Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie. Prvouka vs. český jazyk; 2. třída vs. 9. třída.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie. Prvouka vs. český jazyk; 2. třída vs. 9. třída."

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie Prvouka vs. český jazyk; 2. třída vs. 9. třída. Kajuková Věra Psychologie - speciální pedagogika III. ročník /2004

2 Obsah : 1. ÚVOD PROBLÉM A JEHO ZDROJ FORMULACE PROBLÉMU PSYCHOLOGIZACE PROBLÉMU PASPORTIZACE DAT ANALÝZA DAT PREZENTACE A KVALITATIVNÍ ANALÝZA DAT OD ŽÁKŮ 2. TŘÍDY Jazykové zadání Prvoukové zadání Prezentace a kvalitativní analýza dat dotazníků zadaných žákům 9. tř jazykové zadání prvoukové zadání DIFERENCIACE VÝKLADOVÝCH PRAKTIK ŽÁKŮ V ZÁVISLOSTI NA POVAZE SLOVA ( JAZYKOVÉ VS. PRVOUKOVÉ ZADÁNÍ ) Kvantitativní analýza Kvantitativní analýza dat získaných ve 2. třídě Kvantitativní analýza dat z 9. třídy Srovnání dat Diskuse dat KULTIVACE JAZYKA (VÝKLADOVÉ PRAKTIKY 2. TŘÍDY VS. 9. TŘÍDY) Jazykové zadání Prvoukové zadání Diskuse dat EKOLOGICKÁ PLATNOST ZÁVĚRŮ Z PROVEDENÉ ANALÝZY DAT ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHA PŘÍLOHA

3 1. ÚVOD Smyslem této práce je soustředění se na výkladové praktiky žáků, které používají k vyjádření významů slov. Při rozboru užitých definic slov se tato práce zaměřuje na dva základní momenty. V první řadě jde o porovnání výkladových praktik, které se objevují ve výkladu češtinských slov a výkladových prostředků užitých ve výkladu prvoučných slov. První položenou otázkou je tedy, zda existují diference v používání určitých výkladových praktik vzhledem k povaze daného slova ( češtinské vs. prvoučné slovo ). Druhá otázka se týká vývojové platnosti. Prostřednictvím porovnání definic slov získaných od žáků 2. a 9. třídy se tato práce dotýká problematiky kultivace jazyka. Druhá otázka tedy zní, zda existují diference v používání určitých výkladových praktik vzhledem k odlišnému věku žáků ( popř. k odlišným třídám žáků ). 2. PROBLÉM A JEHO ZDROJ V rámci pozorování na základních školách, jsem docházela do 2. třídy jedné pražské základní školy běžného typu. Jde o státní základní školu se všeobecným zaměřením, která je situována v příjemném prostředí mimo centrum Prahy. Jako zdroj budoucích poznatků z pozorování jsem náhodným výběrem zvolila předmět český jazyk, respektive čtení. Po objevení problému, kterým bych se chtěla podrobněji zabývat, jsem později své pozorování rozšířila také o hodiny prvouky. Průběh jednotlivých hodin čtení, kterých jsem se jako pozorovatel účastnila, měl jakousi vzorovou strukturu. Během hodiny se četl určitý, předem vybraný článek (některé děti byly ze čtení zkoušeny), po jehož dočtení následoval rozbor textu. V některých hodinách přišla ke slovu i recitace. Fundamentálním znakem všech hodin, což bylo velice patrné, evidentní již při mém prvním pozorování, ale bylo procvičování a rozšiřování slovní zásoby. Procvičováním a rozšiřováním slovní zásoby míním zaměření se na lexikální stránku slova - na lexikální, věcný význam. Ve většině případů probíhal tento proces na základě využití materiálu z textu přečteného v hodině. Některá slova, která chtěla učitelka probrat, ale v textu se nenacházela, uvedla například formou dotazu ( Tak mě napadá, když už jsme u tohoto tématu, víte co je to...? ), vzpomínky ( To jsem vám děti ještě nepovídala, jak... ) či pouhým konstatováním ( Na jaře, když už sluníčko svítí, můžeme se vyhřívat na zápraží. To je... ). Základem tohoto procesu byl v této třídě cílený výběr určitých, podle mého názoru pro děti potenciálně obtížných slov či slovních spojení, jejichž význam měly sdělit, popřípadě si ho upřesnit či osvojit. Počet rozebíraných slov se pohyboval v rozmezí dvou až devíti slov v rámci jednoho textu či jedné hodiny. Termín slovo zde používám ve smyslu lexikální jednotky, která je součástí slovní zásoby jazyka. Je nejmenší významový prvek jazyka schopný samostatného použití. Rozeznáváme u něho stránku významovou, význam slova, který vykládáme jako zobecněný odraz jevu skutečnosti jazykově formulovaný, jako stav vědomí spjatý s jazykovým označením; a stránku zvukovou (zvukovou podobu slova neboli znění (Bečka 1971, s. 3). Dalo by se tedy říci, že v hodinách čtení šlo o záměrné procvičování významu určitých slov. Cílem nebylo procvičování slov v běžné komunikaci vysoce frekventovaných, tedy základních slov nezbytných k dorozumění v obecných, stále se opakujících situacích, ale slov méně frekventovaných (například slovo klepátko). Tento proces byl orientován na dva cíle. Prvním cílem bylo zprostředkovat dětem poznatek či představu o určitých slovech, která neznaly (například slovo kredenc). Přiblížit jim, co dané slovo znamená, co vyjadřuje. Vytvořit v nich představu, co dané slovo zastupuje. Druhým cílem bylo ujasnit význam slov, která již znaly. Šlo o co nejvýstižnější a nejpřesnější výklad toho, co dané slovo znamená. Při mých pozorováních jsem zjistila, že odpověď, kterou učitelka shledávala za nejvhodnější, odměnila pochvalou výborně, kterou občas spojila s potleskem, ke kterému vyzvala celou třídu. Pokud se učitelce zdálo, že by odpověď mohla znít ještě o něco přesněji, že by se dalo najít 2

4 poněkud užší vymezení daného slova či slovního spojení, sama děti doplnila (například na otázku - Co dělal, když rozhlašoval?, jeden žák odpovídá, že šířil nějakou zprávu. Učitelka ho sice chválí, ale ještě upřesňuje: Ano, správně. Roztruboval po okolí nějakou novinu. ) Zde tedy učitelka zpřesňuje význam uvedeného slova prostřednictvím užití synonymního výrazu. Neboť se toto dělo tedy i synonymní formou, děti si takto nejen procvičovaly, ale druhotně také rozšiřovaly slovní zásobu. Tento proces nastartovala učitelka různými otázkami - Co to je takové...?; Co to znamená, když...?; Řekněte mi synonymum ke slovu...; a podobně. Objasňování významů slov mělo několik rovin. Výkladové praktiky zahrnovaly především vyjádření významu slova formou synonym (Bečka (1971) tj. slov souznačných, která jsou různého znění, ale zhruba stejného významu), ale také formou sdělení slov souřadných, nadřazených či podřazených, prostřednictvím popisu či určitých charakteristik (uvedení podoby, vlastností, účelu daného faktu a podobně), prostřednictvím ukázání na danou věc či jejího předvedení (zejména pantomimicky), prostřednictvím zasazení slova do kontextu (například nějakého vyprávění). V hodině českého jazyka tedy šlo o sémantická cvičení explicitního charakteru. Tento problém mě zaujal, neboť vyjádření významu slov bylo velmi široké a rozmanité. V této souvislosti, mě napadaly otázky, zda se i na ostatních hodinách s touto problematikou procvičování a rozšiřování slovní zásoby setkám. V užším poli mého zájmu bylo prozkoumat, zda i v jiných hodinách naleznu obdobný způsob výkladu či se způsob výkladu bude diametrálně odlišovat. Jelikož mě tento problém zaujal, začala jsem navštěvovat i hodiny prvouky (také v této 2. třídě). Neboť se tyto hodiny orientují na systematické získávání nových poznatků a obohacování poznatků již osvojených, bylo zřejmé, že se zde tato problematika také objeví. V rámci výuky však nešlo o sémantická cvičení explicitního charakteru. Jelikož bylo procvičování a rozšiřování slovní zásoby součástí výkladu probírané látky, tj. nebylo hlavním cílem výkladu, mohli bychom hovořit o sémantických cvičeních implicitního charakteru. Svou pozornost jsem zaměřila na to, jaké výkladové praktiky jsou užívány v rámci tohoto předmětu. Předpokládala jsem, že na těchto hodinách dochází vlastně také k rozšiřování a procvičování slovní zásoby, ale poněkud odlišným způsobem. Během doby, kdy jsem docházela do této třídy na pozorování hodiny prvouky, byla probírána látka zahrnující listnaté a jehličnaté stromy, škůdce a ochránce lesa. U téměř absolutní většiny probíraných pojmů byl jejich výklad spojen buď s představením jejich obrazového ztvárnění (obrázky, fotografie) nebo i s představením, seznámením se s reálnou podobou věcí, které jsou danými slovy zastoupeny (například ukázky větviček s jehličím či šišek jednotlivých stromů). Jednotlivé stromy byly také probírány prostřednictvím sdělení určitých jejich atributů - tvar koruny, charakter jehličí, tvar listů, podoba šišek, podoba plodů a tak dále; a sdělením jejich významu pro lidské společenství. Škůdci a ochránci byli vykládáni jako samostatné nadřazené kategorie. Jednotliví představitelé, kteří byli pod tyto dvě kategorie zařazeni, byli zprostředkováni především z hlediska jejich působení v lese - jak škodí či jak ochraňují les, tedy z hlediska jejich funkce, účelu. Někteří zástupci byli také představeni z hlediska popisu jejich vzhledu a způsobu života. Některá slova byla také vykládána pomocí kontrastu či srovnání s jinými probíranými slovy (například větší nebo menší než..., narozdíl od...). U mnohých slov se tedy jednalo o vyjádření jejich významu prostřednictvím encyklopedického výkladu (jejich popis, způsob života, funkce). Evidentní znakem výkladu daných slov však bylo jejich zařazení k právě probíraným kategoriím, to jest jejich zařazení do určitého pojmového systému (například : datel je ochránce, lišaj borový je škůdce; lípa je strom listnatý, borovice je strom jehličnatý ), tedy jejich umístění do určité hierarchické struktury, která se v rámci hodin utvářela a rozšiřovala. 3

