VYVLASTŇOVACÍ ŘÍZENÍ OD A DO Z

Transkript

1 VYVLASTŇOVACÍ ŘÍZENÍ OD A DO Z 1. aktualizace k V právní úpravě, která se týká omezení či odnětí vlastnických práv pro dosažení účelu vyvlastnění (dále jen vyvlastnění), došlo k ke změnám novelou zákona o vyvlastnění. Při té příležitosti uvádíme tyto i další změny, k nimž došlo ve vyvlastňování v poslední době. Uvádíme zde i zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, v souvislosti s novelou tohoto zákona. A rovněž je zde uveden postup při zřizování věcných břemen pro provozování letiště podle 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V bodě IV. a v bodech následujících jsou uvedeny změny ve vyvlastňování pro jednotlivé stavby a přístupy podle stavebního zákona, pro stavby podle energetického zákona, pro stavby podle zákona o elektronických komunikacích. V závěru jsou uvedeny i připravované změny u staveb a cest na cizím pozemku podle nového občanského zákoníku. I. Změny v zákoně o vyvlastnění Nabyl úèinnosti 1. února 2013 Zákon č. 405/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) a některé další zákony. Znění zákona o vyvlastnění je uvedeno v publikaci v části II., bod 1., na straně 156 a následujících. Změny zákona platné od jsou v zákoně vyznačeny tučně. Přehled zásadních změn v zákoně: 1. V 5 zákona o vyvlastnění je nově stanovena lhůta nejméně 90 dnů pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy s vyvlastňovaným. Přílohou návrhu smlouvy je znalecký posudek a informace o účelu vyvlastnění a upozornění, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné vyvlastnění. Změna se dotýká bodu 3.2 publikace, pojmu Pokus o dohodu o získání potřebných práv k pozemku, str. 91 a následující. str (1) Vyvlastnění je přípustné, pokud se vyvlastniteli nepodařilo ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanoveného zákonem. Lhůta k uzavření smlouvy s vyvlastňovaným počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy 3) vyvlastňovanému. (2) K návrhu smlouvy je vyvlastnitel povinen předložit a) znalecký posudek, podle kterého navrhl vyvlastňovanému cenu za získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě, a b) informaci o účelu vyvlastnění, tedy o konkrétním záměru, který nelze uskutečnit bez získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě od vyvlastňovaného, s upozorně- 1

2 ním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním. (3) Pokud je předmětem smlouvy část pozemku, je nedílnou součástí návrhu smlouvy geometrický plán tuto část pozemku vymezující. (4) Smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle odstavce 1 musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy. (5) Splnění podmínky podle odstavce 1 se nevyžaduje, a) není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt, nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu, nebo b) je-li vyvlastňovaný omezen ve smluvní volnosti právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného. (6) Jsou-li pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastňovaného a vyvlastnitele, lze vyvlastnění provést, jen jestliže účelu vyvlastnění nelze dosáhnout zrušením tohoto spoluvlastnictví. 3) 43 až 46 občanského zákoníku. 2. Ustanovení 6 a 7 se týkají zániku práv třetích osob. V 6 se nově stanoví zánik práv třetích osob. V 7 se stanoví, že nezanikají práva nájmu bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku. Dotýká se to části I. bodu 3.2 publikace, pojmu Náhrada za zánik zástavních a zajišťovacích práv, str str Vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě, není-li dále stanoveno jinak. 7 (1) Právo nájmu bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku vyvlastněním nezaniká. (2) Po vyvlastnění může pronajímatel vypovědět nájem bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku kromě důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise 5) též tehdy, jestliže jejich dalšímu užívání brání účel vyvlastnění. Právo nájemce na bytovou náhradu podle zvláštního právního předpisu 6) není dotčeno. 5) 711 občanského zákoníku. 6) 712 občanského zákoníku. 8 Vyvlastněním nezanikají věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovala. 3. Ustanovení 10 odst. 4 a 5 nově stanoví způsob náhrady za vyvlastnění. Náhrada při odnětí se stanoví ve výši obvyklé ceny, u věcného břemene nadále ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu. Ocenění se provádí podle ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. Cena se určí podle skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti 2

