Schengen , Pardubice

Transkript

1 Schengen , Pardubice

2 Schengen, Lucembursko obyvatel, LAU II

3 Počátky Schengenu uzavření tzv. Saarbrőckenské dohody, sjednána mezi SRN a Francií, důsledek protestůřidičů TIR proti zdržení na hraničních přechodech mezi oběma státy. postupné rušení kontrol na francouzsko-německých hranicích Zavádění volného pohybu zboží a volného pohybu osob Jednání o obdobných opatřeních se zeměmi Beneluxu vyústila v podpis první Schengenské dohody 14. června 1985 (Schengen I), a o pět let později Schengenské prováděcí úmluvy, 14. června 1990 (Schengen II). Schengenský systém byl původně vytvářen jako systém, který nebyl součástí Evropských společenství. Ustanovení Schengenských dohod se podařilo zakotvit do Amsterodamské smlouvy o EU ( ), tím závazné pro všechny státy EU. V této době se počítalo s realizací všech opatření vyplývajících ze Schengenských dohod do pěti let.

4 Schengenská prováděcí úmluva Vztahuje se k první dohodě z roku 1985 jedná se o realizační dokument. zakotvuje: spolupráci v oblasti justice a vnitra, policejní spolupráci, právní pomoc ve věcech trestních a důležitá ustanovení o budování Schengenského informačního systému ( SIS ). 4

5 Schengenská prováděcí úmluva Podepsaly ji (1990): země Beneluxu (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), Francie a SRN. Později k úmluvě přistoupily: Itálie (1990), Španělsko a Portugalsko (1991), Řecko (1992) a Rakousko (1995). V prosinci 1996 přistoupili členové Severské pasové unie. Státy, které jsou členy Severské pasové unie, ale nikoli členy EU - podepsaly smlouvy o spolupráci se státy Schengenu. Po přijetí Amsterodamské smlouvy byly sjednány nové dohody, které již odrážely novou právní situaci, vzniklou začleněním schengenského systému do rámce EU.

6

7 Ne všechny státy EU jsou zároveň členy Schengenského systému. Schengenský systém lze označit za diferencovanou integraci. -části schengenského acquis začleněné do komunitárního práva neplatí pro Unii jako celek, ale zavazují pouze státy, které jsou členy Schengenského prostoru. Schengenské dohody současně představují zvláštní formu tzv. posílené spolupráce, přístupné kterémukoliv z členských států EU. Některých výhod plynoucích ze Schengenských dohod využívají ale občané všech členských států Unie. Např. Spojené království a Irsko se podílejí na společném Schengenském informačním systému.

8

9 ČR ve schengenském prostoru V noci ze 21. na vstoupila ČR do schengenského prostoru. zrušeny kontroly na vnitřních hranicích. Na mezinárodních letištích v rámci letů uvnitř rozšířeného Schengenu kontroly zmizí patří ke skupině států, které neprovádějí kontroly na svých společných hranicích (naplnění práva volného pohybu osob v praxi). pozemní hranice je možné překračovat bez nutnosti předkládat na hraničních přechodech identifikační průkaz.

10 Náklady mediální kampaně Celkem 25 mil. Kč (vč. DPH) 15 mil. Kč od Úřadu vlády z rozpočtu pro vládní mediální aktivity 10 mil. Kč ze zdrojů MV další prostředky: výzkum veřejného mínění + analýzy mediálního chování obyvatelstva (cca 640 tis. Kč) komunikační plán a poradenství (cca 1,3 mil. Kč)

11 Dopady rozšíření schengenského prostoru o ČR a dalších 8 států zrušení hraničních kontrol na pozemních hranicích a možnost projíždět bývalými hraničními přechody bez zastavení Nejsou vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Absenci hraničních kontrol nahrazuje rozsáhlá spolupráce všech států v mnoha oblastech: od policejní a justiční přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů.

12 SIS Schengenský informační systém databáze informací, které jsou považovány za nezbytné k tomu, aby Schengenský systém plnil své cíle. skládá se ze sekce technické podpory (CSIS) sídlící ve Štrasburku a národních sekcí (NSIS). SIS obsahuje data o osobách i předmětech. Osobní data - například údaje o osobách : se zákazem pobytu, pohřešovaných osobách nebo podezřelých ze závažných trestných činů. katalog motorových vozidel, karavanů, zbraní nebo bankovek. Tento katalog eviduje věci za účelem jejich zadržení nebo získání důkazních materiálů. SIS umožňuje, aby se celní či pasový úředník v SRN informoval, zda auto, které právě opouští německé území, nehledá portugalská policie, nebo zda člověku, který se pokouší do SRN přicestovat, nezakázala Itálie před rokem pobyt pro porušení vízových nebo pracovních norem. Před zavedením SIS spravoval tyto informace každý schengenský stát sám a vyměňoval si je se svými partnery pouze na ad hoc bázi. SIS je doplněn systémem SIRENE (Supplementary Information Request at the National Entry), který urychluje komunikaci mezi národními databázemi a udržuje informace v SIS aktuální.

