UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Komunikaní strategie slyšících a neslyšících matek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Komunikaní strategie slyšících a neslyšících matek"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGICKÉ A ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Komunikaní strategie slyšících a neslyšících matek VRA PROCHÁZKOVÁ

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury Místo vypracování : Praha úplné datum vlastnoruní podpis - 2 -

3 vedoucí diplomové práce: PhDr. A. Kucharská konzultanti: PaeDr. J. Klugerová, PhDr. M. Klusák, PhDr. J. Plichta autorka diplomové práce: roník, obor studia: Vra Procházková 5.roník, psychologie - speciální pedagogika typ studia presenní - 3 -

4 Dkuji PhDr. Kucharské a PaeDr. Klugerové, PhDr. Klusákovi a PhDr. Plichtovi za trplivost, povzbuzování a velmi inspirativní myšlenky. Dále mé podkování patí Mgr. Petráové ze školy pro sluchov postižené v Radlicích, P. Vysukovi, neslyšícímu vedoucímu eského centra znakového jazyka, F. Buniové, sociální pracovnici v eském centru znakového jazyka a V. Sauter, lektorce a tlumonici amerického a eského znakového jazyka, za jejich podporu a poskytnutí cenných zkušeností. Dkuji rodinám, které neváhaly a staly se souástí tohoto výzkumu. Souhlasím s poskytnutím práce zájemcm (ke studijním úelm) - 4 -

5 TEORETICKÁ ÁST - 5 -

6 Obsah 1.Úvod Definice sluchových vad Principy komunikace a úloha jazyka v ní Jak lidé komunikují Obecné charakteristiky mezilidské komunikace Otevené systémy Pragmatika a axiomy komunikace Analogová komunikace a drobná úvaha o možných souvislostech Úloha jazyka v lidské spolenosti Specifika komunikace neslyšících Postižení nebo jiná kultura O jazyce kulturní menšiny Znakový jazyk ve vývoji sluchov postižených dtí O jiných umle vytvoených zpsobech komunikace s neslyšícími Význam vtahu matky a dítte Význam interakce dítte s matkou v jeho raném vku Neslyšící dít neslyšících rodi Dležitost pístupného jazykového kódu (podmínka pro optimální vývoj neslyšících dtí) Neslyšící dít slyšících rodi Úvod do výzkumu Uvedení do problematiky pée o neslyšící Otázky a hypotézy

7 6.1 Kroky vedoucí k uskutenní výzkumu Základní otázky a tvorba hypotéz Hypotézy.40 7.Metodika výzkumu Trvání výzkumu Popis zkoumaného vzorku Sbr dat Co pedcházelo výbru výzkumných metod Popis výzkumných metod Metoda použitá ve švédském výzkumu sociálních strategií neslyšících žák Kvalitativní analýza Videotrénink interakcí Fáze analýzy videozáznam.48 8.Analýza videozáznam Údaje z anamnézy I Komunikaní strategie matky I Údaje z anamnézy II Komunikaní strategie matky II Údaje z anamnézy III Komunikaní strategie matky III Údaje z anamnézy IV Komunikaní strategie matky IV Závry analýz Typy komunikaních strategií matek Další souvislosti Které možnosti se dále nabízejí? Závr 90 Literatura..91 Pílohy

8 - 8 -

9 1. Úvod Ped více než šesti lety jsem zaala poznávat komunitu neslyšících. Nejprve jsem se setkávala s mladými neslyšícími lidmi, svými vrstevníky. Navázali jsme neformální vztahy a díky tomu jsem poznala spoleenství neslyšících tzv. zblízka. Když jsem v rámci praxe zaala pracovat ve škole pro sluchov postižené, pišla jsem do kontaktu s neslyšícími dtmi mladšího i staršího školního vku. V souasné dob pracuji ve speciální poradn pro sluchov postižené, kde práce s dtmi pokrauje a zahrnuje spolupráci s jejich uiteli (mezi n patí také neslyšící asistenti). Poznávám metody slyšících uitel a vzdlávací proces, kterým procházejí neslyšící dti. V neposlední ad se setkávám s rodii sluchov postižených dtí, kteí nejsou neslyšící. Jejich názory, které se zakládají na osobní zkušenosti toho, že lovk je nucen vyrovnat se se situací, na kterou nebyl pipraven a pi tom cítí silnou potebu obstát jako rodi, jsou velmi obohacující. Jsou to asto práv slyšící rodie neslyšících dtí, kteí vyvinou aktivitu, aby se vci mnily a lépe vyhovovaly potebám jejich dtí (píkladem bylo založení Federace rodi a pátel sluchov postižených). V posledních letech probíhají mezi uiteli, rodii sluchov postižených dtí, neslyšícími dosplými a rznými odborníky, kteí se podílejí na péi o sluchov postižené, debaty o využívání znakového jazyka ve výchov a vzdlání. Je snaha prosazovat tento jazyk do škol a dalších zaízení, která se vnují péi o sluchov postižené. Toto úsilí vychází ze zkušeností získaných nejen v eské republice, ale hlavn v zahranií. V západních zemích se podailo prosadit znakový jazyk do výchovy a vzdlávání již ped deseti až dvaceti lety. Tato dostaten dlouhá doba dává možnost objektivního zhodnocení a to se jednoznan piklání na stranu akceptace znakového jazyka. Podle mého názoru, mezi nejdležitjší a nejsložitjší oblasti v problematice výchovy a vzdlání sluchov postižených patí pée o tžce sluchov postižené dít a jeho rodinu, která je slyšící. Jestliže chceme zajistit vhodné podmínky pro vývoj a rst neslyšícího dítte, pak musíme pracovat také s jeho slyšícími rodii. Je teba odstraovat bariéry a podporovat normální a plnohodnotný vztah mezi rodiem a díttem. Z tohoto dvodu m zaujal problém komunikace mezi slyšícím rodiem a neslyšícím díttem. Slyšící rodi musí vdom hledat pro sebe a své sluchov postižené dít optimální zpsob komunikace. Neslyšící rodi používá bez rozmýšlení komunikaci pro sebe pirozenou a zárove pro dít vhodnou. Znakový jazyk zde hraje dležitou roli. Tak vznikla myšlenka porovnat tyto dva typy komunikace. Cílem výzkumu, který na toto téma probhl, bylo probádat zpsoby komunikace, jak ji používá slyšící rodi, a jak - 9 -

