Legální pracovní migrace Ukrajinců na Prostějovsko a jejich sociální integrace

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Legální pracovní migrace Ukrajinců na Prostějovsko a jejich sociální integrace"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Legální pracovní migrace Ukrajinců na Prostějovsko a jejich sociální integrace Magisterská diplomová práce Bc. Jana Rozehnalová Brno 2007

2 2 2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem svou magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu i prameny, ze kterých jsem při jejím zpracování vycházela. Bc. Jana Rozehnalová

3 3 3 Poděkování Děkuji vedoucí mé magisterské diplomové práce Ing. Miroslavě Rákoczyové, Ph. D. za čas, který mi věnovala při konzultacích, za pomoc, podnětné připomínky a vždy laskavé jednání. Také chci na tomto místě poděkovat své rodině za vytvoření podmínek nezbytných k napsání této práce.

4 4 4 Obsah 1 Úvod Hodnotová a ideová východiska migračních a integračních politik evropských zemí Migrace Definice migrace, její typy a explanační teorie Migrační trendy a důsledky migrace pro politiku Migrační politika ČR..9 4 Sociální integrace imigrantů Definice sociální integrace Společenské podmínky integrace imigrantů Sféry integrace imigrantů Nástroje integrační politiky ČR 15 5 Ukrajinci v České republice Vývoj a charakteristika ukrajinské imigrace do ČR Život Ukrajinců v ČR Ukrajinci na Prostějovsku 23 7 Metodika empirického výzkumu Plán výzkumu Výzkumná metoda a strategie Technika sběru dat Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Výzkumné otázky a jejich operacionalizace Popis průběhu sběru dat Kolektivní případová studie Stručná charakteristika jednotlivých respondentů Prezentace výsledků a jejich interpretace Motivace k příjezdu do ČR a počáteční adaptace Sídelní integrace Politická integrace Společenská integrace Kulturní integrace Další názory.51 9 Závěr..53 Seznam příloh 56 Anotace...80 Použité prameny a literatura...81 Rejstřík...85 Stať..87

5 5 5 1 Úvod Postupující globalizace s sebou přináší zvýšenou migraci lidí, která má v Evropě a Asii především ekonomické důvody. Dochází k pohybu pracovních sil z chudších do vyspělejších regionů, z oblastí či států s vysokou mírou nezaměstnanosti na území, kde je snazší nalézt uplatnění. Zvýšená migrace vede k nutnosti řešit společenská rizika, která s sebou přináší. Jedná se například o problém znevýhodňování a sociálního vyloučení přistěhovalců, nutnost ochrany práv a svobod těchto osob a také jejich začlenění do společnosti, což jsou základní podmínky zachování sociální soudržnosti hostitelských společností. Také Česká republika se od počátku devadesátých let stala cílovou zemí pracovní migrace a to hlavně pro migranty z východní a jihovýchodní Evropy a také z Asie. Zkušenosti západoevropských zemí s imigrací cizinců ukazují, že je nezbytné aktivně se problematice cizinců věnovat, efektivně ji řešit a tak předcházet segregaci cizinců a problémům z toho pramenícím. Ve své diplomové práci se zabývám ukrajinskými migranty, kteří k nám od počátku devadesátých let minulého století přicházejí za prací a jejichž proud v posledních letech zesílil do té míry, že se stali nejpočetnější skupinou cizinců na našem území. Cílem mé diplomové práce je prostřednictvím empirického výzkumu zodpovědět otázku, zda současná legální pracovní migrace Ukrajinců na Prostějovsko vyžaduje nějakou místní intervenci k podpoře sociální integrace těchto imigrantů. Pokud výzkum ukáže, že Ukrajinci na Prostějovsku potřebují podporu ke své integraci, bylo by možno tento cíl naplnit vytvořením a realizací projektu neziskové organizace, která by pracovala ve prospěch této integrace. Dále se domnívám, že má diplomová práce může přispět k motivování zainteresovaných organizací a institucí k aktivnějšímu přístupu k problematice cizinců žijících v prostějovském regionu, například formou podpory výše zmíněné neziskové organizace. Diplomová práce je rozčleněna do devíti kapitol. První kapitolu tvoří tento úvodní text, druhá kapitola uvádí do problematiky upozorněním na klíčové hodnoty a ideje, ze kterých vychází pojetí migračních a integračních politik v současné Evropě. Třetí kapitola se zaobírá tématem migrace, podává vysvětlení příčin vzniku a trvání procesu migrace, nastiňuje současné migrační trendy a také charakterizuje migrační politiku České republiky. Konceptu sociální integrace je věnována kapitola čtvrtá, která definuje termín sociální integrace a rozebírá podmínky a sféry sociální integrace imigrantů do hostitelské společnosti. Tato kapitola také shrnuje hlavní nástroje integrační politiky ČR. Kapitola pátá charakterizuje ukrajinskou migraci do ČR a poskytuje vhled do podmínek života Ukrajinců na našem území. Šestá kapitola upřesňuje rozsah migrace Ukrajinců na Prostějovsko a místa jejich pracovního uplatnění. Hledání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku se věnuje empirická část práce uvedená sedmou kapitolou popisující metodiku provedeného výzkumu. Osmá kapitola analyzuje a interpretuje data z výzkumu v terénu. Tento proces vyúsťuje v závěrečnou, devátou kapitolu, která shrnuje zjištěné poznatky, podává odpověď na hlavní výzkumnou otázku a nastiňuje možné praktické aplikace učiněných závěrů.

6 6 6 2 Hodnotová a ideová východiska migračních a integračních politik evropských zemí Cílem této kapitoly je zasadit zkoumanou problematiku do širšího rámce hodnot a idejí, na kterých jsou založeny politiky evropských zemí a také upozornit na rozpory, které jsou skryty v těchto principech a které se postupující globalizací stávají zřejmými a přinášejí nová rizika a výzvy k řešení. Evropská kultura stojí na základech křesťanských a humanistických filosofických tradic, z nichž se odvíjí pojetí člověka, jeho hodnoty, práv a svobod a také pojetí státu a jeho společenské úlohy a tak se tyto hodnoty promítají do jednotlivých oblastí života společnosti. Moderní stát je od svého vzniku založen na konceptu občanství, které se prostřednictvím institucionalizace stalo zdrojem integrity a solidarity uvnitř jednotlivých států. Donedávna byl pojem občanství vnímán jako synonymum k pojmu národnost a v době vzniku právních států byl právě nacionalismus jejich kulturním základem (Szaló, 2003). Postupující globalizace přináší kromě jiných změn také zvýšenou migraci a tak dochází k narušování vnitřní soudržnosti tradičních národních států. V tomto procesu se více než kdy jindy ukazuje protichůdnost dvou základních principů, na kterých je model národního liberálnědemokratického státu založen: principu národní suverenity a principu lidských práv. První princip zavazuje stát, aby se staral o blaho určitého národa, druhý princip naopak, aby respektoval práva všech lidí bez ohledu na to, k jakému národu patří (Baršová, Barša 2005). Globalizace tedy vede k nutnosti přehodnotit koncept státu založeného na homogenní národnosti občanů a nahradit ho jiným pojetím státu, které by lépe odpovídalo novým podmínkám. V celosvětovém měřítku se může jednat o koncept světového občanství, který zakládá svou legitimitu na rovnosti všeobecných lidských práv. V evropském prostoru snahy o redefinici občanství založeného na příslušnosti k určitému národu vedly k vytvoření konceptu evropského občanství (Matoušek, 2003). Rozvinutí a praktické uplatnění těchto nových strategií v pojetí občanství je však zatím zřejmě v nedohlednu. Navzdory tomu, že legitimita národních států je postupující globalizací stále více zpochybňována, je třeba i za tohoto stavu proměňujícího se pojetí státnosti řešit stávající aktuální problémy, které globalizace přináší a pokusit se probíhající změny využít také v procesu sociální integrace migrantů. Většina evropských politik a ekonomik je v menší či větší míře spjata s konceptem sociálního státu, jehož hlavními hodnotami je sociální spravedlnost a solidarita (Čabanová, 2005). Pojetí těchto hodnot a důraz na ně kladený se v jednotlivých typech sociálního státu liší, konsenzus je mezi zastánci jednotlivých pojetí dosahován pouze v otázce nezbytnosti vytváření rovnosti příležitostí (Matoušek, 2003). Pojmy jako rovnost příležitostí, sociální začlenění a integrace mají od 90. let minulého století pevné místo v rétorice sociálních politik evropských zemí a jsou vztahovány nejen na občany vlastního státu, ale i na imigranty, etnické menšiny a další minoritní skupiny obyvatelstva. Velkým úkolem těchto politik je implementace těchto principů do praktického života společnosti.

