Církve a mexický stát v 19. a 20. století

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Církve a mexický stát v 19. a 20. století"

Transkript

1 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Denis Belucz Markéta Křížová Role náboženství v Latinské Americe přesahuje rovinu nedělní bohoslužby; určuje každodenní život prostých obyvatel i postoje politických reprezentací země. Výjimkou není ani Mexiko. Studium vzájemných vazeb a konfliktů církví a mexického státu podněcuje i k obecnějším otázkám po roli církve v moderní době, po významu sekularizace a náboženské tolerance. Přestože největší prostor bude věnován roli církve katolické, je třeba pochopit i úlohu protestantismu, především v širším kontextu modernizace mexické společnosti. Katolická církev měla v iberských zemích výsadní postavení již ve středověku, jako důsledek reconquisty, tedy znovudobývání Iberského poloostrova z rukou muslimů. Také na území Ameriky conquista a christianizace probíhaly ve vzájemné interakci. Tzv. královský patronát (patronato real), udělený španělskému králi papežskými výnosy, z něj učinil oficiálního ochránce církve a s tím spojené výsady právo jmenovat vysoké církevní hodnostáře na nově dobytých územích a vybírat zde desátky (Hera 1992). Zároveň ale byla katolická církev nejvýznamnějším pozemkovým vlastníkem v koloniích, zajišťovala vzdělávání na všech úrovních, církevní obřady doprovázely veřejné i soukromé události. Jiné 47

2 Denis Belucz Markéta Křížová náboženství nebylo povoleno. Katolické symboly také utužovaly pocit sounáležitosti obyvatel jednotlivých regionů. V Mexiku měl největší význam kult Panny Marie Guadalupské. Ta se údajně zjevila roku 1531 na vrchu Tepeyac nedaleko hlavního města aztéckému pastýři Juanu Diegovi a v nahuatlu jej vyzvala, aby jí nechal vybudovat svatyni. První historické zmínky o kultu ovšem pocházejí až z poloviny 16. století. V roce 1629 se Panna Maria Guadalupská stala patronkou hlavního města a roku 1754 patronkou Nového Španělska. 1 Moc a prestiž katolické církve v Novém Španělsku provokovala další královské snahy o vměšování do jejích záležitostí. Ty se projevily zejména během 18. století, v době tzv. bourbonských reforem, tedy snah o efektivnější správu kolonií, exploataci přírodního bohatství a využití jejich strategického potenciálu. Byly omezovány svátky a zakazovány fiesty, poutě a pořádání náboženského divadla. Byla také omezována církevní privilegia, především fuero eclesiastico, tedy imunita církevních osob před světskými soudy. Na tyto kroky vůči katolické církvi později navázal mexický stát. Přesto si církev uchovala významné postavení a vliv na populaci (Farris 1968). Proto během bojů za nezávislost usilovaly obě strany o její podporu. Představitelé vysoké hierarchie většinou hájili věc royalistů, neboť si uvědomovali nebezpečí plynoucí z revolučních a liberálních ideologií. Převážně kreolský nižší klérus naopak svým příklonem k povstalcům, po boku dvou nejproslulejších kněží, Miguela Hidalga a José Maríi Morelose, dával najevo odpor vůči tomu, že si v minulosti nejvyšší církevní posty monopolizovali peninsulares. Celkem počet kněží v řadách stoupenců nezávislosti dosáhl čtyř set; nejméně sto jich svou účast zaplatilo životem, další byli exkomunikováni. Zejména v první fázi válek se uplatnila náboženská symbolika. Miguel Hidalgo prohlásil Pannu Marii Guadalupskou za generálního kapitána povstaleckých vojsk; royalisté identifikovali povstalce skrze jejich oddanost Guadalupaně a ostentativně zneuctívali její symboly (Torre Vilar Navarro, ). Hidalgův kult se později na Tepeyaku propojil s kultem Panny a náboženský symbol se stal symbolem mexické identity. 1 O Gorman 1986, Brading 2001; antologie dokumentů Tore Villar Navarro

3 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Nezávislé Mexiko a katolická církev Celkově ale vyhlášení nezávislosti katolickou církev vzhledem k její úzké provázanosti s koloniální správou oslabilo. Právní postavení církve bylo v novém režimu nejisté. Už cádizské cortesy předpokládaly zrušení inkvizice a výrazné omezení privilegií duchovních řádů. Nová mexická republika k těmto opatřením přidala vypovězení jezuitů (kteří se po svém vypovězení v roce 1767 nakrátko vrátili po obnovení řádu roku 1814) a některých špitálních řádů, a především konfiskování jejich majetku ve prospěch vyschlé státní pokladny. Mnoho církevních hodnostářů odešlo ze země a stolce zůstávaly neobsazené. V roce 1822 měly biskupy jen čtyři z deseti mexických diecézí. Také fary se vyprázdnily, což znamenalo propad ve výběru desátků. Disciplína polevila vzhledem k vnitřní rozpolcenosti církve a minimálnímu kontaktu s Římem. Ale církev, byť dočasně oslabená a ochuzená, stále představovala významného soupeře nových politických elit. Po celé 19. století byl problém vztahu státu a církve jedním z úhelných kamenů soupeření politických frakcí liberálů a konzervativců ve většině latinskoamerických zemí. Politici si dobře uvědomovali, že nemohou riskovat otevřené střetnutí s církví. Proto i mexická ústava z roku 1824 prohlašovala: Náboženství mexického národa je a navždy zůstane apoštolské římskokatolické. Národ je bude ochraňovat moudrými a spravedlivými zákony a zabrání praktikování jakéhokoli jiného. (Inman 1928, 393) Státy se ovšem pokoušely navázat na koloniální patronato, tedy církev ochraňovat a zároveň na ni dohlížet. Církevní hierarchie proti tomu důrazně protestovala. Navzdory roli, kterou kněží hráli ve válkách za nezávislost, zůstala mexická církev konzervativní. V roce 1833 ministr spravedlnosti oficiálně vyzval duchovní, aby se z kazatelen nevyjadřovali k politickým událostem. Univerzita v hlavním městě byla uzavřena s argumentem, že mezi vyučujícími převažovali kněží; ostatní vysoké školy se musely podřídit nově zřízenému úřadu pro veřejné vzdělání (Dirección de Instrucción Pública). Mexičtí liberálové sami sebe prezentovali jako bojovníky proti duchovnímu tmářství. Když se pak dostali k moci, ztotožnili odpor proti církvi s vlastenectvím (Inman 1928, 394, Hale 1965, 196). Jistě nelze liberalismus jednoznačně ztotožnit s antiklerikalismem; tažení proti církvi bylo součástí širší snahy zajistit občanům stejná práva a povinnosti. Katolická církev se ale stala ztělesněním korporativních privilegií. Prominentní liberál José María Luis Mora vykreslil působivě dvě složky mexické společnosti. Jedni hájí změny, 49