3 o vyvlastnění a nepřihlíží se k zhodnocení ani k znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. Jedná se o to, že výkupní cena, která je určená znalcem a která se dokládá k pokusu o dohodu, bude vyšší než cena obvyklá, za kterou se vyvlastňuje. Týká se to části. I. bodu 3.2 publikace, pojmu Náhrada za vyvlastnění, str. 100 a následující. str (1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada a) ve výši obvyklé ceny 7) pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu 8), došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu. (2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. (3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. (4) Stanoví-li se náhrada na základě ocenění, musí být ocenění provedeno podle oceňovacího předpisu účinného v době rozhodování o vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena 7) pozemku nebo stavby by byla nižší než cena zjištěná podle oceňovacího předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu. (5) Cena pozemku nebo stavby se pro účely stanovení náhrady určí vždy podle jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni podání žádosti o vyvlastnění; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s navrženým účelem vyvlastnění. 7) 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změnách některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 8) 18 zákona č. 151/1997 Sb. 4. Ustanovení 14 odst. 1 a odst. 2 se týká nového rozdělení náhrady. Náhradu v plné výši obdrží vyvlastňovaný, pokud na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě neváznou jiná věcná práva. Pokud na stavbě či na pozemku váznou zástavní, podzástavní či zajišťovací práva, rozhodne vyvlastňovací úřad, jakou část vyvlastnitel z náhrady určené pro něho poskytne zástavnímu či podzástavnímu věřiteli či oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na základě dohody o rozdělení náhrady, jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu. Dotýká se to části I. bodu 3.2 publikace, pojmu Náhrada za zánik zástavních a zajišťovacích práv, str str (1) Vyvlastnitel poskytne vyvlastňovanému určenou náhradu v plné výši, neváznou-li na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním zanikají a pokud z jeho náhrady nemají být zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva uhrazeny dosud nesplacené pohledávky. Vyvlastnitel 3

4 poskytne určenou náhradu oprávněnému z věcného břemene, které vyvlastněním zanikne, vždy samostatně. (2) Váznou-li na pozemku nebo stavbě věcná práva, která vyvlastněním zanikají, a mají-li být z náhrady pro vyvlastňovaného uhrazeny zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva dosud nesplacené pohledávky, vyvlastňovací úřad rozhodne o náhradě pro vyvlastňovaného a určí, jakou část z této náhrady vyvlastnitel poskytne uvedeným osobám na základě předložené dohody o rozdělení náhrady s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, jinak uloží vyvlastniteli složit náhradu do úschovy soudu 10),19), v jehož obvodu je pozemek nebo stavba. (3) V rozsahu poskytnutého plnění podle odstavce 2 se vyvlastnitel zprostí své povinnosti vůči vyvlastňovanému. 10) 185a až 185h občanského soudního řádu. 19) 185f občanského soudního řádu. 5. V 18 odst. 3 se nově stanoví, jaké přílohy se přikládají k žádosti o vyvlastnění. Jedná se o katastrální mapu, v případě vyvlastnění části pozemku se též přikládá geometrický plán, dále se přikládá v zákonem popsaném případě územní rozhodnutí, a rovněž listiny prokazující splnění podmínek vyvlastnění, tj., že nedošlo k dohodě. Dále se přikládá znalecký posudek, a dohoda o rozdělení náhrady, pokud ji má vyvlastnitel k dispozici. Promítá se to do části I. bodu 3.1 publikace, 1. krok, do výčtu příloh žádosti, str. 51. str Zahájení řízení (1) Vyvlastňovací řízení lze zahájit jen na žádost vyvlastnitele. (2) Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat kromě náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem 14) zejména a) označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích, b) doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění ( 3 až 5), c) údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá, d) údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění. (3) K žádosti vyvlastnitel připojí a) katastrální mapu se zákresem pozemků a staveb navržených k vyvlastnění, doplněnou situací z jiných mapových podkladů, které vyjadřují graficky právní vztahy k nemovitostem v případech, kdy tyto vztahy nebyly dosud v katastrální mapě vyznačeny; navrhuje-li se vyvlastnit část pozemku, připojí se též geometrický plán ve trojím vyhotovení, b) územní rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis 2) a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem, c) listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění uvedené v 5, včetně prohlášení o tom, že ve stanovené lhůtě se vyvlastniteli nepodařilo získat dohodou potřebná práva k pozemku nebo ke stavbě, 4

