Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Transkript

1 : Divoká Šárka : Pístup: SZ ást Prahy - Vokovice. Autem: Do stejného místa jako hromadnou dopravou. Hromadnou dopravou: Z konené zastávky tramveje 2 a 26 Divoká Šárka, dol kolem Mekáe, po schodech dol, doleva kolem skal (ne tedy smr Džbán), kolem koupališt pod Díví skok, kolem hostince.za mostkem prudce vzhru pod skálu. K Brent a Dívímu skoku od hostince do prava. Bydlení a oberstvování: Hostinec Díví skok (H). Nepravideln oteven, v sezon zahrádka. Lezecká omezení: Jedná se o Pírodní rezervaci. Lezení je povoleno jen organizovaným lezcm na základ vyjímky. Dost asto jsou zde kontroly ze strany ochraná. Žádné asové omezení. Pestože v nkterých starších prvodcích jsou popsané výstupy i na zaátku údolí, je nyní povoleno lezení jen v oblasti Brenta (písmeno B na mapce), Díví skok (D) a Žabák (Ž). Ochranái tu docela prudj. Souást dlouhého šáreckého údolí. Leze se ve tech lokalitách. V poslední dob tu vzniklo nkolik vyrazn tžších projekt s novými nýty. Jsou to však ale spíše bouldry - jen pár krok. Ze všch cest se schází. Neslaovat od boroviky na balkón nad Malou poštolkou!!

2 Celkové schéma. 1. Brána Šárky a soutska Džbán 2. Brenta 3. Skály mezi Brentou a Dívím skokem 4. Skály nad údolíkem pod Komnou 5. Díví skok (Koruna Šárky) 6. erné vže 7. Žabák 8. Žabí skála 9. Zedkovy bloky 10. ertovy nohavice 11. Poslední skála 12. Padák

3 Brenta: Popis: Vysoký skalní útvar na pr. stran údolí pímo proti výletní restauraci, oddlený od cesty pásem lesa. Spadá stnami k Z.Stední ást masívu tvoí stupovitý, málo výrazný hebínek a nesourodý, znan porostlý skalní terén. Vrchol tvoí kolmá ervená jehla. Brentou vedou výstupy, které lze vzájemn kombinovat v rzných variantách. 1. Dolní stna Brenty: Stnu lze prostoupit pti zpsoby: a) Maturita IV. Vytlaujícím záezem na l. okraji na ostrou hranu. Na jejím konci pes další nízký záez (bízka) na šikmou hladkou plotnu a po ní šikmo dopr. do sedélka pod sted, výšvihem. b) Mokry zlábek V. Strmým, dole pev. žlábkem vpr. od hrany do lámavé stnky. Tou na úzkou lávku pod pcv. blokem (skoba). Vodorovným traversem expon. podél vytlaující skály na plošinku vpr. a pes strmé bloky pímo vzhru do sedélka pod sted, výšvihem. c) Normálka III. Nástup do lenité plotny pod stechovitým pevisem. Plotnou šikmo dol. vzhru na vrchol hrany (bízka). Za ní pes nízké kolmé stonky a hladkou šikmou plotnu k sedélku pod sted, výšvihem. d) Stecha VI. Koutem pod stechovitý pevis, dopr. na hranu (kruh) a pímo pes pevis (skoba) n;i plosinku. Odtud dále jako u b). e) Kuttv kout VI. Výstup stnkou vpr. od dolní stny Brenty.Spárkou v kolmém mechovitém koutu na hebínek. Po nm dol. vzhru, dále trhlinou a pes bloky k sedélku pod st. výšvihem. 2. Stední výšvih Ze sedélka pod výšvihem je prstup možný ve tech krátkých variantách: a} Normálka II. Pes stupe na hladkou šikmou plotnu (vpr. skoba), hladkou nízkou stnkou vl. na hranu a nad výšvih. b) Plotna IV. Pes stupe na hladkou šikmou plotnu (skoba), po ní šikmo dopr. a krátkým pev. záezem nad výšvih. c) Komínek IV. Komínkovitým záezem vpr. pes dva pev. schody a jako u b) nad výšvih. 