Dokumentace pro vydání stavebního povolení k vodním díl 1. Pr vodní zpráva 2. Technické ešení stavby

Transkript

1 1 Dokumentace pro vydání stavebního povolení k vodním dílům Tento oddíl je koncepčně vypracován společně pro oba základní druhy hydromelioračních staveb s tím, že specifika jednotlivých staveb budou zdůrazněny. 1. Průvodní zpráva V této písemné části dokumentace je nutno uvést: - identifikaci stavby (druh, kraj, obec, katastrální území), stavebníka (jméno a příjmení, místo trvalého pobytu, u právnické osoby název firmy, sídlo, IČ), projektanta (označení firmy, sídlo, jméno a příjmení zpracovatele dokumentace, jeho kontaktní adresa, číslo pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace), - základní charakteristiku stavby a její účel a základní parametry (plocha, délka, kapacita), - údaje o způsobu současného i výhledového hospodaření na ploše, vlastnické vztahy k půdě. U rekonstrukce nebo modernizace stávající hydromeliorační stavby, uvést stručný popis současného stavu stavby, - údaje o provedených průzkumech včetně závěrů ovlivňujících technické a provozní parametry stavby, - údaje o napojení stavby a dílčích objektů na dopravní a technickou infrastrukturu, - informace o splnění požadavků dotčených orgánů, - informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu, - údaje o souladu záměru stavebníka s dosud schválenou územně plánovací dokumentací a o způsobu splnění požadavků dotčených orgánů územního plánování, stavebního a vodoprávního úřadu - u staveb se složitými stanovištními a stavebními podmínkami popis výsledků předběžného projednání s vlastníky včetně projednání řešené koncepce se stavebníkem - věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území, - předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby, 2. Technické řešení stavby 2.1.Souhrnná technická zpráva Rozsah a obsah této přílohy bude závislý na druhu stavby (odvodnění, závlahy) i na její velikosti, v zásadě je nutno popsat:

2 2 - členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty a technologické provozní soubory, (drenážní skupiny, závlahové okrsky, stavební objekty jako odběrný objekt, akumulační nádrž, čerpací stanice, atd.), - popis koncepčního řešení stavby a hlavní zásady provozu stavby, - popis jednotlivých stavebních objektů včetně základních technických parametrů a materiálového řešení včetně popisu místa (staničení) a druhu použitých drobných objektů, - popis architektonického a krajinářského řešení čerpacích stanic, akumulačních nádrží a podobných pozemních objektů, - popis technologického vybavení provozních souborů včetně údajů o jejich základních technických a provozních parametrech (účel, funkce, kapacita), - popis křížení liniových dílčích objektů s vodními, dopravními a energetickými stavbami, - dimenze stavebních objektů, konstrukcí a provozních souborů (výpočty vodohospodářské, hydraulické, statické atd.), - údaje o podkladech pro vytýčení stavby, geodetický referenční polohový a výškový systém, - vliv stavby na okolní pozemky a stavby; minimalizace vlivu realizace stavby na její okolí, - způsob zajištění hygieny (např. ochrany proti hluku), ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků při výstavbě a provozu stavby (např. bezpečnost proti úrazu, protipožární bezpečnost, atd.), - stanovení celkové spotřeby vody, závlahových medií (kejda, močůvka, odpadní vody, kaly, atd.) a energetické spotřeby stavby, - údaje o navržených povrchových úpravách okolí pozemních stavebních objektů, včetně vegetačních úprav, - vztah stavby k životnímu prostředí a případným ochranným pásmům Přehledná situace Přehledná situace (označována také jako situace širších vztahů) se kreslí zpravidla vícebarevně do mapového podkladu v měřítku závislém na velikosti stavby, např. 1 : až 1 : Zákres v přehledné situaci je schematický a musí přehledně zobrazovat technické řešení stavby a její vazbu na okolní území. Kresba se doplní hlavními popisy a charakteristickými údaji stavby a objektů např.: - Modře se vyznačí: stávající toky s připsáním názvu a vyznačením směru (pokud nejsou označeny v mapě); stávající vodní plochy a nádrže s připsáním názvu, plochy a objemu; hranice zátop slabě plnou čarou s úzkým šikmým šrafováním s připsáním charakteristiky průtoku (např. Q 50 ); hranice povodí (pokud nejsou označeny v mapě) silně čerchovanou