5 3. FORMULACE PROBLÉMU S ohledem na rozmanitý výklad slov v českém jazyce a výklad slov v prvouce, mě zajímá, jakým způsobem děti zpracují význam jednotlivých slov představených v hodinách, respektive jakým způsobem budou schopny začlenění těchto slov do aktivní slovní zásoby. První problém, na který se orientuji je, zda bude existovat nějaký významný statistický rozdíl ve formě vyjádření významu slov (například vyjádření formou synonym, formou synekdoch, formou účelu, formou vlastností atd.) probíraných na hodinách čtení a slov probíraných na hodinách prvouky. Problém tedy zní, zda budou určité významné rozdíly ve vyjádření významů češtinských a prvoučných slov, tedy zda se budou jednotlivé žánry oborových odborných pojednání lišit v závislosti na charakteru slova (probíraného buď v prvouce či v čtení). Fundamentální otázka zní, zda se bude způsob vyjádření významu slov lišit v souvislosti s místem výkladu slov v hodinách čtení versus v hodinách prvouky. Jde mi tedy především o to, jaké lexikografické prostředky použijí žáci k výkladům lexikálního významu slova, který, jak již jsem výše poznamenala pokládá Bečka (1971) za zobecněný odraz jevu skutečnosti jazykově formulovaný, jako stav vědomí spjatý s jazykovým označením. Podle Kučery (1997) jde vlastně o jazykově ztvárněnou mentální reflexi (anonymního tvůrce, jímž vytvořené bohatství diferencí a asociací mají děti v témže postoji rekonstruovat) pojmenované skutečnosti, schopnou vyjadřovat zobecnělé citové, volní a jiné postoje mluvčího k této skutečnosti a k situaci promluvy. Lexikální význam je hodnota systémová (tedy blízká paradigmatické ose), konkretizuje se (a zpřesňuje) v aktuálních užitích lexikálních jednotek. Druhý problém, na který se orientuji je, zda bude existovat nějaký významný statistický rozdíl ve formě vyjádření významu slov (například vyjádření formou synonym, formou synekdoch, formou účelu, formou vlastností atd.) zadaných žákům výše zmíněného 2. ročníku a žákům 9. ročníku. Zajímá mě tedy, zda v průběhu let na ZŠ projdou výkladové praktiky užité k výkladu slov nějakou významnou proměnou (a to jak na kvantitativní, tak i na kvalitativní úrovni). 4. PSYCHOLOGIZACE PROBLÉMU Při zkoumání vyjádření významů slov se zaměřím na možné odlišnosti výkladů, na použité výkladové praktiky v závislosti na povaze daného slova, v závislosti na tom, v jakém předmětu bylo dané slovo žákům zprostředkováno. Při zkoumání různého vyjádření významů slov předpokládám u každého ze slov představených izolovaně bez nějakého kontextu určitý význam. V tomto předpokladu tedy stojím v protikladu k Hjelmsevovi (1972), který míní, že žádný znak nestojí natolik samostatně, aby mu bylo možno přiřadit lexikální význam. Předpokládá, že veškerý znakový význam povstává z kontextu, ať už jím míníme situační kontext nebo explicitní kontext. Ačkoliv je toto tvrzení v podstatě správné, předpokládám, že každé z představených slov žáci již v nějakém kontextu zažili či popřípadě použili (ať již v příběhu či ve vzpomínce) a mohou tedy vycházet z této zkušenosti. Při výkladu daných slov, například formou synonym či hierarchické významnosti, dochází z psychologického hlediska k odlišným procesům. Pokud vyjádřím dané slovo prostřednictvím synekdochy, prostřednictvím jeho zařazení do určité významové hierarchie, to jest jeho podřazením či naopak nadřazením vůči jiným slovům, pohybuji se po sémantické síti. V podstatě provádím výtah informace na určitém místě v této síti obsažené. Dané slovo je v podstatě umístěno na určité úrovni této sítě, je zařazeno do určité kategorie a jsou mu podřazeny určité další kategorie (tato hierarchie je například u slova kočka vyjádřená následovně : kočka domácí (kočka divoká (perská kočka atd. - kočka - kočkovitá šelma - šelma - savec - atd.). Dané slovo zde tedy vnímám v určité příslušnosti k určitým kategoriím. Na základě této příslušnosti mohu předloženému pojmu přisoudit i určité specifické atributy, rysy, které jsou pro něj charakteristické. Může jít o charakteristiky, výroky, které 4

6 přísluší slovům v nadřazeném postavení, tedy charakteristiky pro toto slovo obecnější. Pak jde o zobecněné tvrzení o celé třídě, do které můžeme daný výraz zařadit a tedy v konečném důsledku i o tvrzení o daném slovu (například datel, kterého charakterizujeme prostřednictvím činnosti - chrání lesy, neboť patří pod kategorii ochránců). Může však jít o charakteristiky úzce specifikované, které přísluší pouze danému pojmu, ale nadřazený výraz objasňovat nemusí. Tyto charakteristické rysy mohou obsahovat vyjádření daného slova prostřednictvím činnosti, účelu (funkce), vlastností, popisu atd. Tyto charakteristiky pak přísluší i kategoriím pod toto slovo podřazeným. Pokud tedy dané slovo vyjádřím prostřednictvím jeho pozice ve významové hierarchii, mohu se pohybovat po této linii vertikálním směrem a to jednak ascendentně či descendentně, popřípadě horizontálním směrem, kdy postupuji ke slovům souřadným. V rámci orientace po této linii pak mohu uvést příslušné charakteristiky daného výrazu. Určité slovo však mohu zařadit také do více na sobě nezávislých kategorií (například slovo datel = pták, ale i datel = ochránce (lesa)). Při vyjádření významu slova prostřednictvím synonym provádí člověk poněkud odlišnou operaci. V rámci svého mentálního slovníku vstupuje do kategorií podle identity, kde je kritériem něco společného. Dané slovo (například různá slovesa), s jehož významem je obeznámen, v něm může vyvolat určitou představu. Je něčím charakteristické, má určité rysy, které jsou pro něj typické. Na základě posouzení těchto rysů poté vybere ze svého mentálního slovníku takové slovní označení, které obsahuje stejné rysy, to jest má shodný význam, je svým významem ekvivalentní, rovnocenné danému slovu, ale má odlišnou formu. Pokud si není rovnocenností významu jist, může obě slova užít v identickém kontextu a posoudit jeho ekvivalentnost. Vyjadřování významu slov se u slov známých děje víceméně automaticky, to jest nemusí být spojeno s konkrétní představou denotátu jako takovou, ani s explicitním posuzováním jednotlivých atributů významu. Synonymní lexikální jednotky ale nevytvářejí v systému jazyka pouze dvojice, ale též celé synonymické řady nebo skupiny, které se mohou ve své intenzitě stupňovat. Slovo, jehož význam má žák zprostředkovat zde pak působí jako slovo jádrové, od něhož v této řadě postupujeme. Teoreticky se synonyma pokládají za druhotný, dodatkový výkladový prostředek, který má výklad nanejvýš jen doplnit. Synonymní vyjádření však také představuje rozmanitost a pestrost jazyka, významovou specifikaci. Jde o nejpřesnější vystižení významu, který bývá vnitřně různě diferencován. Synonyma jsou konkrétní, funkce zkracující. Pokud nějaký výraz vyjádřím prostřednictvím synonyma, poskytuji významovou analogii, kladu rovnítko mezi tyto dva pojmy. Nejde tedy o vyjádření výrazu prostřednictvím zařazení do určité hierarchické struktury, která by nám alespoň některé atributy zprostředkovala, ani o přímé vyjádření příslušných atributů, ale o vysvětlení významu slova prostřednictvím jiného slova, jehož význam je nám znám a ve své podstatě se s představovaným slovem shoduje. 5. PASPORTIZACE DAT Výchozí empirický podklad k tomuto výzkumu představují záznamy, které jsem získala z dotazníků zadaných žákům ve 2. a 9. ročníku v jedné pražské ZŠ. Obě tyto třídy můžeme pokládat za reprezentativní vzorek, neboť šlo o třídy středně velké ( asi pětadvacet žáků ), rovnoměrně pohlavně rozložené. V těchto dotaznících, které jsem pro výzkumný účel vytvořila, je obsaženo dvacet slov, která byla v rámci hodin českého jazyka - čtení a hodin prvouky vyložena ve 2. třídě této ZŠ. Žáci 2. i 9. třídy by tedy měli být schopni vyjádřit význam všech dvaceti slov, neboť se s nimi pravděpodobně v průběhu školní docházky seznámili. 1. dotazník obsahuje jazykové zadání, to jest je tvořen deseti slovy pocházejícími z hodin čtení. 2. dotazník, obsahující prvoukové zadání, je tvořen deseti slovy pocházejícími z hodin prvouky. V 1. dotazníku pracuji s odpověďmi žáků na češtinskou otázku - Co znamená slovo...?, která má navozovat způsoby vyjádření významů slov používané v hodině českého jazyka. K zesílení tohoto jevu 5

7 jsem dotazník zadala v hodině českého jazyka - čtení. Dotazník jsem zadala deseti žákům ze 2. třídy a deseti žákům z 9. třídy. Zprostředkovala jsem jim ho následujícím způsobem : Ke slovům v tomto dotazníku napište, co znamenají. Záleží na vás, jak daná slova vyjádříte. Můžete je vyjádřit jedním i více slovy, jakýmkoliv způsobem. Ve 2. dotazníku pracuji opět z odpověďmi dalších deseti žáků z týchž tříd, to jest ze 2. a 9. třídy ZŠ. Tito žáci odpovídají na prvoukovou otázku Co / kdo je to...?, která má navozovat způsoby výkladu jednotlivých slov spadajících do hodin prvouky. Aby došlo k vyvolání tohoto jevu, zadala jsem žákům 2. třídy dotazník v hodině prvouky, žákům 9. třídy v hodině biologie. Zadání tohoto dotazníku znělo : K uvedeným položkám, napište, co je to. Záleží na vás, zda to vyjádříte jedním či více slovy. Můžete to vyjádřit jakýmkoliv způsobem. Celkový experimentální vzorek tedy tvořilo čtyřicet žáků - dvacet žáků ze 2. třídy a dvacet žáků z 9. třídy. Polovina žáků, tedy deset žáků ze 2. třídy a deset žáků z 9. třídy, odpovídalo na 1. dotazník, tedy na jazykové zadání, které vypracovávali v hodině českého jazyka - čtení. Druhá polovina žáků, tedy opět deset žáků ze 2. třídy a deset žáků z 9. třídy, odpovídalo na 2. dotazník, tedy na prvoukové zadání, které zpracovávali v hodině prvouky. V tomto textu pracuji celkem se 400 odpověďmi odpověďmi na jazykové zadání (100 odpovědí - 2. třídu, 100 odpovědí 9. třídu) a 200 odpověďmi na prvoukové zadání (opět 100 odpovědí - 2. třídu, 100 odpovědí 9. třídu). 6. ANALÝZA DAT Cílem následující analýzy je : 1.) získat představu o tom, zda a jak se budou jednotlivé výkladové praktiky žáků lišit v závislosti na povaze slova ( jazykové versus prvoukové zadání ). 2.) získat představu o možné kultivaci jazyka v průběhu vývoje žáků. Kromě analýzy výkladových praktik si zaznamenávám hodnocení toho, zda odpověď žáka považuji za správnou (+), nesprávnou (-), případně nejasnou (?), vyžadující doplňující otázku. Kritériem mi jsou kromě vlastního povědomí, představy, též Slovníky spisovného jazyka českého I.- VIII. (1989). 6.1 PREZENTACE A KVALITATIVNÍ ANALÝZA DAT OD ŽÁKŮ 2. TŘÍDY : Jazykové zadání Co znamená slovo kredenc? : Seřadím-li záznamy odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo kredenc, v abecedním pořádku, dostanu následující data : - kredenc je linka (?; LD), skříň (+; JH), kredenc je linka, kde maminka vaří. Viděla jsem maminku mít nádobí, ohřívat jídlo v mikrovlnce na lince (?; NCH), slovo kredenc je stůl (+; AK), kredenc má každá maminka v domácnosti, je to vlastně linka (KK;?), slovo kredenc znamená linka. Každý den vidím maminku mýt nádobí. (?; VM), slovo kredenc je, že v tom vaří maminky (-; FN), to má maminka v kuchyni (?; MŠ), kredenc znamená třeba hrnec (-; MŠ), skříň (+; JZ). 6

