komunita) ÚO, FZV UP v Olomouci

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "komunita) ÚO, FZV UP v Olomouci"

Transkript

1 Ošetřování pacienta jiného etnika (romská,, rumunská,, ruská komunita) Mgr. Pavla Kudlová,, PhD. ÚO, FZV UP v Olomouci

2 K Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR R evidovalo cizinců,, z toho: cizinců s trvalým pobytem, cizinců s některým n z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů (tj. přechodnp echodné pobyty občan anů EU a jejich rodinných příslup slušníků, dále víza v nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občan anů zemí mimo-eu) EU).

3 Romská komunita Romská vlajka Sváteční den: 8. dubna je Mezinárodní den Romů Romové - etnikum, kořeny sahají do středověké Indie. Romská diaspora je nejpočetnější v Evropě.

4 Romové jsou u nás n početn etně nejvýznamnější etnickou minoritou. Počet Romů v ČR cca 200 aža 300 tisíc c osob. Při i posledním m sčítánís lidu v r se: k romské národnosti přihlp ihlásilo necelých osob k romskému mu jazyku jako mateřsk skému se přihlp ihlásil zhruba dvojnásobek těchto t osob (23 211). Důvody, proč se Romové k romskému mu etniku nehlásí: mohou se cítit c více v příslup slušníky národa n českého, může e jít j t o strach z potencionáln lní reakce na romskou menšinu.

5 Na území ČR žije několik n skupin Romů: čeští a moravští Romové (byli nacisty v době 2. světov tové války fyzicky téměřt vyhlazeni). slovenští Romové,, kteří přišli na území dnešní ČR R po 2. světov tové válce, a tvoří dnes asi tři t čtvrtiny romské populace v Čechách Olašš šští Romové (Vlachika Roma - asi 10 %), kteří se od zbytku romského etnika liší např.. svými zvyky a způsobem obživy Sintí němečtí Romové. Většina Romů mluví česky a asi 55 % mluví i romsky nebo různými r romsko-českými etnolekty. V roce 2001 byl podíl l lidí starší ších 60 let 4,9 %, v roce 1991 to bylo 3,5 %.

6 Kultura a zdravotní procesy v romské komunitě Kulturní specifika, která ovlivňuj ují pohled na ZZ nedůvěra k neznámým ZZ, malá informovanost o důled ležitosti prevence, špatné stravovací návyky a tabu v sexuáln lní oblasti. Mnoho Romů si zdraví představuje pouze jako nepřítomnost nemoci a nepovažuj ují zdraví za prioritu. ČR R mám jen nepatrné množstv ství informací o zdravotním m stavu romské populace. Kojenecká úmrtnost Romů je 2 2 vyšší než celonárodn rodní průměr. r. Středn ední délka života je přiblip ibližně o 10 let nižší než u společnosti jako celku. Častěji se vyskytují infekční choroby, nevyhovující očkování dětí a vyšší počet nehod.

7 Z historie Romů 12 miliónů Romů ve světě,, z toho 9 v Evropě Rómska populace je hlavní etnickou menšinou Evropy Pochází ze severozápadn padní Indie Romština je nejrozší šířenější řečí EU V 5. století,, za vlády perského šáha Bahráma Góra,, odešli někteří hudebnící z Paňdžábu k němu n do Persie (vážen ené řemeslo) Po vypuzení z Persie tureckými a mongolskými vpády, se dali na západ z přes p Kurdistán n a Kavkaz, aža došli na Balkánský poloostrov Do Evropy přišli p ve století, žili rozptýleně mezi jinými národy V západnz padní Evropě se Romové objevují až začátkem 15. století (Německo, Švýcarsko, Francie, Nizozemí,, Itálie a Španělsko) Do severní Evropy přišli p v 16. století (Skotsko, Dánsko, D Švédsko, Rusko)

8 Ve Francii si lidé dlouho mysleli, že e svobodně žijící,, kočovn ovní Romové pocházej zejí z Čech (francouzsky zvaných Bohéme) odtud vzniklo i původně francouzské označen ení bohém pro bezstarostně žijící umělce. Nejvíce Romů dnes žije: na balkánsk nském m poloostrově (Rumunsko, Bulharsko, státy ty bývalé Jugoslávie, Řecko) a ve Středn ední a Východní Evropě,, zejména v Maďarsku arsku a na Slovensku, méněm v ČR R a v Polsku.

9 vždy byli odlišní od majoritní společnosti jak etnicky, tak svým postavením m periferního sociáln lního společenstv enství: Stav, kdy vražda cikána se nepovažovala ovala za zločin, trval od dvacátých let 16. století do poloviny 18. století. Podnětem a začátkem tohoto období byla jejich exkomunikace k církvi pařížským arcibiskupem roku V roce 1548 na sněmu v Ausburgu bylo rozhodnuto o vražedn edném pronásledov sledování Romů,, jehož usnesení říká, že e : kdo: cikána zabije, žádného mordu vinen býti nesmí. V krutém m postupu vůčv ůči i tehdejší ším Cikánům v českých zemích vynikl Ferdinand I., který vydal první mandát, uzáko koňující jejich útlak. Již před augšpurským usnesením se roku 1538 stavy na Moravě usnesly, že cikány nebudou vůbec v v zemi trpět.

10 Nejstrašnější ší genocidou Romů bylo období 2. světov tová války teorie rasismu nacistického Německa N klasifikovala cikány Romy, podobně jako Židy, jakožto element zabraňuj ující čistotě rasy zřídila speciáln lní říšskou centrálu pro potírání cikánstv nství nucená rasově-biologick biologická vyšet etření a následnn sledné deportace Romů do koncentračních ch tábort borů, zejména do cikánsk nského tábora t v Osvětimi II. Březince, kde pak zahynulo téměřt půl l milionu evropských Romů.

11 17.listopad 1989 zlom, naděje pro dny budoucí.. Přípravný P výbor Romské občansk anské iniciativy vydal užu 21.listopadu prohláš ášení,, kde se přihlp ihlásil k celospolečensk enskému obrodnímu hnutí a jeho novým iniciativám. V průběhu další ších let vzniklo několik n romských sdružen ení,, svazů a další ších subjektů. V letech další ších dochází k postupné ztrátě nadšen ení a jednoty, romské hnutí se rozdrobuje a ztrácí sílu.

