VETROTIME. Vetropack na Ukrajině. Se speciální přílohou Česká republika GO EAST. TRH Vyniknout s osvědčeným RECYKLACE Sklo zůstává sklem

Transkript

1 VETROTIME Časopis pro zákazníky Vetropacku Říjen GO EAST Vetropack na Ukrajině Se speciální přílohou Česká republika TRH Vyniknout s osvědčeným RECYKLACE Sklo zůstává sklem

2 2 VETROTIME 2/06 03 DESIGN Vyniknout s osvědčeným 05 INOVACE Prémium? No jasně! 06 Z VETROPACKU Go East! I-IV SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA Informace pro český trh 09 RECYKLACE Švýcarsko je mistrem světa díky Vetropacku! 12 MATERIÁL SKLO Stručné dějiny skla 14 LIDÉ Jean-Franck Haspel, designér ˇ 15 UMENÍ A SKLO Obnovený ráj Sklo je trend všude MILÍ ZÁKAZNÍCI Od počátku tohoto roku jsou výrobní kapacity evropského sklářského průmyslu zcela vytíženy. Dokonce se už občas projevil nedostatek a to i v západní Evropě, kde jsou trhy víceméně nasyceny. Důvodem je určitá změna v náladě společnosti: radost ze života a požitek se opět dostaly do popředí, takže ne vždycky rozhoduje jen nízká cena, lidé mají tendenci si něco dopřát, a jsou tudíž ochotni i více zaplatit. Mnoho výrobců, nabízejících svoje produkty, proto sází na sklo sklo totiž reprezentuje ušlechtilost, čistou přírodu a nefalšovanou kvalitu. Samozřejmě, že nás ve Vetropacku těší tento trend. «Bolení břicha» nám naproti tomu poněkud způsobuje nynější vývoj cen energií, které rostou a rostou. A poněvadž je sklářská výroba energeticky náročná, nemůžeme již žádnými inovativními opatřeními pouze zvýšeným využitím starého skla nebo výstavbou nových úsporných van docílit plnohodnotné kompenzace. Také ve východní Evropě sklo momentálně zažívá boom stimulovaný navíc silnou potřebou dohnat zameškané. Na Ukrajině kupříkladu roste poptávka nápojového průmyslu po skleněných obalech každoročně o 10 a více procent. Mnozí z našich velkých zákazníků, působících na mezinárodním poli, žádají, aby sklářský průmysl v tomto regionu vybudoval další výrobní kapacity. Společnost Vetropack proto na jaře 2006 převzala většinu akcií ukrajinské sklárny Gostomel Glass Factory nyní Vetropack Gostomel. Integrace tohoto podniku do naší skupiny a další budování jeho výrobních kapacit je v plném proudu, jak se dovíte z příspěvku na straně 6. Přeji Vám zábavnou a inspirativní četbu! Váš Claude-R. Cornaz, CEO TIRÁŽ Vydavatel: Vetropack Holding AG, CH-Bülach corporate.communication@vetropack.ch

3 DESIGN Vyniknout s osvědčeným Láhev na Coca-Colu je nejznámějším obalem na světě. Proto je cíleně nasazována v marketingových kampaních, objevuje se v nápaditých mimořádných edicích, vyráběných společností Vetropack. «Ošklivost se špatně prodává!» tolik Raymond Loewy, snad nejznámější produktový designér minulého století. «American Way of Life» získal svou tvář právě díky němu, Loewy navrhl logo Shell i Lucky Strike, vytvořil vnější podobu nesčetných aut, letadel, chladniček a kusů nábytku. V rozhovorech, které poskytoval, rád budil dojem, jako by k jeho dílům patřila i láhev na Coca-Colu. Pro společnost Coca-Cola sice pracoval, věhlasná láhev však už byla na trhu, když Francouz Raymond Loewy v roce 1919 přesídlil do New Yorku. Z nouze ctnost To, že se proslulý designér chlubil cizím peřím, mělo svoje důvody. Láhev na Coca-Colu je totiž nejznámějším americkým symbolem konzumu a navíc mistrovským dílem moderního designu. Loewy sám ji nazýval «perfektně udělaným obalem». A skutečně láhev na Coca-Colu kdekoli na světě okamžitě poznáme. Právě tento efekt byl také hlavním cílem designu. Před sto lety se ještě většina nápojů plnila do jednotných lahví, opatřených papírovými nálepkami. Protože tehdy ještě neexistovaly skutečné ledničky, chladili obchodníci nápoje v nádobách s ledem. V důsledku vlhkosti se etikety odlepovaly a nápoje v naprosto stejných láhvích se jen těžko daly jeden od druhého odlišit. Coca-Cola ale měla být k poznání okamžitě její výrobci proto vypsali národní soutěž o novou, pokud možno nápadnou láhev. Kola ořech? Kakaový bob? Jednou ze skláren, které poslaly svůj návrh, byla Root Glass Works, sídlící v Terre Haute v Indianě. Tamní designéři se pokusili propůjčit láhvi půvab oříšku kola, jehož výtažek tehdy byl důležitou součástí nápoje. Legenda tvrdí, že se designérům během jejich rešerší vloudila chyba místo kola ořechu se předlohou pro jejich kreaci stal kakaový bob. Lidem od Coca- Coly to nevadilo, návrh je nadchl, a tak se jejich nápoj od roku 1916 dodával v nové láhvi od firmy Root Glass Works. Konec příběhu?