3 3 čarou; stávající trubní vedení plnou tenkou čarou (optimálně se staničením) a s popisem druhu (vodovod, kanalizace, horkovod, atd.), označení, materiál, DN a délka; další stávající nadzemní či podzemní objekty uvnitř zájmového území stavby; silně plně čárkovaně ochranná pásma pokud nejsou označena hnědě. - Červeně se vyznačí: navrhované technické řešení jednotlivých objektů stavby obvyklými značkami (viz ČSN ) schematickým způsobem vystihujícím koncepci technického řešení; u liniových staveb se vyznačí kilometráž kroužky, začátek a konec, popis, materiál, DN, a celková délka; stávající odvodnění uvnitř zájmového území se vyznačí hranice slabou čarou a plocha svisle čerchovaná, stávající závlahy se vyznačí hranice slabou čarou a plocha svisle a vodorovně (křížem) čerchovaná; pokud se neoznačí zeleně pak také: u plošných staveb silnou plnou čarou hranice zájmového území s popisem základních technických parametrů (druh stavby, plocha), silnou čárkovanou čarou hranice dílčích objektů s popisem (označení, plocha). U nádrží a rybníků obrysy tělesa hráze a pokud se neznačí modře, pak také obrys trvale zatopené plochy, s označením základních parametrů (plocha, objem, max. hloubka). - Zeleně se vyznačí: u plošných staveb silnou plnou čarou hranice zájmového území s popisem základních technických parametrů (druh stavby, plocha), silnou čárkovanou čarou hranice dílčích objektů (drenážních skupin, závlahových okrsků) s popisem označení a plochy, slabou plnou čarou hranice chráněných území včetně jejich popisu, slabě čerchovanou čarou hranice ochranných pásem, slabou čárkovanou čarou hranice trvalého či dočasného záboru půdy. - Hnědě se vyznačí: silnou plnou čarou hranice okrsků podle hydropedologického průzkumu, slabou plnou čarou hranice okrsků podle hydrogeologického průzkumu a slabou čárkovanou čarou hranice okrsků podle inženýrskogeologického průzkumu, vždy plošně vybarveno s příslušnou legendou dle platných norem Podrobná situace Podrobná situace se obvykle kreslí dvoubarevně do mapového podkladu v měřítku 1 : 500, 1 : 1000, 1 : 2000 (výjimečně 1 : 2880), 1 : 5000 nebo do nově zaměřeného polohopisu a výškopisu v měřítku 1 : 100, 1: 200, 1 : 500, 1 : 1000 a 1 : Způsob kreslení v podrobné situaci musí být jednoznačný a musí situativně zobrazovat současný stav i navrhované technické řešení. Kresba se doplní stručnými, ale výstižnými popisy. Situace musí být orientována k severu a u výkresů musí být vyznačena větrná růžice.

4 4 Černě se vyznačí: mapový podklad; katastrální hranice; výškové a polohové pevné body; geologické, hydrogeologické, hydrologické, hydropedologické sondy; větrná růžice; stávající objekty uvnitř zájmového území stavby; vrstevnice pokud nejsou označeny hnědě. Červeně se vyznačí: navrhované technické řešení stavby a dílčí objekty tenkými plnými čarami, vystihujícími obrysy objektů (u malých objektů se vyznačí značkami), u liniových staveb se vyznačí osa tlustou čerchovanou čarou, na ose se vyznačí začátek a konec (ZO, KO) a staničení po 100 m kroužkem o průměru 1,5 mm, každý kilometr kroužkem o průměru 2,5 mm, lom trasy se vyznačí staničením a úhlem, u oblouků se směrem ke středu do tabulky napíší charakteristické údaje, u závlahových trubních řadů se plnými kroužky o průměru 1 mm vyznačí objekty na trubní síti s popisem (druh hydrant, DN) a u vzdušníků a kalníků také se staničením (obojí označení kolmo na trasu), dále se jednotlivé řady označí nad osou (obvykle písmeny) a pod osou se označí úseky jednotlivých DN a příslušná délka (změna DN se označí praporkem s křížkem). u drenážních soustav se svodné drény kreslí tlustou plnou čarou a popisem (písemné označení postupuje směrem od výusti), sběrné drény se kreslí tenkou plnou čarou s pořadovým očíslováním na koncích a s označením délky a rozchodu (materiál trubek se vyznačí v poznámce na situaci), větrací drény u regulovaných odvodňovacích soustav se kreslí tlustou čárkovanou čarou. u nádrží a rybníků se obrysy tělesa hráze a koruny kreslí tenkými plnými čarami a osa tlustou čerchovanou čarou. Hranice záplavy při normálním a maximálním nadržení se kreslí tenkými plnými čarami s popisem kót hladin (H n, H max ), objemu (V n, V max ), a ploch (S n, S max ). Podélný profil se obvykle kreslí v délkovém měřítku shodném s měřítkem podrobné situace, v odůvodněných případech lze použít jiného měřítka. Výšková měřítka se zpravidla používají 1 : 100, 1 : 200, výjimečně 1 : 50. Staničení podélného profilu stoupá zleva doprava a je shodné se staničením v podrobné situaci. Výška výkresu nesmí být větší než 297 mm, délku výkresu se doporučuje omezit hodnotou 2310 mm (při větší délce se výkres rozdělí optimálně na násobek 210 mm). Výkresy se kreslí podle druhu stavby a možností projektanta jednobarevně (obvykle u krytých kanálů, svodných drénů, trubních řadu a nádrží), dvoubarevně (obvykle u vodotečí a regulovaných odvodňovacích soustav) nebo tříbarevně.