10 neslyšící rodi, a najít pípadné rozdíly mezi nimi. O prbhu a výsledku výzkumu podává zprávu tato diplomová práce

11 2. Definice sluchových vad Karlova Univerzita Pedagogická fakulta Výzkum, o kterém referuje tato práce, byl zamen na komunikaci matek a jejich sluchov postižených dtí. Než se dozvíme nco víc o neslyšících a jejich život, bude teba pozastavit se u odborné terminologie a ujasnit si pojem sluchové postižení (jinými slovy sluchová vada nebo ješt jinak vada sluchu). Existuje nkolik pojetí a asto dochází k terminologickým nejasnostem ve vymezení sluchového postižení. Nejprve bychom si mli pipomenout jednu zásadní skutenost. Souasný pístup k neslyšícím lidem se dá rozdlit do dvou okruh. Jeden zastává lékaské hledisko. Neslyšící jsou chápáni jako postižení. Trpí vadou, kterou je poteba napravit. Druhý okruh se piklání k názoru, že neslyšící nejsou postižení, ale jazyková a kulturní menšina. Jejich jazyk je pirozený, rovnocenný jazykm mluveným (více se dozvíme v kapitole Principy komunikace ). V eských zemích petrvává lékaský pístup k vci (Strnadová, 1998). Sluchové postižení patí mezi tzv. smyslová postižení. Mže mít negativní vliv na rozvoj komunikaních dovedností, pokud dít nemá pístup k jazykovému kódu, který odpovídá jeho možnostem vnímání. Mže se vytvoit komunikaní bariéra, která pak zasáhne do vývoje osobnosti dítte a mže ho tžce narušit (Vymlátilová in ían, 1997). V jedné z následujících kapitol ( Význam vztahu matky a dítte ) je na toto téma uvedeno více informací, nap. závry nkterých výzkum, proto nebude rozvedeno zde. Nyní pikroíme k sluchové vad, jak ji vysvtluje lékaské hledisko. Toto postižení má mnoho podob a liší se tém u každého sluchov postiženého lovka. Sluchov postižení jsou nehomogenní skupina (Šedivá in ían, 1997, s. 97). Záleží na mnoha okolnostech, které se k vad pojí. Je rozhodující, kdy vada vznikla a kdy byla objevena. Která ást sluchového vnímání je porušena a jak. Na každém uchu mže být ztráta odlišná. Mže se jednat o kombinaci rzných typ postižení (Strnadová, 1998) apod. Defektologický slovník definuje vady a poruchy sluchu takto:...snížení až ztráta výkonnosti sluchového analyzátoru. Jsou rzné stupn, rzného druhu i pvodu a podle toho jsou rzné i jejich dsledky pro postiženého. (2000, s. 378) Slovník používá dlení podle postižení uritých etap sluchového analyzátoru:

12 1) postižení vlastního sluchového analyzátoru a) z poruchy receptoru - porucha pevodní ( porucha slyšení hlubších tón ) - porucha vnímací (porucha slyšení vyšších tón ) - porucha slyšení zvuk periodických b) z poruchy sluchových drah a nižších center snížení až ztráta pohotovostních, pop. orientaních reflex c) z poruchy korové ásti analyzátoru postižená schopnost diferenciace složitjších zvuk. 2) z poruchy spoj sluchového analyzátoru korového s jinými korovými oblastmi postižena funkce analyticko-syntetická. 3) porucha jádra sluchového korového analyzátoru na dominantní sfée - porucha funkce fatické (nejvyšší úrove zpracování a vytváení eov komunikaních informací) Také Sovák (1980, s. 163) uvádí, že velký vliv na dsledky postižení má doba vniku vady a stupe vady. Rozeznává ástenou a úplnou ztrátu sluchu a jejich typy: 1) Úplná ztráta sluchu dít se narodí hluché nebo ohluchne ped vývojem ei, dít je hluchonmé (neslyšící). Pokud dít ztratí sluch po vytvoení ei (po 7. až 8. roce), pak se jedná o ohluchlost. 2) ástená ztráta sluchu (nedoslýchavost) pi nedoslýchavosti pevodní trpí pívod a pevod zvuku ze zevního prostedí do sluchového ústrojí. Je porušeno slyšení hlavn nižších tón. Percepní nedoslýchavost, jejíž píinou je porušení sluchového labyrintu nebo nervu, zpsobuje poruchu slyšení spíše vyšších tón. Pi kombinaci obou typ vzniká kombinovaná nedoslýchavost. Velmi pehledným dlením, které se asto používá a je podobné Sovákovu dlení, je dlení podle místa postižení ve sluchovém orgánu (Strnadová 1998, s.58-64): Pevodní typ sluchového postižení - je porušena pevodní ást sluchu (oblast stedního ucha). Mže být narušené vnímání na všech tónových frekvencích. (transformaní vada), nebo hlubších tón (impedanní), Tento typ poruchy nikdy nevede k hluchot (došlo by ke snížení sluchových vjem nejvíce do hodnoty 60 db)

13 Percepní (kochleární) typ sluchového postižení - porucha je v oblasti vnitního ucha, ve vnitním uchu se nachází kochlea (hlemýž) a její souástí je Cortiho orgán (zprostedkovává percepci), který je v kontaktu se sluchovým nervem (zjednodušen eeno). Tento typ postižení mže zpsobit všechny stupn ztráty sluchu od lehké nedoslýchavosti až po praktickou i úplnou hluchotu. Jiní autoi používají terminologii, která nedává název poruchám sluchu, ale pímo lidem, kteí jsou sluchov postižení. Podle rozsahu a vzniku vady rozeznávají typy sluchov postižených (Vymlátilová in ían, 1997, s. 89) Nedoslýchavé dít - je schopno využít sluchadla, obvykle se dobe rozvine mluvená e, jeho vzdlávání mže probíhat bžným zpsobem Neslyšící dít - tj. prelingváln ohluchlé ( hluché se narodily nebo ohluchly ped tím, než u nich došlo k rozvoji ei), ztráta podle audiometrické klasifikace nad 90 db, e vnímají tyto dti jen odezíráním, sami se ei uí obtížn, u ady nelze vybudovat dostaten srozumitelnou e, komunikují pomocí tlumoníka Ohluchlé dít - má rozvinutou e, mluva se postupem asu zhoršuje, ale zstává srozumitelnou, e tyto dti vnímají odezíráním. V anglické literatue se používá výraz deaf a hard-of-hearing. Vycházejí z funkní klasifikace (Frisina, 1974 in Heiling, 1995, s. 20). Deaf 1 je oznaením pro jedince s kongenitální (vrozená vada) vadou nebo s asnou vadou (v eské terminologii se používá výraz prelingvální), která je tak závažná, že nedovolí 1 V eštin se výraz deaf pekládá jako neslyšící, akoli v anglicko - eském slovníku (Fronek, 1999) je peložen jako hluchý. Souvisí to s tím, že v anglitin Deaf s velkým písmenem znaí píslušníky menšiny a výraz, který má s eštin stejný význam, je neslyšící. Je také snaha prosadit velké písmeno N (Strnadová, 1998)

14 jedinci nauit se e ani na základ slyšení se sluchadlem. Osvojování jazyka a jeho vývoj je založen na zrakovém vnímání. Tito lidé jsou závislí na komunikaci ve znacích a potebují se ji uit od asného vku, aby nedošlo k opoždnému vývoji. Používají se také názvy congenitally deaf a prelingually deaf (kongenitáln neslyšící, prelingváln neslyšící). Hard-of-hearing oznauje jedince, kteí si osvojují mluvenou e na základ svého sluchu za pomoci sluchadla (V eštin se hovoí o nedoslýchavých). Jak už bylo eeno, vady se rozlišují podle rzných hledisek. Jedno z tch nejastji používaných se zakládá na prmrných hodnotách vytvoených pomocí audiogramu, který zachycuje rozsah ztráty. Výsledná hodnota se zaazuje podle klasifikace, která má stupn sluchových vad rozlišené podle zmn na vývoji ei. Tuto klasifikaci vydala v roce 1980 WHO (Svtová zdravotnická organizace): ( podle rozsahu ztráty sluchu) 0-25 db intaktní sluchová funkce db lehké sluchové postižení (lehká nedoslýchavost) db stední sluchové postižení (stední nedoslýchavost) db stedn tžké sluchové postižení (stedn tžká nedoslýchavost) db tžké sluchové postižení (tžká nedoslýchavost) nad 91 db velmi tžké sluchové postižení úplná ztráta sluchu (hluchota) Podle této klasifikace jsou považováni za neslyšící pouze ti, kteí nejsou schopni slyšet žádný zvuk ani pi zesílení. Charakteristické zmny na vývoji ei lze zjiš ovat už od hranice 60 db (in Krahulcová, 1998, s. 57). Krahulcová také upozoruje, že tyto zmny se individuáln rzní v závislosti na dalších faktorech (nap. je-li pidružené další postižení). V poslední dob se diskutuje problém diagnostiky sluchových vad. Posuzuje se totiž použitelnost diagnostiky napíklad pro zaazení dítte do vhodné školy a pro informovanost uitele dítte apod. Podle Csonky (1999, s. 33) škála WHO postihuje jen sluchovou citlivost. Nezohleduje individuální pedpoklady pro osvojení jazykových kompetencí a kognitivního

