Časopis přerovského děkanátu

Transkript

1 Časopis přerovského děkanátu Papež František se rozhodl zachovat si svůj dřívější znak, který si vybral po svém zvolení biskupem a pro který je charakteristická jednoduchost. Nad modrým štítem jsou umístěny papežské symboly, v horní části štítu je umístěn znak řádu Tovaryšstva Ježíšova: zářící slunce, v němž se nacházejí červená písmena IHS, monogram Krista. Nad písmenem H je umístěn kříž a pod monogramem tři černé hřeby. V dolní části štítu se nachází hvězda a květ nardu. Hvězda je podle starobylé heraldické tradice symbolem Panny Marie, Matky Krista a církve. Květ nardu pak představuje sv. Josefa, patrona všeobecné církve. Podle španělské ikonografické tradice je totiž sv. Josef zobrazován s větvičkou nardu v ruce. Papež chce použitím těchto symbolů ve svém znaku vyjádřit, že k Panně Marii a sv. Josefovi chová zvláštní úctu. Heslo Svatého otce Františka je převzato z homilií sv. Bedy Ctihodného, kněze, kde se v komentáři na úryvek Matoušova evangelia o povolání píše: Vidit ergo lesus publicanum et quia miserando atque eligendo vidit, ait illi Sequere me ( Ježíš spatřil celníka, a když na něj pohlédl s láskou a vyvolil jej, řekl mu: Následuj mě.) Duben 2013 Číslo 4 Ročník 19 Úvodník P. Wojciech Zapiór Liturgický kalendář Rosteme ve víře Světec měsíce Rok víry očima laika Vzpomínky se vrací Dětské okénko Stránka pro mládež Z Centra pro rodinu Ráj Postní duchovní obnova ve Vlkoši Jen tak ve stručnosti Události let Přečetli jsme a doporučujeme Informace... a mnoho dalšího... Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

2 Milování bratři a sestry, prožíváme postní dobu, a jak dobře všichni víte, v minulých dnech jsme prožívali mimořádnou událost: ve Vatikánu se konalo konkláve, které za papeže, biskupa věčného města Říma, vybralo kardinála Jorge Mario Bergoglia z Argentiny. Zvolil si jméno František. V čele katolíků tak stanul vůbec první jezuita a také duchovní z Jižní Ameriky. V moderní době je i prvním papežem, který nepochází z E- vropy. Zvolení nového papeže oznámil dle staré tradice nejprve bílý kouř, který po sedmé hodině večerní vystoupal z provizorního komína nad Sixtinskou kaplí. Zhruba o hodinu později vystoupil na balkoně Duben v liturgii Letošní duben prožíváme dobu velikonoční. Bývá nazývána také Pentekosté, Padesátidení. Velikonoční svíce, paškál, jako symbol vzkříšeného Krista stojí u ambonu, případně u oltáře. Liturgie velikonočních nedělí žije zvlášť intenzivně z velikonočního tajemství jako jednoty Kristova umučení, smrti a oslavení. To spočívá nejenom ve zmrtvýchvstání, nýbrž i v nanebevstoupení Páně a seslání Ducha. První čtení se čtou ze Skutků apoštolů s jejich zprávami o životě, vzrůstu a svědectví prvotní církve, druhá čtení rok po roce střídavě z 1. Petrova listu, 1. Janova listu a Zjevení apoštola Jana, protože tyto texty svou radostnou vírou a pevnou nadějí nejlépe odpovídají duchu velikonoční doby (úvod k Lekcionáři I.) Evangelia 2. a 3. neděle velikonoční vypravují o zjevení zmrtvýchvstalého Ježíše. Evangelium o Dobrém pastýři se čte o 4. velikonoční neděli. Na tři následující neděle jsou vybrána čtení z Ježíšovy řeči a z modliteb po Poslední večeři ( Řeč na rozloučenou a Ježíšova Velekněžská modlitba podle Jana). Všední dny týdne velikonoční doby mají vlastní vstupní modlitby. Čtení se bere průběžně ze Skutků apoštolských, evangelium (s výjimkou velikonočního oktávu, v němž jsou zastoupeni všichni evangelisté) je vybráno z Janova evangelia Druhá neděle velikonoční (Božího milosrdenství) První neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. na den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské 30. dubna Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o Milosrdenství určeném celému světu. V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; at' se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat (Deníček, 699). Přípravou na svátek může být novéna, která spočívá v modlitbě korunky k Božímu milosrdenství. Za obzvláštní zdroj milosti určil Svátek Božího milosrdenství (první neděli po Velikonocích). Duše, která (v tomto dni) přistoupí ke zpovědi a sv. přijímání, dosáhne úplného odpuštění vin a trestů. Novénu před tímto svátkem (od Velkého pátku do soboty před svátkem Božího milosrdenství) obdařil příslibem: Skrze tuto novénu k Božímu milosrdenství obdařím duše všemi milostmi. Slovo všemi znamená dosažení všech dobrodiní, o která bude duše prosit, bez ohledu na to, zda se bude modlit o milosti pro sebe nebo pro druhé. Korunka k Božímu milosrdenství jako projev důvěry se doporučuje ovšem i mimo novénu a Pán slibuje, že kdokoliv se ji bude modlit, dosáhne v hodině smrti velkého milosrdenství. Když se modlíme Korunku, sjednocujeme se s obětí na Kříži a spojujeme se s oběťmi mší sv. na celém světě. Odvoláváme se na lásku věčného Otce, která našla svůj největší projev v bolestném utrpení Ježíše pro naši spásu. Bible je plná výroků o Božím milosrdenství. Podle staré tradice se první neděle po Velikonocích - Druhá neděle velikonoční nazývá Bílá neděle - Dominica in albi ". Tento den ti, kteří byli pokřtěni na Velikonoční vigilii, odložili svůj bílý šat - symbol světla. Bílý oděv měli odložit, ale novou zář, která jim byla udělena, tu měli uvádět do své každodennosti. Plamen pravdy a dobra, který v nich Pán zažehnul, měli pečlivě střežit, aby i do našeho světa vnášeli něco ze zářivosti a dobroty Boží. Svatý otec Jan Pavel II. si přál, aby tato neděle byla slavena jako slavnost Božího milosrdenství: ve slovu milosrdenství spatřoval shrnuté a pro naši dobu nově interpretované celé tajemství Vykoupení. Žil pod dvěma diktátorskými režimy a byl ve styku s chudobou, nouzí a násilím, zakusil moc temnot, jimiž je sváděn svět i v této naší době. Zakusil však také, a to neméně silně, přítomnost Boha, který proti těmto silám staví svou naprosto odlišnou a božskou moc: moc milosrdenství. Milosrdenství klade meze zlu. Milosrdenstvím se vyjadřuje celá specifická přirozenost Boha, jeho svatost, moc pravdy a lásky. Stávejte se den po dni muži a ženami Božího milosrdenství! Milosrdenství je šatem světla, které nám Pán daroval křtem. Nesmíme dopustit, aby toto světlo zhaslo; naopak, musí v nás růst každým Svatopetrské baziliky francouzský kardinál Jean-Louis Tauran a latinsky pronesl slova: Annuntio vobis gaudium magnum; habemus Papam: Eminentissimum ac Reverendissimum Dominum Dominum Georgium MariumSanctae Romanae Ecclesiae Cardinalem Bergoglio qui sibi nomen imposuit Franciscum, což znamená Zvěstuji vám radost velikou! Máme papeže! Nejdůstojnějšího Pána, pana Jorge Maria Svaté římské Církve kardinála Bergoglia, který si zvolil jméno František. Nový nejvyšší představitel katolické církve musel získat dvě třetiny hlasů ze 115 kardinálů mladších 80 let, kteří se do Vatikánu na volbu sjeli z celého světa. Když se papež ukázal na balkoně baziliky sv. Petra, vyzval k modlitbě za celý svět, za bratrství v církvi a za papeže Benedikta XVI. Rovněž poprosil věřící, aby se modlili i za něj. Prohlásil, že kardinálové, kteří ho zvolili, jej šli hledat až na konec světa. O Slavnosti sv. Josefa se ve Vatikánu konala inaugurační mše nového papeže. Papež na ní převzal symboly své moci, prsten a vlněnou bílou štólu s vyšívanými kříži, tzv. pallium, Rybářský prsten, který odkazuje na apoštola Petra, původně rybáře; byl vytvořen z prstenu jednoho z Františkových předchůdců. Kardinálové pak vzdali papeži čest a každý mu osobně popřál. dnem, a tak přinášet světu radostné poselství Boha. Strana 2 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