5 5 Černě se vyznačí (vše pokud se nevyznačí barevně): - v horní části do řádků 5 mm ohraničených tenkou čárou postupně shora: katastrální území, druh pozemku nebo povrh území (role, louka, silnice, dlažba, atd.), číslo parcelní, rozsah platnosti sond (místa sond s označením se zakreslují krátkou čarou na nejnižší čáru rámečku), - v levé části výkresu je uvedena legenda shora dolů (začátek vlastní kresby je cca 80 mm od okraje formátu): u otevřených koryt: Katastrální území; Druh pozemku; Číslo parcelní; Rozsah platnosti sond, název vodoteče (např. Rokytka); označení úseku (např. km 0,200 1,400) Hladiny vody (pokud není označení barevné, pak se vedle vyznačí krátkými čarami odlišnými od dále uvedených), v podélném profilu se pak označí stejným způsobem podle výpočtů s popisem (např. Q 210, Q 5, Q 20 ) Levý břeh (pokud není označení barevné pak se vedle vyznačí krátkou čárkovanou čarou), Pravý břeh (pokud není označení barevné pak se vedle vyznačí krátkou tečkovanou čarou), Oba břehy stejně vysoké (pokud není označení barevné pak se vedle vyznačí krátkou čerchovanou čarou) Dno kóty upraveného dna se označí ve svislicích v místech začátku, změn sklonu, objektů, příčných řezů, u odbočení a zaústění, Terén v ose toku, kóty se vypíší ve svislicích nejméně 5 mm nad srovnávací rovinou, Srovnávací rovina se vyznačí tlustou plnou čarou, s příslušnou výškovou kótou, která se opakuje při změně výšky srovnávací roviny a po 5 formátech A4 výkresu, Staničení, na srovnávací rovině se po 100 m vyznačí kroužkem průměru 1,5 mm a celé km dvojitým kroužkem průměru 2,5 mm, svisle pod srovnávací rovinou se popisují staničení změn sklonu, objektů, příčných řezů, u odbočení a zaústění v m, Číslo příčných řezů se vyznačí pořadovým číslem nad rámeček popisujícím vzdálenosti příčných řezů, Vzdálenost příčných řezů v m se vypisují do rámečku vysokého 5 mm, Směrové poměry v m se vyznačují tlustou plnou čarou s označením délky přímé trati v m a u změny směru s vyznačením svislým odbočením 5 mm nahoru, nebo dolů (podle oblouku vpravo, nebo vlevo) a s uvedením staničení začátku, poloměru oblouku R v m, středového úhlu α ve stupních nebo v gradech, délka oblouku v m a staničení konce, Sklon nivelety dna v % a délce v m se vyznačí v rámečku vysokém 5 mm,