5 d) znalecký posudek, byl-li opatřen podle 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle 10 odst. 1 písm. a) obsahuje obvyklou cenu i cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti; 10 odst. 5 platí obdobně, e) znalecký posudek, byl-li opatřen podle 20 odst. 1 věty první, který v případě stanovení náhrady podle 12 obsahuje výši náhrady pro oprávněného ze zaniklého věcného břemene podle oceňovacího předpisu účinného ke dni podání žádosti, f) dohodu vyvlastňovaného o rozdělení náhrady s těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou věcná práva zanikající vyvlastněním, pokud byla uzavřena před podáním žádosti, a vyvlastnitel má tuto dohodu k dispozici. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 14) 45 odst. 1 správního řádu. 6. V 19 odst. 3 se stanoví, že po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit pod sankcí neplatnosti. Promítá se do části I. bodu 3.1 publikace, do 2. kroku, str. 53. str Postup v řízení (1) O zahájení vyvlastňovacího řízení uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována. (2) Uvědomění podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení do jejich vlastních rukou. (3) Po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, kterých se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení. (4) Za omezení podle odstavce 3 je vyvlastnitel povinen poskytnout vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením. 7. V 24 a v 25 jsou nová ustanovení o rozhodnutí o vyvlastnění. Rozhodnutí obsahuje dva samostatné výroky: 1. výrok o vyvlastnění, 2. výrok o náhradě za vyvlastnění. Změnily se účinky odvolání popsané v 25. Odvolání proti výroku o vyvlastnění má odkladný účinek. Odvolání proti výroku o náhradě nemá odkladný účinek. Promítá se do části I. bodu 3.1 publikace, 10. kroku, str. 64. str. 64 Rozhodnutí 24 (1) Nebude-li v řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Je-li předmětem vyvlastnění nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, vyvlastňovací úřad oznámí zamítnutí žádosti katastrálnímu úřadu 5

6 ke zrušení poznámky bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vyvlastnění. Ustanovení 23 odst. 4 o povinnosti vyvlastnitele nahradit vyvlastňovanému škodu nebo jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, se použije obdobně. (2) Dospěje-li vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou splněny, rozhodne samostatnými výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění. (3) Výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě vyvlastňovací úřad a) rozhodne o 1. zrušení nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nebo 2. omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, anebo 3. odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo ke stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, b) rozhodne, vyžaduje-li to veřejný zájem, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou, c) určí, v jaké lhůtě je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky od právní moci rozhodnutí. (4) Výroky o náhradě za vyvlastnění vyvlastňovací úřad a) stanoví výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, b) dojde-li k dohodě podle 11, určí, jaký pozemek nebo stavba přechází do vlastnictví vyvlastňovaného, popřípadě rozhodne též o vyrovnání rozdílu v ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby podle oceňovacího předpisu účinného v době vyvlastnění, včetně lhůty k poskytnutí plnění, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí, c) určí, jakou částku z náhrady pro vyvlastňovaného je vyvlastnitel povinen poskytnout zástavnímu věřiteli, podzástavnímu věřiteli nebo oprávněnému ze zajišťovacího převodu práva na úhradu splatných zajištěných pohledávek, pokud byla předložena dohoda, jinak uloží vyvlastniteli, aby náhradu za vyvlastnění složil do úschovy u příslušného soudu 19), d) uloží vyvlastniteli, aby nahradil vyvlastňovanému jím vynaložené náklady na vyhotovení znaleckého posudku, a určí k tomu lhůtu, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí. 19) 185f občanského soudního řádu. 25 (1) Rozhodnutí vydané podle 23 a 24 nelze oznámit ústním vyhlášením. (2) Včas podané a přípustné odvolání směřující proti některému z výroků podle 24 odst. 3 má odkladný účinek i na ostatní výroky rozhodnutí. Odkladný účinek takového odvolání nelze vyloučit. Včas podané a přípustné odvolání směřující pouze proti některému z výroků podle 24 odst. 4, nemá odkladný účinek na ostatní výroky rozhodnutí. (3) Vyvlastnitel zaplatí stanovenou náhradu vyvlastňovanému, popřípadě třetím osobám, do 60 dnů od právní moci výroků o vyvlastnění; náhrada může být složena u soudu 19) v případě, že oprávněný z náhrady neposkytne vyvlastniteli potřebnou součinnost. 6