3. ervená jehla. Z hebínku nad stedním výšvihem pokrauje výstup tymi hlavními variantami, další výstup vede z náhorní (V) strany: a) Normálka III. Po stupovitém, výše strmjším hebeni dol. vzhru pod pevis. Pod ním expon., ale snadným traversem dopr. pes hladkou plotnu na plošinu. Plotnami vrcholového bloku ponkud dol. na vrchol. b) Zeleny kut IV. Po hebeni pod mlký kout tvoený strmými hladkými plotnami. Pes n na plošinku a jako u a) na vrchol. c) Šikmá plotna IV. Vpr. od hebenu do záezu, nad nímž vybíhají šikmo dopr. vzhru hladké plotny. Pes n šikmým traversem na JZ hranu a po ní na plošinu. Jako u pedcházejících cest na vrchol. d) Jižní spára VI. Kteroukoli z pedcházejících cest na plošinu pod vrcholovým blokem. Traversem dopr. za hranu a kolmou J stnkou podél šikmé spáry (kruh)

4 a pes pevis na vrchol. I. Bortel - M. Meyer,1965. e) Náhorní VI. Z náhorni strany ervené jehly jemn lennou stnkou pres vytlaující hranu dol. ke kruhu na výstupu d) a odtud pes pevis na vrchol. P. Schwarz, Skály nad údolíkem pod korunou: 1. Západní kout IV. Výrazným koutem v pr. ásti stny nebo plotnami vpr. pod horní pev. ást a pres nízký pevis podél spárky na vrchol. 2. Zapadni plotny V. Nástup na úpatí' hrany ví. od kouta. Lišejníkovitými plotnami podél trhliny šikmo dol. a pes pev. stupn na vrchol. 3. Pevis reprezentant. VI. Pr. ástí širokého kouta ve stedu stny na jeho konec, dopr. pes hladkou plotnu pod vrcholový pevis a pímo pes nj podél spárky (nesplést si ji se lenitým záezem vpr.) na vrchol. 4. Slaovad stnka IV. Výstup v l. ásti bariéry. Dole hladkou stnkou, uprosted podél spárky (na konci bizka) a posléze záezem vpr. na vrchol. 5. Žehírko II. Žebírkem na pr. stran úzkého žlebu, který oddluje Skály nad údolíkem od Dívího skoku, až k vrcholové stnce. Po úzké lávce travers dol. a sklonným záezem na vrchol. Skály mezi Brentou a Dívím skokem: Popis: Ve vrcholových ástech strmého skalnatého a zarostlém svahu mezi Brentou a Dívím skokem je nkolik skalních útvar a nižších stnek, na nichž lze absolvovat adu krátkých, vtšinou tžkých a nezajištných výstup. Ve smru od Brenty se tyto útvary nazývají: Mitra, Ostrá vžika, Soudek, Hranatá vž. Štítek, Poslední vž. Proti stavení za výletní restaurací se tyi pímo nad pr. okrajem cesty strmá a pomrn vysoká Stna sebevrah, rovnž s možností výstup, které však v celé této ásti nejsou významné. Díví skok: Popis: Vysoký skalní útvar na pr. stran údolí za restaurací.tém 2/3 masívu tvoí stupovitá a zarostlá pedskalí. Nad nimi se zvedá rozložitá vrcholová pyramida, která tvoí pirozenou dominantu Divoké Šárky, zvanou též Koruna Šárky. Spadá k J a Z kolmými, ale opt pomrn lenitými stnami. Dopr. od vrcholové pyramidy vybíhá skalní bariéra Skály nad údolíkem pod Korunou, která spadá stnami k Z. Z vrcholu Dívího skoku spadá pak smrem k SZ lenitý heben, který koní nad ohybem údolí. S stnu tvoí strmý zalesnný svah, perušený ve sted, ásti kolmou skalní stnou. Výstupy popisujeme zprava doleva.

