; jsou trošku zlí, myslí jenom na sebe a jsou bezohlední; namyšlení, drzí, sprostí, kradou; přetvářky, pomluvy; sou to zloději; vadí mi jejich časté rasistické narážky; vadí mi, ţe jsou lakomí a závistivý; většina z nich jsou burani a další většina kravaťáci, ale nestěţuju si. Neutrální názory Dobře si s nimi rozumím; docela dobré, ale mohlo by to být lepší; jak kteří, někteří jsou normální, jiní se neumí chovat; jak kteří, povětšinou neutrální; jako kaţdý člověk - špatní, dobří, pohodový, namyšlený, prostě jako kaţdej; jsou to bezproblémový, ale i problémový lidi; někteří Češi jsou hodní, jiní zlý, ale i tak jsem tu ráda; nikdo není dokonalý, ale jedna vlaštovka jaro nedělá. Pozitivní názory Češi jsou docela v poho, ale jsou i Češi, které nemohu vystát; češi jsou nejslušnější a nejlepší; dobré zkušenosti neměla jsem s nimi problém; chovají se k nám velmi slušně; jsou někdy velmi milí a "tolerantní", kamarádští, sedím s češkou v lavici, stalo se mi ale uţ, ţe se ke mě chovali rasisticky; jsou v pohodě, mám je ráda, v ČR by měli ţít jen Češi; mám s nimi zkušeností a nedělají mi problémy. Národnostní skupina Asiatů Negativní názory Aţ na oči a barvu pleti v poho; hrozně vychcaný, chtejí brát ale nedávat; jsou v pořádku, ale v Oloví prodávají cigarety a alkohol nezletilým; měli by táhnout zpátky do Asie a to tak ţe rychle; moc vtíravý, vlezlí, jsou všude; nemusím je; nic proti, ale Asiaty nesnášim; smrdí a neumí mluvit; ukradli nám psa; vadí mi, ţe při návštěvě jejich obchodu mi tykají a uţ z principu se mnou jednají jako bych tam šla pro cigarety atp. Neutrální názory Mladší jsou hodní, ale prodavači jsou často agresivní; nic moc ale dá se s nima bavit; s vietnamci u nás ve třídě vycházím skvěle; většina mi nevadí, ale nemám rád, kdyţ dělají nějakou nelegální činnost; všichni jsme lidi, je to spíš na tom, kdo je jak vychovaný; nevšímaví, po seznámení příjemní, plachý. 60

61 Pozitivní názory Díky tomu, ţe se sem všichni přistěhovali z horších míst, jsou vděčni za šanci ţít svobodně a chovají se úţasně; chytří a vzdělaní jdou za svým cílem; jsou přátelští a je s nima sranda; kdyby tady nebyly, asi chodím nahá; mám mezi nimi kamarády, přesto mám pocit ţe se hodně odlišujeme. Národnostní skupina Romů Negativní názory 99,9% neslušní, problémový; aţ na pár jedinců se všichni chovaj špatně; bílá liga,bílá síla; často je s nimi problém, vyhroţovali mi, chtěli moje peníze a věci; dělaj bordel a smrad, nemám je ráda; dovolují si na slabší, kradou, lţou a jsou to nemakačenka; fuuj, blé, zabít; hluční, vztahovační, agresivní; chtějí mi rozbít hubu; jsou aţ příliš hluční, nezajímá je okolí a myslí si, ţe mají pravdu, i kdyţ to v některém případě není pravda; jsou hluční, bojím se přepadení v ulici, kde bydlí (zkušenost rodiny); jsou to parchanti černí já bych je všechny postřílel; jsou to zaostalí lidé, nepracují, akorát ničí majetek; lemplové a neárijci; měli by je vystěhovat; negři, nejraději je mlátím; nejsem rasista ale negři jsou svině; nemám je rád ničí naši společnost a to co člověk pracně buduje; příšerný, uráţejí, mlátí, myslí si, ţe jsou víc, uţívají drogy. Neutrální názory Občas pokřikují na lidi. Ale mají se mezi sebou rádi. Navzájem se brání, je s nima legrace a jsou přátelští; někdy jsou hodní, někdy zlý. Podle vychování; někteří jsou hrozní, kradou, perou se, ale někteří jsou úplně v pohodě; nestěţuji si, nepřipadaj mi nějak jiný; nevadí mi, ale mohli by se ovládat; nevadí mi, ale mohli b y se ovládat; vadími jak se chovají, ale někteří jsou mi přátelé. Pozitivní názory Dobré vztahy nemůţu si stěţovat; docela dobře, ale někteří se neumí chovat; mám dobrý zkušenosti s Romy, protoţe sem také na půl Rom; mám s nimi dobré zkušenosti kamarádím se s nimi; některé mám ráda, ale s většinou se nebavím; s některými se dá docela dobře vycházet; tak ty jsou taky uplně fajnový; vede se mi s nimi dobře; většina romů, se kterými se bavím, je velmi vychovaná a působí na mě dobře. 61

62 Národnostní skupiny rusky hovořících Negativní názory Hrozné, jsou jich celé Vary; chovají se jako prasata; je jich moc a jsou namyšlení; jsem na ně trochu zasedlá. Obsadili nás kdysi, ani se neomluvili. Chovají se tu jako doma; jsou moc drsní přád by chtěli někoho mlátit!!! Nemám je ráda; jsou to vrazi; mafie, silní, naštěstí ne tak výbušní; myslí si o sobě příliš moc (převáţně Rusové); myslí si, ţe Češi jsou jejich poskokové; někteří jsou dobří, ale většinou jsou to taky svině; nemám je rád, přivlastňují se české území; nepřizpůsobivé chování; Rusáci vyjebaný bolševici; tyto lidé jsou z mého pohledu hodně škodolibí a zákeřné vůči ostatním; u nás je jich opravdu hodně, sou arogantní, ale jinak s nimi moc ve styku nejsem; v našem městě je snad ani rádi mít nemůţeme. Chápu turistiku nebo přistěhovalce, ale rozkupování města mi vadí. Jsou namyšlení a myslí si, ţe můţou všechno - také individuální. Neutrální názory Vlastně tu jsou jen kvůli práci, ti slušní, ale jsou i tací, kteří pašují drogy a prodávají je; všichni jsme lidi, je to spíš na tom, kdo je jak vychovaný; celkem to ujde; znám pouze namyšlené Ukrajince, ale mám s nimi dobrý vztah; v pohodě, neznám nikoho s kým bych si nerozuměla; zkušenosti dobré i špatné; rozdílné názory (muzika, ţivotní styl atd.); ty jsou taky v pohodě, ale jenom někteří. Pozitivní názory Nedělají moc problémy, jsou tady, aby pracovali; nejsou nejhorší; nejlíp se s nima chlastá; nemám s nimi moc zkušeností, zatím jsou dobré; s těmito nar. skupinami jsem neměla ţádný problém a to jich znám dost; ty mi ani trochu nevadí, ale bydlí jich tu málo; velmi dobře si s nima pokecám, jsou lepší neţ Češi; zkušenosti mám dobré; znám 1 Rusa a ten je v pohodě. Jinak nevím; znám jen pár a jsou v poho Sexuální chování Do této kapitoly je zařazeno vyhodnocení problematiky sexuálního chování. V posledních letech jsme svědky sekulární akcelerace společnosti. Obecně se tento stav projevuje sníţením věkové hranice, kdy mají jedinci první sexuální zkušenosti. Sexualita můţe být od určité hranice rovněţ chápána jako projev rizikového chování, zvláště pak právě s ohledem na sociální vývoj jedince 16. V samotném vyhodnocení nebyl věnován jen prostor ke zjištění promiskuitního chování, ale bylo zde zjišťováno i mínění o sexuálním chování nebo o postoji ke zdravotním rizikům, plynoucím z pohlavního styku. 16 Weiss, P. (2008). Sexuální deviace. Praha: Portál 62

63 Z tabulky č. 56 a obrázku č. 24 je patrné, ţe průměrně ve 46,46% se respondenti výběrového souboru domnívají, ţe věk 15let je vhodný k zahájení sexuálních aktivit. Na tomto vyhodnocení lze prezentovat, ţe výběrový soubor dívek upřednostňuje tento věk k zahájení sexuálních aktivit ve 49,21% a chlapci v 43,80%. Další nejpočetnější skupinou, co do mínění o zahájení sexuálních aktivit, je názor 16letých respondentů, který dosáhl v průměru výběrového souboru 12,73%. Za zajímavé pokládáme to, ţe od 11 do 14 let, se především výběrový soubor chlapců domnívá, ţe věková hranice pro zahájení sexuálních aktivit je optimální ještě před dovršením 15. roku ţivota. Další zajímavostí jsou podíly u věkové kohorty 18letých, kde je znatelné zvýšení hodnot u obou pohlaví. Skupina respondentů ve věku 18 let se průměrně v 14,52% domnívá, ţe optimální čas k zahájení sexuálních aktivit je právě aţ hranice dosaţení plnoletosti. Tabulka 56: Mínění respondentů, kdy začít se sexuálními aktivitami (v procentech) Věk Pohlaví Chlapci Dívky Průměr VS 10 let a dříve 1,18 0,37 0,78 11 let 0,36 0,09 0,23 12 let 1,00 0,37 0,69 13 let 3,44 0,56 2,02 14 let 10,14 4,48 7,35 15 let 43,80 49,21 46,46 16 let 9,68 15,87 12,73 17 let 6,33 10,08 8,18 18 let 16,65 12,32 14,52 19 let 1,81 1,68 1,75 20 let a později 5,61 4,95 5,28 63

64 Obrázek 24: Grafické znázornění mínění respondentů, kdy začít se sexuálními aktivitami (v procentech) 17% 2% 6% 1% 1% 0% 3% 10% 10 let a dříve 11 let 12 let 13 let 6% 14 let 10% 44% 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let a později Tabulka č. 57 prezentuje počty respondentů z celkového výběrového souboru, kteří uvedli, ţe jiţ měli pohlavní styk, ale nejde o věk, ve kterém měli pohlavní styk poprvé. S ohledem na tento faktor je zaráţející kategorie nejmladších - 11letých, která čítá u chlapců 24,42% a u dívek 25,51% respondentů, kteří jiţ měli pohlavní styk. Celkově se tedy jedná o 191 respondentů. Na dalších kategoriích je patrný procentuální vzestup četnosti pohlavního styku v závislosti na věku respondentů. Zároveň můţeme spatřovat ve většině kategorií vyšší procentuální podíl dívek majících pohlavní styk, neţli chlapců. Tabulka 57: Četnost pohlavního styku v jednotlivých věkových kategoriích (v procentech) Věk respondentů Pohlaví Kategorie 19letí a 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí více Ano 24,42 31,54 38,18 36,36 44,50 50,46 51,72 63,33 50,00 Chlapci Ne 75,58 68,46 61,82 63,64 55,50 49,54 48,28 36,67 50,00 Ano 25,51 35,53 39,04 40,80 60,20 63,45 76,14 60,00 76,92 Dívky Ne 74,49 64,47 60,96 59,20 39,80 36,55 23,86 40,00 23,08 Tabulka č. 58 prezentuje pouţití kondomu při posledním pohlavním styku u dotázaných respondentů. Z vyhodnocení je patrné, ţe u výběrového souboru chlapců i dívek se s vzrůstajícím věkem, ovšem do kohorty 16let, věnuje vyšší pozornost pouţití kondomu při pohlavním styku. Kdybychom rozdělili soubor podle pohlaví, můţeme deklarovat, ţe u souboru chlapců pouţilo kondom při posledním pohlavním styku 255 respondentů, oproti 174 respondentům, kteří kondom 64

65 při posledním pohlavním styku nepouţili. U souboru dívek pouţilo při posledním pohlavním styku kondom 175 dívek a nepouţilo 197 dívek. Z tohoto vyhodnocení lze předpokládat, ţe chlapci častěji pouţívají při pohlavním styku ochranu neţli dívky. Tabulka 58: Použití kondomu, při posledním pohlavním styku, dle pohlaví (v procentech) Věk respondentů Pohlaví Kategorie Index 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí Chlapci Dívky Nesouloţil Nepouţil Pouţil Nesouloţil Nepouţil Pouţil Počet Podíl v % 86,42 84,96 81,55 68,72 57,44 41,04 23,53 10,34 Počet Podíl v % 12,35 9,77 8,93 13,41 10,77 24,06 21,18 51,72 Počet Podíl v % 1,23 5,26 9,52 17,88 31,79 34,91 55,29 37,93 Počet Podíl v % 93,94 94,00 89,66 84,21 54,82 34,18 19,10 12,50 Počet Podíl v % 5,05 4,67 4,83 6,43 14,21 37,76 50,56 68,75 Počet Podíl v % 1,01 1,33 5,52 9,36 30,96 28,06 30,34 18,75 Obrázek č. 25 graficky znázorňuje, kolik respondentů pouţilo při posledním pohlavním styku kondom, s ohledem na sledované okresy. Z pohledu rizikovosti je na předním místě okres Sokolov, dále okres Cheb a nejméně rizikoví jsou respondenti z okresu Karlovy Vary. 65

66 Obrázek 25: Grafické znázornění použití kondomu u respondentů, při posledním pohlavním styku, dle okresů (v procentech) 25,00 20,00 15,00 10,00 Okres CH Okres KV Okres SO 5,00 0,00 Nepoužil Použil Tabulka č. 59 a obrázek č. 26 prezentují, kolik respondentů uţilo drogu před posledním pohlavním stykem. Z vyhodnocení je patrné, ţe drogu takto uţilo průměrně, z počtu souloţících, ve výběrovém souboru 5,65% chlapců oproti 4% dívek. Zároveň je moţné deklarovat, ţe nejvíce uţila drogu při posledním pohlavním styku, z počtu souloţících, kategorie chlapců ve věku 19let a více (50% = 5 respondentů) a u kategorie dívek uţilo drogu při posledním pohlavním styku, z počtu souloţících, nejvíce skupina 17letých (14,61% = 13 respondentů). Dále je moţné vyhodnotit, ţe se vzrůstajícím věkem roste i incidence uţití drogy před pohlavním stykem, a to aţ do 16. roku u chlapců a u dívek do 17. roku. Tabulka 59: Užití drogy při posledním pohlavním styku (v procentech) Pohlaví Kategorie Nesouloţil Chlapci Neuţil Uţil Nesouloţil Dívky Neuţil Uţil Index Věk respondentů 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí Počet Podíl v % 85,37 84,09 81,33 68,54 56,70 40,76 23,26 9,68 Počet Podíl v % 14,63 14,39 18,67 27,53 37,63 47,87 68,60 70,97 Počet Podíl v % 0,00 1,52 0,00 3,93 5,67 11,37 8,14 19,35 Počet Podíl v % 91,84 93,29 88,28 84,80 54,08 34,18 17,98 12,50 Počet Podíl v % 8,16 6,71 9,66 12,87 39,80 61,73 67,42 75,00 Počet Podíl v % 0,00 0,00 2,07 2,34 6,12 4,08 14,61 12,50 66

67 Obrázek 26: Grafické znázornění užití drogy u respondentů, při posledním pohlavním styku, dle okresů (v procentech) 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 Okres CH Okres KV Okres SO 10,00 5,00 0,00 Neužil Užil Právní vědomí Znalosti respondentů z trestně-právní oblasti byly sledovány několika typy otázek. V dotazníku se jednalo o poloţky č. 49 aţ č. 53. Charakter odpovědí k jednotlivým otázkám byl takový, ţe mohli respondenti odpovědět pouze typem ano/ne, nebo bylo moţné odpovědět pouze jednou správnou (předznačenou) odpovědí, nebo mohlo být označeno více správných odpovědí. Cílem bylo vysledovat, jaký přehled mají respondenti v této oblasti, v závislosti na realizaci Minimálního preventivního programu na školách, protoţe pod tento se řadí i semináře, které se svým tematickým okruhem zabývají trestně-právní oblastí a delikvencí. Zpravidla jsou realizovány Městskou policií, a to v několika samostatných výukových blocích. Tabulka č. 60 prezentuje, kolik respondentů má povědomí o tom, v jakém věku mohou být stíháni policií za spáchání trestného činu. Tato věková hranice je legislativně stanovena na 15 let. Za zajímavost pokládáme, ţe průměrně se z celého výběrového souboru domnívá 17,16% respondentů, ţe stíháni za trestný čin mohou být aţ po dosaţení 17 let. Přestoţe Minimální preventivní program je realizován především na základních školách, bylo předpokladem, ţe respondenti při administraci zvolí správnou odpověď. 67