15 rozvoje. Nepovažuje ji za dostaující pro pedagogickou praxi. Potmšil (1999, s. 13) shrnuje dohady o lékaské diagnostice a konstatuje, že pro pedagogický proces není možno využít pouze lékaskou zprávu o stavu sluchu, která uvádí namené hodnoty. Audio-vyšetení nám pesn spoítá rozsah ztráty a poradí, o kolik zesílit zvuk, ale už nepopíše, nakolik je lovk schopný vnímat a rozeznávat e. (Heiling, 1995, s. 20). Vhodnjší je podle Csonky dlení dtí do skupin na prelingváln a postlingváln neslyšící. Toto dlení vychází z asového hlediska. Rozdluje se podle doby vzniku vady sluchu: (Krahulcová, 1996, s. 57) prelingvální postižení: vada vznikne ped ukonením vývoje ei (nkdy se uvádí i kongenitální - vrozené postižení) postlingvální postižení: vada vzniká po ukonení vývoje ei Kapitola poskytuje pouze nárys povahy sluchového postižení. Pro podrobnjší informace je nutné nastudovat píslušné prameny (nap. nkteré foniatrické publikace)

16 3. Principy komunikace a úloha jazyka v ní Výzkum popsaný v této práci se zabýval nkterými sociálními strategiemi, které používaly matky ve své komunikaci s dtmi. Ve vzájemné komunikaci se odrážel jejich vztah, komunikace z nj vycházela. Termín komunikace se astokrát opakuje ve zpráv výzkumu. Co znamená tento celek nazývající se komunikace. Z eho vychází, co a kdo jej tvoí? Hlavním cílem výzkumu je popsat komunikaní strategie neslyšících matek. Proto souástí této kapitoly budou nkteré dležité údaje o komunikaci neslyšících, také o jejich jazyce, a dále nás kapitola seznámí s kontextem jejich komunity. Nejprve ale bude užitené pipomenout si nkteré základní informace o mezilidské komunikaci a jazyce z obecnjšího pohledu, abychom byly schopni ješt lépe porozumt specifikám komunikace sluchov postižených. 3.1 Jak lidé komunikují? 3.1.1Obecné charakteristiky mezilidské komunikace Život v lidské spolenosti znamená neustále s nkým komunikovat a používat k tomu nejrznjších zpsob. Komunikace je jedním ze základních sociálnpsychologických proces a také tím nejdležitjším z nich (Janoušek, 1968, 1984 in Výrost, Slamník, 1997). Existuje mnoho výklad a definic mezilidské komunikace. Je to dáno tím, že komunikace je pedmtem zájmu mnoha vd a rzných odborník. Mezi nejjednodušší popisy komunikaního procesu patí behavioristický: komunikaní proces je výmna informace mezi pvodcem a píjemcem pes spolený jazykový kód (Heiling, 1995). Tato definice je zamena jen na jeden z aspekt komunikaního procesu. Komunikaní proces je mnohem složitjší. Skládá se z rzných komponent a je ovlivován prakticky vším, co k úastníkm, pvodci a píjemci patí. Komunikující jedinci žijí v uritém sociální a kulturním prostedí, jehož normy a hodnoty je siln ovlivují. Jsou jedinenými osobnostmi, které navazují vztahy rzné povahy. Vzájemn na sebe a okolí psobí a naopak. Podobných souástí v mozaice komunikaního procesu bychom našli mnoho

17 Komunikace je sdlování význam. Lidé je pijímají a pedávají si je. Význam je pedmtem komunikace, je to všechno, o em lidé komunikují. Souástí významu je obsah, který se váže na individuální psychiku a osobnost úastník a také na situaní a spoleenský kontext. Komunikovat znamená sdílet významy (Výrost, Slamník, 1997). Mezi komunikujícími existuje vztah Otevené systémy Termín vztah je velmi dležitou souástí zkoumání a definování komunikace. Z hlediska teorie otevených systém je vztah jednou ze základních charakteristik systému. Teorie otevených systém pedpokládá pístup, který chápe objekty svého zájmu se všemi jejich užšími i širšími vazbami. Systém je tvoen nejmén dvma odlišnými prvky, které jsou ve vztahu. Je to soustava vztah. Jednotlivé systémy se vzájemn ovlivují a prolínají (Pokorná, 1997). Znamená to, že když sledujeme nkterý ze systém, musíme vždy pamatovat na to, z jakého prostedí vychází a že je ve vztahu s dalšími systémy. V pípad výzkumu komunikaních strategií je pozornost zamena na systém, jakým je vztah mezi matkou a jejím díttem a interakce mezi nimi. Pozorujeme matku a dít, ale souasn vnímáme prostedí, kde jsou. Vnímáme celkovou atmosféru, ím je tvoena, od konkrétních vcí, jako je nap. uspoádání dtského pokojíku až po jemné projevy v chování, které mohou mít pvod v rodin matky. Víme nco o dalších lenech rodiny, o její minulosti apod Pragmatika a axiomy komunikace Jiný zpsob pojetí mezilidské komunikace nám poskytuje obecná teorie znak (sémiotika), která je zamena na verbální komunikaci, protože ta obsahuje znaky a na n vázané významy. Ch. Morris (in Watzlavick, 1999) dlí svou teorii znak na syntax, sémantiku a pragmatiku. Pragmatika se zabývá vztahem lovka ke znaku a vztahem lovka k druhým lidem pes znaky. Pragmatika se zabývá nejen systémem znak (jazykem), ale také neverbálními projevy a vlivem kontextu prostedí, kde se komunikace odehrává