3 Můžeme si položit otázku, co můžeme od nového papeže očekávat. Je Slavnost Zvěstování Páně Slavnost Zvěstování Páně, slavíme obvykle 25. března, devět měsíců před však těžké na ni hned na začátku Kristovým narozením. Protože letos je tento den pondělí Svatého týdne, pontifikátu odpovědět. Nově zvolený papež František od prvního překládá se na dnešní den Třetí neděle velikonoční okamžiku svého pontifikátu nepřestal svou skromností a prostotou šokovat svět. Říká se o něm, že během Čtvrtá velikonoční neděle bývá nazývána také nedělí Dobrého pastýře Čtvrtá neděle velikonoční svého celého pastoračního působení V evangeliu čteme postupně během jednotlivých ročních cyklů z Janova byl vždy člověkem, který měl blízko k chudým a slabým, byl znám jednoduchostí svého života a tím, jak moc mu záleželo na péči o chudé a sociálně potřebné. Jako kardinál v Buenos evangelia, 10. kapitoly, Ježíšova slova, kdy uvádí nejprve podobenství o pastýři, a když jej posluchači nechápou, vysvětluje je a nazývá sám sebe dobrým pastýřem. Dnešní neděli také zvláště pamatujeme na modlitby za nová kněžská a řeholní povolání. Každé duchovní povolání, ať už ke kněžství nebo k zasvěcenému životu, Aires bydlel sám v jednoduchém je velký Boží dar nám všem. Je to znamením Boží existence a velkým bytě ve druhém patře budovy arcidiecézní kurie, která stojí vedle ka- svou touhou a modlitbou na daru povolání, ukazuje, jak daleko jde se svou projevem Boží přízně. To, co si Pán Ježíš přeje, aby se i člověk účastnil tedrály, často si sám vařil a po městě důvěrou k člověku. (podle stránek farnosti Třebíč) se pohyboval převážně v prostředcích hromadné dopravy. Ještě večer Nových kněží přibývá pomalu, ale umírá jich hodně. Zdá se však, že to nikomu nevadí. Nikdo nás jaksi nepotřebuje. Mladí lidé nevolají, abychom po svém zvolení telefonoval apoštolskému nunciovi v Argentině a je- je dobře připravili na manželství, hlavně, že je veselá svatba. Rodiče nevolají, abychom učili jejich děti, stačí jim násobilka. Nevoláte, abychom ho prostřednictvím vyzval argentinské biskupy a věřící, aby nejezdili vaše staré rodiče připravili na věčnost, hlavně pohřeb s hudbou a hodně do Říma na zahájení pontifikátu, věnců. Je kněz v lidské společnosti opravdu zbytečný? Teprve tehdy bude protože cesta je dlouhá a nákladná. zase dostatek kněžských povolání, až lidé pochopí, k čemu kněžství je. A Ať namísto výdajů za cestu věřící nebude to asi dříve, než nastane velké prázdno po tom, co kněžská služba raději věnují peníze na chudé. Ani dává lidské společnosti. Kdo je to kněz? Kristus sám dnes odpovídá: Je to jako kardinál nikdy nevyhledával Pastýř lidí. Je to člověk, který je kněžstvím vyňat ze svých příbuzenských publicitu v médiích, zato pravidelně svazků, který si nezaložil rodinu, aby tu byl pro druhé jako Kristův hlas, zpovídal v katedrále jako každý jiný Kristův apoštol. Lidé jsou v prudkém tempu života stále nakloněni kněz ve svém kostele a navštěvoval zapomínat, že jsou lidé, stále jsou nakloněni ztrácet lidskou tvář a jednat nemocné v nemocnicích. Zároveň jako zvěř. Lidé umějí řídit kosmické lodě, ale neumějí řídit sami sebe. Lidé vždy vystupoval jako rozhodný umějí stavět mraveniště velkoměst, ale neumějí tam být šťastní. A v tom je ochránce pravd víry a nauky církve funkce kněze, aby lidem stále připomínal, že jsou lidé a mají být lidmi; že v zásadních morálních otázkách. jsou stvořeni jako Boží obraz a mají se tedy Pánu Bohu podobat svou Jeho vstřícný postoj k přesvědčení vzájemnou láskou. Lidé jsou stále nakloněni omezovat morálku na to, co je jinověrců se mnohokrát projevil módní v té, nebo oné společnosti. A je posláním kněze vychovávat v ekumenických kontaktech a často člověkovo svědomí podle věčných neměnných norem dobra a Stvořitelova přesáhl i hranice křesťanského světa řádu. Lidé jsou stále nakloněni považovat člověka za produkt práce a vlivu svým kontaktem s židovskou obcí. prostředí. A je posláním kněze vysvětlovat, že práci dělají také koně To osvědčil také tím, že ještě v den a stroje a nestanou se proto lidmi, vždy zůstanou jen utahanými koňmi volby zaslal pozdravný telegram a opotřebovanými stroji. Že člověčenství v nás roste tím, co je nad prací vrchnímu římskému rabínovi. Už od a za prací. Když při rytí zahrady uvidíš u plotu krásu žlutého podbělu, nebo prvních okamžiků jeho pontifikátu si při práci na poli uslyšíš skřivánka. (podle stránek farnosti Jestřebí Hory) mnozí kladou otázku, co můžeme od papeže Františka očekávat Svátek sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka Vzhledem k jeho zkušenostem a o Sv. Jiří, mučedník sobnostnímu nastavení lze jistě očekávat, že bude v současné světové Svátek sv. Marka, evangelisty krizi zdůrazňovat práva chudých Pátá neděle velikonoční a slabých a bude s celou církví stát Svátek sv. Kateřiny Sienské, panny a učitelky církve, patronky Evropy na jejich straně. Ve svém druhém projevu ke kardinálům se velmi jemně Sv. Pius V., papež Jaroslav Branžovský zmínil o tom, že dobře vnímá stáří současného kardinálského kolegia. Gratulace k životnímu jubileu Pochopitelně se tedy očekává, 26. dubna letošního roku oslaví že sbor kardinálů omladí, a to především o biskupy z pastorace. Je třeba kardinál Dominik Jaroslav Duka 70 let svého života. se modlit, aby si ke svým zamýšleným změnám vybral dobré spolupracovníky Také s Vámi se společně připojujeme ke gratulantům a měl k tomu, co sám po- zná, že od něj Pán chce a co má a v modlitbě vyprošujeme Boží požehnání a hojnost darů Ducha Svatého. vykonat, dostatek energie, odvahy Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 3

4 a světla Ducha svatého. Blíží se Velikonoce. Papež Jan Pavel II., ve své knize Překročit práh naděje napsal: Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veškeré zlo, z něhož by člověk mohl a musel mít strach. Nebojte se toho, co jste sami vytvořili, nebojte se ani všeho, co člověk vyrobil a čím je den ode dne více ohrožován! A konečně, nebojte se sami sebe! Kristus po svém zmrtvýchvstání řekl apoštolům a ženám: Nebojte se! Tato slova potřebujeme dnes možná více, než kdy jindy. Je nutné, aby zesílila jistota, že existuje ten, kdo drží v rukou osudy tohoto pomíjivého světa, kdo má v rukou klíče od smrti a podsvětí, kdo je alfou i omegou. A tento někdo je Láska... Jen on se může plně zaručit za slova Nebojte se!. Ano, nemůžeme se bát, protože vstal z mrtvých ten, který pro nás visel na dřevě kříže; Pán opustil hrob. Bratři a sestry, Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným. Kámen, který zavrhli, kámen, který odmítli! Jak by se dalo lépe vyjádřit to, co se děje na Velký pátek? Pryč s ním, ukřižuj ho, ukřižuj ho, volal zástup. Musí zemřít, protože se vydával za Božího Syna. A Syn Boží zemřel! Kontemplovali jsme agonii Původce života. Byli jsme svědky jeho potupného konce na kříži. A dnes? Je-li hrob prázdný, žije-li, nedokázalo se, že je pravdivé, co prohlásil římský setník: On byl opravdu Boží Syn. A vstal-li z mrtvých, což není opravdu v lidských dějinách úhelným kamenem a svorníkem božské konstrukce? Ano, sám Bůh na něm zbudoval novou úmluvu víry, naděje a lásky. Smlouvu života a nesmrtelnosti, protože Pán života nezná zkázu smrti Jsme svědky zázraku, svědky moci Boha. Božská moc, která je podmínkou opravdové svobody člověka, kterému hlásá: Láska přemohla nenávist. Pán vstal z mrtvých a dodává všem, kdo se podílejí na jeho vítězství nad smrtí, odvahu a sílu pokračovat v budování nového lidstva, které odmítá jakoukoli formu násilí, sektářství a nespravedlnosti. Mocně vstal z mrtvých pán života a přinesl s sebou lásku a spravedlnost, úctu, odpuštění a smíření. Jan Pavel II. Urbi et orbi o velikonoční neděli, 7. dubna A jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, tak i my teď musíme žít novým životem. (Řím 6,4) Radostné prožití velikonočních svátků vám přeje P. Wojciech Zapiór Účinky lásky Ctnost lásky má v životě člověka konkrétní dopad. Projevuje se. Láska touží po jednotě. Snaží se o vzájemné bytostné prolnutí. Proto je ochotna vystoupit i ze sebe sama. Oprošťuje člověka od individualismu a egoismu. Milující myslí více na milované než na sebe. Dokonce tolik, že je schopen sebeoběti. Dokáže se zapřít ve jménu lásky. Láska je ochotna snášet zranění, při přetváření vlastního já, které je zasaženo láskou a přetvářeno. Člověk se nechá přetvářet, aby milovaná osoba mohla být více objata a mohla vstoupit do srdce toho, kdo ji miluje. Láska má nakonec vliv na všechno, co se týká života, neboť ovlivňuje smýšlení a jednání člověka. Avšak ne všechno, co vypadá jako láska k člověku, je ctností. Lidská láska je velmi často poznamenána zištností, sebestředností, sobectvím. Božská láska je inspirací, je etickou výzvou pro lidskou lásku. Díky tomu, že je nám božská láska vylita do srdcí, není pouze inspirací, ale je též milostí, která nás uschopňuje a pomáhá nám. Bůh dává božskou lásku člověku proto, aby Ho mohl milovat. láska k sobě Bližního má člověk milovat jako sám sebe. To ale klade na člověka nemalý požadavek pozitivního a vyváženého vztahu k sobě. Láska k sobě samému má být formována Boží láskou. Mám milovat sebe sama přes svůj vztah k Bohu. Správná láska k sobě může být deformována ve dvou krajnostech jako egoismus, když dobro bližního kladu až na druhé místo, anebo jako sebepopření, když sebe zanedbávám a odsouvám do pozadí. Sebepopření se projevuje podceňováním sebe sama, pohrdáním sebou, poškozováním. láska k bližnímu Láska k bližnímu se dá praktikovat ve dvou rovinách: láska společenského charakteru obecnější, v rodině, sousedské vztahy, pracovní vztahy, a láska osobního charakteru, která vychází z originality každého jednotlivce. Láska má mnoho podob a projevů. Ne všechny jsou uplatnitelné na každého. Specifické vztahy však nevylučují lásku k ostatním. Bude pouze jiná. láska k nepřátelům Specifikem Nového zákona je láska k nepřátelům, která je naprosto unikátně křesťanská. Ježíš o ní mluví při svém Horském kázání. Jak se může konkrétně láska k nepřátelům projevit? Slušností, úctou, ochranou dobré pověsti, neodpíráním soukromého nebo společenského uznání. Za určitých okolností je však moudré od těchto projevů lásky upustit. Pokud by jimi byl dotyčný podrážděn, pokud by je vnímal jako provokaci, pokud by dané jednání zůstalo nepochopeno. Existují však okolnosti, v nichž se nelze omluvit z projevů lásky. Je to v situaci, kdy je nepřítel v krajní nouzi. Je to v situaci, kdy nepřítel prosí o odpuštění je mravní povinností na prosbu přistoupit, udělat vstřícné gesto. A také tehdy, kdy naše kladné jednání a překlenutí problému může napomoci vnitřní konverzi dotyčného. odpuštění Specifickým a vrcholným projevem lásky k bližnímu je odpuštění. Překračuje postoj usmíření. Nespočívá pouze v odstranění emocí. Odpuštění může za jistých okolností doprovázet povinnost žádat vyrovnání či adekvátní náhradu (např. při poškození pověsti). Na co je třeba reagovat odpuštěním? Na urážku. Tedy na vyvolávání a působení morální bolesti. V případě vzájemné urážky je povinnost u- smíření na straně toho, kdo problém vyvolal, případně toho, kdo jednal závažněji. Dalším předmětem odpuštění může být křivda. Křivdou se rozumí nespravedlivé odnímání společenské čestnosti. Často se prakticky projevuje jako nařčení. V tomto případě nestačí pouze usmíření, ale je požadováno také odčinění. Obvykle se uskutečňuje veřejnou omluvou. A posledním předmětem odpuštění je poškození, které se vztahuje na nespravedlivé nakládání s materiálními dobry. V tomto případě je požadována restituce, to znamená vyrovnání, případně náhrada škody. společenský rozměr Přikázání lásky k bližnímu má také sociální dopad. Jsme vybízeni, abychom prokazovali dobro těm, kdo jsou v nouzi. Myslí se tím dobročinnost nebo jiným slovem solidarita, která znamená systematickou práci na odstraňování příčin bídy. Strana 4 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