7 (4) Odvolací orgán nesmí v odvolacím řízení změnit výrok o náhradě v neprospěch vyvlastňovaného ani třetích osob. Bude-li pravomocně stanovena náhrada vyšší, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. (5) Pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění zašle vyvlastňovací úřad k zápisu do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu spolu s vyrozuměním o tom, která věcná práva k vyvlastněným nemovitostem zapsaná v katastru nemovitostí zanikla podle 6. (6) Lhůtu určenou podle 24 odst. 3 písm. c) může vyvlastňovací úřad prodloužit na žádost vyvlastnitele podanou ještě před jejím uplynutím, a to jen v případech hodných zvláštního zřetele, jen jednou a nejdéle o další 2 roky. 8. V 28 se změnilo projednání vyvlastnění před soudem. Výrok o vyvlastnění lze přezkoumat před správním soudem. Výrok o náhradě lze přezkoumat v občanském soudním řízení. Příslušným je krajský soud. Soud může zvýšit náhradu tak, jak stanoví odst. 3 zákona. Žaloba proti výroku o vyvlastnění má odkladný účinek, proti výroku o náhradě nikoliv. Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí o vyvlastnění se tím odkládá. Promítá se v části I. do bodu 3.1 publikace, 12. krok, str. 73. str. 73 Projednání vyvlastnění v řízení před soudem 28 (1) Výrok podle 24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle 24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení15); příslušný v prvním stupni je krajský soud. (2) Žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle 24 odst. 4 byl projednán v občanském soudním řízení 15), musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle 24 odst. 3 pozbývá platnosti i výrok podle 24 odst. 4. (3) Soud při určování výše náhrady zohlední všechny okolnosti tak, aby dospěl ke spravedlivé náhradě. V odůvodněných případech stanoví částku vyšší s přihlédnutím k mimořádným vlastnostem vyvlastňovaného pozemku nebo stavby, popřípadě k mimořádným okolnostem věci. Kromě náhrad uvedených v 10 lze za vyvlastnění poskytnout vyvlastňovanému a) částku v maximální výši 40 %z ceny stanovené podle 10 odst. 1 písm. a) a 10 odst. 4 a 5 za zmírnění tvrdosti vyvlastnění, zohledňující i délku vlastnictví pozemku nebo stavby více než 15 let od nabytí za úplatu, b) částku v maximální výši 10 %z ceny stanovené podle 10 odst. 1 písm. a) a 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v zastavěném území, c) částku v maximální výši 10 %z ceny stanovené podle 10 odst. 1 písm. a) a 10 odst. 4 a 5 v případě polohy pozemku nebo stavby v území se zvláštní architektonickou hodnotou, případně se zvláštní historickou hodnotou, nebo d) částku v maximální výši 20 %z ceny stanovené podle 10 odst. 1 písm. a) a 10 odst. 4 a 5 v případě významu pozemku nebo stavby pro podnikatelskou činnost. (4) Žaloba podaná vyvlastňovaným proti výroku podle 24 odst. 3 písm. a) má odkladný účinek. 15) 244 až 250t občanského soudního řádu. 7

8 9. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který v článku XXXVI novelizuje zákon č. 184/2006 Sb., a to vložením 30a, který je účinný od Nabyl úèinnosti 1. července 2012 Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 30a je účinný od a (1) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (3) Pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívají správní orgány z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, 8

9 f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil. (4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. II. Pro doplnění problematiky uvádíme ještě právní úpravu, která se týká vyvlastňování pro urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Nabyl úèinnosti 1. února 2013 Zákon č. 405/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Přehled zásadních změn ve vyvlastnění speciálně pro tyto stavby: 1. 3a: Lhůta pro vrácení práv ve smlouvě činí 5 let, do kdy musí být zahájeno uskutečnění účelu převodu 2. 3b: Výši kupní ceny v kupní smlouvě lze sjednat do výše ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 100 % v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku, o 15% v případě stavebního pozemku nebo stavby. 3. 3c: Dojde-li k vyvlastnění, lhůta pro zahájení uskutečnění účelu vyvlastnění činí 4 roky od právní moci rozhodnutí. str. 146 a následující Text zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákonů č. 209/2011 Sb. a č. 405/2012 Sb. ČÁST PRVNÍ Urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 1 (1) Tento zákon upravuje postup v souvislosti s urychlením výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. (2) Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby dopravní infrastruktury 1) a stavby s nimi související (dále jen dopravní infrastruktura ) umisťované v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby vymezené v územně plánovací dokumentaci. (3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba vodního díla umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi. (4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle jiného zákona zřizované ve veřejném zájmu 5), 9