18 V rámci takovéhoto chápání pragmatiky Watzlawick (1999) shrnuje nkteré vlastnosti mezilidské komunikace a považuje je za její axiomy: a) nelze nekomunikovat, veškeré chování lovka má njaký komunikaní význam b) každý komunikaní proces zprostedkovává informaci a zárove vyvolává reakci, má v sob obsah a vztah c) pi každém komunikaním procesu dochází k fázování sledu událostí v nm, toto fázování je ovlivnno tmi, kdo komunikují, je tedy subjektivní, íká se tomu také jinak subjektivní interpunkce nebo privátní gramatika. d) lidská komunikace se dlí na dva typy - digitální (který má pesnou strukturu, odpovídá obsahové stránce) a analogový (který je založen na pocitech a prožitcích, odpovídá vztahové stránce) e) existují dva druhy interakce, symetrický a komplementární (chování obou partner se dopluje), tento typ nacházíme také u matky a dítte. Pi každém komunikaním procesu jsou pítomny všechny tyto axiomy Analogová komunikace a drobná úvaha o možných souvislostech Ješt se vrátíme k analogové komunikaci. Používá tzv. sebevysvtlujících podobností a je srozumitelnjší. Watzlawick (1999, s.54-56) uvádí píklad, že pi poslechu cizího jazyka bez bližší znalosti se mnoho nepozná, ale pi sledování znakového jazyka dokážeme nkteré základní informace odeíst, aniž bychom v jazyce mli njaké znalosti. Analogová komunikace je starší než digitální a je srozumitelnjší. Je to v podstat všechna neverbální komunikace. Analogová komunikace je základní souástí vztah. Pomocí ní vyjadujeme, jaký vztah ke druhému lovku máme. Tónem a silou hlasu, výrazem oblieje, celkovou polohou tla a jinými zpsoby neverbální komunikace lze vyjádit povahu našeho vztahu. Ve vztazích je digitální komunikace bez analogové bezvýznamná. V mezilidských vztazích existují ob vedle sebe. Jak bylo eeno, analogovou komunikací vyjadujeme emotivní náboj našeho vztahu. Tento fakt je velmi dležitý ve vztahu k dtem. Dti potebují cítit, že jejich okolí má k jejich

19 osob pozitivní vztah. Dti potebují, aby jim v prvé ad jejich rodina dávala najevo, že je pijímá a miluje, což bude jedno z témat následující kapitoly. Pi komunikaci s díttem používají matky mnoho znak, jimiž vyjadují svou náklonnost k nmu. Velká ást tchto znak je souástí mluvené ei (tón, mkkost hlasu, citov zabarvené zvuky i slova apod.). Dít však trpí sluchovou vadou a e matky nemže vnímat. Když dít není schopno vnímat analogické znaky v hlase matky, pak nutn potebuje získávat tyto nezbytné informace jinou cestou. Neslyšící dít vnímá všemi ostatními smysly a z nich nejvíce zrakem. Proto je teba dávat mu najevo svj vztah tak, aby bylo možné vnímat je zrakem. Neverbální komunikace nabízí mnoho zpsob. Znakový jazyk je blízký neverbální komunikaci (Macurová, 2001) a proto mžeme konstatovat, že obsahuje mnoho analogových znak. Tato souvislost vedle jiných také podporuje názor, že slyšící rodina, do které se narodí neslyšící dít, by mla do své komunikace pijmout znakový jazyk a používat jej Úloha jazyka v lidské spolenosti V první ásti kapitoly byly objasnny nkteré poznatky o lidské komunikaci. Byla charakterizována verbální komunikace z Morrisova pohledu. Moriss ve své sémiotice charakterizuje verbální komunikaci takto (in Výrost, Slamník, 1997, s. 140): komunikace zprostedkovaná jazykovým znakem a významem na nj vázaným. Jazyk je významnou souástí lidské komunikace, pes nj si lidé pedávají informace. Jazyk má mnoho funkcí (Strnadová, 1998). Jazykem pojmenováváme, poznáváme a uchopujeme okolní svt, vyprávíme. Jazyk nám dovoluje navazovat a rozvíjet vztahy s druhými lidmi. Máme potebu sdlovat tm druhým, co k nim cítíme. Vyjadujeme naše názory, apod. Jazyk a e má nesmírný vliv na vývoj našeho myšlení, zejména v období, kdy probíhá jejich osvojování. Dít se prostednictvím ei uí rozumt významu slov a osvojuje si pravidla jazyka a také si cvií schopnost smysluplné komunikace s okolím (Jedlika, 2001). Dít se uí rozumt okolnímu svtu a také svému vnitnímu svtu. Jazyk je úzce spjat s lidským myšlením a je pravdpodobn pedevším hlavním nástrojem myšlení. (Panov, 1987 in Nakonený, 1997, s. 283)