4 Denis Belucz Markéta Křížová druzí nehybnost. Jedni hovoří o svobodě a pokroku, druzí o veřejném pořádku a náboženství Pokrok hájí vláda, zpátečnictví klérus a vojsko Skupinový duch oslabuje nebo ničí ducha národního Existence privilegovaných skupin je trvalým nebezpečím pro spravedlnost. (Mora 1838 /1980/, 3) Podobné útoky se odehrávaly všude v Latinské Americe. Církevní představitelé hledali spojence mezi konzervativci a také na straně prostých věřících. Proto mohlo soupeření církve a státu přerůst až do občanských válek. To byl i případ Mexika. Když se vláda Valentina Gómeze Faríase pokusila uvést liberální ideály do praxe, katoličtí hodnostáři ostentativně podpořili Santa Anu, jenž roku 1836 odvolal dekrety omezující církevní privilegia. Mexický arcibiskup spokojeně prohlásil: Jeho vítězný meč se zdvihl na ochranu náboženství. (Inman 1928, 395) Po toleranci v období konzervativních vlád (asi ) se ale v 50. letech 19. století obnovily liberální tlaky na církev. Už v roce 1855 tzv. Juárezův zákon zrušil imunitu kněží před zákonem a Lerdo de Tejada, od roku 1856 ministr financí, zahájil radikální program oklešťování církevního majetku. Tzv. Lerdův zákon (1856) nutil církevní instituce prodat nemovitý majetek buď stávajícím nájemcům, nebo ve veřejné dražbě a nadále jim zakazoval nemovitý majetek nabývat. Zákon postihl zejména duchovní řády a vesnická bratrstva, méně vysoký klérus, jehož majetek měl charakter soukromého vlastnictví (Bazant 1971). V roce 1856 se liberálové dokonce pokusili do nové ústavy prosadit plnou náboženskou toleranci. Na to však bylo příliš brzy, většina populace zůstávala ke katolicismu loajální a elity si nemohly dovolit otevřenou konfrontaci. Z ústavy však vypadla tradiční klauzule, že Mexiko je římskokatolickým národem, byla uzákoněna svoboda projevu a tisku a zrušena všechna náboženská bratrstva. Manželství se stalo civilní smlouvou a civilní soudci také zaznamenávali narození a úmrtí. Mimo kostely byl zakázán specifický oděv kněží (Inman 1928, 396). V roce 1859 vláda znárodnila všechen církevní majetek s výjimkou toho, který nutně sloužil kultu. Náboženskou toleranci uzákonila Juárezova vláda v prosinci Celkově je toto období proticírkevního tažení v letech známo jako la Reforma. Liberálové se snažili získat stoupence ve všech vrstvách společnosti. Úspěšní byli ve městech, kde rodící se střední třída profitovala z konfiskovaného církevního majetku. Na venkově získávali církevní velkostatky často cizinci. Katolická sebeidentifikace rolníků přetrvávala, byť i oni negativně vnímali neslavnou úlohu, kterou katolická církev sehrála během občanské války v letech a následné 50

5 Církve a mexický stát v 19. a 20. století francouzské invaze. Uchovávali si ale zbožnost minimálně do chvíle, než i na venkov dosáhla vlna modernizace a industrializace. Juárezova vláda ( ) byla ještě vůči církvi relativně tolerantní; vláda Sebastiána Lerda de Tejady ( ) ale nastoupila otevřeně antiklerikální kurz. Zahraniční příslušníci duchovních řádů byli vypovídáni ze země. Ministr školství Gabino Barreda, obdivovatel pozitivismu, zahájil reformu vzdělávání. Jejím ohniskem se stala Escuela Nacional Preparatoria (založena 1867), která v roli nejvýznamnějšího vzdělávacího ústavu v Mexiku, jádra výchovy intelektuálních a politických elit, nahradila Colegio de San Ildefonso. Pozitivismus byl militantně antiklerikální, náboženství vnímal jako historický fenomén a předpokládal, že je odsouzeno k zániku. Katoličtí představitelé po trpkých zkušenostech předchozího desetiletí odmítli aktivně bojovat za své zájmy a věřící vyzývali, aby respektovali zákony a uchylovali se k modlitbám. Přesto docházelo v 70. letech i k ojedinělým ozbrojeným vystoupením obhájců církve, tzv. Religioneros. Vznikala také mystická uskupení, jako byli katoličtí spiritualisté (Finkler 1983). Proticírkevní smýšlení se projevovalo zejména ve městech. Vytváření dělnické třídy, rozpad tradičních a komunitních vazeb i posilování technických a přírodovědných vzdělávacích center, především v rámci univerzit, vytlačovalo církev na okraj společenského života. Zároveň v této době definitivně padl monopol katolické církve na duchovní správu, neboť se v Mexiku začali prosazovat i protestanti. Protestantismus a modernizace Byť většina států Latinské Ameriky po vyhlášení nezávislosti uznala katolicismus jako státní náboženství, umožňovala nebo alespoň tolerovala jiné kulty. To byl ostatně jeden z požadavků Velké Británie předtím, než de iure uznala jejich existenci. Protestantismus do Mexika pronikal záhy spolu s britskými a později americkými obchodníky a řemeslníky, kteří se usazovali ve velkých městech a přístavech. Jednalo se většinou o praktikující anglikány, presbyteriány nebo metodisty. Protože se zejména liberální vlády všemožně snažily o podporu zahraniční imigrace, tolerovaly dokonce i to, aby za těmito zahraničními rezidenty přijížděli protestantští pastoři. Důležitější byly ale aktivity biblických společností z USA, 51