7 7 7 3 Migrace Cílem této kapitoly je zasadit klíčový koncept diplomové práce, jímž je integrace imigrantů do většinové společnosti, do širších souvislostí, což by mělo vést k pochopení procesů, které integraci předcházejí. Na základě studia literatury definuji migraci, rozliším její typy a nastíním existující významné explanační teorie migrace. V další části popíšu migrační tendence a faktory ovlivňující formování migračních politik. V poslední podkapitole charakterizuji současnou migrační politiku České republiky. Tyto poznatky budu v dalším textu aplikovat na situaci Ukrajinců migrujících do ČR. 3.1 Definice migrace, její typy a explanační teorie Migrací se rozumí: Stěhování obyvatel z jednoho regionu (země, kontinentu) do jiného regionu (země, kontinentu), může tedy jít o jev vnitrostátní i mezinárodní (Matoušek, 2003, s. 109). V této práci se budu zabývat mezinárodní neboli zahraniční migrací, v jejím rámci rozlišujeme emigraci, což je vystěhování ze země a imigraci, která znamená přistěhování do země. Za migranta je považován: Každý člověk, který překročí mezinárodní hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok (Multikulturní centrum Praha, 2003). Migranty je možno podle příčiny jejich migrace a délky pobytu v cizí zemi členit na několik základních skupin. 1 V literatuře existuje mnoho rozličných typologií migrace. Jednou z často citovaných typologií je ta, která využívá model push a pull, který rozpracovali Jansen a Lee (Uherek, 2004). Podle těchto autorů je migrační pohyb výslednicí sil, které migranta vypuzují ze země původu (tzv. push faktory) a sil, které migranta přitahují do cílové země (tzv. pull faktory). Mezi významné push faktory patří například válka, hmotný nedostatek, politické pronásledování, vysoká nezaměstnanost či nízké mzdy. Příkladem pull faktorů může být mír, prosperita, nabídka práce, vysoké příjmy, přesídlení příbuzní, možnost plnohodnotného života. Do rozhodovacího procesu, zda podstoupit migraci či nikoli, vstupuje mezi pull a push faktory ještě vliv překážek, které migraci brání. Mohou jimi být například velká vzdálenost cílové země, jazyková bariéra, vízová povinnost, náklady na přesídlení, odloučení od rodiny a další. Podle převládajících sil a skupin zasažených migrací se odvíjí typ migrace (Uherek, 2004). 2 1 Rabušic a Burjanek (2003, s. 13) uvádějí tyto typy migrantů: 1) Uprchlíci podle Ženevské konvence lidé, kteří pobývají mimo svou mateřskou zemi a nechtějí nebo nemohou se vrátit kvůli odůvodněnému strachu z pronásledování kvůli rase, národnosti, členství v určité sociální skupině nebo kvůli politickému názoru. 2) Žadatelé o azyl lidé, kteří vstupují do cizí země za účelem ochrany před pronásledováním, ale kteří možná nesplňují striktní kriteria Ženevské konvence. 3) Ilegální migranti vstupují do země obvykle kvůli práci, ale bez řádných dokumentů. 4) Dočasní pracovní migranti lidé, kteří migrují do určité země za prací, ale po skončení pracovního kontraktu se vracejí zpět do své země. 5) Vysoce kvalifikovaní migranti 6) Rodinní příslušníci přicházejí do cizí země, aby následovali blízké příbuzné, kteří přišli do země v rámci jedné z výše uvedených kategorií. 7) Navrátilci lidé, kteří se vracejí do svých zemí poté, co strávili nějaký čas pobytem v cizí zemi. 2 Může docházet k dlouhodobé, krátkodobé, přechodné či kyvadlové migraci. Dlouhodobá migrace je

8 8 8 Typologie migrace, kterou vytvořil Andreas Demuth (Uherek, 2004) vychází ze základního rozdělení migrace na nucenou a dobrovolnou. Nucená migrace může být zapříčiněna mezilidskými vztahy (jako je porušování lidských práv, etnické, náboženské nebo politické války), živelnými katastrofami (a následným hmotným strádáním a hladomory). Dobrovolnou migraci tento autor dále člení na pracovní migraci, řetězovou migraci (za účelem sloučení rodiny), neimigrační migraci (dočasná migrace za účelem studia, výzkumu apod.) a inovační migraci (za účelem zlepšení životních podmínek). Migrace má čtyři základní aspekty a těmi se také s různými důrazy zabývají explanační teorie migrace. Jedná se o strukturální síly, které podporují vystěhování z určité oblasti, dále o strukturální síly přitahující migranty do nových oblastí, dalším aspektem jsou motivace, cíle a aspirace osob, které reagují na tyto strukturální faktory a stávají se migranty a nakonec sociální a ekonomické struktury, které vznikají a spojují oblasti vystěhování a přistěhování (Rabušic, Burjanek, 2003). V příloze č. 1 stručně charakterizuji deset migračních teorií, z nichž však ani jedna neposkytuje vyčerpávající výklad migrace, každá přináší její dílčí vysvětlení, proto je vhodné, jak také doporučují Barša a Baršová (2005), hledat jejich vzájemnou komplementaritu. Rabušic s Burjankem (2003, s. 10) k tomu poznamenávají: [ ] migrace je velmi složitým fenoménem, v němž se složitě prolínají komponenty mikro, mezo a makrostrukturální. Není tedy divu, že ucelená teorie migrace [ ] zatím ještě neexistuje. 3.2 Migrační trendy a důsledky migrace pro politiku Castles a Miller na počátku 90. let minulého století identifikovali následující trendy v problematice migrace: 1.migrace se stává globálním jevem v tom smyslu, že se dotýká stále více zemí, 2.nabývá na intenzitě a hlavní migrační toky se zvětšují, 3.stává se diverzifikovanější a do cílových zemí nepřichází zpravidla jeden typ imigrace, ale různé imigrační typy současně, 4.migrace se stále více feminizuje a ženy hrají důležitou roli ve všech typech migrace, tj. i těch, které v minulosti nebyly jejich doménou, 5.migrace se stává politickým problémem a ovlivňuje charakter lokální politiky (Uherek, 2004, s. 48). Pod vlivem trendů, které se projevují v současnosti v migraci a které jsou shrnuty v bodech dochází k aktivizaci politických reprezentací v rámci jednotlivých států i mezinárodních organizací a k přijímání opatření v rámci tzv. migrační politiky. 3 Důvodem je udržení společenské stability a soudržnosti, jež jsou charakteristická delším časovým úsekem (v řádu let), během kterého cizinec pobývá na území přijímajícího státu, naopak krátkodobá migrace proběhne jednorázově v řádu několika měsíců strávených na území cizí země. Přechodná migrace znamená, že cizinec přichází do země na určitou, omezenou dobu a následně odchází zpravidla do jiné cílové země. Kyvadlová migrace spočívá v opakovaném pohybu migranta do země imigrace, kde zůstává určitou dobu, a zpět do země původu. 3 Zde je třeba vymezit obsah pojmů migrační politika, imigrační politika a integrační politika, protože, jak uvádí Baršová a Barša (2005), tyto termíny se v různých zemích používají různě podle rozdílných národních tradic a politických projektů a nezřídka dochází k jejich libovolnému zaměňování a překrývání významů. Pojmem migrační politika bude v této práci označován komplex opatření směřujících k přímé či nepřímé regulaci a řízení pohybu lidí přes mezinárodní hranice (v případě EU přes její vnější hranice) a