20 Vygotskij, který zdrazoval historicko-spoleenský aspekt ve vývoji vyšších psychických funkcí a roli sociální zkušenosti, považuje e za dležitou souást vývoje. e umožuje dokonalejší poznávání a jako vnitní e se stává dležitým regulátorem innosti dítte (Nakonený, 1997, s. 410). Podle britské psychoanalytiky S. Coulson se e stává pro dít v jeho raném vku mostem pes propast. Po dlouhodobém pozorování dyadických interakcí mezi matkou a díttem došla k závru o významu ei pro dít: Dít si je brzy vdomo moci jazyka a cítí, že je to klí k záhadám svta... S rostoucí schopností dítte používat jazyk roste i jeho schopnost usuzovat a rozvíjí se abstraktní myšlení (zvýraznila V.P.) (in Jedlika, 2001, s. 44) Aby dít mohlo komunikovat, musí získat eovou kompetenci: zpsobilost vyjadovat se v uritém jazyce, která zahrnuje dostatenou slovní zásobu, srozumitelnou výslovnost, ovládání syntaxe a gramatiky (Nakonený, 1997, s. 284). Jazyk, který používá slyšící vtšina lidské populace, je mluveným jazykem, který se zakládá na zvuku a zvuk je vnímán pevážn sluchem. V následující ásti této kapitoly se zamíme na komunikaci neslyšících spoluoban 2 a na jazyk znakový, který není založen na zvuku a je vnímán zrakem. 3.2 Specifika komunikace neslyšících Postižení nebo jiná kultura? Vtšina lidí komunikuje mluveným jazykem. Mluvený jazyk je založen na zvuku. Zvuk lovk vnímá sluchem. Neslyšící osoba nemá k dispozici tento smysl a tak používá ostatní smysly. Ze svých smysl využívá nejvíce zrak. V komunikaci se spoléhá výhradn na své oi a druhotn také na svj hmat. Pro komunikaci proto preferuje jazyk, který není založen na zvuku. Sluchová vada je velmi specifické postižení. Pístup k nmu se liší od pístup k ostatním typm postižení. Názory na hluchotu a pístup k neslyšícím se mnily a pely mezi sebou mnohdy velmi bouliv. Díve byl spor položen do roviny vzdlávání. Otázka byla, zda ímské písloví: když vc pojmenujeme, tak se té vci zmocníme lovk používá pi komunikaci své smysly ( zrak, sluch, hmat, chu, ich) Tomáš Akvinský: nic není v mysli, co neprojde smysly. 2 termín neslyšící obané používá Macurová (2001,s.69)

21 neslyšící vzdlávat oráln i v njaké form znakového jazyka (více Krahulcová, 1996, s 16-33). Dnes je spor v tom, zda pistupovat k neslyšícím jako k postiženým, zvolit lékaské hledisko, nebo zda akceptovat a respektovat neslyšící jako kulturní a jazykovou menšinu, zvolit kulturn antropologické hledisko. Existuje mnoho argument, které zdvodují, že bychom vi neslyšícím mli zaujímat spíše ten druhý náhled. Jeden z nejsilnjších argument pišel v 60.letech 20.století, kdy americký jazykovdec W. Stokoe objevil a dokázal, že znakový jazyk má defininí rysy, které se projevují ve všech lidských jazycích, že je to jazyk pirozený a srovnatelný s jazyky mluvenými. Tento objev dal vzniknout lingvistice znakových jazyk (sign lingvistics), která výzkum rozvinula a pinesla další dkazy o srovnatelnosti s jazyky mluvenými (Macurová, 2001, s ). Pirozený jazyk má své koeny v kultue tch, kteí ho používají. Pokud uznáme znakový jazyk za plnohodnotný, pak nás to opravuje považovat jeho uživatele za kulturní menšinu, která má vlastní jazyk s vlastním historickým vývojem O jazyce kulturní menšiny Mžeme konstatovat, že uznáním znakových jazyk za plnohodnotné se také zaal mnit pístup k lidem, kteí jím komunikují. V západních zemích se bhem 70.let ve školách postupn prosazuje používání znakových jazyk. Vzdlání sluchov postižených celkov zvyšuje svou úrove. Neslyšící mají možnost studovat na vysokých školách. Neslyšící rozvíjejí svou innost v rzných smrech. Zejména v umlecké innosti se rozvíjí jejich kultura. Nahrávají se pohádky a filmy ve znakovém jazyce. Do televize je prosazováno titulkování film a rzných program. Mnoho zmn se odehrává také v legislativ 3. Neslyšící zaínají rozhodovat sami o sob. Píkladem mže posloužit známá Gallaudetova univerzita (je považována za Meccu neslyšících) v mst Whasington, kde od roku 1988 psobí ve vedení vysokoškolsky vzdlaní neslyšící lidé (Lane, 1996,s.128). Tento pístup zdaleka není vžitý, názory na znaková jazyk se stále rzní. Ješt mnoho lidí hovoí o znakovém jazyce jako o chudém, bez vlastní gramatiky, zjednodušené form mluveného jazyka apod. (Macurová, Švédsko jako první zem piznalo švédskému znakovému jazyku statut svébytného jazyka, erven Evropský parlament jednomysln schválil usnesení o znakových jazycích, ve kterém požádal lenské státy, aby oficiáln uznaly své národní znakové jazyky. Slovensko pijala zákon O posunkovej rei v roce 1995 (GONG 6/98)