68 Tabulka 60: Právní vědomí o věkové hranici, kdy mohou být respondenti stíháni za spáchání trestného činu (v procentech) Věk stíhání Věk respondentů 14 let 15 let 16 let 17 let 11letí 7,49 45,45 7,49 39,57 12letí 6,57 55,36 5,19 32,87 13letí 9,03 67,91 1,56 21,50 14letí 5,07 81,41 0,85 12,68 15letí 7,32 85,86 0,51 6,31 16letí 9,00 79,32 2,92 8,76 17letí 9,55 76,40 3,37 10,67 18letí 6,67 68,89 4,44 20,00 19letí a více 17,39 60,87 0,00 21,74 Průměr VS 7,67 72,42 2,75 17,16 odpovědělo respondentů = 97,9% Tabulka č. 61 prezentuje znalosti z trestně-právní oblasti, a to v rozdílnosti přestupku a trestného činu. Z vyhodnocení je patrné, ţe průměrně 86,32% respondentů z výběrového souboru, odpovědělo správně. Můţeme tedy konstatovat, ţe rozsah znalostí v perimetru odlišností mezi přestupkem a trestným činem jsou na dobré úrovni a dotázaní si tak uvědomují závaţnost jednání. Zajímavé je sledovat kategorii Trestný čin je závaţnější, kde procentuální podíl počtu respondentů, kteří takto odpověděli, má vzrůstající tendenci v závislosti na věku. Tabulka 61: Právní vědomí o diferenci mezi přestupkem a trestným činem (v procentech) Kategorie Věk respondentů Přestupek závaţnější Trestný čin závaţnější Oba stejně závaţné 11letí 7,98 75,00 17,02 12letí 9,82 76,14 14,04 13letí 6,67 83,49 9,84 14letí 5,95 86,12 7,93 15letí 3,27 88,19 8,54 16letí 2,91 94,17 2,91 17letí 1,69 94,38 3,93 18letí 0,00 97,87 2,13 19letí a více 4,35 86,96 8,70 Průměr VS 5,21 86,32 8,47 odpovědělo 2 198respondentů = 97,6% Tabulka č. 62 prezentuje vyhodnocení otázky č. 50, která byla definována Kolik alkoholických nápojů mohou vypít řidiči před řízením vozidla. Bylo moţné označit pouze jednu z uvedených moţností. V průměrných 94,85%, se respondenti výběrového souboru shodli na správné odpovědi. Přesto uvádíme, ţe průměrně 4,42% dotázaných se domnívá, ţe je moţné před řízením motorového 68

69 vozidla poţít jedno pivo. V této kategorii je nejvyšší procentuální podíl u věkové kohorty 16 let, a to téměř u jedné patnáctiny respondentů. Otázkou však zůstává, kolik respondentů bude mít v budoucnu na paměti fakt a dikci zákona, ţe při účasti na silničním provozu se alkohol nesmí poţít v ţádném mnoţství 17. Tabulka 62: Právní vědomí respondentů, zda se může před řízením vozidla požít pivo (v procentech) Kategorie Věk respondentů Nesmí před jízdou Pouze jedno pivo Pouze dvě piva Není omezeno 11letí 95,74 3,19 1,06 0,00 12letí 95,10 4,20 0,00 0,70 13letí 93,59 5,45 0,64 0,32 14letí 97,13 2,01 0,00 0,86 15letí 94,43 5,06 0,00 0,51 16letí 92,94 6,57 0,24 0,24 17letí 96,63 2,81 0,00 0,56 18letí 95,65 4,35 0,00 0,00 19letí a více 95,65 4,35 0,00 0,00 Průměr VS 94,85 4,42 0,23 0,50 odpovědělo respondentů = 97,0% Tabulka č. 63 prezentuje chybovost respondentů v jednotlivých poloţkách s přehledem nejčastějších chybných odpovědí. Nejčastější chybnou odpovědí v oblasti právního vědomí jsou otázky zaměřené na tabákové a alkoholické nápoje. Zajímavostí je vyhodnocení otázky prodeje marihuany či hašiše, kdy 6,10% dotázaných odpovědělo nesprávně tedy, ţe je legální prodávat tyto omamné a psychotropní látky. Podobná vyhodnocení jsou téměř ve všech lokacích, které se týkají prodeje drog

70 Tabulka 63: Přehled vyhodnocení správných a nesprávných odpovědí v trestně-právní oblasti (v procentech) Otázka Správná odpověď v % Nejčastější chybná odpověď Nejčastější chybná odpověď v % Od kolika let podle zákona můţeš řídit malý motocykl? 78,21 18 let 10,56 Od kolika let podle zákona můţeš řídit automobil? 95,12 15 let 2,03 Kolik mohou vypít alkoholických nápojů řidiči, kteří se zrovna chystají řídit auto? 94,89 pouze jedno 4,43 Od kolika let podle zákona můţeš kouřit cigarety? 8,15 18 let 79,81 Od kolika let podle zákona můţeš kupovat cigarety? 92,79 15 let 3,67 Je podle zákona zakázáno prodávat cigarety dětem a mladistvým? 94,15 ne 5,85 Od kolika let podle zákona můţeš pít alkohol? 4,88 18 let 87,11 Od kolika let podle zákona můţeš kupovat alkoholické nápoje? 94,25 15 let 2,31 Je podle zákona zakázáno prodávat alkohol dětem a mladistvým? 94,43 ne 5,57 Od kolika let podle zákona můţeš kouřit marihuanu? 26,20 18 let 63,69 Je podle zákona zakázáno kouřit marihuanu nebo hašiš? 22,71 ano 22,71 Je podle zákona zakázáno kupovat marihuanu nebo hašiš? 15,33 ano 84,67 Je podle zákona zakázáno pěstovat marihuanu? 81,40 ne 81,40 Je podle zákona zakázáno darovat marihuanu nebo hašiš? 81,85 ne 81,85 Je podle zákona zakázáno prodávat marihuanu nebo hašiš? 93,90 ne 93,90 Je podle zákona zakázáno uţívat pervitin nebo heroin? 16,20 ano 83,80 Je podle zákona zakázáno vyrábět pervitin nebo heroin? 93,91 ne 93,91 Je podle zákona zakázáno prodávat pervitin nebo heroin? 93,29 ne 93,29 Obrázek č. 27 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky č. 49 s rozdělením na ročníkové kategorie. Z grafu je patrné, ţe s věkem se zvyšuje, aţ na otázky pití alkoholických nápojů a kouření cigaret, četnost správných odpovědí u dotázaných respondentů. V grafu jsou vyhodnoceny správné odpovědi na poloţené otázky. 70

71 Obrázek 27: Grafické znázornění znalosti respondentů o zákonných normách v následujících otázkách (v procentech) 2. ročník SŠ 1. ročník SŠ 9. ročník ZŠ 8. ročník ZŠ 7. ročník ZŠ 6. ročník ZŠ kouřit marihuanu kupovat alkoholické nápoje můžeš pít alkohol kupovat cigarety kouřit cigarety řídit automobil řídit malý motocykl 0,00 20,00 40,00 60,00 80,00 100, Kriminalita Oblastí kriminality se zabývala otázka č. 54, která byla kategorizována na čtyři moţné úrovně, které budou následně samostatně vyhodnoceny a okomentovány. Tabulka č. 64 prezentuje kolik procent oslovených respondentů z výběrového souboru v průměru odcizilo nějaké zboţí v obchodě. Ve sledovaných pohlavích lze vyjádřit, ţe v kategorii jednou dosáhla hodnota u chlapců 26,06% a u dívek 27,09%, zde mají chlapci tedy niţší četnost krádeţí, ovšem v kategorii víckrát a neustále mají vyšší prevalenci. Průměrně neustále odcizuje zboţí v obchodech 0,81% respondentů (více chlapců), coţ odpovídá 20 jedincům. Situace můţe být hypoteticky vyvolána např. socioekonomickou situací atd. Tabulka 64: Krádež v obchodě, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Ne Ano, jednou Ano víckrát Ano, víckrát a neustále Okres CH 63,06 28,33 8,33 0,28 Okres KV 59,82 23,42 15,61 1,15 Okres SO 55,22 28,96 14,87 0,95 odpovědělo respondentů = 98,0% Tabulka č. 65 prezentuje průměrný procentuální podíl respondentů ve výběrovém souboru, kteří ukradli peníze rodičům. Tato otázka, stejně jako předchozí, byla kategorizována do čtyř úrovní. Z přehledu je patrné, ţe k tomuto rizikovému chování mají vztah především dívky, které v poloţce 71

72 neustále dosahují o 0,68% vyšší hodnoty. Průměrně ve výběrovém souboru, bez ohledu na pohlaví, neustále krade peníze rodičům 34 respondentů. Toto můţe být dáno tím, ţe podobný typ rizikového chování nemá většinou takové důsledky jako např. krádeţ v obchodě. Tabulka 65: Krádež peněz rodičům, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Ne Ano, jednou Ano víckrát Ano, víckrát a neustále Chlapci 75,45 15,56 7,91 1,08 Dívky 72,83 17,65 7,76 1,76 Průměr VS 74,16 16,59 7,84 1,41 odpovědělo respondentů = 97,0% Tabulka č. 66 prezentuje, kolik respondentů záměrně někomu ublíţilo tak, ţe dotyčný musel být ošetřen. Otázka se nesoustředila na ublíţení v případě sebeobrany, ale pouze na vlastní agresivní jednání. Tato tabulka můţe zároveň zpřehlednit kapitolu Hostilní chování. Z vyhodnocení můţeme deklarovat, ţe průměrně ve výběrovém souboru neustále takto jedná 1,05%, v převáţné většině chlapci. Z jiného úhlu pohledu můţeme prokazatelně říci, ţe jedna pětina chlapců má s tímto ţivotní zkušenost a u dívek dosahuje podíl téměř jedné desetiny. To potvrzuje mnohá zjištění a dost moţná i společenský fenomén, ţe chlapci mají mnohem větší sklon k agresivnímu způsobu jednání neţ dívky. Tabulka 66: Ublížení někomu, s následnou potřebou ošetření, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Ne Ano, jednou Ano víckrát Ano, víckrát a neustále Chlapci 80,47 12,72 5,11 1,70 Dívky 91,22 7,12 1,29 0,37 Průměr VS 85,76 9,96 3,23 1,05 odpovědělo respondentů = 97,1% Tabulka č. 67 prezentuje, kolik respondentů mělo nějaký problém s policií. Jak dokládají výsledné hodnoty, častěji mají problém s policií chlapci, něţ děvčata, a to ve všech sledovaných poloţkách. Téměř jedna třetina chlapců měla alespoň jednou v ţivotě problémy s policií, u dívek dosahuje procentuální podíl jedné šestiny. Tedy přibliţně dvakrát méně neţ u dotázaných chlapců. Tabulka 67: Problémy s policií, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Ne Ano, jednou Ano víckrát Ano, víckrát a neustále Chlapci 69,24 19,82 9,24 1,69 Dívky 84,15 12,17 3,13 0,55 Průměr VS 76,56 16,06 6,24 1,13 odpovědělo respondentů = 97,7% 72

73 Obrázek č. 28 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky kriminálního jednání dle okresů 18. Z grafu je zcela zřejmé, ţe nejhorší situace ve všech sledovaných poloţkách je v okrese Sokolov. Jedná se vţdy o součty kategorií ano, jednou, ano, víckrát, ano, víckrát a neustále. V poloţce, která se zabývala v dotazníku krádeţí v obchodě, je nejhorší situace po okrese Sokolov v okrese Karlovy Vary. V ostatních poloţkách je situace po okrese Sokolov nejhorší v okrese Chebu. Obrázek 28: Grafické znázornění komplexního přehledu aspektů kriminálního jednání, dle okresů (v procentech) 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Krádež v obchodě Krádež peněz rodičům Ublížení někomu Problémy s policií Okres CH 36,94 26,57 13,91 21,94 Okres KV 40,18 22,95 13,28 22,00 Okres SO 44,78 28,80 15,83 27,

74 4. 2 Resumé a doporučení V této kapitole jsme zmínili témata, která spadají do dikce rizikového chování. Z vyhodnocení jsou zřetelné projevy rizikovosti na úrovni hostilního chování, negativního postoje k menšinám ţijícím v Karlovarském kraji, ale je zde zřetelný i vztah k sexuálním a partnerským vztahům a kriminalitě. Pokud budeme postupovat chronologicky, tak jak byly zmiňovány jednotlivé tematické okruhy, prvním projevem, a to velice závaţným, je projev hostilního chování, v širším kontextu. Kaţdý den je přímo napadáno průměrně 124 jedinců z výběrového souboru, kteří navštěvují školy v Karlovarském kraji! Uvědomujeme si, ţe odhalení šikany je velice sloţité, v prvních fázích navíc zcela nezřetelné. A mnohem těţší, neţ samotné odhalení, je celý proces preventivní intervence. Ovšem na kaţdé škole působí výchovný poradce, který má v náplni své agendy provádět nejen osvětu, ale má podnikat takové kroky, které povedou k odhalení přímé/nepřímé hostility. Na školách by měl být věnován dostatečný prostor k výchovné činnosti, která předchází projevům šikany. Alternativou ke zjištění aktuální situace je například realizace programu Sociálního klimatu školy, které můţe být provedeno v participaci s metodikem školní prevence v kraji. Právě z tohoto důvodu by bylo zajímavé udělat analýzu šikany/hostility na úrovni jednotlivých škol určitě by se ukázalo, ţe existují školy, které jsou mnohonásobně problémovější neţ školy jiné. Samotný podnět by měl ale vycházet z pedagogického sboru, protoţe lze předpokládat, ţe erudovaný pedagog je do jisté míry schopen sociálně diagnostikovat třídní kolektiv. Vlastní preventivní vstupy je moţné realizovat přímo v hodinách rodinných, občanských výchov nebo pravidelných třídnických hodinách. Podotýkáme, ţe kvalita výstupů je přímo úměrná kvalitě znalostem pedagoga, který intervenci provádí. Druhým tematickým okruhem v této kapitole byl vztah k národnostním a etnickým menšinám. Ze zjištění je patrné, ţe řada jedinců má negativní postoje především k romskému etniku. V citacích, které jsou necenzurovány, jsou zřetelné prvky téměř pravicového extremismu. Pro další rozvoj společnosti je důleţité, abychom byli schopni rozpoznat a tematizovat snahy pravicově ideologicky zaměřených subkultur. Pokud budeme vycházet z předpokladu a přesvědčení, ţe na extremismus je moţno preventivně působit jen budeme-li reagovat uţ na první jeho snahy usadit se na kulturní úrovni, pak zřejmě nepomohou pouze aktivity státních orgánů. Kroky státních orgánů a veřejnosti musí participovat na společných zájmech. Proto je třeba do vzdělávacích programů začlenit i oblast, která by utvářela vhodné postoje k národnostním a etnickým menšinám. Z mnoha publikací je patrné, ţe čeští neonacisté se shromaţďují především na komunitou pořádaných koncertech. Zde můţe docházet k aktivizaci a podnícení jedinců do takto se vyvíjející subkultury, která reprezentuje sílu (především fyzickou), pokud je pevně semknutá. 74

75 Oblast vztahů a sexuality je interpretována především dřívějším začátkem sexuálních aktivit. Z vyhodnocení sice vyplývá, ţe nejpočetnější skupina respondentů výběrového souboru míní, ţe nejvhodnější věkovou hranicí pro zahájení sexuálních aktivit je věková hranice 15 let, ovšem nejsou výjimkou ani sexuální zkušenosti v podstatně mladším věku, a to jiţ v 11 letech. Vzdělávací soustava plně respektuje vývoj sekulární akcelerace mládeţe, věnuje dostatečné mnoţství času oblasti jak partnerských vztahů, tak sexualitě a s tím spojeného promiskuitního chování, ale je třeba výrazněji se zaměřit na osvětu v oblasti zdravotních rizik, plynoucích z nechráněného pohlavního styku. Do oblasti znalostí respondentů z trestně-právní roviny není třeba vnášet nové hypotézy. Podstatnou měrou na vývoji hodnotového ţebříčku, který v sobě nese morální a etické normy, tedy i znalost toho, co je a není dovoleno, se podílí především rodina. Pedagog ve škole sice můţe podstatnou měrou působit na optimální vývoj jedince, ale bez podpory rodičů, kteří nepraktikují správné vzorce chování, jeţ jsou v souladu s právními předpisy a obecně morálními hodnotami, toho příliš nezmůţe. Je však moţné v rámci hodin výchov pravidelně poučovat o správném chování. Pro dokreslení trestně-právní oblasti je zde věnován prostor samotné kriminalitě. Ve vyhodnocení je zřetelné, kolik dotázaných se vystavuje kriminálnímu jednání, ať ve výjimečných případech nebo ve frekvenci pravidelné. Z vyhodnocení však nevíme, zda je k tomuto chování jedinec nucen, nebo zda se u něj jedná o poruchu chování nebo poruchu ve vývoji. Nevíme tedy, jaké pohnutky vyvolávají tuto patologii rizikového chování a předkládaný dotazník je v tomto ohledu příliš svázaný Obecná doporučení Diagnostika třídního kolektivu samotnými pedagogy Osvětová činnost jiţ na úrovni předškolních školských zařízení Osvětová činnost pro rodiče (např. třídní schůzky) Zjišťování sociálního klima školy Pořádání kohezních skupinových akcí Spolupráce škol s krajským koordinátorem prevence kriminality Doplnění znalostí pedagogů formou seminářů Preventivní intervence samotnými výchovnými poradci včetně s kvalitních výstupů 75