12 Mezi největší přínos, nejvýznamnější úspěchy první poloviny 90. let patří např.: výuka romského jazyka a romistiky na filozofických fakultách, vznik Muzea romské kultury v Brně, umožnění mezinárodn rodní spolupráce v rámci Rady Evropy, UNESCO a International Romani Union aj. Po listopadové revoluci získali z Romové poprvé status národnostní menšiny, který jim zajišťoval specifická práva příslušníků národnostních menšin: právo na vzdělávání se v mateřsk ském m jazyce právo na zajištění vlastní kultury právo na šířen ení a přijp ijímání informací v mateřsk ském m jazyce právo na užíváníu mateřsk ského jazyka v úředním m styku právo na sdružov ování na národnostnn rodnostním m principu právo na účast zástupcz stupců menšin na řešení věcí,, které se jich dotýkají

13 Romové jako etnikum žijí rozptýleně na všech v pěti p kontinentech, převp evážně však v Evropě náleží k plemeni europoidnímu většina Romů je charakterizována znaky a morf.. detaily (tmavá pigmentace, tvar hlavy, zuby, tělesnt lesné proporce) i fyziologických (krevní skupiny - B). romský jazyk románi čhib.. je řádným, plnohodnotným jazykem indoevropským, i když donedávna byla romština jazykem nespisovným. Je společným jazykem Romů na celém m světě,, i když mluví více či i méněm odlišnými dialekty.

14 Tradiční romská řemesla a způsob obživy v mnoha zemích dosud kočuj ují (často moderním m způsobem v autech a obytných přívěsech), jinde žijí už po staletí usedle. Někde provozují svá tradiční,, po staletí děděná zaměstn stnání: : jsou kováři i a kotláři, hudebníci, koší šíkáři, vyrábějí dřevěné předměty, zabývají se kejklířstv stvím, věštěním v budoucnosti i obchodem. Dnes se uplatňuj ují ve všech v povoláních.

15 cikánští muzikanti. Po několika n staletích byli spolu s romskými kováři i nejrozší šířenější a nejvážen enější skupinou mezi Romy.

16 Festival Romská píseň

17 Vývoj romské kuchyně Kuchyně příbuzná indické s tím, t že e byla současn asně kvůli nemajetnosti Romů velice skromná. V jídelnj delníčku hlavně brambory, zelí a kukuřice ice. V neděli se dělávaly d k obědu halušky (ze( syrových brambor a mouky), jedly se s tvarohem, omastkem nebo s cibulí. Bylo to syté jídlo, takže e se v neděli jen obědvalo, nesnídalo se ani nevečeřelo. elo. V kuchyni nechybělo ani MASO,, většinou v se jednalo o uhynulou lesní zvěř ěř. Koňsk ské a psí maso se však v neslušelo elo pojídat dat. Romové nikdy nejedli znovu ohřívan vané jídlo. Přes svoji chudobu zbytky vyhazovali, protože e věřv ěřili, že je očicho ichávají duše e mrtvých a mohly by tak ne něn přenést nemoc.

18 Příprava jídla j měla m svá přísná pravidla: Hospodyně by při i vařen ení měla mít m t dobrou náladun ladu,, aby se pak příjemnp jemně cítili ti, co jedí. Na vařen ení a praní prádla se musely užívat u odlišné nádoby.. Málo M nádobn dobí,, v rodinách i mezi rodinami si je půjčovali. Mezi Romy velká solidarita,, kdo zrovna neměl l co jíst, j dostal většinou v něco n od druhých. Dnes je romská kuchyně dost podobná kuchyním majoritních populací,, v nichž Romové žijí. Za málo m peněz z dokáží Romové uvařit velice chutně. Nejznámější jídla: Fasulja, Bokeli, Loli bandurki, Holubky, Gója Halušky, Pišoty oty.

19 Romská rodina Rodina pro Roma znamená téměř vše. Byla zdrojem obživy, měla m funkci vzdělávac vací chlapci se učili u řemeslu, dívky starat se dobře e o děti d a o manžela a také funkci ochrannou. Romové považuj ují za své blízk zké všechny příbuznp buzné. Romština mám pojmenování i pro děti d sestřenic enic či i bratranců. Romové žili se svojí širší rodinou pohromadě a kromě pokrevního příbuzenství je pojily i rodinné tradice a vzájemn jemná solidarita. Největší ším m trestem pro Roma bylo vyhnání z rodiny.

20 Romská rodina je výrazně patriarcháln lní. Pro romskou ženu je nejvyšší hodnotou mít děti. Děti se rodí hned, jakmile je žena pohlavně zralá,, někdy n i ve 13 letech. (rozpor s legislativou). Muž rozhoduje o tom, kolik budou mít m t dětí. d Rodina je pro Romy vysokou hodnotou. To neznamená, že e romské rodiny jsou stabilní (rozvody, výkony trestu, ústavní péče).

21 V prostřed edí starousedlých Romů býval v čele komunity v osadě všeobecně vážený a respektovaný muž čhibalo (vajda), který bděl l nad dodržov ováním m etických norem a pořádku. Často býval i obřadn adníkem, který uzavíral manželstv elství,, loučil se na pohřbech apod. S rozpadem společenských enských vazeb v poslední době jeho autorita upadá.

22 Školní vzdělanost Romů stojí v hodnotovém žebříčku Romů hluboko pod touhou získat z co nejvíce peněz z a alespoň hmotně se vyrovnat gádžům. I když většina Romů neumí pořádn dně číst a psát, umí výborně počítat tat. Odlišnost vyučovac ovacího jazyka od jejich mateřštiny tiny a úplná absence předp edškolní přípravy. pravy. Slovní zásoba ČJ J je proti ostatním m dětem d poloviční. Chápání slov je méněm přesné.

23 Romové a nábon boženství O nábon boženském m cítěníc usedlých Romů panují tři různé názory: 1. z nich předpoklp edpokládá, že Romové jsou zcela bez náboženského cítění, c 2. je pokládá za vyznavače e přírodnp rodních a animistických sil a duchů a 3. tvrdí, že e jsou skálopevn lopevní křesťané,, nejčast astěji katolíci ci. Matričně se Romové hlásili a hlásí vždy k té církvi, která v prostřed edí,, kde žijí,, převap evažuje.