13 Státy vstoupivší Česká republika - Praha 2. Estonsko - Talinn 3. Litva - Vilnius 4. Lotyšsko - Riga 5. Maďarsko - Budapešť 6. Malta - Valletta 7. Polsko - Varšava 8. Slovinko - Lublaň 9. Slovenko - Bratislava.

14 Členové plného schengenského prostoru K tvoří Schengen souvislé území 25 států, a to: 22 členských zemí EU: 1985 Francie, Belgie Nizozemí, Lucembursko a SRN Itálie, 1991 Španělsko a Portugalsko, 1992 Řecko, 1995 Rakousko, 1996 Švédsko, Dánsko a Finsko, 2007 Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko, 3 nečlenské země EU: 1999 Norsko, Island, 2008 Švýcarsko

15 Kandidátské země Schengenu Předpokládaným novým členem - Lichtenštejnsko. Mezi další kandidáty patří Kypr, jehož vstup je vázán na spuštění nového informačního systému SIS II, a Bulharsko s Rumunskem, pro které se vstupem do EU stalo Schengenské acquis rovněž závazné. MIMO plný Schengen zůstává Velká Británie a Irsko (nejsou účastníky dohod, ale dle protokolu k Amsterodamské smlouvě se na některých nebo všech ustanoveních Schengenského acquis mohou podílet. požádala o účast v některých oblastech schengenské spolupráce (policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, boj proti drogám, a Schengenský informační systém (SIS)).

16 Proces přistupováníčr do Sch. V 2006 podána žádost o vstup do Schengenu V první fázi byl všem žadatelským státům zaslán dotazník týkající se jednotlivých částí schengenského acqui: hranice, vydávání víz, vzdušné hranice, pozemní hranice, ochrana údajů, SIS a policejní spolupráce. Poté byly k jednotlivým částem vysílány skupiny odborníků hodnotící do jaké míry jsou plněny stanovené podmínky, a vypracována podrobná hodnocení obsahující doporučení k jednotlivým aspektům, u nichž bylo třeba učinit dalšího pokroku. popis hodnocení doporučení Po ½ roce informace o přijatých opatřeních na doporučení z schengenské hodnotící zprávy pro ČR. Do 2 dalších let se přistoupí k celkovému hodnocení fungování systému v každém členském státě.

17 HodnoceníČR v procesu přístupu budoucí vnější hranice v ČR představují pouze letiště, letiště v Praze x brněnského letiště, výměna informací, oblasti ochrany údajů a soudní spolupráce Hodnotící výbor, který naposledy navštívil Českou republiku ve dnech , dospěl k závěru, že české orgány obecně splnily veškeré podmínky schengenského acqui a Česká republika JE připravena pro vstup do schengenského prostoru.

18 s odstraněním kontrol na vnitřních hranicích byla uplatněna určitá kompenzační opatření: zavedení účinných kontrol na vnějších hranicích, posílení spolupráce mezi: správními, celními, policejními a soudními orgány zúčastněných států, společná vízová politika a vytvoření Schengenského informačního systému (SIS), Je třeba zachovat vysokou úroveň bezpečnosti. Z hlediska bezpečnostního mají přijatá opatření znemožnit zneužívání svobody pohybu ke kriminálním aktivitám.

19 Volný pohyb přes vnitřní hranice: ano, ale Při cestování v schengenském prostoru byste proto neměli zapomenout především na následující požadavky: být schopni prokázat svou totožnost v případě kontroly ze strany odpovědných orgánů (zejména policie a celníci), respektovat omezení pohybu v národních parcích a národních přírodních rezervacích, dodržovat místní dopravní omezení, řídit se pravidly pro převoz zvířat a věcí.