5 Zemřel P. Alois Kotek Kojetínský rodák, propagátor odkazu P. Šuránka Ve věku 86 let zemřel v úterý 19. března 2013 v Kroměříži P. Alois Kotek, dlouholetý farář ve Vrchoslavicích na Prostějovsku a editor spisů P. Šuránka. Rozloučení se zemřelým se uskuteční v pondělí 25. března od hodin ve farním kostele v jeho rodném Kojetíně a po mši svaté bude jeho tělo uloženo na místním hřbitově. P. Alois Kotek se narodil v Kojetíně. Po letech studia a práce se dostal na pět let do vězení za náboženskou činnost ( ). Následovalo dvanáct let zaměstnání v Technoplastu v Chropyni ( ). Kněžské svěcení mohl přijmout až 6. září 1969 v Olomouci. Poté působil ve Valašském Meziříčí ( ), Malenovicích ( ), Vřesině ( ), Jevíčku (1973) a Pivíně ( ). Naposledy byl dlouholetým duchovním správcem farností Vrchoslavice a Pavlovice u Kojetína ( ). Biblicky se jí říká almužna. II. vatikánský koncil rozvíjí etiku přikázání lásky jako otázku spravedlnosti, která dbá o rovnoměrné zlepšování životních podmínek, kterému napomáhá celosvětová solidarita. Konkrétně to znamená vystoupit ze svého přízemního horizontu a vnímat mezilidské vztahy v širších vazbách. Nevnímat jen sourozence či sousedy, ale též lidi z druhé strany státu, světadílu i světa. Všímat si, být dotčen jejich situací, být ochotný se nasadit pro její zlepšení. zvěstování Krista vrcholná láska k člověku Ježíš ve svých požadavcích vychází ze starozákonní výzvy: sytit hladové, dávat pít žíznivým, oblékat nahé, přijímat pocestné, navštěvovat nemocné, osvobozovat zajaté. Povinnost lásky k bližnímu však nelze chápat jen v hmotné a sociální dimenzi. Láska jako podíl na božském životě je spojena s poznáním víry. Proto je nejdůležitější formou lásky k bližnímu apoštolát a tedy hlásání evangelia! (pokračování příště) P. Libor Churý Svatá Gianna Beretta Molla Lékařka a matka, která obětovala svůj život za záchranu svého dítěte. Gianna Beretta se narodila v Magentě (dnešní Miláno) 4. října roku Již v mládí ochotně přijala dar víry a křesťanského učení od svých vynikajících rodičů. Díky tomu vnímala život jako nádherný Boží dar, měla silnou víru v Jeho prozřetelnost a byla přesvědčena o nezbytnosti a účinnosti modlitby. Během středoškolského a vysokoškolského života se pilně věnovala studiu a zároveň se také aktivně zapojila do apoštolské služby pro mladé křesťany a charitativní činnosti pro chudé a seniory jakožto člen společenství svatého Vincenta de Paula. Po získání doktorátu v lékařství a chirurgii na univerzitě v Pavii v roce 1949, otevírá lékařskou kliniku v Mesero. Později se specializuje na pediatrii na univerzitě v Milánu a s velkou láskou se věnuje maminkám, dětem, starým a chudým. Práci v medicíně považovala za své poslání a také za dar od Boha. I když je plně nasazena jako lékařka, nachází ještě dost času a sil věnovat se v rámci Katolické akce mladým dívkám a zároveň se její radost ze života projevuje ve vášnivém lyžování a horolezectví. Právě na horách dokáže předávat svůj úžas nad nádherou stvoření svým mladým kolegyním. Byla povolána do manželství, a s nadšením se zcela oddala vytvoření opravdové křesťanské rodiny. Zasnoubila se s Pietrem Mollou a v době jejich zásnub zářila štěstím a radostí, za což velmi děkovala a chválila Pána. 24. září 1955 pak uzavírá manželství v basilice sv. Martina v Magentě a je šťastnou manželkou. V listopadu roku 1956 se k její neskutečné radosti stala matkou syna Pierluigiho, v prosinci 1957 se jí narodila dcera Mariolina a v červenci 1959 dcera Laura. S prostotou a vyrovnaností skloubila povinnosti matky, manželky, doktorky a své vášně pro život. V září roku 1961 na konci druhého měsíce těhotenství byla zasažena dotekem utrpení v její děloze byl nalezen nádor. Před nutným chirurgickým zákrokem, i když ví o riziku, jež hrozí jejímu těhotenství, žádá chirurga, aby zachránil život jejího dítěte. Odevzdala se cele do Boží prozřetelnosti. Sedm měsíců, které zbývaly do narození dítěte, strávila s obdivuhodnou sílou ducha a v neúnavném plnění povinností matky a lékařky. Několik dní před narozením dítěte stále důvěřovala Boží prozřetelnosti, a byla připravena nasadit za své dítě život, aby bylo zachráněno. Pokud se musíte rozhodnout mezi mnou a dítětem, neváhejte volte dítě, trvám na tom. Zachraňte jej. Nad ránem 21. dubna 1962 se narodila Gianna Emanuela. Přes veškerou snahu a péči lékařů nakonec Gianna 28. dubna umírá v nevýslovných bolestech a po opakovaných výkřicích Ježíši, miluji tě. Bylo jí 39 let a její pohřeb byl provázen hlubokou bolestí, ale také vírou a modlitbou. Její hrob se nachází na hřbitově v Meseru. Papež Pavel VI. připomenul Giannu na nedělní bohoslužbě 23. září 1973: Tato mladá maminka z diecéze v Miláně cílevědomě obětovala svůj život za svou dcerku. Svatý otec v těchto slovech jasně odkazuje na Krista na Kalvárii a v eucharistii. Gianna byla blahořečena papežem Janem Pavlem II. 24. dubna 1994 v rámci mezinárodního Roku rodiny. Svatořečena byla dne 16. května P. Libor Churý a kol. Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 5