4 4 VETROTIME 2/06 DESIGN Mimořádné prezentace Na první pohled bychom si mohli pomyslet, že se silueta láhve, která většině spotřebitelů asi bude spíš připomínat tělo ženy nežli ořech, vlastně zachovala dodnes. Při důkladnějším pohledu je však jasné, že Coca-Cola chce víc, než jenom spravovat dané dědictví. Láhev se neustále dál vyvíjí, silueta se přizpůsobuje duchu doby kyprá Marylin Monroe se takříkajíc změnila v aerodynamickou Barbie. Marketing firmy vždy znovu sahá k adaptacím věhlasného obalu, k jeho obměnám. Takže jakmile má stará známá láhev jednu ze svých mimořádných prezentací, je okamžitě o senzaci postaráno. Láhev na Coca- Colu se Santa Clausem. Vyrábí Vetropack Austria. Zvláštní edice jako sběratelské objekty Firma Vetropack pracuje na několika svých místech pro společnost Coca-Cola, a podporuje tudíž zmíněná marketingová opatření. Vetropack Austria realizoval například v posledních šesti letech 6 zvláštních edic láhví Coca-Cola v množství od do kusů, které se staly i objekty zájmu sběratelů. Pro norský a rakouský trh vyrobil Vetropack Austria celkem 3 vánoční motivy se známým «Coca-Cola Santa Clausem», s přelomem tisíciletí 1999/2000 se na trh dostala láhev se zlatým motivem milénia. Zvláštní edice nechala Coca-Cola přichystat i u příležitosti vrcholných sportovních událostí Vetropack Austria vyvinul ve spolupráci se svým rakouským partnerem, firmou Printglass, Kurt Mayer KG, olympijský motiv pro Rakousko a fotbalový motiv pro švýcarský trh. Cenná značka cenná láhev Mimořádnými edicemi se společnosti Coca-Cola daří zachovávat a současně obnovovat svoje tradice. Tato strategie jí vychází. Podle aktuálního výzkumu je Coca-Cola vůbec nejcennější značkou na světě její tržní hodnota se vyčísluje sumou vyšší než 80 miliard franků. Láhev je důležitou součástí značky a majitel ji využívá způsobem, který zaujme. Úspěch speciálních edic by mohl inspirovat i ostatní výrobce nápojů, aby se rovněž pokusili vzbudit pozornost variacemi svých obalů; společnost Vetropack je přitom ráda podpoří službami šitými na míru od poradenství přes design až po vlastní výrobu.

5 INOVACE 2/06 VETROTIME 5 Prémium? No jasně! Kvalitní minerální voda patří do skleněné láhve. Ale ne do lecjaké jak ukazuje aktuální příklad rakouského pramenité minerální vody Römerquelle. KRÁLOVSKÁ! Devět měsíců trval vývoj nové řady láhví, s níž stáčírna minerální vody Römerquelle hodlá dále posilovat svoji vedoucí pozici v rakouské gastronomii. Elegantní, karafu připomínající design láhve, je dílem ateliéru «labvert». Svou prací usilovali o vyjádření čistoty, říkají designéři. Světlá barva láhve dělá vodu průzračnou, velký úzávěr láká k nalití. Tvar umožňuje pohodlnou manipulaci, jednoduchá pásková etiketa výrazně odlišuje tuto láhev od jiných. Technickou realizaci této nadčasové moderní láhve zajistila firma Vetropack Austria, vyrábí se ve sklárně Vetropack Straža, protože chorvatská společnost může díky barvení ve feedru vyrábět skleněné obaly ve specifických barevných odstínech podle přání zákazníka. Přesně tak, jak to designéři zamýšleli. Také s touto láhví si najde minerální voda místo mezi špičkou. Kláštorná se v posledních deseti letech na Slovensku profilovala jakožto minerální voda prvotřídní kvality. V gastronomickém segmentu je nabízena pod obchodním označením Prémium a sice nyní ve skleněné lahvi o objemu 33 cl, jejíž inovativní design byl vyvinut ve sklárně Vetropack Nemšová. «Kláštorná královna minerálních vod» hlásá reklama slovenské televize. Nová láhev je důstojným šatem pro nápoj tak vznešený.