9 9 9 podmínkou dalšího ekonomického a sociálního rozvoje evropských zemí, a snaha předcházet nepříznivým jevům souvisejícím s migrací příp. napravovat ty, které se již v současnosti projevují. Mezi tyto jevy patří rasismus, xenofobie, diskriminace 4 cizinců, segregace 5 přistěhovalců, sociální exkluze a jako důsledek marginalizace těchto skupin obyvatelstva, růst chudoby, deprivace, kriminality, bezpečnostních rizik a společenské nestability. Dalším faktorem ovlivňujícím migrační politiky evropských zemí je současný nepříznivý demografický vývoj, který vede k rychlému stárnutí evropské populace a v horizontu několika desetiletí bude jedním z jeho neblahých důsledků významný nedostatek pracovních sil. Podpora imigrace pracovníků ze zahraničí se v této situaci jeví jako jedno z mnoha opatření, která by měla být k zastavení tohoto nepříznivého trendu provedena. 3.3 Migrační politika ČR Změna politických poměrů v roce 1989 znamenala pro Českou republiku z hlediska migračních toků postupnou proměnu z historicky spíše emigrační země v cílovou zemi imigrantů. Po celá devadesátá léta probíhaly migrační pohyby poměrně dynamicky a to hlavně směrem do České republiky. Tento proces byl v období let podporován také liberální migrační politikou státu. V roce 1997 přistěhovalectví do ČR kulminovalo (Uherek, 2005). Konec devadesátých let byl v České republice poznamenán rychle rostoucí nezaměstnaností, což mělo společně s rozmáhajícím se nelegálním zaměstnáváním cizinců za následek restrikce v přístupu cizinců na trh práce a zpřísnění jejich vstupu a pobytu na území ČR. V letech došlo k úpravám zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu a zákona o Policii České republiky (Horáková, 2003). Svou roli v tomto procesu sehrály také teroristické útoky z 11. září 2001 v USA, které vyvolaly zpřísnění pohybu cizinců ve většině zemí světa. V posledních letech dochází k opětovnému uvolnění migrační politiky ČR. Jedním z důvodů je vstup do Evropské unie, což už v době příprav na tento vstup vedlo k přijímání hlavních principů migračních politik uplatňovaných v zemích EU, především v oblasti pobytové, vízové, bezpečnostní a integrační politiky a to i vůči jejich pobytu na území států, jejichž nejsou občany. Migrační politika zahrnuje regulaci legální migrace, prevenci a postihování nelegální migrace a také azylovou politiku státu. Dvěma velkými podmnožinami migrační politiky jsou imigrační a integrační politika. Cílem imigrační politiky je stanovit, kteří cizinci a za jakých podmínek se mohou dlouhodobě či trvale usadit v hostitelské zemi. Pojmem integrační politika bude v této práci označován soubor opatření směřujících k podpoře procesu začlenění přistěhovalců do hostitelské společnosti. Integrační politika se zaměřuje především na potřeby, jimiž se přistěhovalci liší od jiných znevýhodněných skupin neznalost jazyka, reálií, hodnot a institucí hostitelské společnosti s cílem napomoci adaptaci imigrantů a získání potřebných sociálních kompetencí tak, aby se stali integrální součástí společnosti (Baršová, Barša, 2005). 4 Diskriminaci vysvětluje Slovník cizích slov (Klimeš, 2002) jako rozlišování a s ním spojené poškozování práv určité kategorie osob pro třídní nebo společenské postavení, národnost, rasu, náboženství, pohlaví, politické názory apod. Matoušek (2003) popisuje, že diskriminační jednání může probíhat prostřednictvím zákonů, podzákonných norem, publicity, předsudků a hlavně faktického chování lidí, s nimiž se tyto skupiny lidí dostávají do styku. 5 Segregace je dle Matouška (2003) oddělování společenských skupin na podkladě zákona, zvyklosti nebo jako důsledek společenské změny. Zákony ČR segregaci nepodporují, přesto fakticky existuje.

10 občanům třetích zemí (Horáková, 2003). Neméně významným důvodem je existující segmentovanost trhu práce v ČR, kdy určitá místa není možné obsadit tuzemskými pracovníky z důvodu malé atraktivity těchto míst způsobené nízkými mzdami, vysokou náročností či špatnými pracovními podmínkami. Tato situace vede k nutnosti uspokojovat poptávku po pracovní síle cizími občany a tedy vyvstává potřeba odstraňovat bariéry vstupu těchto pracovníků na český trh práce. Dalším důvodem k uvolňování migrační politiky státu je snaha řešit neblahý demografický vývoj české společnosti a hrozící nedostatek pracovních sil v budoucích desetiletích přivedením pracovní síly z ciziny, přičemž přednost je dávána vysoce kvalifikovaným pracovníkům. 6 Patrně za nejvýraznější projev uvolňující se migrační politiky lze považovat (od ledna 2006 platné) zkrácení doby pobytu na našem území, po jejímž uplynutí může cizinec požádat o trvalý pobyt, a to z desetileté lhůty na pětiletou. Ladislav Rabušic (2005) upozorňuje na významné faktory, které mají vliv na současné formování české migrační politiky. Jsou to: 1. Antiimigrační klima v Evropě, které vede k tomu, že mnohé evropské země zpřísňují své migrační politiky, přestože na úrovni Evropské komise dochází naopak k deklaraci proaktivní imigrační politiky především z důvodu snahy řešit evropský demografický deficit Tlak na integrační až asimilační prvky v imigrantských politikách evropských zemí, které mají vystřídat předchozí model multikulturalismu. Tento tlak se projevuje větším důrazem na individuální občanskou integraci a osobní odpovědnost přistěhovalců bez finanční spoluúčasti hostitelského státu a pramení z konfliktu liberálních evropských institucí a islámského náboženského fundamentalismu. 3. Antiimigrační klima českého veřejného mínění, které není nakloněno myšlence zvyšování počtu cizinců v ČR a požaduje, aby se zde žijící cizinci co nejvíce asimilovali. 4. Proimigrační snaha české vlády pramenící z nepříznivého demografického vývoje obyvatelstva a z něj plynoucího očekávaného stárnutí obyvatelstva, nedostatku pracovních sil, neschopnosti financovat důchodový systém a dalších důsledků. Je zřejmé, že výše uvedené faktory mají protichůdný charakter a česká vláda se bude muset rozhodnout, které z faktorů v jejím rozhodování o dalším vývoji migrační politiky budou prioritní. Teprve poté bude možno vytvořit jednoznačně směřovanou koncepci migrační politiky. Dosavadní koncepce obsahuje podle analýzy Stýskalíkové (2004) směsici prvků asimilačních, multikulturních a integračních (Rabušic, 2005). 6 K tomuto účelu byl MPSV spuštěn pilotní projekt Výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků nazvaný Work in Czech. Projekt je prozatím ve stádiu dolaďování a dosud nepřinesl výraznější výsledky. Dušan Drbohlav v rozhovoru pro Multikulturní centrum Praha (Čaněk, 2005) zpochybnil tezi, že by se tento projekt mohl stát základem české migrační politiky. Důvodem je podle jeho názoru orientace projektu na dlouhodobé resp. trvalé pobyty, přičemž trend mezinárodní migrace spěje spíše ke zvýšení počtu dočasných nebo cirkulačních pobytů. 7 Např. Zelená kniha vydaná Evropskou komisí v březnu 2005.