24 Charakteristika romské kultury: kolektivní kultura, pro kterou jsou typické tyto znaky: sociální struktura je zaměř ěřena na rod a velkorodinu největší hrozbou je exkomunikace, vyobcování z rodiny dělení se o zisk i o trest kolektivní vina ostuda za člena padá na celé příbuzenstvo společné rozhodování ritualizace společného života volné hranice mezi osobním m a společným vlastnictvím

25 Sociáln lní vyloučen ení patří mezi závaz važné problémy naší společnosti. V naší společnosti jsou nejrizikovější skupinou Romové. Jedná se o situaci, kdy člověk či i společenstv enství lidí jsou vyčlen leněni ni z určitých sociáln lních vztahů a vzájemných interakcí a z děníd sociáln lních institucí, které jsou přístupnp stupné většině společnosti. Vyloučen ení může e zasahovat do oblasti kulturní, vzdělávání,, zaměstn stnání či i další sociáln lní oblasti lidského života a zdravotní.

26 Jsou tři i základnz kladní příčiny,, kterými se Romové dostávaj vají do problému sociáln lního vyloučen ení: vnější vlivy (situace na trhu práce, charakter, dostupnost bydlení,, legislativa, lokáln lní sociáln lní a bytová politika, konkrétn tní práce úřadů,, sociáln lní politika státu tu a společensk enská diskriminace či stigmatizace některých n jedinců). specifická subkultura sociáln lně vyloučených Romů a specifické chápání sebe sama a okolního světa ta, které obsahuje i rozlišen ení na Romy a Neromy.

27 sociáln lně vyloučen ené lokality nevyhovující bytové podmínky, chybějící základní hygienické podmínky, špatný životní styl - stravování neschopnost a často i neochota pečovat o své zdraví vyšší nemocnost trvalé snížen ení fyzické a psychické výkonnosti

28 Romové a postoj ke zdraví na vyšší šších místech m jejich hodnotového žebříčku zdraví není jen dobrý fyzický stav,, ale také i určit ité sociáln lní zajištění a do určit ité míry i tolerance okolní majoritní skupiny. V léčběl nemocí - hlavní slovo nejstarší ženy z rodiny - zkušenosti získanz skané praktikováním m a pozorováním m okolní přírody. Využívaly odpozorované znalosti z přírodnp rodní medicíny a tzv. milosrdnou magii (založena na zaklínání,, která se postupem času a působenp sobením m okolních kultur přetransformovala p na modlení a zaříkadla). Romové věřili, že příčinnou nemoci jsou démoni d nebo uhranutí,, tzv. fenomén zači (víra v uhranutí). Jako prevenci proti zlé moci démond monů uvazovali dětem d kolem zápěstz stí červenou stuhu nebo u sebe nosili talismany začarovan arované milosrdnou magií.

29 Lidové léčitelství postaveno na náboženství,, magii a zkušenostech starší ších žen - využívání: léčivých účinků rostlin (kořeny, kůru, k šťávy, pryskyřici, lodyhu, květy, listy a i trny) schopností nevyužívali vali jen k léčběl zdravotních neduhů,, ale i k výrobě léků s utišuj ujícím či i posilující účinkem léčivé přípravky pravky společně s magií využívali vali i jako elixíry života, afrodiziaka nebo jako jedy či i protijedy léků ze zvířat (mléko od různých r zvířat či i mateřsk ské mléko) léčivé moci minerálů, živočišných látek l či i různých r druhů masáží.

30 Postupy pro ukončen ení těhotenství u starší ších žen, které nechtěly další dítě,, a otěhotn hotněly zvedaly těžt ěžká břemena, koupaly se v horké vodě se solí nebo si na břicho b pokládaly těžt ěžký kámen. k pily odvary z různých r kořen enů z bylin.

31 Rom na ošeto etřovací jednotce Vyšší nemocnost (chronická onem.) - vede k častějším m a k opakovaným hospitalizacím m na ošetřovatelských jednotkách. Příčina: nedodržov ování dlouhodobého léčebnl ebného režimu A) slabá vůle - nedodržov ování léčebných opatřen ení, která jsou nutná pro alespoň stabilizaci jejich zdravotního stavu B) odmítáním m léčby, l která nemá okamžitý účinek.. C) nedodržov ování v době,, kdy příznaky p a problémy vyvolané nemocí vymizí.

32 Cizí prostřed edí nemocnice vytržen ení z jejich prostřed edí a kultury. Silné propojení s rodinou, na které jsou závislz vislí (časté a početn etné návštěvy vy i mino návštěvnn vní hodiny). Následky omezení kontaktu s rodinou: může e vést v k projevům m nesamostatnosti jedince,, jak v oblasti péče p e sama o sebe, tak v jeho rozhodování může vyvolat strach a nejistotu tento stav se můžm ůže e projevovat v podobě nespolupráce mohou být plačtiv tiví,, nahlas sténaj nají a naříkaj kají v nejtěž ěžších případech p padech se strach můžm ůže e projevovat negativismem či i agresivitou.

33 Problémy s hygienou - zhodnotit individuáln lně Děti - zvláš áštní způsoby upozorňov ování na sebe např.. demolice místnostim Lékař je chápán n jako dvojznačná osobnost (na jedné straně je nositelem informací potřebných k léčení nemoci, na straně druhé je odpovědný dný za její objevení a diagnostikování).

34 Pokud sestra chce poskytnout kvalitní péči: nesmí zapomínat na komunikaci s jeho rodinou. Musí navázat kontakt hlavně s hlavou rodiny (obvykle nejstarší muž rodiny). Při i komunikaci s klientem - Romem jsou důled ležité trpělivost a empatie. Neměla by zapomínat na projevy zájmu, z respektu a důstojnosti. d Pokud mám podezřen ení na problém m u klienta, měla m by si ho všímat, nikoliv jej sledovat.

35 Těhotenství a porod u Romů Mladé matky let 16let (pokračov ování rodu, dočasn asné řešení finanční situace). Nezralost romských matek: k poruchám m přijmutp ijmutí své role jako rodič (nedokáží vytvořit vztah ke svému dítěti d ti a nedokáží přijmout plnou zodpovědnost) dnost) nedostatečná příprava prava na porod (prenatáln lní poradny, životní styl. kolem doby těhotenstvt hotenství a porodu dodržov ování mnoha zvyků a tradic,, nyní jen nepatrná část Pokud si je romská žena jista, že e je v jiném m stavu, tuto událost nejprve oznámí všem ženám m v rodině a poté svému manželovi elovi. Od tét doby se musí řídit pravidly pro ochranu plodu.