5 Díví skok - J stna: 1. Jižní rys III.výstup kolmou spárou protínající sted stny.nástup z výklenku pod sárou, do které bo pímo pes pevis, nebo snáze vl. po stupních. Podél sáry na lávku pod vrcholovým blokem a pes nj na vrchol. Díví skok - Z stna: 1. Komínek. II. Pes stupn pod komínek v pr. ásti stny. Vzpíráním kolem vklínných balvan na plošinku (bíza) a po sklonné plotn lehce na vrchol. 2. erveny kroužek Výstup stnou vl. od komínku ve tyech variantách: a) Pravá hrana.v. Nástup asi l m od pr. hrany. erven zbarvenou a pev. skálou na kolmou plotnu a po ní ponkud dol. na horní ást hrany. Po té na vrchol. b) Diagonální. V. Nástup jako u pedcházející cesty. Nad pev. skálou tžkým traversem dol. ke skalnímu zubu (nad ním kruh). Krátce pímo vzhru, pak šikmo dopr. pod vytlaující skálou na hranu. Nejprve po hran, pak puklinou v hladké plotn vodorovným expon. traversem dol. až na okraj vrcholového bloku. Po jeho ostí na vrchol. c) Normálka. V. Hladkou plotnou ve stedu stny ke skalnímu zubu a na hladkou ímsu (kruh). Šikmo dopr. pod vytlaující skálou jako u pedcházející varianty na hranu a po ní na vrchol. d) Kozákova cesta. IV. Jako u pedcházející varianty ke kruhu. Odtud travers dol. (bez opor pro nohy) k vy dutin (skoba). Šikmo dopr. pes pevis a stonkou na vrchol.j, Kozák s druhy, Kout. V. Siln vytlaujícím koutem ve stedu stny s využitím spáry (skoba) do záezu a jím na vrchol. 13. Trhlina. Koutem vl. od pedcházející cesty pod pevislý stupe (bízka). Odtud: a) Pímo pes pevis do spáry a podél ni na vrchol. IV. b) Krátkým traversem pod pevisem dol. trhlinou a koutem na vrchol. III. 14. SZ heben.nejdelší šárecký heben od severozápadu. Zdvihá se pímo od asfaltové cesty nad restaurací. Lezeme pes nkolik vžiek a sedélek s mnoha variantami.obtížnost je II-III. Celkem se vyleze okolo pti délek lana. Heben zaíná nad ohbím cesty v údolí.pímo hebenem pes nkolik výšvih, adu vžiek a skalních blok s možností nejrznjších variant pelez i obcházení až pod vrcholový výšvih. Hranou vpr., stnkami vl. Díví skok - S stna: Popis:Strmé a zalesnné S svahy Dívího skoku perušuje uprosted kolmá 15 m vysoká stna, kterou vedou dva výstupy:

6 1. Velká kížová VI. Výstup spárou v l. ásti stny. Travnatým komínem na plošinku pod stnou. Podél spáry (skoba)až do její horní ásti. Pekrok na hranu vpr. a pi ní do trav. terénu nad stnou. 2. Malá kížová V. Výstup spárou v pr. ásti stny. Pes trav. stupn pod stnu a traversem dopr. ke spáe. Spárou tém po celé délce pev. na vrchol stny. Heben erných vží Popis: Hebenovitý skalní útvar vl. nad ohybem cesty v údolí, zadní Divoké Šárky. Heben stoupá šikmo dol. vzhru a tvoí jej charakteristické erné skalní bloky, zvlášt v horní ásti. Od ohybu cesty je oddlen zalesnným svahem, z pr. jej ohraniuje strmý žlab. Hebenem vede výstup v nkolika variantách. 