Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Transkript

1 Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky Datum zpracování: květen 2013

2 1. Název zvláště chráněného území: Rašeliniště Kapličky 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen PR ) ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PR Rašeliniště Kapličky je ochrana významné biogeografické lokality, rozsáhlejšího lesního rašeliniště a původního bezlesí s porostem charakteristických dřevin a s typickými druhy rostlin a živočichů rašelinišť. Zejména jsou předmětem ochrany druhy a stanoviště, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ Rašeliniště Kapličky: - stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště (biotop R3.1 otevřená vrchoviště) - stanoviště 91D0 Rašelinný les (biotopy L10.2 rašelinné brusnicové bory, L10.4 blatkové bory, R3.2 vrchoviště s klečí (Pinus mugo)) - druh střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei) Dále jsou jako hlavní předměty ochrany navrženy zástupci malakofauny, prioritně druhy - Vertigo substriata (vrkoč rýhovaný) - Euconulus praticola (kuželík tmavý) - Vertigo lilljeborgi 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Jádro lokality tvoří klečové vrchoviště (R3.2) as. Sphagno-Pinetum mugi s keřovými porosty kleče (Pinus mugo agg.), o rozloze přes 5 ha. Porosty kleče jsou v současné době většinou poměrně zapojené, historické snímky z 50. let 20 stol. dokládají mnohem řidší charakter porostů. Klečové vrchoviště je lemováno menšími porosty rašelinných borů (L10.2) as. Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris. V těchto porostech dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris). V bylinném patře jsou hojné vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borůvka (V. myrtillus), brusinka (V. vitis-idaea) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Rašelinné bory se vyskytují mozaikovitě i v jiných částech EVL (část tvoří porosty regenerující po borkování, nebo porosty negativně ovlivněné odvodněním), mladší sukcesní stadia mívají vyšší zastoupení břízy bradavičnaté (Betula pubescens). Celková rozloha rašelinných borů (včetně mladších sukcesních stádií) je cca 10 ha. Fragmenty blatkových borů (L10.4) as. Pino rotundatae-sphagnetum, udávané z jihovýchodní části vrchovištní čočky, se při revizi lokality v roce 2012 nepodařilo identifikovat, v okrajové části vrchoviště se nachází pouze nekolik monokormně rostoucích borovic z komplexu Pinus mugo agg., které by bylo třeba dále taxonomicky studovat. Borovice blatka (Pinus uncinata subsp. uliginosa) na této lokalitě nebyla zaznamenána ani při taxonomické studii komplexu P. mugo (Businský et Kirschner 2010, Businský 2009). Na otevřených místech vrchoviště (R3.1) je maloplošně vyvinuta vegetace asociací Andromedo polifoliae- Sphagnetum magellanici a Eriophoro vaginati-sphagnetum recurvi. Dominuje suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), dále zde roste kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a řada druhů rodu Sphagnum. Rozloha biotopu je kolem 7 ha. Netypicky a v druhově ochuzené podobě jsou zde vytvořeny i fragmenty vrchovištních šlenků (R3.3) o celkové rozloze do 0,5 ha. Okraje rašeliniště porůstají podmáčené smrčiny (L9.2B) as. Mastigobryo- Piceetum a rašelinné smrčiny (L9.2B) as. Sphagno-Piceetum. Roste v nich např. sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a dřípatka horská (Soldanella montana). V okrajové západní části vrchovištního rašeliniště převažují nelesní biotopy, především odvodněním degradovaná vrchoviště (R3.4). Zde obvykle převládá suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), ostřice obecná (Carex nigra) a o. třeslicovitá (C. brizoides), na silně odvodněných partiích je nahrazuje metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Místy se vyskytují i přechodová rašeliniště svazu Sphagno- Caricion canescentis (R2.3), na kterých se velmi vzácně vyskytuje ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). Nelesní vegetaci zbytku lokality tvoří porosty rašelinných luk (R2.2, R2.3), na kterých i přes dlouhodobou absenci kosení dosud roste řada typických druhů, např. ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), pleška stopkatá (Willemetia stipitata). V mozaice s rašelinnými loukami se vyskytují střídavě vlhké louky bezkolencové ze svazu Molinion caeruleae