6 Denis Belucz Markéta Křížová mezi nimiž vynikali kvakeři, Armáda spásy nebo adventisté sedmého dne. Počáteční nedůvěra vůči cizím náboženským skupinám, které by mohly narušit integritu země, ustoupila do pozadí a protestantské církve se staly nástrojem snah liberálů omezit moc katolické církve. Když na konci 60. a počátkem 70. let neuspěl pokus vyvolat v katolické církvi schizma a vytvořit národní církev nezávislou na Římu (Moisés 1993, 43), Lerdo de Tejada se rozhodl vsadit na nejistou kartu v podobě cizích náboženských skupin. Liberálové ovšem příliš nevěřili, že by protestantští misionáři dokázali uspět v konkurenci s katolickou církví, a neutěšená finanční situace jim ani nedávala jinou možnost. Proto byly náboženská svoboda a právní ochrana (která byla na řadě míst, kde vládly lokální elity, pouze na papíře) to jediné, co mohli protestantští misionáři na území Mexika očekávat. Veškeré finance na chod misií v Mexiku plynuly z USA. Liberálové ovšem doufali, že misionáři díky svému propracovanému systému vzdělávání pomohou vyvést negramotné vesničany ze tmy nevědomosti, do které je uvrhla katolická církev (Vázquez 1985, 112). Do konce 19. století se ale protestantům podařilo trvaleji zakořenit pouze na severu Mexika a v Monterrey, hlavním městě státu Nový León, které se stalo nejdůležitějším místem pro šíření protestantismu v Mexiku, především díky blízkosti hranice s USA. Snahy podnikatelských elit z Monterrey co nejvíce se podobat svým americkým partnerům přinesly protestantům patrony, kteří je dokázali ochránit před útoky militantních katolíků. Svoji roli také sehrálo dlouhodobé slabé osídlení severního Mexika i menší počet katolických kněží. Ani ve Ciudad de México nemuseli protestanti, díky ochraně federální vlády, čelit útokům ze strany katolické církve tak často jako v jiných částech země. Ale nedokázali zde nikdy získat tak silné postavení jako na severu Mexika (Báez 1954). Na převážně venkovském jihu byla pozice katolické církve neotřesitelná, jak dosvědčily mnohé střety s tragickými následky pro protestantské misionáře. Například do Guadalajary v roce 1872 přijel mladý kongregacionalistický kněz John Stephens se svou manželkou. Dva roky se neúspěšně potýkal s nevolí místních obyvatel i lokálních elit. Když se pak v roce 1874 pokusil založit ve vesnici Ahualco del Mercado školu, byl zlynčován davem, který vedl místní katolický kněz (Flaviani 1987, 112). Protestantské církve tak měly své první mučedníky při šíření víry. Situace se na jihu začala měnit až od 30. let 20. století. Paradoxně dnes žije kolem Mexického zálivu, především na Yucatánu, percentuálně největší 52

7 Církve a mexický stát v 19. a 20. století počet mexických protestantů. 2 Větší úspěchy zaznamenali protestantští misionáři ve městech. Tam mohli reagovat na změny, které přinesla modernizace. V chudinských čtvrtích vyrůstaly protestantské kostely, školy a nemocnice. Hlavně bezplatné vzdělání jdoucí ruku v ruce se silným vštěpováním víry a velkou trpělivostí se ukázalo jako mocná zbraň protestantů v boji o duše Mexičanů, zejména nejmladší generace (Flaviani 1987, 115). Revoluce Po nástupu Porfiria Díaze bylo protikatolické tažení zastaveno, přestože jmenoval do ministerských křesel celou řadu ateistů a proticírkevní zákony nepřestaly platit. Díaz se ale pokoušel stabilizovat svou vládu spojenectvím s konzervativními kruhy úzce spjatými s představiteli katolické církve. Usmíření se světskými autoritami ostatně prosazoval ve stejné době i papež Lev XIII., jenž dosáhl zlepšení vztahu státu a církve v mnoha zemích. Církev znovu začala nabývat takový majetek, který zákon výslovně nezapovídal (například akcie železničních nebo důlních společností); obnovovala kláštery, procesí, katolické svatby. Vrátili se jezuité a do řádu začali vstupovat mladí Mexičané z prominentních rodin. Rostoucí sebevědomí mexické katolické církve posílilo papežské korunování Panny Marie Guadalupské Královnou Amerik (po vzoru Panny Marie z Lourdes) dne 12. října Během obřadu k poctě Indiánské Matky Boží ale chyběli domorodci; byl zcela v režii vysoké církevní hierarchie (Paterson 1992, 45). Konec 19. století se v Mexiku nesl ve znamení hnutí za vnitřní reformu katolické církve, obnovenou náboženskou horlivost, ale také sociální citlivost, schopnost vnímat nové problémy, které přinášel akcelerující se společenský vývoj. Nositeli reformy se stávali kněží ze středních a nižších tříd, kteří se snažili rehabilitovat církev morálně zejména ve venkovském prostředí. Velký vliv měla encyklika Rerum Novarum papeže Lva XIII. (1891), která podnítila nové formulování katolického sociálního myšlení 2 Viz <http://www.inegi.org.mx/inegi/default.aspx>, údaje z 12. všeobecného sčítání mexického obyvatelstva z r