22 2001). Stále je teba dokazovat a argumentovat, aby se pozice neslyšícího lovka ve slyšící spolenosti zlepšovala a upevovala. V eské republice se s výzkumem eského znakového jazyka zaalo v roce 1997 (Macurová, 2001). V kvtnu roku 1998 byl pijat zákon. 155 o znakové ei, který prohlašuje eský znakový jazyk za pirozený a plnohodnotný komunikaní systém tvoený specifickými vizuáln-pohybovými prostedky ( 4) a zaruuje neslyšícím právo na používání znakové ei, na vzdlávání s využitím znakové ei a na výuku znakové ei 3 ( 7). Tímto se podailo do urité míry zevšeobecnit a dostat do povdomí spolenosti nkteré pístup, které do té doby byly názory pouze jednotlivc. Zmna pronikla do škol pro sluchov postižené. Díky zákonu se stalo prosazování znakového jazyka do vzdlávání neslyšících o nco snazší. V posledních letech zaínají na tchto školách psobit neslyšící uitelé, jejichž práce má na neslyšící dti nesporn pozitivní vliv 4. Zejména mladí neslyšící si uvdomují, že se sami musejí podílet na prosazování svého jazyka a kultury. Pispívá k tomu také možnost studia na Filosofické fakult Univerzity Karlovy. Od roku 1998 zde existuje obor eština v komunikaci neslyšících, kde se vzdlávají budoucí uitelé eského jazyka na školách pro sluchov postižené. Mimo jiné je pozornost upena na znakový jazyk, teorii o nm a na kulturou neslyšících. Výuka znakového jazyka se penechává více a více neslyšícím lektorm. Byla vytvoena PEVNOST - eské centrum znakového jazyka, která se snaží zlepšovat a rozvíjet rovnocenné vztahy mezi slyšícími a neslyšícími. V rámci své innosti organizuje rzná setkání a pednášky. Významnou ástí její innosti jsou kurzy znakového jazyka, kde principem výuky je komplexní osvojení jazyka. Cílem je, aby studenti byli schopni aktivního používání znakového jazyka s neslyšícími a docílilo se plnohodnotné komunikace (Vysuek, 2001). To bylo nco málo z bohatého a zajímavého života neslyšících. Bude následovat ješt nkolik informací o vlastním znakovém jazyce. 3 všimnme si nejednotnosti používání termínu e a jazyk. Macurová (2001, s. 70) tuto zámnu upesuje: Z hlediska lingvistického to nedává smysl: eí totiž lingvistika rozumí individuální a neopakovatelné akty lidských promluv, konkrétní projevy jazyka. Jazyk je systém jednotek a pravidel jejich spojování, který je sdílen všemi leny njakého spoleenství. 4 Mla jsem možnost vidt výuku, kterou vedl tzv. neslyšící asistent. Byla to hodina vlastivdy a neslyšící uitel ji vedl sám bez slyšícího uitele. Byl to skutený zážitek. Dti, které jsou obvykle nepozorné nebo vyrušují a jeví se jako uivem nezaujaté, se pi této hodin doslova pisály na svého neslyšícího uitele a nestíhali klasicky zlobit. Všechny dti v té tíd zvdav pímo hltaly jeho výklad, bezproblémov spolupracovaly