3 (T1.9), vlhké pcháčové louky svazu Calthion (T1.5, T1.6), v menších plochách i degradovaná stadia smilkových luk svazu Violion caninae (T2.3B) s porosty metličky křivolaké (Avenella flexuosa) a smilky tuhé (Nardus stricta), na kterých roste prha arnika (Arnica montana). Při západním okraji lokalita zahrnuje i polokulturní pravidelně kosené mezofilní louky svazu Arrhenatherion (T1.1.). V rybníčku jsou vyvinuta společenstva makrofyt oligotrofních až mezotrofních stojatých vod. Významný je výskyt mnoha druhů tyrfofilních motýlů vázaných na rašeliništní vegetaci. Střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi) je vázán především na rozvolněné porosty klečového vrchoviště a rašelinných luk. V odvodněné části vrchoviště je druh málo početný, jako náhradní stanoviště za zaniklé rašelinné šlenky využívá odvodňovací příkopy. Z dalších brouků je zajímavý výskyt vyklenulce Seminolus alpinus a kulovníka Sphaerites glabratus, z dvoukřídlých je tu poměrně hojná pavoučnice Chionea lutescens s velmi redukovanými křídly, lovilka Platypalpus nigritarsis, pestřenka Brachypalpus laphriformis (zranitelný druh podle Červeného seznamu bezobratlých) aj. Žije zde početná populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia), k významným ptačím druhům patří i tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a chřástal polní (Crex crex). Na lokalitě se s oblibou zdržuje los evropský (Alces alces). Popis hlavních předmětů ochrany byl převzat ze Souhrnu doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rašeliniště Kapličky CZ , zpracovaného AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice, zpracovatelé SDO: Mgr. Jana Janáková, Mgr. Zdeněk Hanč, Ing. Jan Indra, únor Malakologický průzkum EVL Rašeliniště Kapličky v roce 2012 přinesl tyto shrnující výsledky: (citace Podklady pro plán péče EVL Rašeliniště Kapličky, Dílčí plnění, část inventarizační průzkum hydrologie, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne Rozsah prací vychází ze schválené metodiky zoologických inventarizačních průzkumů a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: NaturaServis s. r.o.: Mgr. Aleš Svoboda odběr vzorků vody, editor, RNDr. Jaroslav Hlaváč, Ph.D. malakologický průzkum, RNDr. Jitka Svobodová vyhodnocení jakosti vody, Jan Švorc odběr vzorků vody, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000, 2012). Vzorkováním a ručními sběry byla zjištěna malakofauna o celkovém počtu 28 druhů (26 druhů plžů, 2 druhy mlžů). Mezi zjištěnými druhy figurují 3 prvky, které jsou zařazeny na Červený seznam měkkýšů ČR (Vertigo substriata, Macrogastra plicatula, Euconulus praticola). Vedle těchto význačných druhů byl zjištěn rašeliništní prvek, plž Vertigo lilljeborgi, dosud v České republice nedokumentován. Po získání přesnějších údajů a publikování nálezu v odborném tisku se navrhuje zařadit tento druh jako primární předmět ochrany spolu s druhy Vertigo substriata a Euconulus praticola. Za zcela specifický případ považujeme nález druhu Vertigo lilljeborgi (Westerlund, 1871). Tento druh nebyl doposud zjištěn na území České republiky, jedná se o nový druh pro ČR. Logicky nefiguruje na druhovém seznamu měkkýšů ČR a tudíž ani v žádné z kategorií ohrožení v Červeném seznamu. Tyto seznamy bude tímto nutno v blízké době aktualizovat (srv. Beran et al. 2005; Horsák et al. 2010). Význačnost tohoto nálezu si můžeme doložit i na tom, že pro tento druh dosud neexistuje český název, který bude nutno stanovit i pro účely orgánů ochrany přírody. Vzhledem k tak význačnému nálezu, který byl učiněn v rámci tohoto malakologického průzkumu, si dovolujeme poskytnout předběžné údaje k nálezu plže v rámci EVL Rašeliniště Kapličky. Jedná se o první nález v rámci České republiky, který logicky není publikován, a proto poskytujeme pouze blíže nespecifikované podklady. Je zde primární nutnost nejdříve nález publikovat v odborném tisku, který předpokládáme předložit jako publikovaný dodatek k tomuto průzkumu (cf. Hlaváč, in prep.). Plž byl zjištěn na čtyřech dílčích lokalitách v severozápadní, severní a jihovýchodní části EVL (Obr. 20). Společenstvo, ve kterém byl druh zjištěn, je druhově značně chudé, sestávající pouze z několika druhů nenáročných měkkýšů. Populace plže je středně silná, na jednom stanovišti velmi silná (50 živých jedinců ve vzorku). Předpokládáme jeho výskyt i na jiných obdobných stanovištích, které by měly být předmětem primárního zájmu provést dodatečný a intenzivní průzkum v následující