6 Poděkování. Koncem každého kalendářního roku v listopadu rozdávám úmysly pro modlitbu členům ŽIVÉHO RŮŽENCE na následující rok. Chtěla bych všem poděkovat za včasné převzetí. Také děkuji za finanční příspěvek na mše svaté, které se slouží čtyřikrát v roce za všechny živé i zemřelé členy ŽR. V tomto společenství je 66 členů a každý se modlí denně jeden desátek růžence na předepsaný úmysl v době, kterou si sám určí. Všem za tuto službu Pán Bůh zaplať. Marta Pastorková Výročí olomouckého biskupství připomene série přednášek Letošní rok se nese ve znamení dvou významných výročí. První je spojeno s cyrilometodějskými oslavami (1150 let příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu), druhé připomíná zřízení či obnovení olomouckého biskupství v roce Výročí 950 let olomouckého biskupství, si zájemci připomenou např. novou výstavou, která bude instalována ve výstavním sále Arcibiskupského paláce v Olomouci a v katedrále sv. Václava s příchodem letní turistické sezóny (oficiální sídlo olomouckých biskupů je veřejnosti přístupné od května 2011) nebo také sérií naučně popularizačních přednášek zaměřených na vybrané osobnosti olomouckých biskupů a arcibiskupů, mezi nimiž najdeme významné diplomaty, stavitele, mecenáše umění, podporovatele spolkového života a průmyslu, ale také podporovatele charitativní a charitní činnosti. Přednášky jsou určeny pro nejširší veřejnost a budou pořádány vždy druhou středu daného měsíce (v květnu až třetí středa) v prostorách 10. dubna: prof. Miloslav Pojsl Osobnost biskupa Jindřicha Zdíka 15. května: Mgr. Tomáš Parma, Ph.D. František kardinál Dietrichstein na olomouckém biskupském stolci 12. června: doc. Mgr. Radmila Pavlíčková, Ph.D. Stavebník a mecenáš Karel II. z Liechtensteinu-Castelcorna 11. září: P. Jan Larisch, Th.D. Rudolf Jan, arcivévoda rakouský, arcibiskup olomoucký a kardinál 9. října: PhDr. Jitka Johnová, Th.D. Kardinál Bedřich Fürstenberk 13. listopadu: PhDr. Jitka Johnová, Th.D. Olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 11. prosince: P. PhDr. Jindřich Charouz, O.Praem., Th.D. Arcibiskup-mučedník Josef Karel Matocha Arcibiskupského paláce Olomouc. Začátek je vždy v hodin a vstupné volné. Po skončení přednášek se zájemci mohou také těšit na prohlídku interiéru rezidence olomouckých biskupů. Aktuální informace o programu a jeho změnách najdete na webu arcibiskupskypalac.ado.cz nebo na tel Turistický provoz Arcibiskupského paláce také plánuje vydání pamětní mince a dalších upomínkových předmětů. Ve spolupráci s Centrem pro školy Arcibiskupství olomouckého připravuje výtvarnou a literární soutěž pro školy z olomouckého děkanátu. Pro školy připravujeme také prohlídky olomoucké rezidence s pracovním listem věnovaným tomuto významnému výročí. Oslavy uzavře koncert Hudba na dvoře olomouckých biskupů a arcibiskupů. Martin Kučera (převzato z Oldinu) Soutěž k výročí olomouckého biskupství U příležitosti 950. výročí obnovení olomouckého biskupství vyhlašuje Arcibiskupství olomoucké soutěž pro žáky základních a středních škol. Úkolem účastníků bude literárním či výtvarným způsobem zachytit historii nebo současnost církve v olomoucké arcidiecézi a její přínos pro společnost. Soutěž se koná pod záštitou arcibiskupa Jana Graubnera a její uzávěrka je koncem června Soutěžící jsou rozděleni do tří kategorií: první z nich je určena pro žáky tříd základních škol, druhá pro žáky tříd ZŠ a odpovídajících ročníku víceletých gymnázií; třetí kategorie je pak pro žáky a studenty všech typů středních škol. Zasílat do soutěže lze buď výtvory literární, zpracované jakoukoliv formou v rozsahu maximálně dvou stran A4, nebo díla výtvarná, opět v jakémkoli zpracování. Každý účastník smí zaslat jen jeden soutěžní příspěvek. Do soutěže budou zařazeny práce zaslané do konce června Nutné je uvést jméno a příjmení, třídu a adresu školy. Vyhlášení výsledků se uskuteční 4. října 2013 ve slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce. Vítězové budou oceněni a zároveň získají pro svou třídu zdarma prohlídku paláce. Oceněné práce budou vystaveny od Dnů evropského dědictví ( září) do konce září tohoto roku v prostorách Arcibiskupství olomouckého. Soutěžní příspěvky zasílejte na adresu Informačního centra Arcibiskupství olomouckého, Wurmova 9, Olomouc. Další informace Martin Kučera, kucera@arcibol.cz, nebo Jiří Gračka Strana 6 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

7 Vzpomínky se vrací. P. Cyril Juroška, SDB S P. Cyrilem mne seznámila Libuška Calábková na podzim roku Tou dobou jsem se jako samouk učil hrát na varhany, protože varhany se mi vždy líbily a navíc ve farnosti Záhoří u Písku, kam jsme jezdili na návštěvu k prarodičům a příbuzným z tatínkovy strany, neměli varhaníka. Původně jsem se učil hrát ve škole na housle, takže noty jsem znal. Libuška mi tehdy řekla, že P. Cyril nabízí zájemcům, že je na varhany hrát naučí. Tak jsme do Domaželic jedno sobotní odpoledne zajeli na kole, pan farář mne přijal a po dohodě jsem k němu začal jezdit, buď do Domaželic, nebo každý pátek na mši sv. do Beňova. Zde jsem doprovázel zpěv při mši svaté a po mši mi P. Cyril řekl, co bylo špatně, jak zlepšit např. určité místo v písni, jak vytvořit předehru, mezihru, dohru, jak přejít z jedné stupnice do druhé. P. Cyrilek, jak mu všichni říkali, měl smysl pro humor. Vzpomínám, že jednou mi dával 100, Kčs (ano, československých), ať mám na autobus. Jízdenka tehdy stála z Přerova do Beňova, nebo Domaželic 3,- Kčs. Nechtěl jsem to přijmout, namítal jsem, že peníze mám, vydělám si na brigádě, rodiče mi dají. Když jsem se nechtěl nechat přesvědčit, řekl mi: Když Ti někdo něco dává, tak si to vem. Pokud Ti to dává rád, uděláš mu tím radost. A pokud ti to dává nerad, tak ho tím potrestáš. A on už Ti to víckrát nedá. Na to se již nedalo nic namítnout. P. Cyril, když nespěchal, jezdíval do Beňova i zpět autobusem, případně za příznivého počasí chodíval pěšky. Posílal svým přátelům vždy k Vánocům a Velikonocům pěkná přání, často veršovaná. Díky jeho ochotě a trpělivosti jsem potom mohl sloužit příležitostně jako varhaník i v dalších kostelích našeho děkanátu. Nejsem jediný, koho P. Cyril učil hrát na varhany. Nemohu rovněž zapomenout na pana varhaníka Hrbase a pana kostelníka Zmeškala z Beňova, se kterými jsem se tehdy seznámil. Jaroslav Branžovský Ráda vzpomínám na dobu, kdy v Přerově působil P. Doc. ThDr. František Janhuba. Dále budu už psát jen P. Janhuba, protože tituly získal až později, když byl již mimo Přerov. Byl zde krátce předtím, než nastoupil na vojnu (tehdy kněží chodili po svém vysvěcení na 2 roky na vojnu, později naopak studovali jako bohoslovci, pak museli přerušit studium a teprve po dvou letech na vojně mohli dokončit studium a byli vysvěceni na kněze). Byl velice obětavý a horlivý. Často vykládal o tom, jak v Přerově a v okolí učil celkem 600 dětí v náboženství. Tehdy ještě nebylo běžné, aby mladí kněží měli auta, a proto všude a za každého počasí jezdil na kole. Někdy se stalo, že kolo píchl a pak ho vždy přivezl k nám a požádal mého bratra Marcela, aby mu ho zalepil. Mezitím než bylo kolo spraveno, poseděl u nás a pohovořil s námi. Vzpomínám si také, že kdysi (protože neexistovaly žádné učebnice pro výuku náboženství) nakoupil knihy, které používali věřící v Československé církvi. Byla to obdoba našeho katechismu. Všechna místa v knize, kde se text lišil od naší katolické věrouky, začernil tuší. Pak přinesl knihy k nám a my všichni jsme mu pomáhali prolistovat každou knihu a začernit příslušná místa. Tyto knihy pak používal k výuce náboženství. Věnoval se historii. Uměl zajímavým způsobem nám, mladým, přiblížit každé období našich dějin. Byl také ochoten s každým diskutovat nebo dokonce pomoci mu s nějakým úkolem ve škole. Vzpomínám si, že jsme si např. měli dosti často připravit referát o našich spisovatelích, případně nějaké téma z dějepisu a já jsem se šla poradit s P. Janhubou. Něco mi řekl sám a navíc mi přichystal příslušnou literaturu (měl hodně knih), kde jsem načerpala nové vědomosti, které potom kromě mne nikdo neměl. Bylo proto jisté, že tyto školní úkoly jsem pak mívala nejlepší z celé třídy. Také mi pravidelně půjčoval knihy na čtení a byl ochoten mi odpovídat na moje dotazy a vysvětlovat vše, co jsem chtěla znát. Uměl také sehnat náboženské knihy. Tehdy se totiž žádná náboženská literatura nevydávala, a pokud někdo něco měl, získával to ze zahraničí, což také nebylo jednoduché. Jinak všichni přežívali s časopisy a knihami, vydanými ve 40. letech a dříve. Vzpomínám, že jednou se moji rodiče zmínili o tom, že by si velmi rádi přečetli Dějiny od Ráčka. P. Janhuba slíbil, že je obstará a skutečně je za nějaký čas přinesl a dokonce nám je daroval. Můj bratr také vzpomínal na to, jak se věnoval ministrantům. Často je zval k sobě na faru. Za totality totiž neexistovaly žádné klubovny, kde by se mohla věřící mládež scházet. P. Janhuba pro ně vymýšlel program a samozřejmě hráli také hry. Jednou se stalo, že kluci spolu začali zápasit a vůbec nereagovali na napomenutí kněze, aby toho nechali. P. Janhuba je prý tehdy polil vodou a oni se ihned uklidnili. Ludmila Křivánková Vážení a milí čtenáři, právě jste dočetli poslední příspěvek, který nám přišel z vašich vzpomínek na zesnulé kněze, působící v přerovském děkanátu v letech minulých. Chceme poděkovat Vám všem, kteří jste přispěli svou vzpomínkou a nám ostatním připomněli ony statečné kněžské osobnosti, které se Vám vryly do myslí i srdcí. Pokud by nám chtěl ještě někdo z vás poslat svou vzpomínku, rádi ji zveřejníme. redakce Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 7

