VÝVÌSKOVÁ SDÌLENÍ/POSTER SESSIONS KLINICKÉ STUDIE. Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK SUPPLEMENTUM 1

Transkript

1 Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM VÝVÌSKOVÁ SDÌLENÍ/POSTER SESSIONS KLINICKÉ STUDIE Pk: ANTIDEPRESIVA A DEMENCE Antidepressants and dementia Janatka J., Morávek S., Tichý V. Ústøední vojenská nemocnice, Praha Autoøi analyzovali soubor 4 nemocných (7 mužù, 70 žen), kteøí byli v období s diagnózou demence rùzného typu v ambulantní péèi psychiatrického oddìlení ÚVN Praha, nebo byli vyšetøeni s touto diagnózou v rámci konzilární péèe na nìkterém ze somatických oddìlení nemocnice. Asi ètvrtinì tìchto nemocných byla ordinována antidepresiva. Zjišśovali jsme indikaci k nasazení, event. k vysazení antidepresiv. Vyhodnocovali jsme úèelnost a terapeutickou efektivitu medikace, stereotypnost èi pružnost ordinací, i pøípadné nežádoucí úèinky. Závìry jsme podpoøili kazuistickým pøístupem. Je podán pøehled obecných kritérií z hlediska indikací, volby jednotlivých psychofarmak a možných interakcí. Pk: DELIRIUM TREMENS A JEHO LÉÈBA, POROV- NÁVÁNÍ BIOLOGICKÝCH NÁLEZÙ A FARMAKOLO- GICKÝCH PØÍSTUPÙ Delirium tremens and its treatment, comparison of biological findings and pharmacological approaches Mainerová B.,, Praško J.,, Šmoldasová J.,, Látalová K., Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice, Úvod: Na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v i je roènì hospitalizováno v prùmìru 8, pacientù s F0.4, tedy delirium tremens. Pøijímáni jsou buï z terénu, nebo jsou pøekládáni ze somatických oddìlení Fakultní nemocnice. V terapii užíváme clomethiazol do 5400 mg pro die, diazepam do 80 mg nebo jeho kombinaci s haloperidolem èi tiapridem. Souèasná korekce zmìn vnitøního prostøedí èi interní komorbidity je nezbytnou souèástí léèby. Cílem sledování je srovnání rùzných medikamentózních pøístupù (dávek, kombinací, naèasování) v léèbì deliria tremens ve vztahu k délce trvání, délce hospitalizace a celkové prognóze pacientù Metody: Pokraèování sbìru prospektivních dat v období let 0 04 u 4 nemocných hospitalizovaných na akutním oddìlení Kliniky psychiatrie FN s diagnózou F0.4 poruchy zpùsobené alkoholem odvykací stav s deliriem. Délka trvání deliria dle škálování DRS-R-98, CIWA-Ar, MDAS. Délka hospitalizace. Podávaná medikace a její celková dávka, kombinace farmak (clomethiazol, diazepam, haloperidol, tiaprid). Maximální denní dávka farmaka. Délka podávání medikace. Specifické laboratorní parametry: iontogram, krevní obraz + diferenciální rozpoèet, jaterní enzymy, renální funkce. Výsledky a diskuse: Délka hospitalizace pacientù, nikoli však délka deliria samotného, pozitivnì korelovala s hodnotami ALT a GGT (p value 0,05, resp. 0,0) a negativnì s množstvím trombocytù PLT (p value 0,005), což souvisí s vìtším poškozením fungování jater. Z pohledu farmakoterapie délka trvání deliria léèeného clomethiazolem, diazepamem nebo haloperidolem se významnì liší pøi srovnání všech tøí skupin pomoci one-way ANOVA, v post hoc analýze vždy dvou skupin proti sobì clomethiazol vykazoval statisticky významnì kratší dobu deliria, než diazepam. Ženy vykazovaly statisticky významnou pozitivní korelaci vìku a délky trvání deliria (p value 0,00), u mužù s délkou deliria negativnì korelovala hodnota MCH (p value 0,05). Hodnoty související s erytropoezou se jeví jako možné prediktory délky delira tremens. Pk: EEG KORELÁTY, LÉÈBA A KOGNITIVNÍ POSTI- ŽENÍ PACIENTÙ S OCD EEG correlates, treamtment and cognitive dysfunction in patients with OCD Kamarádová D., Praško J., Grambal A., Táborský J., Látalová K. Klinika psychiatrie, Úvod: Obsedantnì kompulzivní porucha se tradiènì øadí do skupiny úzkostných poruch, ale od dalších úzkostných poruch se liší jak klinickým obrazem, tak neurobiologickou podstatou. Kvantitativní EEG studie pacientù s OCD prokazují abnormity nad frontálními a frontotemporálními oblastmi. Studie užívající LORETA (Low Resolution Brain Electromagnetic Tomography) odhalují zmìny v oblasti pøedním cingula. Dalším dùležitým nálezem u pacientù s OCD je prùkaz narušení kognitivních funkcí. Nejvíce bývá zasažena exekutiva. Cílem práce je identifikovat elektroencefalografické koreláty narušení kognitivních funkcí u pacientù s panickou poruchou. Metody: Do studie byli zaøazeni pacienti trpící obsedantnì kompulzivní poruchou. Probandi byli rekrutováni z pacientù léèených na Klinice psychiatrie Fakultní nemocnice. Souèástí vyšetøení byl klinický pohovor s psychiatrem, pøi kterém byla získána základní demografická data a potvrzena diagnóza pomocí dotazníku (MINI). Tíže psychopatologie byla hodnocena pomocí objektivních dotazníkù HAMA, HAMD a Y-BOCS a subjektivních škál BDI a BAI. Kognitivní funkce byly vyšetøeny pomocí Stroop colour Word testu a Trail making testu (verze A i B). Pacienti dále postoupili standardní EEG monitorování. Výsledky: Úèast na projektu byla nabídnuta 7 pacientùm. Dva pacienti úèast odmítli (z èasových dùvodù), pìt pacientù bylo vyøazeno pro nesplnìní vstupních kritérií. Celkovì bylo tedy vyšetøeno 0 pacientù (5 žen, 5 mužù). Prùmìrný vìk skupiny byl, 45 ± 7,86 let. Prùmìrná hodnota objektivního Y-BOCS byla 5,8 ± 6, bodù. Prùmìrné skóre objektivního CGI bylo 4,5 ±,0 bodù. Prùmìrné skóre škály HAMA bylo 8,65 ± 6,04 bodù a škály HAMD 8,95 ± 4,8 bodù. Prùmìrné skóry subjektivních 46

2 PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM Abstrakta škál BAI a BDI bylo, ± 4,7 bodù, respektive 9,89 ±,77 bodù. Jen jeden pacient nesplnil kritéria pro pacienty s úzkostnou poruchou pøi hodnocení interferenèního faktoru (SF-F) ve Stroop colour word testu, ostatní odpovídali v normì pro skupinu úzkostných pacientù. V Trail-making testu (dle Reitanových kritérií). V testu Trial-making test A, pak dosáhlo výborného nebo normálního výkonu 9 pacientù, ve verzi B 8. Diskuse: Pacienti s OCD prokazovali zhoršené výkony v kognitivních testech. Nejhorších výsledkù dosahovali v Trial-making testu verze B, což by mìlo odpovídat narušení exekutivních funkcí i organickému postižení. Další výsledky budou prezentovány na posteru. Grantová podpora: IGA_LF_04_09. P4k: INTERNET BASED PSYCHOEDUCATION IN PATIENTS WITH BIPOLAR DISORDER ONE YEAR FOLLOW UP Internetová psychoedukace u pacientù s bipolární afektivní poruchou roèní katamnézy Praško J.,, Látalová K.,, Kamarádová D.,, Jelenová D.,, Ocisková M.,,, Sedláèková Z., Mainerová B.,, Grambal A.,, Vrbová K., Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice, Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Objective: The internet is an important source of information and exchange for patients and can exert considerable influence on their health-related behaviors. Internet-based therapy typically involves the interaction between a consumer and therapist via internet and incorporates use of a structured Web-based treatment program for consumers to access in conjunction with therapist assistance. Over the past decade, Internet-based treatments have been found effective for a variety of physical health conditions and mental health disorders. Aims: The purpose of this open study will be to test the efficacy of therapist-assisted internet module 4 month long self-help program based on cognitive behavioral approach (IB-CBT) with the treatment as usual (TAU) for bipolar affective disorder patients who are medicated with thymostabilisers. Method: 86 participants who recruit from the patients of