4 vegetační sezóně, zaměřený specificky na tento druh. Nelze vyloučit, že druh bude zjištěn i na jiných lokalitách mimo rámec EVL Rašeliniště Kapličky v rámci šumavského pohoří. Plž Vertigo lilljeborgi je druh, který se vyskytuje v řadě zemí Evropy a přilehlé evropské části Ruska. Jedná se hlavně o severoevropský druh, jehož hlavní oblast výskytu zahrnuje Skandinávii vyjma jejích nejsevernějších okrajových částí (von Proschwitz 2003). Rozšíření druhu shrnula ve své práci Beata Pokryszko (2003), kde lze dohledat další publikované odkazy na distribuci druhu v rámci jeho areálu. Druh vedle skandinávských zemí žije také v severní části Anglie, Irska, izolovaně byl zjištěn na jihu Německa a v Pyrenejích (Kerney et al. 1983). Z hlediska ochrany přírody je předpokládáno jeho zařazení do nejpřísnější kategorie CR (critically endangered, kriticky ohrožený), neboť je zřejmé, že tento druh stojí na stejné úrovni jako jiné druhy rodu Vertigo dokumentované na našem území (Vertigo ronnebyensis, Vertigo geyeri, Vertigo moulinsiana). Druh žije zejména na oligotrofních mokřadech a na rašeliništích s dominancí Sphagnum (Waldén 1969). Je silně antropofobní (von Proschwitz 2003). Naše nálezy plže Vertigo lilljeborgi potvrzují jeho ekologické preference, které odpovídají vegetačním popisům z jeho lokalit v zemích s jeho průběžným výskytem, zejména z Fenoskandie. Plž byl doložen na stanovištích s kyselým vegetačním krytem s dominancí rašeliníku, doprovodně i s příměsí trav rodu Carex. Tento vegetační typ obecně neumožňoval rozvoj bohatších malakocenóz. 4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je udržení a rozvoj stanovišť, které jsou předmětem ochrany nově navrhované PR. Dále je cílem ochrany zachování ch přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v 34 odst. 1 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní rezervaci se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa v lesní části Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno jako území do vzdálenosti 50 m od hranice PR Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Loučovice katastrální území: Kapličky 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Loučovice katastrální území: Kapličky

5 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 127,10 ha Ochranné pásmo: 27,88 ha Celkem: 154,98 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího chráněného území. Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky byla zřízena Nařízením Okresního úřadu v Českém Krumlově o zřízení přírodních rezervací Pláničský rybník a Rašeliniště Kapličky ze dne Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne , ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne se území navrhované PR stalo součástí Evropsky významné lokality CZ Rašeliniště Kapličky (dále jen EVL ). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.) Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona, úprava prostorového vymezení přírodní rezervace a uvedení původního zřizovacího předpisu do souladu se současnou legislativou. Po novém vyhlášení přírodní rezervace bude původní zřizovací předpis zrušen K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PR je pod tímto názvem evidována v rámci zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro opětovně zřizovanou PR Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace K předmětům ochrany: Převzato ze Souhrnu doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rašeliniště Kapličky CZ , zpracovaného AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Blanský les a krajské středisko České Budějovice, zpracovatelé SDO: Mgr. Jana Janáková, Mgr. Zdeněk Hanč, Ing. Jan Indra, únor Kód předmětu ochrany: 7110 * Název předmětu ochrany: Aktivní vrchoviště * Rozloha (ha): 2,1928 Relativní rozloha (%): 1,89 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Popis nároků předmětu ochrany: Obecné nároky předmětu ochrany: ombrotrofní, tj. pouze nebo převážně srážkovou vodou sycená, údolní i svahová rašeliniště, zpravidla v horských polohách. Mocnost rašeliny v centrální části vrchoviště je obvykle větší než 2 m a vegetace na povrchu je mimo dosah podzemní a povrchové vody. Vrchoviště jsou ohrožena zejména odvodněním, těžbou rašeliny, celkovou eutrofizací prostředí, narušením těžkou mechanizací. Specifické nároky na lokalitě Rašeliniště Kapličky: vlivem narušeného vodního režimu po odvodnění dochází k zarůstání vrchoviště konkurenčně silnějšími druhy bylin a k šíření zapojených klečových porostů (Pinus mugo agg.) nebo náletových dřevin, je potlačena tvorba rašeliništních šlenků.

