MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKA FAKULTA. Katedra občanské výchovy. Zhanna Baturko Bakalářská diplomová práce Integrace Ukrajinců v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKA FAKULTA. Katedra občanské výchovy. Zhanna Baturko Bakalářská diplomová práce Integrace Ukrajinců v České republice"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKA FAKULTA Katedra občanské výchovy Zhanna Baturko Bakalářská diplomová práce Integrace Ukrajinců v České republice Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Hons Brno

2 Čestně prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně, dne Zhanna Baturko 2

3 Ráda bych poděkovala vedoucímu mé práce, panu Mgr. Zdeňkovi Honsovi, za vedení práce a jeho cenné rady. Dále mým rodičům a příteli Jiřímu A., za trpělivost a obrovskou podporu. 3

4 Úvod Metody a techniky výzkumu Migrace Imigrace Emigrace Reemigrace Vývoj imigrační politiky České republiky Profil cizinců v ČR Ukrajina Stručná historie ukrajinské migrace Současnost Příčiny migrace Česká republika jako cílová země Způsob migrace Vstup na území ČR Krátkodobé pobyty Dlouhodobé pobyty a víza Povinnosti cizinců na území ČR Trvalé pobyty Mezinárodní ochrana Azyl Doplňková ochrana Zkušenosti Ukrajinců s úřady Práce a pracovní podmínky Ukrajinců v ČR Jak získávají práci? Pracovní doba Na Ukrajině Rodina Ţivot v hostující zemi Ubytování Strava Volný čas Ţivotní úroveň Zdraví Náboţenství Struktura Ukrajinské pravoslavné církve Ukrajinské Vánoce - Різдво Христове Ukrajinské Velikonoce - Пасха Cizinci na českých školách Vzdělání na Ukrajině Ukrajinština Ukrajinština a ruština Rozdíly mezi ukrajinským a ruským jazykem Závěr Seznám respondentů Přílohy Resumé

5 Úvod V mnoha rozvinutých zemích dnes dochází k přílivu imigrantů, kteří hledají novou ekonomickou stabilitu, zázemí a bezpečí. Často utíkají před perzekucemi souvisejícími s jejich politickými a náboţenskými názory, nebo s jejich barvou pleti, či sociálním postavením. Mnohdy je důvodem snaha o zlepšení ekonomické situace. Zcela jistě se tato problematika v mnoha oblastech výrazně dotýká i původních obyvatel a stává se z ní tak celospolečenský problém. V České republice, v porovnání se západnějšími státy, je toto téma poměrně nové. Aţ po pádu ţelezné opony mohlo dojít k imigraci ve větším měřítku. Příliv přistěhovalců začal především po rozpadu Sovětského svazu, protoţe nejpočetnější menšinou jsou u nás Ukrajinci. Druhou nejpočetnější skupinou s cizím občanstvím jsou Slováci, coţ je ale poněkud jiný případ vzhledem k tomu, ţe do konce roku 1992 Češi a Slováci tvořili několik desítek let společný stát. K největším změnám v imigrační politice došlo díky vstupu do Evropské unie, která má vlastní pravidla, kterým se musela místní legislativa přizpůsobit. Celkově došlo k zpřísnění podmínek pro udělení víza, protoţe získáním tohoto povolení v jednom členském státu se značně zjednodušuje moţnost dostat se i do dalších států EU. Ve své práci jsem se zaměřila na ukrajinskou menšinu. Snaţila jsem se shrnout jejich důvody k imigraci, bariéry, které musejí překonávat, obvyklý průběh integrace do majoritní společnosti a problémy plynoucí z odlišného původu a zvyků na Ukrajině. Mým primárním cílem bylo seznámit čtenáře se situacemi, se kterými se tito lidé dennodenně setkávají a ocitají a které velice často neodpovídají původním představám o ţivotě v České republice. Ukrajinskou menšinu představují v poměrně širokém záběru témat, protoţe obecná charakteristika jakékoliv etnické skupiny je záleţitostí sloţitou a hlavně dlouhodobou. Nicméně i přesto se pokouším témata specifikovat a vytvořit jasnější obraz ukrajinské menšiny ţijící v České republice. Bakalářská práce má také poučit a seznámit ţáky s ukrajinskou komunitou po stránce kladné, protoţe se o nich častokrát mluví v negativním duchu a mnohdy směřuje k mylným představám, které mohou ovlivňovat ţákův postoj k cizincům všeobecně. Hlavní důvod, proč jsem si vybrala právě tohle téma, je ten, ţe sama pocházím z Ukrajiny a tak povaţuji za vhodné se tímto tématem více zaobírat. Myslím si, ţe tato práce mi pomůţe získat lepší náhled na daný problém a budu tak moci své zkušenosti lépe vyuţit. A tím 5

6 nemyslím jen zapojování nového ţáka do kolektivu, ale i vhodné vysvětlení ostatním dětem, s jakými problémy se jejich nový kamarád musí potýkat, a jak je důleţité, aby mu pomáhaly. I v případech, kdy takový ţák ve třídě není, je dobré umět dětem vysvětlit témata související s imigrací a integrací menšin do naší společnosti. Tato osvěta můţe z dlouhodobého hlediska pozitivně působit na sniţování extremismu, například rasismus, xenofobie a podobně ve společnosti. Moje bakalářská práce shrnuje subjektivní i objektivní důvody příchodu ukrajinských imigrantů do ČR. Zabývá se kulturními i legislativními problémy, se kterými se denně potýkají. 6

7 1. Metody a techniky výzkumu Moje bakalářská práce se opírá o tři základní zdroje informací, a to tématická literatura, legislativa ČR a rozhovory s ukrajinskými přestěhovalci. Základ textu jsem vytvořila pomocí studia odborné literatury. Výše zmíněné rozhovory dodaly mé práci autentičnost, která z ní dělá zajímavé svědectví o ţivotě Ukrajinců v České republice. Snaţila jsem se získat co nejširší záběr, proto jsme si vybrala přistěhovalce, kteří zde ţijí jiţ delší dobu i přistěhovalce, kteří jsou u nás krátce, stejně jako jsem zvolila lidi různých věkových kategorií. Podařilo se mi vyzpovídat dívky ve věku 12 a 14 let, které zde ţijí jen 3 roky. Dále jsem se dostala do dvou ukrajinských rodin, se kterými se mi povedlo udělat rozhovory. V jedné rodině ţije pouze muţ se ţenou, ve druhé mají manţelé dvě starší děti. Získat dané informace nebylo tak jednoduché, jak jsem zpočátku předpokládala, a to zejména díky velkému pracovnímu vytíţení svých respondentů. Obecně jsem se u dotazovaných setkávala s nedůvěrou a strachem podělit se o jakoukoli informaci. Kdyţ uţ se mi podařilo, nutno podotknout ţe s pomocí rodičů, domluvit si schůzku, respondenti striktně odmítli záznam na diktafon a tajili své osobní údaje, kromě křestních jmen, které mi sdělili. Zpočátku odpovídali velice stručně a neměli ke mně dostatečnou důvěru, kterou však postupem času získali a naše rozhovory byly rázem zajímavější. O moc lepší komunikaci s dotazovanými jsem zaţila v jedné rodině, se kterou se moji rodiče delší dobu znají, a tak ke mně měli patřičnou důvěru. I přesto si přáli, aby zůstali v anonymitě. Rozhovory probíhaly nejčastěji u mě nebo u nich doma. Odpovědi na mé otázky jsem zaznamenávala ručně, následně jsem je přepisovala do své práce a doplňovala informacemi z odborné literatury. Dialogy probíhaly z větší části v češtině, přesto se mi osvědčila má znalost ukrajinštiny, která mi u nejednoho slova pomohla. V jednom případě proběhl rozhovor pouze v ukrajinském jazyce a do své práce jsem jej musela přeloţit sama. I u dalších rozhovorů se objevovaly ukrajinské výrazy, které by čtenáři, který tento jazyk neovládá, znemoţnily porozumění, proto jsem se rozhodla přepsat všechny rozhovory do hovorové češtiny. Myslím si, ţe téma ukrajinské minority je mezi odborníky, sociology, demografy, etnology a kulturními antropology poměrně kvalitně zpracované. Nicméně se zaměřovali především na historii, příčiny a průběh jejich integrace. O ukrajinském kaţdodenním ţivotě v hostující zemi se toho moc nedočteme. 7

8 Kromě odborné literatury, jsem se opírala i o internetové zdroje. Kromě informací z ukrajinského konzulátu - - jsem vyuţila také informací z fóra multikulturního centra v Praze, které jsou dostupné na adrese Důleţité informace pro přistěhovalce z Ukrajiny jsou na stránkách ukrajinské iniciativy v ČR Ukrajinci mají také své fórum - - na kterém probírají všechny moţné problémy. Co se týče právní stránky této problematiky, informace jsem získala především na Ministerstvu práce a sociálních věcí o integraci cizinců - a na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky 8

9 2. Migrace V této kapitole bych Vás ráda seznámila s pojmy jako je migrace, imigrace, emigrace a reemigrace. Migrace znamená stěhování či změna umístění v prostoru. Tento proces existuje od samého počátku lidstva. Ve srovnání s minulostí se příčiny světové migrace výrazně proměnily a rozvoj dopravní infrastruktury umoţnil ještě rychlejší a masovější přesun osob. V podstatě budeme hledat velmi těţce národ, který není migraci zasaţen. Migraci můţeme rozdělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je změna bydliště uvnitř určitého státu a mezinárodní naopak změna bydliště za hranicemi státu. Z pravidla jsou migrační trendy charakterizovány dvěma základními pohyby z jihu na sever a z východu na západ. Dále jsou charakterizovány specifickými vlivy, které jsou obecně označovány jako pull a push faktory 1. Na jejich základě lze mezinárodní migraci dále rozdělit na migraci politickou a ekonomickou. Do push faktorů patří ekonomická nestabilita, zhoršování ţivotního prostředí, náboţenské, válečné a národnostní střety 2. Naopak pull faktory migranty přitahují. V první řadě jsou to především svoboda, vysoká ţivotní úroveň, ekonomická prosperita, politická stabilita a moţnost seberealizace 3. Pracovního migranta můţeme charakterizovat jako osobu, která vstupuje na území cizí země jako pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele nebo jako osobu, která vstupuje do země jako naprosto samostatná jednotka za účelem nalezení práce 4. 1 Demografie, Migrace. Dostupné na World Wide Web: cit Tamtéţ. 3 Demografie, Migrace. Dostupné na World Wide Web: cit Tamtéž. 9

10 2.1 Imigrace Imigrace znamená usazování obyvatel přicházejících ze zahraničí 5. V České republice bývá také často označovaná jako přistěhovalectví. S pojmem imigrace je také spojen pojem imigrant. Imigrant je člověk, který přichází z jiného států a hledá u nás nějaké uplatnění. Tito lidé odcházejí ze svého rodiště z ekonomického, politického, náboţenského či jiného důvodů. 2.2 Emigrace Emigrace je v podstatě to samé jako imigrace, nicméně z pohledu cílové země. Jedná se odchod jedince nebo skupiny z jedné země do jiné. Slovo emigranti se také velice často pouţívají při označování celé populace lidí, kteří emigrovali Reemigrace Reemigrace znamená návrat domů zpět do země, z níţ emigrant odešel. 5 Imigrace. Dostupné na World Wide Web: 10

11 3. Vývoj imigrační politiky České republiky Podle Baršové a Barši (2005), můţeme migrační politiku rozdělit do tří specifických období 6. První období je mezi léty 1990 a Tato etapa je charakteristická zejména otevřením západních a východních hranic, kdy český stát skoro vůbec nereguloval příliv imigrantů. Proč také. K migraci do Československé, později České republiky, nebyl důvod. A kdyţ uţ se někdo rozhodl pro pobyt v Československu, od roku 1993 v České republice, poţádal o povolení ke krátkodobému pobytu. S udělením povolení nebyl v té době nejmenší problém. nastavení dlouhodobého pobytu bylo poměrně volné, zatímco institut trvalého pobytu byl naopak definován velmi striktně. Krátkodobé pobyty zahraničních pracovníků se tedy příliš neregulovaly, ale trvalé osídlení a s ním spojené získání větší právní jistoty nebylo těmto cizincům bez rodinných vazeb v ČR téměř umoţněno. 7 Druhé období mezi lety 1996 a 1999 přineslo víceméně zpřísnění imigrační politiky. Tento krok byl způsoben především snahou o přizpůsobení se poţadavkům ke vstupu do EU. Díky těmto opatřením byl přijat cizinecký zákon (326/1999 Sb.), který je v platnosti od roku Tento zákon zavádí vízovou povinnost pro kaţdého cizince (i bez rodinných vazeb), který se rozhodne pobývat na území ČR a zároveň rozděluje cizince na dvě skupiny. A to na občany EU a jejich rodinné příslušníky a na cizince mimo EU, na tzv. cizince třetích zemí 9. Nicméně se ukázalo, ţe tento zákon sice umoţnil ţádat o trvalé pobyty, jenţe s ním byla také spjata desetiletá čekací lhůta, která se pro mnohé imigranty stala nedobytnou pevnosti. Třetí období začalo roku 1999 a pokračuje aţ do současnosti. Myslím si, ţe teprve v tomto období dochází k formování imigrační a integrační politiky. K jedné z nejdůleţitějších změn dochází aţ po vstupu ČR do EU v roce 2004, kdy byla zavedena kategorizace cizinců, a to na cizince EU a cizince jiných států. Kromě pobytů trvalých a víz nad 90 dnů jsou podle současných právních předpisů rozlišovány také pobyty dlouhodobé (pobyty navazující na víza nad 90 dnů) a pobyty přechodné pro občany EU a jejich rodinné příslušníky. 10 Dalším poměrně důleţitým krokem, je přijetí novely zákona o pobytu cizinců číslo 161/2006 sb., která usnadnila ţivot tisícům cizinců. Tato novela vychází 6 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str Tamtéţ. 8 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str Třetí země jsou státy, které nejsou členy EU dále Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. 10 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str

12 ze směrnice EU (2003/109/ES), která zkrátila čekací lhůtu na trvalý pobyt z deseti na pouhých pět let 11. V této chvíli, i přes veškerá opatření, se u nás čím dál tím více začal obrovskou rychlostí rozšiřovat nový trend. A to tzv. fingovaná manţelství, která vznikala s cílem získat co nejrychleji povolení k trvalému pobytu. Právě proto došlo ke schválení cizineckého zákona (číslo 379/2007 Sb.), který od roku 2008 odmítá okamţité získání trvalého pobytu po uzavření sňatku 12. Dalším velice důleţitým krokem pro ČR se stává začlenění do Schengenského prostoru 13 a s ním spjaté zrušení státních hranic. Podle dostupných statistických údajů z ČSÚ 14 se zdá, ţe tyto změny příliš neovlivnily příliv imigrantů na naše území. Naopak podle oficiálních zdrojů (OECD 15 ) krize z roku 2008 a 2009 zabrzdila nejenom světovou ekonomiku, ale také příliv imigrantů. Podle studií OECD bylo zaznamenáno, ţe největší pokles byl právě v ČR, i kdyţ například Irsko a Španělsko bylo krizí poznamenáno mnohem více. "Lidé uţ nepočítají s tím, ţe je v Česku čeká dobrá budoucnost," hodnotí data OECD Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. OECD bralo Českou republiku jako dvanácté nejzajímavější místo. Do ČR se stěhoval stejný počet lidí jako do Francie nebo Polska, Maďarska, Slovinska a na Slovensko dohromady! Podle výše rozebraného časového rozdělení, které bylo navrţeno Baršovou a Baršem (2005), by tedy ve třetím období mělo dojít k završení a vytvoření smysluplné a ucelené strategie k vývoji migrační politiky Po získání trvalého pobytu lze po dalších 5 letech poţádat o občanství. 12 Aby člověk získal trvalý pobyt na základě sloučení rodiny, musí na území ČR pobývat minimálně 2 roky s pobytem dlouhodobým. 13 Schengen je dohoda uzavřená roku 1984, která byla podepsána Spolkovou republikou Německem a Francií. Týkala se zejména řešení front na hraničních přechodech mezi oběma státy. Státy se upsali o postupném zrušení hraničních kontrol na společných hranicích a uplatnění volného pohybu osob a zboţí. Dostupné na World Wide Web: 14 Český statistický úřad. 15 Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). 16 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str

13 Lucembursko Švýcarsko Lotyšsko Kypr Estonsko Španělsko Irsko Rakousko Německo Řecko Itálie Norsko Švédsko Dánsko Francie Portugalsko ČR Nizozemsko Slovinsko Finsko Maďarsko Slovensko Bulharsko Rumunsko Polsko 0,1 0,1 4,2 3,9 3,9 3,5 2,7 1,9 1,0 0,3 6,5 6,3 5,9 5,8 5,8 8,8 8,3 12,3 11,3 10,3 16,1 16,0 17,9 21,7 43,5 4. Profil cizinců v ČR PODÍL CIZINCŮ NA OBYVATELSTVU VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH K SHARE OF FOREIGNERS IN THE POPULATION: SELECTED EUROPEAN COUNTRIES AT 1st JANUARY 2009 % Pramen: Český statistický úřad, 2011, Zveřejněno dne: Podívejme se na graf. Jak sami můţeme vidět, Česká republika patří mezi země s poměrně nízkým počtem cizinců. Ti u nás představují pouze 3,9 %. Coţ nemůţeme říct například o Lucembursku, kde cizinci představují téměř 44 % populace! Naopak nejméně cizinců bylo zaznamenáno v Polsku a Rumunsku. K byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny ( osob, 29 %) a Slovenska ( osob, 17 %). Dále následovala státní občanství Vietnamu ( osob, 14 %), Ruska ( osob, 8 %) a Polska ( osob, 4 %) Demografie Info, Analýza: Cizinci v České republice. Dostupné na World Wide Web: cit

14 5. Ukrajina Po Rusku je Ukrajina druhým největším státem Evropy. Velice často bývá přiřazována k východoevropským státům, avšak oblasti jako je Halič či Zakarpatí jsou kulturně i historicky příbuzné spíše Evropě střední 18. Rozlohou je téměř osmkrát větší neţ Česká republika. Toto je patrné nejen z faktických údajů, ale i ze subjektivního pohledu. Chodníky a ulice jsou mnohem větší a širší, domy a pole mnohem mohutnější a rozlehlejší neţ v České republice. Ukrajina se dělí na 24 správních celků a jednu autonomní republiku 19 poloostrov Krym. Hlavní město Ukrajiny je Kyjev 20. Samotná etymologie názvu zatím není známa. Avšak v současné době na toto téma diskutuje celá řada odborníků z různých koutů světa. Nejčastěji je název vysvětlován jako okrajové území, přesněji jednotlivá hraniční kníţectví Kyjevské Rusi 21. První osídlení Ukrajiny je doloţeno jiţ od 5. století. Ale aţ ve druhé polovině 9. století vzniká první státní útvar, který zasahoval aţ na území dnešního Ruska a Běloruska. Po rozpadu Kyjevské Rusi vzniká několik samostatných kníţectví, která jsou ve 13. století obsazena mongolskými, nebo také tatarskými nájezdníky. Díky tomu vzniká naprosto nový státní útvar Zlatá horda. S úpadkem Zlaté hordy se velká část Ukrajiny stává součástí Litevského velkokníţectví. Na jihu se záhy vytváří Krymský chanát a východ Ukrajiny se dostává pod vliv Moskevské Rusi. Roku 1569 dochází k uzavření Lublinské unie 22 a většina původně litevského území tak přechází pod nadvládu Polska. Aţ později, v roce 1648, dochází k velkému kozáckému 23 povstání pod vedením Bohdana Chmelnického 24, kterému se úspěšně podařilo porazit polské a turecké vojáky, kteří 18 Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: cit Autonomní republika je samostatný územní celek s vlastní ústavou, prezidentem, parlamentem, státními znaky a symboly. Nicméně není zcela plnohodnotně samostatná. Stále je politicky podřízená té vládě státu, na jehoţ území se nachází. Dostupné na World Wide Web: 20 Ministerstvo zahraničních věcí, Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: cit Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: cit Akt mezi Polským kníţectvím a Litevským velkokníţectví, který byl podepsán 1. července roku 1569 v polském Lublinu. Díky aktu vzniká Polsko-litevská unie, která měla společného nejenom vládce, ale také měnu, zahraniční a obrannou politiku. Nicméně do určité míry si obě země ponechali určitou autonomii (vlastní úřady, soudy a vojsko). Tato Unie měla trvání aţ do roku 1795, kdy definitivně zaniká při třetím dělení Polska. 23 Kozák od tatarského kazak, coţ znamená svobodný válečník či bandita. Někteří tvrdí, ţe se jedná o ukrajinské nevolníky, jiní, ţe to byli ruští uprchlíci. Za jakousi centrálu kozáků, se povaţoval ostrov Chortycja, který byl v roce 2007 zvolen jedním ze sedmi divů Ukrajiny. 14