8 Chlapci a děvčata! Velikonoční doba stále trvá a radost, kterou jsme si přáli o Velikonocích, můžeme prožívat celý měsíc duben. Je to radost z toho, že nám Pán Ježíš otevřel cestu k věčnému životu. Byl vzkříšen! To slovo se dobře vyslovuje, ale někdy je třeba se zamyslet. Teď na jaře je to velmi jednoduché, neboť celá příroda vypráví o svém Stvořiteli a pomáhá nám pochopit i vzkříšení. Jen se chlapci a děvčata dívejte kolem sebe na louky, stromy, květiny, nebe a ptáky a všechno živé. Stačí jen teplé paprsky slunce a vše se rozvine do úžasné krásy. Svět se zaplaví tím nejkrásnějším zpěvem, bzukotem a šumem. A to je chvíle, kdy nám lidem nezbývá než se na sebe usmívat a radovat se z cesty k věčnému životu s Pánem Ježíšem. Slovo svatý je významově spojeno se slovy světlo, svit, svět. Tyto spojitosti ukazují, že svatý znamená zářící. Velmi často se také setkáváme s tím, že o nich mluvíme jako o světlech, která zářila v temných dobách dějin a ukázala cestu, ale podala i doklad, že světlo vítězí nad temnotou. Bez povšimnutí nesmíme ponechat ani to, že svět je to, co se skvěje před naším zrakem. Slovo svět označuje původně to skvělé Boží dílo, které není lidmi a hříchem poničeno. Z toho pak plyne, že svatí jsou ti, kdo nám představují člověka takového, jak si ho přeje Bůh. (Petr Piťha) Svatý Vojtěch Svatý Vojtěch se narodil kolem roku 956 na hradě Libici. Pocházel z rodu Slavníkovců. Devět let ( ) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, jehož jméno při biřmování přijal. V roce 981 byl vysvěcen na kněze prvním pražským biskupem Dětmarem a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Vystupoval proti některým jevům v tehdejší společnosti, které se neslučovaly s církevním učením, zejména proti pohanství, obchodování s otroky, kněžským manželstvím a velmi rozšířenému alkoholismu. Kromě toho se zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví, zároveň však respektoval staroslověnskou kulturní tradici. Je mimo jiné pokládán za autora nejstarších českých a polských duchovních písní, např. známé písně Hospodine, pomiluj ny. Jeho působení bylo komplikováno rostoucími spory mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Po pěti letech v úřadu Vojtěch v roce 988 opustil Prahu a odcestoval společně s bratrem Radimem k papeži Janu XV. Z Říma odešli do kláštera Monte Cassino, později do řeckého kláštera ve Valle Luca a nakonec do reformního benediktinského kláštera na římském Aventinu. Zde s podporou papeže složil 17. dubna 990 řeholní slib. Na přání papeže se v roce 992 vrátil do Prahy a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu Přemyslovci (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Vojtěchova misionářská činnost však skončila hned na samém počátku: sedm Prusů ho probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky převezeny v roce 1039 do Prahy a byly uloženy na Pražském hradě, kde později kníže Spytihněv I. založil novou baziliku a dal ji zasvětit společně sv. Vítu, sv. Václavu i sv. Vojtěchu. Přilítlo jaro z daleka Vítězslav Hálek Přilítlo jaro z daleka a všude plno touhy, vše tlačilo se k slunci ven, že snilo sen tak dlouhý. Vylítly z hnízda pěnkavy a drobné děti z chýše, a pestré kvítí na lukách přesladkou vůni dýše. Liba Strana 8 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

9 Jarní víkend pro ministranty se uskuteční ve dnech dubna Tentokrát bychom se vypravili do nedalekých Otrokovic, kde bychom spali v klubovně na faře na karimatkách. Zúčastníme se mší svatých v místním kostele sv. Vojtěcha. Jistě bude čas i na nějaké hry jak v klubovně, tak na hřišti, případně i na soutěže s místními ministranty. V sobotu bychom vyrazili na výlet do chřibských lesů. Předpokládaný odjezd vlakem by byl v pátek v hod. z Přerova. Sraz je v hodin na vlakovém nádraží. Předpokládaný návrat v neděli ve hod. S sebou: kartičku zdrav. pojišťovny, spacák, karimatku, vhodné oblečení na ven i dovnitř (může být chladno), dobrou obuv, přezůvky, svačinu na cestu (popř. i jako večeři na pátek). Cena: 200,- Kč (zahrnuje jízdné, pobyt, stravu). Pokud by byl problém pouze v penězích, zkuste se ozvat na faře, nějak se dohodneme. Přihlášku se zálohou 100 Kč je potřeba odevzdat do 7. dubna, nejlépe u jáhna. Modlitby mládeže alias křížová cesta v netradičním provedení Už jste někdy zažili velice netradiční, emočně a duchovně nabitou křížovou cestu? My ano! A to díky nezvyklému hudebnímu doprovodu. Mluvené slovo totiž vhodně doplňovaly videoklipy interpretů z celého světa. Díky technice jsme vše mohli sledovat na velkém promítacím plátně, které bylo umístěné blízko hlavního oltáře. Vše se odehrálo v pátek 8. března po večerní mši svaté v kostele sv. Vavřince v rámci pravidelných modliteb mládeže přerovského děkanátu (každý druhý pátek v měsíci). Zvaní byli protentokrát nejen mladí, ale farníci všech věkových kategorií. Přestože se v ten den opět nečekaně ochladilo, sešlo se nás dostatečné množství a společně jsme tak mohli prožít nezapomenutelné okamžiky. Naše srdce plála a chválila Boha. Ona hodina a půl (na křížovou cestu velmi netradiční délka) nám tak utekla jako nic. Tímto děkujeme všem zúčastněným za společenství modlitby a věříme, že nelitovali stráveného času. Velké díky ale patří především otci Liborovi, který tyto pravidelné každoměsíční modlitby organizuje. Otče, díky za Vaše nové nápady a impulsy. Simona Vondráková Léto bez tábora? To přece nemyslíte vážně! Letos se všechna tato potěšení odehrají ve stanové základně v Pístovicích u Vyškova a budeme na ní mít celých 14 dní, a to od 1. do 14. července Malchut nám už teď otvírá své brány a volá nás (Co to znamená? Přijeďte a uvidíte.) Už po 8. se letos sešel táborový tým složený z přerovské a okolní mládeže, aby zorganizoval letní tábor pro děti. Všichni jsme jako děti letními tábory prošli a zanechaly v nás nesmazatelnou stopu. Především v tom, že léto bez tábora není pro nikoho z nás tím pravým létem. A tak, když už jsme dětskému věku odrostli, rozhodli jsme se toto potěšení poskytnout dalším generacím. Aspoň pár dnů strávit mimo civilizaci, bez vymožeností moderního světa (divte se, ale ono to bez nich taky jde!), uprostřed přírody poznávat nové kamarády, objevit schopnosti, o nichž jsme nevěděli, že v nás jsou, zkusit jít až na hranice svých možností a možná ještě kousek dál, zakusit potěšení z překonání sama sebe (a příležitostí k tomu bude bezpočet). Pokud by se mezi vámi našli rodiče nebo farníci, kteří by byli ochotní nám přispět či nás podpořit čímkoliv, od brambor, zavařenin, ovoce, hmotných darů, které by se daly použít jako ceny, starších prostěradel nebo zbytků látek, až po finanční příspěvek, budeme velmi rádi a velmi vděční, Pán vám to určitě odplatí. Na závěr bychom rádi upřesnili, že vedoucí za tuto svou aktivitu nepobírají žádnou mzdu ani příspěvek, děláme to, protože chceme a protože nás to baví. Každý, kdo by se našeho letošního dobrodružství rád zúčastnil, najde přihlášku na faře a v zákristii v Přerově nebo na Bližší informace případně podá V. Slivka, hlavní vedoucí, nebo je naleznete na plakátu či webových stránkách. Táborový tým Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 9

10 Sobotu před Květnou nedělí určil papež Jan Pavel II. k tomu, aby se mladí lidé setkávali společně se svým biskupem. Tato krásná tradice se naplnila i tento rok, a tak jsme se, my, mladí z Přerova a okolí, ráno setkali na přerovském nádraží. Sešlo se nás 17 + otec Libor. V 7:24 jsme tedy vyrazili na nádherné moravské poutní místo Velehrad. Postupně na cestě se naplňoval vlak dalšími mladými a na konečné zastávce ve Starém Městě vznikl mohutný dav. Už po krátkém úseku naší pouti jsme začali pociťovat velkou zimu, ale i tak nás dobrá nálada neopouštěla. Po registraci jsme pokračovali dál po stopách Cyrila a Metoděje a potkávali organizátory, kteří byli dobově oblečeni a zadávali nám různé úkoly, jako desátek Růžence, což naše skupinka v čele s otcem Liborem zvládla myslím na jedničku, dále meditovat nad obdrženým citátem a další. Byla to moc pěkná cesta! Důkazem naší dobré nálady bylo třeba zpívání písní s otcem, jako např. stylově - Bože, cos ráčil atd. V 10 hod. byl zahájen společný program v bazilice, která se opravdu zaplnila do posledního místa! Úžasné! Následovala krásná svědectví, při kterých jsme mohli slyšet a uvědomit si, jak Pán mění a naplňuje lidské životy! Nesmělo chybět přivítání otce arcibiskupa Jana a jeho katecheze, ve které bylo povzbuzení pro nás, mladé, že jedině život s Bohem stojí za to! Poté ve 12 hod. následoval oběd z vlastních zásob a ve 13:30 začaly přednášky, kterých bylo dosti na výběr a všechny lákavé, jako např. Kdo vlastně jsem?, Modlitba a život, Křesťan a politika atd. A také možnost adorace. Celý náš den vyvrcholil mší svatou. Promrzlí, ale šťastní jsme vyrazili zpět domů. Závěrem bych chtěla všem poděkovat! Vždy na těchto setkáních si uvědomím, že nejkrásnější je svět viděný očima víry! Tento rok se bude slavit Setkání mladých v Rio de Janeiru, kam se asi většina z nás nedostane. Ale známá socha Krista, která má rozpažené ruce, nám říká, že Pán čeká na každého z nás a zahrnuje nás obrovskou láskou! Verča Tesková VÝJIMEČNÝ KONCERT Dnes čtyřčlenná folkrocková kapela působí na hudební scéně už 23 let a posluchače zaujala především originálním hudebním zpracováním biblických žalmů, ale také vlastních textů s nadčasovou tematikou. Téměř 25 tisíc prodaných nosičů (kritikou velmi dobře přijatých alb), přes 850 koncertů nejen v tuzemsku, ale i na Slovensku, v Polsku, Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku a Irsku, společné vystoupení s Filharmonií Hradec Králové a především léta zkušeností dala Oborohu jistotu a přesvědčivost při koncertním provedení skladeb. Ústřední postavou a autorem písní je kytarista a zpěvák Slávek Klecandr. Tentokrát se můžeme těšit na velikonoční písně a žalmy. Všichni jste srdečně zváni. Vstupné je dobrovolné. Jak uvádí jedna z recenzí jejich koncertu Při poslechu skladeb Oborohu musí mít člověk pocit, že slyší hrát a zpívat umělce, kteří mají velký dar od Boha. Chystá se opět jednodenní výlet pro mládež z celého děkanátu v sobotu 27. dubna. Vydáme se na jih, najít několik schránek, které jsou součástí Cyrilometodějského cachingu. Sešli bychom se v Přerově na vlakovém nádraží nejpozději v 7:30. Příští modlitby mládeže budou v kostele Cestovat budeme vlakem a pěšky, návrat bude buď ve čtyři nebo v šest v Předmostí 12. dubna 2013 od 19:30 podle počasí, sil a nálady. hodin. Tentokrát se sejdeme Případné dotazy směřujte na o. Libora nebo na Katku Stokláskovou. k eucharistické adoraci. Strana 10 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