8 Denis Belucz Markéta Křížová v celosvětovém měřítku. Poprvé zazněla z úst papeže obrana práv dělníků a obžaloba nespravedlnosti kapitalistického systému. V Mexiku byly reakce na Rerum Novarum pozitivní, byť byl dokument publikován se čtyřletým zpožděním. Jak biskupové, tak například jezuité vyzývali ke zlepšení životních podmínek pracujících, volali po vyšších mzdách i zakládání katolických odborů. 3 Vedle posilování církevní struktury byly zásadní snahy o obnovení duchovního života komunit prostřednictvím laiků, kteří se stále intenzivněji podíleli na životě církve. Na to vše hlasitě upozorňovali Díazovi kritikové. Program mexické liberální strany z roku 1906 hřímal: Katolický klérus, jenž překračuje hranice svého duchovního poslání, se vždy pokoušel získat politickou moc, a tím působil velké zlo vlasti, ať již jako vládce v době konzervativních vlád nebo jako povstalec proti vládám liberálním Pokud se klérus v Mexiku vzdá svých mocenských ambicí, přestane rozsévat nenávist vůči liberálním institucím, učiní z katolíků dobré občany a ne zrádce jedním slovem, soustředí se výlučně na náboženství žádná vláda jej nebude obtěžovat. (Edice textu in Romero Flores 1939 /1974/, ) Úměrně se zlepšujícím se postavením katolíků se zhoršovala situace mexických protestantů. Řada autorů přirovnává postavení protestantů za porfiriátu k době temna (viz Bastian 1983). Pravdou ovšem zůstává, že počet protestantů i jejich sympatizantů soustavně stoupal a počet protestantských denominací se zvýšil ze 129 v roce 1876 na přibližně 700 v roce (Stále se ale jednalo o necelé 0,5 % věřících v patnáctimilionovém silně katolickém státě, Salazar 1996, ) Díazův režim se snažil o sociální smír a prosazení centrální moci na úkor lokálních elit. Nejdůležitějším prvkem se ale stala železnice, která dokázala propojit vzdálené regiony s centrem. Díky tomuto novému prostředku modernizace mohli protestanti expandovat z Monterrey a přilehlého okolí do dalších oblastí severního Mexika, kde našli živnou půdu pro své učení. Po zavedení železnice v roce 1882 (resp. 1885, kdy byly spojeny železniční tratě USA a Mexika) se Monterrey stalo regionálním hospodářským centrem a mezi lety zažilo velký industriální rozmach. Přicházeli sem migranti z jiných částí země, vykořenění ze svého původního prostředí. Stali se vhodnou sociální skupinou, kterou protestanti oslovili bezplatnými školami a lékařskou péčí. To vysvětluje, proč při 3 Viz Méndez Medina 1913, text jezuitského kněze o sociální problematice soudobého Mexika. 54

9 Církve a mexický stát v 19. a 20. století sčítání lidu v roce 1910 byl v severních státech větší počet protestantů než ve zbytku země. Také stojí za zmínku, že v těchto státech bylo větší procento lidí, kteří se nepřihlásili k žádné víře (Salazar 1996, 75 ). Revoluce samozřejmě zásadně změnila vztah Mexičanů k církvím obecně a ke katolické církvi zvlášť. Přesto Francisco Madero zpočátku zaujal vůči církvím opatrný postoj. V roce 1911 dokonce vznikla Katolická strana, která se pokoušela politickými prostředky posílit církev v nové situaci a podněcovat sociálně a nábožensky citlivé reformy především ve venkovských oblastech. Pancho Villa i Emiliano Zapata vzývali Pannu Marii Guadalupskou jako symbol osvobození nejchudších (Paterson 1992, 45). Po roce 1913 byly ale znovu tvrdě uplatňovány reformní zákony, týráni kněží a ničeny kostely. Do revoluce vstoupila i část protestantů. Záleželo ovšem na situaci v jednotlivých regionech. Někde se podíleli na revolučních bojích, jinde se stávali jejich oběťmi. Když se například John Persching vypravil za Pancho Villou, část protestantů s vazbami na USA jej otevřeně podpořila (předáváním informací atd.), většina zůstala neutrální a malá část, převážně v zapadlých venkovských oblastech, se naopak přiklonila k Pancho Villovi (Vázquez 1985, 171). Querétarská ústava z roku 1917 reformní zákony výrazně přitvrdila. Katolickým kněžím odebrala volební právo i možnost vyjadřovat se k veřejným záležitostem; bylo zakázáno veřejně projevovat náboženské smýšlení mimo budovy kostelů. Duchovní měli být nahlíženi jako osoby vykonávající povolání bez jakýchkoli privilegií (Inman 1928, ). Oficiální diskurz samozřejmě zcela přehodnotil roli církve v mexických dějinách, což souviselo i s nástupem marxistické metody v historiografii. Bohatství církve a zneužívání postavení ze strany církevních hodnostářů se stalo jedním ze základních argumentů ve prospěch mexické revoluce. Odpověď katolické církve byla nejednotná. Většina biskupů a arcibiskupů odešla do exilu. Nejaktivnější odpor k novému režimu proto projevovali mladí laikové, inspirovaní jezuity a sdružení v Asociación Católica de la Juventud Mexicana, zatímco umírněná frakce církve se pokoušela o dohodu s Carranzou a později s Obregónem. Tu podporoval i Vatikán, který vyzýval k soustředění výlučně na duchovní záležitosti. Vzhledem k přetrvávajícímu katolickému smýšlení většiny populace nebyla querétarská ústava ve vztahu k církvím téměř deset let uváděna v platnost. Nikdo se například nikdy nepokusil uzavřít baziliku Panny Marie Guadalupské. Ale v roce 1924 se prezidentem stal Plutarco Elías Calles, jehož vláda se nesla ve znamení nového nacionalismu, posilování 55

10 Denis Belucz Markéta Křížová státní moci a úsilí o trvalou revoluci. Proto se rozhodl osvobodit masy od fanatismu a definitivně zničit náboženství. V letech federální orgány vědomě vyhrocovaly konflikty s církví a jednotlivé státy zcela zakazovaly provozování katolického náboženství. Uzavírání kostelů vyvolávalo pouliční demonstrace, velké pozdvižení vzbudilo také zatčení a poprava jezuitského kněze Miguela Pro v roce Když pak Callesův zákon z července 1928 určil ostré tresty za porušování protináboženských zákonů, vyhlásili biskupové s posvěcením Vatikánu ode dne 1. srpna 1926 nad Mexikem interdikt. Tím měly protesty začít i skončit, řadoví věřící to ale vnímali jako výzvu k přímé akci. Do občanské války se v letech zapojilo na osob, některé skupiny byly přímo vedeny knězi. Přesto nevyvolalo vystoupení obránců Kristovy věci (cristeros) tak masivní odezvu, jak bychom mohli čekat od tradičně katolického národa (Jrade 1985, 57). Nicméně protestanti se v této době stávali pravidelnými terči útoků těch, kdo chtěli skoncovat se Satanovými církvemi. Nejhorší byla situace v jižních zemědělských oblastech, kde měli protestanti stále minimální zastoupení (Guerra 1992). Ale Řím rozkázal mexickým biskupům, aby se od ozbrojených akcí distancovali. Za zprostředkování amerických diplomatů byla zahájena jednání se státními představiteli a v lednu 1929 byla podepsána dohoda o ukončení bojů. Výsledek jednání ponechal katolíkům pouze právo provozovat svůj kult, žádné jiné. Revoluce tak definitivně rozdrtila politické ambice katolíků a vrátila je zpět do kostelů. Vůdci cristeros se sice mohli těšit z amnestie, na venkově však byly zmasakrovány tisíce řadových povstalců. Později tito padlí zaujali čestné místo v katolických interpretacích mexických dějin. Válku cristeros ovšem nemůžeme redukovat na boj státu a církve právě proto, že některé regiony zasáhla a jiné ne. Na mnoha místech se stala pouhou záminkou pro vyřizování místních sporů a problémů, vzešlých z hospodářské transformace v porevoluční době. 4 Mimoto se církvi sice uzavřela cesta k obnovení vlivu a bohatství, ale státní moc nebyla schopna ji zcela potlačit. Výsledkem byl vnucený návrat ke koexistenci. Lze říci, že katolická církev je jedinou tradiční institucí, která přežila mexickou revoluci. 4 Viz Meyer ; tento autor využíval také interview s účastníky a soudní dokumenty. Viz též Bailey 1974; Ceja Reyes