15 nemilosrdně plenili ukrajinské území. Bohuţel ale vítězství nad Poláky vedlo k drtivým prohrám s Rusy. Koncem 18. století zničila Kateřina Veliká kozáky a začala kolonizovat jih Ukrajiny, kterou nazvala Nové Rusko. 19. století je charakteristické dobou tvrdého národnostního útlaku ze strany Ruské říše a zároveň, stejně tak jako v České republice, i dobou ukrajinského obrození. Současně se na Ukrajině začíná vyvíjet hospodářství. Začaly se stavět ţelezniční tratě, těţit uhlí a rychle se rozvíjet velká města, jako byly Kyjev či Charkov 25. Po první světové válce Ukrajinci ztrácejí veškerou naději na nezávislost a stávají se součástí Sovětského svazu. Pravděpodobně nejtěţší zkouška propukla v letech , kdy na hladomor vyvolaný násilnou kolektivizací 26 zemřely miliony lidí. Přesný počet obětí není znám a odhady historiků se velmi liší. Nejčastěji se však uvádí dva aţ deset milionů obyvatel. Je naprosto jasné, ţe během hladomoru zemřelo několik milionů nevinných lidí, avšak názory na to, jestli se jednalo o genocidu 27 úmyslnou či ne, se různí. Ani samotné Rusko nikdy nic nepřiznalo a převáţně tvrdilo a stále tvrdí, ţe se jednalo o hladomor způsobený suchem. Velice pěkný článek o tom, jaké stanovisko zaujaly jiné země světa, jsem našla na internetových stránkách Jedná se o obsah dopisu o genocidě, který byl adresován parlamentu ČR v Praze dne 12. listopadu Velice ráda bych některé pasáţe citovala: Masová fyzická likvidace nejen ukrajinských rolníků, ale i ostatních vrstev obyvatelstva Ukrajiny uměle vyvolaným hladomorem byla vědomě realizovaným teroristickým aktem stalinského politického systému proti mírumilovnému obyvatelstvu, proti Ukrajincům jako národu a zejména proti rolníkům jako třídě. V důsledku toho byla zlikvidována nejen početná vrstva relativně zámoţných a na státu nezávislých zemědělských podnikatelů, ale i celá 24 Kozácký hejtman a zakladatel prvního státu kozáků. Razil dokonce vlastní mince a prosazoval protipolskou diplomacii. Chmelnický byl bezesporu velkým válečníkem a politikem, jako člověk byl však velmi krutý, mstivý a oportunistický. 25 Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: 26 Kolektivizace - neboli znárodnění. Soukromím zemědělcům byla zabavena půda a stála se součástí kolektivního hospodářství. Na konci roku 1931 bylo znárodněno aţ 70 % orné půdy. 27 Genocida jde o trestný čin proti lidskosti, spáchaný v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboţenskou skupinu. Dostupné na World Wide Web: cit

16 pokolení venkovského obyvatelstva. Zásadním způsobem byly narušeny sociální základy národa, jeho tradice, duchovní a kulturní svébytnost. 28 Hladomor v letech byla cílená zločinecká akce. Z různých dokumentárních zdrojů vyplývá, ţe veškeré - a v podstatě relativně dostatečné mnoţství obilí pro ukrajinskou potřebu bylo z Ukrajiny vyvezeno. Mezi dokumenty ÚV KSU(b) se zachovalo svědectví o tom, ţe na podzim roku 1932 byly odesílány tzv. zelené vlakové soupravy pro oslavu výročí říjnové revoluce. 29 Komise Kongresu USA vedená kongresmanem J. Miesem, která byla vytvořena v roce 1986 prakticky díky úsilí ukrajinské národnostní menšiny v USA označila hladomor na Ukrajině v letech za genocidu. Na podnět Světového kongresu svobodných Ukrajinců byla vytvořena Mezinárodní komise pro šetření rozsahu hladu na Ukrajině v letech vedená profesorem Švédského ústavu občanského a mezinárodního práva. J. Sundbergem. V listopadu 1989 tato komise zveřejnila své závěry - hladomor na Ukrajině byl kvalifikován jako genocida. 30 V září roku 2003 poţádal prezident Ukrajiny účastníky 58. zasedání Valného shromáţdění OSN o podporu iniciativy Ukrajiny za označení hladomoru na Ukrajině jako aktu genocidy. Avšak příslušný návrh rezoluce předloţený Ukrajinou nebyl přijat. Přesto ve Společném prohlášení delegací členských zemí OSN vydaném jako oficiální dokument RB OSN k 70. výročí hladomoru na Ukrajině v letech byl poprvé od zaloţení OSN hladomor označen za tragedii ukrajinského národa, byla vyjádřena hluboká účast a vyslovena výzva všem členským státům OSN, jejím mezinárodním organizacím a fondům k uctění památky obětí tohoto tragického historického období. Ke spoluautorům tohoto Společného prohlášení patří 36 členských zemí OSN, a to Argentina, Ázerbajdţán, Bangladéš, Bělorusko, Benin, Bosna a Hercegovina, Guatemala, Gruzie, Egypt, Írán, Kazachstán, Kanada, Katar, Kyrgyzstán, Kuvajt, Makedonie, Моngolsko, Nauru, Nepál, Spojené Arabské Emiráty, Pákistán, Peru, Jihoafrická republika, Korejská 28 Ukraine estránky, Holokaust Ukrajinců přesáh holocaust Ţidů. Dostupné na World Wide Web: 29 Tamtéţ. 30 Tamtéţ. 16

17 republika, Moldavská republika, Ruská federace, Saudská Arábie, Sýrie, USA, Súdán, Tádţikistán, Turkmenistán, Timor, Uzbekistán, Ukrajina a Jamajka. Tuto výzvu podpořily rovněţ Austrálie, Izrael, Srbsko a Černá Hora, jakoţ i 25 tehdejších členských států EU. 31 V letech byla Ukrajina okupována vojáky z Německé říše. Někteří Ukrajinci, zejména ti na západě, povaţovali německou okupaci za jakési osvobození od Stalinské krutovlády. Jiní naopak bojovali proti Sovětskému svazu a zároveň proti Německu. Během Druhé světové války přišlo o ţivot přibliţně šest milionů lidí, z toho tři miliony Ţidů. Celkově bylo zničeno 700 měst a vesnic 32. Zkráceně řečeno, všechny tyto události, vedly k obrovským ztrátám na ţivotech ze strany Ukrajinců. Po Druhé světové válce byla Ukrajina velice těţce poničená a její obnova stála mnoho námahy a úsilí. Celková situace se ještě více vyhrotila, kdyţ v letech vypukl další hladomor. Tentokrát způsobený suchem a nedostatečnou obnovou dopravní infrastruktury po válce. V šedesátých letech započala éra rozvoje těţkého průmyslu, která měla za následek vybudování kaskády přehrad na Dněpru a také výrazné poškození ţivotního prostředí. Tento rozvoj nakonec vyústil v tragédii nebývalého rozsahu. Byl jí výbuch Černobylu (ukrajinsky Чорнобиль, rusky Чернобыль) z 26. dubna Zpočátku Ukrajinci nevěděli co se děje a povaţovali tento akt spíše za útok ze strany Sovětů. Celkový rozsah tragédie byl o to horší, ţe vše probíhalo v naprostém utajení a ani samotní obyvatelé, dokonce ani hasiči a lékaři, kteří přijeli na pomoc, vůbec nevěděli, co se ve skutečnosti stalo. První pravdivé oznámení na téma černobylská katastrofa bylo sděleno aţ po dvou dnech, a to navíc pod nátlakem Švédů, kteří na svém území zaznamenali neobvyklé anomálie. Přesný počet obětí není znám, protoţe následky katastrofy se projevovali ještě dlouho poté. 24. srpna 1994 po rozpadu Sovětského svazu Ukrajina prohlásila nezávislost, která byla oficiálně potvrzená následujícím referendem. Prvním prezidentem se stal Leonid Kravčuk. Po volbách v roce 2004 proběhla tzv. помаранчева революція (oranţová revoluce), která byla vyvolána ukrajinskou veřejnosti, kvůli zfalšovaným volbám, díky kterým se Viktor Janukovič stává novým Ukrajinským prezidentem. 31 Ukraine estránky, Holokaust Ukrajinců přesáh holocaust Ţidů. Dostupné na World Wide Web: 32 Ukrajina Orbion, Historie. Dostupné na World Wide Web: 2590/ 17

18 Poslední volby probíhali v lednu a únoru 2010, z nichţ jako vítěz (s velice těsným výsledkem) vyšel Viktor Janukovič. V Sovětské éře, ještě před rokem 1991, byla ukrajinská ekonomika druhou nejsilnější mocností. Po jeho rozpadu však bylo zavedeno trţní hospodářství 33, které v zemi způsobil šok a hyperinflaci 34. V roce 1995, po zavedení nové měny Ukrajinské hřivny, se stav více méně zklidnil. Na podzim 2008 zasáhla zemi celosvětová finanční krize a Ukrajina byla nucená přijmout mnohomiliardový úvěr od Mezinárodního měnového fondu 35. V současné době jejími největšími partnery jsou země Evropské unie, Rusko a Turecko. Nejdůleţitější odvětví je produkce černého uhlí ve východoukrajinské oblasti Donbas, která je zároveň klíčovým průmyslovým regionem v zemi. Významný je dále také průmysl strojírenský, chemický a potravinářský 36. Dále Ukrajina vlastní velice kvalitní a úrodnou černozemní půdu. Mezi hlavní zemědělské produkty patří: pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice, maso a mléčné výrobky 37. Důleţitým sektorem je také rybolov a těţba dřeva. Ukrajina má přibliţně 46 miliónů obyvatel, z nichţ necelých 68 % ţije ve městě, coţ je podmíněno převáţně prací 38. V současné době počet obyvatel výrazně klesá a to díky nízké porodnosti a migraci obyvatel do vyspělých států. Věřících obyvatel je přibliţně 60 %, nicméně nejvíce věřících je na západě, avšak nejméně v průmyslových zónách, jako je například Donbas, kde je zastoupený převáţně ateismus 39. Převládajícím náboţenstvím je pravoslavné křesťanství. 33 Zaloţen na systému volného podnikání. 34 Extrémní inflace - způsobuje kolaps měnového systému a zhroucení hospodářských vazeb. Peníze ztrácejí svou hodnotu. Dostupné na World Wide Web: 35 International Monetary Fund mezinárodní organizace, která si klade za cíl usnadňovat měnovou spolupráci a podporovat pevnost směnných kurzů, prostřednictvím peněţních půjček. Byl zaloţen v roce 1944 a v současné débě má 187 členů. Dostupné na World Wide Web: 36 Malinovská, Natalja, Ukrajinské reálie 1, Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2003, str Wikipedia, Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: 38 Ministerstvo zahraničních věcí, Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: 39 Odmítání víry v existenci Boha či více boţstev. 18

19 6. Stručná historie ukrajinské migrace Mezi současnou českou populací není příliš rozšířené povědomí o tom, ţe česko-ukrajinské -vztahy sahají hluboko do minulosti. Podle Zilynského (Zylinskyj 2002) můţeme první vztahy mezi Českem a Ukrajinou sledovat uţ od raného středověku. Tato přítomnost Ukrajinců jak v Čechách, tak i na Moravě, byla spíš náhodnou a krátkodobou. Velice často souvisela spíše s válečnými událostmi, neţ s takzvaným novým trendem útěku za lepším ţivotem. V podstatě aţ od 16. a 17. století začíná přibývat čím dál více zpráv o přítomnosti Ukrajinců na našem území. Mluvilo se především o příchodu studentů, kteří si doplňovali svoje vzdělání na praţských a olomouckých školách, nebo o kozácích, najatých k účasti na různých ozbrojených střetnutích 40. Výraznější intenzita migrace se začala projevovat na konci 18. století, kdy se k Habsburskému soustátí připojila západoukrajinská území Halič a Bukovina. Na českém území tehdy začalo pobývat obrovské mnoţství ukrajinských vojáků, důstojníků a sezonních dělníků 41. Ke konci 19. století začíná přicházet do různých českých měst výraznější mnoţství haličské inteligence a vysokoškoláci. Tito lidé přicházeli na naše území nejenom s cílem rozšířit své vzdělání, ale také utíkali od tehdejší politické situace, která na Ukrajině panovala. Například v Praze od osmdesátých let 19. století pracovali dva významní vysokoškolští profesoři ukrajinské národnosti - chemik I. Horbačevskyj a fyzik I. Puljuj 42. S jistotou můţeme říct, ţe aţ v první polovině 20. století začíná být ukrajinská komunita víceméně aktivní. V tomto období se dokonce hlavním centrem působnosti stává Příbram, kam proudilo obrovské mnoţství ukrajinských studentů a kde se také podařilo zaloţit první ukrajinský spolek na území České republiky 43. V období Druhé světové války se počet cizinců mírně zvyšoval. Z Ukrajiny přicházeli převáţně vojáci a civilní uprchlíci, kteří byli nuceni opustit Halič a Bukovinu. Ve vzniklých 40 Zilynskyj, Bohdan. Ukrajinci v Čechách a na Moravě. Stručný nástin dějin. Sdruţení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002, str Tamtéţ. 42 Zilynskyj, Bohdan Kočík, René: Ukrajinci v České republice. In: Tatjana Šišková (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, str Tamtéţ. 19

20 uprchlických táborech v Chocni a Svatobořicích se potom rozvinul ukrajinský kulturní a školní ţivot 44. Velká ukrajinská emigrační vlna přichází s meziválečným obdobím. Po neúspěšném boji o nezávislost odchází na území Československa celá řada vojáků, umělců, spisovatelů a studentů ze všech koutů Ukrajiny, z nichţ více jak polovina se uţ nikdy neodváţila vrátit zpět domů. Ukrajinci, kteří vystudovali na Ukrajině vysokou nebo odbornou školu a později pracovali na vysokých postech, nedosáhli takových úspěchů jako Ukrajinci, kteří si našli práci jako drobní ţivnostníci či dělnici v Československu. Československá politika byla ukrajinské kultuře velice nakloněna. Rozsáhlá finanční pomoc umoţnila zrod několika vysokých škol, například v Praze vznikla Ukrajinská svobodná univerzita a v Poděbradech Ukrajinská polytechnika. Díky podpoře byly vydávány také ukrajinské slovníky, učebnice a příručky. Vznikaly také různé spolky, které provozovaly ukrajinské divadlo, koncerty a besedy. Část ukrajinských imigrantů postupně získalo československé občanství a koncem třicátých let 20. století vrůstaly díky pracovním a rodinným vazbám do českého prostředí 45. Období Druhé světové války, zejména květen 1945 a únor 1948, výrazným způsobem ovlivnily ţivot mnoha Ukrajinců ţijících na území Československa. Velká část Ukrajinců se rozhodla přesídlit dále na západ, aby se vyhnuli sovětským vojákům. Jiní se rozhodli zůstat, především představitelé ukrajinské inteligence, avšak stejně byli násilím odvlečení do Sovětského svazu, a tam byli pronásledovaní. Po únoru 1948 byly v Československu zrušené veškeré dosud vzniklé ukrajinské spolky. Po Druhé světové válce v obavách z místní komunistické strany a SSSR, byla část ukrajinské inteligence nucená odejít na Západ. Po vstupu vojáků na území Československa ze zemí Varšavské smlouvy z roku 1968, byli zbylí ukrajinští emigranti z 20. aţ 30. let nuceni odejít také. Situace se uvolnila aţ po roce 1989, kdy po pádu komunistické strany se otevřely nejenom západní ale i východní hranice tehdejšího Československa. V tuto chvíli se naše území stává jedním z největších lákadel pro emigranty, a to především z bývalého Sovětského svazu. 44 Zilynskyj, Bohdan Kočík, René, Ukrajinci v České republice. In: Šišková, Tatjana (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, str Zilynskyj, Bohdan Kočík, René, Ukrajinci v České republice. In: Šišková, Tatjana (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, str

21 6.1 Současnost Nejvíce Ukrajinců se soustřeďuje hlavně v Praze, a to zejména proto, ţe tam mají větší moţnosti pracovních příleţitostí, neţ v jiných českých městech. Podle nejnovějších výsledků sčítání lidu z roku 2011, bylo v Praze zaznamenáno přes cizinců, z nichţ většina pochází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Výsledky také ukázaly, ţe nejvíce Ukrajinců se soustřeďuje v Praze 4 nebo 6. Nicméně tato koncentrace neukazuje na tendenci soustřeďování se do obzvlášť velkých ghett. Pokud se přece jen nějaké menší skupiny objeví, je to podmíněno spíše levnějším ubytováním. Co se týče Jihomoravského kraje a to zejména města Brna. Bylo zaznamenáno přibliţně cizinců. Z toho Ukrajinců, kteří se soustřeďují převáţně v centru města. Proč právě město Brno? Myslím si, ţe odpověď na tuto otázku nebude sloţitá. Za prvé Brno je druhé největší město, za druhé existuje zde pevná základna Ukrajinců a za třetí právě město Brno má, ze všech ostatních českých měst, nejlepší geografickou polohu. 6.2 Příčiny migrace Na počátku celého procesu stojí nejdůleţitější a nejvýznamnější rozhodnutí: odejít ze své mateřské domoviny. Jaké k tomu mají důvody? Myslím si, ţe nejčastěji se jedná o tzv. push faktory. Kromě toho průměrná měsíční mzda ukrajinského státního pracovníka činí přibliţně hřiven (asi6 370 korun) 46. Nicméně nájemné, potraviny a spotřební zboţí se pomalu blíţi cenám evropským. Pro nás je to pravděpodobně částka zanedbatelná, avšak Ukrajinec je schopen s tímto platem rodinu uţivit. Pokud však ţádá nadstandard, je nucen situaci řešit jinak, například tím, ţe za výdělkem odcestuje za hranice. S nízkou mzdou a špatnou ekonomickou situací, souvisí rovněţ katastrofální stav zdravotní péče. Země je také známá vysokým procentem obyvatel, kteří jsou nakaţení virem HIV a nemoci AIDS. Podle nejnovějších statistik, má tato nemoc spíše charakter stoupající, neţ klesající. Kaţdý den zemře na Ukrajině kvůli těmto nemocem jedno fotbalové druţstvo. Neţ začne v červnu mistrovství Evropy, přijdeme tak o 150 týmů. Nedej boţe, aby nastal čas, kdy nebude mít na Ukrajině kdo hrát fotbal a kdo mu fandit, říká jeden ze znalců boje proti 46 Týden, Ţebrota na Ukrajině je čtyřikrát výhodnější neţ práce. Dostupné na World Wide Web: cit