6 UKRAJINA Go East! Převzetím sklárny v blízkosti Kyjeva se společnost Vetropack rázem stala jedničkou mezi tamními výrobci skla. Aby však Vetropack Gostomel zůstal i v dlouhodobém horizontu na špičce, musí se budovat a dále rozšiřovat kapacita výroby růst trhu na Ukrajině je totiž enormní. «Go West» znělo kdysi heslo prozíravých podnikatelů jdi na západ a profituj z tamního ekonomického rozmachu. Časy se změnily. Dnes jsou trhy západní Evropy víceméně nasyceny, šance pro další vývoj se však nabízejí na východě. Státy, které ještě před dvaceti lety byly součástí Sovětského svazu nebo se nalézaly v jeho sféře vlivu, disponují v současné době velkým růstovým potenciálem. Dvojciferný růst trhu Takovým státem je Ukrajina. Od «oranžové revoluce» v roce 2004 se země vedle Ruska co do rozlohy největší v Evropě otevřela západu a zažila rozvoj, jenž ji činí atraktivní pro západní podnikatelské společnosti. To se týká obzvlášť firem vyrábějících obalové sklo příslušný trh totiž zaznamenává enormní růst. Jen produkce piva stoupla za poslední dva roky téměř o čtvrtinu, výroba vodky dokonce téměř o polovinu. V roce 2005 se na Ukrajině prodalo celkem 2,7 miliardy skleněných obalů; ukrajinský nápojový průmysl potřebuje momentálně tolik lahví, že domácí výrobci už nemohou poptávku pokrýt a sklo se musí dovážet. Tento dynamický růst potrvá ještě několik let. U piva můžeme například předpokládat, že domácí spotřeba v následujících třech letech stoupne ze 750 miliónů na miliardu lahví. Gostomel dřívější zákazník Vetropacku V roce 2002 zakoupila ukrajinská sklárna Gostomel Glass Factory od Vetropacku dvě výrobní linky. Uvolnily se poté, co společnost Vetropack uzavřela svůj závod ve švýcarském Bülachu. Tímto obchodem se kontakty mezi Gostomelem a Vetropackem zintenzívnily, což vedlo k tomu, že společnost Vetropack letos zjara převzala 75 % všech gostomelských akcií. Zbytek kapitálu zůstává široce rozptýlen. Od března 2006 vystupuje podnik se sídlem v aglomeraci ukrajinského hlavního města Kyjeva už jenom pod jménem Vetropack Gostomel. Akvizice skvěle zapadá do strategie společnosti Vetropack: koncern zamýšlí expandovat do regionů s nadprůměrným růstovým potenciálem a získat tam od samého počátku solidní pozici. A skutečně převzetím sklárny Gostomel se Vetropack rázem stal jedničkou na ukrajinském trhu. Se svým zhruba 22% podílem je největším výrobcem skla v zemi.

7 Z VETROPACKU 2/06 VETROTIME 7 VETROPACK GOSTOMEL Převzetím sklárny Gostomel se rozšířila společnost Vetropack téměř o pětinu. Čtyři tavicí vany v ukrajinském závodě vyprodukovaly v minulém roce tun obalového skla, čímž bylo dosaženo čistého obratu ve výši 56 milionů švýcarských franků. Dvě třetiny z celkového prodeje, zhruba 550 milionů skleněných obalů, připadly na pivo, vedle toho se vyráběly především lahve na vodku a softdrinky. Zákazníkem s velkým růstovým potenciálem je společnost Coca-Cola, která nechává zhruba 80 procent své spotřeby láhví vyrobit ve Vetropacku Gostomel. Ze čtyř dosavadních van jsou dvě na hnědé sklo již zastaralé a budou počátkem roku 2007 vyřazeny z provozu; vana na bílé sklo byla letos rekonstruována a vana na zelené sklo přešla na sklo hnědé. V roce 2007 bude zprovozněna nová vana na zelené sklo. V budoucnu bude Vetropack Gostomel mít k dispozici ještě tři tavicí vany, které denně vyprodukují 840 tun skla; v roce 2005 kapacita činila 590 tun za den. Vetropack Gostomel se po svém rozšíření stane sklárnou s nejvyšší výrobní kapacitou v rámci skupiny Vetropack. Již dnes je největší co do počtu zaměstnanců se závodem Gostomel stoupl počet pracovníků Vetropacku o cca 900 osob. Růst vyžaduje výstavbu Náskok před svými konkurenty si Vetropack Gostomel tváří v tvář rostoucímu trhu může udržet jen tehdy, když bude výroba stačit dynamice poptávky a vybuduje si další kapacity, dokud poptávka ještě bude převyšovat nabídku. Společnost Vetropack se proto okamžitě pustila do výstavby nových kapacit. Rekonstrukce vany na bílé sklo, zamýšlená již dřívějšími majiteli, byla nyní uskutečněna; dvě menší, zastaralé vany na zelené sklo budou do příštího léta nahrazeny velkou novou vanou. Vetropack Gostomel tak zvýší svou kapacitu oproti situaci v době převzetí o 40 procent a tím upevní svoji pozici na trhu. Nové či rekonstruované vybavení sklárny Vetropack Gostomel pracuje podstatně úsporněji než dřívější. To snižuje náklady na energii a zvyšuje konkurenceschopnost v porovnání s výrobci, kteří mají zpravidla k dispozici pouze starší infrastrukturu. Jakkoli se expanze na Ukrajinu bude v tomto a příštím roce znatelně odrážet v investičních nákladech společnosti Vetropack, je to pro koncern do budoucna důležitý krok. Dlouhodobé plány Není pochyb o tom, že investice do provozu sklárny Vetropack Gostomel představují pro koncern velké nasazení a to i z toho důvodu, že následují bezprostředně po jejím převzetí. Bylo však nutno jednat rychle nejenom proto, že je to adekvátní reakce na převis poptávky, nýbrž i vzhledem k energetické situaci na Ukrajině. Země je i nyní do značné míry závislá na plynu z Ruska; jeho ceny v poslední době masivně stouply, což vedlo i k napětí mezi Moskvou a Kyjevem. Z archívu gostomelské sklárny: kolaudace 1985.