76 III. část: Návykové látky: zkušenosti a názory 76

77 5 Výsledky 5. 1 Návykové látky Tabákové výrobky Podstatná část dotazníku se zaměřila na návykové látky, v jejichţ výčtu jsou i tabákové produkty. Otázky č. 32, 34, 46, 47 a 48 se zaměřili na problematiku cigaret. Tabulka č. 68 prezentuje průměrné hodnoty u výběrového souboru, a to v jaké věkové kohortě a jaké kategorii (frekvenci) respondenti kouřili cigarety. Při celkovém pohledu můţeme interpretovat, ţe ve věkové kohortě 11letých cigarety vyzkoušelo průměrně z výběrového souboru 24,61% respondentů, ve věkové kohortě 12letých má tuto zkušenost průměrně 37,04% respondentů, ve věkové kohortě 13letých průměrně 56,27% respondentů, ve věkové kohortě 14letých disponuje těmito zkušenostmi průměrně 69,08% respondentů, v kohortě 15letých kouřilo průměrně 75,25% probandů, v kohortě 16letých kouřilo průměrně 79,9% respondentů, v kohortě 17letých kouřilo průměrně 84,92% respondentů a v kategorii 18letých kouřilo průměrně 85,42% respondentů. S ohledem na četnost zastoupení kohorty 19 a více uvádíme hodnoty pouze v tabulce, nikoliv v komentáři. Zřetelné je, ţe od věkové kohorty 13letých v kategorii 40krát a více, je silně vzrůstající tendence v závislosti na věku. S ohledem na interpretaci zastoupených věkových kohort je nejvyšší nárůst mezi 14. a 15. rokem. Zároveň uvádíme, ţe se můţe jednat jen o pouhou krátkodobou zkušenost, není ale zdaleka vyloučeno, ţe určitá skupina respondentů kouří i nadále. Tabulka 68: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle věku (v procentech) Věk Nikdy Max 2 krát Max 5 krát Kategorie Max 9 krát Max 19 krát Max 39 krát Víc 40 krát 11letí 75,39 11,52 4,71 3,66 2,09 0,52 2,09 12letí 62,96 19,53 4,71 2,36 2,69 2,36 5,39 13letí 43,73 24,16 7,65 3,98 3,36 3,98 13,15 14letí 30,92 17,55 10,58 5,01 6,41 5,01 24,51 15letí 24,75 18,69 6,31 5,05 4,29 6,82 34,09 16letí 20,10 15,50 10,17 3,39 6,05 4,36 40,44 17letí 15,08 12,85 10,06 2,23 5,03 6,70 48,04 18letí 14,58 6,25 4,17 0,00 10,42 2,08 62,50 19letí + 20,83 8,33 8,33 4,17 0,00 0,00 58,33 Průměr VS 35,92 17,51 7,80 3,74 4,55 4,32 26,16 odpovědělo respondentů = 99,2% 77

78 Tabulka č. 69 prezentuje, kolikrát v ţivotě respondenti kouřili cigaretové výrobky. Z vyhodnocení lze deklarovat, ţe průměrně z výběrového souboru vyzkoušelo cigarety v kategorii maximálně 2krát 19,25% chlapců a 15,67% dívek. Z výsledků je patrné, ţe pravidelně (odhadujeme u kategorie 40krát a více ) kouří cigarety průměrně z celého výběrového souboru 26,14%, přičemţ dívky kouří ve 29,49% a chlapci ve 22,98%. Při pohledu na vyhodnocenou tabulku je zřetelné, ţe v kategoriích Max 9krát a kategoriích dalších mají dívky četnější prevalenci uţívání tabákových výrobků neţ chlapci. Tabulka 69: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Nikdy Max 2 krát Max 5 krát Kategorie Max 9 Max 19 krát krát Max 39 krát Víc 40 krát Chlapci 38,77 19,25 7,89 3,21 4,08 3,82 22,98 Dívky 32,81 15,67 7,74 4,33 5,07 4,88 29,49 Průměr VS 35,88 17,52 7,82 3,75 4,56 4,33 26,14 odpovědělo respondentů = 98,9% Obrázek č. 29 graficky podtrhuje tabulkové vyhodnocení celoţivotní prevalence dle pohlaví. Z obrázku je jasně patrný procentuální podíl dívek v kategorii uţil. Rozdíl mezi skupinou chlapců a dívek v kategorii uţil pak činí 5,96%. Obrázek 29: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle pohlaví (v procentech) 80,00 70,00 60,00 61,23 67,19 50,00 40,00 30,00 20,00 38,77 32,81 Chlapec Dívka 10,00 0,00 Neužil Užil Kategorie 78

79 Obrázek č. 30 graficky vyhodnocuje ţivotní prevalenci kouření dle věkových kohort. Přehledné schéma predikuje, ţe těsně před 13. rokem ţivota ve zkoumaném vzorku dochází ke zlomu v prevalenci kouření tabákových výrobků. Na základě tohoto zjištění lze tedy usuzovat, ţe zahájení preventivních opatření pro oblast kouření je nejlépe načasovat jiţ na 1. stupni ZŠ. Obrázek 30: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle věku (v procentech) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 Kategorie Neužil 40,00 30,00 20,00 Kategorie Užil 10,00 0,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Pro zpřehlednění aktuálního stavu jsme se rozhodli do této kapitoly vloţit i rozdělení vyhodnocených dat dle jednotlivých druhů škol (GI = prima kvarta víceletého gymnázia, GII = studenti 1. a 2 ročníku gymnázií). Tabulka č. 70 prezentuje procentuální podíl respondentů se ţivotními zkušenostmi s kouřením tabáku, podle druhů škol 19. Ze zjištění je patrné, ţe v kategorii 40krát a více má průměrně z výběrového souboru, jenţ byl tvořen ţáky příslušných druhů škol, celoţivotní zkušenost 27,45% respondentů ze základních škol praktických, dále respondenti ze sledovaných škol středních, a to průměrně v 45,96% a následně škol základních v 18,04%. 19 Druh školy = víceletá gymnázia prima až kvarta, gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učeliště, základní školy, základní školy praktické. 79

80 Tabulka 70: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život, dle druhů škol (v procentech) Druh školy Nikdy Max 2 krát Max 5 krát Kategorie Max 9 krát Max 19 krát Max 39 krát Víc 40 krát GI 67,58 15,53 6,39 1,83 2,74 0,91 5,02 GII 32,67 28,71 11,88 2,97 3,96 2,97 16,83 SŠ 18,87 12,53 8,36 3,37 5,80 5,12 45,96 ZŠ 41,20 20,07 7,34 4,60 4,24 4,51 18,04 ZŠP 37,25 19,61 7,84 0,00 1,96 5,88 27,45 Průměr VS 35,92 17,51 7,80 3,74 4,55 4,32 26,16 odpovědělo respondentů = 99,2% Na obrázku č. 31 lze přesně sledovat průběh a tendenci růstu prevalence kouření tabáku u respondentů podle druhu školy. Zobrazená křivka sděluje, ţe v průběhu docházky do ZŠ je ţivotní prevalence u výběrového souboru jiţ 58,80% a u respondentů, kteří navštěvují základní školy praktické, jiţ 62,75%. Rozdíl je patrný v období studia na SŠ, kdy křivka dosahuje u výběrového souboru respondentů průměrné hodnoty 81,13%. Obrázek 31: Grafické znázornění životní prevalence kouření, dle druhu školy (v procentech) 90,00 80,00 81,13 70,00 60,00 67,58 58,80 62,75 67,33 50,00 40,00 30,00 32,42 41,20 37,25 32,67 Neužil Užil 20,00 18,87 10,00 0,00 GI ZŠ ZŠP GII SŠ 80

81 Tabulka č. 71 prezentuje procentuální podíl respondentů se ţivotními zkušenostmi s kouřením tabáku podle typu školy 20. Ze zjištění je patrné, ţe v kategorii 40krát a více má průměrně z výběrového souboru, jenţ byl tvořen studenty středních škol, celoţivotní zkušenost 42,47% respondentů a ze souboru tvořeného ţáky škol základních má průměrně tuto zkušenost více neţ jedna šestina (16,35%) respondentů. Tabulka 71: Zkušenosti s kouřením tabáku za celý život dle typů škol (v procentech) Typ školy Nikdy Max 2 krát Max 5 krát Kategorie Max 9 krát Max 19 krát Max 39 krát Víc 40 krát Střední školy 20,52 14,47 8,78 3,32 5,58 4,86 42,47 Základní školy 45,18 19,34 7,21 4,00 3,93 4,00 16,35 Průměr VS 35,92 17,51 7,80 3,74 4,55 4,32 26,16 odpovědělo respondentů = 99,2% Obrázek č. 32 graficky znázorňuje odpovědi respondentů na otázku č. 34. Tato otázka se zabývala tématem, kolik cigaret respondenti vykouřili za posledních 30 dnů. Z průběhu křivek, které interpretují jednotlivé kategorie (počet vykouřených cigaret/měsíc), můţeme průměrně porovnat u věkových kohort počet vykouřených cigaret v tomto časovém úseku. V kategorii Více neţ 20 cigaret je nejfrekventovanější skupina respondentů ve věku 17 let (8,33%), skupina respondentů ve věku 16 let (5,30%) a skupina ve věku 15 let (5,28%). Můţeme tedy sledovat, ţe procentuální podíly stoupají s věkem respondentů. Obrázek 32: Grafické znázornění počtu vykouřených cigaret za posledních 30 dnů, dle věku (v procentech) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 19letí a více 18letí 17letí 16letí 15letí 14letí 13letí 12letí 11letí 10% 0% Méně než 1 Kouřil ne denně Do 5 cigaret Do 10 cigaret Do 20 cigaret Více než 20 cigaret 20 Typ školy = základní školy, střední školy 81

82 Obrázek č. 33 Graficky vyhodnocuje denní prevalenci spotřeby cigaret u sledovaného souboru podle věkových kohort. Nejstrměji probíhající křivka interpretuje kategorii Do 10 cigaret/den, kdy je jasně zřetelný nárůst od 11 roků do 14 roků, dále je patrný vzestup ve věkové kohortě 16 let. Nepříznivá situace je patrná v kategorii Do 20 cigaret/den, ve které se průběh křivky zvyšuje zhruba od 12 let a radikálně pak od 17 let. Zde je zřetelný lineární vzestup procentuálního podílu, který roste s věkem respondentů. Obrázek 33: Grafické znázornění denní prevalence kouření a počtu cigaret, dle věku (v procentech) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 Do 5 cigaret Do 10 cigaret Do 20 cigaret Více než 20 cigaret 0,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Obrázek č. 34 graficky znázorňuje denní prevalenci spotřeby cigaret u sledovaného souboru podle pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe dívky vykouří více cigaret za den neţ chlapci, a to téměř ve všech sledovaných kategoriích. Tento stav zároveň dokládá tvrzení, ţe dívky ve výběrovém souboru holdují tabákovým výrobkům ve zřetelně vyšší míře neţ chlapci. 82

83 Obrázek 34: Grafické znázornění denní prevalence kouření a počtu cigaret, dle pohlaví (v procentech) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Chlapci Dívky 4,00 2,00 0,00 Méně než 1 Kouřil ne denně Do 5 cigaret Do 10 cigaret Do 20 cigaret Více než 20 cigaret Tabulka č. 72 prezentuje, kolik cigaret denně respondenti vykouřili za posledních 30 dní. Z vyhodnocení je patrné, ţe v Sokolově kouří nejvíce respondentů, zároveň v Sokolově v porovnání s dalšími okresy výrazně převaţují kuřáci kouřící více neţ 5 cigaret denně. Tabulka 72: Denní prevalence v počtu vykouřených cigaret, dle okresů (v procentech) Kategorie/Okres Okres CH Okres KV Okres SO Průměr VS Nekouřil 59,97 70,58 56,65 63,17 Méně neţ 1 6,60 5,36 4,23 5,44 Kouřil ne denně 7,84 6,04 5,79 6,55 Do 5 cigaret denně 8,25 4,68 7,82 6,73 Do 10 cigaret denně 8,67 7,18 13,15 9,36 Do 20 cigaret denně 5,23 3,08 7,67 5,08 Více neţ 20 cigaret denně 3,44 3,08 4,69 3,66 Obrázek č. 35 graficky znázorňuje vyhodnocení tabulky č. 72. Je zde jasně patrná velice nepříznivá situace v okrese Sokolov v kategorii denní prevalence Do 10 cigaret. Obecně se tedy dá říci, ţe kategorie 10; 20, a více neţ 20 cigaret denně, můţeme chápat jako určitý indikátor závislosti na tabáku, kdy nejvyšší podíly jsou právě v okrese Sokolov. Grafické vyhodnocení jsme zařadili do závěrečné zprávy, abychom zřetelně demonstrovali a podtrhli aktuální stav v krajském měřítku. 83

84 Obrázek 35: Grafické znázornění denní prevalence v počtu vykouřených cigaret, dle okresů (v procentech) 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 Okres CH Okres KV Okres SO 2,00 0,00 Méně než 1 Kouřil ne denně Do 5 cigaret denně Do 10 cigaret denně Do 20 cigaret denně Více než 20 cigaret denně Alkohol Dotazník se svou tematikou zaměřil i na oblast konzumace alkoholických nápojů. Z vyhodnocených poloţek v tabulce č. 73 lze usoudit, ţe alespoň jednu zkušenost s pitím alkoholických nápojů mají téměř dvě třetiny (56%) dotázaných respondentů, a to jiţ ve věku 11let. S rostoucím věkem respondentů vzrůstají i procentuální hodnoty celoţivotní prevalence uţití alkoholu, přičemţ můţeme tvrdit, ţe po 16. roce jde jen o několik málo procent jedinců nemajících zkušenost s alkoholickým nápojem. Tabulka 73: Zkušenost s alkoholem, dle věku (v procentech) Věk Neuţil Uţil 11letí 43,16 56,84 12letí 39,66 60,34 13letí 23,27 76,73 14letí 10,29 89,71 15letí 5,37 94,63 16letí 2,68 97,32 17letí 2,27 97,73 18letí 2,04 97,96 19letí a více 0,00 100,00 odpovědělo respondentů = 97,6% 84

85 Tabulka č. 74 prezentuje celoţivotní prevalenci uţití alkoholu s ohledem na pohlaví. Z vyhodnocení je patrné, ţe výběrový soubor dívek uţil průměrně v 82,96% alkohol, zatímco výběrový soubor chlapců uţil alkohol v 85,55%. Rozdíl mezi chlapci a děvčaty činí 2,59%. Z vyhodnocení je tedy moţné deklarovat, ţe chlapci mají celoţivotní prevalenci v uţití alkoholu vyšší neţ dívky. Srovnáme-li diferenci rizikovosti vzhledem k pohlaví mezi tabákovými výrobky a alkoholickými výrobky, tak zatímco dívky oproti chlapcům více kouří, situace u alkoholu je opačná, chlapci mají v tomto vyšší podíl rizikovosti. Tabulka 74: Celoživotní prevalence užívání alkoholu, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Neuţil Uţil Chlapci 14,45 85,55 Dívky 17,04 82,96 Průměr VS 15,71 84,29 odpovědělo respondentů = 97,3% Tabulka č. 75 prezentuje, v jakém věku vypili respondenti první skleničku alkoholu. Ve věkové kohortě od 9 do 11 let vypilo svou první skleničku alkoholu průměrně 10,9% respondentů. Zatímco v kohortách 9 a 10 let to byla většina chlapců, v kohortě 11 dosahují vyšší hodnoty dívky výběrového souboru. Ve věkových kohortách 12 aţ 15 let vypilo svou první skleničku alkoholu průměrně 12,26% respondentů a ve větší míře výběrový soubor dívek neţ chlapců. Za nejběţnější věk s ohledem na první vypitou skleničku lze povaţovat vzhledem k vyhodnocení tohoto souboru věk mezi roky. Tabulka 75: V jakém věku vypili probandi první skleničku alkoholu, dle pohlaví (v procentech) Pohlaví Chlapci Dívky Průměr VS Nikdy 16,94 19,36 18,12 9 let 15,54 8,35 12,02 10 let 12,64 9,63 11,17 11 let 8,78 10,55 9,65 12 let 13,70 14,31 14,00 13 let 11,76 16,33 14,00 14 let 12,38 15,60 13,95 15 let 8,25 5,87 7,09 Celkem 100,00 100,00 100,00 odpovědělo respondentů = 98,5% Tabulka č. 76 prezentuje prevalenci uţívání alkoholu u chlapců a dívek během časových úseků. Alespoň polovina respondentů výběrového souboru za posledních třicet dní uţila alkohol. Za poslední měsíc uţilo alkohol více chlapců neţ děvčat. Nejčastější frekvencí uţití alkoholu v posledním měsíci je nejvýše 1-2krát, a to průměrně bez ohledu na pohlaví v 27,52%. 85