11 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Uklidňování situace Jestliže v 1. polovině 30. let vyvrcholila proticírkevní perzekuce, v následujících desetiletích jiné problémy vytlačily spory státu a církve na okraj veřejného zájmu. Jizvy se postupně zacelovaly. Přestože se zákony nezměnily, stát sám hledal cesty, jak uznat přetrvání katolického kultu. Vysocí hodnostáři se vraceli z exilu, přebírali diecéze, docházelo k obnovování řádného kultu. Podpořili dokonce některé kroky revolučních vlád, jako bylo znárodnění ropného průmyslu v březnu Církev akceptovala některé nevratné změny, které přinesla revoluce, a spolu s ní i zintenzivňující se modernizační tlaky. Stáhla se z veřejného života a soustředila se na aktivity morální a pastorační. Opět zde hrál roli i vnitřní vývoj katolické církve. V roce 1929 lateránská smlouva ujasnila vztahy mezi Vatikánem a Itálií, zároveň ale potvrdila minimální reálnou moc papeže. Po roce 1930 se tak rodily nové podoby vztahu státu a církve; zároveň církev posilovala svou angažovanost v sociálních otázkách. Nejvýznamnějším dokumentem se v tomto směru stala encyklika Pia XI. Quadrigesimo Anno (1931, vydaná ke 40. výročí Rerum Novarum). Větší vstřícnost církve nacházela odezvu v postoji mexických představitelů. Mimoto je třeba rozlišovat mezi právní situací katolické církve, vycházející z antiklerikální ústavy z roku 1917, a reálným významem zbožnosti v mexické společnosti; mezi antiklerikalismem ve smyslu odporu k požitkům a výsadám kněží a významem katolického dědictví v každodenním životě nejnižších vrstev populace. I ve 20. století přetrvávaly tradiční, synkretické formy religiozity. Jejich interpretace však není snadná. Někteří badatelé vidí mexickou lidovou kulturu jako potpourri, v němž se předhispánské a hispánské elementy spolu s evropskou pohanskou tradicí absorbovanou katolictvím mísí ve vyrovnaném poměru; jiní i v dnešní lidové kultuře vnímají jako rozhodující složku právě katolictví (např. Ingham 1986). Obtížné je i zhodnocení modernizačních procesů ve vztahu k víře. Převažuje přesvědčení, že tradiční náboženství a sociální formy, které pomáhalo utvářet, nenávratně mizí; že zejména urbanizace s sebou nese rozbití monopolu katolické církve i oslabování lidové zbožnosti. 5 5 Carrasco (1976) tuto skutečnost demonstroval na příkladu Tarasků; González y González (1968) ukázal, jaký dopad mělo budování silnic na náboženské postoje obyvatel osady San José de Gracia ve státě Michoacán. Jiní autoři jsou méně striktní. González Casanova (1965) rozlišuje mezi profanizací zvyků a ztrátou náboženství. 57

12 Denis Belucz Markéta Křížová Zde možná působí vliv Maxe Webera a jeho představ o duchu kapitalismu, v zásadě odporujícím tradičnímu katolicismu. V každém případě se po 2. světové válce postavení katolické církve v Mexiku výrazně změnilo. Vládnoucí PRI opouštělo revoluční nadšení. I když všechny rozpory ve vztahu církve a státu nebyly překonány, církevní hierarchie mlčela o sporných otázkách a státní orgány neuplatňovaly své proticírkevní pravomoci. Avil Camacho jako první porevoluční prezident otevřeně přiznal své katolictví a v době jeho vlády církev konsolidovala své sebevědomí i vliv zejména v oblasti vzdělávání. V kontextu studené války splývalo katolictví s antikomunismem (účelovost takového postoje vyjadřuje novotvar cristianismo político). Katolické symboly a fráze se vrátily do oficiálního diskurzu, obnovily se poutě, procesí a další veřejné projevy zbožnosti. Ale první prezident, který pozval vysoké církevní hodnostáře na svou inauguraci, byl až Carlos Salinas de Gortari v roce 1988 (Tombs 2002, 42 43). Výzvy moderní doby Zejména události roku 1968 vedly k přehodnocení role církve v národní společnosti. Protestní hnutí zpochybnilo mnohé; také oficiálně vyhlašovanou ztrátu víry v revolučním, modernizovaném světě (Blancarte 1990, 405). Katoličtí představitelé veřejně protestovali proti brutální represi na Tlatelolku a tento krok jim získal značné sympatie. Byť ještě v 70. letech měla marxistická ideologie dominantní pozici v historickém a sociálněvědném výzkumu v Mexiku (výjimkou bylo Colegio de México), hodnocení úlohy katolické církve v mexických dějinách ztrácelo negativní vyhrocenost. A zásadní byly i změny uvnitř samotné církve. Papežský stolec si začínal uvědomovat význam Latinské Ameriky v celku církve a citlivěji vnímat sociální a morální problémy regionu. Velkým varováním byl případ Kuby, kde se situace katolické církve po revoluci výrazně zhoršila. Jan XXIII. proto vydal výzvu k posílení misijní aktivity v Latinské Americe. Světští i duchovní misionáři přicházející ze západní a jižní Evropy, USA a Kanady prožili šokující zkušenost s chudobou a jejími důsledky v rovině náboženství. Zároveň se mladí příslušníci latinskoamerických katolických elit dostávali na evropské školy, jako byla univerzita v belgické Lovani. Zde se setkávali s novými proudy 58