22 AIDS 47 O tom, ţe je situace opravdu velice váţná potvrzuje také ukrajinská lékařka Světlana Antonjak: Situace se nezlepšila. Byla dramatická a taková i zůstala. Epidemie AIDS a viru HIV se v naší zemi šíří nebezpečně rychle. Na začátku se virus HIV na Ukrajině nezadrţitelně předával hlavně mezi narkomany, kteří pouţívali injekční stříkačky. Dnes se virus šíří především pohlavním stykem. To znamená, ţe uţ zasahuje celou společnost, nejenom drogově závislé. 48 Současná ukrajinská migrace do České republiky se často charakterizuje jako cirkulační či kyvadlová. To znamená, ţe do naší země proudí převáţně muţi produktivního věku, kteří přicházejí vydělávat na ţivobytí pro své rodiny a příbuzné na Ukrajině. Tito lidé mají v úmyslu vrátit se zpátky domů a tuto cestu podle potřeby opakují několikrát. Nicméně se stále častěji objevuje nový trend, kdy rodiny tzv. kyvadlového migranta se stěhují do České republiky, a zde se trvale usazují. Základní příčina emigrace je přes to stejná. Na otázku: Proč jste přijeli do České republiky? odpovídají: za manţelem, za manţelkou, za tátou, za mámou nebo abychom byli spolu. Tento typ migrace se nazývá řetězovým. Během svého výzkumu jsem se setkala s mladými Ukrajinci, kteří se příliš neliší od způsobu ţivota mladého českého občana. Dokonce dokázali se natolik integrovat do české společnosti, kultury a prostředí, ţe málokterý český obyvatel pozná, zda se skutečně jedná o cizince či nikoliv. Proto poměrně často dochází k tomu, ţe většina mladých Ukrajinců se odmítá vrátit zpět do svého rodiště. 6.3 Česká republika jako cílová země Cesty Ukrajinců častokrát směřují také do Polska, Španělska, Itálie nebo také Ruska (nejčastěji do Moskvy a Petěrburku). Existuje několik faktorů, které přitahuje Ukrajince právě Česká republika. Jsou to menší jazykové a kulturní bariéry, které pomáhají se snáze adaptovat a orientovat v cizím prostředí. Dále geografická blízkost, která přináší menší náklady na cestu 47 Zprávy rozhlas, Ukrajinu ohroţuje virus HIV. Na vině jsou i politici. Dostupné na World Wide Web: , cit Zprávy rozhlas, Ukrajinu ohroţuje virus HIV. Na vině jsou i politici. Dostupné na World Wide Web: , cit

23 a tudíţ moţnost častějšího cestování za rodinou a nakonec určitou roli hraje také existence jiţ usazené ukrajinské menšiny v ČR 49. Například zkoumaný respondent ze Zakarpatské oblasti stráví na cestě z Brna do Uţgoroda zhruba deset hodin. Já: Proč jste se rozhodli vycestovat zrovna do České republiky a nerozhodli se třeba pro Německo či Itálii? Pán Serjóţa (44let, v ČR 16 let): Slovensko je na tom v podstatě stejně jako Ukrajina. Najít práci tam bylo také velice těţký. A Německo to je hrozně daleko a jazyk se musí hodně učit a ani tam nikoho neznám. V Itálii taky nikoho neznám a nikdo z mých přátel tam nejezdí. Nevím, Česko se mi prostě líbilo. Hodně jsem o Česku slyšel od kamarádů, kteří sem jezdili uţ přede mnou. Ze začátku jsem chtěl zůstat v Praze. Ale moc se mi tam nelíbilo. Velký město a hodně lidí, na to nejsem zvyklej. Brno bylo akorát a pak tady je to blíţ na Ukrajinu a ušetří mi to 500 korun na jízdenku domů. 6.4 Způsob migrace Od roku 2000 je pro občany Ukrajiny zavedena vízová povinnost. Existuje několik druhů víz, které se od sebe liší v délce pobytu. S konkrétními druhy, vás seznámím v další kapitole. Pokud chtějí cizinci v České republice vydělávat nějaké peníze, mohou dostat vízum na základě pracovního povolení nebo na základě ţivnostenského listu. Druhou alternativu volí častěji, protoţe na rozdíl od pracovního povolení se nemusejí vázat na jedno pracovní místo ani na rozhodování úřadu práce, které v ţádném případě pracovní povolení nevystavují automaticky. 50 Tato varianta je pro zaměstnavatele obzvlášť výhodná, protoţe jsou zbavení povinnost platit za ukrajinské pracovníky daně a pojištěni. Jak přiznává například jeden respondent, který od samého začátku přišel podnikat v oblasti úklidových sluţeb, jeho volba padla na tento typ ţivnosti zcela záměrně, protoţe to se nemuselo dokládat papírama, takţe si mohl dělat v podstatě, co chtěl, klidně i něco jiného. Ve skutečnosti dotyčný pak pracoval 49 PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str

24 čtyři roky jako správce penzionu a následně si změnil ţivnost na malířské a dekorační práce a u této ţivnosti zůstal. 51 Co je důleţité, tak k získání ţivnostenského oprávnění není zapotřebí ţádné odborné prokazování. Samozřejmě pokud se nejedná o profese jako je lékař, zdravotní sestra a tak dále, kdy jsou nutné doloţit doklady o řádném ukončení studia, po případě zhotovení nových nostrifikačních zkoušek. K oficiálnímu provozování ţivnosti je zapotřebí zaţádání o vydání Ţivnostenského listu. Jak lze o ţivnost zaţádat? Hlášení můţete podat buď osobně na obecním ţivnostenském úřadě 52, poštou nebo elektronickou podobou (se zaručeným elektronickým podpisem!). Tato nezávislost má samozřejmě jeden velký háček, a to jeho vysoká cena pořízení. Teprve rok 2006 přináší cizincům velkou úlevu: Občané Ukrajiny mohou nově vstoupit do projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který nabízí vybraným kvalifikovaným pracovníkům moţnost poţádat ve zkráceně lhůtě po 2,5 letech práce a ţivota v ČR o povolení k trvalému pobytu pro sebe a pro své rodinné příslušníky. Ukazuje se totiţ, ţe čeští zaměstnavatelé mají o zaměstnance z dané země velký zájem a chtějí jim usnadnit podmínky pobytu v ČR RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Sociální integrace přistěhovalců v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), str V Brně lze ohlásit ţivnost na Malinovském nám. 3. Dostupné na World Wide Web: Nebo na Krajském úřadě Jihomoravského kraje - Odbor Krajský ţivnostenský úřad na Cejlu 73. Dostupné na World Wide Web: 53 PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str

25 7. Druhy pobytů na území České republiky V této kapitole bych vás chtěla seznámit s jednotlivými stupni pobytu, kde zmíním pouze ta práva a povinnosti, která se odlišují od práv a povinností občanů ČR. Mluvíme zde převáţně o pobytu krátkodobém, dlouhodobém a trvalém. Existuje i takzvané tranzitní vízum (doba pobytu do 5 dnů), který se uţívá na přejezd přes Českou republiku. S jistotou mohu říct, ţe jedinou opravdovou noční můrou pro kaţdého imigranta je právě vyřizování a zařizování nejrůznějších potřebných dokumentů k pobytu. Většina imigrantů je naprosto šokována, kdyţ zjistí, ţe opatřování razítek je bude provázet po celou dobu jejich pobytu a bude je to stát hodně času a peněz. Překvapivé je to pro ně zejména proto, ţe při příjezdu do České republiky uţ má zpravidla většinou zařízená veškerá povolení k práci, vízum i zdravotní pojištění. Těmto dokumentům po jejich udělení převáţně nerozumějí a často nevědí, k čemu je opravňují, a na jak dlouho platí. Velice často proto důvěřují tomu dotyčnému, který jim je obstaral a ochotně za to platí nemalé peníze. 7.1 Vstup na území ČR Na území České republiky můţe vstoupit kaţdý, kdo má právo zde legálně pobývat. Tedy kaţdý, kdo má platný cestovní pas a platné vízum či naopak má oprávnění k pobytu bez víza 54. Česká republika je od 21. prosince 2007 součástí Schengenského prostoru, a proto se právní předpisy, které umoţňují vstup na naše území, neřídí právními předpisy ČR ale předpisy evropského práva: tzv. Schengenským hraničním kodexem, Evropskou směrnicí o volném pohybu občanů EU a do určité míry téţ Schengenskou prováděcí úmluvou K bezvízovému pobytu mají právo pouze občané EU, nebo také občané státu, kteří mají s Českou republikou uzavřen bezvízový styk. K takovým státům patří například: Albánie, Andorra, Argentina, Austrálie, Brazílie, Barbados, Bahamy, Bosna a Hercegovina, Brunej, Guatemala, Chile, Chorvatsko, Černá Hora, Izrael, Nový Zéland, Panama, San Marino, Seychely, Japonsko, Jiţní Korea, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Kostarika, USA, Srbsko a Vatikán. Tento bezvízový styk se vztahuje pouze na nevýdělečný pobyt kratší 90 dnů a u států jako je Makedonie, Srbsko, Černá Hora, USA, Albánie a Bosna a Hercegovina se bezvízový styk vztahuje pouze na držitele biometrických cestovních dokladů. Dostupné na World Wide Web: 55 Poradna pro občanství, občanská a lidská práva: Vstup na území ČR a na území Schengenu. Dostupné na World Wide Web: cit

26 7.2 Krátkodobé pobyty Jinak řečeno také Schengenské vízum 56. Je ohraničen délkou pobytu do 90 dnů. Krátkodobý pobyt je velice neperspektivní, neboť neumoţňuje ţádat na území České republiky o ţádné další povolení k pobytu, které by přesahovalo souhrnnou délku 90 dnů. Výjimkami jsou například rodinní příslušníci občanů Evropské unie a České republiky, kteří mohou po vstupu na krátkodobé vízum podat ţádost o povolení k přechodnému či trvalému pobytu 57 Sociální a jiná práva, která jsou spojená s krátkodobým pobytem, jsou omezena na práva odpovídající délce tohoto pobytu, a jsou tedy typická podle jeho účelu. Například: turismus, návštěva přátel, jednorázová kulturní či sportovní akce, studium, obchodní cesta, léčení, atd. 58 I přes veškerá opatření, mohou být cizinci s krátkodobým pobytem zaměstnaní na území České republiky, pokud mají k zaměstnání speciální povolení. Jeho získání je však finančně velice nákladné. Takţe otázka zní, zda se to vůbec vyplatí. Lidé s krátkodobým pobytem nemají právo podnikat na základě ţivnostenského listu, pobírat sociální dávky nebo na předškolní vzdělání, základní umělecké vzdělání a školské sluţby podle školského zákona Dlouhodobé pobyty a víza Zde je velice důleţité si uvědomit, ţe existují dva typy pobývání v ČR. A to: - vízum nad 90 dnů, které se uděluje pouze na dobu 365 dní. Tento pobyt se uděluje zejména za účelem podnikání, studia, sportu či zdravotního pobytu. - dlouhodobý pobyt nad 90 dnů se uděluje za účelem jeho pozdějšího prodlouţení. Například: za účelem společného souţití rodiny jako rezidenti jiného členského státu EU za účelem studia, za účelem ochrany za účelem vědeckého výzkumu anebo jako rodinní příslušníci takového vědce Pobyt nebo také jinak řečeno vízum je povolení k pobytu na území České republiky, které se povoluje při splnění určitých podmínek. 57 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str Tamtéţ. 59 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str

27 . Tento pobyt lze zrušit pouze tehdy, pokud cizinec nedodrţuje řád a povinnosti daného států, například kriminalita, nezaměstnanost, problémy se zdravotním pojištěním, atd. Co se týče práv, čelí tito lidé řadě znevýhodnění oproti cizincům s pobytem trvalým. Například: a) Zaměstnaní mohou být pouze na období platnosti pobytu b) Nemají právo pobírat podporu v nezaměstnanosti a být evidováni na Úřadě práce c) Podnikat pouze na dobu pobytu, a pokud ve svém podnikání chtějí dále pokračovat, musí předloţit potvrzení o plnění povinností vůči státu d) Na státní sociální podporu mají právo po jednom roce pobytu. e) Účastníci zdravotního pojištění jsou pouze tehdy, pokud jsou v České republice zaměstnání 61. Dále cizinci v rámci dlouhodobého pobytu musí plnit řadů povinností například: a) Hlásit místo pobytu do 3 pracovních dnů b) Změnu pobytu do 30 dnů c) Hlásit změnu jména, příjmení či osobního stavu. Dále jakoukoliv změnu o údajích v cestovních dokladech, a to vše opět do 3 pracovních dnů d) Hlásit ztrátu cestovního pasu e) Nebo musejí mít vţdy po ruce úhradu za zdravotní péči 62. Při porušení těchto povinností je cizinec pokutován, nebo pokud jsou okolnosti mnohem váţnější, můţe být dokonce i vyhoštěn. Pokud se cizinci cestovní doklad ztratí nebo mu byl odcizen, nemá nárok na nový. Je mu pouze udělen cestovní průkaz totoţnosti, který mu umoţní z České republiky odcestovat a v rodné zemi vyřídit nový. 7.4 Povinnosti cizinců na území ČR Cizinci s pobytem krátkodobým či dlouhodobým mají tzv. ohlašovací povinnost. To znamená, ţe cizinci ode dne vstupu na území České republiky, musí do tří pracovních dnů osobně ohlásit svou přítomnost příslušnému orgánu cizinecké policie. 60 Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Dlouhodobý pobyt. Dostupné na World Wide Web: cit RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str

28 To samozřejmě neplatí pro děti mladší 15let a pro cizince, kteří obdrţeli povolení k dlouhodobému pobytu nad 90 dnů, jehoţ osobním převzetím splní svou ohlašovací povinnost. 7.5 Trvalé pobyty Trvalý pobyt umoţňuje pobývat cizinci na území České republiky bez jakéhokoliv časového omezení a je udělován na dobu 10let. Dětem, které jsou mladší 15let, se uděluje pouze na 5let. Od je cizinec také povinen k ţádosti o trvalý pobyt předloţit osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky z českého jazyku na úrovní A1 63. Tato zkouška se skládá ze dvou částí a to písemné a ústní. Písemná se dále dělí do tří částí: porozumění psanému textu, porozumění mluvenému slovu a tvorba vlastního textu 64. Porozumění psaného textu dále na čtyři části. Radim Ošmera v článku Podoba zkoušky z českého jazyka pro účely získání trvalého pobytu tuto část popise takto: Uchazeči mají porozumět textu typu inzerátu, dále se mají zorientovat v nabídce firem a například rozhodnout, kam zavolají, kdyţ se jim rozbil kohoutek k dispozici mají například název firmy, otvírací dobu a popis, čím se zabývá. Poté je třeba vyplnit formulář fiktivního přítele (jméno, datum narození, vzdělání apod.). Závěr testu tvoří dopis, v němţ chybí deset slov. Chybějící slova jsou nad dopisem ve změněném pořadí a uchazeč je musí doplnit na správné místo v textu dopisu. Při poslechu se ověřuje, zda uchazeč rozumí jednoduchému dialogu, poté například hlášení na nádraţí, nebo hlasové zprávě v mobilu. Tvorba vlastního textu spočívá například v napsání krátkého dopisu do agentury s ţádostí o konkrétní pracovní pozici. 65 Nejdříve cizinec musí projít písemnou částí a nakonec ústní. Celková doba trvání zkoušky činí 1,5 hodiny a v kaţdé části se musí získat minimálně 60 %. Pokud uţ v první části cizinec nedosáhne poţadovaných bodů, není mu umoţněno postoupit dále k části ústní. Celý test pak musí opakovat. Pokud neuspěje u ústní, celá zkouška se musí opakovat také. Jazyková zkouška je pro cizince zdarma. Pokud však v prvním pokuse neuspěje, kaţdý další je zpoplatněn částkou korun Úrovně jazyků je rozděleno do šesti skupin A1, A2, B1, B2, C1, C2, přičemţ C 2 odpovídá například soudnímu tlumočení, zatímco A1 představuje neniţší (základní) moţnou formu komunikace. 64 OŠMERA, Radim, Podoba zkoušky z českého jazyka pro účely získání trvalého pobytu. Dostupné na World Wide Web: 65 OŠMERA, Radim, Podoba zkoušky z českého jazyka pro účely získání trvalého pobytu. Dostupné na World Wide Web: cit Čeština pro cizince. Dostupné na World Wide Web: 28

29 Zrušit trvalý pobyt není tak jednoduché. Lze to provést: - buď při velice závaţných problémech, jako je například kriminalita, nerespektování českých zákonů nebo dlouhodobá nepřítomnost daného cizince na území České republiky, která přesahuje dobu 12 měsíců. - za váţný přestupek se také povaţuje, kdyţ se cizinec bez ţádného váţného důvodu nedostaví k výslechu, odmítne vypovídat či naopak vypovídá nepravdivě. - nebo při účelovém uzavření manţelství. Cizinci s trvalým pobytem, mají v podstatě veškerá práva (samozřejmě i s ním spjaté povinnosti vůči státu) jako má jakýkoli jiný český občan. Samozřejmě kromě práva volit a být zvolen. Z těch nejvýznamnějších práv má cizinec právo na podporu v nezaměstnanosti, na sociální podporu, právo podnikat, na zdravotní pojištění (pokud se poctivě odvádí veškeré poplatky s ní spjaté) a nakonec na vzdělání a školské sluţby 67. Samozřejmě i na cizince s trvalým pobytem se vztahuje povinnost ohlašovat jakoukoliv změnu v údajích, či osobních stavech. Avšak na rozdíl od krátkodobého a dlouhodobému pobytu, mají v podstatě delší lhůtu na oznámení. Pouze cizincům s trvalým pobytem, můţe být na jejich vyţádání vydán nový cestovní pas, a to na území České republiky. V podstatě můţeme říct, ţe pokud se cizinci podaří získat trvalý pobyt, je to pro něho jakýsi zlatý klíč k získání českého občanství. 7.6 Mezinárodní ochrana Kaţdý, kdo je v zemi původu pronásledován, můţe po příchodu do České republiky, zaţádat o mezinárodní ochranu. Tato ochrana je udělována formou azylu, nebo doplňkové ochrany. Během celého procesu ministerstvo vnitra zjišťuje, zda byl ţadatel o mezinárodní ochranu, skutečně pronásledován či nikoliv. Důvodů k útěku existuje nesmírné mnoţství, avšak zde se pokusím uvést pouze ty nejčastější. Jsou to tedy důvody převáţně rasové, pohlavní, náboţenské, politické či národnostní RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, str Migrace, Ţadatele o mezinárodní ochranu. Dostupné na Dostupná na World Wide Web: 29