36 Romové věří, že e ještě nenarozenému dítěti d ti hrozí řada nebezpečí: těhotná žena se musí vyhýbat pohledu na ošklivo klivá nebo i chlupatá zvířata neměla by se dívat na nemocné,, zdravotně postižen ené nebo mrtvé - vše e můžm ůže e přechp echázet na dítě, d, které by pak podobně trpělo celé těhotenství žena téměřt nechodí do společnosti ven ji doprovází manžel po celou dobu těhotenstvt hotenství žena nenosí šperky na krku (omotání pupečníku kolem krku dítěte) d te) budoucím m matkám nejsou zakázan zaná jíst žádná jídla. Naopak by měly m jíst j vše, v na co dostaly chuť,, i kdyby to byl alkohol. Jediné omezení,, které těhotné ženy mají,, je v přijímání malého množstv ství kyselých pokrmů.

37 Fyzická aktivita před p porodem měla m rodičce usnadnit porod. Dříve rodily doma - pomáhaly porodní báby, by, velice váženv ené, ale předmp edmětů,, kterých se porodní bába ba dotkla, již nepoužívali. Rodily v sedě,, v podřepu či i ve stoje, výjimečná byla poloha v leže. e. K zmírn rnění porodních bolestí dostávala rodička čaj nebo alkohol a otíraly jíj čelo chladivou vodou. Po porodu dostala rodička napít t pálenkyp lenky. Pro udržen ení laktace romská matka jedla zapařenou polévku a zapíjela to pivem. Jídelníček ek matky byl hlavně maso, brambory, vejce a chleba. Matka v šestinedělí byla považovan ovaná za nečistou istou. Členové rodiny se ženě vyhýbali, žena nesměla vařit, toto omezení bylo dané rituáln lní čistotou přípravy p pravy jídlaj dla. V šestinedělí nesměla vycházet ven z domu, dívat d se do zrcadla a nesměla se dotýkat malých dětí. d

38 Nejdůle ležitější první koupel dítěte d te - voda, do které Romové vkládali peníze, aby v budoucnosti bylo dítěd bohaté. Poté podrželi dítěd nad ohněm,, aby se očistilo. o Poté bylo dítěd ukázáno otci, který ho polibkem přijal p za vlastní. Dítě co nejdříve pokřtít,, neboť věří, že e nepokřtěné dítě by mělo po celý život smůlu a provázeli by ho zlí duchové,, kteří by mu škodili. Dítěti ti se uvazuje na zápěstz stí červená stuha,, která ho chrání před zlem. Dětem D do 1 roku nestříhaj hají vlasy, nesmějí se dívat d do zrcadla a na hraní jim nesměli být dávány d panenky. Dnes ženy rodí v nemocnicích. ch. Jsou vytrženy ze společenstv enství své rodiny a při p i porodu jim chybí podpora. Členové rodiny chodí za rodičkou v častých početných návštěvách, které ZP vnímá negativně. Negativně působí i situace, kdy romská matka komunikuje přes okno s členy rodiny

39 Umírání v romské kultuře Smrt vyvolává obrovský strach, způsobuje velkou psychickou bolest, kterou dávajd vají hlasitě najevo. Umíraj rajícího provázej zejí ženy hlasitým pláčem em. Věří, že e si pro zesnulého vždy v přichp ichází někdo ze zesnulých členů rodiny. Duše e po smrti se měním v ducha múla,, který je při p i těle t aža do pohřbu. Tento duch, který společně s duchy svých předkp edků přebývá u těla t mrtvého aža do pohřbu a poté oba společně odchází na onen svět. Při i umírání,, aby se duše e snadněji odpoutala od těla, t odebíraj rají Romové umíraj rajícímu polštář a peřinu, ženám odeberou šperky a rozpustí vlasy. Před posledním m vydechnutím m zakrývají všechna zrcadla v místnosti,, to proto, aby živé ochránili před p duchy mrtvých.

40 Od chvíle skonu aža do pohřbu (3 dny) pozůstal stalí s nebožtíkem bdí u jeho otevřen ené rakve, tzv. vartují.. Při P i vartování často hrají karty, vyprávějí příběhy o mrtvém m a popíjej její alkohol. Při i popíjen jení alkoholu vždy, v když pijí z první skleničky, ky, ulijí trochu na zem na památku zemřel elého. Své mrtvé pohřbívaj vají Romové do země za katolických obřad adů.. Na poslední cestu své mrtvé připravují Romové sami. Zvykem pozůstalých je vkládat zesnulému do rakve jeho osobní předměty jako jsou šperky, housle, fajfka a mnoho další ších.

41 Pokud byli zesnulí věřící,, přidp idávají k věcem v ještě modlitební knížku ku a růžr ůženec. Nakonec vkládaj dají mrtvému mu do kapes drobné mince. Soustrast mezi pozůstalými si navzájem projevují podáním m ruky, objetím m a políben bením. Oficiáln lní smutek trvá jeden rok.. Po tuto dobu se pozůstal stalí členové rodiny nesmějí účastnit žádných oslav, jako jsou svatby, křtiny... k Mají zakázáno tančit či i zpívat. Po roce smutku se opět t scházej zejí u hrobu nebožtíka, kde se na jeho počest napijí pálenky. Smrtí pro Romy sociáln lní interakce se zesnulým nekončí. Romové si s mrtvým povídaj dají,, na Vánoce V mu připravujp ipravují u společného stolu talíř a nadále věřv ěří, že e je blízký navštěvuje vuje v podobě dobrého ducha, který jim pomáhá a radí jim.

42 Prožívání bolesti a utrpení u Romů Bolest je subjektivní pocit a jeho vnímání je zcela individuáln lní a ovlivněné řadou faktorů (pohlaví,, věk, v psychika jedince). K další ším m faktorům m ovlivňuj ujícím m vnímání bolesti řadíme příslušnost k určit ité etnické skupině,, nábon boženství a zvyky s tradicemi. Romové mají velmi nízký práh h bolesti, i mírnou m bolest pociťuj ují velmi intenzivně a vyvolává u nich nepříjemný pocit strachu. Na bolest pohlížej ejí jako na nutné zlo, které se musí odstranit. Svou bolest, kterou prožívaj vají,, dávajd vají hlasitě najevo. Při i bolesti hlasitě naříkaj kají,, vzdychají,, stěž ěžují si či i pláčou a užívají výrazná gesta. Tyto projevy jsou odrazem jejich emocí. Veřejným ejným projevem dávajd vají najevo své utrpení rodině. Rodina společně s nemocným prožívá jeho bolest.