8 Ve 2 případech použili žáci k výkladu významu slova kredenc slovo skříň (JH, JZ). Kredenci tak vlastně přisoudili novou substantivní identitu, neboť použili slovo které v českém jazyce zřejmě nemá vůči kredenci platnost synonyma v užším slova smyslu (tj. slova vzájemně zaměnitelná díky stejnému významu, souznačnosti; vs. v širším slova smyslu : slova s významem podobným, příbuzným). Pro kredenc je totiž jako synonymum uváděn 1. příborník; 2. zast. bufet (v restauraci). 1 Také Slovník spisovného jazyka českého (dále jen SSJČ) uvádí, mj. existenci synonyma příborník, navíc však vykládá význam kredence jako 1. skříň na nádobí a na příbory (někdy též na uschování pečiva a nápojů) 2 - tedy skutečně prakticky zcela totožně s výkladem významu příborníku : skříň na příbory a na nádobí. 3 Zatímco v případě tázaných dvou žáků by se dalo uvažovat o tom, že výsledné pojmenování kredence pomocí skříně je použitím slova skříň v přeneseném významu a to, s přenesením po asociaci povahy druh (část) rod (celek) (a to právě v tom případě, pokud budeme skříň vnímat jako nadřazenou kategorii ke kredenci ), tj. že se jedná o synekdochu v běžném slova smyslu; v případě citovaného slovníku by synekdocha tvořila jádro syntagmatu s determinujícími (omezujícími, restriktivními) přívlastky účelu vcelku by se jednalo o případ rodo-druhové definice (zatímco v případě dvou žáků spíše jen o, samozřejmě nejspíš neuvědomělé) samozřejmě hypoteticky, více či méně volné operování dle významotvorného vzorce této definice, této tradice. Novou substantivní identitu přisoudili kredenci též další 4 žáci, když k výkladu slova kredenc použili slovo linka (LD, NCH, KK, VM). Linka, resp. kuchyňská linka není použitým slovníkům známa. Pokud budeme kuchyňskou linku vnímat jako komplex, ke kterému náleží kredenc, skříně atd., tedy jako nadřazenou kategorii ke kategorii kredence i k výše uvedené kategorii skříně,poté lze i v těchto případech uvažovat o synekdoše, o přenesení pojmenování po asociaci části k celku, nikoli však druhu k rodu, nikoli dílčí třídy logických objektů k třídě obecnější, nýbrž části objektu k objektu celému. Přesto, že citované děti zřejmě necítí rozdíl mezi tradicí rodo-druhové definice požadovaným používáním logických operací (vs. infra-logických piagetovsky řečeno) a tím, co samy provádějí, lze přece jen, resp. Právě proto podezírat z operování v rámci orientace na tuto tradici. Pro což by se navíc dalo argumentovat případem restriktivního přívlastku kde maminka vaří (NCH). Daný přívlastek, resp. vztažnou přívlastkovou větu, lze pak považovat za odvoditelnou od běžné věty oznamující, kde maminka vaří (Např. je to linka, kde maminka vaří.); a tuto zas odvoditelnou od běžné věty oznamující, kde maminka vaří (Např. Maminka vaří na lince.). Možná, že by se tyto oznamovací věty NCH a VM daly dále považovat za případy začlenění kredence jako příslovečného určení místa do činnosti přisuzované subjektu (mamince). Možná, že je adekvátnější uvažovat o tom, zda nemají platnost vysvětlivky. Co se týče dosud neanalyzované části odpovědi KK nejprve přisuzuje kredenc maminkám jako vlastnictví, vzápětí jej však příslovečným určením místa v domácnosti vlastně spíše začleňuje do komplexnějšího celku-objektu. V případě žáka MŠ, který vyložil zadané slovo jako hrnec, by se dalo uvažovat opět o synekdoše. Jestliže budeme hrnec vnímat jako součást kredence, jako podřazenou kategorii ke kategorii kredence, neboť kredenc je úložným prostorem např. na nádobí (a tedy i na hrnce), potraviny atd., jde o přenesení pojmenování po asociaci celek-část; opět ovšem nikoli v rodo-druhovém smyslu. V rámci podezírání daného žáka z operování v orientaci na tradici rodo-druhové definice bych však mohl uvažovat o tom, že používá k definici komplementární postup uvedení příkladu třídy (příznačné třeba); hrnec je ovšem příkladem infra-logické- části kredence, a tedy spíše jejím příznakem. Konečně, když AK vykládá kredenc pomocí slova stůl, možná v rozporu s výkladem učitelky a třeba i šťastnou náhodou, používá historicky původní a dosud platný sice jako zastaralý 1 Pala, K.; Všianský, J. : Slovník českých synonym. Praha, NLN 1994, s SSJČ II H-L. Praha, Academia 1989, s SSJČ IV P-Q. Praha, Academia 1989, s

9 alternativní význam k příborníku; a sice synonymně bufet. 4 Případ by tudíž šlo považovat za legitimní synonymum. Pokud bychom vytvořili jakousi pojmovou mapu kredence, dospěli bychom k následující linii, po které se žáci pohybovali a to : 1. descendentně (u pojmu hrnec), 2. ascendentně (u ostatních pojmů). Danou linii bychom mohli ztvárnit následujícím způsobem : hrnec (jako součást kredence) - kredenc = stůl - skříň (jako nadřazený pojem ke kredenci, nikoli k jejímu synonymnímu vyjádření stůl ) - linka -(nábytek). Pouhé začlenění kredence do kuchyně či do maminčina vaření provedli tedy 2 žáci FN a MŠ (nešlo o explicitní vyjádření). Tedy pouze 2 z 10 žáků (FN, MŠ) při výkladu významu slova kredenc nelze podezřívat z operování v rámci rodo-druhové defince (Klusák, 2003). Co znamená slovo roští? : Seznam záznamů odpovědí žáků na otázku - co znamená slov o roští, seřazený v abecedním pořádku, má následující podobu : - křoví (+; LD), keř (+; JH), roští je křoví (+; NCH), roští je keř (+; AK), křoví (+; KK), roští je křoví (+; VM), slovo roští je vlastně keř (+; FN), to je křoví (+; MŠ), roští je tenké dříví, třeba z lípy (+; MŠ), klacíky (+; JZ). V 5 případech použili žáci k výkladu významu slova roští slovo křoví (LD, NCH, KK, VM, MŠ). Použili tedy slovo, které má v českém jazyce vůči roští platnost synonyma v užším slova smyslu (tj. slova vzájemně zaměnitelná díky stejnému významu, souznačnosti). Pro roští je totiž jako synonymum uváděno právě 1. křoví (nízké); 2. chrastí, klestí. Také Slovník spisovného jazyka českého uvádí ke slovu roští jako slovo souznačné právě 1. nízké křoví; 2. chrastí, klestí, klest. Použití synonymních výrazů může být dáno zadáním učitelky během hodiny, kdy žáky požádala, aby k výkladu slova roští použili synonymních výrazů. Viz následující záznam - Po dočtení kapitoly následuje rozbor textu. U. se ptá : Co je to takové roští? Znáte děti k tomuto slovu nějaké synonymum? Postupně vyvolaní žáci odpovídají, že je to křoví, keře atd. Jedna žákyně odpovídá, že roští jsou suché větve ze stromů. U. ji chválí a vybídne ostatní žáky, aby dívence za tento postřeh zatleskali. U. vypráví, že babičky na vesnici roštím topily, neboť to bylo nejlacinější. Říká, že roští svázaly do otýpky, hodily si ho na záda a odnesly domů. V těchto případech tedy žáci nepřisoudili danému slovu nějakou novou substantivní identitu, nýbrž vyložili dané slovo prostřednictvím slova analogického, tj. prostřednictvím synonymního, souznačného slova. Uvedené výrazy pokládali za jazykové jednotky s ekvivalentním významem ke slovu roští, ale s odlišnou formou. Jakoby ve svém lexikálním slovníku hledali slovo s nejbližším významem. Novou substantivní identitu přisoudili roští 3 žáci, když k výkladu významu slova roští použili slovo keř. Výsledné pojmenování roští pomocí keře je použitím slova keř v přeneseném významu, a to s přenesením po asociaci povahy druh (část) rod (celek), tj. že se jedná o synekdochu v běžném slova smyslu. Jde zde tedy o přenesené pojmenování od druhu k rodu, od třídy objektů k třídě obecnější a to právě v tom případě, kdy budeme kategorii keř chápat jako kategorii nadřazenou ke kategorii křoví. MŠ, který vykládá roští jako tenké dříví, třeba z lípy opět používá synekdochy, tedy přisuzuje objektu novou substantivní identitu. V tomto případě se však nejedná o operování v oblasti životné (v přírodovědném názvosloví), to jest v oblasti výše uvedené, kdy je roští vnímáno jako podřazená kategorie ke kategorii keř (samozřejmě bychom mohli pokračovat dále a začlenit keř pod kategorii dřevin a dále rostlin), ale v oblasti neživotné, kterou bychom mohli označit za názvosloví 4 bufet 2. stůl n. místnost, kde se podává občerstvení SSJČ I. A-G. Praha, Academia 1989, s