86 Z vyhodnocení je patrné, ţe s rostoucí frekvencí alkoholu (kolikrát/časový úsek), klesají i procentuální hodnoty v této kategorii. Za posledních 12 měsíců uţily průměrně alkohol, přibliţně tři čtvrtiny sledovaných respondentů. Alkohol za poslední rok uţilo více děvčat neţ chlapců. Nejčastěji vyhodnocovanou kategorií byla rovněţ kategorie 1-2krát, a to průměrně bez ohledu na pohlaví v 20,34%. Za celý ţivot uţilo alkohol průměrně 84% respondentů výběrového souboru. Nejčastěji vyhodnocovanou kategorií v tomto časovém úseku byla kategorie 40krát a >, a to v 18,53%. Tabulka 76: Prevalence pití alkoholu u respondentů, dle pohlaví (v procentech) Kategorie Prevalence Pohlaví Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x > Chlapci 14,45 15,60 11,44 9,13 15,69 12,06 21,63 V ţivotě Dívky 17,04 14,71 13,50 12,57 15,08 11,82 15,27 Průměr VS 15,71 15,17 12,44 10,81 15,40 11,94 18,53 Chlapci 27,95 19,91 13,61 12,15 12,05 6,48 7,85 12 měsíců Dívky 29,06 20,80 16,05 12,63 10,54 6,27 4,65 Průměr VS 28,49 20,34 14,80 12,38 11,31 6,38 6,28 Chlapci 48,21 26,13 13,80 6,72 3,59 1,10 0,46 1 měsíc Dívky 48,05 28,96 12,92 6,93 2,18 0,57 0,38 Průměr VS 48,13 27,52 13,36 6,82 2,90 0,84 0,42 odpovědělo respondentů = 97,3% Tabulka č. 77 prezentuje celoţivotní prevalenci alkoholu u respondentů výběrového souboru dle druhu školy. Nejvyšší hodnoty jsou dosahovány na SŠ a gymnáziích, coţ lze odůvodnit dosaţením určité věkové hranice (16 let a výše). Ovšem za velice zaráţející povaţujeme vyhodnocení u ZŠ a víceletých gymnázií (prima kvarta), kde jsou přesaţeny tří čtvrtinové hodnoty. Na ZŠP má zkušenost s alkoholem více jak polovina dotázaných respondentů a pokud bychom u těchto ţáků srovnali zkušenosti s tabákem, tak podíl zkušeností dosahuje více neţ dvě třetiny. Tabulka 77: Celoživotní prevalence užití alkoholu, dle druhu školy (v procentech) Druh školy Neuţil Uţil GI 24,88 75,12 ZŠ 22,97 77,03 ZŠP 45,83 54,17 GII 3,96 96,04 SŠ 1,90 98,10 Obrázek č. 36 graficky znázorňuje vyhodnocení otázky č. 37, která definovala, Jaký alkohol respondenti konzumovali, za posledních třicet dní. Z vyhodnocení je patrné, ţe v posledních 30 86

87 dnech, dávali respondenti přednost téměř v polovině (48%) alkoholickému pivu a shodně v 26 % vínu i destilátům. Lze tedy prezentovat, ţe více neţ čtvrtina dotázaných respondentů, kteří odpověděli na otázku, ţe konzumovali alkohol v posledních třiceti dnech, preferuje spíše destiláty neţ procentuálně méně silné alkoholické nápoje. Obrázek 36: Grafické vyhodnocení typu konzumovaného alkoholu, za poslední měsíc (v procentech) 26% 48% 26% Pivo Víno Destiláty Tabulka č. 78 prezentuje, v jakém věku respondenti zaţili první subjektivní pocit opilosti. Z vyhodnocení je patrné, ţe celých 50 % respondentů vnímalo ve sledovaných kohortách subjektivní pocit opilosti. Je moţné interpretovat, ţe s věkem rostou i hodnoty sledující tento jev. Z vyhodnocení je patrné, ţe dívky zaţívají svojí první opilost později neţ chlapci. Ovšem rozdíly v tomto ohledu jsou minimální (1,36 %). Tabulka 78: Prevalence subjektivní opilosti podle věku a pohlaví (v procentech) Kategorie/Pohlaví Chlapci Dívky Průměr VS Nikdy 50,14 50,00 50,07 9 let 1,17 0,47 0,83 10 let 1,80 0,47 1,15 11 let 2,80 1,50 2,16 12 let 5,95 5,34 5,65 13 let 10,55 11,33 10,93 14 let 11,90 16,57 14,19 15 let 15,69 14,33 15,02 Celkem 100,00 100,00 100,00 87

88 Obrázek č. 37 graficky vyhodnocuje prevalenci subjektivního pocitu opilosti u sledovaného vzorku respondentů dle okresů. Z průběhu křivek je moţné vysledovat, ţe největší procentuální nárůst je u respondentů v okrese Sokolov, a to zhruba do 13 let, poté má křivka se vzrůstajícím věkem tendenci klesající. Navzdory mírnějšímu vzestupu křivky, která reprezentuje okres Cheb, do věkové kohorty 12 let se průběh křivky vyvíjí tak, ţe zaujímá druhé místo v pořadí co do procentuálního vyhodnocení prevalence první opilosti s ohledem na věk respondentů. Okres Karlovy Vary je v průběhu vzestupu křivky a procent poměrně konstantní, kdy s věkem stoupá téměř lineárně i procento vnímání subjektivní opilosti. Obrázek 37: Grafické vyhodnocení prevalence subjektivní opilosti, dle okresů (v procentech) 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Okres CH Okres KV Okres SO 4,00 2,00 0,00 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let Obrázek č. 38 graficky vyhodnocuje nejčastější místo poslední konzumace alkoholu. Jedna čtvrtina respondentů konzumovala alkohol doma, více neţ jedna šestina konzumovala alkohol na diskotéce a jedna desetina v baru. 88

89 Obrázek 38: Grafické vyhodnocení místa poslední konzumace alkoholu (v procentech) 7,71 1,94 9,43 4,47 16,91 Více odpovědí 10,01 Nikdy Doma 20,16 U někoho doma Na ulici a v parku 17,64 11,73 V baru Na diskotéce V restauraci Na jiném místě Obrázek č. 39 graficky vyhodnocuje, kolik respondentů mělo konflikt s policií a jaký podíl těchto konfliktů vznikl v souvislosti s konzumací alkoholu u sledovaného souboru probandů. Z vyhodnocení je patrné, ţe konflikt s policií mělo mnohem více probandů, kteří uţili alkohol, oproti probandům, kteří alkohol neuţili. V kategorii Víckrát mělo oplétačky s policií průměrně 10,29% chlapců a 3,74% dívek a v kategorii Víckrát a neustále má konflikt s policií průměrně 2,01% chlapců a 0,57% dívek. Lze tedy deklarovat, ţe chlapci mají častěji a ve větší míře problémy s policií při konzumaci alkoholu neţ dívky, a ţe z celkového pohledu je skupina konzumující alkohol výrazně rizikovější co do konfliktu neţ skupina respondentů, kteří alkohol nekonzumují. 89

90 Obrázek 39: Grafické vyhodnocení počtu respondentů, kteří měli/mají konflikt s policií v souvislosti s alkoholem, dle pohlaví (v procentech) 25,00 20,00 21,42 15,00 14,38 Neužil Chlapci Neužil Dívky 10,00 9,62 10,29 Užil Chlapci Užil Dívky 5,00 3,74 2,56 2,01 1,12 0,00 0,00 0,56 0,57 0,00 Ano, jednou Ano víckrát Ano, víckrát a neustále odpovědělo respondentů = 95,5% (byla vynechána kategorie nikdy neměl problém s policí ) Další návykové látky Mezi dalšími návykovými látkami byly sledovány jednak obecně rozšířené ilegální drogy (zejm. drogy konopné, halucinogeny, extáze, stimulancia, opiáty a kokain) a jednak uţívání léků bez doporučení lékaře, uţívání halucinogenních hub a čichání rozpouštědel. Některou drogu uţilo v průměru více neţ 31% respondentů celého výběrového souboru (Tabulka č. 79). Tato hodnota tedy odpovídá jedné třetině (713 respondentů). Podle vyhodnocení uţilo drogu více chlapců neţ dívek. Rozdělíme-li drogy jednotlivě, tak Sedativa uţilo v podílu z této kategorie 9 chlapců a 12 dívek, coţ odpovídá 0,95 % respondentům. Marihuanu uţilo v podílu z kategorie 291 chlapců a 270 dívek, to odpovídá 25,37 %, tudíţ jedné čtvrtině dotázaných respondentům. LSD uţilo v podílu z kategorie 3 chlapci a 1 dívka, tedy 0,18 % respondentům. Pervitin uţily v podílu z kategorie pouze dívky (4), a to se rovná 0,18 % respondentům. Krak uţila v podílu z kategorie pouze 1 dívka, 0,05 % respondentům z výběrového souboru. Kokain uţili v podílu z kategorie 2 chlapci a 1dívka, tedy 0,14 % respondentům. Heroin uţili v podílu z kategorie shodně 1 chlapec a 1 dívka, toto odpovídá ve výběrovém vzorku respondentů 0,09 %. Extazi uţili v podílu z kategorie 2 chlapci a 2 dívky, tedy 0,18% respondentů. Halucinogenní houby uţilo v podílu z kategorie 7 chlapců a 6 dívek, 0,59% respondentů. Toluen uţili v podílu z kategorie shodně 2 chlapci a 2 dívky, coţ odpovídá 0,18% respondentů. Poloţku Jinou označili v podílu z kategorií 4 chlapci a 8 dívek, tedy 0,54% respondentů. 0,59% respondentů z výběrového souboru označilo poloţku 90

91 Nevím co, podle pohlaví takto odpovědělo 6 chlapců a 7 děvčat. Více odpovědí pak označilo 16 chlapců a 9 dívek, to vyjadřuje 1,13% respondentů ve výběrovém souboru. Z vyhodnocení je patrné, ţe nějakou ze jmenovaných drog nebo z drog, které nebyly specifikovány v zadání, uţilo 667 probandů. Alespoň jedna čtvrtina probandů vyzkoušela marihuanu, která se tak řadí na přední místo v prevalenci první uţité nelegální drogy. Zaráţející je, ţe vstupní drogou u některých respondentů je např. kokain. Toto zjištění povaţujme za alarmující, protoţe zamyslíme-li se nad tím, ţe celá třetina respondentů má zkušenost s některou s drog dokládá, ţe je třeba důrazně se zaměřit na preventivní opatření. Tato doporučení budou následně nastíněna v kapitole Resumé a doporučení. Tabulka 79: Druh první užité drogy, dle pohlaví (v procentech) Druh drogy Index Pohlaví Celkem/ Chlapci Dívky Průměr Nikdy Celkem Podíl z VS % 69,70 69,97 69,83 Sedativa Celkem Podíl z VS % 0,80 1,11 0,95 Marihuana Celkem Podíl z VS % 25,71 25,02 25,37 LSD Celkem Podíl z VS % 0,27 0,09 0,18 Pervitin Celkem Podíl z VS % 0,00 0,37 0,18 Krak Celkem Podíl z VS % 0,00 0,09 0,05 Kokain Celkem Podíl z VS % 0,18 0,09 0,14 Heroin Celkem Podíl z VS % 0,09 0,09 0,09 Extaze Celkem Podíl z VS % 0,18 0,19 0,18 Halucinogenní Celkem houby Podíl z VS % 0,62 0,56 0,59 Celkem Toluen Podíl z kategorie v % 50,00 50,00 100,00 Podíl z VS % 0,18 0,19 0,18 Jinou Celkem Podíl z VS % 0,35 0,74 0,54 Nevím co Celkem Podíl z VS % 0,53 0,65 0,59 Více odpovědí Celkem Podíl z VS % 1,41 0,83 1,13 odpovědělo respondentů = 97,7% 91

92 Obrázek č. 40 graficky znázorňuje procentuální poměr jednotlivých drog vzhledem k prvnímu uţití u výběrového vzorku respondentů. Obrázek 40: Grafické vyhodnocení první užité drogy (v procentech) 0,59 1,13 0,95 Sedativa Haluc. houby Toluen 0,59 LSD Pervitin Extazi 0,18 Kokain 0,18 Heroin 0,54 0,18 Krak 0,05 0,14 0,18 0,09 Jinou Nevím co Více odpovědí odpovědělo respondentů = 97,7% Obrázek č. 41 graficky znázorňuje celoţivotní prevalenci uţití vybraných návykových látek (Otázka č. 39). Značně vysoké hodnoty dosahuje kategorie Léky a kategorie Alkohol společně s léky, kde dotázaní respondenti odpověděli téměř v jedné desetině. Kategorie LSD a kategorie halucinogenní houby dosahují hodnoty cca 5%. Z vyhodnocení je dále patrné, ţe 2,96% respondentů čichalo nebo čichá těkavé látky, 2,81% respondentů označilo kategorii Pervitin a 1,86% kategorii Anabolické steroidy. Vzhledem k tomu, ţe se otázka ve svých poloţkách nezaměřila na marihuanu či hašiš, bude věnována těmto drogám samostatná část. Z grafického vyhodnocení povaţujeme za velice důleţité zdůraznit patrný trend uţití léků nebo alkoholu společně s léky. Ovšem i podíl v kategorii pervitinu je zaráţející, tento stav můţe být dán zejména tím, ţe se jedná v karlovarském kraji o velice oblíbenou drogu, jejíţ dostupnost je pak poměrně snadná. 92

93 Obrázek 41: Grafické vyhodnocení životní prevalence užití drog (v procentech) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 vyhodnoceny pouze odpovědi respondentů, kteří drogu užili Obrázek č. 42 graficky vyhodnocuje průběh křivek, které odpovídají hodnotám získaným z vybraných poloţek otázky č. 39, která byla definována Kolikrát za svůj ţivot jsi uţil/a některou z následujících drog. Pro lepší orientaci jsme rozhodli vyhodnocená data rozdělit podle věku respondentů výběrového souboru. Pro interpretaci dat je, vzhledem k počtu respondentů zastupujících jednotlivé věkové kohorty, nejvhodnější skupina od 11 do 17 roků. V 11 letech mají respondenti ve větší míře zkušenosti s alkoholem a léky neţ s jinou zmíněnou drogou. Z průběhu křivky je zřetelné, ţe zhruba ve 12. roku je tendence křivky vzestupná, a to do 14 let. V kohortě 14 a 15letých je tendence mírně klesající, přičemţ ale od 16. roku aţ do 17. roku je křivka ve výrazné stoupající tendenci a dosahuje procentuálních hodnot 22,41%. Zajímavý průběh má kategorie Halucinogenní houby, která je svým průběhem relativně konstantní, kdy ovšem v období mezi 15. a 16. rokem dochází k nárůstu aţ o 5% a nejvýraznější nárůst je charakterizován v období mezi 16. a 17. rokem, který je interpretován aţ 7% nárůstem hodnoty. Pervitin je charakterizován křivkou, která má vzestupný tendenční průběh nejdramatičtější od poloviny 16. roku a výše, a to o téměř 7%. Uţití LSD má vzestupnou tendenci od 13 do 17 roků a nejdramatičtěji nad věkovou kohortu 17 let, kdy procentuální nárůst činí téměř 11%. Čichání rozpustidel dosahuje nejniţších hodnot, kdy vrchol nastává v 15. roku a začíná klesat do období roku 18. Z celkového pohledu je průměrně z výběrového souboru celoţivotní prevalence ze zobrazených kategorií interpretována pro Akohol s léky hodnotou 9,29%, Halucinogenní houby hodnotou 5,68%, LSD hodnotou 4,09%, Čichání rozpustidel hodnotou 2,95% a Pervitin hodnotou 2,81%. 93

94 Obrázek 42: Grafické vyhodnocení životní prevalence drog, ve vybraných položkách, dle věku (v procentech) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 LSD Halucinogení drogy Pervitin Čichal Alkohol s léky 5,00 0, a více Obrázek č. 43 graficky vyhodnocuje otázku č. 42, která byla definována Jak si drogu získal/a. Cílem bylo obdrţet informace o tom, jak respondenti získali svou první drogu. V otázce bylo moţné označit pouze jednu z uvedených moţností, kterých měl respondent na výběr 13. Z vyhodnocení je zcela zřetelné, ţe téměř jedna třetina respondentů získala drogu od staršího kamaráda. Další velice frekventovanou poloţkou bylo, ţe respondent uţil marihuanu ve skupině přátel (24%) a 16% respondentů odpovědělo, ţe získalo tuto drogu od stejně starého nebo mladšího kamaráda. Lze tedy předpokládat, ţe respondenti získávají nejčastěji marihuanu ve vrstevnických skupinách, a to buď tak, ţe přímo nebo se ocitnou ve skupině, která marihuanu zrovna přímo uţívá. Za interpretaci stojí procentuální hodnota v poloţce Nic z toho, která dosahuje 7%, můţeme se domnívat, ţe se jedná o vlastní pěstění, koupě nebo získání ve formě daru. 94