1. Hebenovka.II - IV. Nástup ve stedu trojúhelníkové kolmé stny, Pev. dol. kolem odštpené desky na sklonnou ímsu. Pímo vzhru lámavým žlábkem, hladkou stnkou dol. a záezem na vrchol. Pímo po hebenu stále vl. pes skalní stupn a balvany pod Malou ernou vž (II.) Lámavou J stnkou (IV.) na podélný stupe a ponkud dol. na vrchol vže.z vrcholu dol. a strmjším sestupem pod Velkou ernou vž, jejíž J a Z stnou vede nkolik výstup: a) Žlabem.III. Pes nízký pevislý schod do strmého drolivého žlabu v pr. J stny a tudy na vrchol. b) Stedem J stny.v. - VI. Pevislou koutovou spárou pod vrcholový pevis.odtud bo pímo pes pevis (skoba), nevbo expon. traversem dopr. za hranu a krátkou stnkou na vrchol. c) Z stnou. IV. Strmým žlábkem do stny, travers dopr. akrátkým pev. komínkem na vrchol. Skály mezi hebenem erných vži a Žabákem: Popis: Mezi ernými vžemi a Žabákem je ada nižších skalních útvar s kolmými stnkami spadajícími do údolí. Vede jimi nkolik krátkých výstup, vesms obtížnjších, které mají jen cviný význam. Ze stedu rokle mezi ernými vžemi a Žabákem vyrstá lenitý skalní pilí, který tvoí v dolní ásti ti kolmé stnky oddlené plošinami a v horní ásti pak dva pevislé skalní bloky. Pilíem lze uskutenit souvislejší výstup bud s pelézáním stedních ástí stnek a blok (místy IV-V), nebo s obcházením obtížnjších míst (místy II-III). Pes nejvyšší skalní blok vedou dva popsané výstupy jeho J strmými partiemi: 1. Nová cesta. V.Koutem v pr. ásti asi 5 m vzhru, pekrok dol. (skoba), vztyením k další skob, traversem dol. (2 skoby) a poté dopr. na hranu. Plotnou snadno na vrchol. 2. Pímá cesta. VI. V l. ásti stny pod pevis (hodiny), pímo pes nj vzhru (2 skoby z pedcházející cesty) a opt pímo na vrchol. Dolní bariéra Žabáka - Z stna:

7 1. Západní komínek IV.komínkem v l. ásti stny vzpíráním a pes pevis do stupovitého terénu, jím na plošinu. 2. Cesta W. Ginzela VI.od l. okraje kolmé stny hladkou pevislou stnkou šikmo dopr. vzhru (kruh), pímo vzhru (kruh) na poliku a pes krátkou stnku na plošinu. 3. Cesta M. Albrechta Vi.pímo stedem stny (2 kruhy) podél tenké trhliny na poliku a krátkou stnkou na plošinu. Dolní bariéra Žabáka - J stna: 1. JZ Hrana III.Krátkou kolmou stnkou nebo snadnji stupni vl. na hranu.stále po hran, pop. s využitím okraje dvou polic vpr. a po stupních na plošinu. 2. Žlutá stna IV. Nástup asi 2m od hrany (žlut zbarvená skála), pímo stnou na druhou polici, dále vytlaující stnkou nebo spárkou vpr. na skalní stupn a po nich na plošinu. 3. Traversník III. Nástup do šikmé rampy vedoucí dol. vzhru na jz hranu. po ramp kolem vytlaujícího balvanu do horní ásti hrany a po ní na plošinu. 4. Malá poštolka IV. Rampou ke koutu v l. ásti stny jím pes pevis a podél spárky na polici (skoba) koutem podél trhliny a pes nkolik stup na plošinu. 5. Stední poštolka IV. Pev. stnkou mezi poštolkami pes 2 skoby na plošninu. 6. Velká poštolka V. Nástup na úpatí rampy, pes hladkou v dolní ásti pevislou stnku na úzkou lištu. krátkou stnkou do kouta a pod pevis (skoba) dopr. na hr. a po ní na ímsu. 7. Travers mezi poštolkami V. Mezi poštolkami velkou poštolkou pod pevis (skoba) odtud vodorovným traversem stnou dol. pod pevisem (2 skoby) na hr. a z té na polici malou poštokou na plošinu. 8. Stední pilí III. Vysokými kolmými stupni pilíe ve stední ásti J stny, výše již ustupujícím terénem na ímsu nad dolní bariérou. 