8 8 VETROTIME 2/06 Z VETROPACKU Ukrajina země na hranici hledá svoji identitu «Ukrajina» znamená v jazyce svých obyvatel «země na hranici» a tou je tento obrovský stát, do něhož by se Švýcarsko vešlo patnáctkrát a kde žije 48 milionů lidí, skutečně. Přírodní hranice téměř nemá, je součástí otevřené východoevropské nížiny. V průběhu dějin se neustále stávala kořistí cizích mocností vládli jí Litevci, Poláci, Habsburkové, Rusové. Nezávislým národním státem je Ukrajina teprve od roku 1991, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu. Na rozdíl od jiných bývalých sovětských republik měla k dispozici dobrý startovní kapitál «hraniční země» totiž byla už v sovětských dobách nejen «obilnicí», nýbrž i významnou průmyslovou oblastí. Rozmach nicméně nepřišel tak rychle, jak obyvatelé doufali. Reformy a privatizace postupovaly příliš pomalu, u moci zůstali četní příslušníci někdejší komunistické nomenklatury. To v roce 2004 vedlo k takzvané «oranžové revoluci», která posílila práva občanů, sesadila dosavadní vedení a nahradila je prozápadně orientovanými politiky. Hledání vlastní identity jakožto národního státu na Ukrajině stále ještě neskončilo a jak by také mohlo při tak spletité historii, charakterizované opakovanými vpády cizích mocností. Vetropack Holding 1 Vetropack Schweiz (založení 1966) 2 Vetropack Austria GmbH, Pöchlarn, Rakousko (převzetí 1986) 3 Vetropack Moravia Glass a.s., Česká republika (převzetí 1991) 4 Vetropack Kremsmünster, Rakousko (převzetí 1993) Vetropack Straža d.d., Chorvatsko (převzetí 1996) 5 6 Vetropack Nemšová s.r.o., Slovenská republika (převzetí 2002) 7 Vetropack Gostomel, Ukrajina (převzetí 2006) EXPANZE ZA POSLEDNÍCH 20 LET V uplynulých dvaceti letech se společnosti Vetropack podařily četné akvizice, díky nimž se skupina dostala na páté místo mezi evropskými výrobci skla. Dnes je Vetropack vedoucím subjektem na švýcarském, rakouském a chorvatském trhu, na Slovensku a Ukrajině a druhým největším výrobcem v České republice.