30 7.7 Azyl Pokud se cizinci podaří prokázat, ţe ze svého rodiště utíká z výše uvedených příčin, automaticky získává v České republice azyl. Dalším pohnutím k získání azylu je sloučení rodiny (s manţelem/ manţelkou či s nezletilým dítětem, kteří získali azyl uţ dříve) či z takzvaného humanitárního důvodu. Na humanitární azyl není ţádný právní nárok, je čistě na ministerstvu vnitra komu a z jakého důvodu mu ho udělí Doplňková ochrana Doplňkovou ochranu mohou získat pouze ti cizinci, u kterých se sice nezjistily ţádné konkrétní důvody k odchodu ze svého rodiště, nicméně pokud ţadatel prokáţe, ţe v případě návratu domů mu bude hrozit nebezpečí mučení, tyranie, nelidského zacházení či trest smrti, můţe mu být tato dodatečná ochrana udělena. Ta můţe být rovněţ udělena z důvodu sloučení rodiny, které jiţ byla ochrana udělena dříve 70. Doplňková ochrana na rozdíl od azylu, bývá udělována pouze na dobu určitou. Během této doby neustále probíhá šetření, zda důvody pro které byla udělena, stále trvají. Pokud ano, doba této ochrany se prodluţuje. O její prodlouţení se musí zaţádat 30 dnů před její vypršení Zkušenosti Ukrajinců s úřady Z vlastní zkušenosti mohu říct, ţe toto téma mezi Ukrajinci se povaţuje za velmi citlivé. Velice dobrý příklad toho, jak dochází k potlačování práv těchto lidí, jsem našla v knize Sociální situace a religiozita Ukrajinských imigrantů v ČR od Evy Pavlíkové a Karla Sládka, která byla vydána Karlovou Univerzitou v roce Ráda bych několik příkladů uvedla: Takový směšný problém, třeba jsem nechal v autě zdravotní pojištění. A oni namátkou se zeptali, jestli máte zdravotní pojištění. Tak jsem řekl jo. Tak mi ho ukaţte. Ţe ho mám v autě, parkuju tady vedle. No, to nás nezajímá, musíte ho mít u sebe. Tak hned, v tu ránu, mi nabalili pokutu pětistovku. Byl jsem tak rozzuřený, ţe jsem tak skoro všechno zničil. Já jsem byl opravdu takovej nervóznější, z toho všeho. Pak jsem letěl k tomu autu, vzal tu 69 Migrace, Ţadatele o mezinárodní ochranu. Dostupné na Dostupná na World Wide Web: 70 Tamtéţ. 71 Tamtéţ. 30

31 pojistku, dal jsem jim to do okna a on mi řekl Teď uţ je to pozdě. Co kdyby se vám něco stalo po cestě? (smích) 72 A to je furt prostě to, Nebo jak přijela poprvé moje manţelka sem, do Čech, tak já jsem přijel na policii a říkám. Co mám pro to udělat, abych přihlásil manţelku? Nó, ať sem přijde. Říkám, je nastydlá, nemocná. To byla zima, tak jsem říkal, ať je doma. A paní policajtka říká: Tak vemte její pas, přineste, my to teda přihlásíme. Tak já jsem tedy přinez pas, vystál jsem tam frontu, samozřejmě byla jiná: Jakto, ţe máte cizí pas? Říkám, to je moje manţelka, ne? To nezajímá a uţ zase pokuta pětistovka A uţ to frčelo prostě Říkám, vţdyť ona je doma nemocná. Nás to nezajímá, prostě to nikoho nezajímá a hotovo. To je takový, to jsou zákony, co vám řeknou a nesmíte nic, ţádný svůj názor. Radši mlčet, poslouchat, kdyţ jenom otevřete pusu, tak 73 Některé situace bývají pro Ukrajince velice sloţité, obzvlášť kdyţ zjistí, ţe to co platí pro Čechy, nemusí 100% platit i pro ně: Při kaţdé změně adresy, coţ jsem tady dělal nejmíň pětkrát, takţe musím měnit všechny papíry. A na kaţdém úřadě chtěj za to platit peníze. Zvlášť na ţivnostenském, chtějí za to 4 a půl tisíce. A já jsem vyčetl v jednom zákoně, ţe kdyţ neprokazuji výdělek nad nějaký limit, takţe nemusím být nahlášenej u obchodního soudu. A kvůli tomu, ţe jsem nahlášenej, já musím platit čtyři a půl. A tak jsem tam přišel a řek jsem, ţe já nemusím být nahlášený u obchodního soudu, já za to platit nebudu. Jenţe oni na mě koukali, ţe to platit musím. Říkám, ale já to nemusím platit, protoţe to je zákon, který hlásí tohle. Zákon hlásí jedno, ale vy jste cizinec. A říkám, ukaţte mi, kde je napsáno, ţe cizinci by měli platit. Tak prostě nic, pak šel za šéfem, za ředitelem, ten mi vytáh nějakou sloţku, která byla vytvořena přímo u nich, ta nebyla nějak uzákoněna. U nich, kde sledují počet cizinců tady a kvůli tomu, ţe oni to sledují, ten cizinec by to měl zaplatit. Jenţe uţ ne 4a půl, ale tisíc korun 72 PAVLÍKOVÁ, Eva, SLÁDEK, Karel, Sociální situace a religiozita Ukrajinských migrantů v ČR, Univerzita Karlova. Centrum pro studium migrace, str Tamtéţ. 31

32 A já si taky sednu doma a napíšu nějakej zákon, jako. A kaţdý takový věci, co člověk potká, si říká, jestli s tím má vůbec bojovat. Protoţe dneska si zaplatit právníka, to se nevyplatí. Oni o tom vědí. Kdyţ si seţenu nějakýho právníka, tak to stejně nikdy nevytáhnu do konce. 74 Nicméně protivní úřednicí existují také na Ukrajinských úřadech. Troufám si dokonce říct, zda nejsou ještě mnohem nepříjemnější neţ v samotné České republice. Avšak pokud jste na Ukrajině a stoupnete si do špatné fronty na úřadě, přetrpíte několik hodin, a potom vám u okénka někdo vynadá, ţe stojíte špatně, buďte si jistí, ţe Ukrajinci, kteří stojí v okolních frontách, vás ochotně pustí. 8. Práce a pracovní podmínky Ukrajinců v ČR Dá se říci, ţe nikoho nepřekvapí skutečnost, ţe ukrajinští imigranti provádějí spíše práci manuální (nekvalifikovanou), často fyzicky náročnou, zdraví nebezpečnou a někdy i poniţující. Dokonce podle výpovědí některých respondentů se u práce, kterou provádějí imigranti, často porušují předpisy (hluk, těţká váha) a nedodrţují se skoro ţádné pracovní nařízení. Porušuje se dokonce i samotná pracovní doba. Celkem běţnou praxí je desetihodinová, dvanáctihodinová a někdy dokonce i delší pracovní doba, rovněţ i práce o víkendech (v sobotu a někdy v neděli). 75 Jednoduše to ve většině případů bývá taková práce, kterou Češi vykonávat nechtějí a to právě z důvodu časové náročnosti, mizerného platu a špatných pracovních podmínek. Co se týče vzdělanosti přistěhovalců z Ukrajiny, tak kolem 17 % má základní vzdělání, 44 % jsou vyučení, 27 % má maturitu a 12 % vysokou školu 76. Nejrozšířenější profese ukrajinských přistěhovalců představuje: kopáč, zedník, uklízečka, pomocná síla v kuchyni, v domácnosti, v zemědělství, švadlena, údrţbář, dělník (dělnice) v továrně, řidič a prodavač (prodavačka) 77. Ti, kteří nepracují manuálně, jsou zpravidla podnikatelé, zdravotníci, hudebníci, překladatelé, tlumočníci nebo učitelé 78. Jde o cizí státní 74 PAVLÍKOVÁ, Eva, SLÁDEK, Karel, Sociální situace a religiozita Ukrajinských migrantů v ČR, Univerzita. Karlova. Centrum pro studium migrace, str RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Sociální integrace přistěhovalců v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), str PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str Tamtéţ. 78 PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str

33 příslušníky (odborníky), kteří jsou českými firmami vybráni ve výběrových řízeních na příslušné pozice. Ve většině případů se i z těchto lidí stávají v budoucnu imigranti, protoţe práce, výdělek a prostředí, ve kterém se pohybují, je nesrovnatelné s podmínkami v jejich domovské zemi. Pán Víťa (49 let, v ČR 14 let): Nerozumím tomu. Češi nám často nadávají, ţe jim bereme práci. Ale kdyţ k nám jeden Čech přišel, nevydrţel ani jeden týden. Často nadával a stěţoval si. Nakonec odešel, ţe za takové peníze pracovat nebude a radši bude na podpoře. Nevím, na jeho místě bych byl rád, ţe nějakou práci mám. 8.1 Jak získávají práci? Jak jsem se uţ jednou zmiňovala, většina imigrantů získává práci přes tzv. klienta. Zde by člověk měl být maximálně opatrný, protoţe dříve neţ si s někým takovým podobným začne, měl by si moc dobře zjistit, co mu klient nabízí a k čemu se upisuje. Kdo nebo co jsou to klienti? Klient můţe být člověk, nebo také firma, která obstará pracovní povolení a ujedná veškeré pracovní podmínky se zaměstnavatelem. Kromě toho mohou nabízet také ubytování, stravu, jazykové kurzy nebo na poţádání poskytnout potřebné kontakty na úřady a organizace. Přesný původ slova klient není znám. K problematice významu pojmu se vyjádřil Michal Nekorjak v článku Systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky: Na první pohled má zdánlivě nelogický, poněkud matoucí význam. Klientem by přece měl být ten, kdo usiluje o to vydělat si peníze v zahraničí a k tomuto účelu vyuţije nabídky sluţeb zprostředkovatelů práce, oněch klientů. Za logikou zjevnou se ale skrývá ještě jedna: logika vztahů organizovaného zločinu, který na pracovní migraci Ukrajinců také participuje. A to tak významně, ţe byl schopen své označení, svou logiku, vnutit i ostatním. I těm, kteří o vazbách na organizovaný zločin nevědí nic, nebo o nich mají jen mlhavé představy. Označení klient je běţně pouţíváno nejen samotnými Ukrajinci, ale i odborníky, kteří o ukrajinských imigrantech píší 79 Nicméně tato sluţba bývá velice draze účtovaná a často bývá nelegální nebo pololegální. Klasicky model můţe vypadat takto: člověk, který se rozhodne vycestovat do České republiky, vyhledá klienta buď samostatně, například přes internet, nebo na doporučení 79 NEKORJAK, Michal, Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Dostupné na World Wide Web: cit

34 známého. S klientem se později sejdou a společně se domluví na určitých podmínkách. Rovněţ mu je za jeho poskytované sluţby zaplacený určitý obnos peněz. Tento klient potom ochotně zařídí veškeré potřebné dokumenty k tomu, aby tento člověk bez sebevětšího problému, mohl vstoupit a pracovat na území České republiky. V cílové zemi tato závislost na klientovi můţe pokračovat dále, anebo ve většině případů, zcela zaniknout. Základem pro fungování tohoto typu all inclusive zprostředkovávání práce jsou většinou krajanské vazby, a tudíţ dohody mezi zaměstnaným cizincem a klientem jsou často neformální, zaloţené na důvěře imigrantů vůči svému zprostředkovateli. Běţnou odměnou za takovéto sluţby není jen jednorázově uhrazená částka, ale opakující se strhávání části vydělaného platu buď po celou, nijak neomezenou dobu zaměstnání, anebo, méně často, na určitou dobu. 80 Takový způsob jednání se potom často označuje jako otroctví. Klient odebírá imigrantovy veškeré dokumenty, které ho opravňují pobývat na našem území, dále vyuţívá neznalost v jazyce a jeho celkovou dezorientovanost z cizího prostředí. Nakonec ho nechává pracovat na sebe. Michal Nekorjak dokonce mluví o jakési hierarchii rozdělené do tří skupin. Tyto skupiny jsou dále rozdělené podle mocenských příjmů a vztahů: Klientský systém tvoří dva základní stupně mocensky nerovných vtahů a tři typy aktérů. Na vrcholu pomyslné pyramidy moci stojí organizovaný zločin ukrajinská mafie. Na spodním stupni jsou imigranti, kteří celý systém sytí ekonomickými prostředky svou mzdou. Mezi těmito dvěma skupinami, jako hlavní mediátoři, stojí klienti. Pro mafii jsou hlavními partnery a jejich vztah jsem označil za druhý stupeň klientského systému. Vztah mezi imigrantem-pracovníkem a klientem jsem označil za stupeň první. 81 Během svého výzkumu jsem se s podobným případem setkala, avšak po té kladné stránce. Nicméně respondent, který mi vyprávěl své zkušenosti s klientem, uvedl, ţe tento typ otroctví opravdu existuje a v současné době se mezi Ukrajinci stává aktuálním tématem. Bohuţel se mi nepodařilo zjistit podrobnější popis fungování tohoto systému a to vzhledem k neochotě a strachu respondenta vyprávět. 80 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Sociální integrace přistěhovalců v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), str NEKORJAK, Michal, Klientský systém a ukrajinská pracovní migrace do České republiky. Dostupné na World Wide Web: cit

35 Já: Jak jste se s klientem seznámil? Pan Víťa (49 let, v ČR 14 let): Kamarád mi dal kontakt. A jsem moc rád, protoţe na klienta sem měl štěstí. Ten můj byl hodný a často se ptal na moje problémy a taky mi pomáhal, kdyţ sem potřeboval. Já: Pomáhal zadarmo? Pan Víťa: Nee, ale nebylo to tak hrozný. Ta částka se mi zdála rozumná, proto sem se na něho obracel. Já: Jaké sluţby či sluţeb jste tedy vyuţil? Pan Víťa: Nejvíc mi pomohl s prací, protoţe sám sem si ji dlouho nemohl najít. Na začátek je to těţký něco sehnat, kdyţ nemáte známosti a nevíte, kde máte hledat a za kým máte jít. Pak mi taky ze začátku hodně pomohl s vízem, protoţe sem nevěděl kam jít a co všechno k tomu potřebuji. Já: Poţadoval nějakou zálohu za to, ţe vám najde práci? Pan Víťa: Ne, on jenom řekl, ţe mu to zaplatím potom z výplaty a ţe chce, abych pro něj pracoval rok. Já: A vy jste souhlasil? Pan Víťa: Ze začátku sem nechtěl, ale kdyţ mi to pak počítal na papír, kolik by ode mě bral a kolik by mi zůstalo, tak sem si řek, ţe jo, ţe to není tak hrozný. Já: Jakou práci vám nabídl? Pan Víťa: Pracovat jako dělník pro jednu firmu. Já: Věděl jste tedy hned od začátku, kolik si bude účtovat za své sluţby, je to tak? Pan Víťa: Ano. On mi hnedka řekl: Hele, mám tady pro tebe takovou prácu. Je za to 70 korun na hodinu, ale já ti dám 60. Ber nebo neber. Je to tvoje věc. Rozhodni se sám. Takţe já řekl, ţe jo, protoţe kdyţ sem pak přemýšlel a mluvil s kamarády, tak sem zjistil, ţe jiní klienti berou mnohem víc jak říkám já měl štěstí. Já: Zmínil jste se, ţe jiní berou za své sluţby mnohem více. Můţete uvést nějaký příklad? Pán Víťa: Jeden můj kamarád říkal, ţe jemu berou skoro půlku výplaty. Ale člověk často ani neví, kolik přesně bere, jenom hádá. Často prostě řekne: Mám pro tebe prácu. Dám 50 korun na hodinu. Bereš nebo ne? Firma mu pak dá peníze na ruku a on sám potom dává kolik chce. Já: Nevíte náhodou, jak dlouho uţ mu váš kamarád platí za poskytnutou sluţbu? Nebo, na jak dlouhou dobu se klientovi upsal? Pan Víťa: Docela na dlouho. On ani sám přesně neví. 35

36 Já: A co kdyţ si tedy najde jinou práci, můţe od klienta kdykoliv odejít? Pán Víťa: No já si myslím, ţe ne. On mu stejně musí zaplatit za to, ţe mu tu první práci vůbec našel. Já si taky myslím, ţe má strach, a ţe to nejde. Mám takový dojem, ţe mu sebral všechny papíry a aţ to všechno splatí, tak aţ potom mu je vrátí. Já: Proč se neobrátí na policii? Pán Víťa: Slečno, na policii s tím jít nemůţete. Jak mu vůbec pomůţe? Vţdyť ani oni sami nevědí, co s tím mají dělat. Kdyţ totiţ zavřou jednoho, přijde druhý a bude to ještě horší. Nezlobte se, ale nechci o tom mluvit. Mám svých problémů dost. Jak se zdá, zaměstnání přes klienta je velkou překáţkou pro úplnou adaptaci imigrantů, nejen kvůli finančnímu vykořisťovaní, ale hlavně kvůli jejich naprosté závislosti na zprostředkovateli. Co se týče vysoce kvalifikovaných Ukrajinců, ti se snaţí vyhledat práci sami a to s pomocí různých inzerátů, či oficiálních agentur. Pro respondenty, kteří mají dlouhodobý pobyt, je největší překáţkou neochota zaměstnavatelů obstarávat potřebné povolení k vykonávání práce. Ovšem i respondenti s trvalým pobytem, kteří mají naprosto volný přístup k českému trhu práce, vypovídají o negativních zkušenostech se zaměstnavatelem. I kdyţ totiţ mají veškeré potřebné dokumenty v pořádku a mohou bez větších problému svou práci vykonávat, převáţně ve většině případů svou příleţitost nedostanou a nemohou svému zaměstnavateli ukázat, co umějí. Podobné zkušenosti má pán Serjóţa. V České republice má trvalý pobyt. Vlastní vysokoškolský diplom v oboru architekt, avšak po příchodu do ČR začal pracovat jako dělník na stavbě. V současné době je zaměstnán v jedné nejmenované stavební firmě v Brně na pozici stavbyvedoucího na dobu neurčitou. Měl štěstí, tuto práci si našel přes ukrajinského známého. Dokonce podle nedávného zjištění, mu byla dána přednost před Čechem a to z jednoduchého důvodu: mezi veřejnosti je známo, ţe Ukrajinci jsou poctiví a pracovití. V minulosti se mu však poměrně dlouhou dobu nedařilo práci najít a podle vyprávění se spíše setkával s diskriminací na základě národnosti a státního příslušenství. Podle pána Serjóţi, příčina této neochoty je často nedůvěra zaměstnavatelů vůči cizincům. Takţe člověk, který má sebevětší praxi a zkušenosti v oboru, se často stává nevhodným kandidátem. Pán Serjóţa (44 let, v ČR 16 let): Já nechci být naštvaný ani na to nemám právo já by taky dal práci svým, neţ cizím. 36

37 8.2 Pracovní doba Jak jsem se zmínila uţ výše. Naprostá většina zaměstnavatelů nedodrţuje pracovní dobu. Nicméně podle mých respondentů, aţ na jednu výjimku, mi sdělili, ţe k tak dlouhé pracovní době je opravdu nikdo nenutí. Je to jejich svobodná vůle a ochota. Z výzkumu Sociologického ústavu České republiky, které zmínila Česka televize, se mi podařilo zjistit, ţe Ukrajinci pracují průměrně 52 hodin týdně i více a čistá průměrná mzda nedosáhla ani 15 tisíc korun 82. Slečna Nataša (22 let, v ČR 13 let): Někteří Ukrajinci pracují běţně 12h, 7dní v týdnu. Například v létě, můj otec pracoval dokonce 14 hodin. Pracoval prostě tak dlouho, dokud nenastala tma ale ne proto, ţe k tomu byl nucený to ne on prostě chtěl sám Co se týče svátků a víkendů bylo to čistě na něm, jestli půjde do práce nebo ne V praxi to pak fungovalo tak, ţe kdyţ uţ chtěl nějaké volno, tak stejně vstával v šest hodin. Doma po dvou hodinách po probuzení uţ nevěděl co s rukama a nohama, jak byl zvyklý pořád pracovat. Kaţdopádně to tak ale u kaţdého nechodí. Existují i výjimky. Jsou to ale určitě extrémy. Od jedné kamarádky jsem se dozvěděla, ţe její otec dostával seznam práce, kterou za ten den musel stihnout. Pokud to do určité hodiny nestihnul, tak tam musel zůstat tak dlouho, dokud to prostě nedodělal. Pochybuj, ţe ten zaměstnavatel nebyl natolik inteligentní, aby nepoznal kolik úkolu za jeden den, normální člověk můţe udělat. Tak jako kde to jsme? 82 Česká televize, Cizinci u nás pracují více: třeba Vietnamci 54 hodin týdně. Dostupné na World Wide Web: 37