6 Cílový stav předmětu ochrany: Plochy negativně ovlivněné odvodňovacími příkopy postupně revitalizovat. Udržet bezlesý charakter nejcennějších ploch, které se nacházejí v mozaice s keřovými porosty kleče. Kód předmětu ochrany: 91D0 * Název předmětu ochrany: Rašelinný les * Rozloha (ha): 19,1824 Relativní rozloha (%): 16,5 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Popis nároků předmětu ochrany: Obecné nároky předmětu ochrany: rašelinné lesy tvoří obsáhlý celek různých typů biotopů, vyskytující se na rašelinných půdách v podhorských a horských oblastech s vyšším úhrnem srážek. Rostou také v podmáčených rovinatých polohách a mírných terénních depresích, kde voda dosahuje alespoň po část roku k povrchu. Jde o rozvolněné jehličnaté, listnaté či smíšené lesy s pokryvností stromového patra do 50% a různými dominantními dřevinami, v důsledku vysoké hladiny podzemní vody přecházejí místy až do samovolně vzniklých bezlesých ploch, jež jsou nedílnou součástí těchto lokalit. Dřeviny vykazují zakrslý vzrůst, nahrazují keřové patro, které se tvoří jen vzácně. Bylinné patro je dosti nerovnoměrně vyvinuté, tvořené hlavně keříčky a suchopýry. Mechové patro je velmi dominantní a pro tyto biotopy typické. Převažují v něm rašeliníky a další charakteristické druhy. Ve vyšších nadmořských výškách jsou rašelinné bory často střídány rašelinnými smrčinami (L9.2A) a otevřenými vrchovišti s klečí (R3.2). Bezpochyby nejzávažnějším zásahem majícím vliv na tato stanoviště je těžba rašeliny, kdy dochází k úplnému odstranění porostů a odtěžování povrchu a spodních vrstev rašeliny. Výrazný zásah představuje změna vodního režimu, ať již v důsledku těžby či jiných melioračních úprav, jejímž důsledkem dochází k nežádoucím změnám v hladině podzemní vody jejím snížením, popř. také přílišným zvýšením. Důsledkem odvodnění je rozvoj dřevin, vysychání a změna struktury vzácných společenstev. Pro zachování rašelinných lesů je nezbytné hlavně omezení těžby rašeliny a udržení vodního režimu bez výkyvů hladiny podzemní vody. Lesní hospodaření by mělo vést k maximální podpoře přirozené obnovy žádoucích dřevin a případně k přeměně porostů vzniklých z geneticky nevhodného materiálu. Při umělé obnově dbát na původ sadebního materiálu. Části lesů s vhodným složením i strukturou by měly být ponechávány samovolému vývoji. Jedná se často o jádra rašelinišť s přirozenými bezlesími, která se musí udržet bez umělého zalesnění. Na vhodných místech při obnově kulturních porostů je pro zvýšení diverzity dřevin dobré zavést příměs, zejména jeřábu, břízy pýřité či jedle bělokoré. Tam, kde se jedle v porostech přirozeně vyskytuje, je žádoucí zachování jejího podílu ve skladbě lesa. Na stanovištích, kde je významně zastoupen smrk, je nutné přednostně zpracovávat nahodilou těžbu, při provádění opatření vůči kalamitním hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře. Specifické nároky předmětu ochrany na lokalitě Rašeliniště Kapličky: negativně se projevuje zejména odvodnění lokality. Terénní deprese vzniklé po lokálním borkování rašeliny slouží v současné době jako náhradní stanoviště pro nejvlhkomilnější rašeliništní flóru i faunu (Carabus menetriesi). Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat současný stav přírodě blízkých porostů rašelinné kleče a rašelinných keříčkových borů. Plochy negativně ovlivněné odvodňovacími příkopy postupně revitalizovat vybudováním přehrádek. * označuje prioritní stanoviště Název předmětu ochrany: střevlík Ménétriésův * Carabus menetriesi pacholei Kód předmětu ochrany: 1914 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Celkové hodnocení stálá populace přítomná 15 % p > 2 % dobré zachování, populace je izolovaná Popis nároků předmětu ochrany: Reliktní druh, stenotopní tyrfobiont. Žije výlučně na původních rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích ve vrstvě živého rašeliníku. Imaga se vyskytují od konce dubna do září, popř. října, s maximem výskytu počátkem června; letní období přežívají v diapauze. Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují v hloubce cca 15 cm pod povrchem.z hlediska ochrany a managementu území výskytu střevlíka Ménétriésova, vzhledem k jeho silné biotopové vazbě, připadá v úvahu pouze ochrana a zachování a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu oligotrofních mokřadních ekosystémů. Ochrana takového území spočívá zejména v zabránění regulace vodního režimu odvodňováním. V situaci již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním přehrázek". Je nutné zrušit lesnické