9

10

11

12

13 RECYKLACE 2/06 VETROTIME 9 Švýcarsko je mistrem světa díky Vetropacku! Kolem 95 procent obalového skla se ve Švýcarsku po použití zase sbírá a recykluje. Švýcaři tak jsou těsně před Belgií mistry světa ve sběru skla. K tomuto úspěchu podstatně přispěla společnost Vetropack, která byla průkopníkem opakovaného využití starého skla už před 30 lety. Již staří Římané věděli, že se sklo na rozdíl od ostatních obalových materiálů dá recyklovat bez újmy na kvalitě. Sklo zůstane sklem nezávisle na tom, jak často se roztaví a znovu vytvaruje. Pokud například chceme vyrobit hodnotné zelené sklo, můžeme k tomu použít až 100 procent starého skla, u skla hnědého 80 procent, u bílého skla ještě 60 procent. Použité sklo však nešetří jen zdroje surovin, při tavení skleněných střepů se navíc spotřebovává i podstatně méně energie než u výroby skla z přírodních surovin. To mluví pro recyklaci skla nejen z ekologických, ale i z ekonomických důvodů energie je prostě drahá. Podnikatelská šance Již počátkem sedmdesátých let minulého století poznal Vetropack, jak obrovské možnosti otevírá recyklace skla. Sklárny Vetropacku by rády pracovaly s větším množstvím použitého skla, tento cenný materiál však nebyl k dispozici, poněvadž končil v odpadu. Bratři Raymond a Jean-Daniel Cornazovi, hlavní akcionáři firmy Vetropack, právě zde objevili podnikatelskou šanci. V roce 1976 zakoupili malý recyklační provoz, přeměnili jej na Vetro-Recycling AG a následně dále rozvíjeli. Společnost Vetro-Recycling pak uzavřela smlouvy se stovkami obcí, nechala tam postavit kontejnery a propagovala recyklaci skla jakožto důležitý příspěvek k ochraně životního prostředí. U švýcarského obyvatelstva našla kladnou odezvu; ekologická témata byla aktuální, hnutí Zelených právě zažívalo mohutný vzestup. Iniciativa bratří Cornazových však nenalezla pozitivní ohlas jen v kruzích ochránců životního prostředí. Protože jejich Vetro-Recycling dokázal, že ekologie může být přínosná i pro soukromé podnikání, byli Raymond a Jean-Daniel Cornazovi v roce 1985 liberální Nadací Maxe Schmidheinyho vyznamenáni Cenou svobody. Tehdy mimochodem už návratnost skla překročila 50 %, což znamená, že se již několik málo let po zmíněném počinu obou bratří recyklovala každá druhá použitá láhev.

14 10 VETROTIME 2/06 Sběr: Ve Švýcarsku stojí celkem kontejnerů v nich končí téměř veškeré obalové sklo, které je v této zemi v oběhu. Stát následuje Vetropack Dík příkladu společnosti Vetropack se recyklace stala samozřejmostí. Byly vyvinuty nové modely financování oběhu surovin. V devadesátých letech minulého století Švýcarsko zavedlo takzvané «předběžné poplatky za zpracování odpadu». Už při nákupu určitého výrobku například aluminiové plechovky nebo plastové láhve se od té doby platí malý obnos, jímž se pokryjí pozdější recyklační náklady. I za skleněné láhve se od roku 2006 vybírá předběžný poplatek za likvidaci. Ve Švýcarsku musí ti, kdo plní nápoje, zaplatit podle velikosti obalu 2 až 6 rappů. Tyto náklady mohou svalit na bedra spotřebitelů. Částku získává společnost VetroSwiss, která z pověření státu ze svých příjmů ve výši téměř 30 milionů franků ročně kompenzuje obcím náklady na sběr skla, pomáhá finančně slabším obcím s financováním kontejnerů a podporuje recyklaci skla. Třídění a tavba: Na recyklační lince se odstraňují cizí tělesa a střepy se drtí. V tavicí peci s teplotou 1580 C se sklo rozpouští v rudě planoucí tekutou masu. Úspory ve prospěch zákazníků Společnost Vetro-Recycling i nadále udržuje pružný koloběh surovin a použité sklo stále ještě hraje důležitou roli i pro Vetropack v jeho nedávno zrekonstruované sklárně St-Prex. Z tun skla, sebraného v minulém roce, bylo tun zpracováno na nové skleněné obaly; podíl skleněných střepů při výrobě skla v St-Prex tak dosahuje 77 procent. To znamená obrovskou úsporu surovin, čímž může být kompenzován masivní nárůst cen energií. Zpracování starého skla už dlouho nejen ve Švýcarsku Pozitivní zkušenosti Vetropacku s recyklací skla ve Švýcarsku se už dávno uplatnily i jinde na světě. Právě nyní se ve sklárně na Ukrajině, jež je nováčkem skupiny Vetropack, optimalizuje proces opakovaného použití starého skla. Vetropack se i ve východní Evropě zasazuje o to, aby se sklo více sbíralo. To je rozumné nejen z ekologického, nýbrž i ekonomického hlediska. Tvarování: Tavenina vtéká do předformy a poté do konečné formy, kde je tlakem vzduchu vyfukována do požadovaného tvaru láhví či konzervových sklenic. Po ochlazení je sklo připraveno pro další recyklační kolečko!