38 9. Účel migrace Jak jsem se zmiňovala uţ výše, současným trendem je migrace trvalá, kdy ukrajinské rodiny se stmelují a adaptují do české společnosti. Avšak stále převaţuje migrace kyvadlová. Ukrajinští pracovnicí naspoří dostatečné mnoţství peněz a vracejí se zpět domů, kde tuto částku utratí. Na Ukrajině potom stavějí nové domy, kupují nové byty, nábytek, auta, luxusní oblečení či drahou elektroniku. Ten kdo měl to štěstí Ukrajinu navštívit, určitě si nemohl nevšimnout, ţe všude kam se člověk podívá, tak se nacházejí obrovské mnoţství nedostavěných a opuštěných domů. Je to dáno právě tím, ţe Ukrajinští migranti často po návratů domů započnou stavbu a jakmile vyčerpají našetřené finance, odjíţdějí zpět do zahraničí. A tak pořád dokola, dokud neuskuteční všechny svoje sny. Nicméně častější forma zuţitkování peněz je potřeba postarat se o příbuzné. Ať uţ se jedná o kaţdodenní obţivu, nájem či vysokoškolské studium pro své příbuzenstvo. S těmito příklady jsem se u svého výzkumu setkala nejčastěji. Takţe shrneme si to, pokud se tedy Ukrajinští migranti nerozhodnou trvale usadit v České republice, vracejí se zpět s určitým obnosem peněz, který odpovídá jejím představám spokojeného standardního ţivota. Nebo se vracejí tehdy, kdy jejich role ţivitele končí, například tím, ţe tuhle funkci přebírají jejich potomci. 9.1 Na Ukrajině Překvapivě jsem zjistila, ţe pro mnohé Ukrajince, je adaptování se zpět do své mateřské země, velice obtíţné. Logicky jsem si myslela, ţe člověk, který léta strávil v zahraničí a je zavalený náročnou práci bez podpory blízkých, bude svým okolím bez jakéhokoliv problému přijat zpět. Avšak skutečnost mě velice překvapila. Po návratů domů jsou tito lidé často označování jako заробитчаны (zarobitčany). Formálně Ukrajinský stát pracovní migraci uznává a nepovaţuje to za výraznou hrozbu pro Ukrajinskou ekonomiku, avšak běţní obyvatelé tuto skutečnost vnímají trochu jinak. Ukrajinský pracovník, který se vrátí zpět ze zahraničí, je zpravidla boháč. Je tedy moţné na něj klást větší nároky při běţných úplatcích na hranicích, na úřadech, školách a tak podobně. Nejsou vzácné ani případy brutálního přepadení, vydírání či vykrádání domácností příbuzných migrantů. Jinde si lidé stěţují, ţe se rodiny migrantů rozpadají, děti vyrůstají bez dohledu rodičů a prarodičů, jsou rozmazlené a v pubertě se zajímají pouze o drogy, 38

39 počítačové hry a peněţní převody od svých rodičů pracujících v zahraničí. 83. Co je velice důleţité podotknout, Ukrajinské úřady zkomplikovaly výjezd Ukrajinských dětí do zahraničí a tím pádem ztěţují moţnost společného pobytu dětí a rodičů v zahraničí. Například, kdyţ se jeden z rodičů rozhodne se svým dítětem odcestovat do zahraničí, ať uţ k tomu má jakékoliv důvody, bez souhlasu druhého rodiče, mu to úřady neumoţní. V praxi to pak funguje tak, ţe celním kontrolám se musí překládat oficiální (úřadem zkontrolovaný) dokument, který opravňuje jednoho z rodičů se souhlasem druhého rodiče odcestovat s dítětem za hranice. Dále se těmto zarobitčanům vyčítá, ţe opětovně neodvádějí daně a chvílemi zaznívají i takové návrhy, ţe posílané peníze se musí zdaňovat. A aby toho nebylo málo, tito lidé bývají mnohdy obviňování, ţe jsou zodpovědní za růst nájemného, cen bytů a pozemků 84. Začlenění se zpět je tedy pro mnohé skutečně velice obtíţné. Mnohdy také pod tlakem veřejnosti buď zanechávají své rodiny, nebo společně s ní se vracejí zpět do zahraničí, kde začínají zcela nový ţivot. 9.2 Rodina Na rozdíl od češtiny, ukrajinština má mnohem více výrazů pro různé příbuzenské vztahy. Je u nich také patrná větší úcta k rodičům, kdy se rodiče ve většině případu stěhují do bytu či domů svých dětí a zde doţívají, anebo naopak děti zůstávají v domovech svých rodičů. Organizace jako domovy důchodců jsou na Ukrajině okrajovou záleţitostí. Ţena má v rodině pevnou roli matky a pečovatelky. Ve velice častých případech hraje také roli dominantní osoby, která rozhoduje o všech záleţitostech v rodině i mimo ni. Postavení ukrajinské ţeny a české ţeny ve společnosti se mírně liší. Například Ukrajinec při seznamování nebo při pozdravení, si nikdy se ţenou nepodává ruce, a to z důvodu, ţe je to povaţováno za neúctu k ţeně. Co je vskutku opravdu dobře na první pohled zaznamenatelné je, styl oblékání a upravování se. Na Ukrajině se velice dbá na to, aby muţ vypadal opravdu jako muţ a ţena jako opravdová ţena. Proto velice zřídka potkáme muţe s dlouhými vlasy či naopak ţenu s krátkými. Muţi mají nejčastěji vlasy krátce střiţené, bývají mnohdy hladce oholení, a pokud zrovna fyzicky nepracují, jsou vţdy dobře a elegantně oblečení (nejčastěji kalhoty, košile a společenské boty). U ţen také převládá spíše elegance, před sportovním stylem. Často se nosí 83 LIVINSKÝ, Oleksa: Různé pohledy na emigranty na Ukrajině. Dostupné na World Wide Web: cit LIVINSKÝ, Oleksa: Různé pohledy na emigranty na Ukrajině. Dostupné na World Wide Web: cit

40 sukně, halenky, šaty, masivní a dobře viditelné šperky a vysoké podpatky. Nesmí chybět značková, velká a co nejlépe vypadající kabelka. Líčení a drahé parfémy jsou samozřejmostí. V současné době je u Ukrajinců rozšířený fenomén značek. Zpravidla nakupují drahé a známé značky, aby dali najevo svou finanční nezávislost a bohatství. Nicméně tento trend pouze maskuje realitu, která mnohdy bývá zcela jiná. 40

41 10. Život v hostující zemi V této kapitole, bych se chtěla zaměřit na kaţdodenní ţivot Ukrajinců a to zejména na problematiku bydlení, stravování a volného časů Ubytování Konkrétní podoba bydlení je podmíněna několika faktory, z nichţ nejdůleţitější je typ migrace. Například: ubytování Ukrajince, který se v České replice usadil na dobu určitou, bude vypadat naprosto odlišně, neţ ubytování jiného Ukrajince, který se zde rozhodl usadit trvale. Ukrajinci, kteří u nás přetrvávají na dobu určitou, bydlí převáţně v ubytovnách nebo v pronajatých bytech, kde si nájem rozpočítávají mezi sebou. Z pravidla bývají ubytovny v průmyslových čtvrtích či na okraji města. Na otázku Kde je v Brně nejvíce Ukrajinců? respondenti nejčastěji odpovídali V Ţidenicích nebo V Modřicích. Tento typ ubytování se pro mnohé Ukrajince můţe zdát velice výhodné a to zejména kvůli velké koncentraci cizinců. Je zde moţné získat spoustu uţitečných informací, například: kontakty na dobré klienty, na nová pracovní místa, echa na levné jízdenky na Ukrajinu či informace o pobytu. Za nevýhodu je moţné povaţovat úroveň vybavení těchto ubytoven, jeden záchod, jedna koupelna, ţádná hygiena sociálního zařízení, jeden vařič, televize a vůbec ţádné soukromí. Velice často v jedné místnosti bydlí dvě a více osob. Ubytovnu můţeme v podstatě nazvat jakousi noclehárnou, která je naprosto nepřizpůsobená k trávení volného času či dokonce relaxaci. Paní Světlana (43 let, v ČR 13 let): Jako je pravda, ţe to není ţádná sláva, ale pro člověka, který je tady sám a ví, ţe v nejbliţší moţné době pojede zpátky na Ukrajinu, to naprosto stačí. Kdyţ se totiţ na to podíváme z finančního hlediska, tak na ubytovně zaplatíte za střechu na hlavu, teplo a vodu přibliţně 2 tisíce za měsíc. No, a za pronajatý byt pětkrát tolik. Tak co je lepší? My jsme taky tak ze začátku bydleli a nebylo to vůbec špatný Strava V tomto ohledu se od nás příliš neodlišují. Pokud se jim zrovna dvakrát nechce vařit, snaţí se vyhledávat taková hostinská zařízení, která nabízejí denní menu za přijatelné a dostupné ceny. Tyto jídla se také poměrně často snaţí nahrazovat jídlem přichystaným z domu. 41

42 Mnohdy se snaţí připravovat jídla dle ukrajinských zvyklostí. Při vzácných příleţitostech, či během křesťanských svátků si pečlivě připravují tradiční jídla ze surovin, které buď přivezou z Ukrajiny, nebo zakoupí v České republice. Mezi typická ukrajinská jídla patří boršč 85 (polévka z červené řepy, zelí, česneku, cibule, mrkve, rajčat, brambor, masa a smetany), pelmeně a vareniki (těstovinové taštičky plněné masem, bramborem, zelím, ovocem či tvarohem a podávané s máslem nebo smetanou), pirohy (pečené pečivo plněné masem, zelím, tvarohem nebo ovocem) a holubci (je to směs mletého masa a rýţe, které jsou zabalené do listového zelí a jsou podávané se smetanou). Ukrajinci jsou raritou v konzumaci chleba. Ten jedí opravdu naprosto ke všemu: k těstovinám, k bramborám či dokonce rýţi. Myslím si, ţe Ukrajinská kuchyně je mnohem lehčí a rozmanitější, neţ kuchyně Česká. Pan Víťa (49 let, v ČR 14 let): Českou kuchyni mám rád, ale Ukrajinská kuchyň je Ukrajinská. Přes týden, kdyţ chodíme do práce, často uvaříme velký hrnec nějaký polívky, aby vyšla minimálně na tři dny, a jíme jenom ji. Ukrajinská kuchyň je o to krásnější, ţe nikdy neuděláš dvakrát stejnou polívku (smích). Vařit kaţdý den se nám vůbec nevyplácí a není na to čas. O víkendu se snaţíme vařit uţ normálně a potraviny nakupujeme jenom v českých obchodech. Pan Serjóţa (44 let, v ČR 16 let): V Samovaru 86 si občas koupím ruský bonbóny. Nejvíc mám rád čokoládový s karamelem - Коровка (Korovka). A manţelka si kupuje chalvu s oříšky a rozinkami. S tradičními Ukrajinskými pokrmy se můţete seznámit v restauraci Tryzub, který se nachází na Koţeluţské 9 v Brně 87. Na Kopečné 236 existuje také výhradně Ukrajinský obchod, který se jmenuje Одесса- Магазин Продуктофф (Odessa - Magazin Produktov) 88. S konkrétní nabídkou se můţete seznámit na oficiálních internetových stránkách, které jsem uvedla níţe. 85 Často bývá mylně označována jako tradiční ruská polévka. 86 Restaurace a obchod s ruskými speciality - Koliště

43 10.3 Volný čas Faktem stále zůstává, ţe práce zaplňuje většinu část dne. Pokud se přece jen nějaká ta chvilka objeví, rádi svůj čas věnují sledováním televize, čtení novin, kníţek, spaní nebo si jednoduše mezi sebou povídají a hrají karty. Pan Serjóţa (44 let, v ČR 16 let): Volný čas? To pomalu ani neznám. Kdyţ přijdu z práce, tak se najím a jdu spát. Moţná se trochu podívám na televizi. Ale stejně u ní většinou usnu. Paní Irina (49 let, v ČR 13 let): Já si ráda povídám se sousedkou nebo se dívám na televizi. Pan Víťa (49 let, v ČR 14 let): Já si čtu nebo taky koukám na televizi. Po práci bývám hodně unavený, tak jsem rád, kdyţ mám čas jenom pro sebe a nemusím s nikým moc mluvit. Za zábavou vyráţejí zpravidla velice zřídka a to především z toho důvodu, ţe nechtějí zbytečně utrácet těţce vydělané peníze. Myslím si, ţe jiní uvaţují i tak, ţe čím rychleji vydělají potřebnou částku peněz, tím dříve mohou odcestovat zpět na Ukrajinu. Pan Serjóţa: Já nikam nechodím. Nechci utrácet peníze. Je to zbytečný. Pokud se rozhodnou vyrazit do společnosti, tak to bývá zejména v sobotu či neděli. Nejčastěji míří do baru nebo hospody a nejméně či dokonce vůbec do kina, divadla nebo na jiné kulturní akce. Paní Irina: Já chodím jenom do kavárny na kafe. Pak uţ nikam. S kamarádkou si vypijeme jedno kafe, sníme nějaký zákusek a jdeme zas dom. Pan Víťa: Já občas zajdu s kamarádama do hospody A vypijeme tam maximálně jedno nebo dvě piva. Pak jdeme domů, protoţe doma by nám manţelky daly. (smích) Já: Navštěvuje někdo z vás kina nebo divadla? Paní Irina: Neee ani jsem neslyšela, ţe by někdo od nás chodil do kina. Ani nevím proč, prostě proto. Mě to ani nenapadlo. Co ty, Víťa? My ani na Ukrajině nikam nechodíme, ţe jo? Pan Víťa: U nás ve městě, ţádný kino není a divadlo taky ne. Pamatují si, ţe kdysi bylo něco v centru města, ale z nějakýho důvodu, ani nevím proč, to začalo chátrat a dnes je to 43

44 zbořenina, kde si hrají děti. Vlastně hrály, kdyţ jsem byl v srpnu doma, tak jsem si všiml, ţe tam postavili nějakou boudu se psem, která tento objekt hlídá. V neděli velice často navštěvují bohosluţby. Pokud se zaměříme výhradně na Brno, tak část, zejména imigranti ze západu, navštěvují řecko-katolické mše v kostele sv. Máří Magdalény na Masarykově ulici a část navštěvuje kostel sv. Václava v Gorazdově ulici Životní úroveň Při hodnocení své finanční situaci, se respondenti řadí většinou mezi průměr. Záhy však také uvádějí, ţe málo kdy se jim podaří ušetřit nějaké peníze. Pokud se někdo rozhodne zde zůstat, většina peněz jde na jídlo, nájem a dokumenty (pobytová a pracovní víza), přičemţ kupují jenom to potřebné a tzv. luxus si často dopřát nemohou. Zkusme se zamyslet: spousta obyvatel České republiky si stěţuje, ţe kvůli současné vládě se všechny ceny zvedají a platy zůstávají stejné. Zvedá se nájem, šetří se na důchodech, zvedají se ceny základních potravin. Ano, to je pravda. ALE! Cizí státní příslušníci kromě potřebných výdajů, které platí kaţdý z nás, MUSÍ z toho minima ušetřit ne na dovolenou, která je pro ¾ obyvatel České republiky naprostou samozřejmostí, ale na potřebné dokumenty, aby zde vůbec mohli dále zůstat! I přes tuto skutečnost zde hodně imigrantů zůstává. Uvedená situace je v mnoha případech i za cenu těchto těţkostí lepší neţ v jejich rodné zemi. Paní Světlana (43 let, v ČR 13 let): Pokud člověk přijede pouze pracovat a bydlí s jinými Ukrajinci na ubytovně, tak ušetří pěkné peníze. Vydělaná částka je moţná malá, ale u nás doma jsou to velké peníze. Tam si člověku potom ţije dobře. Můţe jezdit k moři, můţe kupovat drahé věci a jídlo. Ale pokud se člověk rozhodne v České republice zůstat, protoţe to tu má rád a chce tady zakotvit, tak samotnému je to těţké. Moc těţké. Já se tady snaţím ušetřit například na jídle, abych si mohla koupit hezké oblečení a kosmetiku. Já tomu říkám zdravá dieta (smích) stejně musím zhubnout. No a zbytek peněz jde na nájem a dokumenty. Do dalšího měsíce mi uţ moc nezbývá. Někdy si dokonce i půjčuji, ale této variantě se snaţím vyhnout. 44

45 Jura (17 let, v ČR 13 let): To je pravda. Pamatují si, ţe na základce spousta kamarádů chodilo na fotbal, na hokej a florbal, ale já jsem nemohl, protoţe naši museli vţdycky odkládat nějaký peníze na papíry. Jako neměli jsme se zle. Jídlo jsem měl bosky jsem nechodil a střechu nad hlavou jsem měl taky, ale nějaký další nadstandard jsme si dovolit prostě nemohli. Byli jsme čtyři já, ségra, taťka a mamka a odkládat peníze na papíry pro čtyři osoby mno, byl to záhul kaţdopádně kdyţ jsem byl menší, tak jsem tomu nerozuměl a často jsem dělal doma scény. Pamatují si, ţe jsem se pořád ptal: Proč my si to dovolit nemůţeme, a jiní můţou? Myslím si, ţe naším muselo krvácet srdce, kdyţ to pořád poslouchali. Kaţdopádně taťka si pak našel ještě jednu práci a to jenom kvůli mě a ségře, abychom mezi děckama nezaostávali a mohli chodit do různých krouţků a jezdit na školu v přírodě aţ teďka zpětně chápu, jak to pro rodiče muselo být těţký absolutně nechápu, jak to s náma mohli tehdy vydrţet a na všechno se nevykašlali. Celkově si jich za to všechno, co pro nás udělali, děsně váţím a mám je moc rád Zdraví Podle zjištění, zdravotní pojištění představuje výraznou překáţku pro všechny imigranty z bývalého SSSR. V současné době do systému veřejného zdravotnictví mohou vstoupit pouze cizinci s trvalým pobytem, uznaní azylanti a cizinci v postavení zaměstnanců. Děti cizinců a jiní migranti, kteří pobývají v ČR za účelem sloučení rodiny, rovněţ i drobní podnikatelé a studenti, mají přístup jen ke komerčním pojištěním, které je finančně poměrně nákladné. 89 Pávě finanční bariéra zapříčinila, ţe obrovské mnoţství Ukrajinců nemá zařízené zdravotní pojištění. Tato situace je opravdu velice znepokojivá, protoţe právě tito lidé pracují v oblastech s velkým rizikem pracovního úrazů a bohuţel jsou to právě oni, kteří se potom upisují k obrovským dluhům za léčbu a léky. Není tedy divu, ţe lékaři se k nim chovají nedůvěřivě a podezíravě. Nicméně zajímavé je, ţe imigranti, kteří chtějí na území České republiky pobývat, i kdyby se jednalo pouze o dobu krátkodobou, musí k ţádosti předloţit řádně zaplacené zdravotní pojištění na dobu pobytu, kterou chtějí na našem území trávit. Cizinci bez trvalého pobytu nemají nárok na plně hrazenou zdravotní péči. Zdravotní pojišťovna jim vystaví jim pouze po 89 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Sociální integrace přistěhovalců v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), str

46 dobu zaměstnání průkaz pojištěnce zelené barvy, který platí jen pro neodkladnou péči (první pomoc: zlomená ruka, zánět slepého střeva, bolestivé zuby, úrazy, atd.). Paní Irina (49 let, v ČR 13 let): Nevím, jak je do dnes. Ale kdyţ jsme se přistěhovali do České republiky my, tak jsem měla pojištění turistický. To pojištěni, bylo jen tak naoko pro policajty. Jako kdyby se vám někdy něco stalo, stejně byste to museli hradit ze svýho a nikdo nikdy by vám nic nevrátil. Takţe v podstatě jako, kdybyste ţádný pojištěni neměli. Na policii to samozřejmě všichni věděli, ale nějak se to nikdy neřešilo. 46