9. Zedkv pevis VI. Hladkou a pevislou stnkou v pravé ásti j stny k záezu (skoba). další pevislou stnku na lištu, krátce doleva na ímsu. 10. Šikmá polika IV. Nástup na úpatí kouta v pr. ásti stny, travers úzkou polikou dol. vzhru až pod druhou stnku, dále jako zedkv pevis. 11. Normálka III. Nástup na úpatí kouta v pr. ásti stny, stnkou vl od kouta pod pevis, trav. dol. na polici (bízka). z ní krátkým dole vytlaujícím komínkem za skalní blok. 12. Kroužek V. Výstup koutem v pr. ásti stny. koutem pod pevis (kruh). pes nj podél spárky na skalní stupn a po nich na plošinu. 13. Opii stna V. Kolmou z ásti pevislou stnou v pr. ásti dolní bariéry vzhru (skoba) a pe další krátkou stnku na její vrchol. Žabák - stední ást:

8 - všechny výstupy mají nástup z ímsy, která protíná masív Žabáka nad dolní bariérou a vedou nesourodým terénem 1. Západní pilí III. z plošiny nad jihozápadní hranou po lávce dol. pod pilí jeho stedem na malou plošinku, poté stnkou na další šikmou plošinku a dol. pod výraznou vžiku - Paliku po její jižní hran pes pevis na vrchol. 2. Drolivá a dámská stnka IV. nástup ze stední ímsy. kolmou lámavjší a místy pevislou stnkou na plošinu pod další - dámskou stnku, jejím stedem po dobrých a pevných stupních na plošinu, z té pes nízkou a hladnou stnku stedem nebo vlevo pod vrcholovou pyramidu. 3. Prostední kout II. ze stanovit za skalním blokem krátkou stnkou a poté dlouhým a místy travnatým koutem nebo lépe po jeho hr. na plošinu pod dámskou. jejím obejitím zpr. pod vrcholovou pyramidu. 4. Prostední hrot IV. nástup ze skalního hrotu v pr. ásti ímsy, která se zde zužuje, nejprve mírn pev. dále ustupující stnkou na polici z té pod vrcholovou pyramidu. dole IV 5. Gotické okno stedem hladké šikmé plochy pod stechovitý pevis (skoba) rozporem v pevislé stne (skoba) a vzpíráním pímo pes stechu a skalní blok na stanovišt (bízka) VI, další prstupy jsou možné hr. po obou stranách gotického okna. Žabák - vrcholová pyramida: 1. Západní pevis V. pes skalní stupn pod pevis v pravé ásti Z ásti vrch. pyramidy. vzporem pes pevis (snadnji vlevo) a lámavjší stnkou na vrchol. 2. Nomálka III. zleva krátkým úzkým komínkem nebo jeho pr. hr. na skalního kon, kolmou stnkou vpravo od spárky do záezu (skoba) a jím na vrchol. 3. Jižní stna IV. nástup ve spádnici l. ásti vrcholového bloku kolmou stnkou na skalního kon a jako normálka na vrchol. 4. Dunící bloky V. pímo stedem plotny na skalního kon a odtud pímo pes pevis na vrchol. 5. Tžká hranavi. nástup do pr. hr. bloku, který tvoí skalního kon, po jemn lenné hran (skoba) na kon, záezem vpr. na plošinku, krátkým traversem dol. na hranu vrch. bloku a tou na vrchol exp. 6. Komín I V. komínem v dolní ásti pyramidy zpr. (skoba) pes vklínný balvan na kon po nm travers dol. a libovoln na vrchol. 7. Karouškova cesta VI. podél málo výrazné spárky v l. ásti stny sklaního bloku. trav dol. pod pevis v pyramid (2 skoby) hranou a vytlaujícím záezem na vrchol. 8. Žabí rys VI.nástup koutem vpr. od komína pav. trhlinou a ostrým záezem ke stanovišti s dvma skobami a jako karouškova cesta na vrchol. 9. Divadelní výstup V. stnou bloku vpr. od vrcholové pyramidy. krátkou stnkou pod pevis (skoba) odtud:

9 a) pímo pes pevis spárou a stnkou na vrchol bloku. b) šikmo dol. pes pevis a stnkou na vrchol. Koka: - výstup dolní (j) stnou samostatné skalní jehly vpr. pod vrch. pyramidou 1. Italská V. pravou ástí stny v horní ásti pev. (skoba) na lištu z té na polii dol. na hr. a po ní na vrchol. 2. Direttisima IV. pímo stedem stny na vrchol Žabí skála: Skalní útvar v zadní ásti údolí vl. od cesty. Úpatí tvoi kamenitý svah a šikmý plotnovitý žlab. Kolmými stnami nad ním lze uskutenit nkolik tžších nezajištných výstup. Horolezci je zídka vyhledáván. Zedkovy bloky: Popis:Skalní útvary s kolmými stnami a pevisy pímo ví. u cesty v zadní ásti údolí. Z možných výstup jsou nejvýznamnjší: 1. Ti pevisy. V. Výstup v pr. ásti skalní vž; u cesty. Lámavou stnkou u pr. hrany a pímo pes pevisy na vrchol. 2. Zedkova spára. Koutovou spárou v dalším skalním bloku vpr.od vže pod vrcholový pevis (skoba). Odtud: a) Postavením (IV.) od skoby pímo pes pevis na vrchol. b) Dol. (V.) na balkón a krátkou kolmou stonkou na vrchol bloku. 3. Pevis. Hladkou trojúhelníkovou stonkou vpr. od pedcházející cesty (skoba) a pes pevis na vrchol bloku. ertovy nohavice: Popis:Osamlý skalní útvar v lese ví. od cesty v závru údolí. Tvoí jej dva skalní bloky oddlené komínem. Spadají stnkami k J. S a V s nkolika krátkými výstupy. 1. Jižní cesta. VI. Na pedskali prvního bloku a pekrokem na hranu.pímo po ní nebo po šikmé plotn vpr. k vrcholu (ke). Krátce dol a traversem po vodorovné lávce pod stšnkou na pr. hranu. Po ní na vrchol. 2. Komín. Krátkou plotnou z V stny do komína. Z nho: a) Spárkou III. ve vnitní stonce nebo hranou na l. vž. b) Hranou III. vpr. nebo vnitní spárkou na pr. vž. 3. Šikmá plotna. VI. Výstup SV stnou pr. vže. Hranou na pedskali,

10 pekrokem do šikmé nepízniv vrstvené plotny (bízka) a po ni na vrchol. 4. Všák. VI. Výstup S stonkou. Nástup ve spádnici vrcholu. Pev. stnkou ke kruhu a od nho stále pímo na vrchol. 11. Poslední skála: Popis:Samostatný skalní útvar na pr. stran za potokem na konci údolí Divoké Šárky. Od úpatí skály a zvlášt po její l. stran spadá až k potoku velké suovisko. Horolezecky stoji za pozornost pouze stny v dolní ásti masivu, v jejichž stedu se tyí vysoká Špiatá vez. Výstupy, vesms v. t. a expon., nejsou zajištny xnimi prosedky. Popis zleva doprava. 1. Zelená spára. IV. Výstup v l. ásti stny. Ustupujícím trav. záezem pod pevis. Podél spáry šikmo dopr. vzhru a pes stupn na vrchol. 2. Jazyk.VI. Výstup stedem l. stny. Stedem vpadlé stnky, která se výše zužuje (jazyk) pod pevis. Travers dopr. a pes hladkou stnku na vrchol. 3. Špiatá vž.v. Vytlaující Stnkou na Z stran vže pod pevis.pod ním dol. a zpt do spáry nad pevisem. Podél spáry na plošinku a po l. hran na vrchol. Expon. 4. Mokry kout.v. Výstup kolmou stnou vpr. od vže. Hladkým mechovitým a mokrým koutem na poliku a z té pev. záezem (vklinná deska) na vrchol. Krom uvedených cest je v dolní ásti Poslední skály možnost dalších výstup. V lese, jižn od této skály, je osamocený skalní blok Padák.kterým vede krátký výstup pev. spárou v Z stnce (2 skoby).