13 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Milostný obraz Panny Marie Guadalupské z baziliky na vrchu Tepeyac. 59

14 Denis Belucz Markéta Křížová v sociálních vědách a politice. A již v roce 1955 se v Rio de Janeiru zformovala Latinskoamerická rada biskupů (Consejo Episcopal Latinoamericano, CELAM), která měla posílit jejich vzájemnou spolupráci při řešení aktuálních problémů. Encykliky papeže Jana XXIII. z let 1961 a 1963 (Mater et Magistra, Pacem in Terris) zdůrazňovaly nutnost strukturálních změn v církvi i právo člověka na důstojný život, vzdělání a účast na politickém rozhodování. Toto přehodnocení role církve ve společnosti bylo hlavním tématem 2. vatikánského koncilu ( ), přelomového okamžiku v dějinách katolické církve. Latinskoameričtí zástupci se zde výrazněji neprosadili, oslovila je ale výzva k posílení podílu laiků na církevní práci. Přetavili ji do podoby katolické akce (Acción Católica), laických kroužků pro intenzivní pěstování zbožnosti v každodenním životě (tzv. comunidades eclesiales de base). Druhá konference CELAM v Medellínu v roce 1968 pak vyzvala k přehodnocení sociální doktríny církve, k odsouzení nespravedlností, k budování míru založeného na spravedlnosti. Biskupové vyjádřili svou zodpovědnost za chudé a utlačované. Období , kdy byly skrze CELAM uplatňovány hlavní zásady 2. vatikánského koncilu, bylo dobou tolerance, experimentů a rozmachu teologického a politického radikalismu, dobou tzv. teologie osvobození (teología de liberación). V tomto směru došlo k jen zdánlivě paradoxní inspiraci marxismem, jenž tradičně měl a má v Latinské Americe velkou podporu. 6 Teologie osvobození požadovala po katolické církvi i jejích jednotlivých příslušnících aktivní účast v politice i sociální práci. Prohlašovala, že spasení a duchovní svoboda nejsou možné bez osvobození z okovů bídy; že je třeba respektovat lidskou důstojnost a napravit sociální a politickou nespravedlnost, neboť spasení chudých je realizovatelné, jen pokud bude spasena celá společnost. Snaha přiblížit se prostým věřícím s sebou nesla i formální změny, jako byl větší podíl hovorového jazyka při mši a zjednodušení liturgie, a dokonce respektování lidové zbožnosti. Po roce 1972 se CELAM vrátil ke konzervativismu, stejně jako římská kurie. Ale až do 80. let teorie osvobození v Latinské Americe posilovala, rostl počet protagonistů i jejich aktivity. 6 Teoretické zdůvodnění tohoto spojení zformuloval např. mexický exjezuita José Porfirio Miranda (1971). Klíčovým manifestem byl text peruánského kněze Gustava Gutiérreze (1973), jenž také kanonizoval slovní spojení teologie osvobození. 60

15 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Sílu lidové zbožnosti v současném Mexiku dokumentuje scéna z velikonočního procesí v hlavním městě. (Foto Vojtěch Vlk) 61

16 Denis Belucz Markéta Křížová Během 20. století zaznamenal rozkvět i protestantismus. Zatímco jeho první polovina se nesla ve znamení usilovné drobné práce, opravdový boom protestantismu nastal až v 50. letech. Souvisel s novou vlnou migrace z venkova do měst a i do USA. Negativní dopady změn tradiční společnosti dokázali protestanti obrátit ve svůj prospěch a využít masových sdělovacích prostředků, jako je televize a rozhlas. (Typické je rozdávání rádií, na nichž lze přijímat pouze jedinou správnou stanici.) V druhé polovině 20. století se protestantismus velmi rozšířil mezi indiánskými skupinami v agrárních oblastech. Antibiotika a bezplatné vzdělávání přesvědčily řadu indiánů o výhodách nového vyznání. Protestanti také dokázali zareagovat na změny v katolické církvi. Své učení založili na tzv. teologii prosperity (Teología de la prosperidad), velkou měrou rozšiřované pastory letničního hnutí, 7 podle které je finanční situace jedince odrazem boží milosti (Deiros 1997). Nesklidila sice tak výraznou odezvu jako teologie osvobození, v kontextu chudoby, která v Latinské Americe stále panuje, ale ovlivnila mnoho lidí. Už proto, že protestanti v Mexiku obecně patří mezi nejchudší obyvatele. Víra jim ukázala, jak se vymanit z neradostné sociální situace, a dala jim sílu ke snaze zlepšit svůj pozemský život. Teorie prosperity se ovšem poslední dobou dostala pod silnou kritiku samotných protestantů, kteří poukazují na fakt, že v některých sborech je zneužívána pro obohacení pastorů na úkor jejich oveček (Robledo 1997). Jak se mezitím měnila situace katolické církve? Návštěva Jana Pavla II. v Mexiku v roce 1979 (ani ne rok po jeho zvolení papežem) a jeho účast na třetí konferenci CELAM v Pueble vyvolala u řadových katolických věřících nadšení a naděje na další změny. Závěry konference ale potvrdily tendence předchozích let návrat ke konzervativismu. Oslabení radikalismu ovšem umožnilo další sbližování církve a státu. Političtí představitelé si uvědomovali význam církve jako nástroje sociální kontroly a kolektivní sebeidentifikace. Nová bazilika na Tepeyaku (vysvěcena v roce 1976) byla vybudována i z vládních peněz. Kult Panny Marie Guadalupské reflektovala i teologie osvobození, zejména pastýř Juan Diego se stal pro ponížené v Kristu mocným symbolem. Guadalupe 7 Letniční hnutí (šp. pentecostales, neopentecostales) odvozuje svůj název od biblické události sestoupení Ducha Svatého na apoštoly (Sk 2,1 4). Hnutí vzniklo v rámci metodistické tradice v USA. Základem nauky je charisma, dar Boží milosti, který se může projevovat různými způsoby. Nejčastějšími charismaty je mluvení jazyky, dar proroctví či dar uzdravování. 62