6 6 Objekty a křížení s podzemními vedeními se vyznačí nad výkresem podélného profilu v prostoru pod rámečkem Objekty stavby (např. propustky, stupně, jezy, atd.) se vyznačí schematicky s udáním staničení, hlavních výškových kót, stručným popisem a označením, zda jde o stávající, nebo nově navržené objekty. Křížení s podzemními a nadzemními vedeními nutno přesně specifikovat a označit staničení i výškové kóty. u trubních řadů se podélný profil kreslí podobně jako u otevřených koryt s následujícím zjednodušením položek: Katastrální území; Druh pozemku; Číslo parcelní; Rozsah platnosti sond, název řadu (např. B 4 ); označení úseku (např. km 0,000 0,400), Hloubka výkopu (pokud je terén upravován, pak hloubka výkopu upraveného terénu bude vepsána na svislici vedle hloubky původního terénu); Dno potrubí (se označí silnou plnou čarou a u potrubí DN nad 300 mm se vyznačí tlustou plnou čarou i horní povrch potrubí); Terén (povrch původního terénu se vyznačí slabou plnou čarou a upraveného terénu tlustou čerchovanou čarou a jeho kóta bude vepsaná na svislici vedle kóty původního terénu), Srovnávací rovina; Staničení (nutno zachytit osazení drobných objektů, křížení a lomů nivelety dna), Sklon nivelety dna v % a délce v m; Profil, materiál a délka v m; Typ uložení, (všechny údaje se vyznačí v rámečku vysokém 5 mm), Objekty na síti (kalníky, vzdušníky, hydranty, zemní šoupátkové soupravy, betonové bloky, šachty, chráničky, ochranný betonový blok, křížení s vodotečí, s nadzemním vedením, s podzemním vedením a odbočení trasy řadu) se vyznačí v podélném profilu smluvenými značkami s popisem svisle nad označeným povrchem terénu, Kladečské schéma potrubí se obvykle kreslí do výkresu podélného profilu do prostoru pod údaje o sondách. Potrubí v trase se kreslí tenkou plnou čarou, tvarovky, armatury a bloky se zakreslují smluvenými značkami a popisují zkratkami. Trouby, tvarovky a armatury se kreslí seřazeny do přímky a sklopeny do půdorysu. Je žádoucí ve výkrese sladit popisy drobných objektů s popisy podélného profilu. Pokud se v kladečském schématu vyskytnou shluky tvarovek a armatur, pak se vymezí shluk kroužkem a nakreslí se jako detail na volném místě stejného výkresu. u regulovaných odvodňovacích soustav se podélný profil kreslí podobně jako u trubních řadů, pouze nad Hloubkou výkopu se uvedou na svislici úrovně regulované hladiny podzemních vod v závlahové fázi. u nádrží a rybníků jsou základní pravidla kreslení shodné s výkresy trubních řadů, pouze:

7 7 hladiny se zakreslují tenkou plnou čarou s popisem a kótami, řez hrází, výpustí a dno stoky se kreslí tlustou plnou čarou, základová spára hráze se kreslí tenkou plnou čarou, Červeně se vyznačí (pokud se vše nevyznačí černě): navrhované technické řešení stavby. Modře se vyznačí (pokud se vše nevyznačí černě): hladiny vody včetně vody podzemní Příčné řezy Příčné řezy a vzorové příčné řezy se obvykle kreslí jednobarevně v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100. V zákresu se zachycují obrysy stavby a rozhraní materiálů nebo u trubních řadů rozhraní hutněných zemin. Ve vlastním výkresu se vyznačí: - stávající terén tenkou plnou čarou, - srovnávací rovina tlustou plnou čarou s uvedením její výškové kóty, - navržené technické řešení povrch tlustou plnou čarou, obrysy a rozhraní materiálů tenkou plnou čarou, návrh odhumusování tenkou čárkovanou čarou, - kóta nivelety dna, - označení v návrhu uvažovaných prací se zkratkou a vedle s uvedením výměr včetně jednotek (viz. Tab.1), - u vzorových příčných řezů (obvykle kreslených u podélného profilu) se kresba doplní výstižnými popisy, kótami a charakteristickými údaji, jako je vymezení úseku platnosti, návrhové hydraulické hodnoty, typy uložení potrubí, atd.). - u nádrží a rybníků se kreslí příčné profily ve shodném měřítku i provedení s podélným profilem. Tab.1 Značky prací a prvků uvedených v příčných řezech Popis Ozn. Jedn. Popis Ozn. Jedn. Popis Ozn. Jedn. Odhumusování OD m Svahování výkopu SV m Úprava pláně v nás. ÚN m Výkop v suchu VS m 2 Svahování násypu SN m Dtto ve výkopu ÚV m Výkop ve vodě VV m 2 Humusování roviny HR m Zához (materiálem) Z m 2 Násyp N m 2 Humusování svahu HS m Dlažba kamenná DK m Násyp hutněný NH m 2 Drnování D m Popis ost. zpevnění m 2.6. Přehledný profil trubní sítě s provozními charakteristikami Přehledný podélný profil se obvykle kreslí jednobarevně (černě) s tím, že se čáry srovnávací roviny, terénu a čáry hydrodynamického tlaku příslušející jednomu řadu podbarví stejnou barvou, nebo rozliší druhem čáry (plná, čárkovaná, čerchovaná, tečkovaná, atd.). Doporučuje