20 Rozšíření Schengenu státy formálně přistoupivší

21 Schengen vs. EU - přínosy Hlavní přínos Schengenského systému spočívá v jeho funkčnosti. zaveden téměř bez administrativních komplikací a v krátké době výsledky přispěl k zjednodušení života občanů EU zvládl veškerá rizika (žádný masivní růst kriminality a jiných protiprávních aktivit) též fungoval jako testovací laboratoř justiční a policejní spolupráce v rámci Evropské unie. Vyjednávání o regulaci azylové politiky v schengenské Prováděcí úmluvě sloužila jako inspirace pro přijetí Dublinské úmluvy, která je dodnes jedním z pilířů azylové politiky EU. Dalším přínosem je, že posloužil jako vzor diferenciovaného modelu evropské integrace. Schengenský systém byl do jisté míry varováním pro struktury ES/EU. Ukázal, že pokud ES/EU neumožní flexibilnější modely integrace, evropské státy budou spolupracovat i mimo komunitární struktury. Bez zkušenosti se Schengenem by byly členské státy zřejmě opatrnější při zavádění mechanismu užší spolupráce (flexibility) do Amsterodamské smlouvy (1997).

22 Schengen vs. EU - rizika 1. chaos, který začleňování schengenského acquis vneslo do evropského práva. Schengenské acquis zahrnuje asi dokumentů, které se staly součástí práva ES/EU, a přitom si schengenské normy zachovaly svá specifika. Podle Schengenského protokolu k Amsterodamské smlouvě se schengenské acquis nezačleňuje do systému Evropské unie jednotně část schengenského acquis se přesouvá do prvního pilíře EU, zatímco druháčást do třetího pilíře. Navíc jsou schengenské dokumenty typické horší štábní kulturou než dokumenty ES/EU, což k přehlednosti právního systému rovněž nepřispívá. 2. ochrana osobních údajů. Schengenský informační systém obsahuje množství důvěrných o občanech EU. Schengenské acquis obsahuje záruky ochrany těchto dat pro SIS byl zřízen Společný kontrolní úřad. Zde je třeba zmínit i skutečnost, že Schengenský systém přinesl v oblasti ochrany osobních dat v některých státech též zlepšení v některých zemích (Belgie, Itálie, Španělsko) v době zavedení SIS neexistovaly zákony o ochraně osobních dat. Schengenský systém tak alespoň v některých zemích ochranu osobních dat zvýšil. 3. Nejzávažnějším rizikem je nedostatečná ochrana lidských práv. Protokol, začleňující Schengenský systém do Evropské unie, výslovně vyloučil pravomoc Evropského soudního dvora ve vztahu k opatřením, která se v rámci Schengenu dotýkají udržování pořádku a zabezpečování vnitřní bezpečnosti. Velký význam může mít například zanesení jména občana do SIS, přesto SIS disponuje chabými kontrolními mechanismy proti zneužití. Prakticky chybí přezkum správnosti vkládaných údajů, zejména pak přezkum nezávislým soudním orgánem. Oblast lidských práv v rámci Schengenského systému bude potřebovat v následujících letech důkladnou kontrolu prostřednictvím soudní moci i celé občanské společnosti.

23 Zdroj:

24 Institucionární struktura Schengenská úmluva i Prováděcí protokol byly uzavřeny mimo struktury ES a proto nevyužívaly institucí ES (Komise, Evropský soudní dvůr, Rada). Schengenský systém zřídil zvláštní Výkonný výbor (Executive Committee). Prováděcí úmluva (1990) vybavila Výkonný výbor rozsáhlým katalogem pravomocí, a to ze dvou důvodů. 1. Členské státy se neshodly na některých detailech úmluvy a ponechaly jejich doladění na jednání Výkonného výboru v budoucnu. 2. Druhým důvodem existence Výkonného výboru je jeho schopnost operativněřešit nově vzniklé problémy pružněji, než by to dokázala mezistátní konference. Oproti rozhodování v Radě EU Výkonný výbor nezná například rozhodování kvalifikovanou většinou. Veškerá rozhodnutí jsou přijímána dle zásady jednomyslnosti. Rozhodnutí Výkonného výboru tvoříčást schengenského acquis (označovány i jako sekundární schengenské právo). Rovněž byl zřízen: Schegenský sekretariát, poskytující Výkonnému výboru administrativní servis, a několik specializovaných agentur například Společný kontrolní úřad pro ochranu údajů v SIS. Po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost a komunitarizaci schengenského acquis byl Výkonný výbor nahrazen Radou EU. Schengenský sekretariát je postupně začleňován do Generálního sekretariátu Rady EU.

25

26 Děkuji za pozornost

27 ge/ ipr true/default_cs.htm TION&reference=B &language=CS nt#liechtenstein