11 Sociální integrace imigrantů Cílem této kapitoly je charakterizovat na základě prostudované literatury koncept sociální integrace cizinců. V první části obecně vymezím pojem sociální integrace, popíšu jednotlivé modely integračního procesu a prostřednictvím přílohy seznámím čtenáře s typy integračních politik, které se v současnosti vyskytují v Evropě. V prvním pododdílu jsou zmíněny společenské podmínky, které je třeba vytvořit k úspěšné integraci cizinců. Další pododdíl rozebírá jednotlivé sféry života přistěhovalců, ve kterých by integrace měla probíhat, aby byla úplná. Podkapitola 4.2 popisuje trendy současné integrační politiky České republiky, přičemž v jednotlivých pododdílech jsou rozebrány nejvýznamnější nástroje této politiky. 4.1 Definice sociální integrace Obecně vzato pojem integrace znamená sjednocení, scelení, včlenění, spojení částí celku nebo zařazení nižší části ve vyšší celek (Uherek 2003, Horáková 2001). Společenská (sociální) integrace dle Horákové (2001) představuje neustálý proces sjednocování částí společenské struktury a procesů, které se v ní odehrávají, ve vyvážený funkční celek s cílem dosáhnout koheze a konsenzu ve společenském systému. Lidé procházejí procesem integrace prakticky od narození, kdy postupně přiměřeně věku dochází prostřednictvím socializace a enkulturace a vlivem dalších, v každé společnosti specifických, mechanismů a institucí k přirozenému vrůstání do kultury dané společnosti. Prostřednictvím interakce a komunikace s okolím může jedinec porozumět a následně přijmout normy chování, pravidla, tradice, zvyky, příkazy a zákony platné v dané kultuře. Přijetí těchto norem je podmínkou akceptování jedince ostatními členy společnosti. Člověk se tedy úspěšně integruje do společnosti tehdy, cítíli se být součástí této společnosti a pokud je ostatními členy společnosti přijímán a vnímán jako rovnoprávný partner (Horáková, 2001). Imigrant prožívá při svém přesídlení silný stres (Drbohlav v Šišková ed., 2001) plynoucí mimo jiné z faktu, že byl socializován v jiném prostředí a mnoho z toho, co tímto procesem přijal, není v novém působišti použitelné. K dalšímu úspěšnému sociálnímu fungování imigrantů je tedy nutná jejich adaptace na nové podmínky a postupná společenská integrace těchto osob do přijímající společnosti. 8 Sociální integraci migrantů lze tedy podle Uherka (2003) definovat jako proces včleňování těchto osob nebo skupin do již existujícího společenského celku, který má vytvořenou strukturu, vykazuje určitou míru koherence a chování jeho členů se ve větší 8 Z hlediska mikroúrovně lze stupeň integrace jednotlivce hodnotit podle kombinace odpovědí na dvě otázky a to a) zda imigrant udržuje vztahy s ostatními etnickými skupinami a b) zda si současně zachovává svou kulturní identitu. Pokud je odpověď na obě otázky záporná, jedná se o marginalizaci jednotlivce, která je charakteristická ztrátou původní kultury a nedostatečným přizpůsobením okolní kultuře. Pokud je odpověď na obě otázky naopak kladná, je jedinec žádoucím způsobem integrován. Kombinace odpovědí a) ano, b) ne vyjadřuje, že jedinec je asimilován tzn., že přijal kulturu přijímající země a opustil kulturu země původu. Opačná kombinace odpovědí, pak svědčí o tom, že jedinec je separován ve své původní kultuře a nepřijímá (nebo mu není umožněno přijímat) kulturu země imigrace (Horáková, 2001, Drbohlav v Šišková ed., 2001).

12 či menší míře řídí stanovenými pravidly. Proces integrace může být úspěšný pouze za předpokladu, že hostitelská společnost je ochotna nové členy přijmout a za předpokladu, že se imigranti chtějí stát součástí této společnosti, sdílet její základní normy, hodnoty a cíle (Horáková, 2001). Integrace imigrantů je ovšem pojem nejednoznačný, protože neříká, jak má včlenění migranta do společnosti probíhat, jak moc je závazné a jaký podíl aktivity v procesu integrace by měl prokázat imigrant a jaký podíl naopak přijímající společnost (Uherek, 2005). Další pohled na koncept integrace poskytují ve své studii Rudigerová a Spencerová (2003) 9, které upozorňují na problematičnost konceptu integrace, jež tkví ve značné, avšak skryté normativnosti tohoto pojmu. Koncept integrace zahrnuje totiž nevyjádřený předpoklad určitého žádoucího sociálního uspořádání s vysokým stupněm vnitřní koheze, což může bránit rozpoznání a přijetí rozdílností. Tato perspektiva pojímá veřejnou sféru jako neutrálního arbitra univerzálních potřeb nikoli jako poznamenanou specifickými zájmy a praktikami, které jsou pro určité skupiny lidí přiměřenější než pro jiné. Pokud je integrace měřena ve vztahu k existujícímu sociálnímu uspořádání s jeho hegemonickými praktikami a hodnotami, pak se bude vždy zaměřovat na to, aby se migranti přizpůsobili, než na kroky, které je třeba podniknout k usnadnění začlenění a participace nově příchozích. (Rudigerová, Spencerová, 2003). Úspěšná integrace podle těchto autorek vyžaduje plnohodnotnou interakci mezi migranty a přijímající společností. To znamená, že integrace musí být reciproční proces, který změní nejen perspektivu a způsob života migrantů, ale také způsobí strukturální změnu v přijímající společnosti. Rudigerová a Spencerová dále vyjadřují názor, že: V pluralitních demokraciích nebude taková změna přijímána jako ohrožení stability, ale jako součást flexibility a otevřenosti společnosti, která se konstantně vyvíjí a usiluje o větší rovnost a více možností pro všechny lidi (2003, s. 5). Dále autorky studie upozorňují, že: Neexistuje žádné integrační paradigma, jehož zobecněné zásady by společnosti mohly následovat. Integrace se může dít v různých sektorech společnosti různě (Rudigerová, Spencerová, 2003, s. 6). Zdůrazňují však klíčovou roli sociální interakce v procesu integrace. Integrace je živena konstruktivní interakcí mezi lidmi a mezi lidmi a institucemi, jež je založena na respektu k rozdílnostem. Výsledkem takové integrace je soudržná (kohezivní) společnost. Krajními variantami procesu integrace je asimilace na straně jedné a multikulturalismus na straně druhé. Asimilace je často označována jako model tzv. tavícího kotle, ve kterém se rozdílnosti rozpustí a splynou s majoritní společností. Rudigerová a Spencerová (2003, s. 4) definují asimilaci jako: [ ] přizpůsobení se již existujícímu, unifikovanému sociálnímu uspořádání s homogenní kulturou a souborem hodnot. Integrace je chápána jako jednosměrný proces, ve kterém se musí změnit pouze migranti.. Autorky upozorňují, že tato strategie má svá omezení, protože některé rozdíly (jako rasový původ nebo některé náboženské praktiky či symboly) budou vždy viditelné a tím budou znemožňovat úplnou asimilaci svých nositelů. Navíc není úplně jasné, čemu se vlastně mají cizinci přizpůsobit, neboť žádná kultura není monolitická, ale obsahuje mnoho různých životních stylů, hodnot a institucionálních procesů, které se navíc neustále mění. To znamená, že takováto forma integrace nemá žádný jasný průběh ani završení. Autorky uzavírají, že v praxi může mít proces asimilace opačné 9 U všech odkazů a citací z této zprávy používám vlastní překlad.