47 11. Náboženství Na Ukrajině je náboţenství poměrně rozšířené. Nejvíce věřících, jako všude jinde ve světě, se soustřeďuje na venkově. Na internetových stránkách v článku Náboţenství na Ukrajině, ukrajinský novinář Bohdan Kopčák uvedl: Na západě Ukrajiny má největší vliv řeckokatolická církev a ukrajinská autokefální pravoslavná církev. Je tam ale i přítomná pravoslavná církev kijevského a moskevského patriarchátu. Čím dále na východ pak ubývá řeckých katolíků a jsou tam jen pravoslavní moskevského a kijevského patriarchátu asi v poměru jedna k jedné. A dál na východ dominuje pravoslavná církev moskevského patriarchátu. 90 Jako základní rozdíly církve římskokatolické (křesťanské) a pravoslavné jsou dle mého mínění tyto: Křesťanská církev: chudě vybavené kostely, papeţ jako nejvyšší hlava církve na zemi (zástupce boha), přijímání chleba (tělo Kristovo), tvar kříţe, obrací se ke kaţdému jednotlivci, mše se slouţí v rodném jazyce (mimořádně při oslavách v latině) Pravoslavná církev: bohatě zdobené kostely, pravoslavné církve nemají jednu nejvyšší hlavu na zemi (papeţe), ale jde o sjednocení v rámci zástupců jednotlivých pravoslavných církví (popů), přijímání pod obojím (krev i tělo Kristovo), tvar kříţe, mše slouţeny ve staroslověnštině, obrací se k místním skupinám pravoslavných věřících 11.1 Struktura Ukrajinské pravoslavné církve Nejrozšířenějším náboţenstvím je pravoslavné křesťanství. Pravoslavnou církev dále můţeme rozdělit na tři samostatné církve, které mají vlastního představitele, vlastní církev, strukturu a kostely. Mluvíme zde o Moskevském patriarchátu, o Kyjevském patriarchátu Ukrajinské autokefální církví. 90 Rozhlas, Náboţenství na Ukrajině. Dostupné na World Wide Web: cit

48 Moskevský patriarchát Oficiálně je podřízený Moskevskému patriarchovi, avšak má vlastní autonomii. Tato církev je mezi Ukrajinskými obyvateli nerozšířenější. Pod Moskevský patriarchát spadají tří nejvýznamnější kláštery (lávry), které jsou zařazené do tzv. sedmi divů Ukrajiny. Jedná se především o Kyjevo-pečerskou lávru (zapsaná do seznamu UNESCO), Počajivskou lávru (v Ternopolské oblasti v městečku Počajivú) a Svjatohirská lávru (Donecké oblasti v městečku Svjatohirsk nad řekou Siverskyj Donec) 91. Kyjevský patriarchát Je nejmladší církev, která vznikla v roce 1992: Hlavním chrámem Kyjevského patriarchátu je Chrám svatého Vladimíra v Kyjevě 92. Ukrajinská autokefální církev Plně samostatná církev, jejíţ tradice trvají jiţ od roku 1924, vznikla v západní části Ukrajiny. Nicméně v komunistickém období byla zakázaná, a proto se dále rozvíjela za hranicemi Ukrajiny. Hlavním chrám Ukrajinské autokefální církve je Chrám sv. Andreja 93. Jak uţ bylo řečeno, po příchodu do České republiky má většina ztíţené ţivotní podmínky. Ţijí v naprosté nejistotě a většina přeţívá ze dne na den. V tuto chvíli se pro ně církev stává jediným prostředníkem mezi nimi a okolním světem: Paní Světlana (43 let, v ČR 13 let): Mě trvalo měsíc, najit si práci a tak jsem často chodila do kostela a modlila se k Bohu. Prosila jsem ho, aby mi opatroval mou rodinu, protoţe několik dlouhých týdnů jsem o nich nic nevěděla. V té době jsem nemohla ani tak často volat. Bylo to hodně drahý. Dnes je to samozřejmě jiný. Existuje Skype, ICQ, facebook nebo taky mobil, takţe dnes jsem s rodinou v kontaktu pořád. Do kostela se snaţím chodit pravidelně. Cítím se tam dobře jako doma. Díky kostelu jsem se seznámila i se spoustou zajímavých lidi jaká jsem já. S některýma se vidím pořád a jsme dobří kamarádi. Občas jdeme třeba na kafe a mluvíme o všem, co nás napadne. Rozhodně se nestydím před nimi mluvit a svěřovat se, protoţe vím, ţe většina má stejný problémy jako já. 91 Києво-Печерська лаврa, Почаївська лавра a Святогірська Лавра. 92 Володимирський собор. 93 Андріївська церква. 48

49 Jak jsem se uţ jednou zmiňovala, ţivot imigrantů se naprosto obrací vzhůru nohama. Paní Irina (49 let, v ČR 13 let): Nejvíc sem byla překvapená z toho, jak tu nikdo nevěří v Boha. U nás věří skoro všichni. Ať si mladý nebo starý. A nikdo se za to nestydí. Ale tady tady je to prostě jiný. Lidi často v neděli pracují jedou například na chalupu a pracují tam, kdyţ ne v práci. Já tomu moc nerozumím. Jako chápu, ţe všude to funguje jinak, ale moc těţko se s tím smiřuje. Paní Světlana (43 let, v ČR 13 let): Ano, i já sem z toho byla překvapená, protoţe u nás se to opravdu nesmí a kdybych ţila na Ukrajině, lidi by mě pomlouvali. Ale tady nejsem na Ukrajině. Jednou jsem tady, tak budu ţit jako všichni Češi. Řekla bych, ţe pro imigranty je velice sloţité nerozeznávat neděli od jiného pracovního dne v týdnu. Například na Ukrajině je neděle povaţována za významný den, kdy si Bůh dopřává zaslouţený odpočinek po dlouhém a náročném pracovním týdnu. Je to jeden z důleţitých faktů, které imigranty u nás opravdu překvapí a mnohdy se s touto situaci velice špatně ztotoţňují. Paní Irina (49 let, v ČR 13 let): My jsme hodně věřící rodina. A v neděli jsem nikdy nepracovala dokonce i nevařila jídlo jsem vţdycky uvařila v sobotu a druhej den uţ jenom ohřála. V neděli jsme se pak koukali na televizor, četli nebo chodili na návštěvu. No, ale tady je to prostě jiný je tu hodně nevěřících a lidi o víře moc nevědí. S dalším faktem, se kterým jsem se ve svém bádání setkala, byl ten, ţe pokud se Ukrajinci rozhodnou v České republice zůstat, mění svou víru a svoje zvyky (dokonce přecházejí z pravoslavné víry na římskokatolickou). S touto skutečností jsem se setkala i u nás doma: Mamka (44 let, v ČR 16 let): S taťkem jsme to udělali kvůli vám. My jsme hlavně chtěli, abyste zapadly mezi děti ve škole. Aby se vám nesmály, a abyste neměly s nikým ţádný problém, ţe jste jiní. Proto jsme začali Vánoce a Velikonoce slavit jako Češi. Naše svátky uţ neslavíme vůbec, protoţe je zbytečné je slavit dva krát. 49

50 Pán Serjóţa (44 let, v ČR 16 let): Ano my jsme taky začali Vánoce slavit jako Češi ale Velikonoce se snaţíme slavit jako doma na Ukrajině. Pro naši rodinu je to mnohém důleţitější svátek, neţ Vánoce. A na Velikonoce odjíţdíme vţdy domů, za rodinou mám moc rád Velikonoční atmosféru. V následujících dvou kapitolách, bych Vás ráda seznámila s tradicemi a zvyky Ukrajinských Vánoc a Velikonoc Ukrajinské Vánoce - Різдво Христове Převáţně většina Ukrajinců pouţívá starý církevní juliánský kalendář 94, takţe Vánoce se u nich slaví aţ po příchodu nového roku, coţ je 6. a 7. ledna. Šestého ledna se zpravidla drţí půst. Lidé vstávají brzy ráno, aby během roku nikam nezaspali, a omývají se vodou z nádoby, do které byla vhozená stříbrná mince pro štěstí. Během celého dne se pak připravují na Svatou Večeři (Святий Вечір). Ukrajinská Svatá Večeře se skládá z dvanácti jídel. Dvanáct jídel charakterizuje dvanáct apoštolů. Na stole nesmí chybět zejména kuťa (кутя), coţ je sladký pokrm z pšenice, rýţe, máku, medu, ořechů, rozinek apod. Dále se na stole nachází odvar ze sušeného ovoce (uzvar узвар), boršč, ryba, podává se dokonce i kaviár, hrách, zelné závitky plněné rýţí, lívance, různé druhy salátů, piroţky a houby. Zpravidla kaţdý musí ochutnat všech 12 jídel a na talíři nesmí nikdy nic zůstat. Ukrajinci věří, ţe duše zemřelých lidí v tento významný večer, navštěvují lidská obydlí. Proto se u večeře o nich vţdy zmiňují v dobrém slova smyslu a po večeři jim nechávají nějaké jídlo na stole (mýt nádobí v tento večer je hřích). Do rohů či zápraţí se kladou strouţky česneku, které ochraňují obydlí před zlými duchy. Další velice zajímavý zvyk je spojený s kuťou, kdy se do nádoby s tímto pokrmem kladou na noc lţíce (podle členů rodiny) a čí lţička je ráno převrácená, ten do roka zemře. První den Vánoční (7. 1.) je určený k navštěvování blízkých a známých. 94 Od gregoriánského kalendáře, který byl zavedený v roce 1582 papeţem Řehořem XIII., se liší 13 dní. 50

51 11.3 Ukrajinské Velikonoce - Пасха Ukrajinsky se Velikonoce nazývají Пасха (Pascha). Slovo pochází z řeckého jazyka a znamená příchod nebo spása 95. Tento svátek se slaví tři dny a je povaţován za jeden z nejdůleţitějších svátků, které Ukrajinci slaví vůbec. Pascha se slaví později, neţ v České republice, coţ je podmíněno jiným kalendářem (viz výše). Pascha pokaţdé padá na jiný den, nicméně většinou je v období 22. března aţ 25. dubna. V tento den se lidé zdraví Христос воскрес (Christos voskres Kristus vstal z mrtvých), načeţ by se mu mělo odpovídat Воістину воскрес (Voistinu voskres opravdu vstal z mrtvých). Lidé velice pečlivě uklízejí své byty a domy, okna zdobí vyšívanými ručníky, krášlí vejce (umělé barvy se příliš nepouţívají a nálepky uţ vůbec ne - klasikou jsou vejce vařená v slupkách od cibule) a připravují různé pokrmy, které později vkládají do předem připraveného košíku. Dalším velice důleţitým pokrmem, který nesmí v ţádném případě v košíku chybět, je kulič (кулич). Často bývá překládán jako mazanec. Na jeho horní straně je upečena zkratka Х.В coţ označuje christos voskres. Co smí a co nesmí v košíku být, není nijak striktně určeno (samozřejmě pokud nebudeme brát v potaz alkoholické nápoje, ty tam rozhodně být nesmějí). Lidé do svého košíku vkládají jednoduše to, co dům dá. Jedná se zejména o vařená vejce, slaninu, sádlo, chléb, máslo, atd. Večer s tímto košíkem vyráţejí do kostela, kde se jídlo kropí svatou vodou. V tento významný den, se nehledí na to, jestli jste věřící nebo ne, chodí jednoduše všichni. Věřící zapalují svíčky za svaté nebo část svého pohoštění nechávají v kostele, pro chudé. O půlnoci se potom po celé Ukrajině rozezní všechny zvony všech chrámů. Jíst tzv. posvěcené jídlo se zpravidla začíná aţ ráno. 95 Filolingvia, Этимологию слова Пасха. Dostupné na World Wide Web: 51

52 12. Cizinci na českých školách V této kapitole bych se ráda zabývala problematikou začlenění se děti cizinců na základních školách v České republice. Pomocí rozhovorů s dětmi jsem se snaţila najít odpovědi, jak se jim na českých školách daří a s jakými problémy se musí vypořádat. Já: Jak ses cítila, kdyţ ses dozvěděla, ţe se budeš stěhovat do cizí země? Kristýna (14 let, v ČR 3roky): Bála jsem se, protoţe jsem nevěděla kam jedu. Ale chtěla jsem za taťkem, který sem jezdil uţ dlouho před námi. Jako chvíli se mi chtělo a chvíli zas ne. Nakonec mi stejně nic nezbývalo a jet jsem musela. Ale teď jsem moc ráda. Protoţe tu mám nové kamarády a mám to tady ráda. Angelina (12 let, v ČR 3 roky): Já si pamatuji, jak za mnou přišla mamka a řekla, ţe příští týden jedem na prázdniny do nějakého Brna. O tom městě jsem nikdy nic neslyšela a nikdo ho z kamarádů neznal. Ale kdyţ to mělo být jenom na prázdniny, tak jsem si řekla, proč ne. No, a kdyţ prázdniny skončily, začala jsem chodit do školy, ale uţ tady v Brně. Zpočátku mně bylo smutno, ale později jsem si zvykla. A teď mi to nevadí. Angelina a Kristýna jsou dnes ţákyně jedné nejmenované základní školy v Brně. V dnešní době nejsou ţádnou vzácnosti, ale naopak se stávají běţnou součástí třídního kolektivu. Jsou to většinou děti, které přišly za nebo se svými rodiči - pracovními imigranty. Nicméně pro všechny tyto děti platí povinná školní docházka nehledě na jejich pobytový status. Petra Hlavničková v článku Jak se daří dětem cizinců na českých základních školách píše: Tomu je tak aţ od 1. ledna 2008, kdy vešla v platnost novela školského zákona zajišťující právo všech dětí na základní vzdělání bez ohledu na to, zda pobývají na našem území oprávněně nebo neoprávněně, nejvýše však do konce školního roku, v němţ dosáhnou sedmnáctého roku věku. 96 Ukrajinské děti nepotřebují dlouhou dobu k zorientování se v českém jazyce. Většinou postačí jeden školní rok. Během té doby se naučí svým spoluţákům porozumět a poměrně slušně komunikovat. Avšak gramatika a pravopis stále zůstává největší překáţkou, obzvlášť pro ty, kteří začali navštěvovat základní školu aţ na druhém stupni. Já: Jaký byl tvůj první kontakt s českou školou? Co pro tebe bylo nejtěţší? 96 HLAVNIČKOVÁ Petra, Jak se daří dětem na cizinců na českých školách? Dostupné na World Wide Web: cit

53 Angelina (12 let, v ČR 3 roky): Do školy jsem nastoupila asi dva měsíce po tom, co jsme přijeli. Bylo to dobrý, protoţe uţ jeden kluk z Ukrajiny tam byl. Hodně mi pomáhal a překládal. Takţe jsem se nemusela moc učit. Byli jsme pořád spolu a s nikým jsme se moc nebavili. Pak mě, ale dali do třídy jiné a tam uţ to bylo jiný. Musela jsem si pomoct sama. Ale bylo to dobrý. Učitelka a děti ze školy mi hodně pomáhaly. Pořád se mě ptali, jestli rozumím. Nevím jak, ale za chvilku jsem začala rozumět česky. Taky jsem si našla novou a mnohem lepší kamarádku. Teď mám hodně českých kamarádů a vidíme se často i po škole. Ale co pro mě bylo nejtěţší, je neporozumění. Například při tělocviku, kdyţ učitelka vysvětlovala nějakou hru. Často jsem to nechápala a necítila jsem se moc dobře. Kristýna (14 let, v ČR 3roky): Pamatují si, ţe první den do školy jsem přišla jak na Ukrajině. Měla jsem na sobě bílou halenku, černou sukni, copánky a mašle. Hodně jsem se styděla, kdyţ jsem zjistila, ţe tady si chodí kaţdý, jak chce. Taky na mě všichni hodně divně koukali. První měsíc jsem se bála, ale pak uţ to bylo dobrý. Teď tam mám hodně kamarádů a mám je moc ráda. Nejtěţší pro mě byla asi matematika a český jazyk. Na Ukrajině jsme v matematice počítali úplně jinak, jako postup byl jiný, ale výsledek stejný. No, a učitelka mi řekla, ţe tak počítat nebudu, ţe se to mám odnaučit a počítat jak všichni. Nechápala jsem proč. Vţdyť výsledek jsme měli stejný, a o ten přece jde, ne? Řekla mi, tady nejsi na Ukrajině a to je všechno. V češtině mi pomáhali víc jak v matematice. Dost jsem se styděla, kdyţ mi někdo něco vysvětloval a pak se zeptal: Chápeš? a já Jo, chápu, ale nic jsem nepochopila. Nerada jsem se pořád přiznávala, ţe nerozumím. Odpoledne po vyučování jsem prosila svou kamarádku ať mi to znovu vysvětlí, ale uţ bez ostatních dětí, kteří by se mi smály. V České republice sice existují nějaké přípravné jazykové kurzy před vstupem do české školy, nicméně stejně drtivá většina ukrajinských rodičů tuto moţnost nevyuţívá a jejich dětí jsou doslova vrţená do vody a jsou nucená plavat, jak nejlépe umějí. Stejně tak jako ukrajinské děti, tak i čeští učitelé se s touto novou situaci snaţí nějakým způsobem poprat. Momentálně totiţ neexistuje ţádná metodická příručka, která by radila jak s těmito dětmi nejlépe pracovat. Pokud se dítě dokáţe motivovat sámo, z velké částí má pedagog vyhráno, ale co má dělat s dítětem, které nerozumí a učit se nechce? Ne kaţdý má totiţ sílu a schopnost překonat všechny překáţky a okamţitě po příjezdu se začít usilovně učit. A co teprve tehdy, kdyţ učební osnovy se různí? Poměrně často se stává, ţe škola nedokáţe zohledňovat ţákovou situaci a klade na dítě stejné nároky jako na ţáky české. 53

54 Zeptala jsem se přímo třídní učitelky Kristýny a Angeliny, jak reagovaly na příchod cizince do své třídy. Paní učitelka Kristýny: Kdyţ jsem se dozvěděla, ţe má ke mně nastoupit Ukrajinka, která neumí ani slovo česky, byla jsem nadšená. Pravda, moc jsem se toho bála, protoţe jsem nevěděla, jak na ni budou reagovat ostatní děti ve třídě a jak bude probíhat vyučování, ale brala jsem to jako výzvu. Nejdříve jsem se o ni snaţila zjistit, co nejvíce informací, například kolik je ji let, jak se jmenuje, odkud pochází a jaké má zájmy či koníčky. Dále jsem před jejím příchodem informovala třídu a seznámila je se situací. Poté jsme se společně domluvili, kdo a s čím bude pomáhat, kdo bude zodpovědný za to, aby získala všechny potřebné učební materiály, kdo ji provede po škole, seznámí s vyučujícími, ukáţe, kde se nachází záchod, šatna, jak funguje jídelna a celkově ji seznámí s fungováním naši školy. Pak uţ bylo čistě na ni, jak se se vším popere a jak se mezi ostatní děti adoptuje. Paní učitelka Angeliny: Pro mě byla nejnáročnější asi příprava. Musela jsem připravovat speciální materiály, aby byly jednoduché, srozumitelné a odpovídaly osnově, kterou jsem musela za tu hodinu probrat. Bohuţel zrovna takové materiály u nás chybí. Často jsem musela vycházet z materiálu pro dospělé, ale ty se stejně musejí hodně předělávat a přizpůsobovat. Myslím si, ţe učitelům by moc pomohlo, kdyby existovaly nějaké pomocné pracovní listy pro děti cizinců, protoţe vytvářet si je sám, je nadlidský výkon. Ne kaţdý učitel je tomu ochotný věnovat svůj volný čas. Samozřejmě děti, tuhle snahu vycítí a umějí ji ocenit. Angelina (12 let, v ČR 3 roky): Moje paní učitelka je nejlepší ze všech. Pořád se mě ptala, jestli nepotřebuji něco zopakovat, nebo vysvětlit. A moje nejlepší kamarádka Terezka, je taky nejlepší. Po hodině mi brala sešity a kontrolovala, jestli jsem všechno dobře napsala a jestli jsem něco nevynechala. Kristýna (14 let, v ČR 3roky): Paní učitelka mi hodně pomáhala. Často za mnou chodila o přestávce a kontrolovala mě. Taky se hodně ptala jak se mám a jak se mají mojí rodiče. Hodně mi pomohla taky moje nejlepší kamarádka Monika, která seděla se mnou v lavici. Často po mě opravovala chyby a o přestávce mi znovu vysvětlovala věci, co jsem v hodině nepochopila. 54