7 meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Na lokalitách, kde se druh vyskytuje v rašelinných loukách, které vznikly za přispění člověka po vykácení rašelinných lesů, je pro udržení druhu nezbytné zachovat bezlesý charakter těchto ploch. V případě hromadění stařiny je třeba rašelinné louky extenzivně kosit, jinak dochází k ústupu mechového patra s rašeliníky, na které je druh vázaný. Cílový stav předmětu ochrany: Střevlík Ménetriésův: Udržet nebo zlepšit stav populace. Populační dynamika druhu může vykazovat výkyvy v jednotlivých letech. Při revitalizaci odvodněných rašelinných biotopů lze předpokládat pozitivní vliv na velikost populace. * označuje prioritní druh MALAKOFAUNA - OCHRANNÁ A KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ: (citace Podklady pro plán péče EVL Rašeliniště Kapličky, Dílčí plnění, část inventarizační průzkum hydrologie, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne Rozsah prací vychází ze schválené metodiky zoologických inventarizačních průzkumů a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: NaturaServis s. r.o.: Mgr. Aleš Svoboda odběr vzorků vody, editor, RNDr. Jaroslav Hlaváč, Ph.D. malakologický průzkum, RNDr. Jitka Svobodová vyhodnocení jakosti vody, Jan Švorc odběr vzorků vody, Sdružení Jižní Čechy NATURA 2000, 2012). Na základě výsledků malakologického průzkumu se doporučuje v rámci kmene měkkýšů (Mollusca) stanovit jako předmět ochrany tyto následující druhy: a) Vertigo substriata (vrkoč rýhovaný) boreoalpínský prvek. b) Euconulus praticola (kuželík tmavý) mokřadní druh. Po získání přesných údajů k novému druhu pro ČR, plži Vertigo lilljeborgi, tento druh zařadit jako primární předmět ochrany v kategorii kriticky ohrožený. Dále se doporučuje provést specifický malakologický průzkum druhu Vertigo lilljeborgi v součinnosti s botanickým průzkumem a získání vegetačních snímků na stanovištích s jeho výskytem. Z důvodu výskytu některých mokřadních a vlhkomilných druhů měkkýšů je žádoucí udržet stávající hydrologické podmínky na lokalitě a vyvarovat se dalších odvodňovacích zásahů, které byly na lokalitě v minulosti provedeny K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními 34 odst. 1 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětů ochrany v příznivém stavu K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR upřesňuje stanovenou hranici EVL, v lesní části je primárně vedena po hranicích prostorového rozdělení lesa, v nelesní části podle parcelního vymezení nebo významných terénních markantů tak, aby lokality předmětů ochrany byly zahrnuty do území nově navrhované PR K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako území do vzdálenosti 50 m od hranice PR.