10 pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje. 1) 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 5) 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2 (1) U stavby dopravní a energetické infrastruktury stavební úřad 2) na žádost stavebníka může spojit územní a stavební řízení, s výjimkou staveb uvedených v 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., které jsou součástí energetické infrastruktury. (2) Příslušný k vedení spojeného řízení podle odstavce 1 v prvním stupni je obecní úřad obce s rozšířenou působností. (3) Speciální stavební úřad 3) je ve spojeném řízení podle odstavce 1 dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska. (4) Žádá-li stavebník o stavební povolení k výstavbě dopravní, vodní a energetické infrastruktury a doklady uvedené v 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona nejsou k žádosti přiloženy, oznámí stavební úřad zahájení stavebního řízení i bez předložení těchto dokladů. O žádosti o vydání stavebního povolení rozhodne stavební úřad až po předložení dokladů podle věty prvé. (5) Lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle 1 se zkracují na polovinu. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů. Ustanovení předchozí věty obdobně platí i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. 2) 13 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 3) 15 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 2a (1) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby nebo na provedení stavební nebo terénní úpravy, jejíž umístění nebo provedení překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměru (dále jen "související stavba"), uzavírána dohoda o finanční spoluúčasti tohoto účastníka na nákladech na vybudování související stavby, musí tato dohoda obsahovat alespoň a) vymezení související stavby, na jejímž financování se má tento účastník podílet, b) výši finanční spoluúčasti na nákladech na vybudování související stavby nebo způsob stanovení výše finanční spoluúčasti a její horní hranici, c) způsob a termíny plnění. (2) Pokud je mezi žadatelem o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury a účastníkem územního řízení, který v tomto řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, uzavírána dohoda o zajištění věcného plnění tímto účastníkem, musí tato dohoda obsahovat alespoň a) vymezení věcného plnění, b) způsob zajištění věcného plnění, c) dobu nebo termíny zajišťování věcného plnění. 10

11 (3) Pokud žadatel o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby dopravní infrastruktury požádá stavební úřad o přerušení územního řízení za účelem uzavření dohody podle odstavce 1 nebo 2, stavební úřad přeruší územní řízení na dobu navrženou žadatelem. 3 (1) Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným pro uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí zákon o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou, postačí doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv a) na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo b) na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o fyzickou osobu, nebo c) na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí, jde-li o právnickou osobu. Lhůta podle 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění počíná plynout ode dne doručení na adresy uvedené v písmenech a) až c). Doručení návrhu smlouvy na získání potřebných práv má účinky i vůči všem právním nástupcům vyvlastňovaného. (3) Nedojde-li k dohodě na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě, platí pro doručování oznámení účelu vyvlastnění odstavec 2. (4) Splnění podmínek přípustnosti vyvlastnění uvedených v odstavci 2 nebo 3 se nevyžaduje, pokud doručení na adresy podle odstavce 2 není možné, neboť vlastník nemovitosti se na nich nezdržuje, odstěhoval se nebo v místě adresy není znám. (5) Návrh smlouvy o získání práv k pozemku nebo stavbě potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění může obsahovat požadavek, aby tento pozemek nebo stavba nebyl zatížen právy, která zanikají vyvlastněním. 3a Návrh smlouvy o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě podle zákona upravujícího vyvlastnění 6) musí v případě, že se jí získávají práva k pozemku nebo stavbě potřebná pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, založit též právo osoby, která touto smlouvou převádí potřebná práva k pozemku nebo stavbě, na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 5 let od uzavření smlouvy. 6) 5 odst. 1 a 4 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 405/2012 Sb. 3b (1) Výši kupní ceny v kupní smlouvě, získávají-li se koupí potřebná práva podle 3a, lze sjednat maximálně do výše a) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 100 % v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku 7), b) ceny stanovené znaleckým posudkem zvýšené o 15 % v případě stavebního pozemku 7) nebo stavby. (2) Znalecký posudek, který je podkladem pro navržení výše kupní ceny v návrhu kupní smlouvy, stanoví cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby 8), včetně všech jejich součástí a příslušenství. Ocenění se provede podle oceňovacího předpisu účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy a cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy podle je- 11