8 8 se používat následující měřítka: 1 : / 1 : 500; 1 : / 1 : 1 000; jen u velkých staveb (optimálně s barevným odlišením čar) 1 : / 1 : 500; 1 : / 1 : V tomto podkladu se obvykle vyznačí: - v horní části výkresu označení výkresu a stavby, - pod tímto označením se popíší měřítka délek a výšek, - v levé části se zakreslí měřítko výšek tenkou plnou čarou s vyznačením výšky po 5 m a popisem, - v dolní části výkresu se označí silnou plnou čarou hlavní řad a vyznačí se staničení (každé 500 m kroužkem o průměru 1,5 mm a celé km dvojitým kroužkem o průměru 2,5 mm) a v řádce výšky 5 mm nad touto čarou ohraničenou tenkou plnou čarou se vyznačí DN potrubí a materiál, - cca 10 mm pod staničením hlavního řadu se stejným způsobem označí odbočné řady, - kóta terénu v m se zapíše do svislice kreslené tenkou plnou čarou od srovnávací roviny až k povrchu terénu, - zkušební přetlak ( kp.cm -2 ) na délku (m ) se zapíše do řádku výšky 5 mm ohraničené tenkou plnou čarou, - objekty ovlivňující tlakové poměry v síti (čerpací stanice, nádrže, redukční ventily, atd.) se označí tenkou plnou čarou s popisem hlavních provozních parametrů, - čára hydrodynamického tlaku se zakreslí tlustou plnou čarou s připsáním v jednotlivých bodech: průtok ( l.s -1 ), průtočná rychlost ( m.s -1 ), sklon čáry hydrodynamického tlaku, kóty začátku, všech lomů, odbočení a konce čáry Výkresy drobných objektů na stavbě Tyto výkresy jsou v převážné míře typově zpracovány v měřítcích 1 : 10, 1 : 20, 1 : 25, 1 : 50, 1 : 100 a do projektu se vkládají celé typové podklady nebo jen příslušné výkresy v závislosti na velikosti stavby a počtu opakování objektů. Na začátek složky se doporučuje v tabulce uvést označení typového podkladu (katalogové označení, název a zpracovatel), označení typového objektu, označení stavebního objektu v němž je typový objekt použit, specifikace místa použití (popis nebo staničení) a u posledního místa použití uvést počet opakování daného typového podkladu. V zásadě se u jednotlivých druhů staveb jedná o následující objekty: - u otevřených koryt: výkresy spádových objektů (prahy, stupně, skluzy), vzdouvací objekty (malé jezy, stavidla, hrázky), objekty přemostění (mostky, propustky, lávky, brody, soutoky)