11 DOBYTÍ JIŽNÍHO PÓLU V době jarních prázdnin od 18. do 22. února 2013 se na Centru pro rodinu v Pavlovicích uskutečnilo prázdninové povyražení. Cílem bylo dobýt jižní pól. Za pomoci dvou polárníků Scotta a Amundsena se děti hned v pondělí rozdělily do dvou družstev soutěžících o jeho zdolání. Celý týden se děti podrobovaly výcviku jak obstát v těžkých a drsných podmínkách. Ke konci týdne jsme mohli vidět 16 zdatných polárníků schopných zúčastnit se této expedice. V čele dvou vůdců, se nakonec oběma skupinkám podařilo po dlouhé cestě vztyčit vlajku na samém vrcholku jižního pólu. Odměnou jim pak byl táborák. Počasí nám celý týden přálo i k bobování a postavení iglú, takže si to všichni jaksepatří užili. Za tým vedoucích Weru Kužílková víře. Následovalo rozdělení do skupinek a společné sdílení. Po chutném obědě a krátkém odpočinku se pokračovalo druhou přednáškou O naději a pak opět ve skupinkách. K večeru jsme měly možnost jít ke svátosti smíření a nakonec byla o. Arturem sloužena mše svatá. Na závěr našeho setkání měla každá možnost říci, co ji oslovilo, co se jí líbilo. Kolem 18 h jsme se odpočaté a posilněné rozjely ke svým nejbližším. Hedvika Krejčí Postní víkend pro ženy V podvečer 8. března jsme se sešly v kostele sv. Jiljí v Pavlovicích, kde jsme prožitím křížové cesty zahájily již tradiční 24 hodinovou postní duchovní obnovu s F. Böhmovou. Pro letošní setkání si Fanynka nakonec vybrala jako téma dvě ze tří božských ctností víru a naději. Po radostném uvítání a večeři jsme měly první zamyšlení. Fanynka nám kladla na srdce, abychom byly v tichu (samy s Bohem), a abychom udržely na uzdě touhu popovídat si. Ráno jsme začaly společný den nevšední ranní modlitbou a po snídani začala přednáška O Pozvánky VELIKONOČNÍ PLES od 20 hod v KD v Pavlovicích u Př. - rezervace vstupenek RODIČOVSKÁ SKUPINA LÁSKA A ŘÁD V RODINĚ ve středu od 17 hod v Ráji PROBOUZENÍ BROUČKŮ od 17 hod, sraz za KD v Pavlovicích, pak zámecká zahrada PĚŠÍ POUŤ RODIN NA SV. HOSTÝN ve středu 8. 5., mše sv. ve 14 hod info.: P.Školoud DEN PRO RODINU v neděli odpoledne - v Přerově na farní zahradě a na Sonusu (v rámci Týdne pro rodinu ) Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 11

12 KURZ MANŽELSKÉ VEČERY aneb jak budovat šťastné manželství Kurz Manželské večery tvoří 8 setkání a jeho záměrem je pomoci všem manželským párům posílit a prohloubit jejich partnerský vztah. Kurz dává manželům výbornou příležitost strávit čas spolu jako pár, a přitom se zabývat důležitými otázkami svého manželství. Manželské večery jsou velmi praktické, pomohou vám získat a osvojit si důležité dovednosti, abyste mohli vytvořit hezké manželství na celý život. Každý večer dostanete příležitost užít si spolu dobrou večeři a přitom naslouchat a povídat si. Budete mít jako pár dostatek času k rozhovoru o tématu večera. Skupinová diskuse není součástí kurzu, soukromí párů je plně respektováno. Kdo kurz vytvořil? Kurz vytvořili Nicky a Sila Leeovi v roce Leeovi patří k zaměstnancům Holy Trinity Brompton v Londýně. V tomto sboru anglikánské církve vznikly také celosvětově populární kurzy Alfa. Leeovi žijí v manželství více než 25 let a mají čtyři děti. Manželské večery se dnes konají ve více než 28 státech světa. Na téma manželství již Leeovi přednášeli mnoha tisícům párů, jsou spoluautory Knihy o manželství, které se od jejího vydání v roce 2000 prodalo kolem výtisků. Kurz Manželské večery pořádají v Holy Trinity Brompton třikrát ročně s průměrnou účastí kolem sta párů na každém běhu. Více na Jak kurz probíhá? Každé setkání začíná večeří při svíčkách. Následuje promluva, po které mají manželé příležitost si spolu popovídat o tématu večera. Vše probíhá v příjemném prostředí a přátelské atmosféře. Z témat kurzu: vzájemné poznávání svých potřeb, efektivní komunikace, řešení konfliktů, síla odpuštění, vyjadřování lásky partnerovi, jak dobře vycházet s rodiči a rodiči partnera, sexuální intimita, děláme si na sebe čas a společná zábava. Kurz, ačkoliv je založen na křesťanských principech, velmi prospěje všem manželským párům, ať už se o křesťanství zajímají nebo ne. Centrum pro rodinu Ráj pořádá kurzy Manželské večery od roku až 2 běhy ročně. V letošním roce chystáme jarní a podzimní kurz. Jarní kurz bude probíhat po osm úterních podvečerů od 23. dubna vždy od 17:30 hodin (čas je možné posunout na později tak, aby vyhovoval všem přihlášeným párům) na faře v Pavlovicích u Přerova v klubu Stodola. Cena je 1400 Kč za pár (16 večeří, nealko dle výběru každý večer a 2 příručky účastníka) Přihlášky u Hedviky Krejčí na tel.: nebo na u: hedvikakrejci@seznam.cz Kapacita kurzu je omezená, přihlašujte se proto co nejdříve. Manželství je jako zahrada pokud na něm budeme pracovat zazelená se a rozkvete. Je jaro a to je výborná příležitost! Krásné a požehnané dny vám přeje Hana Školoudová Postní duchovní obnova ve Vlkoši. Ve čtvrtek po večerní mši svaté proběhla ve farní klubovně ve Vlkoši postní duchovní obnova. Velmi poutavá a zajímavá byla promluva a následná beseda s P. Horákem, farářem z Horní Moštěnice. Zaměřil se na eucharistii a její předobrazy ve Starém zákoně. Velmi zajímavě mluvil o prorocích a smlouvách, které Hospodin uzavřel s vyvoleným národem, a o jejich častém porušování ze strany Izraelců. Vtipná byla odpověď na dotaz na přechod Izraelců Rudým mořem při jejich odchodu z egyptského zajetí. Pokrokoví badatelé se snažili vysvětlit tuto nevysvětlitelnou událost tím, že Izraelci znali cestu přes močály místo přes moře, a tak se zachránili. Odpovědí byl dotaz k těmto badatelům, ve kterých močálech tedy utonulo celé faraonovo vojsko. P. Horák, který studoval v Římě, nadchl přítomné farníky z Vlkoše a Bochoře. Duchovní správce farnosti otec Piotr litoval, že víc farníků si nedovedlo udělat čas v postní době na tuto kvalitní a fundovanou besedu. František Sečka Zápis dětí v Církevní mateřské škole v Přerově. Ve dnech a proběhl oficiální zápis do naší mateřské školy. Celkem se ucházelo o místo 19 rodičů pro své děti ve věku 2,5 až 5 let. Přednostně bylo přijato 8dětí z praktikujících rodin a rodin, které mají sympatie k církvi. Tito rodiče zapsali své děti po vyhlášení průběžného zápisu v září letošního školního roku. Budou k nám chodit děti z Přerova, Radkovy Lhoty a Henčlova. Máme radost, že se k nám hlásí stále více dětí a pro příští školní rok plánujeme vyhlášení průběžného zápisu už od září Iveta Frýdková Strana 12 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