95 Obrázek 43: Grafické vyhodnocení, jak probandi drogu získali (v procentech) 4% 1% 1% 2% 7% 8% 2% 31% Dostal od staršího bratra/sestry Dostal od staršího kamaráda Dostal od mladšího/stejně starého kamaráda Dostal od mně neznáme osoby Dostal od cizího člověka Bral ve skupině přátel 25% 16% Koupil od kamaráda Koupil od mně neznámé osoby Koupil od cizího člověka 1% 2% Dostal od rodičů Vzal jsem ji doma bez dovolení Nic z toho Obrázek č. 44 graficky vyhodnocuje, jak respondenti drogu získali, s ohledem na pohlaví. Výrazné rozdíly jsou patrné u poloţek Bral ve skupině přátel, Dostal od staršího kamaráda, Dostal od mladšího nebo stejně starého kamaráda, Dostal od mně neznámé osoby, Vzal jsem ji doma bez dovolení rodičů, kde vyšší hodnoty dosahuje soubor dívek neţ chlapců. Predikcí pro toto vyhodnocení můţe být to, ţe dívky se od určitého věku identifikují se staršími chlapci, coţ jasně deklaruje tuto procentuální odlišnost. 95

96 Obrázek 44: Grafické vyhodnocení, jak respondenti drogu získali, dle pohlaví (v procentech) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Dívky Chlapci Tabulka č. 80 a obrázek č. 45 prezentují celoţivotní prevalenci uţití marihuany. Z vyhodnocení je patrné, ţe marihuanu uţila průměrně jedna třetina respondentů výběrového souboru (31,15%). Tabulka přehledně vyhodnocuje frekvenci uţívání marihuany. V kategorii 1-2krát je patrný vzrůstající procentuální podíl od věkové kohorty 11 let do 16 let, kdy hodnota v 16 letech činí 19,13%. V kategorii 3-5krát jsou hodnoty vzestupné u respondentů do 17. roku a výše (uvádíme záměrně hodnotu 17letých, vzhledem k počtu respondentů v této kohortě), která činí 11,30%. V kategorii 6-9krát jsou hodnoty nejvyšší ve věku 14 let (3,68%), kdy s věkem tato procenta klesají (výjimkou je kohorta 18 let). V kategorii 10-19krát dosahuje nejvyšších hodnot věková kohorta respondentů 16letých, a to aţ rozdílem 4%! V kategorii je nejrizikovější kohorta 17letých s hodnotou 5,65%. V kategorii 40krát a > jsou nejvyšší hodnoty od 17 let výše. Z obecného pohledu lze interpretovat, ţe nejrizikovější skupinou jsou respondenti ve věku 16 a 17 let, a ţe ve frekvenci pravidelné prevalence (reprezentována kategoriemi 20-39krát a 40 krát a > ) rostou procentuální hodnoty s věkem. 96

97 Tabulka 80: Celoživotní prevalence užití marihuany, dle věku (v procentech) Věk/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > 11letí 93,72 4,71 0,52 0,52 0,52 0,00 0,00 12letí 91,86 4,75 1,36 0,34 0,34 0,00 1,36 13letí 84,62 8,92 2,15 2,46 0,92 0,62 0,31 14letí 75,07 13,03 3,40 3,68 2,27 0,57 1,98 15letí 60,51 18,23 7,59 3,54 2,03 1,52 6,58 16letí 46,49 19,13 11,14 3,39 7,02 4,36 8,47 17letí 47,46 14,12 11,30 2,26 3,39 5,65 15,82 18letí 36,73 16,33 12,24 4,08 2,04 4,08 24,49 19letí a více 30,43 8,70 4,35 0,00 4,35 8,70 43,48 Průměr VS 68,85 12,77 5,74 2,60 2,60 1,93 5,51 odpovědělo respondentů = 98,6% Obrázek 45: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití marihuany, dle věku (v procentech) 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 40 a > 20-39x 10-19x 6-9x 3-5x 1-2x Nikdy 0,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Průměr VS Tabulka č. 81 a obrázek č. 46 prezentují roční prevalenci uţití marihuany u výběrového souboru respondentů. Alespoň 1-2krát za poslední rok uţila marihuanu desetina respondentů z celé sledované skupiny. S rostoucí frekvencí uţití zároveň klesá procentuální podíl respondentů, ale přesto je procentuální podíl dosti vysoký. Od 14 do 17 let v kategorii prevalence 40 a > uţilo marihuanu 247 respondentů, postupně tak dochází k jejímu určitému nárůstu! Nejrizikovější skupinou jsou opět respondenti ve věku 16 a 17 let. Od 18 let a výše se sice dramaticky zvyšuje podíl respondentů, kteří v této kategorii marihuanu uţili a pravděpodobně pravidelně uţívají, ale vzhledem k interpretovatelnosti dat, uvádíme z tohoto důvodu, podobně jako v předchozích oddílech, komentář do věkové kohorty 17 let. 97

98 Tabulka 81: Prevalence užití marihuany za poslední rok, dle věku (v procentech) Věk/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > 11letí 98,40 0,53 0,53 0,53 0,00 0,00 0,00 12letí 96,80 2,49 0,00 0,00 0,00 0,00 0,71 13letí 89,46 7,03 1,92 0,96 0,64 0,00 0,00 14letí 83,43 8,00 4,29 1,71 1,43 0,57 0,57 15letí 74,35 15,03 2,85 2,33 1,81 1,04 2,59 16letí 61,37 17,85 7,09 4,40 2,69 2,44 4,16 17letí 61,14 12,57 5,14 2,86 6,86 8,00 3,43 18letí 64,58 12,50 0,00 4,17 0,00 4,17 14,58 19letí a více 38,10 19,05 4,76 4,76 0,00 0,00 33,33 Celá skupina 78,94 10,18 3,30 2,06 1,70 1,47 2,34 odpovědělo respondentů = 96,3% Obrázek 46: Grafické vyhodnocení prevalence užití marihuany za poslední rok, dle věku (v procentech) 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > 0,00 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Celá skupina v grafickém vyhodnocení nejsou registrovány odpovědi na položku Nikdy Tabulka č. 82 prezentuje měsíční prevalenci uţití marihuany u výběrového souboru respondentů. Podobně, jako v předchozím vyjádření, mají nevyšší měsíční prevalenci respodnenti ve věku 16 a 17 let. Lze deklarovat, ţe měsíčně uţívá marihuanu s ohledem na jednotlivé nabízené kategorie průměrně 11,21%, to odpovídá 258 respondentům. 98

99 Tabulka 82: Prevalence užití marihuany za poslední měsíc, dle věku (v procentech) Věk/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > 11letí 98,93 0,00 0,53 0,53 0,00 0,00 0,00 12letí 98,58 0,71 0,00 0,00 0,00 0,36 0,36 13letí 95,82 2,57 1,29 0,00 0,32 0,00 0,00 14letí 91,35 6,05 0,29 1,73 0,00 0,29 0,29 15letí 88,37 4,13 4,39 0,78 1,29 0,52 0,52 16letí 78,73 11,25 3,18 1,71 1,96 1,47 1,71 17letí 74,86 8,57 5,71 4,57 4,57 1,14 0,57 18letí 81,25 0,00 4,17 0,00 2,08 2,08 10,42 19letí a více 57,14 9,52 0,00 4,76 9,52 14,29 4,76 Celá skupina 88,79 5,10 2,21 1,19 1,15 0,74 0,83 odpovědělo respondentů = 96,16% Tabulka č. 83 prezentuje celoţivotní prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl v uţití marihuany je podobně jako v uţívání alkoholu v okrese Sokolov (33,91%), dále v okrese Cheb (31,03%) a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 29,09%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi jednotlivými okresy tedy činí 4,82%. Tabulka 83: Celoživotní prevalence užití marihuany, dle okresů (v procentech) Okres/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > Okres CH 68,97 11,45 5,66 2,76 2,90 2,90 5,38 Okres KV 70,91 12,73 4,89 2,39 2,50 1,59 5,00 Okres SO 66,09 14,26 6,97 2,69 2,38 1,27 6,34 Tabulka č. 84 prezentuje roční prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl je v uţití marihuany v okrese Cheb, 21,81%, dále v okrese Sokolov, 20,36%, a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 19,06%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi jednotlivými okresy tedy činí 2,75%. Tabulka 84: Prevalence užití marihuany za poslední rok, dle okresů (v procentech) Okres/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > Okres CH 78,19 10,28 3,75 1,94 1,81 2,36 1,67 Okres KV 80,94 9,70 2,28 2,05 1,83 0,80 2,40 Okres SO 79,64 10,02 3,39 1,78 0,97 1,29 2,91 Tabulka č. 85 prezentuje měsíční prevalenci uţití marihuany ve sledovaných okresech. Nejvyšší podíl je v měsíčním uţití marihuany v okrese Cheb, 11,79%, dále v okrese Sokolov, 11,13% a v okrese Karlovy Vary dosahují hodnoty 9,82%. Rozdíl (nejvyšší a nejniţší hodnota) mezi 99

100 jednotlivými okresy tedy činní 1,97% a s ohledem na jednotlivé druhy prevalence klesá. Podotýkáme, ţe v měsíční prevalenci jsou na prvním místě respondenti z okresu Cheb, ale v okrese Sokolov je mnohem více denních uţivatelů (viz kategorie krát a 40 a > ). Tabulka 85: Prevalence užití marihuany za poslední měsíc, dle okresů (v procentech) Okres/Frekvence Nikdy 1-2x 3-5x 6-9x 10-19x 20-39x 40x a > Okres CH 88,21 4,85 2,22 2,36 1,25 0,42 0,69 Okres KV 90,18 5,14 1,94 0,23 1,26 0,57 0,68 Okres SO 88,87 4,68 2,26 0,97 0,81 1,29 1,13 Obrázek č. 47 graficky znázorňuje prevalenci uţití marihuany s ohledem na sledované okresy v jednotlivých časových kategoriích a podtrhuje tak předchozí tabulkové vyjádření analyzovaných hodnot. Je moţné sledovat klesající úroveň v řádu přibliţně 10% mezi jednotlivými časovými kategoriemi. Obrázek 47: Grafické vyhodnocení prevalence užití marihuany, dle okresů (v procentech) 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Život Rok Měsíc Okres Cheb 31,03 21,81 11,79 Okres Karlovy Vary 29,09 19,06 9,82 Okres Sokolov 33,91 20,36 11,13 Obrázek č. 48 prezentuje, kolik respondentů průměrně uţilo marihuanu společně s konzumací alkoholických nápojů za poslední rok. Z průběhu křivky je moţné vysledovat, ţe dramatický nárůst začíná v období 12. roku. V 16 letech činí procentuální hodnota uţ 26,57% a pomalu ve svém průběhu klesá, a to přibliţně do 17. roku na hodnotu 23,08%, aby se poté její průběh opět výrazně zvýšil. 100

101 Obrázek 48: Prevalence užití marihuany v kombinaci s alkoholem, dle věku (v procentech) 60,00 50,00 54,55 40,00 43,18 30,00 20,00 19,10 26,57 23,08 10,00 0,00 0,54 0,70 4,50 10,62 11letí 12letí 13letí 14letí 15letí 16letí 17letí 18letí 19letí a více Tabulka č. 86 prezentuje, kolik respondentů kouřilo marihuanu samotných, za poslední rok. Z vyhodnocení je patrné, ţe 8,06% respondentů samotných uţilo za posledních 12 měsíců marihuanu. Lze jasně spatřovat, ţe v kaţdé kategorii se zvyšuje procentuální podíl hodnot, jejichţ navýšení koresponduje s rostoucím věkem. Tabulka 86: Prevalence kouření marihuany sám za poslední rok, dle věku (v procentech) Věk/Frekvence Nikdy Zřídka Občas Celkem často Velmi často 11letí 98,93 1,07 0,00 0,00 0,00 12letí 97,54 1,41 0,70 0,00 0,35 13letí 96,12 3,24 0,65 0,00 0,00 14letí 93,20 5,33 1,18 0,00 0,30 15letí 91,22 5,85 1,86 0,53 0,53 16letí 87,88 7,83 2,02 1,52 0,76 17letí 82,14 7,74 5,36 3,57 1,19 18letí 79,55 11,36 6,82 0,00 2,27 19letí a více 63,64 13,64 18,18 0,00 4,55 Průměr VS 91,94 5,06 1,83 0,66 0,52 odpovědělo respondentů = 94,3% Dotazník ve svých otázkách sledoval i preferenci uţití marihuany před polednem za poslední rok. Následující tabulku (č. 87) jsme zařadili do textu, abychom prezentovali i tento faktor. Velmi často kouří marihuanu před polednem 1,33% respondentů ve věku 15 let. V kategorii občas se 101

102 procentuální hodnota u skupiny respondentů ve věku 17 pohybuje průměrně na 8,14% a zřídka kouří před polednem marihuanu také nejvíce 17letých respodentů (15,12%). Tabulka 87: Prevalence užití marihuany před polednem za poslední rok, dle věku (v procentech) Věk/Frekvence Nikdy Zřídka Občas Celkem často Velmi často 11letí 98,94 1,06 0,00 0,00 0,00 12letí 99,32 0,34 0,34 0,00 0,00 13letí 96,56 1,88 1,56 0,00 0,00 14letí 91,57 4,65 2,33 1,16 0,29 15letí 86,40 9,60 1,87 0,80 1,33 16letí 83,29 9,73 5,49 0,75 0,75 17letí 74,42 15,12 8,14 2,33 0,00 18letí 73,33 8,89 4,44 8,89 4,44 19letí a více 63,64 13,64 13,64 4,55 4,55 Průměr VS 89,59 6,12 2,85 0,87 0,55 odpovědělo respondentů = 96,0% Obrázek č. 49 graficky vyhodnocuje, kolik respondentů mělo konflikt s policií a jaký podíl těchto konfliktů vznikl v souvislosti s uţitím marihuany u sledovaného souboru probandů. Z vyhodnocení je patrné, ţe konflikt s policií mělo mnohem více respodentů, kteří uţili marihuanu oproti těm, kteří marihuanu neuţili (odpovědi respondentů, kteří označili jednu z nabízených odpovědí). V kategorii Jednou mělo oplétačky s policií průměrně 22,49% chlapců a 23,01% dívek. V kategorii Víckrát má konflikt s policií průměrně 15,68% chlapců a 17,18% dívek. V kategorii Neustále má konflikt policií v souvislosti s uţitím marihuany 1,18% chlapců a 3,99% dívek. Lze tedy deklarovat, ţe dívky mají častěji a ve větší míře problémy s policií při uţití marihuany neţ chlapci a ţe z celkového pohledu je skupina uţivatelů marihuany výrazně rizikovější co do konfliktu, neţ skupina respondentů, kteří marihuanu neuţívají. Poměr chlapců a dívek je v tomto ohledu diferentní od skupiny, která má konflikt s policií v souvislosti s konzumací alkoholu (viz obrázek č. 39). 102

103 Obrázek 49: Grafické vyhodnocení počtu respondentů, kteří měli/mají konflikt s policií v souvislosti s užitím marihuany, dle pohlaví (v procentech) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Ano, jednou Ano víckrát Ano, víkrát a neustále Neužil Chlapci 12,34 4,33 1,05 Neužil Dívky 15,41 3,38 0,68 Užil Chlapci 22,49 15,68 1,18 Užil Dívky 23,01 17,18 3,99 Tabulka č. 88 prezentuje, v jakém věku respondenti (pokud vůbec) uţili nebo zkusili látky, které byly definovány v otázce č. 43. Z vyhodnocených dat je moţné sledovat, ţe nejzastoupenější kategorií je Pil alkohol, ve které odpovědělo průměrně z celkového počtu respondentů 81,88%. Opilo se průměrně 49,93% respondentů. Marihuanu kouřilo průměrně 28,72% respondentů (rozdíl hodnoty s ohledem na ţivotní prevalenci, který je dán špatným vyplněním ze strany dotázaných). Extázi uţilo 2,25% respondentů. Heroin uţilo 0,83% respondentů. Pervitin uţilo 2,53% respondentů. Toluen čichalo 2,9% respondentů. Je moţné interpretovat, ţe nejvyšší hodnoty jsou u alkoholu dosahovány u věkové kohorty 14 let a k drogám je nejrizikovější skupinou vyhodnocená věková kohorta 15 let. Tabulka 88: Prevalence prvního užití návykových látek, dle věku (v procentech) Kategorie Pil alkohol Opil se Kouřil Zkusil Zkusil Zkusil Čichal marihuanu extázi heroin pervitin toluen Nikdy 18,12 50,07 71,28 97,75 99,17 97,47 97,10 9 let 12,02 0,83 0,51 0,09 0,09 0,05 0,32 10 let 11,17 1,15 0,55 0,00 0,00 0,00 0,23 11 let 9,65 2,16 0,83 0,00 0,00 0,00 0,18 12 let 14,00 5,65 1,75 0,14 0,00 0,09 0,37 13 let 14,00 10,93 5,70 0,23 0,18 0,18 0,28 14 let 13,95 14,19 8,41 0,46 0,05 0,32 0,64 15 let 7,09 15,02 10,98 1,33 0,51 1,88 0,87 Celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 103