9 9 a další drobné objekty (měrné přepady, křížení s podzemními vedeními, regulátory průtoku, atd.), - u nádrží a rybníků: výkresy odběrného zařízení (odběrné objekty povrchové vody, břehové, dnové), výpustného zařízení (požeráky, bezpečnostní přepady, kombinované objekty) a další drobné objekty (česle, přístupová lávky, dlužová stěna, atd.), - u trubních řadů: výkresy objektů na trubní síti (hydranty, kalníky, vzdušníky, šachty, zemní šoupátkový uzávěr, atd.), a další objekty mimo čerpací stanice (studny, míchací jímky, přístřešky, atd.), - u odvodňovacích soustav včetně regulovaných: drenážní výustě, pramenní jímky, drenážní šachtice (normální, spadištní, kontrolní, větrací, regulační), atd., 2.8. Návrh stavebních objektů (čerpací stanice, sklady, atd.) Návrh stavebních objektů hydromelioračních staveb je závislý na velikosti stavby, zvoleném technickém a konstrukčním řešení, ale také na stanovištních podmínkách. Obecně lze říci, že jednopodlažní objekty s malou náročností na statické výpočty a požární bezpečnost může projektant oboru stavby pro vodní hospodářství a krajinné inženýrství projektovat (nutno si však předem tuto možnost konsultovat s příslušným vodoprávním úřadem). V ostatních případech vodohospodářský projektant musí kooperovat s projektanty oborů pozemní stavby, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. I v případech, kdy projekt těchto objektů se vypracuje jako subdodávka, projektant vodohospodář má sestavit harmonogram a koncepčně koordinovat práce i na této subdodávce. V rámci koncepční práce řeší projektant vodohospodář obvykle následující problémy: - výpočet a stanovení optimálních základních provozních parametrů daného objektu (u čerpací stanice: druh a vlastnosti čerpaného média, rozsah čerpaného množství, potřebné hydrodynamické výšky; u ostatních objektů nejčastěji potřebná plocha a druh podlahy), - volba optimálního konstrukčního a materiálového provedení stavby (u čerpací stanice: studna s ponornými čerpadly, studna s horizontálními čerpadly, čerpací stanice s vertikálními čerpadly, atd.; u ostatních staveb: zděná budova, železobetonová montovaná budova, kovová montovaná budova nebo přístřešek, atd.). Obvykle se v prvé fázi volí několik variant materiálového řešení podle optimálního umístění objektu v zájmové ploše se snahou zajistit vhodné začlenění objektu do krajiny, - výběr optimálního umístění objektu v krajině z hlediska ekonomiky budoucího provozu (zpravidla uprostřed zájmového území), škod způsobených povodněmi (např. migrace

10 10 hladiny vody v recipientu), přístupové komunikace (snížení vyvolaných investic výstavbou co nejkratšího úseku nové zpevněné/nezpevněné cesty šířky 3 m), minimalizace záboru půdy, možnosti napojení a minimalizace délky přívodu elektrické energie, zkrácení délky potrubí při odběru závlahové vody nebo odvedení drenážních vod do recipientu. Z hlediska ochrany životního prostředí se nedoporučuje umisťovat čerpací stanici v blízkosti zastavěné části nebo obytných budov (min. vzdálenosti je nutné v konkrétních případech stanovit v závislosti na použitém strojním zařízení a po dohodě s hygieniky), - výběr vhodného stavebního řešení odběrného objektu zajišťujícího dostatečný odběr vody v požadované kvalitě bez ohledu na stav hladiny v recipientu při plném zajištění hygienicky požadovaného odtoku vody, které je stanoveno vodoprávním řízením, - optimálně již se stavařským specialistou (s výjimkou u studní) se navrhne stavební objekt čerpací stanice při dodržení následujících zásad: - podlaha strojovny má být minimálně 500 mm nad úrovní 50-ti leté vody ve vodním zdroji, - vstupní vrata a větrací otvory se navrhují na odvrácenou stranu od obytných budov a vodotečí, - elektrotechnická, měřící zařízení a ovládací přístroje automatického provozu se doporučuje umístit do samostatné místnosti, - u stavební části čerpací stanice je nutno uvažovat se sociálním zařízením (u hnojivých závlah je nutné navrhovat i sprchu) a s místnosti pro odpočinek obsluhy, - z estetického a krajinotvorného hlediska je vhodné kolem čerpací stanice řešit jednoduchou sadovou úpravu (optimálně s využitím ovocných stromů a keřů). Návrh má být zpracován v úrovni dokumentace stavebního objektu pro provádění stavby (podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.) a měl by obsahovat následující části: - architektonické a stavebně technické řešení: technická zpráva, výkresová dokumentace (půdorys v měřítku 1 : 50, 1 : 100, řezy, pohledy, potřebné detaily, výpisy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků a vytyčovací výkres). - stavebně konstrukční část: technická zpráva, výkresová část, statický výpočet (u menších staveb může být součástí předchozího oddílu). - technika prostředí staveb: u staveb s celoročním provozem (hnojivé závlahy) zařízení pro vytápění staveb, zařízení vzduchotechniky, měření a regulace, zdravotně technické instalace, zařízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody, slaboproudá zařízení, atd.