23 Znakový jazyk je pirozený jazyk, neodvozený od mluveného jazyka, má vlastní slovní zásobu a gramatiku (Macurová, 1994). Znakový jazyk se liší od mluveného v tom, že není založen na zvuku ale na tvarech, pozicích a pohybech. Znakový jazyk je vizuáln motorický. Na rozdíl od mluveného jazyka je znakový simultánní. V mluveném jazyce se jednotky kladou lineárn, za sebou. Ve znakovém jazyce mžeme produkovat souasn pohyb a pozici rukou spolen s mimikou oblieje a pohybem hrudníku (Macurová, 2001) 5. Vedle tohoto pirozeného znakového jazyka existují odvozené umlé znakové systémy (v echách nap. znakovaná eština). Ty jsou odvozené z mluveného jazyka, vizualizují mluvený jazyk.a bývají vytvoeny slyšícími (Macurova, 1994). Mezi neslyšícími se nepoužívají, mnohdy jim nerozumjí Znakový jazyk ve vývoji sluchov postižených dtí Již delší dobu bylo vdecky ovováno, že neslyšící dti neslyšících rodi se rozvíjejí velmi dobe a pirozen jak sociáln tak intelektov a že v dosplosti naprosto normáln a plnohodnotn prosperují (Meadow, 1968, Howell, 1984, Braden, 1987 etc. in Heiling, 1995). Oproti tomu neslyšící dti slyšících rodi mají teprve nkolik let pístup k natolik kvalitní komunikaci ve znacích, aby bylo možné ji vdecky ovovat. Výzkumy provedené v této oblasti (komunikace ve znacích neslyšících dtí slyšících rodi) také potvrdily a jasn dokázaly, že používání znak v komunikaci s neslyšícími dtmi má velmi kladný vliv na jejich vývoj. (Nordén, 1981, Greenberg, 1983, Preisler, 1983, Goppold, 1988, Malmstrom, 1991 etc. in Heiling, 1995) O jiných, umle vytvoených zpsobech komunikace s neslyšícími Byla zmínna znakovaná eština jako znakový systém odvozený od mluveného jazyka slyšících. Existují ješt další systémy komunikace, které se používají zejména v odborné péi o neslyšící. Tyto systémy vznikly z poteby obousmrn pijatelného jazykového kódu, který je nezbytný mezi slyšícím profesionálem a neslyšícím klientem a také mezi slyšící rodinou a neslyšícím díttem (Krahulcová, 1996). Z tchto systém jsou nejvýraznjší a nejastji užívané v praxi následující: 5 Pro podrobnjší informace o znakových jazycích - Macurová: Jazyk v komunikaci neslyšících (Pedbžné

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI?

CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI? CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 1 DTI?, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. CO A PRO BY SE MLY UIT NESLYŠÍCÍ 2 DTI? Pedstavte si následující situaci: Je veer, asi devt hodin, po chodb internátu jisté stední odborné

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika Výbr z nových knih 4/2010 pedagogika 1. ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou : píruka pro starostlivé rodie a zodpovdné uitele / Michal Goetz, Petra Uhlíková Praha : Galén, c2009 -- 160 s. :. --

Více

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada)

Ergoterapie u klient s kombinovanými IC Zahrada. Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Ergoterapie u klient s kombinovanými vadami píklady z IC Zahrada Bc. Jana Matochová (ergoterapeut IC Zahrada) Konference Psychopedické spolenosti, Praha, 9.2.2011 Multidisciplinární tým a role ET Pro nejefektivnjší

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Volím správnou kariéru CZ.1.07/1.1.22/02.0023 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Volím správnou kariéru Volím

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika Výbr z nových knih 7-8/2010 pedagogika 1. 100 inspirací z Ekoateliéru : moderní abeceda tvoivé recyklace / Jitka Horová Praha : Portál, 2010 -- 133 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7367-748-0 (brož.) Sign.:

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení: íjen 2009 2 VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY V uplynulém dvouletém období naše MŠ testovala a

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce.

Na em se podílí? Umožuje napíklad pohyb, mnit výrazy oblieje, zadržovat stolici, psát i vykonávat rzné druhy manuální práce. SVALOVÁ SOUSTAVA Jedním ze základních projev života je pohyb, který je umožnn rznými zpsoby. U lovka ho realizují ve spolupráci s oprnou a nervovou soustavou svaly. Svaly však nezajišují lovku pouze pohyb

Více

2. mimořádné číslo/2010

2. mimořádné číslo/2010 2. mimořádné číslo/2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Adresa on-line časopisu: http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika Výbr z nových knih 5/2010 pedagogika 1. Anglitina pro pedškoláky : metodika pro výuku v mateské škole / Iva Hennová Praha : Portál, 2010 -- 143 s. :. -- anglitina. ISBN 978-80-7367-692-6 (brož.) Sign.:

Více

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY

ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT ÍZENÍ PODNIKOVÉ ÚDRŽBY KLÍOVÉ FUNKCE ORACLE ENTERPRISE ASSET MANAGEMENT Definice hierarchického a liniového majetku/zaízení Kusovníky majetku/zaízení Pracovní postupy

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA

HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA HELENA NECHCE HADA, ANDREA HUDÁKOVÁ, 2002. HELENA NECHCE HADA Vtšina lidí se domnívá, že neslyšící lidé sice nemohou slyšet (tudíž spontánn se nauit mluvit), ale že mohou bez problém íst a psát. Vždy zrak

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212

Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212 Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212 Zpracovala: Mgr.Ivona ivrná Statutární zástupce DDM Pelíšek, Vrchlabí Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí

Více

Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#

Skupinová v!uka nadan!ch na Z Úvoz v Brn# Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal

JIHO ESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUD JOVICÍCH Zem d lská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2012 Jan Kálal JIHOESKÁ UNIVERZITA V ESKÝCH BUDJOVICÍCH Zemdlská fakulta Studijní program: M4101 Zemdlské inženýrství Studijní

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA za školní rok 2011-2012 Výroní zpráva základní školy Praha 10, U Vršovického nádraží 1/950, za školní rok 2011/2012 1. Pesný název školy

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více