10 týkající se např. dřevozpracujícího průmyslu. V tomto případě by šlo o přenesení pojmenování po asociaci druh rod, kdy by kategorie tenké dříví zahrnovala kategorii roští. Tuto nadřazenou kategorii (tenké dříví) lze začlenit pod kategorii ještě obecnější, a to pod kategorii dřeva či dříví. Žák jakoby se pohyboval sestupně po této linii - dříví - tenké dříví (třeba z lípy) - roští. Synekdocha jakoby zde tvořila jádro syntagmatu s determinujícím (omezujícím, restriktivním) přívlastkem (tenké dříví), spolu s uvedením příkladu třídy, ke které může roští přináležet (příznačné třeba z lípy).v tomto případě jakoby opravdu šlo o pojmenování nejbližšího nadřazeného rodu a druh odlišující vlastnosti. V posledním případě použil žák (JZ) k výkladu daného slova výrazu klacíky. Pokud se soustředíme na záznam z dané hodiny, můžeme zde vidět logickou souvislost s použitím tohoto výrazu ve výroku učitelky, kdy zdůrazňuje účel roští slouží k topení, a způsob jeho přenášení. Pokud se budeme pohybovat v názvosloví týkající se oblasti neživotné, mohli bychom klacíky označit za součást roští, tedy podřadit je pod tuto kategorii. Šlo by tedy také o synekdochu, kdy se daný žák posunuje po rovině rod druh, respektive od části k celku (jde o descendentní posun po této linii - dříví - tenké dříví (třeba z lípy) - roští - klacíky). V 5 případech se tedy jedná o směřování v užití principu rodo-druhové definice pojmu, tj. vymezení významu slova pomocí spojení s rodem a identifikace zvláštnosti druhu. Sice jsou tyto definice prozatím málo propracované a neúplné, ale dalo by se říci, že právě používání synekdoch svědčí o přechodu od lexikografických praktik přímého přisuzování ve směru rodo-druhové, aristotelovské definice. Co znamená slovo ukolébavka? : Seznam záznamů odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo ukolébavka, seřazený v abecedním pořádku, má následující podobu : - uspávanka ( +; LD), uspávanka pro malé dítě (+; JH), Ukolébavky zpívám bráškovi. Zpívám : halí belí, mravenčení.(od Uhláře) (+; NCH), Ukolébavka je písnička, kterou maminky zpívají miminkám, když jdou spát (+; AK), ukolébavka je ukolébavka (-; KK), Slovo ukolébavka znamená uspávanka. Ukolébavky se zpívají malým dětem. (+; VM), Slovo ukolébavka je, když maminka chce, aby miminko spalo, tak ji zpívá. (+; FN); To se zpívá miminkům (MŠ), Ukolébavka je pro malé děti, kterým ji maminka zpívá ( +; MŠ), uspí dítě (+; JZ). Ve 3 případech (LD, VM, JH) použili žáci k výkladu slova ukolébavka synonymní výraz uspávanka, jak jej uvádí SSJČ 5 - uspávanka nář. ukolébavka, tj. nepřisoudili ukolébavce novou substantivní identitu. Dvě z těchto výpovědí jsou ještě rozšířené, upřesněné, neboť obsahují informace o účelu uspávanka pro malé dítě (JH); zpívají se malým dětem (VM). Mohli bychom uvažovat, že tato rozšiřující fakta mají funkci vysvětlivek. Ve 3 případech začlenili žáci ukolébavku jako předmět rozvíjející činnost, přisuzovanou subjektu Ukolébavky zpívám bráškovi (nevyjádřený podmět já). Zpívám halí, belí, mravenčení. (NCH); Slovo ukolébavka je, když maminka chce, aby miminko spalo, tak ji zpívá. (FN), Ukolébavka je pro malé dítě, kterým ji maminka zpívá.(mš). Všechny tyto výpovědi jsou rovněž rozšířeny o objekt, ke kterému se daná činnost vztahuje. Pokud vezmeme v úvahu veškeré informace, které jsou v daných výpovědích obsaženy, mohli bychom říci, že jde v podstatě o náznak určitého operování v rámci rodo-druhové definice, kde však chybí zmínka o rodu, ale jsou zde data specifikující daný druh. V 1 případě použil žák (AK) synekdochu písnička, která jakožto kategorie zahrnuje kategorii ukolébavky. Tato synekdocha tak přenáší pojmenování po asociaci povahy druh rod. Jelikož písnička nemá vůči zadanému slovu platnost synonyma, přisoudil tento žák ukolébavce novou substantivní identitu. Synekdocha zde tvoří jádro syntagmatu s restriktivním přívlastkem, respektive vztažnou 5 SSJČ VI Š-U. Praha, Academia 1989, s

11 přívlastkovou větou ( kterou maminky zpívají miminkám, když jdou spát). Jedná se zde tedy o příklad rodo-druhové definice. V 1 případě použil žák k vyložení daného výrazu účelu uspí dítě (JZ). Tento žák tedy ukolébavce přímo přisoudil nějaký účel. 1 žák (MŠ) použil k výkladu slova ukolébavka následující větu to se zpívá miminkům. Tato oznamovací věta vykládá význam slova prostřednictvím činnosti ve spojení se subjektem, ke kterému se vztahuje. Co znamená slovo rozčepýřit se? : Záznamy odpovědí žáků na otázku, co znamená slovo rozčepýřit se, seřazené v abecedním pořádku dávají následující seznam : - rozcuchat se (?; LD), rozcuchat se (?; JH), rozčepýřit se znamená rozzlobit (+; NCH), rozčílit se (+; AK), rozzlobit (+; KK), slovo rozčepýřit se znamená rozcuchat se (?; VM), slovo rozčepýřit se je, když maličký spadne z hnízda tak třeba (vrabec) chce, aby ho nechal, tak se rozčepýří ( +; FN), znamená to naštvat se (+; MŠ), rozčepýřit se znamená rozcuchat (?; MŠ), rozzlobit se (+; JZ). Ve 3 případech použili žáci k výkladu významu slova rozčepýřit se slovo rozzlobit se (NCH, KK, JZ). K výkladu tedy použili slovo, které má v českém jazyce vůči slovu rozčepýřit se platnost synonyma. Pro toto slovo je totiž jako synonymum uváděno mimo jiné v přeneseném expresivním významu právě slovo rozzlobit se. 6 K výkladu významu daného slova tedy žáci použili slovo s významem ekvivalentním. Ve 2 případech použili žáci k výkladu slova následující výrazy rozčílit se (AK), naštvat se (MŠ). Pokud se podíváme do SSJČ na výklad slova rozzlobit se nalezneme zde mimo jiné i výraz rozčílit se. 7 Pod výkladem slova naštvat se též v SSJČ objevíme mimo jiné i tento výraz rozzlobit se (obr. expr.). 8 Podle mého názoru zde tedy jde o jakýsi posun v synonymních řadách, který postupuje od jádrového slova, které představuje právě slovo rozčepýřit se (rozčepýřit se = rozzlobit se = rozčílit se = naštvat se). Ve 4 případech přisoudili žáci slovu rozčepýřit se novou substantivní identitu, neboť je vyložili prostřednictvím slova rozcuchat se (LD, JH, VM, MŠ), které nemá v českém jazyce vůči rozčepýřit se platnost synonyma. Pokud se podíváme na zápis z dané hodiny, uvidíme souvislost mezi oběma výrazy : Učitelka říká : To je něco podobného, jako v této básničce, když se vrabec rozčepýřil. Ukazuje, jak to asi vypadá (roztáhne paže a mává s nimi jakoby létala, jednou rukou poté předvádí, jako by se peříčka na druhé ruce postavila) a svůj pantomimický projev doplňuje slovy : Takhle mu dělala křidélka a peříčka, jako kočičce, když se jí naježí srst. Pokud tedy rozebereme význam daného textu, vyplývá z toho, že rozčepýřit se vlastně znamená něco jako naježit srst. Pokud půjdeme ve svých úvahách ještě dále, můžeme usoudit, že jde o něco podobného, jako když se člověku postaví vlasy na hlavě (např. ve rčení zježili se mu vlasy hrůzou). Výklad významu zadaného slova rozčepýřit se v SSJ4 V R-S (1989) obsahuje také tyto výrazy načechrat : vrabec rozčepýřil peří natřásl; - načechrat se: kuřátko se rozčepýřilo. Jde tedy o jistou analogii k výrazu rozcuchat se, jehož výklad je podle SSJ4 V R-S (1989) následující rozcuchati se - cucháním pozbýt úpravnosti (o vlasech apod.). Mohli bychom tedy říci, že žáci použili k výkladu zadaného slova rozčepýřit se synekdochu, kdy však místo toho, aby použili rod druh, použili k vyjádření významu daného slova obdobnou třídu objektů, tedy operovali v určitém významovém okruhu. Takto můžeme uvažovat tehdy, kdy budeme pojmy rozčepýřit se a rozcuchat se vnímat jako kategorie umístěné horizontálně na stejné úrovni a podřazené pod kategorii obecnější (např. změnit zevnějšek). Jde zde 6 SSJČ V R-S. Praha, Academia 1989, s SSJČ V R-S. Praha, Academia 1989, s SSJČ III M-O. Praha, Academia 1989, s

12 tedy o operování v rámci jakéhosi předstupně k tradici rodo-druhové definice, v rámci tradice tzv. významových okruhů (Klusák, 2003). Pokud se podíváme na výklad významu slova rozcuchaný v SSJČ V R-S (1989 nalezneme zde mimo jiné následující informace - rozcuchaný = expr. r-í vrabci (Her.) rozčepýření. Mohlo by tedy jít také o jakési v synonymní řadě poněkud vzdáleněji umístěné synonymum. V 1 případě se setkáme s výkladem daného slova prostřednictvím přisouzení tohoto slovesa určitému subjektu - když maličký spadne z hnízda tak třeba (vrabec) chce, aby ho nechal, tak se rozčepýří - (FN). Jde zde také o jakýsi náznak rodo-druhové definice, neboť je daná aktivita skrývající se pod zadaným slovesem přisouzena určitému subjektu, doplněná nějakou určitou situací. Přesněji by pak šlo spíše o operacionální definici. Jde zde tedy o jakési vymezení daného slova prostřednictvím určitých podmínek. Co znamená slovo zápraží? : Seřadíme-li záznamy odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo zápraží, předložené v abecedním pořádku, dostaneme následující seznam : - zápraží je před domem (+; LD), zápraží je u domu (+; JH), je to zábradlí (-; NCH), lavička u domu pro dědu nebo babičku (?; AK), před domem (+; KK), - (VM), slovo zápraží je vlastně zábradlí (-; FN), to zapřaží koně (-; MŠ), zápraží znamená mít dřeva, která jsou přimontovaná k domu (-; MŠ), viděl jsem to u chalupy (+; JZ). Ve 2 případech použili žáci k výkladu významu slova zápraží oznamovací větu je před domem (LD, KK), v 1 případě je u domu (JH), v 1 případě viděl jsem to u chalupy (JZ). Podle SSJČ 9 je tento výklad nesprávný, neboť zápraží znamená - místo za prahem venkovského stavení, zpravidla poněkud vyvýšený chodník podél stavení. Tito žáci tedy uvažovali o zápraží v souvislosti s domem (popř. chalupou), respektive ho vlastně začlenili do jakéhosi komplexnějšího celku objektu (okolí domu). Dalo by se také říci, že jde vlastně o předstupeň rodo-druhové definice. Ačkoliv sice tito žáci neuvedli rod místo, snažili se specifikovat, kde se zápraží nachází, tedy vlastně uvedli druhou část této definice. Pokud bychom vytvořili pojmovou mapu zadaného zábradlí, mohli bychom postupovat následujícím způsobem - zápraží je kategorií náležející pod kategorii místo u domu a ta je opět kategorií náležející pod kategorii oblast domu a její okolí (či okolí domu ). Výše uvedení žáci by tak implicitně správně pohybovali v okolí daného rodu. Ve 2 případech použili žáci k výkladu zadaného slova slovo zábradlí (NCH, FN). Přisoudili tudíž zápraží novou substantivní identitu. Může zde jít vlastně o posun ve významovém okruhu, který náleží pod dům, respektive pod jeho okolí zápraží, zábradlí, Zápraží a zábradlí by v dané pojmové mapě zaujali na horizontální linii shodné pozice (zábradlí bychom však nepodřadili pod místo, ale pod zařízení a dále pak samozřejmě pod dům a jeho okolí ). V tomto případě by pak šlo výklad prostřednictvím obdobné třídy objektů. V 1 případě použil žák k výkladu synekdochu lavička u domu pro dědu a babičku (AK). Zde tvoří lavička vlastně jádro syntagmatu a druhá část výroku specifikuje daný rod. Jde tedy o pokus o rodo-druhovou definici, ve které je zápraží přisouzena nová substantivní identita. Podle mého názoru jde o přesunutí pojmenování po asociaci rod - druh, celek - část, neboť lavičku můžeme vnímat jako objekt často se nacházející v oblasti zápraží, tedy jako častý příznak zápraží. 1 žák opět použil k výkladu slova zápraží opět synekdochu dřeva, která jsou přimontovaná k domu (MŠ). I zde jde vlastně o přisouzení nové substantivní identity, i když podle SSJČ nesprávné. I zde jde však o směřování k rodo-druhové definici. V každém případě jde alespoň o správné vystižení faktu, že zábradlí nějakým způsobem přináleží k domu. Dalo by se tedy předpokládat operování ve stejném významovém okruhu začleněného k objektu - komplexu domu. 9 SSJČ VIII. Z-Ž. Praha, Academia 1989, s