12 jich skutečného stavu a účelu užití k tomuto dni; přitom se nepřihlédne k jejich zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s tím, že jsou určeny k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury. (3) V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají směnnou smlouvou, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 obdobně. V případě, že se potřebná práva k pozemku nebo stavbě získávají smlouvou o zřízení, změně nebo zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu, použije se omezení výše sjednané ceny uvedené v odstavcích 1 a 2 přiměřeně. (4) Omezení uvedená v odstavcích 1 až 3 se na získávání potřebných práv podle 3a použijí jen v případě, že jejich nabyvatelem je Česká republika nebo právnická osoba zřízená státem. 7) 9 odst. 1 písm. a) a 9 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 8) 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. 3c Dojde-li u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, v níž je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, uvedená v rozhodnutí o vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. Možnost prodloužení této lhůty podle zákona upravujícího vyvlastnění 9) tím není dotčena. 9) 25 odst. 6 zákona č. 184/2006 Sb., ve znění zákona č. 405/2012 Sb. 4 (1) Je-li podáno proti rozhodnutí o vyvlastnění odvolání, které nesměřuje proti výrokům rozhodnutí uvedeným v 24 odst. 3 písm. a) a b) zákona o vyvlastnění, nabývají tyto výroky právní moci. (2) Je-li podána žaloba proti rozhodnutí podle zákona o vyvlastnění, přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. 5 (1) Pokud uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury brání nájemní právo k pozemku nebo stavbě ve vlastnictví stavebníka, které by zaniklo vyvlastněním podle zákona o vyvlastnění, je stavebník oprávněn nájem pozemku nebo stavby vypovědět podle zvláštního zákona, bez ohledu na sjednanou dobu trvání nájmu, pokud se s nájemcem nedohodne jinak. Nájemci v takovém případě přísluší náhrada nákladů spojených s ukončením nájmu. (2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro nájem bytu. Právo nájemce na bytovou náhradu podle zvláštního právního předpisu není dotčeno. ČÁST DRUHÁ Přechodné ustanovení 6 Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. 12

13 ČÁST TŘETÍ Účinnost 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. III. Pro úplnost uvádíme právní úpravu pro vyvlastnění pro letiště Nabyl úèinnosti 1. ledna 2010 Zákon č. 301/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Přehled zásadních rozdílů ve vyvlastnění pro účel provozování letiště: 1. O věcném břemeni rozhoduje ve veřejném zájmu soud. 2. Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště nebo jeho část. Účelem je provozování letiště. Letištěm je podle 2 zákona o civilním letectví územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím, tj. pozemek, a to včetně souboru staveb a zařízení letiště. S tím souvisí, proč nelze na letiště aplikovat 135c občanského zákoníku: Letiště kromě letištních staveb není občanskoprávně stavba, a proto k letišti jako vzletové a přistávací ploše se zřizuje právo provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou. 3. Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Text 30a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 301/2009 Sb. 30a Věcné břemeno provozování letiště (1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou. (2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného 13

14 břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána. (3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene a) na návrh provozovatele letiště, b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno, c) zanikne-li letiště. (4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění. (5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem. IV. Znění zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, z něhož jsou v publikaci výňatky na str. 180 a následujících, způsob oceňování věcných břemen v 18 zůstalo stejné. V 3 a v 4 došlo k těmto změnám v oceňování staveb zákonem č. 350/2012 Sb., s účinností od Nabyl úèinnosti 1. ledna 2013 Zákon č. 350/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, novelizuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). str. 180 a následující 3 Členění staveb (1) Pro účely oceňování se stavby člení na a) stavby pozemní, kterými jsou 1. budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory, 2. venkovní úpravy, b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru, c) vodní nádrže a rybníky, d) jiné stavby. Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška. (2) Pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v kolaudačním rozhodnutí nebo v kolaudačním souhlasu nebo ve sta- 14