15 SUROVINA SKLO 2/06 VETROTIME 11 RECYKLACE SKLA Situace v ostatních zemích Rakousko I v uplynulém roce se Rakušané ukázali jako příkladní a pilní sběrači použitého skla. Recyklační kvóta dosáhla 88 procent, což odpovídá tunám sesbíraného skla. Zodpovědná za sběr a opětné zhodnocení použitých skleněných obalů je společnost Austria Glas Recycling (AGR). Vybudovala v Rakousku sběrnou síť, která je se svými kontejnery nejhustší v Evropě. Její infrastruktura se neustále vylepšuje, mimo jiné i opatřeními ke snížení hlučnosti. Chorvatsko Od 1. ledna 2006 v Chorvatsku platí pro nápojové láhve ze skla a plastu, stejně jako pro plechovky: kdo zakoupí produkt v příslušném obalu, zaplatí depozitní poplatek ve výši 0,50 kuny, který se při vrácení prázdného obalu získává nazpět. Tím znatelně stoupne recyklační kvóta: ta v minulém roce ještě činila pouhých 19 procent, to znamená tun. Sběr a recyklace skleněných obalů v Chorvatsku spadá do kompetence Fondu pro ochranu životního prostředí a efektivní využití energie. Společnost Vetropack Straža získala od Ministerstva životního prostředí koncesi na zpracování sběrného skla pro příštích deset let a uzavřela s Fondem smlouvu na převzetí použitých skleněných obalů. Recyklační linka v chorvatském závodě je dnes v nepřetržitém provozu a dále se rozšiřuje. Slovensko Recyklační kvóta na Slovensku dosahuje v současnosti zhruba 40 procent. Vláda stanovila, jaký podíl použitých obalů musí být opětovně zhodnocen; pro sklo má tato kvóta do roku 2011 stoupnout na 50 procent. Nestátní Recyklační fond vybírá od výrobců obalů poplatky: z těchto příjmů jsou podporovány firmy a organizace, které se podílejí na zpracování a recyklaci. Vetropack Nemšová zaplatí za každou tunu utaveného skla určitou částku recyklačnímu fondu, na druhé straně však zase získává peníze za opětné užití skleněných střepů. Ukrajina Na Ukrajině neexistují subvence pro sběr a využití starého skla; recyklace je výhradně komerční záležitostí mezi sklárnami a dodavateli skleněných střepů. Tito dodavatelé sbírají staré sklo většinou lokálně, vytvářejí poměrně hustou síť, avšak sesbírané množství není nikterak výrazné. V uplynulém roce například spolupracoval Vetropack Gostomel se 135 dodavateli. V současné době vytváří ukrajinský sklářský svaz koncepci pro sběr skla na území celé země. Recyklační kvóta se na Ukrajině pohybuje na necelých 25 procentech. Česká republika V České republice jsou dovozci, plniči, distributoři a maloobchodníci, kteří dávají do oběhu obaly či výrobky v obalech, povinni vzít nazpět příslušný odpad a dále jej zhodnocovat. Obce a města musejí komunální odpad sbírat a třídit. Recyklační podíl určuje legislativa v minulém roce činil 80 procent, v roce 2005 to bylo pouhých 68 procent. V roce 2005 zpracovala společnost Vetropack Moravia Glass Kyjov celkem tun skleněných střepů; nutná vsázka do kmene pro výrobu hnědého a zeleného skla tak byla zcela pokryta. Recyklační kvóty Sebrané sklo v poměru k nově vyrobenému v%r % Švýcarsko 83 % Rakousko 68 % Česká republika 40 % Slovensko 19 % Chorvatsko 25 % Ukrajina Podíl skleněných střepů při výrově nového skla r sklárny Vetropacku 77 % 64 % 44 % 54 % 23 % 33 % V etropack Švýcarsko (CH) V etropack Austria (A) V etropack Moravia Glass (CZ) V etropack Nemšová (SK) V etropack Straža (HR) V etropack Gostomel (UK)