13 V 1 případě použil žák k výkladu slova nesprávného uvedení účelu to zapřaží koně (MŠ). Co znamená slovní spojení čvachtat se (v blátě)? : Seznam záznamů odpovědí žáků na otázku - co znamená slovní spojení čvachtat se v blátě, předložený v abecedním pořádku má následující podobu : - šplouchat se v blátě (+; LD), špiní se v blátě (+; JH), cákat se v bahně (+; NCH), skákat v blátě (+; AK), - (KK), ráchat se v blátě (+; VM), dupat v blátě (+; FN), šlapat v blátě (+; MŠ), v blátě se dá čvachtat nebo válet (+; MŠ), špinit se (+; JZ). 1 žák vyložil dané slovo prostřednictvím synonyma šplouchat se (LD) (SSJČ I A-G, 1989, s.271). V 1 případě se u NCH setkáváme s užitím následujícího výrazu cákat se. Pokud se podíváme do SSJČ na výklad slova šplouchat se, to jest na výklad synonyma ke slovu čvachtat se, nalezneme zde mimo jiné i tento výraz cákat se. 10 V tomto případě by tedy mohlo jít o posun v synonymní řadě po linii čvachtat se-šplouchat se-cákat se. 3 žáci ve svém výkladu použilo následující slovesa skákat (AK), dupat (FN), šlapat (MŠ). Podle mého názoru, přisoudili žáci danému slovu novou substantivní identitu, neboť použili slovo, které v českém jazyce zřejmě nemá vůči čvachtat se platnost synonyma. Pro čvachtat se je totiž jako synonyma uváděny např. podle SSJČ následující výrazy vydávat pleskavý, mlaskavý zvuk; brouzdat se; šplouchat se. 11 Rovněž Slovník českých synonym (1994) neuvádí žádný z výše uvedených výrazů v synonymní platnosti k čvachtat se, nýbrž uvádí výrazy následující brouzdat se; šplouchat se; brodit. Pravděpodobně jde o výklad čvachtat se prostřednictvím obdobné třídy objektů, kdy bychom výše uvedené třídy skákat, dupat, šlapat i čvachtat se mohli zařadit pod kategorii obecnější - např. pohybovat se. Šlo by tak o operování v určitém významovém okruhu, který se vztahuje ke slovesu pohybovat se, vydávat nějaký pohyb. 1 žák použil k výkladu sloveso ráchat se (VM). Neboť je toto sloveso synonymem ke slovesu brouzdat se (dle SSJČ V. R-S, 1989, s. 10), i v tomto případě by mohlo jít o posun v rámci synonymní řady, kdy by se postupovalo po následující linii - čvachtat se-brouzdat se-ráchat se. Ve 2 případech použili žáci k výkladu čvachtat se sloveso špinit se (JZ), špiní se (JH). V tomto případě jde pravděpodobně o synekdochy, kdy dochází k přenesení pojmenování po asociaci druh-rod a to tehdy, pokud bychom kategorii špinit se, postavili lineárně vedle kategorie pohybovat se. Čvachtat se by tak stálo vertikálně současně pod oběma výše uvedenými kategoriemi. V 1 případě se setkáváme s následujícím výkladem - v blátě se dá čvachtat nebo válet (MŠ). Tuto odpověď bych označila za výklad prostřednictvím obdobné třídy objektů, kdy čvachtat se i válet se náleží pod kategorii pohybovat se. Co znamená slovo kopa? : Seznam odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo kopa, předkládám v abecedním pořádku : - 60 vajíček (?; LD), 60 vajec (?; JH), 60 vajec (?; NCH), hromada (+; AK), fůra (+; KK), hromada (+; VM), hromada ( vajec) (+; FN), to se potřebuje na zahradě (-; MŠ), třeba 60 vajíček (+; MŠ), 60 vajec (?; JZ). 10 SSJČ VI. Š-U. Praha, Academia 1989, s SSJČ I A-G. Praha, Academia 1989, s

14 Ve 4 případech použili žáci k výkladu slova kopa slovní spojení 60 vajec, popř. vajíček (LD, JH, NCH, JZ), v 1 případě slovní spojení třeba 60 vajíček (MŠ). Tito žáci přisoudili danému výrazu novu substantivní identitu, neboť podle SSJČ 12 je pro kopu ekvivalentní výklad následující kusů; 2. velké množství, mnoho, kupa, hromada. V těchto případech jde tedy o synekdochu, kdy jde je slovní spojení 60 vajec, popř. vajíček specifickým případem 60 kusů, tedy příkladem kopy, její podřazenou kategorií. Jde o posun pojmenování po asociaci rod-druh, kopa (= 60 kusů) - 60 vajec.. Jde vlastně o uvedení příkladu třídy (zvláště u MŠ, kde se objevuje příznačné třeba. Ve 3 případech použili žáci k výkladu zadaného slova synonymum hromada (AK, VM, FN). 1 žák použil k výkladu kopy podstatné jméno fůra (KK). Pokud se podíváme na výklad tohoto slova např. do SSJČ 13 nalezneme zde mimo jiné tento výklad ob. expr. velké množství. Mohli bychom tedy uvažovat, že daný žák opět použil k výkladu synonyma, neboť pravděpodobně provedl posun po synonymní řadě a to následujícím způsobem kopa velké množství fůra. Kopa by zde tvořila jádrové slovo. 1 žák uvedl následující výklad prostřednictvím uvedení nesprávného účelu to se potřebuje na zahradě (MŠ). Pravděpodobně došlo k záměně kopy s nářadím. Co znamená slovo lán? : Předložený seznam záznamů odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo lán, v abecedním pořádku, má následující podobu : - celé pole (+; LD), kus pole (?; JH), pole; znám koledu, kde je slovo lán. Hod, hody doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl kopu vajíček. Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené, že mi dá lán jetelíčka a já řekl ne, ne, ne. (+; NCH), buď část pole, nebo celé pole (+; AK), pole něčeho (+; KK), jetel (-; VM), celé pole (+; FN), celé pole (+; MŠ), pole (+; MŠ), lán polí (?; JZ). Ve 3 případech použili žáci k výkladu lánu synonymum pole (NCH, MŠ), popř. pole (něčeho) (KK), jak ho uvádí Slovník českých synonym žáci použili k výkladu opět synonymní výraz celé pole (LD, AK, FN, MŠ). Pokud vezmeme v úvahu, že pole je synonymem k lánu, jde zde tedy o jakýsi pokus prostřednictvím daného přívlastku upřesnit dané synonymu, určitým způsobem ho specifikovat (jako např. výklad rozlehlé pole, který nalezneme v SSJČ 15 ). Ve 2 případech použili žáci k výkladu zadaného slova synekdochu kus, část pole (JH, AK). Tito žáci přisoudili lánu novou substantivní identitu. Pokud bychom kus pole či část pole pokládali za kategorii náležející pod lán (či spíše doslovně pod jeho synonymum pole ), pak tito žáci přenesli pojmenování po asociaci rod-druh, respektive celek -část. 1 žák použil k výkladu lánu slovo jetel (VM). Které bychom v daném případě mohli považovat za synekdochu. Jde zde vlastně o uvedení plodiny, která se může nacházet na lánu, na poli, respektive může být její součástí. Jetel bychom tedy mohli uvést jako podřazený pojem k pojmu lán, kdy bychom jetel v námi vtvořené pojmové mapě postavili horizontálně na stejnou pozici jako kus, část pole, neboť jde o odlišné kategorie, jež však obě náležejí pod kategorii obecnější, pod lán. Jde tedy o přenos pojmenování po asociaci celek-část; nikoli ovšem v rodo-druhovém smyslu. V rámci podezírání daného žáka z operování v orientaci na tradici rodo-druhové definice bychom však dle Klusáka (2003) mohli uvažovat o tom, že používá k definici komplementární postup uvedení příkladu třídy. Jetel je ovšem příkladem infra-logické části lánu a tedy spíše jejím příznakem. 12 SSJČ II. H-L. Praha, Academia 1989, s SSJČ I. A-G. Praha, Academi 1989, s Pala, K., Všianský, J. : Slovník českých synonym. Praha, NLN 1994, s SSJČ II. H-L. Praha, Academia 1989, s