43 Komunikace s Romy Přestože e většina v Romů zná češtinu, dělád jim problémy. Hlavním m sdělovac lovacím m prostředkem je nonverbáln lní komunikace. Vnímáním m jemných niancí nonverbáln lní komunikace, jako jsou výrazy obličeje, doprovázej zející gesta, ale i tón t n hlasu. Využívaj vají vnitřní intuici - vycítí podtext mluvené věty. V romské komunikaci nejde prvotně o předp edání informací (kdy, kde, jak, atd.), ale jde předevp edevším m o vyjádřen ení vlastního postoje s komunikátorem a o snahu změnit jeho postoj k danému problému mu. Komunikace je stavěna na emocích, ch, které převažují nad racionáln lním m chováním m a jednáním. Komunikace slouží k otevřen enému vyjadřov ování jejich nálady n a jejich pocitů.

44 V komunikaci se nebojí kritiky, pokud je myšlena upřímn mně a pronáš ášená taktně. Pokud něco n kritizují, kritizují problém,, nikoliv samotného člověka. Za nezdvořil ilé považuj ují Romové otevřen ené vyjádřen ení nesouhlasu či i odmítnut tnutí. Nesouhlas dávajd vají najevo předevp edevším m nonverbáln lními projevy, jako je např.. pauza před p verbáln lním m souhlasem nebo přerušení očního kontaktu. Řeč je hlasitější ší,, naléhav havější a je doprovázen zená bohatými gesty a fyzickým přiblip ibližováním. Nejsou zvyklí děkovat a prosit. Pokud je Rom zdrženlivý, je to projev jeho nedůvěry. Faktory ovlivňuj ující komunikaci: zda s ním n m hovoříme v rodném m jazyce a zda nám n m rozumí,, vliv prostřed edí. Mají slabou vůli v a vytrvalost, často jim chybí trpělivost.

45 Používaný jazyk by měl m l být jednoduchý, bez odborných termínů. Hovoříme pomalu a trpěliv livě. Informace by měly m být stručné a konkrétn tní. Důležité věci opakovat. Ověř ěřovat zpětnou vazbou. Nesmíme me přehlp ehlížet et nonverbáln lní informace vysílan lané klientem -Romem. Nesmí nás s zaskočit emoce romského klienta.

46 Zdroj literatury BABKOVÁ,, L. Romské rodičky verzus hospitalizace v nemocnici. Bakalářsk ská práce. JU v Českých Budějovic jovicích, ch, ZSF, s. Vedoucí Koudelková,, V. BAKALÁŘ,, P. Psychologie Romů.. Praha: Votobia,, 2004, 179s. ISBN ČSÚ.. Praha: Cizinci v České Republice, [online]. [cit ] 10] Dostupné z www: czso.cz/ciz/cizinci. /cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr MALOCHOVÁ,, J. KRÁTK TKÁ,, A. Žena romské kultury. Diagnosa v ošeto etřovatelství, roč. 2. č.. 9, ISSN MLČOCH, Z. Profesionáln lní zdravotnický přístup p k Romům m jako k pacientům [online]. [Cit ]. 10]. Dostupné z: <http://www.zbynekmlcoch zbynekmlcoch.cz/info/docman/referaty/romove romove_v_nemocnici v_nemocnici_referat/downl oad.html html> MOHYLA, O. Hodnotový systém m Romů.. [online] c2005 [cit ]. 10]. Dostupné z: drsny.net/file.php?id=37&akce=dl MORAVEC, Š.. Negativní důsledky etnické definice sociáln lního vyloučen ení rómských populací. In Prevence prostorové segregace.. Praha: Univerzita Karlova, PřírodovP rodovědecká fakulta. Ministerstvo pro místnm stní rozvoj, s. [on line] [cit ]. 10]. Dostupné z: everest.natur.cuni.cz/akce/segregace/publikace/moravec. /akce/segregace/publikace/moravec.pdfpdf REIDINGEROVÁ,, A. Poskytování kulturně senzitivní ošetřovatelské péče e těžt ěžce přizpůsobivým Romům.. Diplomová práce. Vedoucí Sedlářov ová,, G. JU v Českých Budějovic jovicích, ch, ZSF, Romové [online]. [cit ] 10] Dostupné z www: cs.wikipedia.org/wiki/romov%c3%a9 WALTER, M. Tolerancí proti násiln silí.. In Výchova a vzdělání romských dětíd a mláde deže e sborník z celostátn tního semináře. e. České Budějovice: Pedagogické centrum v Českých Budějovic jovicích, ch, s. ISBN

47 RUMUNSKÁ KOMUNITA Rumuni do ČR R jedou za prací (2126 žadatelů o pracovní povolení nebo žádají o azyl - do r získalo z statut azylanta více jak 475 osob). patří tradičně k nejčast astějším žadatelům m o azyl v ČR, zvyšuj ují se počty žádostí o pracovní povolení. Rumunsko sužuje uje ekonomická krize. Lze předpoklp edpokládat dat zvětšov ování rumunské národnostní menšiny u nás.

48 Rumunsko - republika. Rozkládá se z většív části na Balkánsk nském poloostrově v jihovýchodní části Evropy. Hlavní město: Bukurešť Má přes 22 milionů obyvatel. Úřední jazyk: rumunština, v regionech i maďar arština a němčinan Měna: Leu (RON), který se dělíd na 100 bani. V r vstoupilo do EU, je členem i NATO. Patří však k nejchudší ším m zemím. m. Nejrozší šířenějším m nábon boženstvím m je křesk esťanství, hlavně pravoslaví - 87 % a evangelické - 5 %.