16 12 VETROTIME 2/06 MATERIÁL SKLO OD POČÁTKŮ AŽ K ŘÍMANŮM Stručné dějiny skla (1. část) Sklo fascinovalo člověka odjakživa. Patřilo k vůbec prvním obchodním artiklům a bylo symbolem společenského statutu faraónů a císařů. Co myslíte? Jak dlouho existuje na světě sklo? Od dob starého Egypta? Nebo už od časů, kdy lidé přestali být kočovníky? Obě odpovědi jsou špatné. Sklo je tak staré jako naše planeta. Může totiž vzniknout přirozeným způsobem když se hornina velmi silně zahřeje, například úderem blesku či při výbuchu sopky. Tehdy se vytváří «sopečné sklo», neboli obsidián. Tuto skleněnou podobu nerostu užívali již lidé doby kamenné; naši předkové z ní vyráběli zbraně, šperky a amulety. Obsidián byl mezi lovci a sběrači nesmírně oblíbený a patrně se s ním už velmi brzy začalo obchodovat. Objev u táboráku? Jak člověk vůbec přišel na to, aby vzal výrobu skla do vlastních rukou, neví nikdo. Římský historik Plinius, který roku 79 našeho letopočtu zahynul při vulkanické katastrofě v Pompejích, nám k tomu však zanechal následující vyprávění. Kolem roku 5000 před Kristem přistáli féničtí kupci na pobřeží Sýrie a založili tam ohniště z kamenů obsahujících dusičnany. Když pak zapálili oheň, přetavily se tyto kameny spolu s pískem na břehu ve sklovitou hmotu. Féničané odhalili tajemství skla! Jenomže tento příběh je, jakkoli zní atraktivně, podle všeho pouhou fikcí, protože žár táborového ohně nestačí k tomu, aby sám o sobě spustil zmíněný proces tavení. Pliniovo vyprávění však má pravdivé jádro: způsob, jakým se vyrábí sklo, člověk zřejmě skutečně objevil náhodou snad při vypalování hliněných nádob, při němž za určitých podmínek mohou vznikat sklovité vrstvy. Nejstarší skleněná nádoba na světě: pohár z hrobky faraona Thutmose III., který zemřel roku 1425 př. n. l. Originál je uložen v Egyptském muzeu v Mnichově. Recept z Asýrie Nejstarší objekty ze skla, které známe, jsou skleněné perly z Egypta a Mezopotámie; pocházejí z doby kolem roku 3500 před Kristem. Nejpozději v roce 1500 před naším letopočtem vyvinuli egyptští řemeslníci metodu výroby dutých skleněných nádob. Z tohoto období se nám totiž zachovaly tři vázy, nalezené v hrobce faraóna Thutmose III. Sklářští pionýři možná ponořovali pískovou formu do skelné taveniny, aby získali dutou nádobu, možná se ale tato forma také ovíjela rozžhavenými skleněnými vlákny. Přesnější informace o umění antických sklářů se vztahují až na dobu po roce 650 před Kristem; z této epochy pocházejí nejstarší dochované popisy výroby skla. Jsou zachyceny

17 2/06 VETROTIME 13 na tabuli z knihovny asyrského krále Ashurbanipala, který žil mezi lety 669 a 626 před Kristem. «Vezmi 60 dílů písku, 180 dílů popela z mořských rostlin, 5 dílů křídy a dostaneš sklo,» sděluje návod. Receptura se od té doby nijak podstatně nezměnila; podíl písku nicméně byl za časů Ashurbanipalových ve srovnání s dneškem ještě nízký. Z toho lze vyvodit závěr, že se v antických sklářských hutích ještě nedosahovalo nikterak zvlášť vysokých tavicích teplot, a tím pádem se vyrábělo spíše měkké sklo. celkem ubohé, zasklená okna však tvořila absolutní symbol společenského statutu. Zapomenutá tajemství Pád Říše římské vedl posléze i k úpadku sklářského umění; po dlouhou dobu nedocházelo k žádným dalším inovacím, kdysi proslulé sklářské hutě chátraly, protože na drahé vázy ze skla, skleněné poháry či zasklená okna chyběly lidem raného středověku peníze. Kolem roku 900 našeho letopočtu bylo tajemství výroby skla v Evropě téměř zapomenuto až po čase zažilo sklo opět svůj další rozkvět. To je ale zase jiný příběh. Sklo je nakonec vždy průzračné: foukaná rýnsko-římská konvice z 3. nebo 4. století n.l. Originál je uložen ve Státním muzeu v Berlíně. Současník Cézara: skleněná amfora z 2. až 1. století př. n. l. Do skla zamilovaní Římané Za vlády římského císaře Augusta (to znamená počátkem našeho letopočtu) bylo pravděpodobně syrskými řemeslníky v oblasti Sidonu a Babylonu vynalezeno i foukání skla. Foukání umožňovalo výrobu tenkostěnných, a tím i mnohem krásnějších skleněných nádob než dosud. Každý, kdo si na sobě alespoň trochu zakládal, popíjel od této doby víno ze skleněného poháru. Římané, zbožňující luxus, šířili cenné předměty ze skla po celé říši a přenášeli znalosti o tom, jak se sklo vyrábí, do mnoha zemí. Nalezli i další možnosti využití tohoto průzračného materiálu a zavedli sklo do architektury. Optické vlastnosti římských okenních tabulek byly sice