15 vebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí 5) a skutečným stavem platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. 6) 5) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č.210/1993 Sb. a zákona č.90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 6) 85 a 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Oceňování stavby 4 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část 7) (dále jen "stavba") se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška. (2) Stavba, která není spojena se zemí pevným základem, se oceňuje podle účelu jejího užití stejným způsobem jako stavba nemovitá stejného užití. (3) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba. 7) Např. 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). V. Vyvlastnění podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Nabyl úèinnosti 1. ledna 2013 Zákon č. 350/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Změny v režimu stavebního řízení se promítají ve svém důsledku zejména do odstraňování nepovolených staveb postavených na cizích pozemcích. Věcné břemeno přístupu a příjezdu po cizích pozemcích je možno zřídit nejen k pozemku, ale i ke stavbě. Přehled změn týkajících se části II, bodu 7 publikace Výňatky ze stavebního zákona, str. 183 a následující, včetně úplného znění 170 stavebního zákona účelů vyvlastnění: 1. V 2 odst. 3 je uvedeno, že stavbou je i stavební výrobek plnící funkci stavby, a v odst. 7 je stanoveno, co se rozumí zastavěnou plochou. 2. V 18 odst. 5 je doplněno, že umístění uvedených staveb a oplocení je možné, pokud to územní plán nevylučuje. 15

16 3. V 19 je vypuštěno stanovisko orgánu ochrany přírody, kterým bylo možno vyloučit vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. 4. V 43 odst. 2 došlo ke změnám u územního plánu. 5. V 44 návrh na pořízení územního plánu může podat i oprávněný inspektor. 6. V 61 došlo ke změně u regulačního plánu. 7. V 79 došlo ke změnám případů, kdy se nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. 8. V 86 došlo ke změnám dokladů, které žadatel připojuje k žádosti o územní rozhodnutí. 9. Podle 93 může stavební úřad stanovit dobu platnosti územního rozhodnutí až 5 let. V odst. 4 jsou uvedeny důvody, kdy územní rozhodnutí nepozbývá platnosti. 10. V 101 došlo ke změně postupu u předkupního práva. 11. V 103 došlo ke změnám u staveb, prací a záměrů, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. 12. V 104 došlo ke změnám u jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací, které vyžadují ohlášení. 13. V 110 došlo ke změnám u stavebního povolení. 14. V 129 došlo ke změně u nařízení odstranění staveb, terénních úprav a zařízení takto: str. 183 a následující 129 Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení (1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu 32), b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena, c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle 176 odst. 5, d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, není-li vlastník stavby znám, e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení, f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo 16

17 g) vlastníku stavby dočasné podle 104 odst. 1 písm. c), u které uplynula stanovená doba jejího trvání. (2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle 90 a 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. (3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení. (4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví usnesením poznamenaným do spisu. Dodatečné povolení se nevydává. (5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo podání, k nimž bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném stavebním řízení postupuje stavební úřad podle 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí odstranění stavby. (6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1 písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud vlastník stavby tuto žádost podá, stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší a vede 17

18 řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně vztahuje ustanovení 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. (7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6 přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí. (8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavců 2 a 3 přiměřeně. (9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost, opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem upozornit. (10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena. 32) Zákon č. 20/1987 Sb., o památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 15. V 170 odst. 2 došlo ke změně vyvlastňovacího titulu tak, že k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit právo nejen k pozemku, ale též k stavbě takto: 170 Účely vyvlastnění (1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území. (2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě. (3) Řízení o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám, příslušnost k jeho vedení a podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis 51). 51) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 18

19 VI. Vyvlastnění podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů (energetický zákon) Nabyl úèinnosti 18. srpna 2011 Zákon č. 211/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Ustanovení 17d nabylo účinnosti 1. ledna V 25 se změnilo číslování odstavců v 25 zákona, protože odstavec 2 byl zrušen. Provozovatel distribuční soustavy může zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení podle 25 odst. 3 písm. e). Povinnost provozovatele distribuční soustavy zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti pro účely uvedené v 25 odst. 3 písm. e) je zařazena v 25 odst. 4 energetického zákona. str Provozovatel distribuční soustavy (1) Provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu, a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. (2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem. (3) Provozovatel distribuční soustavy má právo a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě a pro vlastní potřebu, c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle 53, 4. při neoprávněném odběru elektřiny podle 51, 5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, 7. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 19

20 8. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo 9. při odběru elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz distribuční soustavy 1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, 2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze, 3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle 53, 4. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení, 5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle 52, 6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí, 7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, 8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob, 9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, 10. při provádění dispečerského řízení podle 26 odst. 5, nebo 11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, e) v souladu se zvláštním právním předpisem 4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy, g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel, h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti. (4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlast- 20