13 než zamýšlené výsledky a nucené zatajování rozdílů nakonec může vést k jejich zdůraznění. K modelu tzv. salátové mísy, který symbolicky vyjadřuje soužití rozličných etnických skupin na základě jejich rovnoprávnosti a možnosti zachovat si etnicky specifické rysy života, lze přirovnat koncept multikulturalismu, který je spojen s principy reciprocity, rovnosti, diverzity a koheze. Integrační politiky založené na multikulturalismu nepodporují ani překračování hranic z jedné kultury do druhé (jak to dělají asimilační politiky), ani konzervování těchto hranic (což vede k segregaci), ale zaměřují se na rozvíjení prostupnosti těchto hranic. Zastánci této koncepce si uvědomují, že pluralita a diverzita neexistuje pouze mezi jednotlivými skupinami a komunitami, ale také uvnitř těchto skupin a komunit. Dále se domnívají, že tento koncept může být zdrojem rozvoje a obohacování kultur a může tak pomoci předcházet rozkolům a segregaci. Po 11. září 2001 je však přístup mnohých politiků k multikulturalismu skeptický, protože v něm vidí nebezpečí ekonomických a bezpečnostních rizik a příčinu nedostatečné koheze ve společnosti (Rudigerová, Spencerová, 2003). Příloha č. 2 popisuje tři modely přístupů integračních politik, které v současnosti lze rozlišit v evropských zemích. Pro měření stupně integrace cizinců jsou používány tzv. indikátory integrace imigrantů. Jak uvádí Rudigerová a Spencerová (2003), různé soubory indikátorů integrace cizinců se liší podle toho, který koncept úspěšné integrace daná společnost uznává a přijímá. Více k tomuto tématu nalezne čtenář v příloze č Společenské podmínky integrace imigrantů Aby byl proces integrace úspěšný, je třeba podle Horákové (2001) vytvořit ve společnosti příhodné podmínky, které lze rozdělit do čtyř kategorií: legislativní, ekonomické, sociální a kulturní. Legislativní podmínky tvoří rámec imigrace a stanovují pravidla pro pobyt, zaměstnávání a podnikání cizinců v dané zemi. Na kvalitě, úplnosti a provázanosti legislativy závisí, zda soužití rodilé a přistěhovalé populace bude úspěšné nebo problematické. Ekonomické podmínky, zejména stabilita trhu práce a podnikatelského prostředí ovlivňují integraci cizinců prostřednictvím umožnění či znemožnění jejich ekonomické emancipace a vertikální sociální mobility. Sociální podmínky zahrnují oblast bydlení, zdravotnictví, vzdělávání a pracovního výcviku. Integrace probíhá bez většího sociálního napětí, pokud společnost disponuje dostatečnými zdroji k uspokojení potřeb jak domácí tak přistěhovalé populace a nedochází k izolaci, segregaci či diskriminaci žádné skupiny obyvatelstva. Kulturní podmínky jsou další nedílnou součástí úspěšné integrace. Patří sem společně sdílený jazyk jako předpoklad vzájemného dorozumění, současně však také zachování a rozvíjení jazyka a kultury imigrantů nutné k udržení jejich kulturní identity, v neposlední řadě také výchova k toleranci, vzájemné úctě a otevřenosti. Vhodná mediální politika může napomáhat k odstraňování předsudků a také zprostředkovávat různé druhy umělecké a kulturní činnosti Sféry integrace imigrantů Komplexní integrace cizinců by podle Horákové (2001) měla probíhat současně ve

14 čtyřech sférách sídelní, politické, společenské a kulturní. Sídelní integrace je nutnou počáteční podmínkou možností rozvoje ostatních sfér integrace imigrantů, protože s délkou pobytu imigrantů v zemi pochopitelně narůstá i stupeň jejich integrace. Jde o to zajistit migrantům právní ochranu usídlení a také poskytnout po určité době pobytu v hostitelské zemi možnost získat trvalý pobyt. Je také potřeba řešit status rostoucího počtu migrantů, kteří využívají současných možností rozvinuté a cenově dostupné dopravní infrastruktury a komunikačních technologií a pravidelně se pohybují mezi několika zeměmi podle nabídky práce, tudíž nemají ani zájem se trvale usadit v jedné ze zemí imigrace. Přesto jsou fakticky tito migranti dlouhodobě mimo domov a to by se mělo zohlednit při jejich zařazování do jedné z kategorií migrantů (Horáková, 2001). Politická integrace imigrantů znamená jejich plnou a rovnou participaci na politickém životě země a to ve třech sférách a) právo shromažďovat se, sdružovat se a být politicky aktivní, b) aktivní a pasivní volební právo, c) přístup k veřejným službám. Zhruba do poloviny 20. století nebyla cizincům přiznávána žádná politická práva a jejich občanská práva byla silně omezená. Od té doby došlo v mnoha zemích k postupnému uvolnění práv cizinců na shromažďování, sdružování a účast na politických aktivitách. Naopak účast imigrantů ve volbách (jak aktivní, tak pasivní) není doposud ve většině zemí imigrace umožňována. Uvolněnější přístup panuje v některých zemích pouze v přístupu cizinců k místním či regionálním volbám. Přitom volební právo by mohlo být dobrým nástrojem k podpoře integrace cizinců do hostitelských společností. Pokud by bylo dlouhodobě usazeným cizincům přiznáváno v plné šíři, byl by směrem k rodilé populaci vyslán signál, že imigranti musí být respektováni stejně jako občané. Možnost kandidovat a prosadit se do zastupitelských orgánů by zase pomáhala zamezovat politické marginalizaci přistěhovalých menšin. Třetí oblastí politické integrace cizinců představuje jejich přístup k veřejným službám. Horáková (2001) poukazuje na fakt, že vyhrazování míst ve veřejné správě výhradně občanům daného státu je v rozporu se snahou o integraci cizinců do společnosti a vede k jejich exkluzi ze širokého spektra profesí. Společenská integrace cizinců spočívá v odstraňování překážek svobodné volby (zaměstnání, lokality a kvality ubytování apod.), které pokud existují, vedou k jejich segregaci. Na prvním místě je třeba vytvořit právní ochranu imigrantů proti cílené diskriminaci s cílem zajistit cizincům právní rovnost v předpisech o zaměstnávání a svobodnou mobilitu v nejširším smyslu slova. Jakkoliv je to obtížné, je třeba také vytvářet programy na odhalování, zamezování a prevenci skryté diskriminace, která je vždy složitě prokazatelná. Klíčovou roli ve sféře společenské integrace sehrává nabídka a přístup cizinců k levnému bydlení. Pokud není nabídka levného bydlení dostatečná a přístup k němu je obtížný, dochází k vytváření sídelní rasové a etnické segregace imigrantů ve zchudlých čtvrtích měst, kde jedině lze sehnat cenově přijatelné bydlení. Důsledkem je sociální izolace od majoritní společnosti a následný další úpadek úrovně těchto čtvrtí. Kromě zlepšování nabídky levného bydlení v různých lokalitách měst, je třeba také vytvářet programy k prevenci tendencí imigrantů žít v separovaných enklávách, protože, žijíli v nich etnicky či rasově vyhraněné skupiny cizinců, snižuje se jejich motivace k osvojování si jazyka a kultury hostitelské společnosti a k vytváření sociálních vazeb mimo enklávu, což znemožňuje integraci těchto imigrantů do většinové společnosti (Horáková, 2001). Kulturní integrace cizinců je založena na základní podmínce, kterou je společně