15 1 výkladu - lán polí (JZ), bychom mohli v případě považovat za příklad (pozn. pouze pokud budeme lán vnímat ve významu plošné míry rozmanité velikosti, jak ho mimo jiné definuje SSJČ II H-L, 1989, s. 513).. Co znamená slovo jaro? : Seřadíme-li záznamy odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo jaro, v abecedním pořádku, dostaneme následující seznam : - jaro je první roční období (+; LD), na jaře je hezky (+; JH), na jaře kvetou rostliny, zelená se tráva,... (+; NCH), jaro je první roční období (+; AK), jaro je posel léta (+; KK), jaro je hezké období, kvetou stromy, kvetou keře (+; VM), je hodně slunce (+; FN), svítí slunce (+; MŠ), roční období (+; MŠ), na jaře je hezky (+; JZ). Ve 4 případech se objevilo použití synekdoch s vlastnost přisuzujícím přívlastkem - první roční období (LD,AK); roční období (MŠ); hezké období, kvetou stromy, kvetou keře (VM). Tito žáci tedy přisoudili jaru novou substantivní identitu. Pokud bychom roční období (popřípadě doplněné přívlastky hezké či první) vnímali jako kategorii podřazenou kategorii rok a následně tudíž jako kategorii nadřazenou kategorii jaro, pak by žáci použili přenesení pojmenování po linii rod-druh a to descendentním pohybem po následující linii - rok - roční období - jaro. Jelikož ve své výpovědi použili ještě restriktivní přívlastek, jde vlastně o operování v rámci rodo-druhové definice. 1 žák použil k výkladu jara slovní spojení posel léta (KK). Podle mého názoru jde o neshodný přívlastek, neboť jaro je roční období, po němž nadchází léto. Jde vlastně o uvedení charakterizující vlastnosti. V 5 případech se ve výkladu setkáme s použitím charakterizujících vlastností (co se na jaře děje) - na jaře je hezky (JH, JZ); na jaře kvetou rostliny, zelená se tráva (NCH); je hodně slunce (FN); svítí slunce (MŠ). I zde by se dalo popřípadě uvažovat o směřování k rodo-druhové definici díky charakteristikám daného druhu. V našem diagramu bychom tyto charakteristiky umístili horizontálně od zadaného slova jako jeho základní atributy, charakterizující vlastnosti. Co znamená slovo dotírat? : : Po seřazení záznamů odpovědí žáků na otázku - co znamená slovo dotírat, v abecedním pořádku, získáme následující data : - dolejzat (+; LD), dolejzat (+; JH), chce všechno vědět (+; NCH), někoho nutit říct to, co po něm chcete (+-; AK), mazat něco (?; KK), vnucovat se (+; VM), chce vědět všechno (+; FN), mám něco nedotřeno, tak musím dotírat (-; MŠ), někomu se vnucovat (+; MŠ), otravování (+; JZ). Ve 2 případech použili žáci k výkladu dotírat synonymum dolejzat (pozn. spisovně dolézat) (LD; JH), jak ho nalezneme ve Slovníku českých synonym (1994). 16 Pokud se podíváme na synonyma ke slovu dotírat jsou to dle SSJČ výrazy následující 1. doléhat, dorážet, naléhat; 2. hledět se dostat do něčí společnosti, snažit se získat něčí přízeň; vtírat se; 3. knižně neodbytně, neustále tíživě působit; vnikat, tlačit se, dorážet. 17 Podle Slovníku českých synonym (1994) mají ke slovu dotírat platnost synonym výrazy následující dorážet na někoho, naléhat, obtěžovat. 16 dolézat... expr. vtírat se, dotírat, obtěžovat - Pala, K.; Všianský, J. : Slovník českých synonym. Praha, NLN 1994, s. 5O. 17 SSJČ I. A-G. Prahe, Academia 1989, s

16 2 žáci použili k výkladu dotírat slovo vnucovat se (VM; MŠ). Synonymem k tomuto slovu je mimo jiné také výraz vtírat se. 18 O těchto dvou případech bychom mohli uvažovat jako o posunu v synonymní řadě po následující linii - dotírat - vtírat se - vnucovat se. V 1 případě použil žák k výkladu podstatné jméno otravování (JZ). Podle Slovníku českých synonym je synonymním výrazem k otravovat 19 mimo jiné také výraz obtěžovat, tedy synonymum ke slovu dotírat. I zde by tedy mohlo jít o jakýsi posun po synonymní řadě. NCH a FN použili k výkladu synekdochu chce všechno vědět. Podle mého názoru jde vlastně o přisouzení nové substantivní identity, o specifickou náplň, příklad daného slovesa. Chce všechno vědět bych označila za kategorii náležející pod dotírat, neboť doléhat na někoho, dorážet na někoho můžeme také proto, že od něj chceme získat určité informace. Uvedený výraz zde přenáší pojmenování po asociaci povahy rod-druh, celek-část. AK vyložil dotírat následujícím způsobem - někoho nutit říct to, co po něm chcete. I v tomto případě jde nejspíše o synekdochu, kdy dochází k přenesení pojmenování po asociaci povahy roddruh, od obecnějšího dotírat ke specifičtějšímu nutit někoho něco říct (tuto definici bych jako kategorii postavila na stejnou úroveň s kategorií chce všechno vědět ). Výraz dotírat totiž může samozřejmě znamenat naléhat na někoho otázkami, nutit někoho do něčeho. U výkladu, jaký uvedl AK, tudíž dochází k jakési konkretizaci, přisouzení nové identity. 1 žák použil k výkladu synekdochu mazat něco (KK). Jelikož synonymem k mazat je natírat (in Slovník českých synonym, 1994, s. 134), můžeme dotírat vnímat jako specifickou podkategorii ke kategorii natírat (jde však o použití jiného významu než otravovat, doléhat atd.; viz výše). V tomto případě jde o posun pojmenování po linii druh-rod, respektive celek-část (natírat - dotírat). V 1 případě se setkáváme s následujícím výkladem zadaného výrazu - mám něco nedotřeno, tak musím dotírat (MŠ), což by se dalo chápat jako výklad pomocí opisu Prvoukové zadání Co je to strom? : Seřadíme-li záznamy výpovědí žáku na otázku - co je to strom, v abecedním pořádku, získáme následující data : - rostlina (+; AH), strom nám dává kyslík (+; JCH), stromy dávají kyslík (+; JK), je to rostlina, buďto jehličnatá nebo listnatá, dává nám kyslík (+; JK), stromy jsou jehličnaté a listnaté (+; LK), strom nám dává kyslík, je to rostlina (+; BL), strom je dobrý přítel lidí, protože nám dává kyslík (+; JS), strom je třeba jírovec (+; JŠ), strom je užitečný, protože nám dává kyslík (+; BŠ), stromy jsou jehličnaté, listnaté (+; MT). Ve 3 případech žáci dané slovo vyložili prostřednictvím synekdochy rostlina (AH, JK, BL), kdy stromu přisoudili stromu novou substantivní identitu. Pokud bychom rostlinu vnímali jako nadřazenou kategorii, obecnější třídu k pojmu strom, použili by pak žáci přenesené pojmenování po asociaci povahy druh rod. Tento pojem tedy podřadili pod obecnější kategorii, postupovali ascendentně po lineární pojmové linii, která by mohla vypadat následovně - jehličnatý strom (listnatý strom - strom - dřevina - rostlina. Mezi těmito dvěma lexikálními jednotkami tedy vyjádřili hypernomě-hyponymní významový vztah. Jde zde tedy o souvislost obecnějšího a speciálního. 2 žáci, u kterých se toto vymezení stromu jako rostliny objevilo, však daný výraz ještě specifikovali a to následujícími způsoby - je to rostlina, buďto jehličnatá nebo listnatá, dává nám kyslík (JK); strom nám 18 SSJČ VII. V-Y. Praha, Academia 1989, s Pala, K.; Všianský, J. : Slovník českých synonym. Praha, NLN 1994, s. 2O6. 15

17 dává kyslík, je to rostlina (BL). Charakteristické pojetí stromu jako produkujícího kyslík zde slouží k upřesnění obecnějšího pojetí stromu jako rostliny. Podřazená jednotka je zde tedy obohacena o specifikující významový rys, definice je tedy doplněna o restriktivní přívlastek. Ve všech 5 případech jde tedy o operování v rámci rodo-druhové definice. Další 2 žáci vyjádřili význam slova strom prostřednictvím účelu, významu objektu, ke kterému toto slovo odkazuje. Slovní vyjádření, že strom nám dává kyslík (JCH), popřípadě stromy dávají kyslík (JCH), vyjadřují jejich obecnou charakteristiku. Je to aspekt, který se vztahuje ke všem stromům bez ohledu na jejich druh, místo růstu atd. Dalo by se tedy říci, že je univerzální charakteristikou dané kategorie. Tato charakterizující vlastnost, která však z vyjádření významu slova strom prostřednictvím účelu přímo vyplývá, je v něm tedy implicitně zakódována, je explicitně vyjádřena v tomto případě (opět s explicitním uvedením účelu) - strom je užitečný, protože nám dává kyslík (BŠ). Ve 2 případech se setkáváme s použitím synekdochy, kdy žáci použili přenesené pojmenování po asociaci rod-druh stromy jsou jehličnaté a listnaté (LK), stromy jsou jehličnaté, listnaté (MT). Tito žáci k výkladu použili příklady tříd, které se k zadanému slovu vztahují, po linii uvedené výše se tedy pohybovali descendentně. S ještě úžeji pojatým významem slova strom se setkáváme u JŠ, který uvádí, že strom je třeba Jírovec. Výklad je proveden pomocí synekdochy, kdy dochází k uvedení příkladu listnatého stromu. Jakoby žák provedl descendentní posun po této linii - rostlina - dřevina - strom - jehličnatý strom (listnatý strom - jírovec. Došlo tedy k přenesení pojmenování po asociaci rod - druh. Podle příznačného třeba bychom mohli uvažovat o tom, že používá k definici komplementární postup uvedení příkladu třídy. Zde se žák v pojmové mapě, v jakési množinové struktuře, či kategorii vztahující se k tomuto pojmu, pohybuje ještě více descendentně. Jde tedy po linii - strom - listnatý strom - jírovec, kdy ovšem spojovací článek dané řady vynechává, takže v konečném výsledku poskytuje tuto hierarchii - strom - jírovec. V 1 případě používá žák k výkladu daného slova opět synekdochu strom je dobrý přítel lidí, protože nám dává kyslík (JS). Zde se žák přenáší pojmenování po asociaci druh-rod. Kategorii přítel lidí bych pokládala za kategorii obecnější než strom. Postavila bych ji však jako jiný pojmový systém, nezařadila bych ji do rámce výše uvedeného přírodovědného výkladu. Daná synekdocha zde tvoří jádro syntagmatu s determinujícím, restriktivním přívlastkem účelu (protože nám dává kyslí). V celku by se tedy jednalo o příklad rodo-druhové definice. Co je to pryskyřice? : Po seřazení záznamů výpovědí žáků na otázku - co je to pryskyřice, v abecedním pořádku, získáme následující seznam : - smůla (+; AH), smůla (+; JCH), pryskyřice je smůla na jehličnatých stromech (+; JK), je to smůla, někdy se tomu říká krev stromů (+; JK), pryskyřice je smůla (+; LK), je to smůla, smůla je krev stromů (+; BL), pryskyřice je zelenina; dává se do polívky (-; JS), pryskyřice je zelenina (-; JŠ), pryskyřice je smůla, která teče ze stromů (+; BŠ), prášek (-; MT). V tomto případě žáci ve většině případů - v 7 případech použili k výkladu slova pryskyřice správného synonyma smůla, jak ho uvádí SSJČ 20. V této odpovědi žáci použili jiný systém řazení, než jaký nacházíme například u hierarchického zařazení, u hierarchických struktur. Jde zde v podstatě o použití významově analogického slova, které bychom mohli postavit na roveň slova původního. Jde zde o použití pragmatické, respektive stylistické synonymie. I když jsou dané dva výrazy shodné ve všech významových rysech slovníkových jednotek, liší se možností užití v různých prostředcích a 20 Smůla přirozená nebo teplem upravená pryskyřice. SSJČ V R-S. Praha, Academia 1989, s