the Psychiatric clinic at time of start the maintenance pharmacological phase of the treatment of bipolar affective disorder will be randomized to the TAU (treatment as usual) and IB-CBT ( modules of internet based CBT+ TAU). All participants will complete a clinical diagnostic interview, and a set of questionnaires to assess affective symptoms at four time periods (start of the maintenance treatment period and at follow up: 6 month, month. The study will be done in open conditions. Results: From first months follow show less hospitalization and less episode of affective disorder in group with internet psychoeducation. Supported by IGA MZ ÈR NT047. který meria súèasne vizuálnu i sluchovú pozornosś; štandardizovaný na vzorke 700 osob bez psychologických alebo zdravotných problémov. Je urèený pre deti od 6 rokov vyššie až do dospelosti, umožòuje presnou diagnostiku syndrómu ADHD pod¾a subtypov klasifikácie DSM-IV. Administrácia testu trvá zo zácvikom približne 0 minút, podnetový materiál pozostáva z asi 500 stimulov prezentovaných v pseudonáhodnom poradí. Pøed administráciou testu je nutné vyšetriś IQ testovanej osoby, aby mohli byś použité nejvhodnejšie vekové normy pre hodnotenie výsledkov. Vyhodnotenie výsledkov je jednoduché, pretože pripomína škálu IQ. Priemerné hodnoty nadobúdajú hodnotu 00, so štandardnou odchýlkou 5, hodnoty nižšie jako 60 signalizujú deficit v danej oblasti. Hlavným výstupom z IVA Plus sú dve škály celková škála kontroly impulzov a celková škála pozornosti. Medzi nevýhody IVa PLUS patrí to, že slúži predovšetkým na identifikovanie deficitov v oblasti pozornosti a kontroly impulozv a velmi málo rozlišuje nadpriemerné výkony v týchto oblastiach. Súèasśou prezentácie bude i praktická ukážka programu. Grantová podpora: Centrum duševního Zdraví, Jeseník P6k: KOGNITIVNÍ PORUCHY U BIPOLÁRNÍCH PA- CIENTÙ Cognitive impairment in bipolar disorder Hajda M.,, Kamarádová D.,, Látalová K., Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice, Bipolární afektivní porucha (BAP) je závažné celoživotní, onemocnìní, charakterizované epizodami deprese, mánie, eventuálnì smíšených fází, jednotlivé epizody jsou oddìleny více èi ménì kvalitními obdobími remise. Podobnì jako u schizofrenie dochází u BAP k postižení kognitivních (poznávacích) funkcí. Remitující euthymiètí pacienti mají zøetelnì poškozeny exekutivních funkce, verbální pamìś a schopnost udržet pozornost. Také je zasaženo soustøedìní a udržení pozornosti apod. Kognitivní funkce jsou postiženy více bìhem akutních epizod než bìhem remise, více u pacientù s bipolární poruchou I. typu než u bipolárních pacientù II. typu. Pøedpokládá se, že profil postižení kognitivních funkcí je podobný jako u schizofrenie, nicménì postižení nedosahuje takové závažnosti. Postižení kognitivních funkcí negativnì ovlivòuje fungování pacienta vèetnì pracovního uplatnìní, udržení práceschopnosti, brzdí kariérní rùst a mùže vést k invalidizaci. Postižení exekutivních funkcí a pamìti, stejnì jako vyšší závažnost psychotických pøíznakù, jsou spojena s poruchami náhledu. Náhled je více postižen bìhem akutní epizody než bìhem remise, více u smíšených než u èistých manických epizod, více u bipolární poruchy II. typu než u pacientù s bipolární poruchou I. typu, více u èisté mánie než u bipolární nebo unipolární deprese. Následnì nedostatek náhledu vede ke špatné complianci a nonadherenci. Celkovì je porucha kognitivních funkcí spojena s horším prùbìhem nemoci, vyšší frekvencí epizod a horší prognózou onemocnìní. Inkonzistentní nálezy se týkají souvislostí mezi postižením kognitivních funkcí a kvalitou života. P5k: IVA PLUS POÈÍTAÈOVÝ TEST POZORNOSTI IVA PLUS computerized test of attention Žilinèík T., Novotný M. Centrum duševního zdraví, s. r. o., Jeseník Poèítaèový program IVA-PLUS (Integrated Visual and Auditory Continuous Performance Test) je test pozornosti, 47

3 Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM P7k: NEMÌLA JSEM SLYŠET, POPRVÉ, NA ZÁKLADÌ NAMÌØENÝCH HODNOT RODIÈÙ A SESTRY ME- TODOU EAV, ÚSPÌŠNÁ TERAPIE U 0MÌSÍÈNÍHO DÍTÌTE I should not hear... for the first time, on the basis of measured values of parents and sister by EAV, successful therapy of a 0-month old child Šárková A., Kleplová V. Ordinace celostní medicíny, Praha Pohybové studio, Unhošś Úvod: 0mìsíèní dítì s dg. centrální hypotonie, percepèní nedoslýchavostí bilat., které je nemìøitelné metodou EAV vzhledem k vìku. Hypotéza: Namìøené hodnoty rodièù na drahách metodou EAV potvrzený patologický biotop je možné interpretovat na malé dítko. Metoda: Mìøení provedeno metodou EAV(elektroakupunktura dle MUDr.Volla) a testerem na zátìž. Vyhodnocení provedeno individuálním porovnáním hodnot z pracovních protokolù. Pøi pozitivním vyhodnocení vzájemných vztahù nasazena terapie. Vstupní vyšetøení: Rodièe donesli 0mìsíèní holèièku. Dítì leželo na zádech, neotáèelo se, neudrželo hlavièku, dysbalance pohybu, zvukový projev minimální. Dítì bylo pøed plánovanou operací ušních implantátù. Odborné nálezy: neurolog susp. hypakusis. Dominuje centrální hypotonie, svalová a tonusová dysbalance v neprospìch PHK. Stereotypní motorické projevy, motorika na úrovni konce 6. mìsíce vìku, kvalitativnì 8. mìsíce, atypický nález BERA. Porod sc. ORL dg. percepèní nedoslýchavost, oboustranná ztráta sluchu. Pøítomnost zevní sluchové pomùcky naslouchadla. Ústav dìdièných metabolických poruch: vyšetøení jsou negativní RA: matka mìla tøi samovolné potraty, ablace èípku v narkóze ve 7. týdnu tìhotenství, sestra hypotonická, porod s.c. otec susp. aspergel, genetické vyšetøení rodièù negativní. Výsledky mìøení: U rodièù a sestry byly potvrzeny degenerativní hodnoty na dráhách nerovové a degenerativní, snížené hodnoty imunity a na støevech, ostatní hodnoty na spodní hranici normy. Byl potvrzen spoleèný patologický biotop, borelie, chlamydie, toxoplazmóza, staf. aureus atd. Prùbìh: Na základì vyhodnocení protokolù nasazena terapie u všech èlenù rodiny. Dítì k terapii rehabilitovalo bodovou cvièební metodou MUDr. Kleplové. Došlo k postupnému srovnání svalové a tonusové dysbalance, k rozvoji øeèi, zlepšení sluchu a dobrému sociálnímu kontaktu bìhem dvou let. Holèièka dnes mluví, chodí a slyší (bez implantátù a naslouchadel). Závìr: Patologický biotop byl zdìdìn od rodièù. Hypotéza byla potvrzena a autorka ji využívá v praxi. Význam práce spoèívá v možnosti využít zjištìný patologický biotop rodièù u nemìøitelných dítek, napø. u autistù, ale i u zatím nejasných diagnóz. P8k: NEUROPSYCHOLOGICKÝ PROFIL PACIENTÙ S NORMOTENZNÍM HYDROCEFALEM Neuropsychological profile of patients with normal pressure hydrocephalus Neužilová Michalèáková R.,, Vybíhal V., Valkovská P. 4, Bouša O. Oddìlení klinické psychologie, Fakultní nemocnice, Brno Institut výzkumu dìtí, mládeže a rodiny, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno Neurochirurgická klinika, Fakultní nemocnice, Brno 4 Lékaøská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Pøíspìvek se zamìøuje na deskripci profilu kognitivního výkonu u pacientù s dg. normotenzní hydrocefalus. Neuropsychologické vyšetøení bylo realizováno pøed zavedením ventrikulo-peritoneálního shuntu a následnì pak v èasových intervalech po. a. mìsících. Komplexní vyšetøení zahrnující diagnostiku pamìśových schopností (bezprostøední a krátkodobá pamìś, pracovní pamìś, proces uèení), pozornosti (schopnost koncentrace a distribuce pozornosti, rozdìlená pozornost), exekutivních funkcí (výkonové psychomotorické tempo, kognitivní flexibilita, verbální fluence, inhibice interferujících impulsù) a konstrukènì praktických schopností umožòuje podrobnì zmapovat, ve kterých oblastech a v jakém èasovém horizontu dochází ke zmìnám ve výkonu pacientù. V jednotlivých èasových obdobích bylo rovnìž mapováno emoèní prožívání pacientù. Pøíspìvek je pøedbìžným sdìlením realizovaným na menším vzorku respondentù, zkoumaný soubor je v rámci výzkumu nadále rozšiøován. P9k: OSOBNOSTNÍ RYSY A EFEKTIVITA KOMPLEXNÍ LÉÈBY U PORUCH NEUROTICKÉHO SPEKTRA Personality features and efficacy of complex treatment of neurotic spectrum disorders Ocisková M.,,, Praško J.,, Sigmundová Z.,, Grambal A.,, Cakirpaloglu S.,, Kasalová P.,, Látalová K.,, Kamarádová D.,, Sedláèková Z. Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice, Lékaøská fakulta Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Úvod: Cílem práce bylo zhodnotit vliv osobnostních charakteristik a závažnosti psychopatologie na zmìnu symptomatologie v prùbìhu kombinované farmakoterapeutické a psychoterapeutické léèby u pacientù neurotického spektra rezistentních na pøedchozí ambulantní farmakologickou léèbu. Metody: Pacienti byli hospitalizováni pro rezistenci na pøedchozí ambulantní léèbu a podstoupili léèbu pomocí skupinové psychoterapie (kognitivnì behaviorální nebo psychodynamické) a zároveò užívali antidepresiva, pøípadnì v kombinaci s anxiolytiky nebo antipsychotiky. Celkem absolvovali 0 skupinových sezení s doplnìním 5 individuálních setkání. Léky byly podávány podle doporuèených postupù pøi léèbì úzkostných poruch. Pacienti byli léèeni bìžnými dávkami antidepresiv, a to vesmìs preparáty, se kterými byli k léèbì doporuèeni. Dávky lékù byly upravovány minimálnì (snižování nebo postupné vysazení benzodiazepinù u deseti pacientù, augmentace antipsychotikem druhé generace u pacientù, kteøí pøedtím antipsychotikum nedostávali). K hodnocení závažnosti pøíznakù byly použity sebeposuzovací dotazníky BDI (Beck Depression Inventory) a BAI (Beck Anxiety Inventory) a objektivní CGI (Clinical Global Impression Severity). Na poèátku pacienti vyplnili také TCI-R (Temperament and Character Inventory Revised Version; Farmer a Goldberg, 008), inventáø, který mìøí ètyøi temperamentové a tøi charakterové vlastnosti. Výsledky: Do studie bylo dosud zaøazeno 76 pacientù (z toho 58 žen) s prùmìrným vìkem 40,0 +,85 let. Jako primární diagnóza byla stanovena porucha neurotického spektra u 5 (68,5 %) pacientù a mírná až støednì závažná depresivní porucha u 4 pacientù (,6 %). Bìhem léèby došlo ke statisticky významným poklesùm celkových skórù v posuzovacích stupnicích BAI, BDI, subjektivní i objektivní CGI. Zmìny v žádné z posuzovacích stupnic nekorelovaly s dávkami lékù na poèátku ani na konci léèby. Zmìna v CGI 48

4 PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM Abstrakta statisticky signifikantnì negativnì koreluje s harm-avoidance (Person r = -0,484; p). Grantová podpora: IGA MZ ÈR NT047.. Camp DL, Finlay WML & Lyons E. Is Low self-esteem an inevitable consequence of stigma? An example from women with chronic mental health problems. Social Science & Medicine. 00; 55: Farmer RF & Goldberg LR. A psychometric evaluation of the revised Temperament and Character Inventory (TCI-R) and the TCI-40. Psychological assessment. 008; 0(): 8. P0k: PORUCHY OSOBNOSTI U PACIENTÙ S RE- KURENTNÍ DEPRESÍ, VLIV NA LÉÈBU A KVALITU REMISE Personality disorders in patients with recurrent depression Sedláèková Z., Praško J.,, Ocisková M.,, Sedláèek M., Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice, Úvod: Nìkteré studie ukazují možný negativní vliv komorbidní poruchy osobnosti na léèbu depresivní poruchy. V našem výzkumu jsme se zabývali touto problematikou. Metody: Porovnávali jsme nìkteré parametry léèby depresivní poruchy u depresivních jedincù s pøípadnou komorbidní poruchou osobnosti. Bylo sledováno 84 pacientù, jejich indexová epizoda deprese a následná dvouletá katamnéza. Výsledky: Obì skupiny pacientù se v naprosté vìtšinì parametrù nelišily (sociodemografické charakteristiky, poèátek onemocnìní depresí, poèet depresivních epizod, délka epizod, suicidalita, medikace a komedikace, elektrokonvulzivní terapie, poèet rehospitalizací a dnù v rehospitalizaci). U depresivních jedincù s komorbidní poruchou osobnosti to byl pouze vyšší poèet pøedcházejících hospitalizací pøed indexovou epizodou v porovnání s jedinci bez této komorbidity. Diskuse: Výsledky naznaèují, že komorbidní porucha osobnosti nemá negativní vliv na terapii depresivní poruchy. Grantová podpora: SGS è. FF_0_045. Pk: PORUCHY SPÁNKU U PACIENTÙ S ÚZKOST- NÝMI PORUCHAMI A FARMAKOTERAPIE Sleeping disorders in patients with anxiety disorders and pharmacotherapy Kamarádová D., Crhanová V., Praško J. Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice a Lékaøská fakulta Univerzity Palackého, Úvod: Nespavost je závažným celospoleèenským problémem s významnými dùsledky pro subjektivní prožívání, zdravotní stav ohrožující produktivitu práce i duševní rovnováhu. Èasto je souèástí klinického obrazu rùzných úzkostných poruch. Cílem práce bylo porovnat subjektivnì vnímanou kvalitu spánku u pacientù s úzkostnými poruchami. Metody: Data byla získána od pacientù hospitalizovaných na psychoterapeutickém oddìlení Kliniky psychiatrie FN OLOMOUC. Pacienti splòovali MKN-0 kritéria pro panickou poruchu, agorafobii, sociální fobii, generalizovanou úzkostnou poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, adaptaèní poruchu, smíšenou úzkostnì-depresivní poruchu, somatoformní nebo disociativní poruchu. Pro hodnocení kvality spánku byl použit Morinùv spánkový dotazník. Dále byly použity dotazníky hodnotící celkový klinický dojem (CGI), subjektivnì vnímanou míru deprese (Beckùv inventáø deprese BDI) a úzkosti (Beckùv inventáø úzkosti BAI). Výsledky: Celkovì bylo hodnoceno 467 pacientù. 47 splòovalo diagnostická kritéria pro sociální fobii (8 mužù, prùmìrný vìk 9,5 ± 0,9 let), 80 pro panickou poruchu a agorafobii (8 mužù, prùmìrný vìk 9, ±,5 let), 6 pro generalizovanou úzkostnou poruchu (6 mužù, prùmìrný vìk 4,7 ± 9,7 let), 06 pro smíšenou úzkostnì-depresivní poruchu (7 mužù, prùmìrný vìk 44,5 ± 0,0 let), 6 pro obsedantnì kompulzivní poruchu ( mužù, prùmìrný vìk,6 ± 8,7 let), 9 pro posttraumatickou stresovou poruchu (4 muži, prùmìrný vìk,8 ± 8,9 let), 6 pro adaptaèní poruchu (9 mužù, prùmìrný vìk 5,5 ±, let), pro disociativní poruchu ( muži, prùmìrný vìk 0, ± 0, let) a 4 pro somatizaèní poruchu (9 mužù, prùmìrný vìk 46, ± 0,5 let). Probandi se statistky významnì nelišili v žádném ze zkoumaných demografických údajù kromì vìku (nejstarší byli pacienti se somatizaèní poruchou a nejmladší se sociální fobií). Prùmìrné hodnota Morinova spánkového dotazníku se na poèátku léèby statisticky významnì lišila. Pøièemž nejlepší byla u pacientù s obsedantnì kompulzivní poruchou (9,87 ± 6,78) a nejhorší u pacientù s generalizovanou úzkostnou poruchou (6,9 ± 5,008). Diskuse: V naší práci se podaøilo prokázat rozdíl v kvalitì spánku u pacientù s rùznými úzkostnými poruchami. Obzvláštì u pacientù s generalizovanou úzkostnou poruchou by této otázce mìla být vìnována náležitá pozornost. Grantová podpora: IGA_LF_04_09. Pk: POŠKOZENÍ ORGANISMU ALKOHOLEM FAR- MAKOEKONOMICKÝ POHLED Disability caused by abuse of alcohol the pharmacoeconomic view Minarèíková I. Úvod: Škodlivé užívání alkoholu