104 Obrázek č. 50 graficky znázorňuje přehled v uţití alkoholu, tabáku a marihuany u vzorku probandů s ohledem na jednotlivé sledované okresy. V uţití alkoholu jsou dosaţena téměř shodná procenta v okresech Cheb a Karlovy Vary, zatímco v okrese Sokolov jsou hodnoty nejniţší. U tabáku a marihuany se uţ situace mění, kdy navzdory příznivé situaci v konzumaci alkoholu je na prvním místě okres Sokolov, na druhém Cheb a na třetím Karlovy Vary. Obrázek 50: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití alkoholu, tabáku a marihuany, dle okresů (v procentech) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Alkohol Tabák Marihuana Okres CH 85,61 64,83 30,94 Okres KV 85,58 60,68 28,85 Okres SO 80,77 67,92 33, Finance a utrácení za návykové látky Otázka č. 48 definovala Kolik peněz utratili respondenti v posledních 30 dnech za tabák, alkohol, marihuanu nebo hašiš. V této otázce bylo na výběr ze sedmi kategorií, které se lišily specifikovanou finanční částkou. Tabulka č. 89 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za tabákové výrobky. Alespoň jedna třetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za tabákové výrobky. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 9,18% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za tabákové výrobky průměrně 6,66% respondentů. Průměrně 5,94% respodentů výběrového souboru utratilo za tabák v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 3,56% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za tabák průměrně 1,53% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii Více neţ 1 500,- Kč utratilo za tabák v průměru 1,35% respondentů. Pokud budeme interpretovat skupinu od 11 do 17 roků, můţeme prezentovat, ţe s věkem roste i výše vydaných 104

105 finančních prostředků za tabákové výrobky. Pro názornost uvádíme, ţe ve věkové kohortě 17letých zaplatí za tabákové výrobky určitou částku průměrně 47,46% respondentů, tedy téměř polovina dotázaných respondentů (u všech tří tabulek dodáváme, ţe věkové kohorty 18 a 19 jsou vzhledem k počtu respondentů nevhodné pro následnou interpretaci). Tabulka 89: Utracené peníze za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle věku (v procentech) Finanční částka Věk 0 Kč do 100Kč do 200Kč do 400Kč do 800Kč do 1500Kč více 1500Kč 11letí 97,89 1,58 0,00 0,00 0,00 0,53 0,00 12letí 93,13 3,44 2,75 0,00 0,34 0,00 0,34 13letí 85,76 7,43 4,33 1,24 0,31 0,62 0,31 14letí 68,45 14,65 6,76 5,92 2,82 0,56 0,85 15letí 63,29 10,63 10,89 8,86 3,29 2,28 0,76 16letí 58,01 10,92 9,95 10,92 6,07 2,18 1,94 17letí 52,54 11,30 5,65 12,99 11,86 3,39 2,26 18letí 43,48 10,87 6,52 6,52 10,87 8,70 13,04 19letí a více 43,48 8,70 13,04 4,35 13,04 0,00 17,39 Průměr VS 71,78 9,18 6,66 5,94 3,56 1,53 1,35 odpovědělo respondentů = 98,2% Tabulka č. 90 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za alkohol. Více neţ jedna třetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za alkoholické výrobky. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 12,97% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za alkohol průměrně 9,04% respondentů. Průměrně 6,33% respondentů výběrového souboru utratilo za alkohol v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 2,89% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za alkohol průměrně 0,68% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii Více neţ 1 500,- Kč utratilo za alkohol v průměru 0,59% respondentů. Přestoţe respondenti za alkohol utrácí častěji neţ za tabákové výrobky, tak se ale pohybují v lacinějších kategoriích, tedy od 100,- Kč aţ do 400,- Kč. Ostatní kategorie jsou proti předchozímu vyhodnocení v tabulce č. 89, která se zaměřila na utrácení za tabákové výrobky, procentuálně méně zastoupené. Všimněme si věkové kohorty šestnáctiletých, ve které respondenti utrácí za alkohol alespoň nějakou částku v 60,15 %, a podobně v 17 letech utrácí peníze za alkohol průměrně 62,29% respondentů. 105

106 Tabulka 90: Utracené peníze za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle věku (v procentech) Finanční částka do do do do do více 0 Kč Věk 100Kč 200Kč 400Kč 800Kč 1500Kč 1500Kč 11letí 96,84 2,11 0,53 0,00 0,53 0,00 0,00 12letí 95,12 3,14 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 13letí 87,50 8,44 2,50 0,31 0,94 0,00 0,31 14letí 72,60 14,69 6,50 4,24 1,69 0,00 0,28 15letí 62,16 15,79 13,78 6,02 1,25 0,25 0,75 16letí 39,85 21,27 17,85 13,45 5,62 1,71 0,24 17letí 37,71 18,86 16,00 16,57 8,00 1,71 1,14 18letí 19,57 19,57 17,39 21,74 13,04 2,17 6,52 19letí a více 30,43 8,70 13,04 17,39 17,39 8,70 4,35 Průměr VS 67,51 12,97 9,04 6,33 2,89 0,68 0,59 odpovědělo respondentů = 97,8% Tabulka č. 91 prezentuje, kolik utratili respondenti peněz za konopné drogy (marihuana/hašiš). Necelá desetina respondentů výběrového souboru zaplatila za posledních třicet dní peníze za konopné drogy. Z vyhodnocení je patrné, ţe za posledních třicet dní utratilo průměrně 1,95% respondentů z výběrového souboru částku do 100,- Kč. Do 200,- Kč utratilo za konopné drogy průměrně 2,08% respondentů. Průměrně 1,13% respondentů výběrového souboru utratilo za konopné drogy v posledním měsíci částku do 400,- Kč. Do 800,- Kč utratilo průměrně 1,22% respondentů výběrového souboru. Do 1 500,- Kč utratilo za konopné drogy průměrně 0,27% respondentů výběrového souboru a v poslední kategorii Více neţ 1 500,- Kč utratilo za konopné drogy v průměru 0,63% respondentů. Nejčastěji utratili respondenti za konopné drogy v posledním měsíci částku 100,- aţ 200,- Kč. Za povšimnutí stojí, ţe 14 respondentů z výběrového souboru utratí měsíčně za konopné drogy částku nad 1 500,- Kč. Nejrizikovější věkovou kohortou je stejně jako v předchozích dvou tabulkách skupina respondentů ve věku 17 let. Otázka by potom v této souvislosti mohla znít, kde na tyto produkty berou např. ţáci základních škol nebo adolescenti peníze? Nasnadě je odpověď, ţe kromě určitého finančního fondu, který byl uveden v předchozích kapitolách (kapesné, peněţní dary při různých ţivotních jubileích a další), se můţe jednat o získávání prostředků kriminálním jednáním. 106

107 Tabulka 91: Utracené peníze za konopné drogy v posledním měsíci, dle věku (v procentech) Finanční částka do do do do do více 0 Kč Věk 100Kč 200Kč 400Kč 800Kč 1500Kč 1500Kč 11letí 98,95 0,00 0,00 0,53 0,00 0,00 0,53 12letí 98,61 0,70 0,35 0,00 0,00 0,00 0,35 13letí 97,49 1,25 0,31 0,00 0,63 0,00 0,31 14letí 91,50 3,40 3,40 0,85 0,85 0,00 0,00 15letí 93,40 1,52 3,05 0,51 0,76 0,00 0,76 16letí 88,29 2,93 2,68 2,44 2,20 0,49 0,98 17letí 85,71 2,86 3,43 4,00 2,29 0,57 1,14 18letí 78,26 4,35 2,17 2,17 6,52 2,17 4,35 19letí a více 65,22 0,00 8,70 4,35 13,04 8,70 0,00 Průměr VS 92,71 1,95 2,08 1,13 1,22 0,27 0,63 odpovědělo respondentů = 97,5% Obrázek č. 51 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za tabákové výrobky v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Sokolov (33,7%), ovšem s výjimkou v kategorii Do 400,- Kč, kde jej předstihli respondenti z okresu Cheb. Průměrně 33,51% respondentů v okrese Cheb utratí určitou částku peněz měsíčně za tabákové výrobky. Nejméně utrácejí měsíčně za tabákové výrobky respondenti z okresu Karlovy Vary (22,32%), coţ potvrzuje průběh příslušné křivky. Obecně se ale dá říci, ţe křivky mají podobné tendence směru, ale procentuální zastoupení ve všech sledovaných kategoriích je nejvyšší u respondentů z okresu Sokolov. Obrázek 51: Grafické vyhodnocení útraty peněz za tabákové výrobky v posledním měsíci, dle okresů (v procentech) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 Okres CH Okres KV Okres SO 2,00 0,00 do 100Kč do 200Kč do 400Kč do 800Kč do 1500Kč více 1500Kč 107

108 Obrázek č. 52 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za alkoholické výrobky v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Cheb (35,37%), který je následován okresem Karlovy Vary (32,18%). Nejméně utrácejí měsíčně za alkoholické výrobky respondenti z okresu Sokolov (29,6%). Zajímavé je sledovat, ţe u kategorie Do 400 Kč se procentuální hodnoty vyrovnávají. Obrázek 52: Grafické vyhodnocení útraty peněz za alkohol v posledním měsíci, dle okresů (v procentech) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Okres CH Okres KV Okres SO 4,00 2,00 0,00 do 100Kč do 200Kč do 400Kč do 800Kč do 1500Kč více 1500Kč Obrázek č. 53 graficky znázorňuje průběh křivky reflektující utrácení peněz za konopné drogy v posledním měsíci u respondentů podle sledovaných okresů. Nejvyšších průměrných hodnot dosahuje okres Sokolov (8,29%), který je následován okresem Karlovy Vary (7,06%). Nejméně utrácejí za konopné drogy respondenti z okresu Cheb (6,7%). Vzhledem k tomu, ţe na černém trhu se jeden gram marihuany pohybuje v rozmezí ,- Kč, tak více neţ jedno procento dotázaných si koupí měsíčně více neţ cca 6-8 gramů. Toto mnoţství můţe být aplikováno v podobě cca 35 marihuanových cigaret. 108

109 Obrázek 53: Grafické vyhodnocení útraty peněz za konopné drogy v posledním měsíci, dle okresů (v procentech) 2,50 2,00 1,50 1,00 Okres CH Okres KV Okres SO 0,50 0,00 do 100Kč do 200Kč do 400Kč do 800Kč do 1500Kč více 1500Kč 5. 2 Resumé a doporučení Prezentovaná data v této kapitole poukazují na existující problematiku s legálními a ilegálními drogami. Při pohledu na kapitolu o návykových látkách musíme upozornit, ţe situace v oblasti uţívání návykových látek v Karlovarském kraji se nikterak nevymyká z celorepublikového standardu. Upozorňujeme však, ţe vzhledem ke zjištění, jsou průměrně ve výběrovém souboru pravidelnými uţivateli konopných drog respondenti v počtu 260 respondentů (11,3%)! Nejfrekventovanější látkou s ohledem na zjištění je alkohol, který je následován tabákovými výrobky, a dále své místo zaujímají zmíněné konopné drogy. Přesto se zde objevují určité předpoklady k uţívání např. pervitinu, extáze nebo čichání toluenu. Podnětem můţe být blízkost hned několika hraničních přechodů, lze tedy uvaţovat o tom, ţe zde bude existovat určitý prostor pro tzv. drogovou turistiku. Tím, ţe v Karlovarském kraji ţije značné mnoţství cizinců, a to hned z několika zemí, jsou zkušenosti s drogami širokospektrální, dokladem mohou být např. v poslední době zachycené velkopěstírny marihuany, přestoţe nemusí mít získaný produkt odbyt jen a přímo v ČR. Kaţdá droga, která byla v dotazníku specifikována, byla i některým z respondentů v určitých časových horizontech uţita. Lze také hypoteticky předpokládat, podíváme-li se na výši a frekvenci kapesného, ţe probandi mají dostatek finančních prostředků nejen na zajištění svých potřeb (stravování, cestovné), nýbrţ i dostatek peněz třeba i na drogy. 109

110 Prevence Úvodem je třeba zdůraznit, ţe neexistuje ţádný stoprocentně účinný model prevence, který by zaručoval, ţe ti, na něţ bude působeno, budou zcela ochráněni. Ani při sebelepším projektu, na jehoţ realizaci se budou podílet ti nejschopnější aktivisté s těmi nejlepšími úmysly, se nedosáhne stoprocentního účinku. Přesto však existuje celá řada strategií, u nichţ se nejenţe předpokládá, ale je i empiricky doloţeno, ţe jsou účinnější neţ některé strategie jiné. V podstatě lze strategie, které lemují cíle prevence, rozdělit do dvou velkých balíků. V prvním se nachází opatření, která vedou ke sniţování nabídky, ve druhém pak strategie, jejichţ snahou je dosáhnout sníţení poptávky. Obě skupiny se mohou doplňovat, je ale jistě perspektivnější věnovat se spíše sniţování poptávky, a to z několika důvodů. Jednak, existuje-li poptávka, nabídka vznikne vţdy. Dalším dobrým důvodem, proč se zaměřit spíše na sniţování poptávky je fakt, ţe jde o věc, kterou můţe ovlivnit kaţdý, neboť k ní nemusí být vybaven legislativními či jinými politickými pravomocemi. Třetím a nejzávaţnějším důvodem je víra v zodpovědnost a svobodu rozhodování kaţdého člověka. Kaţdý má právo mít přístup k pravdivým informacím a na jejich základě se po zváţení negativ a pozitiv svobodně rozhodnout. Většinu nástrojů následujícího výčtu má v ruce ekonomicko-politická elita státu vybavená patřičnými pravomocemi. To samozřejmě nezbavuje řadového občana ani práv, ani odpovědnosti (Radimecký, 2005, Váchová, 2002). Co tedy konkrétně můţe stát při omezování nabídky podniknout? Přijmout opatření v cenové oblasti a oblasti daňové. O nevelké účinnosti takovýchto opatření svědčí například neklesající počet kuřáků, přestoţe ceny tabákových výrobků neustále rostou a nejvýraznější efekt, jaký přineslo například zavedení povinného kolku v případě cigaret, je rozmach černého trhu s těmito výrobky. Zajímavým způsobem, jak vyjádřit nutnost komplexnosti působících sloţek, chceme-li dosáhnout efektivní prevence, je představa prevence jako vzájemně se ovlivňujících faktorů (obrázek č. 54). V jejichţ středu stojí dítě, jeţ je obklopeno jednotlivými faktory, které vyjadřují preventivní sloţky (podle Nešpor, Pernicová, Csémy, 1999): Obrázek 54: Preventivní faktory DÍTĚ 110

111 Z uvedeného schématu lze vyčíst, odkud odevšad mohou přicházet impulsy vedoucí k rozhodnutí pro ţivot bez drog. Pro prevenci v rodině platí, ţe neexistuje způsob, jak zcela zabránit výskytu problémů s drogami. Mýtus, ţe závislí pocházejí výhradně z rozvrácených a disfunkčních rodin nejenţe je daleko od pravdy, ale přispívá k pocitům viny a sebeobviňování u rodičů, jejichţ dítě se dostane do problémů. O tom, ţe takové pocity jistě k vyřešení situace nenapomáhají, není pochyb. I zde se však respektováním některých zásad dá pravděpodobnost výskytu problému alespoň omezit. Obecně za vhodný výchovný styl, který je pro prevenci nejvýhodnější, označuje Nešpor a Csémy (1996) vřelou, středně omezující výchovu. Rodič má zájem, stará se, snaţí se porozumět, prosazuje však také rozumná pravidla, na jejichţ dodrţování trvá. Autoři dále uvádějí osm zásad, jejichţ dodrţování působí v této oblasti preventivně: Získat důvěru dítěte Umět s dítětem o návykových látkách hovořit Předcházet nudě Pomáhat dítěti přijmout hodnoty, které mu usnadní návykové látky odmítat Vytvořit zdravá rodinná pravidla Posílit sebevědomí dítěte Pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti Spolupracovat s dalšími dospělými. Podobný itinerář zásad, z nichţ vyplývá, ţe jde o působení na celkovou strukturu osobnosti dítěte, sestavil i Presl (1995), který jej nazval rodičovským desaterem. Pro prevenci ve školách je nutné, aby bylo dbáno na kvalitní proškolení pedagogů, a nemusí se jednat pouze o pedagoga, který zastává pozici výchovného poradce. Kaţdý z učitelů by měl do určité míry obsáhnout ve svém ranku znalostí i znalosti z oblasti rizikového chování. Nejvhodnějším řešením se jeví sestavení projektu pro oblast prevence rizikového chování, který můţe reflektovat na některou z výzev Operačních programů. Pro poskytovatele peněz by mělo být prioritní, aby důsledně dbal na efektivitu činností, pro které byly finanční prostředky vyčleněny. Příkladem uvádíme, ţe v Karlovarském kraji by se měly programy (na základě tohoto výzkumu) zaměřit na prevenci zejména v oblasti šikany, pití alkoholu, uţívání tabákových výrobků a uţívání drog převáţně konopných. Jinak řečeno, nemá smysl vynakládat peníze např. na prevenci proti heroinu, protoţe prevalence v tomto kraji není příliš frekventována, ale bylo by jistě efektivnější 111