18 14 VETROTIME 2/06 LIDÉ JEAN-FRANCK HASPEL «Miluji je všechny!» Jean-Franck Haspel je designérem a vedoucím vývoje výrobků u společnosti Vetropack Schweiz v Bülachu. Za svoji profesní kariéru navrhl a přetvořil podobu nesčetných lahví přestože se zpočátku obával, že by práce v této oblasti mohla být jednotvárná. Jean-Franck Haspel, 42, má práci se sklem v krvi. Jako důkaz pokládá na stůl novinový výstřižek ze čtyřicátých let minulého století. Na zažloutlé fotografii je Haspelův dědeček foukač skla. «V oblasti, odkud pocházím, bylo na počátku 20. století ještě asi 40 sklářských hutí,» vzpomíná Haspel, rodilý Francouz. «Můj dědeček byl také designérem lahví, na rozdíl od mne ale sklo ještě sám zpracovával.» Jean-Franck Haspel pochází z okolí města St. Etienne, kde dominovala těžba uhlí a těžký průmysl. Jeho otec byl zámečník, matka švadlena. «Vyrostl jsem ve světě řemeslníků a proto i sám rád pracuji rukama,» vypráví. Jako dítě si hrával v krejčovském salónu své matky «nežili jsme v žádném komfortu, neměli televizi, ale já jsem hodně kreslil, pracoval s látkou, byl jsem kreativní.» Brzy mu bylo jasné, že se rozhodne pro tvůrčí povolání; po studiu designu v Paříži a několika letech praxe v oboru pracoval přechodně v jednom ateliéru v Lichtenštejnsku. Tam poznal svoji budoucí ženu a v regionu už zůstal. «Láska prostě činí slepým naštěstí!,» usmívá se. Designér z Paříže si v Churu, švýcarském městečku uprostřed hor, otevřel vlastní designérské studio a «začal z ničeho, neměl jsem žádné kontakty, jenom tužku, štos papíru a fax.» Ačkoliv se úspěch pomalu, ale jistě dostavil, rozhodl se Haspel v roce 2000, že se své samostatnosti vzdá. Mezitím se stal dvojnásobným otcem a «chtěl vnést do života trochu více stability». Když uviděl inzerát, jímž společnost Vetropack hledala sklářského designéra, pomyslel si: «Láhve? To asi bude jednotvárné.» I tak se o pozici ucházel, místo získal a nyní již pracuje u Vetropacku více než 5 let. Krom toho už není pouze designérem, nýbrž i vedoucím vývoje výrobků. I přestože už navrhl a přetvořil nesčetné množství láhví, nezdá se, že by mu práce zevšedněla. «Moje úkoly jsou velmi rozmanité. Musím zjistit, koho chce zákazník oslovit, jaké poselství má jeho láhev vyjadřovat. Většina lahví samozřejmě je masovým průmyslovým produktem, určitý tvůrčí prostor však zůstává. Mně ta práce sedí, protože chci dělat věci, které fungují a jsou zredukovány na to podstatné.» Dobrá láhev, říká Jean-Franc Haspel, je láhev, která plní svůj účel. «Všechno je samozřejmě subjektivní. Já hledám jednoduchá řešení.» Na světě jsou tisíce nejrůznějších lahví proč se pak vlastně stále ještě vyvíjejí nové modely? «Na to jsem se už taky sám sebe ptal. Přesto je ale každá láhev nová. Mnohdy ani žádný rozdíl nepostřehneme možná je jen o milimetr menší průměr, protože zákazník má jinou plnicí linku.» Která z jeho láhví se mu líbí nejvíc? Jean-Franck Haspel nemusí dlouho přemýšlet. «To opravdu nemohu říct. Všechno jsou to moje děti, miluji je všechny!»

19 UMENÍ ˇ A SKLO 2/06 VETROTIME 15 Obnovený ráj Augusto Giacometti ( ) patří k nejvýznamnějším švýcarským umělcům a obnovitelům tradice malby na skle. V roce 1945 vytvořil pro curyšský dóm obdivuhodné severní okno nazvané «Nebeský ráj». V současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce chrámu; mezinárodně uznávaný umělecký sklář Fritz J. Dold a specialista Urs Wohlgemuth v jejím rámci restaurují i Giacomettiho okno, staré již 60 let. Dold a Wohlgemuth musejí nejen ohlazovat a čistit barevné tabulky, ale i ošetřit praskliny, zapustit olověné okraje a zajistit, aby tabulky měly v budoucnu dostatečnou prostorovou rezervu a nepoškozovaly je ani menší pohyby. Sklo tak spojuje různé generace umělců dnešní následovníci se starají o to, aby dílo jejich předchůdce mohlo opět zazářit v celé své podmanivé kráse.

20 KONTAKTNÍ ADRESY PRODEJ 02/ cz Německá část Švýcarska Telefon Fax Západní Švýcarsko Telefon Fax Rakousko Telefon Fax Česká republika Telefon Fax Slovensko Telefon Fax Chorvatsko, Slovinsko, Bosna-Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Makedonie Telefon Fax Ukrajina Telefon Fax Ostatní země západní Evropy Telefon Fax Ostatní země východní Evropy Telefon Fax