55 Slečna Nataša (22 let, v ČR 13 let): Ano, ano to si pamatuji. Začala jsem chodit hnedka do čtvrté třídy, i kdyţ na Ukrajině bych měla nastoupit do páté. Pamatuji si, ţe kdyţ jsem šla poprvé do školy tak jsem uměla jenom čtyři věty: Dobrý den Neshledanou Jmenují se Nataša a mám dojem ţe Prosím, nemluvte na mě česky, já nerozumím to bylo všechno. Děcka tehdy ze mě byly úplně paf. Chtěly si se mnou pořád povídat, ale já jsem jim vůbec nerozuměla. Taky mi hodně pomáhaly, například tím, ţe se mi snaţily vysvětlit, jaký máme úkoly na další den. Pak si pamatují, ţe kdyţ děcka měly čtení, nebo něco v tom smyslu, tak jsem chodila s prvňačkami se učit abecedu a číst. Bylo to vcelku vtipný. Já: Takţe ses nesetkala s ţádnou, kdyţ to tak řeknu, diskriminaci ze stran svých spoluţáku? Ţe by tě třeba odmítali, protoţe jsi jiná? Slečna Nataše (22 let, v ČR 13 let): Jejda, kdepak. Všichni na mě byli moc hodní. Jeden spoluţák se dokonce do mě zamiloval, protoţe jsem byla právě jiná neţ ostatní. Nosil mi různý dobroty a svačinu. Jedině co mě tehdy udivovalo je to, ţe kdyţ jsme chodili na obědy, tak děcka si hodně na jídlo stěţovaly, coţ jsem nikdy moc nechápala. Mně to fakt chutnalo a ráda jsem na obědy chodila. To samé i na gymplu, tam mě to taky vţdycky všechno chutnalo. No prostě tady si nikdo ničeho neváţí. Jak není něco extra, tak je to hnedka špatný a hnusný. Avšak učitelé, kteří nemají chuť a energií, tohle zkrátka nedělají. Dítě často vyučující hodiny prosedí, aniţ by tušilo, co se právě probírá. Největší nebezpečí však hrozí tehdy, kdy těchto prosezených hodin je více. O velice dobrém příkladu se zmiňuje Petra Hlavničková v článku Jak se daří dětem cizinců na českých školách na Známe případ, kdy škola měla pocit, ţe jejich čínská ţákyně je pravděpodobně lehce mentálně zaostalá, jelikoţ ani po dvou letech školní docházky nebyla schopna komunikovat v češtině. Pedagogicko-psychologické poradny, kterým chybí diagnostický nástroj, který by nutně nepotřeboval pro diagnostiku znalost jazyka, nemohou být v této chvíli příliš nápomocny. Kdyţ však dívka přestoupila na jinou školu (rovněţ klasickou základní školu bez speciálního programu), kde se jí dostalo individuálního přístupu, ukázalo se, ţe je hodně bystrá, má dokonce poměrně velkou pasivní znalost českého jazyka a v matematice se brzy stala jednou z nejlepších ţákyň třídy. Je tedy třeba mít se na pozoru, kdy budeme o těchto 55

56 dětech tvrdit, ţe se nechtějí zapojit a nesnaţí se, a kdy se jedná jen o rezignaci na porozumění. 97 Jak se jiţ uvádí výše, metodické příručky pro práci s těmito dětmi chybí. Nicméně podařilo se mi zjistit, ţe tímto konkrétním problémem se zabývá občanské sdruţení META o. s - Sdruţení pro příleţitosti mladých migrantů 98. V rámci META funguje také Inkluzivní škola 99. Coţ je informační portál, který je zaměřený na vzdělání cizineckých dětí a na jejich integraci do českých škol. Jedná se o podpůrný metodický nástroj, který se věnuje dané problematice z mnoha úhlů a učitelům tak poskytuje určité vodítko při práci s ţáky-cizinci a jejich úspěšným začleněním. 100 Zde mohou učitele najít základní informace o migraci a zahraničním vzdělávacím systému na Ukrajině, ale i jiných států. Dále jak nejlépe zorganizovat hodinu, jak těmto ţákům pomáhat, jak s nimi komunikovat, jakým způsobem zorganizovat vyučování a spoustu zajímavých materiálů, manuálů, pracovních listů, příruček a dokumentů, které jsou zdarma dostupné všem učitelům. Podle Českého statistického úřadu v akademickém roce 2010/2011 na Českých vysokých školách, studuje přibliţně 1280 ukrajinských státních příslušníků 101. Dále k dnešnímu dnu Masaryková Univerzita v Brně spolupracuje s Národní univerzitou T. H. Ševčenka v Kyjevě a stejně jako v předchozích letech, v akademickém roce 2010/2011, se uskutečnila výměna studentů kateder ukrajinistiky univerzit v Praze, Brně a Olomouci a studentů-bohemistů z univerzit v Kyjevě a Lvově Vzdělání na Ukrajině Vzdělávací systém na Ukrajině se od vzdělávacího systému u nás značně odlišuje. Na Ukrajině je nejčastějším typem taková škola, ve které lze získat základní i střední vzdělání současně. Druhým stupněm je potom škola vysoká. 97 HLAVNIČKOVÁ Petra, Jak se daří dětem cizinců na českých školách? Dostupné na World Wide Web: cit Meta o. s, Inkluzivní škola. Dostupné na World Wide Web: cit Ukrkonzulat, Kulturní a humanitní spolupráce. Dostupné na World Wide Web: 102 Ukrkonzulat, Kulturní a humanitní spolupráce. Dostupné na World Wide Web: 56

57 Díky Inkluzivní škole (odkaz je uveden výše) se mi podařilo zjistit, ţe všeobecné vzdělání na Ukrajině lze rozdělit do tří stupňů. Prvnímu stupni se říká elementární vzdělání 103 a trvá 4 roky (1. 4. třída), druhý stupeň se nazývá základní 104 a trvá 5let (5. 9. třída) a třetí stupeň, neboli ten nejvyšší 105, je zpravidla na 3 roky ( třída). Povinná školní docházka, stejně tak jako v Čechách, je ukončená devátou třídou a dvanáctá třída je potom ukončena státní závěrečnou zkouškou. Známkování na základních a středních školách se od České republiky velice odlišuje a to dvanácti stupňovou škálou, kde: 1 3 znamená nedostatečně, 4 6 dostatečně, 7 9 dobře a výborně 106. Na vysokých školách se pouţívá klasická stupnice, na kterou jsme zvyklí. 103 Початкова школа. 104 Основна школа. 105 Старша школа. 106 Inkluzivní škola, Ukrajina. Dostupné na World Wide Web: cit

58 13. Ukrajinština S udrţováním původní kultury a řeči má ukrajinská rodina ţijící v ČR poměrně velké problémy. Děti jsou většinou ochotní komunikovat v rodném jazyce, ale pouze doma za zavřenými dveřmi, aby tak neupozorňovali na svou odlišnost své české kamarády. V některých jiných rodinách se ukrajinsky nekomunikuje dokonce vůbec. Dítě tím pádem rychle zapomíná a ukrajinštinu se mu podaří slyšet pouze tehdy, kdyţ například jede navštívit své příbuzné na Ukrajinu. Ukrajinská iniciativa však v ČR pořádá pro děti ve věku mateřských, základních i středních škol, zábavné přednášky o Ukrajině, aby nikdy nezapomněly, kdo doopravdy jsou a kde se narodily. Děti se pod vedením PhDr. Ilony Šatylové učí básničky, zpívají, osvojují si základy ukrajinské abecedy, jezdí na poznávací výlety. Tento Zájmový krouţek existuje jiţ čtvrtým rokem. 107 Na Радио Свобода 108 si zájemci mohou poslechnout různé pořady, například: Ukrajina regionální, Svět ve zprávách, 30 v různých rozměrech, Ekonomický ţurnál, Hudební ostrov a spoustu jiných zajímavých pořadů 109. Celková pozornost je soustřeďovaná zejména na problematiku migrace v širším evropském kontextu. Nejstarší Ukrajinský časopis, který vzniká v roce 1993, se jmenuje Porohy (Пороги). Porohy jsou vydávány Ukrajinskou iniciativou a jsou tedy v porovnání s ostatními ukrajinskými periodiky stále nejúţeji spojeny se starší ukrajinskou menšinou v České republice. 110 Archivní čísla si můţeme prohlédnout na webových stránkách kde jsou k dispozici jak v v české, tak i ukrajinské verzi. Časopis se zabývá aktuálním děním mezi českou a ukrajinskou komunitou, dále kulturou, vztahy mezi oběma národy a současnými problémy ukrajinské migrace. Například problematikou klientského systému, změnami v zákoně a vízy. V závěru můţeme najít také kříţovky a vtipy. Cena jednoho čísla činí 20 korun a vychází dvakrát do měsíce. V roce 2005 vzniká Ukrajinský ţurnál (Український журнал). Ţurnál definuje sám sebe jako měsíčník pro Ukrajince v České republice, Polsku a na Slovensku a zaměřuje se na náročnější skupinu čtenářů. Jeho cílem je přesáhnout obzor kulturní menšiny, vytvořit prostor 107 PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str Migrace online, Ukrajinská média v České republice. Dostupné na World Wide Web: cit

59 pro různé pohledy ţurnál sice navazuje na tradici ukrajinské migrace do České republiky, nesoustředí se ovšem jen na Česko a Ukrajinu, ale celkově na prostor středovýchodní Evropy. 111 Oproti jiným tiskovinám se nesnaţí oslovit co nejširší skupinu čtenářů, nýbrţ udrţet svou vysokou úroveň. Proto jsou veškeré články mnohem propracovanější a sloţitější. O tom napovídá samotný fakt, ţe do časopisů píší spíše odborníci, neţ novináři, kteří o daném tématu neví vůbec nic a pracují spíše s literaturními zdroji. Ukrajinský ţurnál vychází jednou měsíčně, avšak od roku 2006 vychází jednou ročně i v češtině. Cena jednoho kusu činí 30 korun. Ukrajinská a česká online čísla můţeme nalézt na V roce 2008 dále vzniká věstník Ukrgazeta (Укргазета), který bývá často označován jako: Перша Українська газета в Чеській Республіці 112, neboli první ukrajinské noviny v České republice. Noviny mají velice široký záběr, orientují se na ukrajinské instituce, ruské a ukrajinské školy a nově vzniklé organizace v ČR. Vychází jednou za měsíc a cena jednoho výtisků činí 20 korun. Online verzi můţeme najít na Všechny časopisy vycházejí výhradně v ukrajinštině. Pouze Ukrajinský ţurnál má jednou do roka i verzi českou. Cílem těchto časopisů je zvýšit povědomí české společnosti, a obzvlášť pak novinářů, o Ukrajině. Na vysokých školách se dokonce ukrajinština vyučuje, a to například na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ale také na vysoké škole v Olomouci, Praze a Plzni Ukrajinština a ruština Ukrajinština 113 se řadí k východoslovanským jazykům, která je nejvíce příbuzná ruštině, běloruštině a polštině. Stejně tak jako jiné slovanské jazyky, tak i ona se vyvinula z praslovanštiny. Oficiální jazyk Ukrajiny je ukrajinština, kromě Krymu, kde je úředním jazykem naopak ruština. Nicméně více neţ polovina obyvatel pouţívá ruštinu denně jako jazyk komunikativní. Například: kdyţ přijedeme na Ukrajinu a oslovíte nějakého Ukrajince rusky, automaticky s vámi začne komunikovat v ruštině. Jednoznačnou dominanci ukrajinského jazyka, můţeme zaznamenat zejména na západě nebo střední Ukrajině. Čistě ruský jazyk (kromě Krymu) převládá na východě, obzvlášť 111 Migrace online, Ukrajinská média v České republice. Dostupné na World Wide Web: cit Migrace online, Ukrajinská média v České republice. Dostupné na World Wide Web: cit Украї нська мо ва. 59

60 v Luhanské a Doněcké oblasti. Ovšem na severovýchodě se pouţívá tzv. syrţuk. Syrţuk je směsice ruštiny a ukrajinštiny s převládající ukrajinskou gramatikou a výslovností, avšak s ruskou slovní zásobou. Syrţuk se zrodil z toho důvodu, ţe pro místní obyvatelé bylo mnohem výhodnější pouţívat ruštinu, nicméně proto, ţe ho nikdo nikdy pořádně neznal, vznikla její jakási parodie Rozdíly mezi ukrajinským a ruským jazykem Rozdíl mezi ruštinou a ukrajinštinou se můţe přirovnat například k němčině v Německu a Rakousku, nebo také k španělštině ve Španělsku či Portugalsku, nebo třeba i k samotné češtině a slovenštině. V praxi to potom funguje tak, ţe Ukrajinci jakékoliv generace rozumí Rusům bez jakéhokoliv problému, zatím co Rusové Ukrajincům, skoro vůbec. Na rozdíl od češtiny, která má přízvuk na první slabice, ukrajinština i ruština, mají přízvuk pohyblivý. Pokud se někdo rozhodne kupovat průvodce Ukrajinou, je velice důleţité, aby kníţku otevřel a ověřil, zda jsou v ní vyznačené přízvuky, protoţe pokud nejsou, příručka je nevhodná a poskytuje neúplné a nedostatečné informace. Stejným způsobem to funguje i u nás v ČR. Pokud totiţ cizinec neřekne zcela správně slovo, velice těţce se potom dohadujeme, co vám autor chtěl vlastně říct. Obzvlášť v určitých slovíčkách, kde stačí pozměnit přízvuk a hned to bude znamenat něco jiného. Podívejme se na tabulku. Nejvýraznější rozdíly můţeme vidět: 1) Znak г se v ukrajinštině čte jako h a v ruštině jako g. 2) Na rozdíl od ruštiny, v ukrajinštině existuje také znak Ґ, který se čte jako g, nicméně se pouţívá velice zřídka. 3) Znak е se v ukrajinštině čte jednoduše jako e, ale v ruštině jako je. Například: Ukrajinsky Добрий день!, se čte jako Dóbryj deň Rusky Добрый день!, se čte jako Dóbryj děň 4) Znak є se naopak v ukrajinštině čte jako je a v ruštině jako tvrdé e. 5) Znak и v ukrajinštině představuje tvrdé y, zatímco v ruštině měkké i. Tvrdé y se v ruštině značí jako ы. 6) V ruštině na rozdíl od ukrajinštiny v ţádném případě nenalezneme měkké i! Jednoduše řečeno, kdyţ před sebou uvidíme text s azbukou, právě podle měkkého a tvrdého i dokáţe laik rozpoznat, zda se jedná o text ruský či ukrajinský. 60

61 Dalším takovým zajímavým specifikem je to, ţe v ukrajinském jazyce se písmenko o, čte opravdu jako o. V ruštině to ovšem záleţí na tom, zda je o přízvučné či nikoli. Pokud je přízvučné čte se jako a, pokud není tak jako o. Ukrajinskou azbuku se musí jednoduše naučit nazpaměť. Nemá smysl spoléhat na nápisy v latince, protoţe oni tam nejsou, nikdy nebyly a nikdy nebudou! Rozdíl mezi Ukrajinskou a Ruskou azbukou velké písmeno malé písmeno výslovnost velké písmeno malé písmeno А а [a] А а [a] Б б [b] Б б [b] В в [v] В в [v] Г г [h] Г г [g] Ґ ґ [g] Д д [d] Д д [d] Е е [je] Е е [e] Ё ѐ [jo] Є є [je] Ж ж [ž] Ж ж [ž] З з [z] З з [z] И и [i] И и [y] Й й [j] І і [i] К к [k] Ї ї [ji] Л л [l] Й й [j] М м m] К к [k] Н н [n] Л л [l] О о [o] М м [m] П п [p] Н н [n] Р р [r] О о [o] С с [s] П п [p] Т т [t] Р р [r] У у [u] С с [s] Ф ф [f] Т т [t] Х х [ch] У у [u] Ц ц [c] Ф ф [f] Ч ч [č] Х х [ch] Ш ш [š] výslovnost Ц ц [c] Щ щ [šč] Ч ч [č] Ъ ъ [tvrdý znak] Ш ш [š] Ы ы [y] Щ щ [šč] Ь ь [měkký znak] Ь ь [měkký znak] Э э [e] Ю ю [ju] Ю ю [ju] Я я [ja] Я я [ja] 61

62 14. Závěr V bakalářské práci jsem se pokusila nahlédnout do problematiky nejpočetnější minority ţijící v České republice. Mým primárním cílem, bylo seznámit čtenáře s problematikou Ukrajinské integrace do České společnosti. Dále upozornit na skutečnost, ţe přítomnost ukrajinských imigrantů v české společnosti má své hluboké kořeny, které sahají aţ do středověku a výrazněji se projevují v meziválečném období. Myslím si, ţe imigranti z této doby mají stále důleţitou pozici v dnešní ukrajinské komunitě na českém území. Kromě toho jsem se také snaţila shrnout jejich důvody k imigraci, překáţky, které musejí dennodenně překonávat, obvyklý průběh integrace do majoritní společnosti a problémy plynoucí z odlišného původu a zvyků na Ukrajině. Jak jsem se jiţ zmiňovala uţ v úvodu, procesem integrace do české společnosti jsem si proţila na vlastní kůţi, a tedy závěrem bych ráda shrnula své pocity a ţivotní zkušenosti z této integrace. Jako u většiny Ukrajinců, tak i u nás, byla ekonomická situace na Ukrajině velice svízelná. Proto se můj otec rozhodl odjet do České republiky, najít si práci a finančně nám pomoct. Toto období pro něj ani pro nás nebylo jednoduché. Neustálý boj s úřady, nedůvěra ze strany zaměstnavatelů, snaha uchytit se v cizí zemi, dokázat své schopnosti a loajalitu a k tomu velký stesk po své vlasti a rodinných příslušnicích, kteří tam zůstali, působily mým rodičům velké problémy. Z mého pocitu a povídání si s rodiči i mými respondenty vyplynulo, ţe podstatná část nedůvěry k občanům bývalého SSSR pramení z doby vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR v roce Je to opravdu smutné, protoţe současní imigranti s touto dobou nemají nic společného, vzhledem k tomu, ţe v té době nebyli ještě na světě nebo byli malými dětmi. I přes tyto překáţky se snaţí imigranti integrovat do společnosti. Postupně se jim daří získávat důvěru okolí, lepší se jejich pracovní podmínky a nalézají české kamarády. Přestoţe se citovaní dotazování odlišují pohlavím, věkem a rodinným stavem, v jejich výpovědích lze postřehnout společné momenty. Nejenţe jsou všichni stovky kilometrů vzdálení svým blízkým a přátelům, pociťují zármutek nad svojí mateřskou zemí, která se dlouhodobě zmítá v ekonomických potíţích. Většina se také dennodenně potýká s nepřehlednou byrokracií, která je stojí mnoho energie, peněz a času, ale především jsou si podobní svou odhodlanosti a pevnou vůlí svůj ţivot zlepšit. 62