112 zaměřit se na konopné drogy a tam směřovat finanční prostředky na zkvalitnění preventivních programů. Pro zajištění vlastních preventivních programů je moţné oslovit zástupce některých občanských sdruţení, které se touto problematikou zabývají a vymezit konkrétní téma, které je ušito na míru dané lokalitě Obecná doporučení Provádění pravidelných průzkumů a šetření, ze kterých je moţné zjišťovat aktuální situaci v oblasti rizikového chování, efektivně se zaměřovat na aktuální problematiku Projektová příprava pro oblast prevence a reagování na vhodné Operační programy Monitorování posunu prevalence v rizikovém chování v závislosti na preventivních opatřeních Zefektivnění vynakládaných finančních prostředků na prevenci Zajištění pravidelných kvalitních seminářů a besed pro pedagogické pracovníky Proškolení celého pedagogického sboru (nejen výchovných poradců) Pravidelné schůzky výchovných poradců s diskusí o nových tématech a trendech Diagnostika třídního kolektivu samotnými pedagogy Osvětová činnost jiţ na prvním stupni ZŠ Osvětová činnost pro rodiče (např. třídní schůzky) Spolupráce škol mezi sebou Podpora a realizace evidence based prevence komplexní prevence (ne pouze na drogy zaměřená) 112

113 IV. část: Interview se žáky základních škol praktických 113

114 6 Výsledky 6.. Interview se žáky základních škol praktických V rámci tohoto projektu byla provedena individuální interview s ţáky základních škol praktických, které se nacházejí na území Karlovarského kraje. Cílem těchto interview bylo zjistit prevalenci uţívání drog se zaměřením na těkavé látky, ale i socio-demografické informace o respondentech a v neposlední řadě názory a postoje ţáků k lidem uţívajícím alkohol, drogy a tabákové výrobky. V měsíci říjnu 2009 bylo provedeno 16 interview, a to se 14 chlapci a 2 dívkami. Průměrný věk zúčastněných respondentů byl 14,6 let, přičemţ věkové rozmezí respondentů se pohybovalo od 12 do 17 let. Podíváme-li se na socioekonomickou situaci respondentů, zjistíme, ţe 44 % respondentů pochází z úplných rodin (otec, matka a popřípadě sourozenci), 37 % ţáků ţije v neúplných rodinách, a to často s maminkou a sourozenci. Jen 19 % (tj. 3 ze 16) oslovených ţáků ţije v dětském domově. Ze zpracovaných dat lze vyčíst, ţe více neţ polovina respondentů (56 %) ţije v bytě a pětina ţáků v rodinném domě nebo v dětském domově. Jen jeden respondent (6 %) uvedl, ţe v současné době obývá s rodiči chatu. V průměru mají respondenti 2,375 sourozenců, přičemţ počet osciluje v rozmezí 0 aţ 7 a nejčastější odpovědí byl počet 2 a 3. Počet jedinců bydlících spolu s respondentem se průměrně pohybuje okolo hodnoty 4,6. Také se v několika případech objevily výpovědi, ţe sourozenci ţijí v dětských domovech nebo ve výchovných ústavech. Respondenti udávali od 2 do 10 osob, které ţijí v jedné domácnosti, a medián ve zkoumaném vzorku je 5. Často s těmito jedinci kromě matky, otce a sourozenců, bydlí prarodiče, strýcové, tety a jejich děti. Zajímalo nás také, zda rodiče respondentů pracují nebo jsou nezaměstnaní. Z analýzy lze zjistit, ţe 62 % matek a 80 % otců jsou zaměstnaní, přičemţ jde často o jednoduché manuální práce. Např. Ano, mama dělá - šije a táta dává do kamionu záclony.. V další části této analýzy se zaměříme na uţívání a zneuţívání legálních a ilegálních drog u zkoumaného vzorku ţáků základních škol praktických. Z celkového počtu respondentů nemělo v době realizace interview zkušenost s alkoholem jen 13 % ţáků. Celoţivotní prevalence u těchto dětí se tedy pohybuje okolo 87 %. Nejčastějšími alkoholickými nápoji jsou víno a pivo, ale objevili se i respondenti, kteří uţili destiláty. Jejich první zkušenost se často datuje do věku let, ale i zde někteří uvedli například věk 7 nebo 9 let. První zkušenost s alkoholickými nápoji mají většinou v rámci nějaké rodinné oslavy: Slavili jsme narozeniny, venku na zahradě, pivo, sklenička alkoholu.. V polovině případů rodiče věděli, ţe jejich děti uţily alkoholické nápoje: Oni to poznali na mně pak, jsem ráno vstala a táta řekl, jestli jsem nebyla napitá, a já jsem řekla, ţe jo. a druhá polovina respondentů odpověděla, ţe rodiče nic netušili: Nevěděla, trochu by jí to vadilo.. Z výpovědí respondentů vyplývá, ţe není problém si obstarat alkoholické nápoje, a to buď 114

115 doma, anebo nákupem: Poprvé to bylo víno a vodka s dţusem, to si normálně koupíme, jeden kamarád vypadá starší, tak to jde, oni se neptají. nebo 14 let, málo, víno s kolou, s kamarádama, on to koupil, ne starší, také mu je patnáct.. Další otázky směřovaly na uţívání ilegálních drog. Z celkového počtu uvedla menší polovina respondentů (44 %), ţe zkusili nějakou ilegální drogu. Jako vstupní droga byla často uváděna marihuana a první zkušenosti s ní jsou nejčastěji ve věkovém období let. V této skupině se objevilo několik adolescentů, kteří marihuanu uţívají běţně. Z tohoto důvodu uvádíme výpovědi několika z nich: Trávu, poprvé jsem ji dostal, a my si ji teď kupujeme, to je lepší neţ alkohol, levnější a víc srandy si člověk uţije. nebo Zkusil jsem trávu ve 14 letech, byl to dobrej pocit, zkusil jsem to několikrát, je to dobrej stav (poznámka dotazovatele: chce to znovu opakovat), naposledy jsem měl tak před těma dvouma tejdnama.. Kromě pozitivních zkušeností s marihuanou byly zaznamenány i negativní zkušenosti s touto drogou Já uţ jsem přestal, tak dva tři měsíce uţ ne, uţ to prostě nechci, to jsem měl takovej divnej stav, ţe jsem se všeho bál, takţe uţ to nechci, já jsem se přitom dusil, tak uţ nechci kouřit znova, bojím se, ţe se mi to zase stane a ţe umřu.. Na otázku ohledně uţívání těkavých látek (hlavně toluenu) byly zaznamenány jen tři kladné odpovědi, přičemţ celoţivotní prevalence u této drogy se pohybuje okolo hranice 20 % u dětí ze základních praktických škol. Srovnáme-li to s výpověďmi v předkládaném dotazníku, zjistíme, ţe celoţivotní prevalence je u ţáků, kteří vyplnili dotazník, čtyřikrát menší. Rozdíl v těchto dvou hodnotách můţe být ovlivněn nezávislými proměnnými, přičemţ realizační tým se domnívá, ţe tento rozdíl je způsoben tím, ţe ţáci měli jednu velice negativní zkušenost, kterou nepovaţovali za nutnou uvést v dotazníku. Jak jiţ bylo řečeno, z interview lze vyčíst, ţe často se jednalo o ojedinělou zkušenost s touto drogou Pálí z toho nos, je to hnusný, uţ ne. a to v rámci skupiny vrstevníků To bylo venku, kde jsme tehdy bydleli, byli tam kamarádi, co měli zkušenosti.. Jiné drogy nebyly ve výzkumném vzorku detekovány. Respondenti byli dotazováni, zda ve svém okolí potkávají jedince pod vlivem drog. Celkem 87 % uvedlo, ţe ano, a to několikrát týdně. Nejčastěji je potkávají v některých částech svého bydliště parky, autobusové zastávky Je to docela časté, hodně na zastávkách a v parcích., ale i v centru města Jednou za tři dni, ve městě ve středu města.. Na otázku, jak tyto jedince poznávají, se objevovaly tyto výpovědi: Červené oči, se furt smějou, marihuanou, pervitin je drsnej nebo Jo, mají vlašku; jo poznám, protoţe já se zeptam kolik je hodin, oni se začnou smát, mají prostě výbuchy a maj ty oči červený, to poznám, já jsem hulila taky.. Poslední částí rozhovorů byly postoje k lidem, kteří uţívají některou ze sledovaných látek (alkoholické nápoje, tabákové výrobky, těkavé a další ilegální látky). Pro lepší přehlednost budeme 115

116 prezentovat jednoduché zhodnocení všech respondentů a některé z našeho pohledu zajímavé názory. Alkoholické nápoje: obecně lze říci, ţe občasné uţívání alkoholických nápojů vnímají oslovení ţáci jako normální společenskou věc Občas je to normální, kdyţ si daj pivo na oslavě.. Negativní postoje se u většiny respondentů objevily v rámci častého pití alkoholických nápojů Ty oţraly nenávidím, šel jeden oţralej chlap, chtěl půjčit oheň a já neměla, tak mě obejmul. nebo Kdyţ to pijou furt, tak ne (kroutí hlavou), to je můţe pomalu rozeţrat, u nás jsou takový ty bezdomovci, jak to furt pijou to víno a jsou divný, motaj se, můţou mít otravu, rozeţrat jim to můţe ledviny.. Tabákové výrobky: dotazovaní adolescenti vnímají uţívání tabáku jako normální společenskou věc Normální, je to taky taková droga, ale ne tak velká., přičemţ si uvědomují, ţe kouření tabákových výrobků je škodlivé Nedělají dobře, můţou mít rakovinu, a nevydrţí dlouho běhat. a No tak to jsou lidi, kteří si chtějí zkrátit ţivot, protoţe kouření není zdravé.. Ilegální drogy: z interview vyplývá, ţe ţáci základních praktických škol si uvědomují závaţnost tohoto jevu To je prostě hrozný, kdyţ si lidí píchaj nebo šňupou, já bych se toho bál. a Ţe je to ničí, vypadaj divně a nemyslí jim to.. Objevili se i ti, kteří neznají kromě marihuany jiné ilegální drogy Neznám vůbec ţádný další drogy, jenom si pamatuju marihuanu, nějakej AIDS tam byl, a LSD, ale nevím, co to znamená. /pozn. chlapec, 14 let/. Těkavé látky: podobné negativní výpovědi se objevily i v této kategorii. Velká část respondentů se domnívá, ţe jde o velice rizikové chování, které vede ke zdravotním potíţím Dělají kravinu, protoţe si tím můţou ublíţit, jo, můţou být nemocný z toho, jo, po lékařích chodí atd. a Hnus, bláznivý, ještě horší.. V několika interview se objevilo srovnání s jinými typy drog a pro přehlednost uvádíme tyto výpovědi: Taky feťáci, spíš marihuana je problém., Ničí to zdraví, není to horší neţ heroin, ty co čichaj lepidlo, tak to jde. a Ţe jsou to blázni; ty těkavý látky jsou nebezpečnější.. Pro lepší orientaci v dané problematice uvádíme ještě několik výsledků, které se zaměřují na ţáky ze základních škol praktických. Jde o vyextrahovaná data z předloţeného dotazníku. V tabulce č. 92 a obrázku č. 55 jsou prezentovány výsledky celoţivotní prevalence u vybraných legálních a ilegálních drog. Z dat můţeme vysledovat určitou vývojovou tendenci. Nejvyšší hodnotu sledujeme u tabáku a tabákových výrobků (62,75%), které jsou následovány alkoholickými nápoji (54,17%) a marihuanou (27,08%). Nejniţšího výsledku dosáhli ţáci v kategorii ilegální drogy, kam výzkumný tým zařadil různé druhy drog pervitin, heroin, extáze, těkavé látky atd. 116

117 Tabulka 92: Celoživotní prevalence drog u žáků základních škol praktických (v procentech) Kategorie Ilegální drogy Alkohol Tabák Marihuana Neuţil 82,00 45,83 37,25 72,92 Uţil 18,00 54,17 62,75 27,08 Obrázek 55: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence drog u žáků základních škol praktických (v procentech) 27,08 18,00 54,17 Jiné ilegální drogy Alkohol 62,75 Tabák Marihuana V hledáčku výzkumného týmu se objevila také kriminalita sledované populace. Z tabulky č. 93 lze vypozorovat, ţe ve třech ze čtyř sledovaných oblastí se neobjevil ţádný respondent v kategorii Ano, vícekrát a neustále. Nejvyšší celoţivotní prevalenci mají krádeţe v obchodech (27,08%), které jsou následovány problémy s policií (21,74%). Ţáci základních škol praktických vykazují nejniţší frekvenci agresivního chování vůči svému okolí, které by vedlo k zranění napadeného. Několik respondentů vypovědělo, ţe často a víckrát odcizili, respektive odcizují, peníze svým rodičům. Tabulka 93: Kriminalita žáků na základních školách praktických (v procentech) Kategorie Krádeţ v obchodě Krádeţ peněz rodičů Ublíţení s ošetřením Problémy s policií Ne 72,92 82,22 84,44 78,26 Ano, jednou 16,67 2,22 8,89 15,22 Ano, vícekrát 10,42 13,33 6,67 6,52 Ano, neustále 0,00 2,22 0,00 0,00 117

118 V následující tabulce (č. 94) je zajímavá hlavně poslední nabízená moţnost odpovědi, která byla součástí otázek zaměřených na hostilitu vůči respondentovi a jeho okolí. Sledujeme, ţe 4,10 % ţáků zaţívá téměř kaţdý den vůči své osobě projevy agresivního chování ve vyšší míře, neţ vidí ve svém okolí. Obecně můţe být řečeno, ţe ţáci se setkávají s hostilním chováním vůči svému okolí častěji neţ vůči své osobě. Tabulka 94: Hostilita na základních školách praktických (v procentech) Kategorie Hostilita vůči okolí Hostilita vůči respondenta respondentovi Nesetkal 62,02 69,67 Velmi zřídka 14,73 17,21 Jednou za měsíc 12,40 4,92 Téměř kaţdý týden 6,98 4,10 Téměř kaţdý den 3,88 4,10 Realizovaná interview měla přinést hlavně podrobnější informace o abúzu těkavých látek ve sledované skupině. Ze získaných dat lze konstatovat, ţe oslovení ţáci se nijak neodlišují od svých vrstevníků navštěvujících jiné typy škol. Z rozhovorů s vedením těchto škol bylo zjištěno, ţe i oni pociťují a vnímají určité sníţení frekvence této formy rizikového chování ve své škole. Nesmíme si myslet, ţe u populace preadolescentů a adolescentů (11 16let) tato forma vymizela. Musíme si uvědomit, ţe jedince, které můţeme označit jako problémové uţivatele, jiţ nenajdeme ve školních lavicích, ale většinou na ulici s označením děti ulice, z tohoto důvodu můţe být míra uţívání psychotropních látek v populaci vyšší neţ námi zjištěné hodnoty. 118

119 V. část: Závěr - srovnání s obdobnými studiemi 119

120 7 Srovnání s výsledky obdobných výzkumů Srovnání s výsledky obdobných studií je poměrně problematické. Vypovídající hodnota následujících tabulek a grafů, v nichţ jsou výsledky srovnávány, je omezená, a to zejména z těchto důvodů 21 : 1. Aktuálnost: Situace ve sledované oblasti (zejm. ve zkušenostech s uţíváním návykových látek) podléhá vývoji a velmi rychle se mění, coţ se nejvíce projevuje u nejmladší populace. Výzkumy, s nimiţ je moţné výsledky srovnávat, probíhaly ve více či méně vzdálené minulosti 2. Územní specifičnost: V České republice existují velké rozdíly mezi různými regiony, srovnání s celorepublikovými průměry tedy můţe být zavádějící. 3. Srovnatelnost dat: Ačkoliv dotazník pouţitý v tomto výzkumu ideově vychází z jiţ realizovaných podobných studií, ne všechny otázky jsou formulovány úplně stejně, coţ je z metodologického hlediska podmínkou (spolu se stejným způsobem jejich sběru) pro vzájemnou srovnatelnost. V České republice v posledních letech proběhly tři významné výzkumné studie zaměřené na rizikové chování a zacílené na přibliţně stejnou populaci. Jedná se o následující výzkumy: 1. HBSC: Mezinárodní studie Mládeţ a zdraví (Health Behaviour in School-Aged Children) je koordinována Oddělením výzkumu zdraví dětí a mládeţe Univerzity v Edinburghu a Světovou zdravotnickou organizací. Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1994, 1998, 2002 a Projekt je zaměřen na zdraví dětí a jejich ţivotní styl, chování a návyky ve věku 11, 13 a 15 let. U patnáctiletých byly do dotazníku zahrnuty i otázky na uţívání nelegálních drog. Soubor v České republice tvořilo více neţ respondentů (ve věku 15 let 1 700) ESPAD: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs) je zaměřena na uţívání alkoholu a jiných návykových látek, tedy tabáku a nezákonných drog, mezi mládeţí ve věku let. Hlavními cíli projektu ESPAD je získání spolehlivých odhadů prevalence uţívání návykových látek u mládeţe, srovnání situace v jednotlivých evropských zemích a analýza trendů v čase. 21 Vacek, J. (2007). Školní dotazníková studie o návykových látkách, rizikovém chování a volnočasových aktivitách, Praha 2: Závěrečná zpráva z výzkumu. Tišnov: Sdružení SCAN. 22 Základní údaje o studii dostupné na 120