49 Národnostní složen ení: Rumuni 90 %, Maďaři i 7 %, Romové 2 %, Němci Středn ední délka života: muži: 66,36 let ženy: 74,19 let Roční přirozený přírůstek: p -0,21 % Gramotnost: 97 % Nezaměstanost stanost: 11,5 %

50 Zvyky a svátky se přílip liš neliší od českých. Tradičně slaví Vánoce, Mikuláš áše, Velikonoce. Dodržuj ují obdobné tradice o svatbách, narozeninách apod. Velmi silná je tradice svátku jara 1. březnab ezna.. Zvykem je vyhledávat vat první sněž ěženku... Rumunské velikonoce zvykem je 7 týdnů před z mrtvých vstání Ježíš íše e Krista držet půst, p kdy se jíj pouze zelenina a nesmí se pít p t vínov no.. Týden před p velikonocemi se konají speciáln lní bohoslužby. by. Tradiční jídlo - mazanec s tvarohem. Kult mrtvých v domě zemřel elého jsou vyvěšeny černé vlajky a mrtvý zůstz stává v domě po tři t i dny. Pohřby bývají honosné a dodržuje se při p nich celá řada zvyků

51 Sociokulturní odlišnosti Rumunů Rumuni v ČR R jsou dobře e asimilovaní a rozdíly mezi nimi a českým obyvatelstvem jsou velmi malé. Bohužel si většina v obyvatel spojuje rumunské obyvatelstvo s Romy, ti ale tvoří pouze 2,5% rumunské populace.

52 Zdravotnictví v Rumunsku Systém m veřejn ejného zdravotního pojištění v Rumunsku funguje od r Existují rozdíly mezi jednotlivými ZZ a také mezi jednotlivými oddělen leními v rámci r jednoho ZZ. Rozpočty nemocnic jsou značně poddimenzované a je velká zadluženost většiny v nemocnic. Obrovský nedostatek lékal kařů, úplatky doktorům m a sestrám m za poskytnutí lepší péče, chronický nedostatek peněz. Nedostatek zdravotnického materiálu znamená, že e operace se někdy nemůž ůže e uskutečnit, pokud si pacient nedonese svoje obvazy, injekční stříka kačky, ky, chirurgické nitě a ATB. Korupci ve zdravotnictví považuje podle průzkumu 90 % Rumunů za základnz kladní nešvar, který mám přímý dopad na pacienty. Podle červencové zprávy Evropské komise o Rumunsku se 2/3 respondentů přiznaly, že e nabídly peníze zdravotnickému personálu, a 81 % je přesvp esvědčeno, eno, že e tyto peníze hrály mimořádn dně důležitou roli v tom, jak byli léčeni. l

53 Životní styl: Rumuni jsou považov ováni za milovníky vepřov ového masa a těžt ěžkých pokrmů. Podle statistik jsou třetím m evropským nejobézn znějším m národemn rodem. Hlavně mezi mladými lidmi se v posledních letech výrazně rozší šířily špatné stravovací návyky a pokud by Rumunsko pokračovalo ovalo stejnou cestou, tak počet lidí s nadváhou by se mohl během čtyř let zdvojnásobit sobit. Rumunsko od března b 2010 zavedlo novou daň z nezdravých potravin. Získané peníze se použij ijí na financování zdravotnických programů.

54 Sociáln lní zdraví: Společnost poměrn rně zdravá,, poměrn rně živě komunikující,, pohostinná a otevřen ená i k ostatním m národnostem. n Objevují se však v i nežádouc doucí vlivy, jako je stále vysoká kriminalita, stále obrovská míra korupce a problémy se závislými z na drogách.

55 Etické aspekty a práva V Rumunsku jsou základnz kladní práva občana zakotvena v ústavě základních práv v a svobod. Potraty jsou povoleny pouze v případech padech ohrožen ení fyzického zdraví budoucí maminky a provádí se do 14. týdne gravidity.. Výjimky, např.. při p i znásiln silněních - potrat povolen i po této t to době.. Tyto výjimky klasicky rozdmýchávaj vají debatu mezi ortodoxně laděnými a volněji smýšlej lejícími Rumuny. Eutanazie je zakázána pod hrozbou trestu aža sedmi let nepodmíněně. Další ším m kontroverzním m tématem t je darování orgánů pro peníze.

56 Rumunská komunita V roce 1996 uprchlíci ci žádost o azyl - bylo jim přiděleno bydlení např.. v BíléB Vodě (první vlna 36 rumunských uprchlíků - nyní 90 v obci) Předtím m pobývali v různých r integračních středisc ediscích ch v České republice. Cílem rodin bylo dostat se do USA nebo Kanady a za vhodný přestupnp estupní bod bylo zvoleno Německo. Tento předpoklad p se ukázal nerealizovatelný

57 Rumunská komunita většina pracuje a snaží se na sebe nepoutat příliš pozornosti bezproblémov mová většina žen v domácnosti (respektive na mateřsk ské dovolené) ) a starají se o děti d samy do značné míry uzavřen ená samotní Rumuni deklarují, že e sice preferují kulturní a společensk enské akce v rámci r komunity a širší rodiny, ale jsou zárovez roveň ochotni se účastnit i jiných společenských enských akcí pořádaných v rámci r obcí

Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ

Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ Jak vzniká cikánská škola Mgr. Ivana Rosová ředitelka ZákladnZ kladní školy a mateřsk ské školy Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 Komunitní škola jako kulturní a vzdělávac vací středisko regionu s bohatou

Více

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul Determinanty zdraví A. Malina, ŠVZ I. modul Životní styl (způsob života) (sociáln lní faktory-chudoba, nezaměstnanost, práce, stres, vzdělání,, způsob stravování,, pohybové aktivity, abusus drog, alkoholu,

Více

Spo p lu l práce c soci c áln l ích c prac a o c vníků se z dr d av a otníky k Šárka Špeciánová

Spo p lu l práce c soci c áln l ích c prac a o c vníků se z dr d av a otníky k Šárka Špeciánová Spolupráce sociáln lních pracovníků se zdravotníky Šárka Špeciánová obsah detekce týrání,, zneužívání a zanedbávání lékaři druhy poranění záznam znam o vzniku úrazu spolupráce s lékal kaři i jednotlivých

Více

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A0 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) Hnutí za nezávislý život Osobní je vždy v také politické Nezávislý život Nezávislý život neznamená, že e by

Více

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno).

Motivace. Slovo je odvozeno z latinského. movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov. ování a energetizace. edurčeno). eno). Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere,, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňov ování,, udržov ování a energetizace chování. Vše e co člověk k dělá, d, dělád z nějakých n pohnutek.