je u 0 diagnóz rizikovým faktorem vedoucím ke vzniku onemocnìní a pøedèasným úmrtím. S dobou trvání konzumace alkoholu a s množstvím vypitého alkoholu je spojen vývoj nìkterých nemocí jater, napø. u mužù je spojeno pití 0 g èistého alkoholu dennì s relativním rizikem úmrtí na jaterní cirhózu,8 (u žen 7,7). Metody a výsledky: V Èesku bylo v roce 0 pro alkoholické onemocnìní jater (K70) a pro fibrózu a cirhózu jater (K74) hospitalizováno 604 pacientù, pro stejné diagnózy v roce 0 zemøelo 866 lidí. Støední hodnota nákladù zdravotních pojišśoven za jednu hospitalizaci (K70, K74) se pohybovala kolem 5 0 Kè. Alkoholická cirhóza je první až tøetí nejèastìjší indikace k transplantaci jater. V roce 0 bylo v Èesku provedeno 4 transplantací jater. Støední hodnota nákladù zdravotních pojišśoven dosahovala u transplantace jater prùmìrnì 0,76 mil. Kè s limitní hranicí ve výši,09 mil. Kè. Po transplantaci dochází u èásti pacientù ( až 50 %) k relapsu škodlivého pití, což ovlivòuje øada faktorù pøed transplantací, ale taky po ní. Zásadním prediktivním faktorem úspìšné abstinence po transplantaci je abstinence pøed transplantací delší než 6 mìsícù, uvìdomìní si a pøijetí svého onemocnìní a jeho kontinuální léèba i po transplantaci. Krátké intervence, resp. krátké intervence s nalmefenem, které mohou pomoci 49

5 Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM výraznì snížit spotøebu alkoholu (o 4 až 67 %), a tím zamezit vzniku jaterního poškození, resp. odvrátit relaps škodlivého pití po transplantaci jater, pøedstavují mìsíèní finanèní èástku v rozmezí 60 až 050 Kè (krátká intervence), resp. 490 až 90 Kè (krátká intervence + nalmefen 4 tbl.). Diskuse: Pøestože je porovnání provedeno pouze u dg. K70 a K74, je patrné, že prevence je výraznì levnìjší než následná léèba, proto mìlo by dojít k realokaci finanèních zdrojù. Dùsledná prevence a informování obyvatel o škodlivosti pití, snižování a udržení spotøeby alkoholu na bezpeèné úrovni a zároveò abstinence s kontinuální léèbou chronického relabujícího onemocnìní (F0) by mìly pøinést efektivnìjší vynaložení finanèních prostøedkù ze zdravotního pojištìní (,6 mld. Kè; 007) a v koneèném dùsledku úsporu veøejných financí. Vedle realokace zdrojù ve zdravotnictví je žádoucí, aby stát zmìnil svùj pøístup k problematice spotøeby alkoholu razantním omezením reklamy, striktním dodržováním zákazu pití mladistvými, cenovou politikou a omezením dostupnosti alkoholu. Pk: PØENOS GENETICKÉ INFORMACE Z RODIÈÙ NA DÌTI S ADHD (VYBRANÉ POLYMORFISMY) Transmission disequilibrium testing of previously examined ADHD children and their parents studied nowadays Paclt I., Šerý O., Pøibilová N., Theiner P., Drtílková I., Kopeèková M., Csemy L. 4 Psychiatrická klinika. lékaøské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha Pøírodovìdecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Psychiatrická klinika Masarykovy univerzity Brno 4 Psychiatrické centrum, Praha Úvod: Polymorfismy DAT zasahují prostøednictvím SLC6 transportérù do regulace extracelulární hladiny dopaminu. Detailní analýza 40bpVNTR polymorfismu v regionu DAT/ SLC6A genu byla asociována s rùznými fenotypy, které mìní regulaci dopaminové neurotransmise. Tyto závislosti mohou být významné pøi vzniku a pøi projevech behaviorálních charakteristik ADHD. Metody: Genotypicky pro 40bpVNTR polymorfismu DAT/SLC6A bylo studováno u 8 ADHD dìtí a 5 zdravých kontrol. Pøi použití mirbase softwéru byla provedena poèítaèová analýza VNTR èásti DAT. Výsledky: Byla potvrzena asociace mezi 40bpVNTR polymorfismem DAT/SLC6A genu a ADHD u èeské populace. Byly zachyceny genotypy 0/0, 8/0, 7/0 a 0/, které se vyskytovaly pouze u chlapcù. Diskuse: Uvedená genotypická analýza se mùže stát kvalitním pøedpokladem pro korelace s výsledky terapie dìtí s ADHD a pro korelace s výsledky zobrazovacích metod vèetnì studia endofenotypu. Grantová podpora: IGA MZÈR: NT 477-/0.. Barkley RA. Attention Deficit Hyperactivity Disorder, The Guilford Press, 006, 770 p. P4k: RETROSPEKTIVNÍ SLEDOVÁNÍ POUŽÍVÁNÍ ECT NA PSYCHIATRICKÉ KLINICE. LÉKAØSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY A VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE Retrospective investigation of the use of ECT in the Department of Psychiatry of the st Faculty of Medicine of Charles University and General Hospital Prague Mádlová K., Kališová L. Psychiatrická klinika. lékaøské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha Úvod: Sdìlení se zabývá retrospektivním sledováním používání elektrokonvulzivní terapie (ECT) na Psychiatrické klinice. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Cílem práce je zkoumání trendù v indikacích k ECT, demografický rozbor pacientù podstupujících ECT, porovnání zpùsobu aplikace ECT v daném èasovém období. Metody: Data k analýze byla získána z archivní dokumentace VFN z let Ve sledovaném období byla použita ECT pøibližnì u 450 osob, poèetní trend osciluje okolo prùmìru 50 pacientù za rok. Výsledky: Data ukazují pozvolný pokles vìkového prùmìru v èase a nárùst èetnosti indikace ECT u psychotických onemocnìní ( % v roce 0 oproti napø. 7 % v roce 008). Nejèastìjší indikací pro ECT však nadále zùstávají afektivní poruchy (5 %), vìtšinou s depresivní symptomatikou. ECT byla ve sledovaném období na klinice aplikována èastìji ženám (68, %), z analýzy vyplývá majoritní zastoupení žen støedního vìku a starších oproti mladším ženám a mužùm. Diskuse: Elektrokonvulzivní terapie má stále své nezastoupitelné místo v léèbì nìkterých závažných stavù v psychiatrii. Jde o metodu, která má dlouholetou historii používání, a její metodologie se neustále vyvíjí s ohledem na augmentaci úèinnosti pøi minimalizaci výskytu nežádoucích úèinkù. P5k: SEBESTIGMATIZACE A ADHERENCE K FAR- MAKOTERAPII POROVNÁNÍ ZÁVAŽNÝCH PSY- CHICKÝCH PORUCH A PORUCH NEUROTICKÉHO SPEKTRA Self-stigmatization and adherence in pharmacotherapy comparison of serious mental disorders with disorders of neurotic spectrum Látalová K., Kamarádová D., Praško J. Klinika psychiatrie, Úvod: Sebestigmatizací rozumíme typ transformace identity, která mùže vést ke ztrátì døívìjších (pozitivních) pøesvìdèení o sobì, což pøináší negativní osobní dùsledky (napø. snížení sebevìdomí a sebedùvìry). Cílem naší práce bylo srovnat míru sebestigmatizace a adherence k farmakoterapii u pacientù trpícími závažnými psychickými poruchami onemocnìní schizofrenního spektra a bipolární afektivní poruchou (SMI, Serious/Severe Mental Illness) a pacienty trpícími onemocnìním z neurotického spektra (sociální fobie, panická porucha, agorafobie, generalizovaná úzkostná porucha, obsedantnì kompulzivní porucha a posttraumatická stresová porucha). Metodika: Do našeho zkoumání byli zaøazeni pacienti léèení na Klinice psychiatrie Fakultní nemocnice v období jednoho roku (èerven 0 až èerven 04). Ke zhodnocení míry sebestigmatizace a adherence byly použity dotazníky ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness) a DAI-0 (Drug Attitude Inventory). Pacienti dále vyplnili demografický dotazník. Výsledky: Celkovì 50