121 Česká republika se do mezinárodního projektu zapojila v letech 1995, 1999, 2003 a Výzkumný soubor v roce 2007 tvořilo šestnáctiletých (studenti narození v roce 1991) SAHA: Mezinárodní projekt SAHA (The Social And Health Assessment) se zabývá rizikovými a protektivními faktory sociálního a zdravotního vývoje školní mládeţe z městských oblastí ve věku 12, 14 a 16 let (většinu souboru tvoří ţáci základních škol). V České republice byl výzkum realizován v roce 2004, celkem se ho zúčastnilo respondentů (1 447, 1 526, resp v jednotlivých věkových kohortách) 24. Vzhledem k tomu, ţe dotazníkem výzkumné studie Karlovarského kraje byl sledován i věk respondentů, teoreticky lze provést srovnání u ţáků ve věku, kdy navštěvují třídu ZŠ a ročník SŠ. Prakticky je ale třeba akceptovat věkové omezení od 11 do 17 let, protoţe respondentů s vyšším věkem bylo vzhledem k interpretovatelnosti výsledků málo. Jinak lze samozřejmě provádět srovnání podle ročníků. Pro potřeby této studie jsme se však rozhodli srovnávat výsledky vţdy v rozsahu celého výběrového souboru, a to v průměrných hodnotách a s porovnáním se studiemi SAHA, HBSC, Praha Tabák Celoţivotní prevalenci kouření lze srovnat s výsledky studie SAHA (celostátní průměr, školní mládeţ z městských oblastí, rok 2004). Obrázek č. 56 vyhodnocuje rozdíly v prevalenci kouření ve výběrovém souboru respondentů věkových kohortách v jednotlivých studiích. Z grafu je patrné, ţe zkušenosti s kouřením má v dané věkové kohortě vţdy menší podíl respondentů v Praze 2 neţ v souboru studie Karlovarského kraje a studie SAHA. 23 Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. (2008). ESPAD 07: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, Česká republika, Dostupné na 24 Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M. (2004). Výsledky české části mezinárodního projektu 121

122 Obrázek 56: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence kouření respondentů ve výběrovém souboru (v procentech) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Průměr 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj Praha 2 SAHA/HBSC Aktuální prevalenci kouření sledovaly všechny studie zaměřené na populaci ţáků základních škol. Výzkum HBSC (2006) 25 definoval pravidelné kuřáky (kouří 1x týdně nebo častěji) a sledoval kohorty 11, 13 a 15 let, studie SAHA (2004) aktuální prevalenci kouření (za posledních 30 dnů kouřil většinu dnů nebo kaţdý den) ve věku 12 a 14 let. Studie Karlovarského kraje kategorizovala kouření (denně alespoň 5 cigaret) u respondentů ve věku 11 aţ 19 let. Obrázek č. 57 srovnává prevalenci výše popsaných typů uţívání tabáku. Nejvíce pravidelných uţivatelů tabákových výrobků vyplývá ze studie Praha 2, dále ze studií SAHA/HBSC a nejméně pravidelných uţivatelů je ve studii Karlovarského kraje. 25 Csémy, L., Sovinová, H., Rážová, J., Provazníková, H. (2008). Trendy v kuřáctví dětí a dospívajících v České republice v období 1994 až 2006 a vybrané souvislosti kouření mezi adolescenty. Hygiena, 53,

123 Obrázek 57: Grafické vyhodnocení aktuálního kouření respondentů ve výběrovém souboru (v procentech) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Průměr 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj Praha 2 SAHA/HBSC 7. 2 Alkohol Data ze studie HBSC (2006) umoţňují provést srovnání výskytu pravidelné konzumace alkoholu. Obrázek č. 58 vyhodnocuje podíl respondentů, kteří pijí alkohol alespoň jednou s frekvencí ve 30 dnech. Respondenti z Karlovarského kraje výrazně častěji konzumují alkoholické nápoje, a to v podílu cca 8,5%, v Praze 2 konzumují alkoholické nápoje respondenti v procentuálním podílu těsně pod hranicí 8% a respondenti ve studii HBSC konzumovali alkohol v posledním měsíci v poměru cca 5,5%. 123

124 Obrázek 58: Grafické vyhodnocení konzumace alkoholu za poslední měsíc (v procentech) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 Karlovarský kraj Praha 2 HBSC Průměr Srovnání prevalence uţívání alkoholu u výběrového souboru respondentů umoţňují výsledky studie Evaluace komunitního programu primární prevence zaměřené na hodnocení efektivity dlouhodobého programu specifické primární prevence realizovaného Centrem primární prevence, o.s. Prev-Centrum na území městské části Praha Pro sledování účinnosti primárněpreventivního působení bylo mj. vyuţito dotazníku ESPAD, jehoţ sběr byl realizován postupně v 5. (rok 2003), 7. (2005) a 9. ročnících (2007). Obrázek č. 59 vyhodnocuje prevalenci uţívání alkoholu v 5. a 7. ročnících (evaluační studie Prahy 6 tedy v letech 2003 a 2005, průměr experimentální a kontrolní skupiny). Prevalenční ukazatele uţívání alkoholu jsou nejvyšší u respondentů v Karlovarském kraji, poté v Praze 6 a nejniţší hodnoty jsou u respondentů ze studie v Praze Miovský, M., Miovská, L. & Trapková, B. (2006). Užívání alkoholu u dětí 5. a 7. tříd základních škol výsledky kvaziexperimentální evaluační studie. Adiktologie č. 2, ročník 6,

125 Obrázek 59: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence užití alkoholu (v procentech) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 Průměr 20,00 10,00 0,00 Karlovarský kraj Praha 2 Praha Další návykové látky Obrázek č. 60 srovnává celoţivotní prevalenci uţití dalších návykových látek u respondentů (studie HBSC z roku V grafu jsou patrné výrazné rozdíly s ohledem na jednotlivé druhy drog. Konopné drogy jsou nejvíce zneuţívány u respondentů v Praze 2, podíl respondentů ze studie Karlovarského kraje a studie HBSC je poměrně vyrovnaný. Sedativa jsou opět nejčastěji zneuţívána u respondentů z Prahy 2, poté u respondentů Karlovarského kraje a nejméně u respondentů ze studie HBSC. Amfetaminy jsou nejčastěji zneuţívány u respondentů Karlovarského kraje, dále u respondentů Prahy 2 a HBSC. Zajímavý rozdíl je moţno sledovat u respondentů, kteří zneuţívají rozpustidla a těkavé látky, kdy nejniţší podíl je patrný u respondentů v Karlovarském kraji, dále v Praze 2 a nejvyšší hodnoty jsou dosahovány ve studii HBSC. 125

126 Obrázek 60: Grafické vyhodnocení celoživotní prevalence vybraných drog u jednotlivých studií (v procentech) Karlovarský kraj Praha 2 HBSC Obrázek č. 61 deklaruje podíl respondentů, kteří uţili konopné drogy v posledních 30 dnech. Jde o srovnání s daty ze studie SAHA (2004): Konopné drogy (marihuanu nebo hašiš méně) uţilo nejvíce respondentů, kteří se zúčastnili studie SAHA, v pořadí druhém jsou respondenti ze studie Karlovarského kraje a nejniţší je procentuální průměr u respondentů z Prahy 2. Obrázek 61: Grafické vyhodnocení prevalence užití konopných drog za poslední měsíc (v procentech) 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Karlovarský kraj Praha 2 SAHA ve studii Karlovarského kraje jsou využity výsledky pouze z kategorie užití marihuany 126

127 7. 4 Další rizikové faktory chování Obrázek č. 61 graficky vyhodnocuje procentuální podíl respondentů v 6. třídách ZŠ a primě víceletých gymnázií, ve studiích Praha 2 a Karlovarského kraje, kteří jiţ měli pohlavní styk. Z vyhodnocení vyplývá, ţe procentuální podíl je vyšší u respondentů z Prahy 2, kde hodnoty dosahují 11,67% a u respondentů z Karlovarského kraje dosahují hodnoty 10,17%. Obrázek 61: Grafické vyhodnocení podílu respondentů z 6. tříd, kteří již měli zkušenost s pohlavním stykem (v procentech) 12,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 Karlovarský kraj Praha 2 Obrázek č. 62 graficky vyhodnocuje hostilní chování vůči samotným respondentům. Kategorie byly rozděleny na Někdo mě zesměšňoval, Někdo mě uráţel, Někdo mi ubliţoval. Ve všech sledovaných kategoriích převyšují v hostilitě respondenti z Prahy

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2014 červen 2015 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Lucie Jurystová Obsah příspěvku Úvod - Proč právě tento příspěvek? Cíl analýzy

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,

Více

Výchovné poradenství

Výchovné poradenství Výchovné poradenství Výchovný poradce: Mgr. Hana Topičová Hlavní okruhy činnosti výchovného poradce: péče o duševní zdraví žáků péče o žáky s výukovými potížemi péče o žáky s výchovnými problémy pomoc

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE SPOKOJENOST OBČANŮ SE SLUŢBAMI POSKYTOVANÝMI KRAJSKÝM ÚŘADEM KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZÁVĚREČNÁ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Objednavatel: Královéhradecký kraj zastoupený Bc. Lubomírem Francem, hejtmanem Dodavatel:

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Veřejné mínění na téma herny a casina na území Karlových Varů a jejich regulace ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Veřejné mínění na téma herny a casina na území Karlových Varů a jejich regulace ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Veřejné mínění na téma herny a casina na území Karlových Varů a jejich regulace ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 2012 Název studie: Veřejné mínění na téma herny a casina na území Karlových Varů a jejich regulace Zadavatel

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

Výskyt sázkového hraní v populaci

Výskyt sázkového hraní v populaci Výskyt sázkového hraní v populaci Mgr. Pavla Chomynová 7/11/2013 Obsah zdroje dat prevalence hraní v obecné populaci výsledky studií charakteristika hráčů prevalence problémového hraní PGSI škála hraní

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013

Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013 Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013 Již čtvrtým rokem probíhá výzkum pomocí dotazníkového šetření

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů

Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů v České republice Ludmila Tichá, ČVUT v Praze Fakulta

Více

Mládež a návykové látky

Mládež a návykové látky Mládež a návykové látky Výzkumná zpráva Rok 2011 1 Výzkum Mládež a drogy Brno 2011 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových látek

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 2009/2010. Rizika sociálně patologického chování žáků

Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 2009/2010. Rizika sociálně patologického chování žáků SŠ prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava Poruba, 7.listopadu, příspěvková organizace Vyhodnocení dotazníkového šetření pro žáky 009/00 Rizika sociálně patologického chování žáků Vypracovala: Mgr. M. Janoušková

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy.

Floriánová Jana Metodologie 2 322008. Závěrečný projekt. Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Závěrečný projekt Téma: Netolismus a jeho vliv na chování a ţivotosprávu ţáků 8. tříd základních škol. Výzkumný problém: Vliv virtuálních drog na chování a ţivotosprávu ţáků 8. třídy základní školy. Představení

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

Školní rok 2014/2015. Školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová

Školní rok 2014/2015. Školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová Školní rok 2014/2015 Školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová Vzdělání: PF UJEP Ústí nad Labem obor učitelství pro 3. stupeň, aprobace: český jazyk dějepis (rok ukončení 2004) Osvědčení o absolvování

Více

Českomoravská konfederace odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín

Českomoravská konfederace odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín Zadavatel: Dodavatel: Českomoravská konfederace EURO EDUCA odborových svazů Nám. W. Churchilla 2 Národní tř. 101 113 59 Praha 3 695 01 Hodonín Závěrečná zpráva k veřejné zakázce: Obsah veřejné zakázky:

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy Zpracovaly: Mgr. Lenka Sýkorová Mgr. Věra Jaborová I. Úvod Nárůst sociálně patologických jevů včetně zneužívání návykových látek u dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Primární prevence

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Business & Finance Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Souhrnná zpráva z omnibusového šetření pro Hnutí DUHA Praha, leden 2004 1 Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren Souhrnná

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP ZŠ Vodňany Alešova, 50 389 01 Vodňany Jméno a příjmení

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová

Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PLÁN 2014/2015 Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová Cílem programu je vytvoření optimálního sociálního klimatu ve třídách, snížení rizika

Více

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Marcela Morysová prevence@zsmilhor.cz

Více

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. 1 KD HDM SZÚ, 6 10.2011 Stručně o studii HBSC Studie HBSC (The

Více

České děti a mládež 2010/11. Informace o studii

České děti a mládež 2010/11. Informace o studii České děti a mládež 2010/11 Informace o studii 2 České děti & mládež 2010/11 informace o projektu Metodologie: Velikost vzorku: Cílová skupina: Dotazník: Sběr dat: Výstupy: Kvantitativní studie 1000 respondentů

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Koncept rizikové chování I

Koncept rizikové chování I Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o uţívání těkavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj Sdruţení SCAN PhDr. Martin

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více

Mgr. Zdenka Spalová Ředitelka Karlovarského inspektorátu ČŠI

Mgr. Zdenka Spalová Ředitelka Karlovarského inspektorátu ČŠI Elektronické násilí a kriminalita páchaná na dětech a mezi dětmi z pohledu České školní inspekce Mgr. Zdenka Spalová Ředitelka Karlovarského inspektorátu ČŠI Konference Řešení kyberkriminality a elektronického

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Výsledky průzkumu spokojenosti uživatelů se službami Knihovny města Ostravy. Září říjen 2012

Výsledky průzkumu spokojenosti uživatelů se službami Knihovny města Ostravy. Září říjen 2012 Výsledky průzkumu spokojenosti uživatelů se službami Knihovny města Ostravy Září říjen 2012 Počet respondentů adresný online dotazník byl rozeslán na 7285 adres, návratnost 45% počet dokončených dotazníků:

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace PREVENTIVNÍ PROGRAM září 2015 červen 2016 Předkladatel: ZŠ a MŠ Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Realizátor:

Více

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PLÁN

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PLÁN MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PLÁN Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová Cílem programu je vytvoření optimálního sociálního klimatu ve třídách, snížení rizika vlivů narušujících

Více

Minimální program protidrogové prevence

Minimální program protidrogové prevence Minimální program protidrogové prevence Hlavní práce spočívá na třídních vyučujících 1. a 2. stupně a na vychovatelkách školní druţiny, kteří tráví s ţáky nejvíce času. Také je důleţité jednat okamţitě,

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie 2013-2018 Úvod: Školní preventivní strategie vychází z pokynu MŠMT, č. j. 14514/2000-51, který do prevence sociálně patologických jevů zařazuje konzumaci drog včetně alkoholu,

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program Preventivní program realizuje školní metodik prevence Mgr. Michaela Šůsová Školní preventivní strategie: Škola se zaměřuje na celou řadu aktivit v rámci primární prevence

Více

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Lucie Kelblová PIAAC Mezinárodní výzkum vědomostí

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

preventivního programu na Praze 6

preventivního programu na Praze 6 Užívání návykových látek l u dětíd 5. a 7. tříd: hlavní výsledky prvního testování v rámci r kvaziexperimentáln evaluační studie komunitního preventivního programu na Praze 6 Konference PPRCH 3, Praha

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2012/2013

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Přítomni: Mgr. Jana Brožová (ÚZIS ČR), PhDr. Ladislav Csémy (PCP), PhDr. Petr Sadílek

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Přínos koučování pro lektory

Přínos koučování pro lektory Přínos koučování pro lektory Vyhodnocení elektronického dotazníku ke koučování Červen 2012 Veřejná zakázka KURIKULUM S - Vzdělávání lektorů a konzultantů formou koučování se realizovala od 6. března do

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Zpracovaly: Mgr. Martina Černá, Mgr. Petra Kňurová 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy

Více

ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ

ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ ODBORNÁ TERMINOLOGIE V JAZYCÍCH ZAČLENĚNÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE DO VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ Únor 2011 V únoru začali ţáci v týdnech odborného výcviku pod vedením svých učitelů odborného výcviku připravovat v

Více

Minimální preventivní program pro šk. rok 2015-2016

Minimální preventivní program pro šk. rok 2015-2016 Minimální preventivní program pro šk. rok 2015-2016 Ředitel školy Mgr. Jiří Čupa Školní metodik prevence (ŠMP) Mgr. Šárka Řezníčková Výchovný poradce (VP) Mgr. Jana Trnková Telefon školy 558 678 169 E-mail

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK./. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více