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn

A RIZIKOVÉ. ková, závislosti z tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN. integrace tní konference s mezinárodn KOUŘEN ENÍ TABÁKU A RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ Eva Králíkov ková, Lenka Štěpánková Centrum léčby l závislosti z na tabáku III.interní kliniky 1.LF UK a VFN Primárn rní prevence rizikového chování specializace versus

Více

hlediska rozvoje společnosti

hlediska rozvoje společnosti Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje

Více

adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ský,, 2012

adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ský,, 2012 Právn vní opatřen ení požadovan adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ením Přednášející: : Roman Lupoměský ský,, 2012 Úvod úmluvy Proč neslyší šící občan ané potřebuj ebují Úmluvu? lidská

Více

LNÍ PROGRAM VE FN BRNO BOHUNICE

LNÍ PROGRAM VE FN BRNO BOHUNICE PERITONEÁLN LNÍ PROGRAM VE FN BRNO BOHUNICE A.Reškov ková,, M. Indráčkov ková, M. Zapletalová,, H. Prchalová Dialyzační a nefrologické oddělení Interní hepatogastroenterologické kliniky FNB a Lékařské

Více

CZ.1.07/1.2.00/08.0113

CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti dětíd a žáků,,

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace.

Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace. Národnostní menšiny Česká republika je národnostně jednotným státem. Podle sčítání lidu k 1. 3. 2001 se k národnosti české přihlásilo přibližně 90,4% populace. Druhou nejpočetnější národností je moravská

Více

ěžné výstupy projektu

ěžné výstupy projektu Průběž ěžné výstupy projektu Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné

Více

Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ

Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ Cílová skupina: OSOBY SPOLEČENSKY NEPŘIZPŮSOBENÉ Pavel Horák FSS MU Brno STRUKTURA SETKÁNÍ 1. Cílová skupina a její charakteristiky 2. Důležité informace o cílovc lové skupině ve vybraných lokalitách (výsledky

Více

AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010

AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010 AT Konference 2010 Špindlerův v Mlýn 25.4. - 29.4.2010 Marie Černá Věstonická Venuše Představa ženského jména Z mytologie římská bohyně lásky Planeta druhá nejbližší ve sluneční soustavě Soška pravěké

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Propojení nemocenského a zdravotní pojištění Bc.. Vladimír r Kothera garant projektu říjen 2004 Projekt Českého zdravotnického fóra f 1/2 Snaha reagovat na systémov mové chyby Dlouhodobá analýza problémů

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž REALIZACE PROJEKTU ADAPTABILNÍ ŠKOLY POČÁTE TEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Nejvýznamnější aktivitou projektu je výuka společného základu odborných vědomostv domostí v 1. ročníku. Naše škola začala ala tento záměr z

Více

ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010

ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010 Osvědčen ené metody spolupráce s romskou komunitou v Prachaticích Hanka Rabenhauptová Praha 2. prosince 2010 Prezentace Osvědčen ené metody spolupráce s romskou komunitou - osnova Město Prachatice Možnosti

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

OP RLZ a JPD 3. Prezentace vybraných výsledků evaluace. RNDr. Martina Hartlová HOPE-E.S.,v.o.s., E.S.,v.o.s., divize EUservis.cz 8.12.

OP RLZ a JPD 3. Prezentace vybraných výsledků evaluace. RNDr. Martina Hartlová HOPE-E.S.,v.o.s., E.S.,v.o.s., divize EUservis.cz 8.12. Závěrečná evaluace OP RLZ a JPD 3 Prezentace vybraných výsledků evaluace RNDr. Martina Hartlová HOPE-E.S.,v.o.s., E.S.,v.o.s., divize EUservis.cz 8.12. 2008 Zaměř ěření projektu Téma 1 - Zhodnocení relevance

Více

Podnik a jeho funkce, segmentech. TASE ednáška. Prvky okolí podniku:

Podnik a jeho funkce, segmentech. TASE ednáška. Prvky okolí podniku: TASE 8. přednp ednáška Podnik a jeho funkce, sdružov ování podniků v tržním segmentech Základní pojmy - opakování Podnikání je vymezeno obchodním m zákonz koníkemkem Živnostenské podnikání je vymezeno

Více

Vývoj úmrtnosti. při narození v roce 2006. života. Zdroj: www.mapsofworld.com

Vývoj úmrtnosti. při narození v roce 2006. života. Zdroj: www.mapsofworld.com Světový populační vývoj I.3 Vývoj úmrtnosti RNDr. Jiřina ina Kocourková, Ph.D. Středn ední délka života při narození v roce 2006 Zdroj: www.mapsofworld.com Státy ty s nejdelší a nejkratší středn ední délkou

Více

Eutanázie Smrt Smrt (mors ) je individuáln lní zánik organismu, teda také člověka. Každému, kdo se zrodí,, je do vínku v dána d také smrt. Život člověka je podmíněn n smrtí a smrt je podmínkou života.

Více

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,

Více

a s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz orion.cz

a s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz orion.cz Občansk anské sdružen ení rodičů a přátel dětíd s handicapem ORION Adresa: Centrum ORION Panská 1493 Rychnov nad Kněž ěžnou Telefon: 494 530 079 E-mail: os.orion@seznam.cz www stránky: www.os-orion.cz

Více

HISTORIE SOCIÁLN ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody

HISTORIE SOCIÁLN ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody HISTORIE SOCIÁLN LNÍ PRÁCE ETICKÁ PRAVIDLA SOCIÁLN LNÍ PRÁCE Mgr. Jana Zierhutová Co je lní práce? Společenskov enskovědní disciplína i oblast praktické činnosti Opírá se o rámec r společensk enské solidarity,

Více

CZ.1.07/1.3.00/08.0181

CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Další vzdělávání pedagogických pracovníků středn edních škol v oblasti kariérov rového poradenství Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013

PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013 OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-2013 2013 1 Novinky pro 2007-2013 2013 (terminologie) Priorita Opatřen ení 2004 2006 Grantové schéma Projekt (národn rodní, systémový) Konečný ný

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Implementační struktura

Implementační struktura 1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální cíl Rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání

Více

Dětské zastupitelstvo města Litoměř. ěřice. Prezentace 10/02/05

Dětské zastupitelstvo města Litoměř. ěřice. Prezentace 10/02/05 Dětské zastupitelstvo města Prezentace 10/02/05 Důvody realizace projektu Dětské zastupitelstvo (DZ) města m Hlavním m cílem c tohoto projektu je, dáníd možnosti aktivního se podílen lení dětí a mláde

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

rní v procesu vzniku a udržov Posun od otázky JAK? Cílem účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn ování poruchy.

rní v procesu vzniku a udržov Posun od otázky JAK? Cílem účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn ování poruchy. Systemická rodinná terapie - poznámky lineární Odvolává se na změnu paradigmatu v teorii poznání: : o překonp ekonání principu line kauzality (příčina účinek) a jeho nahrazení kauzalitou cirkulárn rní