6 PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM Abstrakta byla zkoumána data 99 (54 mužù) pacientù s dg. závažné duševní poruchy a 86 (4 mužù) trpící úzkostnou poruchou. Skupiny SMI a neurotických pacientù se nelišily v pohlaví, vìku, vzdìlání ani rodinném stavu. U obou skupin se podaøilo prokázat statisticky významnou souvislost mezi mírou sebestigmatizace a adherencí k léèbì (r = -0,0, resp. r = -0,4). Na rozdíl od naší hypotézy se obì skupiny pacientù signifikantnì nelišili v míøe sebestigmatizace (p = 0,656) ani v adherenci k léèbì (p = 0,474). Diskuse: Naše práce prokázala statisticky významnou negativní korelaci mezi mírou sebestigmatizace a adherencí k léèbì u obou skupin pacientù. Obì skupiny se mezi sebou nelišily jak v míøe sebestigmatizace, tak adherence. P6k: SEBESTIGMATIZACE A EFEKTIVITA KOMPLEX- NÍ LÉÈBY U PORUCH NEUROTICKÉHO SPEKTRA Self-stigmatization and efficacy of complex treatment of neurotic spectrum disorders Ocisková M.,,, Praško J.,, Sedláèková Z., Grambal A.,, Sigmundová Z.,, Kasalová P.,, Cakirpaloglu S.,, Látalová K.,, Kamarádová D.,, Jelenová D., Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice, Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzita Palackého, Úvod: Vztah sebestigmatizace a úèinnosti léèby je u pacientù s poruchami neurotického spektra málo prozkoumán. Cílem práce bylo zjistit u tìchto pacientù míru internalizovaného stigmatu a vztah internalizovaného stigmatu k míøe nadìje, strategiím zvládání stresu, osobnostním charakteristikám, míøe disociace a léèebnému efektu intenzivního šestitýdenního psychoterapeutického programu kombinovaného s farmakoterapií. Metody: Do studie bylo zaøazeno 76 pacientù obou pohlaví pøijatých na psychoterapeutické oddìlení k šestitýdennímu psychoterapeutickému pobytu. Na zaèátku léèby byly pacientùm administrovány sebeposuzující dotazníky: ISMI (Internalizované stigma psychické poruchy). BAI (Beckùv úzkostný inventáø), BDI (Beckùv depresivní inventáø) a sebeposuzující SubjCGI (Subjektivní celkový klinický dojem). Pro hodnocení závažnosti úzkostných pøíznakù byly na poèátku a konci léèby použity posuzovací stupnice: CGI (Celkový klinický dojem). Všichni pacienti zaøazení do sledování podstoupili celkem tøicet 90minutových skupinových terapií a užívali psychofarmaka ve standardních terapeutických dávkách. Výsledky: V prùbìhu psychoterapeutického pobytu se u pacientù významnì snížila prùmìrná míra depresivních pøíznakù a zlepšil se jejich celkový duševní stav. Celková míra sebestigmatizace negativnì korelovala se zlepšením celkového klinického dojmu posuzovaného lékaøem. Diskuse: Internalizované stigma významnì negativnì ovlivòuje efektivitu kombinované psychoterapeutické a farmakoterapeutické léèby. Podpoøeno grantem SGS-IGA FF_0_045.. Ritsher JB, Otilingam PO, Grajales M. Internalized stigma of mental illness: Psychometric properties of a new measure. Psychiatry Research. 00; :-49.. Livingston JD and Boyd JE. Correlates and consequences of internalized stigma for people living with mental illness: A systematic review and meta-analysis. Social Science & Medicine. 00; 7: Okhakhume AS. Influence of psychological factors on self and perceived stigma and the efficacy of cognitive behaviour therapy in symptom reduction among mentally ill patients. Ife Psychologia. 0; 0(). P7k: SEBESTIGMATIZACE, ADHERENCE K LÉÈBÌ A VYSAZOVÁNÍ MEDIKACE U PSYCHOTICKÝCH PORUCH PRÙØEZOVÁ STUDIE Self-stigmatization, treatment adherence, and medication discontinuation in psychotic disorders cross sectional study Vrbová K.,, Praško J.,, Kamarádová D.,, Ocisková M.,, Látalová K.,, Mainerová B.,, Kubínek R.,, Ticháèková A.,, Cinculová A., Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice, Lékaøská fakulta, Univerzita Palackého, Katedra psychologie, Univerzita Palackého, Úvod: Adherence k léèbì psychických poruch je jedním z hlavních faktorù ovlivòujících její úspìšnost a druhotnì také kvalitu života a sociální adaptaci. Metody: Prùøezová studie ambulantních pacientù s diagnózou psychotické poruchy, do které bylo zaøazeno 90 pacientù, mìla za cíl zjistit, zda existuje souvislost mezi vysazováním psychofarmak v minulosti, souèasnou adherencí k léèbì a sebestigmatizaci. K hodnocení bylo použito objektivní i subjektivní CGI-S (Clinical Global Impression Severity), dotazník adherence DAI-0 (Drug Attitude Inventory), míra sebestigmatizace hodnocená dotazníkem ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness Scale) a demografická data. Výsledky: Dotazníky odevzdalo 79 pacientù, u 5 však byly neúplnì nebo nedostateènì vyplnìné. Plná data byla získána od 74 pacientù. Analýza dat ukázala, že míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI nekoreluje významnì s vìtšinou demografických faktorù (vìk, vìk poèátku nemoci, pohlaví, vzdìlání, stav, zamìstnanost, trvání nemoci, poèet hospitalizací, dávka antipsychotika). Statisticky významnì negativnì však koreluje se souèasnou adherencí k léèbì. Diskuse: Adherence k léèbì je jednou z nejdùležitìjších podmínek úspìchu léèby. Možnosti zvýšení adherence zahrnují motivaci a øádné pouèení nemocných o nezbytnosti dodržování doporuèeného léèebného režimu a seznámení s následky non-adherentního chování. Jako dùležitý faktor v adherenci se jeví také stigmatizace a sebestigmatizace pacienta. Pokud budou tyto výsledky ovìøeny dalšími studiemi, velkou perspektivou pro zvýšení adherence mohou být strategie na snížení sebestigmatizace, které mohou být provádìny pomocí systematické psychoedukace pacientù nebo v rámci psychoterapeutického vedení.. Yanos PT, Roe D, Markus K & Lysaker PH. Pathways Between Internalized Stigma and Outcomes Related to Recovery in Schizophrenia Spectrum Disorders. Psychiatric Services. 008; 59(): Gerlinger G, Hauser M, de Hert M, Lacluyse K, Wampers M, Correll CU. Personal stigma in schizophrenia spectrum disorders: a systematic review of prevalence rates, correlates, impact and interventions. World Psychiatry. 0; : Sirey JA, Bruce ML, Alexopoulos GS, Perlick DA, Raue P, Friedman SJ, Meyers BS: Perceived stigma as a predictor of treatment discontinuation in young and older outpatients with depression. Am J Psychiatry. 00; 58:

7 Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM P8k: SEBESTIGMATIZACE, ADHERENCE K LÉÈBÌ A VYSAZOVÁNÍ PSYCHOFARMAK U ÚZKOSTNÝCH PORUCH Self-stigmatization, adherence to pharmacotherapy and drug withdrawal in patients with anxiety disorders Cinculová A.,, Kamarádová D.,, Látalová K.,, Vrbová K.,, Praško J.,, Kubínek R.,, Mainerová B.,, Ocisková M.,,, Ticháèková A., Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice,, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Úvod: Adherence k léèbì psychických poruch je jedním z hlavních faktorù ovlivòujících její úspìšnost a druhotnì také kvalitu života a sociální adaptaci. S nižším dodržováním léèebných postupù je úzce spojena stigmatizace a sebestigmatizace. Naším cílem bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi sebestigmatizací, adherencí k léèbì a vysazováním psychofarmak v minulosti. Metody: Jedná se o prùøezovou studii ambulantních pacientù navštìvujících Kliniku psychiatrie Fakultní nemocnice. Byla hodnocena celková klinická závažnost poruchy pomocí CGI-S (Clinical Global Impression Severity), adherence byla hodnocena dotazníkem adherence DAI-0 (Drug Attitude Inventory), který hodnotí souèasný postoj pacienta k lékùm, a míra sebestigmatizace dotazníkem ISMI (Internalized Stigma of Mental Illness). Výsledky: Analýza dat ukázala, že míra sebestigmatizace hodnocená celkovým skórem ISMI nekoreluje významnì s vìkem, vìkem poèátku nemoci, ani s èasem od poslední hospitalizace. Statisticky významnì pozitivnì však koreluje se závažností poruchy hodnocenou subjektivním CGI-S a objektivním CGI-O, s poètem pøedešlých