17 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Zázračná socha Jezulátka slibující uzdravení, s ex-voty, tedy předměty vyjadřu jícími poděkování za splněnou prosbu. (Foto Vojtěch Vlk) je tedy dnes prezentována nejen jako symbol jednoty Mexika ( Matka Mexičanů ), ale i jako naděje pro utlačovanou domorodou populaci. Slouží také Mexičanům v USA pro jednoznačnou identifikaci chicanských objektů a institucí (Goldman 1990). Síla lidové zbožnosti v Mexiku se dobře projevila i při další návštěvě Jana Pavla II. v roce V 90. letech pak byly učiněny kroky pro for mální vyjasnění vztahů mezi mexickým státem a Vatikánem. Juan Diego Pro vnímání Guadalupany jako výrazně indiánského symbolu viz Lafaye 1974, Taylor Jiní autoři ale chápou tento kult jako nástroj kontroly a pacifika ce populace, jako ztělesnění paternalismu vládnoucích vrstev, viz Peterson 1992,

18 Denis Belucz Markéta Křížová byl v roce 1990 beatifikován; kanonizován byl během třetí návštěvy Jana Pavla II. v Mexiku v roce Kalendář církevních svátků v dnešním Mexiku zůstává bohatý; počet poutníků k bazilice Panny Marie Guadalupské na Tepeyaku dosahuje v průměru lidí denně a v době jejího svátku šplhá k několika desítkám tisíc.. Přesto katolicismus během 20. století svůj duchovní a kulturní monopol definitivně ztratil. Sekulární národní kultura má vlastní mučedníky, svátky a procesí. Soustavně také posiluje protestantismus, byť příslušníci standardních protestantských církví a charismatických křesťanských uskupení tvoří malé procento mexické populace (méně než 10 %). Problematická je ale decentralizovaná struktura protestantských církví, které často trpí odchodem části svých členů a vznikem různých odštěpeneckých náboženských skupin. Zapadlé venkovské oblasti se pak stávají živnou půdou pro různé nábožensko- -sociální experimenty, kde mají pastoři často naprosto neomezenou moc nad svými věřícími (De la Torre 1995). Nejnovější dostupné statistiky (z roku 2000), pořízené mexickým Instituto Nacional de Estadística y Geografía, 9 potvrzují závěry formulované již dříve sociology. V současnosti největší rozmach zaznamenává letniční hnutí, které přitahuje pozornost původních obyvatel zejména v jižní části federace a také nízkopříjmových skupin. Velký počet příznivců zaznamenávají i další nové církve, jako svědkové Jehovovi a adventisté sedmého dne. Nejvíce se jim daří v regionech s velkou nezaměstnaností, kde dokážou aktivně oslovit věřící na úkor tradičních církví (největší procento konvertitů pochází z řad katolíků). Vývoj náboženské situace, postavení církví a názorů obyvatelstva je tedy v Mexiku velmi dynamický, stejně jako se dynamicky rozvíjí mexická společnost. Předvídat budoucí směřování lze jen obtížně. Velmi pravděpodobné ale je, že bude pokračovat fragmentarizace církevních uskupení a s ní související aktivita laiků, kteří stále častěji berou svou víru do vlastních rukou. 9 Viz <http://www.inegi.org.mx/inegi/default.aspx>, údaje z 12. všeobecného sčítání mexického obyvatelstva z r

19 Církve a mexický stát v 19. a 20. století Bibliografie BÁEZ, G. 1954: Apuntes sobre los comienzos del protestantismo en México. México: Centro Evangélico Unido. BAILEY, D. C. 1974: Viva Cristo Rey! The Cristero Rebellion and the Church-State Conflict in Mexico, Austin: University of Texas Press. BASTIAN, J.-P. 1983: Protestantismo y sociedad en México. Mexico: CUPSA. BAZANT, J. 1971: Alienation of church wealth in Mexico: Social and Economic Aspects of Liberal Revolution, Cambridge: Cambridge University Press. BRADING, D. 2001: Mexican Phoenix: Our Lady of Guadalupe, Image and Tradition across Five Centuries, Cambridge: Cambridge University Press. CARRASCO, P. 1976: El catolicismo popular de los tarascos, México: Secretaría de Educación Pública. CEJA REYES, V. 1981: Los cristeros: crónica de los que perdieron, México: Grijalbo, 2 sv. DE LA TORRE, R. 1995: Los hijos de la luz. Discurso, identidad y poder en la Luz del Mundo. Guadalajara: CIESAS. DEIROS, P. 1997: Protestantismo en América Latina, Miami: Caribe. Dokumenty II. Vatikánského koncilu Praha: Zvon. DREKONJA, G. 1971: Religion and Social Change in Latin America, Latin American Research Review. 1971, vol. 6, issue 1, FARRIS, N. 1968: Crown and Clergy in Colonial Mexico, : The Crisis of Ecclesiastical Privilege, London: The Athlone Press. FINKLER, K. 1983: Dissident Sectarian Movements: The Catholic Church and Social Class in Mexico, Comparative Studies in Society and History. 1983, vol. 25, issue 2, FLAVIANI, A. 1987: El protestantismo en México: Hechos, interrogantes, y retos. México: El Colegio de México, GOLDMAN, S. M. 1990: The Iconography of Chicano Self-Determination: Race, Ethnicity and Class, Art Journal. 1990, vol. 49, issue 2, GONZÁLEZ CASANOVA, P. 1965: La democracia en México, México: Ediciones Era. GONZÁLEZ NAVARRO, M. 1993: Los extranjeros en México y los mexicanos en el extranjero, , México: El Colegio de México, GONZÁLEZ Y GONZÁLEZ, L. 1968: Pueblo en Vilo. Microhistoria de San José de Gracia, México: El Colegio de México. GUERRA RUIZ, R. 1992: Hombres nuevos: metodismo y modernización en México ( ), México: CUPSA. GUTIÉRREZ, G. 1973: Historia, Política y Salvación de Una Teología de Liberación. Salamanca: Ediciones Sígueme. HALE, C. 1965: José María Luis Mora and the Structure of Mexican Liberalism, Hispanic American Historical Review. 1965, vol. 45. issue 2, HERA, A. de la 1992: Iglesia y corona en la América espaňola, Madrid: MAPFRE. 65