8 Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Rašeliniště Kapličky a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

9 Příloha číslo 1:

10 Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území Číslo parcely podle KN PR nebo OP LV Druh pozemku podle KN Kapličky 1103 OP 17 plocha Způsob využití pozemku podle KN celková výměra (m2) výměra v PP/OP (m2)* Kapličky 1122 OP 17 lesní pozemek Kapličky 1122 PR 17 lesní pozemek Kapličky 1141 OP 17 lesní pozemek Kapličky 1212/3 OP 17 lesní pozemek Kapličky 1395/25 OP 17 plocha Kapličky 1452/1 OP 17 plocha Kapličky 1453/1 OP 17 plocha Kapličky 1453/1 PR 17 plocha Kapličky 258 PR 17 lesní pozemek Kapličky 287/5 OP 17 lesní pozemek Kapličky 287/6 OP 17 lesní pozemek Kapličky 287/6 PR 17 lesní pozemek Kapličky 805 OP 17 lesní pozemek Kapličky 850/27 OP 17 plocha jiná plocha Kapličky 850/37 OP 17 plocha Kapličky 850/38 OP 17 plocha Kapličky 878/2 OP 17 lesní pozemek Kapličky 878/2 PR 17 lesní pozemek Kapličky 880 OP 17 lesní pozemek Kapličky 882 OP 17 lesní pozemek Kapličky 856 OP 271 plocha hřbitov, urnový háj Kapličky 1151/8 PR 641 lesní pozemek Kapličky 287/27 PR 646 plocha neplodná půda Kapličky 1157 OP 654 trvalý travní porost Kapličky 1157 PR 654 trvalý travní porost Kapličky 1389/1 OP 654 trvalý travní porost Kapličky 1389/2 OP 654 trvalý travní porost Kapličky 1144 OP 667 plocha neplodná půda Kapličky 1144 PR 667 plocha neplodná půda Kapličky 1383 OP 667 trvalý travní porost Kapličky 1383 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 871/1 OP 667 plocha neplodná půda Kapličky 871/1 PR 667 plocha neplodná půda Kapličky 895 OP 667 trvalý travní porost Kapličky 895 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 901 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 902/1 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 920 PR 667 plocha manipulační plocha Kapličky 925 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 949 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 959 OP 667 trvalý travní porost Kapličky 959 PR 667 trvalý travní porost Kapličky 982/2 OP 667 plocha neplodná půda Kapličky 1450/1 OP plocha silnice Kapličky 1450/1 PR plocha silnice Kapličky 1454/3 OP plocha neplodná půda

11 Kapličky 1454/6 OP plocha neplodná půda Kapličky 287/28 PR plocha neplodná půda Kapličky 941 OP lesní pozemek Kapličky 941 PR lesní pozemek Kapličky 976/2 OP plocha neplodná půda Kapličky 979/1 OP plocha neplodná půda Kapličky 1104/1 OP trvalý travní porost Kapličky 1108 OP plocha neplodná půda Kapličky 1124/1 OP trvalý travní porost Kapličky 1127 OP trvalý travní porost Kapličky 1136/2 OP trvalý travní porost Kapličky 1136/2 PR trvalý travní porost Kapličky 1142 OP trvalý travní porost Kapličky 1391/3 OP plocha neplodná půda Kapličky 1391/4 OP plocha neplodná půda Kapličky 1391/4 PR plocha neplodná půda Kapličky 287/26 PR trvalý travní porost Kapličky 780/1 OP trvalý travní porost Kapličky 850/40 OP plocha neplodná půda Kapličky 850/40 PR plocha neplodná půda Kapličky 852 OP plocha neplodná půda Kapličky 878/1 OP vodní plocha zamokřená plocha Kapličky 878/1 PR vodní plocha zamokřená plocha Kapličky 899 OP trvalý travní porost Kapličky 899 PR trvalý travní porost Kapličky 919 PR trvalý travní porost Kapličky 968/1 OP trvalý travní porost Kapličky 968/1 PR trvalý travní porost Kapličky 968/2 OP plocha neplodná půda Kapličky 968/2 PR plocha neplodná půda Kapličky 976/1 OP trvalý travní porost Kapličky 978 OP trvalý travní porost Kapličky 979/2 OP plocha Kapličky 980/1 OP trvalý travní porost Kapličky 980/2 OP plocha manipulační plocha Kapličky 980/3 OP plocha neplodná půda

12