hospitalizací, poètem vystøídaných ambulantních psychiatrù, vysazováním medikace v minulosti o vlastní vùli a s dávkou antidepresiva, nikoliv však anxiolytika èi antipsychotika. Dále sebestigmatizace statisticky významnì negativnì koreluje se souèasnou adherencí k léèbì. Míra adherence negativnì koreluje se subjektivním CGI-S i objektivním CGI-O a s pozitivní rodinnou anamnézou. Nekoreluje s vìkem, vìkem poèátku nemoci, trváním nemoci, poètem hospitalizací, poètem vystøídaných psychiatrù ani s dávkami medikace. Diskuse: Míra sebestigmatizace významnì ovlivòuje souèasnou adherenci k léèbì poruch neurotického spektra. Sebestigmatizace pozitivnì koreluje se závažností poruchy, poètem hospitalizací i poètem vystøídaných ambulantních psychiatrù. Je ovlivnìna taky dávkou antidepresiva a vysazováním psychofarmak v minulosti. Dùležitou souèástí léèby a podpory adherence se proto zdají být techniky vedoucí ke snižování sebestigmatizace vèetnì edukace, motivace pacienta a podpùrné psychoterapie. P9k: SOUVISÍ KVALITA ŽIVOTA PACIENTÙ S ÚZ- KOSTNÝMI PORUCHAMI S DÁVKAMI PSYCHOFAR- MAK? Is there any relationship between quality of life and psychopharmacs doses in patients with anxiety disorders? Kamarádová D., Èechová J., Praško J. Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice a Lékaøská fakulta Univerzity Palackého, Úvod: Úzkostné poruchy patøí k nejèastìjším duševním poruchám, trpí jimi nìkdy v prùbìhu života každý ètvrtý èlovìk. Navzdory tomu, že jsou tradiènì øazeny k tzv. malé psychiatrii, mohou významnì ovlivòovat kvalitu života pacientù. Cílem práce bylo porovnat subjektivnì vnímanou kvalitu života u pacientù s úzkostnými poruchami a zjistit možnou souvislost s dávkami psychofarmak. Metodika: Data byla získána od pacientù hospitalizovaných na psychoterapeutickém oddìlení Kliniky psychiatrie FN OLOMOUC. Kvalita života byla hodnocena pomocí dotazníkù kvality života Q-LES-Q (Quality of Life Enjoyment and Satisfaction Questionnaire). Pacienti splòovali MKN-0 kritéria pro panickou poruchu, agorafobii, sociální fobii, generalizovanou úzkostnou poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, adaptaèní poruchu, smíšenou úzkostnì depresivní poruchu, somatoformní nebo disociativní poruchu. Pro hodnocení kvality spánku byl použit Morinùv spánkový dotazník. Dále byly použity dotazníky hodnotící celkový klinický dojem (CGI), subjektivnì vnímanou míru deprese (Beckùv inventáø deprese BDI) a úzkosti (Beckùv inventáø úzkosti BAI). Výsledky: Celkovì bylo hodnoceno 467 pacientù. 5 splòovalo diagnostická kritéria pro agorafobii, 47 pro sociální fobii, 75 pro panickou poruchu, 6 pro generalizovanou úzkostnou poruchu, 06 pro smíšenou úzkostnì depresivní poruchu, 6 pro obsedantnì kompulzivní poruchu, 9 pro posttraumatickou stresovou poruchu, 6 pro adaptaèní poruchu, pro disociativní poruchu a 4 pro somatizaèní poruchu. Kromì vìku, zde byl nalezen statisticky významný rozdíl (p < 0,000), se mezi sebou pacienti nelišili v hodnocených demografických ani klinických datech. Staticky významné rozdíly ve kvalitì života byly nalezeny v položkách tìlesné zdraví (p < 0,000), práce (p < 0,05), škola (p < 0,05), volný èas (p< 0,05) a obecné (p < 0,0). V položce pocity byl odhalen pouze trend (p = 0,0575). Skupiny pacientù se mezi sebou nelišily v položkách spoleèenské aktivity a domácnost. Jednotlivé položky dotazníku kvality života byly dále ovlivòovány dávkami psychofarmak (antidepresiv, antipsychotik a anxiolytik). Závìr: Podaøilo se nám prokázat rozdíly v kvalitì života u jednotlivých diagnostických skupin pacientù v položkách tìlesné zdraví, práce, škola, volný èas a obecné. Kromì položek tìlesné zdraví a obecné pacienti s panickou poruchou vždy dosahovali vyšších hodnot než pacienti s OCD. Z celé skupiny mìli nejnižší kvalitu života pacienti s PTSD. P0k: SOUVISÍ MÍRA NADÌJE S EFEKTIVITOU LÉÈBY U ÚZKOSTNÝCH A DEPRESIVNÍCH PACIENTÙ? Is there any relation between hope and the treamtment of anxiety and depressive patients? Ocisková M.,,, Praško J.,, Grambal A.,, Sigmundová Z.,, Jelenová D.,, Kamarádová D.,, Látalová K.,, Kasalová P.,, Cakirpaloglu S., Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Univerzity Palackého, Katedra psychologie, Univerzita Palackého, Úvod: Kognitivní teorie nadìje Charlese Snydera je založena na pøedpokladu, že prožitek nadìje se vynoøuje tehdy, má-li jedinec vytyèený cíl, na jehož dosažení má pøibližnì padesátiprocentní šanci. Za této podmínky je schopen stanovovat adaptivní a flexibilní cesty jak ho dosáhnout a disponuje dostateènou mírou motivace na cestì setrvat a v pøípadì potøeby ji mìnit. Metody: Cílem práce bylo zhodnotit vliv míry nadìje a závažnosti psychopatologie na zmìnu symptomatologie v prùbìhu psychoterapeutické léèby pacientù neurotického spektra, kteøí byli rezistentní na pøedchozí 5

8 PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM Abstrakta ambulantní léèbu psychofarmaky. Výsledky: 76 pacientù s poruchou neurotického spektra, pøijatých k šestitýdennímu psychoterapeutickému pobytu na psychoterapeutickém oddìlení kliniky psychiatrie, vyplnilo na poèátku léèby Škálu nadìje (ADHS Adult Dispositional Hope Scale), Beckùv úzkostný inventáø (BAI), Beckùv depresivní inventáø (BDI-II) a byli hodnoceni psychiatrem pomocí CGI. V prùbìhu léèby pak probíhalo po 6 týdnù sebehodnocení pomoci BAI a BDI a každý týden byla hodnocena závažnost poruchy pomocí CGI. Diskuse: Výsledky hodnocení ukazují, že míra nadìje na poèátku léèby statisticky významnì koreluje se zmìnou psychopatologie v prùbìhu léèby. Míra nadìje vysvìtluje zmìnu psychopatologie v prùbìhu léèby významnì lépe, než subjektivnì èi objektivnì hodnocená závažnost pøíznakù na poèátku léèby. Grantová podpora: IGA MZ ÈR NT047.. Corrigan PW, Watson AC & Barr L. Understanding the self-stigma of mental illness. Journal of Social and Clinical Psychology. 006; 5: Snyder CR (ed.). Handbook of Hope. Theory, Measures & Applications. New York: Academic Press, Hasson-Ohayon I, Kravetz S, Meir T & Rozencwaig S. Insight into severe mental illness, hope, and quality of life of persons with schizophrenia and schizoaffective disorders. Psychiatry Research. 008; 67: Camp DL, Finlay WML & Lyons E: Is Low self-esteem an inevitable consequence of stigma? An example from women with chronic mental health problems. Social Science & Medicine. 00; 55:8-84. Pk: THE EFFICACY OF BUPROPION AND TRAZO- DONE IN THE TREATMENT OF HYPOACTIVE SEXUAL DESIRE DISORDER AND ORGASM DYSFUNCTION IN NON/DEPRESSED WOMEN Úèinnost léèby bupropionem a trazodonem snížené sexuální touhy a poruch orgasmu u žen Žourková A., Theiner P., Brichcin S., Kasparek T. Psychiatrická klinika, Brno Aims/Objectives: Bupropion has been successfully used in the treatment of sexual dysfunction in non-depressed women. With trazodone, an improvement of sexual functioning has been described in the treatment of sexual dysfunction in non-depressed men. The aim of the study was to evaluate the efficacy of the treatment with trazodone or bupropion in non-depressed women with sexual dysfunction (hypoactive sexual desire disorder and/or orgasm dysfunction). Method: female subjects were treated with trazodone and 0 with bupropion. Subscales desire/frequency and orgasm/completion of the Changes in Sexual Function Questionnaire (CSFQ) were chosen to evaluate the treatment efficacy. The CSFQ score was assessed before treatment and after 4-8 weeks of treatment. The results before and after treatment were compared using the Wilcoxon test within both groups, and using the Mann-Whitney test between the groups. Results: The mean age was 7.9 (trazodone) and 7.5 (bupropion) years. The mean change in CSFQ subscale desire/frequency was of.5 in the trazodone group (p = 0.00) and. in the bupropion group (p = 0.08). The score of orgasm subscale reached.8 in the trazodone group (p = 0,00),. in the bupropion group (p = 0,04). No statistically significant difference was found between the antidepressants in terms of efficacy in the treatment of hypoactive sexual desire or orgasm dysfunction. Conclusion: Both trazodone and bupropion had beneficial effects in non-depressed women with sexual dysfunction, their efficacy was equal. Supported by the MSMT CR Project Nr References:. Segraves R.T., Clayton A.H., Croft H., Wolf A., Warnock J. Bupropion sustained release for the treatment of hypoactive sexual desire disorder in pre-menopausal women, J. Clin. Psychopharmacol. 