15 sdílený jazyk umožňující porozumění a rozvoj vzájemných vztahů mezi různými komunitami. Existence požadavku na znalost společně sdíleného jazyka však neznamená, že původní jazyk imigrantů bude potlačen a úplně ignorován medii i vzdělávacími zařízeními. Naopak pluralistická forma kulturní integrace by měla umožňovat rozvoj různých kultur uvnitř jednoho státu. Dosažení tohoto ideálu je možné při současném splnění dvou podmínek. Za prvé každá z kultur musí respektovat základní ústavní svobody a práva všech usídlených občanů žijících v dané společnosti a za druhé žádná kultura nesmí být natolik uzavřená, aby neposkytovala prostor pro možnou změnu kulturní sebeidentifikace jedince včetně přijetí dominantní kultury či uzavírání sňatků s příslušníky jiných komunit. Do sféry kulturní integrace imigrantů náleží také oblast vzdělávání. Zde je zřejmé, že by integraci cizinců významně přispěla bilinguální alfabetizace dětí imigrantů (v případě potřeby i dospělých), důraz na poskytování rovných příležitostí žákům ve školách a kultivace tolerance vůči kulturním rozdílům. Úloha masmédií v kulturní integraci cizinců má také nezanedbatelnou roli. Hromadné sdělovací prostředky mohou přibližovat majoritní společnosti kulturu a způsob života přistěhovalců a jejich dosahů mohou využívat sami imigranti v udržování a šíření své kultury provozováním vlastních médií. Stát by měl zajišťovat, aby média poskytovala prostor všem rozdílným kulturním menšinám (Horáková, 2001). Plné a vyvážené integrace cizinců může být dosaženo pouze při zajištění vhodné provázanosti opatření a programů mezi všemi výše popsanými sférami, tak aby se jednotlivá opatření vzájemně doplňovala a posilovala tak svou účinnost. 4.2 Nástroje integrační politiky ČR Vláda ČR se začala rozvojem integrační politiky významněji zabývat koncem devadesátých let minulého století, kdy vývoj imigrační situace u nás vedl v roce 1999 ke zřízení Komise ministra vnitra pro přípravu a realizaci politiky vlády ČR v oblasti integrace cizinců a rozvoje vztahů mezi komunitami. Dále došlo ke zpracování Zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky. Na základě tohoto dokumentu byla připravena a následně koncem roku 2000 přijata první vládní Koncepce integrace cizinců na území České republiky (KIC). 10 Za cílovou skupinu integrace cizinců jsou 10 První přijatá (KIC) v roce 2000 stanovila následující hlavní cíle: přibližování postavení legálně a dlouhodobě usedlých cizinců právnímu postavení státních občanů České republiky a důsledná a systematická ochrana přístupu cizinců k základním lidským právům a svobodám, včetně politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv na území České republiky, posilování uplatňování principu rovného přístupu a rovné příležitosti pro cizince a to zejména ve vztahu k jejich právnímu postavení a ochraně, zaměstnávání a podnikání, bydlení, kultuře, náboženství a jazyku, vzdělávání, zdravotní péči a účasti na veřejném a politickém životě v České republice, včetně veřejné ochrany cizinců před diskriminací, snaha důstojným způsobem a podle možností ovlivnit a usměrnit dosavadní spontánnost a nekoordinovanost průběhu procesu integrace dlouhodobě a legálně usazených cizinců, vytvoření podmínek pro realizaci integrace a ovlivnění vztahů státních občanů a cizinců, zajištění přiměřené kontroly nad průběhem integrace a cílené intervence státu v této oblasti, snaha vytvořit základní organizační, koordinační, administrativní, ekonomické a metodické podmínky pro systematickou a dlouhodobou realizaci Zásad koncepce integrace cizinců zainteresovanými institucemi a pro rozvoj jejich vzájemné spolupráce ve všech oblastech a souvislostech, v praktické i výzkumné rovině, podpora boje proti nelegální migraci a ostatním nelegálním aktivitám a snižování bezpečnostních rizik spojených s migrací, resp. s jejími důsledky (MPSV, KIC, 2006, s. 5).

16 koncepcí definováni zejména dlouhodobě legálně usazení cizinci, kteří žijí na našem území nejméně jeden rok. Ti by měli mít umožněn přímý a plnohodnotný přístup ke všem opatřením na podporu jejich integrace. Realizace KIC je každoročně hodnocena a tvoří se nová aktualizovaná verze na rok následující, ta je znovu schvalována vládou. V roce 2004 převzalo koordinaci integrace cizinců MPSV, které zřídilo novou Komisi ministra práce a sociálních věcí pro integraci cizinců. Jejím úkolem je koordinace koncepčních, organizačních a praktických činností participujících ministerstev a aktualizace KIC. Na základě zákona č. 273/2001 Sb. byla také zřízena Rada vlády pro národnostní menšiny jako stálý poradní a iniciační orgán vlády pro otázky týkající se národnostních menšin žijících na našem území. Rada sleduje dodržování zákonů ve vztahu k příslušníkům národnostních menšin, vyjadřuje se k návrhům zákonů, nařízením vlády a k opatřením týkajícím se práv příslušníků národnostních menšin, připravuje pro vládu souhrnné zprávy o situaci národnostních menšin na území ČR a předkládá doporučení k zajištění potřeb příslušníků národnostních menšin. Má právo navrhovat rozdělování finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin (MPSV, 2005). Koncepce integrace cizinců pro rok 2006 vytyčila čtyři základní předpoklady integrace a zároveň prioritní oblasti znalost českého jazyka, ekonomickou soběstačnost, orientaci cizince ve společnosti a vztahy mezi cizincem a členy majoritní společnosti. K dosažení posunů v těchto prioritních oblastech stanovila KIC dvě skupiny vzájemně se doplňujících a provázaných opatření. Jsou to cílená specifická opatření vytvořená přímo za účelem usměrňování integračního procesu. Jejich účelem je eliminovat znevýhodnění plynoucí ze skutečnosti, že daná osoba je cizincem. Druhou skupinou opatření jsou tzv. podpůrná opatření, která zohledňují dopady přijímaných či již existujících opatření jiných politik a právních úprav na integraci cizinců (tzv. mainstreaming). Bližší informace o cílených specifických a také podpůrných opatřeních KIC uvádím v příloze č. 4. Evropská komise podniká od počátku devadesátých let kroky k vytvoření společné imigrační a integrační politiky. Tento proces přinesl přijetí antidiskriminačních direktiv (článek 13 Smlouvy Evropské komise), které stanovují minimální standardy legální ochrany proti diskriminaci rasových a etnických minorit v celé Evropské unii. Dalším významným krokem bylo na přelomu tisíciletí přijetí důležitých dokumentů jako výstupů ze summitů v Lisabonu a Nice 11, které v rámci tzv. metody otevřené koordinace stanovují povinnost členských států vypracovávat Národní akční plány sociálního začleňování (NAPSZ). Cílem těchto plánů je monitorování sociální exkluze, formulace cílů, návrhů a hodnocení opatření k podpoře sociální inkluze na národní úrovni. V neposlední řadě slouží také jako nástroj výměny informací a zkušeností z praxe v rámci zemí EU (MPSV, 2005). V roce 2004 schválila Rada EU Společné základní principy politiky integrace přistěhovalců v Evropské unii. Tento dokument má členským státům sloužit jako vodítko při formulacích jednotlivých státních integračních politik (MPSV, 2006). Společné základní principy politiky integrace přistěhovalců uvádím v příloze č. 5. Tvůrci českého NAPSZ v šesti kapitolách pojmenovali hlavní 11 Zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000 schválilo dokument Společné cíle boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU, které následně upravil Výbor pro sociální ochranu.