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům

DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání se negativním jevům PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE NA ŚKOLNÍ ROK 2015/2016 Přípravná třída DÍTĚ A JEHO TĚLO - upevňování přátelských vztahy - prevence šikany DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA - posilování zájmu o svou bezpečnost - vyhýbání

Více

Simpsonovi. Tato elektrárna. Ale mám. jen. jeden blok

Simpsonovi. Tato elektrárna. Ale mám. jen. jeden blok Jaderná elektrárna rna Temelín Jistě všichni víme, v o co se jedná JE Temelín n vypadá podobně jako JE v seriálu Simpsonovi Ale mám jen dvě věže e a jeden blok Tato elektrárna rna živí Homera Simpsona

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Drogové služby ve vězení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružení Podané ruce, o.s. Měřín 2008

Drogové služby ve vězení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružení Podané ruce, o.s. Měřín 2008 Drogové služby ve vězenv zení a následná péče Projekt Začni jinak Olga Škvařilová Sdružen ení Podané ruce, o.s. Měřín 2008 Projekt Začni jinak - osnova Základní informace o projektu Podrobné informace

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

Cesty ke zdravější. šímu. Mgr. Lada Kalinová,, Ekocentrum PALETA, listopad 2012, Seč

Cesty ke zdravější. šímu. Mgr. Lada Kalinová,, Ekocentrum PALETA, listopad 2012, Seč Cesty ke zdravější šímu školnímu stravování Mgr. Lada Kalinová,, Ekocentrum PALETA, Porady ředitelů škol listopad 2012, Seč Proč Ekocentrum a zdravé školní stravování? zájem o zdravou výživu zkušenost

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Seminář Zdravotní stav obyvatel ČR, Lékařský dům, 19. října 211 Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2 18 16 14

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

lní fond a jeho ití pro Českou republiku

lní fond a jeho ití pro Českou republiku Evropský sociáln lní fond a jeho využit ití pro Českou republiku Karlovy Vary 7. října 2004 JUDr. Čestmír Sajda,, MBA náměstek ministra Ministerstvo práce a sociáln lních věcív www.esfcr esfcr.cz Evropský

Více

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU MANAGEMENT MOBILITY Jiří Galatík OBSAH PREZENTACE 1. Definice 2. Cíle managementu mobility 3. Platformy pro management mobility 4. Nástroje managementu mobility 5. Situace v Evropě 6. Česká města a management

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013

Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 Vyrovnávání se s genetickou diagnózou Genetické poradenství v praxi: psychologické a etické aspekty Praha, Motol, 18.1. 2013 MUDr. V. Curtisová, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny, FN Olomouc Dopady

Více

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava Libor Chvíla la,david Kondělka. Centra společnosti Renarkon, o.p.s. Centrum primárn rní prevence Kontaktní centrum a terénn nní programy Ostrava Kontaktní centrum

Více

Předmět: PRVOUKA Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PRVOUKA Ročník: 3. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Místo, kde žijeme Domov bydliště a jeho okolí, orientace v nejbližším okolí bydliště Zná svou adresu a telefonní číslo, kontakt na rodiče, chrání osobní údaje před cizími lidmi, bezpečně se orientuje v

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Možnosti financování volnočasových aktivit dětí a mládeže prostřednictvím MŠMT (tuzemské a zahraniční zdroje)

Možnosti financování volnočasových aktivit dětí a mládeže prostřednictvím MŠMT (tuzemské a zahraniční zdroje) Možnosti financování volnočasových aktivit dětíd a mláde deže prostřednictv ednictvím m MŠMT M MT (tuzemské a zahraniční zdroje) Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel. 257193111 www.msmt.cz Problematikou práce

Více

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou:

Na co byste neměli zapomenout. Dokumenty s sebou: Práce v zahraničí. Na co byste neměli zapomenout Stručný přehled p : Volný pohyb, registrace pobytu, zdravotní a sociáln lní pojištěni, kvalifikace a vzdělání, daně, řidičsky průkaz, bydlení, vaše e rodina.

Více

č.. 8 Adaptace, akulturace, asimilace

č.. 8 Adaptace, akulturace, asimilace Přednáška č.. 8 Adaptace, akulturace, asimilace Adaptace, akulturace,, asimilace Adaptace. Do jisté míry hierarchicky nejvyšší šším m nebo také všeobjímajícím pojmem vztahu cizinec-majoritn majoritní prostřed

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

www.technickespolco.com 1

www.technickespolco.com 1 13.1.211 Obsah prezentace Představení knihy Shrnutí Norbergovy knihy Globalizace část 1. Ing. Boleslav Vraný, Ph.D. 211 Představení knihy Chápání slova kapitalismus Pokrok za posledních 2 let Norberg J.:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Zákonné požadavky na chov hospodářských ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Křížová shoda Cross compliance CC MVDr.J.Salava Legislativa Nařízen zení Rady (ES) č.. 1782/2003, které je základnz

Více

Nemocnice Havlíčkův v Brod Nahrazování zdravotnických pomůcek z PVC Nemocnice Havlíčkův v Brod, p. o. je moderní,, velice dobře e vybavené zdravotnické zařízen zení,, jehož historie se začala ala psát

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na Prvouka - 1. ročník Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na škola a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná osobní bezpečí občana v rámci

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník VY_32_INOVACE_ZV_1_5E_SEK_07_PRENATALNI_OBDOBI

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

asné intervence v praxi sociáln ochrany dětíd

asné intervence v praxi sociáln ochrany dětíd Systém m včasnv asné intervence v praxi sociáln lně-právní ochrany dětíd Jak souvisí SVI a sociáln lně-právní ochrana dětí? d Praktická aplikace zákona z a metodiky sociáln lně-právní ochrany Odstraňov

Více

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn. ení. zeních a rozvoj. Program podpory: Zlepšen

VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn. ení. zeních a rozvoj. Program podpory: Zlepšen VYTRVEJ! Operační program: Rozvoj lidských zdrojů Priorita 3: Rozvoj celoživotn ivotního učenu ení Opatřen ení 3.1: Zkvalitňov ování vzdělávání ve školách a školských zařízen zeních a rozvoj podpůrných

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

Etapy vývoje lidského života. prenatální období

Etapy vývoje lidského života. prenatální období Etapy vývoje lidského života prenatální období Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více