004; 4: Theiner P., Zourkova A. Changes in CSFQ scores in non- -depressed women after antidepressant therapy, Eur. J. of Sexual health. 006; 5: S6. Pk: VARIABILITA SRDEÈNÍHO TEPU U DÌTÍ S CHRONICKÝMI ZÁNÌTY STØEV A PSYCHOPATO- LOGIE, POROVNÁNÍ SE ZDRAVÝMI DÌTMI Heart rate variability in children with inflamatory bowel diseases and psychopathology, comparison with healthy controls Jelenová D., Praško J., Ocisková M.,, Mihál V., Hunková M., Karásková E. 4, Koláøová J. 4, Vydra D. 4 Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice a Lékaøská fakulta Univerzity Palackého, Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Dìtská klinika, Fakultní nemocnice a Lékaøská fakulta Univerzity Palackého, 4 Dìtská klinika, Fakultní nemocnice, Úvod: Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida patøí mezi nespecifická støevní zánìtlivá onemocnìní (IBD), která se pojí s èastìjšími psychickými obtížemi a horší kvalitou života podobnì jako jiná chronická somatická onemocnìní. Patogenezi IBD ovlivòují psychologické faktory a dysregulace autonomního nervového systému (ANS). Srdeèní frekvence je ukazatelem funkèního stavu organismu. Hlavním regulátorem je aktivita ANS, která se projevuje pøirozeným kolísáním variabilitou srdeèní frekvence (HRV). Vlivem stresu dochází ke zmìnì pomìru mezi aktivitou sympatiku a parasympatiku ve prospìch aktivity sympatiku, proto dochází k poklesu HRV. Obecnì èlovìk s vyšší aktivitou ANS má organismus odolnìjší vùèi stresu. Cílem naší studie je zhodnotit úroveò kvality života dìtí s IBD a analyzovat HRV jako možný ukazatel chronického stresu. Metody: Do studie je zaøazeno 9 dìtí s IBD a 5 zdravých kontrol. Adolescenti ve vìku 6 let vyplnili dotazníky se zamìøením na kvalitu života (KidScreen-0, PedsQL), úzkostnost a aktuálnì prožívanou úzkost (ŠAD) a depresivitu (CDI). Z 9 dìtí s IBD bylo s Crohnovou nemocí a 8 s ulcerózní kolitidou, v dobì našeho vyšetøování byly dìti diagnostikované IBD minimálnì 0,5 roku, prùmìrnì,98 let a všechny byly zamedikované. Èinnost autonomního nervového systému byla kvantitativnì hodnocena pomocí neinvazivního mikropoèítaèového systému ProComp Infiniti analýzou variability srdeèní frekvence. EKG bylo snímáno bìhem ortoklinostatického manévru (leh stoj leh ) hodnocením parametrù: RR interval, spektrální interval v oblasti vysoké frekvence (HF), nízké frekvence (LF) 5

9 Abstrakta PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM a velmi nízké frekvence (VLF) a pomìr LF/HF. Výsledky: Kvalita života mìøená dotazníkem KidScreen-0 se výraznì nelišila u adolescentù s IBD a u zdravých kontrol. HRV u dìtí s IBD byla snížená oproti zdravým kontrolám. Statisticky významné rozdíly jsou v pásmu LF, VLF a v pomìru LF/HF. U dìtí s IBD ani u zdravých kontrol se nepodaøilo prokázat korelaci mezi HRV a kvalitou života, úzkostí èi depresivitou. Diskuse: Dìti s IBD nevykazovaly nižší kvalitu života, depresivitu ani úzkostnost, na rozdíl od bìžnì dostupných závìrù svìtových výzkumù. Lze pøedpokládat limitaci u nízkého poètu pacientù. Dìti s IBD vykazují výraznì alterované HRV, která naznaèuje celkovì nižší pøizpùsobivost na stres. Dosud nejsou prokázané jisté souvislosti mezi pásmem LF a VLF s autonomním nervovým systémem, lze pøedpokládat souèinnost s aktivitou sympatiku. Grantová podpora: NT 48-. Pk: VLIV DEPRESE NA EFEKTIVITU LÉÈBY PACIEN- TÙ S OCD Comorbid depression treatment efficacy in patients with OCD Kamarádová D., Pfeilerová T., Praško J. Klinika psychiatrie, Fakultní nemocnice a Lékaøská fakulta Univerzity Palackého,, Úvod: Obsedantnì kompulzivní porucha se øadí do skupiny úzkostných poruch. Navzdory tomu, že pro její léèbu byla vytvoøena øada jak farmakologických, tak psychoterapeutických pøístupù, mnoho pacientù zùstává k léèbì stále rezistentní. Jeden z možných faktorù, který by mohl ovlivòovat odpovìï, je míra deprese. Ta totiž ovlivòuje jak pozornost, tak vùli pacienta. Za další možný faktor lze považovat komorbiditu poruchy osobnosti, která je tradiènì považována za obtížnì léèitelnou.cílem práce bylo urèit vliv míry deprese a komorbidní poruchy osobnosti na úspìch v léèbì pacientù s obsedantnì kompulzivní poruchou. Metody: Data byla získána od pacientù hospitalizovaných na psychoterapeutickém oddìlení Kliniky psychiatrie FN OLOMOUC. Pacienti splòovali MKN-0 kritéria pro obsedantnì kompuzivní poruchu, popø. poruchu osobnosti. Diagnóza byla stanovena dvìma psychiatry. Pro hodnocení symptomatologie byly použity dotazníky hodnotící celkový klinický dojem (CGI), subjektivnì vnímanou míru deprese (Beckùv inventáø deprese BDI) a úzkosti (Beckùv inventáø úzkosti BAI). Dále byl použit dotazník Y-BOCS (Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale), který hodnotí závažnost obsedantní a kompulzivní symptomatiky. Výsledky: Celkovì byla hodnocena data 6 pacientù ( mužù), z nichž program dokonèilo nebo vyplnilo dotazníky hodnotící alespoò pøedposlední týden 4 pacientù. Úspìšnost terapie byla hodnocena pomocí zmìny v dotazníku CGI, BAI a Y-BOCS. 0 % poklesu v dotazníku Y-BOCS (celkový skór) dosáhlo 7 pacientù. Prùmìrný vìk zkoumaného vzorku byl,59 ± 8,74 let, délka trvání nemoci 0, ± 7,77 let a vìk nástupu nemoci,48 ± 9,8 let. Z našich výsledkù vyplývá, že poèáteèní míra depresivity hodnocená pomocí dotazníkù BDI nekorelovala se zmìnami v žádném z námi užitých dotazníkù (zmìna CGI, zmìna BAI, zmìna Y-BOCS). Poruchou osobnosti celkovì trpìlo 6 pacientù, z nichž léèbu dokonèilo 7 (4,75 %), kdežto ve skupinì pacientù bez poruchy osobnosti to bylo 87,5 %. Avšak pøi hodnocení úspìšnosti léèby nebyl mezi pacienty s poruchou osobnosti a bez ní nalezen statisticky významný rozdíl. Diskuse: Podaøilose nám prokázat, že pacienti s poruchou osobnosti èastìji ukonèují psychoterapeutický pobyt pøedèasnì (56,5 % vs.,5 %). Na konci léèby se statisticky významnì lišili jen v míøe depresivity, v dalších škálách nebyl nalezen statisticky významný rozdíl. Poèáteèní míra deprese nemìla vliv na kvalitu odpovìdi. Grantová podpora: IGA_LF_04_09. P4k: VÝSKYT SYMPTOMÙ PORUCHY EPILEPTIC- KÉHO SPEKTRA U VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE Signs of epilepsy spectrum disorder in a selected population groups Herink J., Synáková K., Jechová L., Semecký V. Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova, Hradec Králové Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové Úvod: Pojem porucha epileptického spektra (ESD) je používán pro subjektivní prožívání afektivních, kognitivních a senzorických symptomù charakteristických pro temporální epilepsii. Na rozdíl od epileptikù však tyto symptomy nemají typický záchvatovitý charakter, naopak se v podobì zdánlivì nahodilého chování a zážitkù vyskytují v prùbìhu celého dne. Srovnávali jsme výskyt symptomù ESD u zdravé populace se soubory pacientù s poruchami chování a bolestmi hlavy. Metody: Vyšetøovány byly následující skupiny probandù: zdraví dobrovolníci, skupina kuøákù, pacienti s depresivní poruchou, pacienti s bipolární poruchou a pacienti s bolestmi hlavy. Výskyt symptomù ESD byl vyšetøován pomocí dvou standardizovaných dotazníkù. Strukturovaný klinický rozhovor CPSI (Complex Partial Seizure-like Symptoms Inventory) byl sestaven Robertsem a spol. () pøímo pro detekci míry a èetnosti ESD. Dotazník LSCL- (Limbic System Check List) je primárnì urèen pro zjišśování dysfunkcí temporolimbické oblasti (). Výsledky: Pomocí dotazníku CPSI byl ve srovnání se zdravou populací statisticky významnì vyšší výskyt ESD prokázán u skupin s depresivní a bipolární poruchou i u skupiny s bolestmi hlavy. U kuøákù vyšší výskyt ESD ve srovnání se zdravou populací zjištìn nebyl. Pomocí Spearmanova korelaèního koeficientu byla dále potvrzena vzájemná korelace mezi dotazníky LSCL- a CPSI. Pokud tedy proband dosáhl zvýšených hodnot v LSCL-, s 99% pravdìpodobností dosáhl zvýšených hodnot i v dotazníku CPSI. Na druhé stranì statisticky významný rozdíl ve skóre dotazníku LSCL- proti zdravým dobrovolníkùm byl zjištìn pouze u skupiny depresivních pacientù, nikoliv tedy u bipolární poruchy a bolestí hlavy. Diskuse: I když samotní autoøi dotazníku LSCL- ()upozoròují na jeho podobnost s CPSI, naše výsledky prokazují, že samotná temporolimbická dysfunkce, pøípadnì limbická hyperiritabilita () bude zahrnovat komplexnìjší soubor symptomù než pouze ESD. Metodologicky i tematicky se naší problematice nejvíce pøiblížila práce autorské skupiny Aycicegi-Dinnové (), která pracovala i s dotazníkem LSCL- (nikoliv však s CPSI). Námi dosažená distribuce hodnot skóre LSCL- je v dobré shodì s výsledky této studie.. Roberts RJ et al. Epilepsy Res.99; : Teicher MH et al. J. Neuropsychiat. Clin. Neurosci. 99; 5: Aycicegi-Dinn A et al. Eur. J. Psychiat. 008; :-4. 54

10 PSYCHIATRIE ROÈNÍK 9 05 SUPPLEMENTUM Abstrakta P5k: VÝZNAM HYDROXYMETABOLITÙ TAKRINU VE FARMAKOLOGII A TOXIKOLOGII ALZHEIMERO- VY NEMOCI Influence of hydroxymetabolites of tacrine in the pharmacology and toxicology of Alzheimer s disease Patoèka J., Jun D., Korábeèný J., Nepovímová E., Kuèa K. Centrum biomedicínského výzkumu, Fakultní nemocnice, Hradec Králové, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hradec Králové Takrin akridinový derivát patøí do skupiny reverzibilních inhibitorù acetylcholinesterázy a je využíván pøi léèbì Alzheimerovy nemoci. Metabolická dekompozice takrinu na jeho hydroxyderiváty probíhá v játrech za pùsobení mikrosomální skupiny enzymù cytochrom P450 (CYP450). Pokroky ve farmakogenomice odhalily, že genetické polymorfizmy CYP450 jsou zodpovìdné za rovnováhu mezi stabilními, netoxickými a vysoce toxickými metabolity takrinu. Dysbalance tìchto metabolitù mùže mít za následek hepatotoxicitu hlavní nežádoucí úèinek takrinu která se vyskytuje jen u nìkterých pacientù, a je také jedním z dùvodù, proè ne každý pacient reaguje na léèbu takrinem. Grantová podpora: GAÈR P0/ /907. PREKLINICKÉ STUDIE Pp: DIFFUSION KURTOSIS IMAGING DETECTS THE MICROSTRUCTURAL CHANGES IN BASAL GANGLIA INDUCED BY ALPHA SYNUCLEIN OVEREXPRESSION IN TNWT-6 TRANSGENIC MOUSE MODEL OF PAR- KINSON S DISEASE DKI metoda odhaluje mikrostrukturální zmìny v bazálních gangliích indukované zvýšenou expresí alpha synucleinu v THWT-6 transgenním myším modelu Parkinsonovy nemoci Arab A.,, Khairnar A., Kucerova J.,, Latta P., Drazanova E., 4, Hutter-Paier B. 5, Havas D. 5, Windisch M. 6, Starcuk Jr Z., 4, Sulcova A., Rektorova I. 7 Experimental and Applied Neuropsychopharmacology Group, CEITEC Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic Multimodal and Functional Imaging Laboratory, CEITEC Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 4 Institute of Scientific Instruments, Academy of Sciences of the Czech Republic, Brno, Czech Republic 5 QPS Austria GmbH, Grambach, Austria 6 NeuroScios GmbH, Graz, Austria 7 Applied Neuroscience Research Group, CEITEC Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic Backgroud: Current challenge in Parkinson s disease (PD) is to find a surrogate biomarker to diagnose and differentiate the disease at an early stage when the neuroprotective treatments which are being currently investigated could exert their disease-modifying effect. Recent advances in MRI techniques such as diffusion kurtosis imaging (DKI) have brought new possibility for identification of microstructural changes in the gray matter which underlie the synucleinopathy PD patients. Thus, the aim of the present study was to perform diffusion kurtosis imaging in TNWT-6 mice overexpressing human alpha synuclein for detection of microstructural changes in basal ganglia and correlate this results with behavioural data. Methods: TNWT-6 mice and wild type littermates were used at the age of 9 months when both the expression of alpha synuclein and motor impairments are at their zenith. Motor performance was evaluated using following behavioural tests: challenging, round and square beam walk for the general motor performance, pole test to assess basal ganglia related impairment and grid test to assess neuromuscular abnormalities. DKI data were obtained with a Bruker Avance 9.4 T MRI system in multiple regions: substantia nigra, striatum, hippocampus, sensorimotor cortex and thalamus. Results: Values of mean and radial diffusion kurtosis were significantly elevated in TNWT-6 group. Behavioural data showed significantly impaired of motor coordination in TNWT-6 compared to their wild type littermates. Conclusion: The current study provides evidence that DKI is sensitive for in vivo detection of the microstructural changes in basal ganglia induced by -synuclein accumulation. Thus, DKI has the potential to improve the clinical diagnosis of Parkinson s disease. Supported by the project Employment of Newly Graduated Doctors of Science for Scientific Excellence (CZ..07/..00/0.0009) co-financed from the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic and by the project CEITEC Central European Institute of Technology (CZ..05/..00/0.0068) from the European Regional Development Fund and the project of specific research at the Masaryk University (MUNI/A/0886/0). The MR research was also supported by MEYS CR (LO), the MR unit and the animal facility (CZ67605) infrastructure by MEYS CR and EC (CZ..05/..00/0.007) and by ASCR (RVO:68087). Pp: DLOUHODOBÁ APLIKACE BAKLOFENU A JEJÍ VLIV NA UÈENÍ A PAMÌŤ Long-term application of baclofen and its effect on learning and memory Ferdová M., Franìk M. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie,. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova, Praha Úvod: Baklofen je øadu let využíván v humánní medicínì pro své antispastické úèinky. Perorální podání je doprovázeno øadou nežádoucích úèinkù, protože pro dosažení klinického efektu musí být podáván ve vysokých dávkách. S vývojem technických možností lze ale baklofen podávat kontinuálnì pomocí baklofenových pump v menších dávkách pøímo 55