13 Přeji požehnané Velikonoce Nevím, nevím, jak se nám podaří prožít letošní velikonoční obřady. Když píšu tyto řádky, tak zbývá jen pár dnů do Velikonoc a venku je pořádný mráz umocněný ostrým větrem a v kostelích je velmi nepříjemná zima. Tak si většina z nás Velikonoce určitě nepředstavuje. Právě to by ale mohl být odrazový můstek k hlubšímu pochopení Velikonočních událostí. Věci nejsou tak, jak si přejeme, život není tak šťastný a příjemný, jak bychom chtěli. Přirozenou lidskou reakcí je snaha věci změnit a napravit, aby byly podle našich představ. V praxi pak narážíme na dvojí problém, že to občas prostě nejde a že často svou dobře míněnou snahou více pokazíme, než vylepšíme. Zvláště když se snažíme napravit ty druhé kolem sebe. O Velikonocích ale vidíme Krista, který se řídí jinou logikou jednání. On nechce věci měnit podle svých představ, ale chce plnit vůli Nebeského Otce. Není to tak, že by Ježíš nechtěl změnit lidi kolem sebe včetně farizeů, ale On to nechce udělat násilím. Ježíš chce přesvědčit druhé o opravdovosti Boží lásky tím, že On sám je ztělesněním Boží dobroty. V tomto smyslu je bezbranný vůči lidské zlobě a raději nechá ublížit sám sobě, než by ublížil člověku. Bůh nestojí o vynucenou poslušnost člověka, ale touží po tom, aby lidé plnili Boží vůli z rozhodnutí svého vlastního srdce. Kristus visící na kříži je Bohem prosícím o lidskou lásku. A nám lidem to dělá problém pochopit. Bůh, který prosí, přece nemůže být Bohem, nebo ano? Velikonoční události nás vedou k tomu, abychom Boha poznávali novým způsobem. Nejen jako svrchovaného vládce vesmíru, ale také jako milujícího Otce toužícího po lásce svých dětí a ochotného podstoupit a obětovat cokoliv, aby se Jeho děti obrátily zpět na správnou cestu. Událost vzkříšení nám pak ukazuje, že ve chvíli, kdy člověk dává z lásky vše, tak získává ještě mnohem víc, než je možné si v tomto světě představit či přát. Věci a život nebudou nikdy takové, jaké chceme, pokud nebudeme chtít totéž, co chce Bůh. Přeji požehnané Velikonoce a odvahu svěřit budoucnost do Božích rukou. Anketa o čase půlnočních bohoslužeb Současné počasí spíše připomíná Vánoce a tak je vhodná chvíle informovat o výsledcích ankety ohledně času začátku takzvaných půlnočních vánočních bohoslužeb. Děkuji všem, kdo v anketě vyjádřili svůj názor. Výsledky v Předmostí jsou zcela jednoznačné. Nejvíce hlasů dostal začátek bohoslužby ve 21:00. Konkrétně pro 17:00 bylo 5 hlasů, 18:00 4, 19:00 4, 20:00 20, 21:00 49, 22:00 25, 23:00 4 a 24:00 8. Když jsem vypočetl z těchto hlasů průměr, tak to vyšlo přesně na těch 21:00 hod. Čas začátku bohoslužby v Předmostí by tak zůstal stejný jako v minulých letech. V Přerově bylo sice nejvíce hlasů pro čas 22:00, ale také bylo velké množství hlasů pro časy dřívější. Konkrétně pro 17:00 bylo 47 hlasů, 18:00 35, 19:00 39, 20:00 76, 21:00 97, 22:00 153, 23:00 21 a 24: Průměr vyšel na 20:48 hod. Dále jsem uvažoval tak, že kdo dal hlas konkrétnímu času, tak snad bude ochoten přijít na bohoslužbu o hodinu dříve či o hodinu později. Když jsem tedy přičetl k jednotlivým časům také hlasy pro sousední hodiny, tak to vyšlo takto: 17:00 82, 18:00 121, 19:00 150, 20:00 212, 21:00 326, 22:00 271, 23: a 24: Výsledkem ankety je tedy pro mne začátek vánoční půlnoční bohoslužby v Přerově ve 21:00 hod. Doufám, že posunutí začátku bohoslužby o hodinu dopředu povede k tomu, že se jí zúčastní více farníků než v minulých letech. Setkání ekonomických rad farností děkanátu Spolu s kněžími děkanátu jsme se rozhodli udělat společné setkání pro všechny členy ekonomických rad všech farností našeho děkanátu Přerov, které proběhne v úterý 9. dubna 2013 v 18:00 v Přerově v sále Centra Sonus. Tématem bude navracení církevního majetku a budoucnost financování naší církve a to, jak se tyto změny mohou dotknout života našich farností. Chci dát členům ekonomických rad co nejaktuálnější a konkrétní informace, jak o přípravě žádostí o navracení farního majetku, tak o finanční situaci našich farností. Začneme také společně přemýšlet, jak se můžeme na blížící se změny připravovat a co pro budoucí život našich farností můžeme udělat už teď. Liturgické postoje při mši svaté Sjednotíme liturgické postoje při mši svaté dle přání otce arcibiskupa: Při přinášení obětních darů (pokud nejsou spojeny s přímluvami) věřící sedí. Vstanou až na modlitbu nad dary, tedy po tom, co skončí recitace odpovědi na výzvu: Modleme se, bratři a sestry. (Výjimka je jen při okuřování lidu, kdy mohou zůstat už stát.) V našich přerovských farnostech jsme zvyklí vstávat už před výzvou kněze, takže to bude třeba změnit. Zůstaneme tedy sedět i při výzvě kněze: Modleme se, aby Bůh přijal oběť své církve. A také budeme sedět při odpovědi lidu: Ať ji přijme ke své slávě a k spáse světa. Teprve po této odpovědi se všichni věřící postaví. Nejspíš nám bude chvíli trvat, než si na to zvykneme. Proto buďme tolerantní k těm, kdo vstanou dřív, postupem času se to také naučí. P. Pavel Hofírek Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 13

14 Tento díl Událostí popisuje zejména situaci na Slovensku na jaře 1947, po skončení procesu s Jozefem Tisem. Dne 20. května 1947 odhlasovalo předsednictvo SNR nedůvěru předsedovi Národního soudu Daxnerovi. Komunisté proti tomu protestovali. Následující spor mezi SNR a vládou se stal záminkou k útokům proti Demokratické straně. Slovenští komunisté opět hájili spíše zájmy pražské vlády než zájmy Slovenska. Klement Gottwald označil Demokratickou stranu za ľuďácké podzemí. Z nekalých politických úmyslů obvinil i slovenské biskupy a kněze a vůbec celý slovenský katolicismus. Na to reagoval kromě jiných také Adolf Kajpr v Katolíku: Poměr česko-slovenský je jistě z našich nejpalčivějších [...] Zajímají nás především výroky pana ministerského předsedy o slovenském katolicismu, o úloze kněžstva, biskupů. Nemohli jsme z nich být uspokojeni. Byli jsme utvrzeni v mínění, že se slovenský problém řeší neúplně, stranicky a že katolíci jsou vždy v záloze, aby byli prohlášeni za jediné viníky případného, a to velmi pravděpodobného nezdaru. Dále Kajpr výstižně hodnotí politickou situaci na Slovensku. Zmiňované dvě hlavní strany jsou Komunistická strana Slovenska a Demokratická strana, dvě malé strany Strana slobody a Strana práce: Je přece nesporné, že politický vývoj Slovenska se děje uměle. Umělé bylo zřízení dvou stran, ke kterým jen v poslední chvíli, zase uměle, před volbami, přibyly dvě malé strany nové. Dvě hlavní uměle stvořené strany si od osvobození vládnou na Slovensku po svém, vládnou si velmi libovolně, a z toho je tam těžká atmosféra, hlavně mezi katolíky, kteří mají na jedné straně vědomí své většiny, na druhé se cítí jako bezprávný předmět, jejž by každý chtěl nějak získat, ale jen jako hlasující materiál, ne jako skutečně plnoprávné partnery politického dění. Odtud plyne celá ta napjatost politické situace na Slovensku. Víme dobře, že zahraniční vlivy do ní zasahují též, ty však nalézají úrodnou půdu hlavně pro onu zmíněnou politickou nesvéprávnost katolíků slovenských. Protože milujeme upřímně svou republiku, přáli bychom si, aby v politických poměrech na Slovensku nastalo jasno. Další část se týká zestátnění církevního školství, proti čemuž slovenští biskupové již vícekrát protestovali. Na Slovensku bylo vnímáno jako křivda to, že české církevní školy dosud zestátněny nebyly. Nejen tento případ mohl u Slováků vyvolat pocit, že se rozhoduje o nich bez nich, což se pak odráželo i na jejich vztazích k Čechům. Podle Kajpra Slováci nejbolestněji cítí ztrátu svých škol a internátů. Dokud nebude uspokojivě vyřešena tato otázka, není naděje na loyální spolupráci a marně na ni čekáme. Odtud plyne také ono základní nepochopení stanoviska slovenských biskupů, jež se jeví v tvrdých slovech Gottwaldových: Hlavní vina spadá na slovenský episkopát. Pan ministerský předseda, jako dlouholetý komunistický bojovník, dovede asi sotva chápat něco jinak než v kategoriích politické moci. Dovede se sotva vcítit do mysli katolického biskupa s jeho vědomím zodpovědnosti za svěřené stádce před vlastním Pastýřem duší, Kristem. Adolf Kajpr obhajuje slovenské biskupy a reaguje také na snahu ministerského předsedy Gottwalda o kádrování kněží a snahu oddělit kněze od biskupů: Nuže: náboženskomravní výchova mládeže patří mezi hlavní starosti biskupovy. Nelze se tedy divit, že se slovenští biskupové nemohou smířit se ztrátou svých škol, že jejich zestátnění budou vždy z několika příčin považovati za bezprávné a nespravedlivé a že se tedy nemohou nadchnout nynějším stavem věcí. Spoléhati, že výměna osob by situaci změnila k lepšímu, je nepochybně marné, protože každý jiný biskup by musil na tytéž věci stejně nazírat. Nesmíme se bát dívati se na věci v jejich holé pravdivosti a neusnadňovat si problémy tím, že si namlouváme něco, co zase odpovídá našim přáním. Sem patří pokus pana ministerského předsedy roztrhnout biskupy od farářů, jak se to jeví v jeho slovech: Hlavní vina spadá na slovenský episkopát, nikoliv na prosté faráře nebo aspoň na většinu z nich. Je možné, že Klement Gottwald má tyto informace od toho nebo onoho ojedinělého slovenského kněze, jenž se pokouší sloučiti komunistickou ideologii s křesťanstvím. Takový kněz však, jako se mýlí v tom, že považuje za slučitelné, co nikdy dohromady nepůjde, tak se mýlí i v ostatních svých úsudcích o situaci katolicismu na Slovensku, jako se ostatně mýlil i ve výsledku voleb, který si jistě představoval jinak. Klement Gottwald obviňuje slovenský episkopát, nikoliv jednotlivé kněze. Komunisté i v tomto případě nechtěli chápat, či spíše ignorovali otázku poslušnosti kněží biskupům. Přitom slib poslušnosti biskupovi je nedílnou součástí liturgického obřadu kněžského svěcení. Není to pouhá formalita, ale výslovný závazek kněze vůči svému biskupovi. A právě na základě tohoto závazku poslušnosti má biskup právo zasahovat do aktivit svých kněží. Pokud mají někteří kněží mylné názory, je právem, či spíše povinností biskupa vyzvat je k nápravě. Otázka poslušnosti kněží biskupům se často týkala také působení kněží v politice. Kněz má být vždy vnímán jako reprezentant církve. V politice není možné oddělit jednání kněze jako soukromé osoby od jeho kněžství. Pokud je kněz spojen s nějakou politickou stranou, znamená to pro tuto stranu určité církevní schválení, což však může být zavádějící, protože církev nemá být s žádnou politickou stranou ztotožňována. Veřejná angažovanost kněží je tak možná pouze se souhlasem příslušného biskupa. Kněz, i když jedná jako soukromá osoba, je pořád vnímám jako reprezentant církve. Z toho vyplývá, že konání jednotlivých kněží je bráno jako určité měřítko, podle něhož je pak hodnocena i samotná církev jako celek. Právě skutečnost, podle níž se hodnotí působení církve podle působení jednotlivých kněží snad nejvíce charakterizuje existenci Slovenského státu, jehož hlavním představitelem byl katolický kněz Jozef Tiso. Komunisté v podstatě již od osvobození v roce 1945 hodnotili jakoukoli následnou katolickou aktivitu na Slovensku jako pokus o spiknutí, či útoky proti republice. Ladislav Sovadina, jáhen Strana 14 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013