20 Denis Belucz Markéta Křížová INGHAM, J. M. 1986: Mary, Michael and Lucifer: Folk Catholicism in Central Mexico, Austin: University of Texas Press. INMAN, S. G. 1928: Church and State in Mexico. The Journal of Religion. 1928, vol. 8, issue 3, JRADE, R. 1985: Inquiries into the Cristero Insurrection against the Mexican Revolution, Latin American Research Review. 1985, vol. 20, issue 2, LAFAYE, J. 1974: Quetzalcóatl et Guadalupe: La formation de la consciencia nationale au Méxique, Paris: Gallimard. MÉNDEZ MEDINA, Alfredo 1913: La cuestión social en México, orientaciones. In: Memoria de la Segunda Gran Dieta de la Confederación Nacional de los Círculos Católicos de Obreros, Zamora: Tipografía de la Escuela de Artes. MEYER, J : La Cristiada, México: Siglo XXI, 3 sv. MIRANDA, J. P. 1971: Marx y la Biblia, Salamanca: Sígueme. MORA, J. M. L. 1838: Revista política de las diversas administraciones que la República mexicana ha tenido hasta 1837, México In: Zea L. (ed.). Pensamiento positivista latinoamericano. Caracas: Biblioteca Ayacucho 1980, vol. 1, O GORMAN, E. 1986: Destierro de sombras: Luz en el origen de la imagen y culto de Nuestra Seńora de Guadalupe del Tepeyac, México: Universidad Nacional Autónoma de México. PETERSON, J. F. 1992: The Virgin of Guadalupe: Symbol of Conquest or Liberation? Art Journal. 1992, vol. 51, issue 4, ROBLEDO, G. 1997: Disidencia y religión: Los expulsados de San Juan Chamula, Universidad Autónoma de Chiapas: Tuxtla Gutiérez. ROMERO FLORES, J. 1939: Revolución Mexicana: Anales históricos México: Costa-Amic (3. revid. vyd. 1974). SALAZAR, A. D. 1996: La Población en México ( ), DF: Instituto Nacional de Antropología e Historia, TAYLOR, W. 1987: The Virgin of Guadalupe in New Spain: An Inquiry into the Social Hisroy of Marian Devotion. American Ethnologist. 1987, vol. 14. issue 1, TOMBS, D. 2002: Latin American Liberation Theology, Boston: Brill Academic Publishers. TORE VILLAR, E. de la NAVARRO, R. 1982: Testimonios históricos guadalupanos, México: Fondo de Cultura Económica. Vázquez, A. 1985: Los que sembraron con las lágrimas, apuntes históricos del presbiterianismo en México, México: El Faro. 66

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 18. 9. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 18. 9. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Latinská Amerika Téma klíčová slova Latinská Amerika (španělská část)

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AMERIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 1. Největší státy počet obyvatel. Středozápad USA oblast Velkých planin Středozápad USA oblast Velkých jezer (Great Plains) (Midwest) 2. Hospodářsky nevýznamnější

Více

Smlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec

Smlouva. mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů. Česká republika a Svatý stolec Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů Česká republika a Svatý stolec vycházejíce ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve, přesvědčeny o

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 Puritáni čistí, vzorem kalvinismus cílem očista anglikánské církve od katolicismu prostý oděv, vlasy nakrátko kulaté hlavy, morálka,

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO

JIŽNÍ AMERIKA - OBYVATELSTVO Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B Vznik a vývoj USA v 19. století Eva Mrkvičková, 4. B Vznik 13 britských kolonií na V pobřeží S farmářství, těžba dřeva, rybolov J plantážnictví otroci Kolonie - zdroj levných surovin, odbytiště výrobků

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání Základy křesťanské víry Modul I. (vyučování před křtem / 12. lekcí) Modul II. (vyučování pro členy / 12. lekcí) Modul III. (vyučování pro vedoucí / 12. lekcí) Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

TEOLOGIE OSVOBOZENÍ VE SVÉM DĚJINNÉM KONTEXTU

TEOLOGIE OSVOBOZENÍ VE SVÉM DĚJINNÉM KONTEXTU 1 TEOLOGIE OSVOBOZENÍ VE SVÉM DĚJINNÉM KONTEXTU Tim Noble Teologická reflexe XV (2009), str. 58-75) Obsah Dějinný kontext... 2 Dějiny koloniálního dobývání Latinské Ameriky... 2 Hledání politické legitimizace...

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 16. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha

Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých. Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Komunitně vedený místní rozvoj příležitost pro projektové vzdělávání dospělých Konference Od inspirace ke spolupráci 18. listopadu 2014 Praha Cíl Identifikace možností a bariér případného využití konceptu

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 Město vyvěsí tibetskou vlajku rok 2013 54. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu v neděli 10. 3. 2013 vyvěšení

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE

ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE ČESKO-BRAZILSKÉ VZTAHY V KONTEXTU STRATEGICKÉHO PARTNERSTVÍ EU-BRAZÍLIE Jan Němec květen 2008 Asociace pro mezinárodní otázky, Žitná 27, 110 00 Praha 1; tel./fax. +420 224 813 460; www.amo.cz; info@amo.cz

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

Občanská válka v USA

Občanská válka v USA Občanská válka v USA AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP stanoví hospodářské a sociální rozdíly v severní a jižní části USA, objasní příčiny a výsledky občanské války v USA - práce s textem FORMA VZDĚLÁVACÍHO

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com

Rekreum Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.rekreum.com Vznik podnikatelského záměru Manažerka firmy, Adriana Támez, je psycholožka s bohatou praxí ve vzdělávání a výzkumu, a to zejména v oblasti rozvoje dovedností u dětí, protože předtím působila jako vysokoškolská

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky

6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky 6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 7.června 2013 Autorem materiálu

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Severní Amerika. Mapa

Severní Amerika. Mapa Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy: Ostrovy Červeně, Poloostrovy fialově, Zdroj: http://d-maps.com/m/amnord/amnord13.gif (11.11.2011) Severní Amerika Zakreslete pojmy z tabulky do mapy:

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády

STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády STÁT Funkce státu a typy států, způsoby vlády Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. STÁT = forma organizace lidské společnosti hlavním úkolem státu je

Více

Jak dále s muslimy? Pátek, 25 Únor 2011 20:04

Jak dále s muslimy? Pátek, 25 Únor 2011 20:04 Rok 2009, zejména výsledek muslimsko katolického dialogu v Ammánu a počátek roku 2010, zejména rozhovory katolicko islámského dialogu na universitě Al Azhar, dávaly naději, že katolicko islámský dialog

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Počátky křesťanství, Betlém

Počátky křesťanství, Betlém Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kot19 Vypracoval(a),

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více