18 v odlišně funkčně vymezených projevech. 21 Slovo smůla je vlastně hovorovým výrazem, zatímco pryskyřice by se dala pokládat za výraz odborný. V tomto výkladu tedy děti postupují tím způsobem, že slovo nezařazují pod žádnou kategorii, ale užijí jeho hovorovou podobu, lidové označení. 4 žáci z uvedených sedmi toto pojetí ještě upřesnili a to tímto způsobem : je to smůla, někdy se tomu říká krev stromů (JK); je to smůla, smůla je krev stromů (BL), pryskyřice je smůla, která teče ze stromů (BŠ); pryskyřice je smůla na jehličnatých stromech (JK). Tito žáci zde tedy zpřesňují význam pryskyřice prostřednictvím jejího začlenění k objektu stromů, tedy prostřednictvím místa určení. Tito žáci tedy podřadili smůlu pod obecnější kategorii jehličnatý strom, či pod kategorii stojící nad jehličnatým stromem, tedy pod strom, pohybovali se tedy po této linii - smůla - jehličnatý strom - strom. V 1 případě použil žák k výkladu nesprávného výrazu prášek (MT). Když se podíváme do SSJČ na výklad slova prášek nalezneme zde mimo jiné tuto definici : prášek je určitá hmota rozmělněná na velmi malé, sypké částečky, určená k něčemu 22. Jelikož je pryskyřice také hmota určená k něčemu, došlo zde pravděpodobně k vysvětlení daného výrazu prostřednictvím obdobné třídy spadající pod společný druh těchto dvou objektů. Obecnější kategorii hmota bych vnímala jako použití odlišného názvosloví než výše uvedeného názvosloví přírodovědného. Linii hmota - pryskyřice (prášek bych vnímala jako názvosloví dotýkající se např. oblasti průmyslu, či oblast zacházející s určitými materiály. Ve 2 případech byla použita nesprávná synekdocha zelenina (JS, JŠ), kde můžeme opět vidět tendenci o podřazení objektu pod určitou obecnější kategorii, tedy tendenci o hierarchickou strukturu. Pokud se pokusíme analyzovat tuto odpověď, mohli bychom uvažovat v tomto směru pryskyřice je vylučována rostlinami a zelenina je také vlastně rostlina. Mohlo by tedy jít o metonymické sřetězení s rostlinami, popřípadě se zeleninou. Podle mého názoru by šlo o odchýlení významu již na počátku pojmové mapy a to následně - rostlina - dřeviny (byliny (tedy odchýlení od významu nastává již v tomto bodě) - zelenina. Správný pohyb by byl následný - rostlina - dřeviny - strom - jehličnatý strom - smůla. Co je to lípa? : Po seřazení záznamů odpovědí žáků na otázku - co je to lípa, v abecedním pořádku, získáme následující data : - strom listnatý (+; AH), strom (+; JCH), lípa je strom (+; JK), je to listnatý strom (+; JK), lípa je strom (+; LK), lípa je listnatý strom (+; BL), to je strom, který vypadá jako dalmatini (+, -; JS), lípa je strom (+; JŠ), lípa je strom (+; BŠ), lípa je strom (+; MT). V 6 případech žáci objasňují slovo lípa prostřednictvím synekdochy strom (JCH, JK, LK, JŠ, BŠ, MT). Tito žáci tedy lípě přisoudili novou substantivní identitu. Pokud lípu označíme za specifickou třídu a strom za třídu obecnější (popřípadě za rod), použili žáci přenesení pojmenování po linii druh-rod.. Jde tedy o operování v rámci rodo-druhové definice. Setkáváme se s hierarchickým větvením, s následující významovou hierarchií - lípa - strom, kdy žák postupuje po dané linii ascendentně. Slovo lípa je zde tedy pojímáno jako podřazené slovo vzhledem ke slovu nadřazenému, kterým je v tomto případě strom. V dalších 3 případech je tato synekdocha ještě upřesněna vlastností přisuzujícím přívlastkem - listnatý strom (AH, JK, BL). Jde tedy o uvedení restriktivního, determinujícího přívlastku, tedy opět o jakousi rodo-druhovou definici. Jakoby žáci do výše uvedené pojmové mapy vmezeřili ještě jednu kategorii - lípa - listnatý strom - strom. 21 Hladká, Z. : Lexikologie. - in : Příruční mluvnice češtiny. Praha, Nakladatelství Lidové Noviny 1996, s. 81). 22 SSJČ IV. P-Q. Praha, Academia 1989, s

19 1 žák se ve své výpovědi také pokusil o přesnější vymezení a to následujícím způsobem - lípa je strom, který vypadá jako dalmatiny (JS). Jde zde tedy opět o synekdochu, která je doplněna vztažnou přívlastkovou větou. V tomto případě však pravděpodobně došlo k záměně slova lípa za slovo bříza (alespoň co se této charakteristiky týče). Ve všech deseti případech se tak setkáváme s použitím synekdochy. Všechny žáky můžeme podezřívat z operování v rámci rodo-druhové definice. Co je to žalud? : Záznamy odpovědí žáků na otázku - co je to žalud, seřazené v abecedním pořádku, dávají následující seznam : - plod dubu (+; AH), žalud roste na dubu (+; JCH), roste to na stromě (+; JK), je to plod dubu (+; JK), žalud je plod (+; LK), je to plod dubu (+; BL), žalud je plod dubu, trhaj ho veverky (+; JS), žalud je plod (+; JŠ), žalud je plod dubu (+; BŠ), plod dubu (+; MT). Většina žáků, resp. 6 žáků z 10, charakterizovala žalud prostřednictvím synekdochy - plod dubu (AH, JK, BL, JS, BŠ, MT). Přisoudili tedy žaludu novou substantivní identitu, kdy došlo k přenesení pojmenování po asociaci povahy druh-rod (samozřejmě za předpokladu plodu jako obecnější kategorie a žaludu jako kategorie jí podřízené). Tento výklad je však v těchto případech ještě doplněn o limitující přívlastek plod dubu. Jakoby se tedy žáci pohybovali ascendentně po této linii - žalud - plod -dub - strom. 2 žáci použili ve výkladu žaludu pouze synekdochu plod (viz výše). Podřadili ho tedy pod kategorii plodů. Plod obecně patří mezi základní popisné atributy pohybující se v encyklopedickém žánru, které se vztahují k jednotlivým konkrétním listnatým stromům (dále zde nalezneme například tvar koruny, tvar listů, druh květenství atd.). Žalud se tedy nachází v kategorii plodů jako jim podřazený pojem, jako konkrétní příklad zahrnující rozšiřující specifické znaky. Děti při zařazení objektu žalud postupují obdobným způsobem jako paní učitelka při výuce, ale místo otázky - Co je plodem dubu, si kladou tyto otázky - Co je žalud?- plod. Žalud je plodem čeho? - dubu. Plod je zde tedy používán jako popisná kategorie vztahující se k dubu a žalud jako podřazené slovo k tomuto pojmu. Jedna výpověď obsahuje také sdělení, že žalud je plod dubu, trhaj ho veverky (JS). Je zde tedy naznačeno, že má vztah k lesní zvěři, v tomto případě k veverkám, jde tedy ještě o poněkud rozvinutější rodo-druhovou definici. 2 žáci popsali žalud pomocí jeho začlenění do oblasti stromů, respektive dubů. Mohli bychom také uvažovat, zda nemají tyto charakteristiky funkci vysvětlivek. 1 žák ho charakterizoval takto - roste na dubu (JCH). Tento žák tedy vynechal prostřední kategorii - plod a postupoval přímo ascendentně k další kategorii, k dubu. Ve druhém případě charakterizoval žák žalud následujícím způsobem - roste to na stromě (JK). Toto sdělení bychom mohli pokládat za jednu z charakteristik plodů obecně - rostou na stromě. Není zde však přesně řečeno, co znamená vyjádření to. Jde zde tedy o pouhé zařazení žaludu ke kategorii stromů. Oba tyto případy bych charakterizovala jako výklad plodu prostřednictvím charakterizující činnosti ve spojení s místem určení. Kdo je to škůdce? : Seznam záznamů odpovědí žáků na otázku - kdo je to škůdce, seřazený v abecedním pořádku, má následující podobu : - ožírá kůru stromů, listy (+; AH), škodí lesu (+; JCH), škůdce je, že něco ničí (+; JK), škůdci jsou některá zvířata (+; JK), škůdci jsou nějaká zvířata (+; LK), škůdce ožírá kůru stromů a listy (+; BL), to 18