17 trendy v jednotlivých oblastech klíčových pro sociální začleňování, rozpracovali strategické přístupy ke zlepšení sociální inkluze v jednotlivých problémových sférách společnosti 12, stanovili opatření k dosažení těchto cílů a také institucionální zabezpečení inkluzivních opatření, na závěr uvedli konkrétní příklady tzv. dobré praxe a relevantní statistická data. Za cíl prevence sociálního vyloučení etnických menšin a imigrantů označuje NAPSZ rozvoj vztahů menšin a imigrantů k většinové společnosti a odstraňování diskriminace. 13 Národní akční plán sociálního začleňování byl na základě dohody členských států EU vypracován a zařazen společně s dalšími dokumenty do Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování. Tento dokument je úzce propojen s Národním programem reforem pro léta , který je zaměřen na hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti jako základní předpoklad tvorby nových a lepších pracovních míst, která umožní širšímu spektru osob sociální začlenění a následně dosažení lepší sociální soudržnosti společnosti (MPSV, Národní zpráva 2006). NAPSZ si klade tři základní priority. Jsou to: 1. Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce pro tyto osoby 2. Posílit soudržnost rodiny a povědomí o její důležitosti, posílit povědomí o mezigenerační solidaritě a o právech dětí 3. Podpora rozhodovacích procesů na lokální a regionální úrovni a rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování (MPSV, Národní zpráva 2006). Tento dokument klade důraz na rozvoj a praktické uplatňování tzv. mainstreamingu. V rámci něho pak co se týče problematiky sociální integrace cizinců odkazuje na Koncepci integrace cizinců (viz výše) jako na relevantní nástroj k pokračování procesu sociálního začleňování této cílové skupiny. 12 Faktory soc vyloučení přistěhovalců jsou dle NAPSZ následující: [ ] složitější podmínky pro zajištění potřebné socioekonomické úrovně (např. přístupu na trh práce a uznáváni kvalifikace, zajištění bydlení, dostupnosti potřebného sociálního a zdravotního zabezpečení a vzdělávání, atd.) vyplývající zejména z jejich odlišného právního postavení ve srovnání s občany ČR, odlišného kulturního původu, jazykové bariéry, nižšího povědomí o právním prostředí ČR a menší dostupnosti informací. [ ] je třeba se systematicky zabývat i odstraňováním překážek, které brání osobnímu úsilí legálně pobývajících cizinců zajistit sobě (i svým rodinám) potřebný socioekonomický standard srovnatelný se standardem občanů ČR (MPSV, NAPSZ , s. 23). 13 Konkrétní cíle NAPSZ pro cílovou skupinu imigrantů jsou následující: podpora rozvoje vztahů imigrantů a většinové společnosti, včetně rozvoje vztahů mezi komunitami a prevence rasismu a xenofobie, stanovení indikátorů a identifikace překážek sociálního začleňování a integrace cizinců a její specifika v jednotlivých krajích ČR, zajištění právního poradenství vzhledem k pobytovým aspektům a ochraně před diskriminací a příprava cizojazyčných příruček (právních průvodců) ve vztahu k pobytu cizinců, zajištění sociálního poradenství se zaměřením na orientaci v oblasti sociálního systému v ČR, nároků na bydlení, přístupu k zaměstnání, zdravotní péči apod., zajištění psychologického poradenství, zvláště azylantům a dalším zranitelným skupinám imigrantů, organizace a podpora diskusí ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice sociálního začleňování a integrace imigrantů a medializace cílů v souvislosti s jejich sociálním začleněním (celoplošné veřejnoprávní prostředky, sdělovací prostředky, regionální media), kvantitativní a kvalitativní zlepšení zařazení tématu lidských práv a práv menšin do vzdělávání policie ČR (MPSV, NAPSZ , s. 35).

18 Ukrajinci v České republice Cílem této kapitoly je shrnout dosud v literatuře publikovaná fakta o ukrajinské imigraci do ČR. V prvním oddíle se věnuji vývoji a charakteristice této migrace prostřednictvím vybraných statistickodemografických dat. Druhý oddíl je věnován praktickému životu Ukrajinců u nás. Rozbor legislativních norem, které vytvářejí podmínky života Ukrajinců u nás a mají přímý vliv na jejich integraci do české společnosti jsem z důvodu rozsáhlosti vyčlenila do přílohy č Vývoj a charakteristika ukrajinské imigrace do ČR Počátky imigrace Ukrajinců na území dnešní ČR jsou doloženy již v 16. století, kdy k nám Ukrajinci přicházeli studovat nebo sloužit jako žoldáci. Vzájemná migrace pak zesílila po připojení části západní Ukrajiny k habsburské monarchii koncem 18. století, což podpořilo vznik nových vazeb mezi českým a ukrajinským národem. V 19. století přicházela na naše území řada ukrajinských intelektuálů a studentů, které vedly k emigraci především politické důvody. První polovina 20. století přinesla dvě světové války a komunistické převraty v řadě zemí, což vedlo k dalším několika migračním vlnám Ukrajinců směrem na západ. Protože však nastupující komunistický režim v tehdejším Československu nepřál rozvoji ukrajinských kulturních a školských zařízení, která zde úspěšně pracovala za první republiky, došlo k postupné asimilaci ukrajinských přesídlenců do majoritní společnosti (Šišková ed., 2001, Leontiyeva, 2005). Po roce 1989 dochází postupně k nástupu nové imigrační vlny Ukrajinců do ČR. Tato novodobá imigrace dosahuje nebývalých rozměrů a má dosud stále vzrůstající charakter. 14 Ukrajinští imigranti tvoří v současnosti nejpočetněji zastoupenou minoritu přistěhovalců u nás. Z celkového počtu více než 321 tisíc cizinců s trvalým pobytem nebo dlouhodobým pobytem nad 90 dnů, kteří žili ke konci roku 2006 v ČR, bylo více než sto tisíc státních občanů Ukrajiny (ČSÚ, 2007). Dle statistik cizinecké policie (MV, Statistiky, 2007) žilo k v ČR celkem Ukrajinců s povolením k trvalému pobytu a občanů Ukrajiny na základě povolení k dlouhodobému pobytu. Neméně rozsáhlá je nelegální imigrace Ukrajinců na naše území. Její neoficiální odhady předpokládají minimálně stejný počet ilegálních ukrajinských imigrantů jako těch, kteří zde pobývají legálně (Leontiyeva, 2005). Současná ukrajinská imigrace do ČR (i dalších cílových zemí) má převážně ekonomický charakter. Je to dáno nízkou životní úrovní na Ukrajině 15 a především katastrofálním nedostatkem pracovních příležitostí v této zemi. Pokud hovoříme o legálních imigrantech, větší část z nich se zapojuje na náš pracovní trh jako účastníci právnické osoby či živnostníci, což představuje méně komplikovanou formu vstupu na trh práce než vyřizování pracovního povolení, jež musí mít osoby, které u nás chtějí 14 Výjimkou byl poměrně výrazný pokles počtu cizinců (a také Ukrajinců) na našem území v roce 2000, kdy vstoupil v platnost zpřísněný pobytový zákon č. 326/1999 Sb. Ovšem již během následujícího roku 2001 došlo k opětovnému růstu počtu cizinců dlouhodobě pobývajících na našem území a tento růst trval i v dalších letech. 15 například: průměrná měsíční mzda v lednu 2007 činila na Ukrajině v přepočtu Kč (State Statistic Committee of Ukraine, 2007), podíl obyvatelstva pod hranicí chudoby se pohybuje kolem 30 % (Člověk v tísni, 2007).