63 I přesto, ţe mé studium o této problematice bylo zúţené převáţně teritoriem Brna, podařilo se mi zjistit zajímavé poznatky, které bohuţel nemohu do své práce zahrnout a to z důvodu slíbené anonymity. Věřím, ţe mi moje práce pomohla s touto problematikou lépe seznámit a tak získat další zkušeností do mé budoucí pedagogické praxe. 63

64 15. Seznam použité literatury 1. BARŠA, Pavel, Politická teorie multikulturalismu, 2.vyd., Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 347str., ISBN BARŠOVÁ, Andrea, Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku, 1.vyd., Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308 str., ISBN BITTNEROVÁ, Dana, MORAVCOVÁ, Mirjam, Etnické komunity v české společnosti, 1.vyd., Praha: Ermat, 2006, 411 str., ISBN BROUČEK, Stanislav, Domácí postoje k zahraničním Čechům v novodobých dějinách ( ), Praha: Public History ve spolupráci s Etnologickým ústavem AV ČR, 2009, 231 str., ISBN (Public History : váz.), ISBN (Etnologický ústav AV ČR: váz.) 5. DRBOHLAV, Dušan, Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?, 1.vyd., Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 str., ISBN DRBOHLAV, Dušan, Nelegální ekonomické aktivity migrantů : (Česko v evropském kontextu), 1.vyd., Praha: Karolinum, 2008, 311 str., ISBN GABAL, Ivan, Etnické menšiny ve střední Evropě: konflikt nebo integrace, 1.vyd., Praha: G plus G, 1999, 341 str., ISBN GULOVÁ, Lenka, ŠTĚPAŘOVÁ, Ema, Multikulturní výchova v teorii a praxi. Brno: PdF MU, s. ISBN HLADÍK, Jakub, Multikulturní výchova: socializace a integrace menšin. 1.vyd., Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006, 73 str., ISBN HORÁKOVÁ, Miroslava, Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v České republice a jejich role v procesu sociální integrace : (analýza poptávky po zahraniční pracovní síle), Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007, 156 str., ISBN JIRÁK, J., Nečitelní cizinci = Hard to make out foreigners : jak se (ne)píše o cizincích v českém tisku, Praha: Multikulturní centrum, 2003, 94 str., ISBN KATRŇÁK, Tomáš, Třídní analýza a sociální mobilita, 1.vyd., Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005, 211 str., ISBN LEOTIYEVA, Yana, Menšinová problematika v ČR: komunitní ţivot a reprezentace kolektivních zájmů: (Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Romové), 1.vyd., Praha: Sociologický 64

65 ústav AV ČR, 2006, 95 str., ISBN MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil, Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004, 78 str., ISBN: MALINEVSKÁ, Natalja, Ukrajinské reálie 1, 1. vyd., Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2003, 96 str., ISBN NEŠPOROVÁ, Olga, Rodiny přistěhovalců I, 1. vyd., Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2007, 62 str., ISBN PAVLÍKOVÁ, Eva SLÁDEK, Karel a kol., Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v ČR, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009, 120 str., ISBN PETRÁŠ, René, PETRŮV, Helena, SCHEU, Harald Christian, Menšiny a právo v České republice, 1.vyd., Praha: Auditorium, 2009, 507 str., ISBN PEŠKOVÁ, Michaela (ed.): Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice. Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, 2006, 206 str., ISBN PRŮCHA, Jan, Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele, 1.vyd., Praha: Triton, 2006, 263 str., ISBN RABUŠIC, Ladislav, Imigrace a imigrační politika jako prvek řešení české demografické situace? Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2003, 58 str., ISBN RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. II, Role zaměstnání a vybraných institucí v procesu integrace, 1.vyd., Brno: Barrister & Principal, 2011, 186 str., ISBN RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Lokální strategie integrace cizinců v ČR I, Praha: VÚPSV, 2008, 74 str., ISBN RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, TRBOLA, Robert, Sociální integrace přistěhovalců v České republice, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 309 str., ISBN ROUBÍČEK, Vladimír, Úvod do demografie, 1.vyd., Praha: Codex Bohemia, 1997, 348 str., ISBN SARTORI, Giovanni, Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Esej o multietnické společnosti, 1.vyd., Praha: Dokořán, 2005, 134 str., ISBN ŠTĚCHOVÁ, Markéta, Právní ochrana etnických menšin v ČR: závěrečná zpráva 65

66 z výzkumu, 1.vyd., Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2002, 232 str., ISBN ŠIŠKOVÁ, Tatjana, Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti 21. století, 1.vyd., Praha: Portál, 2001, 188 str., ISBN ŠIŠKOVÁ, Tatjana, Výchova k toleranci a proti rasismu, 2.vyd., Praha: Portál, 2008, 273 str., ISBN ŠUBRT, Jiří, Kapitoly ze sociologie veřejného mínění, 1.vyd., Praha: Karolinum, 1998, 241 str., ISBN TRBOLA, Robert, Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. I, Integrační politika, 1.vyd., Brno: Barrister & Principal, 2011, 181 str., ISBN UHEREK, Zdeněk, Cizinecké komunity z antropologické perspektivy: vybrané případy významných imigračních skupin v České republice, Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2008, 259 str., ISBN UHEREK, Zdeněk, Integrace cizinců na území České republiky, Praha: Akademie věd, 1 elektronický optický disk (CD-ROM), ISBN UHEREK, Zdeněk, Migrace do České republiky, sociální integrace a lokální společnosti v zemích původu : (prostor bývalého SSSR a slovenští Romové) : výzkumná zpráva, Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2004, 203 str., ISBN ZILYNSKYJ, Bohdan, Ukrajinci v Čechách a na Moravě: stručný nástin dějin, Sdruţení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002, 76 str., ISBN ZILYNSKYJ, Bohdan KOČÍK, René: Ukrajinci v České republice. In: Tatjana Šišková (ed.): Menšiny a migranti v České republice. My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál,

67 16. Seznám respondentů Paní Světlana: 43 let, vysokoškolačka, zaměstnána jako uklízečka v hotelu, v České republice ţije 13 let. Paní Irina: 49 let, vyučena švadlena, zaměstnána jako uklízečka kancelářských prostor, v České republice ţije 13 let. Slečna Nataša: 22 let, studentka vysoké školy obor psychologie, v České republice ţije 13 let. let. Pan Víťa: 49 let, vyučen automechanik, zaměstnán jako dělník, v České republice ţije 14 Pan Serjóţa: 44 let, vysokoškolák obor architekt, zaměstnán jako stavbyvedoucí, v České republice ţije 16 let. Jura: 17 let, středoškolák gymnázium, v České republice ţije 13 let. Angelina: 12 let, základní škola, v České republice ţije 3 roky. Kristýna: 14 let, základní škola, v České republice ţije 3 roky. 67

68 17. Přílohy Příloha číslo 1: Ukrajinské zvyky Co se nesluší: - Smrkat na veřejnosti - Chovat se hlučně - Mluvit ve společnosti o penězích a o lechtivých tématech - Utahovat se z národní povahy, zvyků a historie 2. Co se sluší - Za každou pomoc a při každé vhodné příležitosti dávat menší dárečky například jestliţe jdeme k někomu na návštěvu, půjčíme si od někoho nějakou věc, nebo kdyţ nám někdo prokáţe menší sluţbičku, měli bychom daného dotyčného odměnit nějakou maličkosti. - Na návštěvy bychom měli chodit vždy v čas a nikdy nesmíme zapomenout přinést nějaký dárek (květiny, bonboniéru, víno, něco do domácnosti, atd.) - Návštěvě se vždy servíruje to nejlepší, co se doma nachází Ukrajincům velice záleţí na tom, aby se o nich mluvilo jako o nejpozornějších a nejlepších hostitelích. Měli bychom mít také na paměti, ţe povinnost kaţdého hostitele, návštěvu nakrmit. Proto kromě klasického kafe, vám budou nabízet všelijaké pokrmy, které doma najdou. Pokud je odmítneme, mohou to brát jako uráţku. - Nedávat najevo špatnou náladu či únavu - Mít zahalenou hlavu šátkem, pokud jsme žena a vstupujeme do pravoslavného chrámu, nebo naopak sundat klobouk či čepici pokud jste muž 3. Co znamená když - Před cestou sedět u sbalených zavazadel Jedná se o velice starý zvyk, který KAŢDÝ Ukrajinec a VŢDY dodrţuje! Znamená to: v tichosti a beze slov posedět mlčky u sbalených zavazadel, aby cesta dobře dopadla a nic se během cesty nestalo. 114 PEŠKOVÁ, M. Я - имигрант. Jsem imigrant. Imigranti z bývalých zemí SSSR v České republice, Plzeň: Katedra slovanských jazyků a obecné jazykovědy / Fakulta filozofická Západočeské univerzity, str

69 - Ukazovat na někoho palec zastrčený v pěsti mezi ukazováček a prostředníček - znamená kašlu na tebe, nic ode mě nedostaneš, máš smůlu. - Cvrkat si ukazováčkem z boku po krku pojďme se napít nebo on je opilý. - Podat si s někým ruku nebo ho pozdravit přes práh přes práh by se nemělo nic podávat, je to špatné znamení a podle tradic to můţe vést k hádce s blízkým člověkem. Ale pokud na práh alespoň šlápneme, můţeme smůle předejít. - Ztratit rukavici špatné znamení, které poukazuje na to, ţe přijdou nějaké špatné chvíle. - Posadit se náhodně mezi dva lidi, se stejným křestním jménem přináší štěstí. Příloha číslo 2: Jak se na Ukrajině dá říct nikdy nebo také Až naprší a uschne - це тоді буде, як у курки зуби виростуть To bude tehdy, aţ slepici zuby vyrostou - коли рак свисне Aţ rak zapíská - тоді, як (коли) на долоні волосся виросте Aţ z dlaně vlasy vyrostou - як свиня на небо гляне Aţ se prase na nebe podívá - як курка теля родить, а свиня яйце знесе Aţ slepice porodí tele a prase snese vejce 69

70 Příloha číslo 3: Vtipy o Ukrajincích Ukrajinský dělník přijde k doktorovi s tím, ţe má zácpu. Lámanou češtinou vysvětlí problém, doktor ho prohlédne a pak říká: "Předkloňte se a opřete se pevně rukama tady o stůl." Ukrajinec udělá, doktor se napřáhne a vší silou ho nakopne. "Tak a teď jděte na záchod." Za chvíli se dělník vrátí s blaţeným úsměvem: "Pane doktore, to je paráda, co mám dělat, aby se mi to nevrátilo?" "Přestaňte si utírat zadek pytlem od cementu 115 Vypráví Pepa v hospodě: Včera jsem říkal sousedům, Ukrajincům, ţe bych potřeboval střelit auto. A střelili ti ho? Jo, ráno jsem měl prostřílené gumy. 116 Víte, jak to chodí s úplatky v ČR? To se jednou kolem ministerstva stavěl plot. Udělalo se výběrové řízení. Do něj se přihlásil Ukrajinec a Čech. Ukrajinec řekl: "Ten plot postavím za ,- Kč" a Čech říká úředníkovi: "Já ten plot postavím za ,- Kč". Úředník na to: "Jak to?", no a podnikatel vysvětluje: "To je jednoduché - milión ty, milión já a za těch ,- Kč to necháme postavit toho Ukrajince 117. Nad Ukrajinou letí letadlo. Na palubě sedí tamní prezident Viktor Juščenko, premiérka Julija Tymošenková a proruský opoziční politik Viktor Janukovyč a vedou rozhovor o budoucnosti země. Juščenko: "Zajistím všem Ukrajincům naději na šťastnou budoucnost a stanu se nejvíce uctívaným muţem v zemi. Tymošenková: "Slibuju, ţe dám kaţdému, kdo má své úspory v bance, tisíc hřiven. Budu pak ještě oblíbenější." 115 Ftipky. Dostupné na World Wide Web: cit Vtipy- legrace. Dostupné na World Wide Web: cit Bellla blog. Dostupné na World Wide Web: cit

71 Janukovič: "A já vyhodím vás oba z letadla a lidé mi postaví památníky ještě za mého ţivota." 118 Příloha číslo 4: Mapy Ukrajiny Obrázek č. 1: Poloha Ukrajiny Obrázek č. 2: Státní vlajka Ukrajiny 118 Tn Nova, Vtipy o plynové krizi. Dostupné na World Wide Web: cit

72 Obrázek č. 3: Státní znak Ukrajiny Příloha číslo 5: Chrámy Obrázek č. 4: Kyjevo-pečerska lávra Obrázek č. 5: Počajivskou lávru 72

73 Obrázek č. 6: Svjatohirská lávru Obrázek č. 7: Chrám svatého Vladimíra v Kyjevě 73

74 Příloha č. 6: Pravoslavný kříž Obrázek č. 8: Pravoslavný kříţ Příloha číslo 7: Ukrajinská měna гривня Obrázek č. 9: Ukrajinská měna Obrázek č. 10: Ukrajinské mince 74

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2013 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M

CENÍK SLUŽEB BALÍČKY INTERNET. CentroNet, a.s. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Tel:+420 246 008 787. 89 TV programů + internet 50M/50M CENÍK SLUŽEB BALÍČKY ZAČÍNÁM 33 TV programů + internet 15M/15M MOJE VOLBA 33 TV programů + 1x tematický balíček + internet 40M/40M CHCI VÍCE 54 TV programů + internet 30M/30M VÍM, CO CHCI 65 TV programů

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o.

Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Ceník a sazebník pro klienty TeleUspory s.r.o. Platnost od 1.7.2014 TeleUspory s.r.o. Římská 103/12, 120 00 Praha 2 www.uspory.cz Zapsaná v oddíle C, vložce 178856 obchodního rejstříku vedená u Městského

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 15/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA II NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou

Více

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33

Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT. Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00. Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Hlasové služby Tarify T30 / T80 / T160 / T300 včetně HIT T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Měsíční paušál 49.00 49.00 149.00 149.00 Cena volné jednotky 0,33 0,33 0,33 0,33 Volné minuty 50 50 150 150 Extra volné

Více

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT

STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT STÁTNÍ PLÁNY PRO ZAVÁDĚNÍ PALIV S NÍZKÝM NEBO NULOVÝM OBSAHEM SÍRY V ČLENSKÝCH ZEMÍCH CEMT Únor 2003 Tento dokument je určen pro informaci v souvislosti s předložením návrhu usnesení o palivech bez obsahu

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku

Vysvětlivky: D - smlouva České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku Předběžný seznam smluvních států a rozhodných dnů zveřejňovaný podle 13b odst. 2 a 13g odst. 5 vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE

11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE 11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE Cílem této kapitoly je vysvětlení, případně zopakování, základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a úřady práce. Po prostudování

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH.

VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH. VŠECHNY NÍŽE UVEDENÉ CENY JSOU BEZ 21 % DPH. Mobilní hlasové služby (národní volání) Ceník tarifů Profi na míru 1 Profi na míru 3 + 400 MB Profi na míru 5 + 1,5 GB Měsíční paušál 1.00 179.00 219.00 Volné

Více

Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Evidenční štítek Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení Tato žádost slouží pro účely určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 2 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY MEZINÁRODNÍ TELEFONNÍ

Více

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004. Utilization of Health Care by Foreigners in 2004

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004. Utilization of Health Care by Foreigners in 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29.3.2005 6 Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2004 Utilization of Health Care by Foreigners in 2004 Souhrn Tato

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 110 final 2015/0060 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Svatou Lucií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty CS

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Mobilní hlasové služby

Mobilní hlasové služby Hlasové služby od 1.4.2016 Mobilní hlasové služby PROSPERITA (TOMA) Všechny ceny vez DPH Tarify Tarify Profi na míru Tarify Profi na míru jsou speciální tarify pro klíčové zákazníky, které lze kombinovat

Více

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007

Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

PREFERENČNÍ SYSTÉM EU

PREFERENČNÍ SYSTÉM EU PREFERENČNÍ SYSTÉM EU Evropská unie celní území: Belgické království Bulharsko, Česká republika, Dánské království, kromě Faerských ostrovů a Grónska, Estonsko, Finská republika, včetně ostrova Aland Francouzská

Více

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30.

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna

Více

Albánie 4 Alžírsko cca 50 Odhad Angola cca 20. Etiopie 5 Finsko cca 170 Odhad cca 20.- 30.000 Odhad Gambie 1 Ghana 16

Albánie 4 Alžírsko cca 50 Odhad Angola cca 20. Etiopie 5 Finsko cca 170 Odhad cca 20.- 30.000 Odhad Gambie 1 Ghana 16 ČEŠI V ZAHRANIČÍ 2007 Země Počet Poznámky Albánie 4 Alžírsko cca 50 Odhad Angola cca 20 Argentina cca 30.000 Odhad Austrálie 21.196 + 6.000 Sčítání lidu 2006 + odhad. Viz ad 8) Belgie cca 4.000 Odhad Belize

Více

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění

Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Výše některých správních poplatků podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Občanství (položka 8) a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky - Kč

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64

PŘÍLOHA I. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 13. Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 19. AA2003/ACT/Příloha I/cs 64 PŘÍLOHA I Seznam ustanovení schengenského acquis, jak bylo začleněno do rámce Evropské unie, a aktů na ně navazujících nebo s ním jinak souvisejících, které jsou závazná a použitelná v nových členských

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více

Osvobození od požadavku superlegalizace listin pro použití v ČR

Osvobození od požadavku superlegalizace listin pro použití v ČR Příloha č. 1 k č.j. 303887/2014-KO Osvobození od požadavku superlegalizace listin pro použití v ČR Níže uvedené seznamy států jsou průběžně aktualizovány na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti:

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008. Evropská unie, společný trh, euro, vstup ČR, Varšavská smlouva, NATO Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1

Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 Úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti českých patnáctiletých žáků - výsledky mezinárodního výzkumu PISA 1 V roce 2000 proběhl ve světě prestižní výzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady. o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.3.2015 COM(2015) 103 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými arabskými emiráty o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé

Více

DOKLADY PRO CESTOVÁNÍ V EU

DOKLADY PRO CESTOVÁNÍ V EU DOKLADY PRO CESTOVÁNÍ V EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Doklady pro cestování v EU V této kapitole se dozvíte: Zda budete ke svému cestování po EU potřebovat cestovní pas. Přehled států s bezvízovým

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna

A Měnový kód. Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- Měna Příloha k Vyhlášce č. 379/2011 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2012. v cizí měně pro rok 2012 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra

Více

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013

CONSILIUM. Schengen. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 CS CONSILIUM Schengen Vaše brána k volnému pohybu v Evropě LEDEN 2013 Obsah ÚVOD 1 VOLNÝ POHYB OSOB 2 POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE 2 vnitřní hranice 2 vnější hranice 3 Schengenský informační systém (SIS)

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová

Humanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová Ochrana & Bezpečnost 2014, ročník III., č. 1 (jaro) (2014-2015_A_07), ISSN 1805-5656 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s. IČ: 22746986, Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5 http://ochab.ezin.cz, ochab@email.cz

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Seznam dvoustranných leteckých dohod

Seznam dvoustranných leteckých dohod Seznam dvoustranných leteckých dohod Seznam uvádí přehled všech dvoustranných dohod o leteckých službách/letecké dopravě sjednaných Českou republikou (včetně ČSR, ČSSR, ČSFR). Celkem jsou sjednány dohody

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro zahraniční věci NÁVRH STANOVISKA. pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 21. 9. 2009 2009/0104(CNS) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro zahraniční věci pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu nařízení

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ

ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ MZA č. 55/2006 technické informace ZIMNÍ PNEUMATIKY V EVROPĚ Pneumatiky s hroty a sněhové řetězy Ve všech evropských státech je hloubka vzorku pneumatik u osobních automobilů předepsána na 1,6 mm, v některých

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová AIA Akademická informační agentura Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv Zpracovala: Eva Jermanová MEZINÁRODNÍ (BILATERÁLNÍ) SMLOUVY Nabídky stipendijních pobytů podle dvoustranných

Více