15 Přečetli jsme a doporučujeme. Zamilovanost Wunibald Müller Wunibald Můller je teolog, psycholog a zkušený psychoterapeut, který spolu s Anselmem Grünem vede dům pro duchovní obnovy v Benediktinském opatství Münsterschwarzach v Německu. Ve své knize se zamýšlí nad stavem, který nazýváme zamilovanost. Všímá si jejích jednotlivých etap, částí v životě člověka. Jak dochází k tomu, že nás někdo hluboce upoutá a okouzlí. Přemůže nás síla obzvláště silná a tajuplná, něco úplně jiného, než prožíváme obvykle. Jsme spoutáni vlastními city a chováme se tak, jak to u sebe vůbec neznáme. V salcburských solných dolech se hází do opuštěných šachet větvička ze stromu odraného zimou. Po dvou až třech měsících ji vytahují obalenou zářivými krystalky: nejmenší větvičky jsou pokryty nekonečným množstvím měňavých, oslnivých démantů, původní snítku nelze již rozpoznat. Já tu krystalizací nazývám činnost ducha, která ze všeho toho, co se jeví, vyvozuje odhalení, že milovaná bytost má nové přednosti ( Stendhal, O lásce). Ve stavu zamilovanosti, zapálený milostnou touhou, proměním všechno, co na zamilované osobě objevím, nebo všechno, co mi ji připomíná, v krystal, v cosi neobyčejného a nádherného (W. Müller). K zamilovanosti patří i pochyby, zda jsou naše city opětovány. Když zjistíme, že tomu tak je, zažíváme určitě jednu z nejkrásnějších chvil v životě. Zamilování nás proměňuje. Probudí se tvořivé síly a objeví schopnosti, které, jak se zdá, v nás až do této doby jen dřímaly. Může dojít i k rozchodu, k rozloučení. To chce čas na odeznění, na zpracování a prožití. Ve vztahu může dojít i k určité vzpomínce na něco, co nás dříve nějakým způsobem zranilo. Doba zamilovanosti nám umožňuje, abychom zakusili vlastní, dosud nevyužitou sílu, avšak stejně tak nás může konfrontovat s našimi skutečnými nebo domnělými nedostatky a slabostmi. Je také zkouškou, jak oceňujeme sami sebe. Dříve nebo později zamilované dostihne všednost. Proměňující síla zamilovanosti se dostane ke slovu tehdy, když na konci spatříte a akceptujete skutečnou osobu (W.Müller). Kniha se nečte snadno, není to oddychová četba. Je dobré se i vracet k již přečtenému. Knihu vydalo nakladatelství Portál, má 160 stran, cena 245,- Kč. Přeji hezké čtení. Jaroslav Branžovský Pondělí :30 Centrum Sonus Krédo a Bible s jáhnem 18:45 Předmostí, fara Náboženství pro dospělé s kaplanem 19:00 Fara v Přerově Škola modlitby, čtvrté setkání Úterý :30 Pavlovice, fara Začátek kurzu Manželské večery, str. 12 Středa :00 Fara v Přerově Redakční rada časopisu 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Mše pro děti s přípravou na přijímání Čtvrtek :45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina A 17:30 Centrum Sonus Katecheze pro dospělé 19:30 Fara v Přerově Modlitby matek Pátek :00 Pavlovice Probouzení broučků CPR Újezd u Uničova Víkend matek, viz str. 6 Sobota :30 Přerov, nádraží Jednodenní výlet mládeže děkanátu 9:00 Centrum Sonus Schůzka ministrantů Úterý :00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa 1.5. Přerov Vzhledem k akci Dělnické strany budou bohoslužby upřesněny později. Čtvrtek :00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina B 17:30 Centrum Sonus Besedy o víře pro muže 19:00 Centrum Sonus Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání 19:00 Centrum Sonus Zkouška scholy dospělých Sobota :00 Přerov, sv. Vavřinec Ranní mše svatá 17:30 Předmostí, kostel Mariánské večeřadlo Neděle :45 Předmostí, fara Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje 10:30 Újezdec, kaple Hodová mše svatá v kapli v Újezdci 15:00 Přerov pod nemocnicí Mariánská pobožnost u kapličky Panny Marie pod nemocnicí 16:00 Centrum Sonus Příprava dospělých na svátosti Pondělí :00 Centrum Sonus Začátek přípravy rodičů na křty dětí 17:30 Centrum Sonus Krédo a Bible s jáhnem Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013 Strana 15

16 Sob n V letním čase začínají večerní bohoslužby v Přerově v kostele sv. Vavřince v 18:30. Nedělní bohoslužby v Přerově bývají celoročně takto: Sv. Vavřinec 9:00 a 10:30 a 18:30, Šířava 7:30, Předmostí 18:30. Sobotní večerní s nedělní platností je v kostele sv. Vavřince v 18:30. Pondělí 1.4. Pondělí velikonoční Mše svatá jsou jako v neděli kromě mše svaté v 10:30, která dnes není. Úterý :00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa :30 Fara v Přerově Modlitby za Charitu Čtvrtek :00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina B 17:30 Centrum Sonus Besedy o víře pro muže 19:00 Centrum Sonus Zkouška scholy dospělých Sobota :00 Přerov, sv. Vavřinec Ranní mše svatá 17:30 Předmostí Mariánské večeřadlo Neděle :00 Centrum Sonus Příprava dospělých na svátosti 16:00 Centrum Sonus Setkání animátorů mládeže děkanátu 19:30 Centrum Sonus Setkání mladých nejen biřmovaných Pondělí 8.4. Slavnost Zvěstování Páně Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:30 Předmostí 18:00 16:00 Centrum Sonus Začátek přípravy rodičů na křty dětí 18:45 Předmostí, fara Náboženství pro dospělé s kaplanem Úterý :00 Centrum Sonus Setkání všech členů ekonomických rad farností děkanátu Přerov, viz str. 13 Středa :00 Centrum Sonus Kavárna pro seniory 18:30 Přerov, sv. Vavřinec Mše pro děti s přípravou na přijímání Čtvrtek :45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina A 17:30 Centrum Sonus Katecheze pro dospělé 19:00 Centrum Sonus Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání 19:30 Fara v Přerově Modlitby matek Pátek Otrokovice Víkendový výlet ministrantů, viz str. 9 19:30 Předmostí, kostel Děkanátní modlitby mládeže Sobota :30 Přerov, sv. Vavřinec Modlitby Fatimského apoštolátu 20:00 Pavlovice KD Velikonoční ples Centra pro rodinu Neděle :45 Předmostí, fara Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje 15:30 Centrum Sonus Přerovské společenství mládeže Pondělí :00 Fara v Přerově Setkání seniorů Úterý :00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen Středa :30 Fara v Přerově Modlitby za Charitu 16:30 Pavlovice, fara Rodičovská skupina Čtvrtek :00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina C 17:30 Centrum Sonus Besedy o víře pro muže 19:00 Centrum Sonus Zkouška scholy dospělých Sobota :00 Přerov, sv. Vavřinec Bohoslužba františkánského společenství 16:00 Přerov, sv. Jiří Hodová mše svatá v kapli sv. Jiří Neděle :00 Přerov, Šířava Koncert duchovní hudby varhany a žestě 15:30 Centrum Sonus Společenství přerovské mládeže 16:00 Centrum Sonus Příprava dospělých na svátosti Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova Přerov telefon: casopis@farnostprerov.cz Vydává Římskokatolická farnost Přerov pro vnitřní potřebu děkanátu Přerov. Redakční rada: P. Pavel Hofírek, P. Libor Churý, jáhen L. Sovadina, R. Dočkal, J. Branžovský, A. Pizúrová. Stálí spolupracovníci: L. Calábková, Z. Mollinová. Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově. Uzávěrka květnového čísla je 24. dubna Neprodejná tiskovina. Prosíme o příspěvek 10,- Kč na výrobu časopisu. Strana 16 Slovo pro každého Ročník 19, Číslo 4, Duben 2013