20 jsou žížaly, hadi a různá zvířata (?; JS), škůdce je například škůdce lesa (+; JŠ), je to někdo, kdo škodí (+; BŠ), veverka, termit (+; MT). Pokud se podíváme do SSJČ nalezneme zde následující výklad škůdce kdo někomu, něčemu škodí, někoho, něco poškozuje, něco porušuje, ničí žáci vyložili slovo škůdce právě prostřednictvím těchto charakterizujících činností - škodí lesu (JCH); něco ničí (JK). Jde zde tedy o vymezení dané kategorie prostřednictvím charakterizující činnosti. Jde tedy o charakteristiku této kategorie. V prvním výše uvedeném případě je ještě specifikováno pole působiště škůdce na oblast lesa, jde zde tedy o určitou konkretizaci vzniklou pravděpodobně asociací daného slova s probíranou látkou - škůdci lesa. Ve 2 případech přisuzovali žáci subjektu synekdochy tohoto slovesa - ožírá kůru stromů, listy (AH); škůdce ožírá kůru stromů a listy (BL). Tyto případy bychom mohli opět pokládat za uvedení charakterizující činnosti V prvním případě je evidentní spojení škůdce se stromy (popřípadě i s keři), neboť mají kůru. Jde zde tedy opět o určitou konkretizaci (descendentně po této linii - škůdce - škůdce lesa - škůdce rostlin - škůdce stromu - škůdce listnatého stromu). V druhém případě není jasné, zda jde o stromy či rostliny obecně, ale mohli bychom usuzovat, že jde pravděpodobně o stromy listnaté (viz výše uvedená linie). V obou případech je však škůdce vymezen vzhledem ke kategorii rostlin, pravděpodobně stromů. Dalo by se však říci, že tyto činnosti přísluší spíše nějakému konkrétnímu škůdci, se kterým si žáci daný pojem spojili. Tyto dvě výpovědi jsou však analogické s výše uvedenými třemi sděleními, neboť v těchto činnostech je skryto sdělení, že škůdce škodí stromům. Tato implikace je logická vzhledem k poznatkům, že stromy bez kůry a bez listů (samozřejmě bez ohledu na období, kdy je listí opadané) nemohou existovat, jsou to atributy nezbytné pro jejich fungování. Výše uvedené definice tedy mapují oblast působiště škůdce. V 1 případě se setkáváme s následující definicí je to někdo, kdo škodí (BŠ). V tomto případě jde vlastně o úplnou rodo-druhovou definici, která je uvozena rodem, synekdochou někdo, která přenáší pojmenování po linii druh-rod (škůdce - někdo). Zájmeno někdo zde ztvárňuje aspekt životnosti. Ve 2 případech žáci uvedli, že škůdci jsou nějaká či některá zvířata. Pokud bychom použili třídění na škůdce a na ochránce, mohli bychom vycházet z předpokladu, že škůdce je nadřazenou kategorií k rostlinám a živočichům, to jest, že škůdci mohou být a.) rostliny, b.) živočichové. Potom by kategorie nějaká zvířata představovala specifičtější kategorii než škůdci. Tato charakteristika nějaká či některá zvířata by tudíž byla jakýmsi pokusem o vymezení podřazené kategorie ke škůdcům. Žáci by se v tomto případě pohybovali po této linii : někdo- ochránce (škůdce - rostliny (živočichové - zvířata - nějaká či některá zvířata. Tito žáci tedy použili k výkladu daného slova synekdochy. Přisoudili škůdci novou substantivní identitu. Nějaká či některá zvířata přenáší pojmenování po asociaci rod - druh. Jde zde tedy opět o náznak operování v rámci rodo-druhové definice. Daná synekdocha je doplněna limitujícím přívlastkem - některá či nějaká zvířata. 1 žák charakterizoval škůdce prostřednictvím synekdochy škůdce je například škůdce lesa (JS), kdy dochází k přenesení pojmenování po asociaci celek-část (tedy k vymezení určité oblasti působení); ovšem nikoli v rodo-druhovém smyslu. Dalo by se však také uvažovat, že žák používá k výkladu uvedení příkladu třídy (může existovat škůdce lesa, škůdce sadu, škůdce zahrady atd.). Tato definice by narozdíl od definic v předcházejícím odstavci, mapujících kategorie spadající pod škůdce, opět patřila do definice mapující oblast působení (descendentně po této linii - škůdce - škůdce lesa ( tato kategorie určuje specifika kategorie následující) - škůdce rostlin - škůdce stromu - škůdce listnatého stromu. 2 žáci použili k výkladu škůdce následující synekdochy - to jsou žížaly, hadi a různá zvířata (JS); veverka, termit ( MT).V těchto případech, kdy žáci přisoudili škůdci novou substantivní identitu, došlo k přenesení pojmenování rod-druh. Mohli bychom také uvažovat, že šlo o jakýsi výčet 23 SSJČ VI. Š-U. Praha, Academia 1989, s

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozšiřování a upevňování slovní zásoby a gramatiky Ruský jazyk Helena Malášková 01

Více

Jaké pokusy potřebujeme z termiky?

Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Úvod Jaké pokusy potřebujeme z termiky? Václava Kopecká KDF MFF UK; Vaclava.Kopecka@mff.cuni.cz Fyzikální pokusy učitel používá k přiblížení učiva žákům při výkladu snad všech částí fyziky. Ale máme dostatek

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: I/2 č.sady: 3 Ověřeno ve výuce: 12.9.2012 Třída: 2. Datum:28.9. 2011 1 Květiny - text umělecký a

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Olympiáda v českém jazyce. Školní kolo gramatická část

Olympiáda v českém jazyce. Školní kolo gramatická část Jméno.. Adresa školy. Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce 37. ročník 2010/2011 Školní kolo gramatická část II. kategorie Počet bodů:... 1. Pár kapek

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 128/2004-88 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

Graf skladebného rozboru věty

Graf skladebného rozboru věty Graf skladebného rozboru věty Existuje několik způsobů grafického zápisu větného rozboru. Předkládaný způsob se pokouší o co největší jednoduchost a přehlednost. Příklad: Starý pán se pomalu belhal do

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM Projekt je součástí aktivity č. 2 Identifikace a vyhodnocování problematických sociálních

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

1 Linearní prostory nad komplexními čísly 1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I.

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Cvičení z matematiky - volitelný předmět

Cvičení z matematiky - volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Cvičení z matematiky - volitelný předmět 3. období 9. ročník Sbírky úloh, Testy k přijímacím zkouškám, Testy Scio, Kalibro aj. Očekávané výstupy předmětu

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Datum 12. 2011 22. 02. 2011 Jana 3. OA3 Němčina 22. 02. 2011 Jana 4. OA4 Němčina 22. 02. 2011 Marie 3. OA3 Němčina

Více

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Úvodní list Předmět: Fyzika Cílová skupina: 8. nebo 9. ročník ZŠ Délka trvání: 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Název hodiny: Měření tlaku vzduchu v terénu Vzdělávací oblast v

Více

Teorie komunikace - odborná komunikace. Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu

Teorie komunikace - odborná komunikace. Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu Teorie komunikace - odborná komunikace téma žánr cílová skupina Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu 1 Komunikace sdělování přenos informačních

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Třída 6. Předmět Angličtina Učitel Petr Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této zprávě s výsledky se dozvíte, které

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Afs 27/2005-114 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 okresní kolo II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. Ve staré

Více

1. Dědičnost a polymorfismus

1. Dědičnost a polymorfismus 1. Dědičnost a polymorfismus Cíl látky Cílem této kapitoly je představit klíčové pojmy dědičnosti a polymorfismu. Předtím však je nutné se seznámit se základními pojmy zobecnění neboli generalizace. Komentář

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - pozdraví a představí se - rozliší a označí základní barvy - pojmenuje členy rodiny - uvede základní části domu - pojmenuje základní školní pomůcky - pojmenuje některé oblíbené sporty - popíše

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17 Úvod: marketing pro každého? 1 Část I 3 Marketing a marketingové řízení 3 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5 Definice marketingu 9 Podnikatelské koncepce a přístup k zákazníkům 12 Konkrétní příklad -

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha

Cesta do školy. PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha PhDr.FilipRoubíček,Ph.D.,Praha Obor RVP ZV: Ročník: Časový rámec: (tematický okruh: závislosti, vztahy a práce s daty) 4. 7. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií 45 60 minut METODIKA MATERIÁL

Více

GYM ÁZIUM A OBCHOD Í AKADEMIE MARIÁ SKÉ LÁZ Ě přesný název.semi ÁŘ 2007/2008 ázev seminární práce 25.4. 2008 Jméno a příjmení termín dokončení a odevzdání seminární práce třída Poděkování Zmínění toho,

Více

4.9.2. Příprava na Cambridge English

4.9.2. Příprava na Cambridge English 4.9.2. Příprava na Cambridge English Seminář je určen pro pokročilé žáky anglického jazyka, kteří se chtějí systematicky připravovat ke zkoušce k získání nejrozšířenějšího mezinárodně uznávaného certifikátu

Více

Č. j.: R213/2007/02-05035/2008/310-KK V Brně dne 4. března 2008

Č. j.: R213/2007/02-05035/2008/310-KK V Brně dne 4. března 2008 Č. j.: R213/2007/02-05035/2008/310-KK V Brně dne 4. března 2008 Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 22. 11. 2007 zadavatelem město Pec pod Sněžkou, IČ: 00278181, se sídlem Pec pod Sněžkou 230,

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými. Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Projekt. Jednotky analýzy. Proměnné. Vztahy mezi proměnnými. Téma č. 2 Cíle marketingového

Více

MAPA RIZIK ZABRAŇUJÍCÍCH V PŘÍSTUPU K INFORMACÍM města Lanškroun

MAPA RIZIK ZABRAŇUJÍCÍCH V PŘÍSTUPU K INFORMACÍM města Lanškroun MAPA RIZIK ZABRAŇUJÍCÍCH V PŘÍSTUPU K INFORMACÍM města Lanškroun Zpracovala: Kristýna Andrlová Oživení, o. s., duben 2012 Obsah Hlavní zjištění...2 Hlavní doporučení...2 Metodika tvorby mapy rizik...3

Více

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ

IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ ZKUŠENOST V PROCESU UČENÍ STUDENTŮ UČITELSTVÍ IVA ŽLÁBKOVÁ, LUBOŠ KRNINSKÝ Anotace Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

svačinu, ven... kdy zapojujeme daleko více různé básničky s pohybovým doprovodem, více se u nás zpívá a děti mají den naplněn různými aktivitami.

svačinu, ven... kdy zapojujeme daleko více různé básničky s pohybovým doprovodem, více se u nás zpívá a děti mají den naplněn různými aktivitami. Na stáži na Slovensku jsem byla v termínu 22.9. - 26.9.2014. Mateřská škola se nachází v Mišíkově ul. 19, v historické části Bratislavy, ve vilové čtvrti pod Slavínem. Má dlouholetou tradici (založená

Více

3 EXKURZ DO KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE

3 EXKURZ DO KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE Název modulu: Definování problému a práce s tématem Cíl textu: Pochopíte, co znamená řešit problém a definovat problém a jeho vztah k tématům vysokoškolských písemných prací. Zjistíte, že práce s tématem

Více

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Větné členy MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_38_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / užitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky

Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / užitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / užitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky Ing. Jiří Sedlák Patentový zástupce Evropský patentový zástupce Soudní znalec v oboru patenty a vynálezy 2006

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe

Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Marie CHRÁSKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci, Česka Republika Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Úvod Zkoumání postojů bylo a

Více

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku

Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy. k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložka KA ČR Ověřování výroční zprávy k ISA 720 CZ Ostatní informace v dokumentech obsahujících auditovanou účetní závěrku Aplikační doložku mezinárodního auditorského standardu vydává Komora

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 školní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 školní kolo Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 141/2007-83 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely

Více

Přímá výuka byla rozdělena do sedmi základních témat. ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE.

Přímá výuka byla rozdělena do sedmi základních témat. ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE. Výuka byla realizována v teoretických a praktických blocích. Při výuce, která probíhala v budovách ZPaSŠ v ulici Husova i Štítného pod vedením žáků SZŠ, byly využívány pracovní listy a specifické pomůcky

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Německý jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení

Německý jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie. Kompetence k učení Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět Německý jazyk se nabízí jako volitelný v 7. 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. Je vyučován ve

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol

Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol Inspirováno autory Andrew D. Cohenem, Rebeccou L. Oxfordovou a Julií C. Chiovou (2002) Účelem dotazníku

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení šablony/označení

Více

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1 Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život 1. krok ÚROVEŇ 1 vytvářet představy (vizualizace), vyjadřovat je slovy nebo jednoduchými výrazy sdílet

Více

VY_32_INOVACE_11.3.17.CJL

VY_32_INOVACE_11.3.17.CJL Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Mgr. Lenka Dvořáková Český jazyk Tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby Téma: Slovní zásoba pracovní list Ročník: 1. 4. Datum

Více

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Výroková logika II Negace Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0). Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak se dají výroky negovat. Obecně se výrok dá negovat tak, že před

Více