19 pracovat v pozici zaměstnanců. Většina Ukrajinců, kteří k nám přicházejí za prací, je spíše mladšího věku v rozmezí cca let. Největší koncentrace příslušníků tohoto etnika je v Praze a Středočeském kraji ale i v ostatních velkých městech, což je dáno jednak lepší možností získat zde práci a jednak existencí levných ubytoven v těchto, kde Ukrajinci nejčastěji bydlí během pobytu v ČR (Leontiyeva, 2005). Jak uvádí Uherek (2005), velká část pobytů Ukrajinců u nás má charakter spíše krátkodobějších pracovních pobytů s předpokladem následného návratu na Ukrajinu. Často mají tyto pracovní pobyty cirkulační charakter tzn., že po určité době strávené doma se ukrajinští pracovníci do Česka opět vracejí za dalším výdělkem. K tomuto jevu přispívá zřejmě i sezónní charakter prací, které zde Ukrajinci vykonávají (stavebnictví, zemědělství, lesnictví). Na druhou stranu Uherek (2005) upozorňuje, že motivace mnohých cizinců k setrvání na našem území se postupně mění. I když přicházejí s představou časově limitovaného pobytu, jejich setrvání v České republice se často prodlužuje. 16 Tito cizinci zde pak žijí v tzv. permanentním provizoriu, kdy neustále uvažují o odchodu zpět do vlasti, takže se zde nezabydlují nastálo, ale realizaci rozhodnutí o odchodu odkládají. 17 Za těchto podmínek nemají cizinci jednoznačnou motivaci a ochotu integrovat se a vytvářet si nástroje k úspěšné integraci do hostitelské společnosti, např. osvojit si důkladně český jazyk. Dosavadní poznatky o ukrajinské migraci do České republiky potvrzují některé migrační teorie (Šišková ed., 2001), podrobněji charakterizované v příloze č. 1. Je zřejmé, že ukrajinská komunita v Česku již vytvořila tzv. sítě (termín užívaný v teorii migračních sítí) neboli mezilidské vztahy, které usnadňují migraci dalším osobám, protože díky nim mají tito noví migranti vytvořeno v cílové zemi určité zázemí, což snižuje rizika migrace a naopak zvyšuje očekávané zisky. Ukrajinci v České republice také již vytvořili fungující, i když převážně nelegální systém institucí (jsou podstatou institucionální teorie migrace), které podporují a zabezpečují migrační toky z Ukrajiny do České republiky. Jedná se o tzv. klientský systém, ve kterém ukrajinští podnikatelé a zprostředkovací firmy (tzv. klienti) zajišťují nábor pracovníků na Ukrajině, organizují práci pro přicházející imigranty, zařizují povolení k pobytu a ubytování apod. (Uherek ed., 2004, Leontiyeva, 2005). Teorií segmentovaného trhu lze vysvětlit fakt, že stále větší počet Ukrajinců nalézá na českém pracovním trhu uplatnění i přes značné počty domácích nezaměstnaných osob. O zaměstnání na sekundárním trhu práce nemají tuzemští občané zájem, a tak zde zůstává volný prostor pro uplatnění cizinců z ekonomicky méně vyspělých regionů. Toto tvrzení podporují fakta ze statistik, kdy např. v roce 2003 pracovalo 70 % Ukrajinců u nás zaměstnaných na místech s požadavkem pouze základního či nižšího odborného vzdělání a dalších 25 % na místech s požadavkem 16 Výzkum, který provedl se svým týmem Dušan Drbohlav v ukrajinské komunitě žijící v pražských ubytovnách v roce 1999 (osloveno 130 respondentů, z nichž 100 vrátilo vyplněný dotazník) mimo jiné ukázal, že 80 % dotázaných Ukrajinců plánovalo se v budoucnu do Česka vrátit a opět zde pracovat. 11 % uvedlo, že by rádi zůstali v ČR natrvalo již nyní a dalších 9 % uvažovalo o trvalém přesídlení do Česka někdy v budoucnu (Šišková ed., 2001). Podle tohoto výzkumu tedy drtivá většina Ukrajinců, kteří se účastnili uvedeného výzkumu, spojovala své plány do budoucna s Českou republikou. 17 Vzhledem k tomu, že doposud nebyl proveden plošný výzkum mapující ukrajinskou migraci do ČR, není jasné, zda se cirkulační migrace časem mění v trvalé přesídlení významné části původně cirkulující komunity do hostitelské země nebo zda se naopak se vznikem tzv. transnacionálního prostoru udržuje trvalá cirkulační migrace Ukrajinců do ČR a z ČR bez potřeby migrantů trvale se zde usazovat.

20 středního odborného vzdělání bez maturity (Český statistický úřad, 2005). Jedná se především o sezónní práce ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví, které jsou domácím obyvatelstvem neoblíbené kvůli fyzické náročnosti, těžkým pracovním podmínkám a sezónnosti. Dále lze do sféry sekundárního trhu práce zahrnout špatně placená místa v textilním průmyslu a různé pomocné či úklidové práce, taktéž namáhavé a špatně placené. 5.2 Život Ukrajinců v ČR Určitý vhled do situace Ukrajinců žijících na našem území přinesly výzkumy Dušana Drbohlava, které provedl mezi Ukrajinci v letech a 1999 (Drbohlav, 2001) a Horákové v roce Z výsledků těchto výzkumů vybírám ty, které dokreslují fakta uvedená v předchozím oddíle a vypovídají o tom, jak konkrétně vypadá život Ukrajinců v ČR. Výzkum Dušana Drbohlava v roce 1999 byl zaměřen výhradně na ukrajinskou komunitu žijící v některých pražských ubytovnách % respondentů uvedlo, že pracují 812 hodin denně, 68 % uvedlo, že mají výdělek nižší než Kč, 33 % vydělávalo méně než Kč měsíčně. 19 Co se týče kontaktů s krajany, 55 % respondentů uvedlo, že se pravidelně stýká s krajany, 30 % pak nepravidelně, 72 % z nich tvrdilo, že si s krajany navzájem pomáhají. Vztahy s českými spolupracovníky zhodnotilo 80 % jako normální, 16 % uvedlo, že čeští pracovníci se nechovají přátelsky. Drbohlav (2001) konstatuje, že k trvalým vlastnostem Ukrajinců v Česku patří malá znalost cizích jazyků, chudý kulturní život, minimální snaha zakládat vlastní organizace a pěstovat spolkový život či kontaktovat české organizace jakéhokoli typu nebo významu. První rozsáhlejší výzkum cizinců ze střední a východní Evropy, pohybujících se na našem pracovním trhu na základě povolení k zaměstnání déle než jeden rok, provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v roce 2001 (Horáková, 2001). V tomto výzkumu bylo dotazováno celkem 923 cizinců, z nichž nejvíce zastoupeni byli právě Ukrajinci (55 %). Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že průměrná čistá měsíční mzda dotazovaných Ukrajinců činila v roce Kč % dotazovaných připustilo nějakou formu diskriminace ze strany spolupracovníků, naprostá většina však neodpověděla na otázky zjišťující konkrétní formy této diskriminace. 90 % respondentů (!) odmítlo odpovědět na otázky zjišťující diskriminaci ze strany zaměstnavatele. Autorka studie se domnívá, že důvodem byly jisté obavy vyjádřit své zkušenosti. Na obecně formulovanou otázku, zda si myslí, že na jejich pracovišti dochází k případům diskriminace, odpovědělo kladně 16 % respondentů. Konkrétní formy diskriminace byly se sestupnou četností uváděny tyto: diskriminace kvůli státní příslušnosti, zastrašování, diskriminace kvůli etnickému původu, znevýhodňování založené na věku a pohlaví, diskriminace kvůli náboženství, znevýhodňování kvůli zdravotnímu stavu, sexuální obtěžování, fyzické násilí. 46 % respondentů přitom nevědělo, kam by se měli obrátit v případě, že se na pracovišti 18 Rozdáno bylo 130 dotazníků, z nichž se vrátilo 100 vyplněných. 19 Průměrná čistá měsíční mzda činila v ČR v roce Kč (www.finance.cz). 20 Průměrná čistá měsíční mzda v ČR dosahovala ve stejném období Kč (www.finance.cz).

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1 Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3

PŘEDMLUVA...2 I.. ÚVOD.DO.PROBLEMATIKY...3 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006-2009 Obsah PŘEDMLUVA...2 I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...3 1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...3 2. ZÁMĚR STRATEGIE...5 II. ANALYTICKÁ ČÁST...6

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová

Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením. Mgr. Jana Kvasnicová Rovný přístup k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Jana Kvasnicová Obsah Rovné zacházení a zákaz diskriminace Antidiskriminační zákon Pojem zdravotního postižení Pojem diskriminace Ochránce

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více