11 Návrh provozních souborů stavby (čerpací stanice, sklady, atd.) Také tuto část dokumentace je nutné zajistit ve spolupráci projektanta vodohospodáře s projektanty oborů pozemní stavby, technologická zařízení staveb, technika prostředí staveb a požární bezpečnost staveb. Obvykle tato dokumentace obsahuje: - technologická zařízení: technická zpráva, výkresová část (technologické schéma, provozní schéma, dispozice technologického zařízení, výkresy kovových konstrukcí, atd.), seznam strojů a zařízení, - systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace: technická zpráva, výkresová část (funkční schéma systému řízení, montážní výkresy), seznam zařízení, - napájecí a provozní rozvod silnoproudu (technická zpráva, provozní schéma, výkresy), - elektronická komunikační a řídící zařízení (technická zpráva, provozní schéma, výkresy) Zásady organizace výstavby Technická zpráva Rozsah této dokumentace je závislý na velikosti stavby, exponovanosti zájmového území z hlediska ochrany krajiny a životního prostředí a doporučené technologie výstavby. V zásadě má obsahovat: - popis základní charakteristiky staveniště, tj. situování staveniště, předpokládané úpravy staveniště, popis stavebního dvora, jeho doporučené vybavení kanceláří, včetně sociálního a hygienického zázemí a případného oplocení, - údaje o vnějších, přístupových a vnitřních dopravních trasách a o přesunu rozhodujících zemin, materiálů a dodávek včetně návrhu umístění mezideponií a trvalých deponií, - informace o stávající síti technické infrastruktury, možnosti napojení na zdroj energie a vody, - informace o nutnosti úpravy staveniště z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob a veřejných zájmů včetně stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, - návrh využití stávajících objektů pro zařízení staveniště a návrh vybudování nebo osazení dočasných objektů potřebných pro organizaci výstavby, které vyžadují z hlediska platných předpisů ohlášení stavebnímu úřadu, - určení podmínek pro ochranu životního prostředí při výstavbě (především stanovení základních principů ochrany proti hluku, znečišťování ovzduší, komunikací, podzemních a povrchových vod a způsob nakládání s odpady ze stavební činnosti) včetně popisu ochranných pásem a chráněných území v okolí stavby,

12 12 - základní informace o použitém materiálu ve výstavbě a o rozsahu základních výměr, - návrh lhůt výstavby, termín zahájení a dokončení stavby, lhůty stavební připravenosti pro montáž technologických zařízení, - návrh lhůt, doby a požadavky na komplexní vyzkoušení provozu stavby, průkazu funkce technologie a pokud to určí vodoprávní orgán i podmínky uvedení stavby do zkušebního provozu, - návrh termínů a způsob likvidace staveniště, tj. uvedení ploch do původního stavu, - návrh časového plánu výstavby (podle velikosti stavby: řádkový harmonogram, časoprostorový graf, výstup síťové analýzy), - doložení dokladů, majících bezprostřední návaznost na projekt organizace výstavby Situace zařízení staveniště Situace se kreslí zpravidla jednobarevně (u větších staveb také vícebarevně) do mapového podkladu v měřítku shodném s přehlednou situací a u menších staveb v měřítku shodném s podrobnou situací. Tento podklad dokumentace obvykle obsahuje následující údaje: - stručnou legendu s vyznačením a vysvětlením značek a symbolů použitých ve výkresu, - hranice zájmového území (silnou plnou čarou), hranice stavebního dvora (silnou plnou čarou s popisem), vyznačení dočasného záboru pozemku (silná čárkovaná čára) a trvalého záboru (silná čerchovaná čára), - vyznačení ploch skládek a deponií ornice a zeminy (grafické vyznačení viz zábor a doplněno symboly podle legendy), - vyznačení a popis objektů využitých v rámci zařízení staveniště, - vyznačení příjezdových komunikací a vstupu do stavebního dvora (dvojitou silnou plnou čarou s šipkou na hranici zájmového území a stavebního dvora), - vyznačení odběrných míst zdrojů vody, elektrické energie, telefonu, (popisem navržených symbolů a zákresů), - vyznačení ochranných pásem a chráněných území (obrysem tenkou plnou čarou se šikmým šrafováním), - vyznačení s popisem všech významných objektů, zeleně, památek a ploch, které je nutno při výstavbě chránit před poškozením, - návrh vytyčovací sítě stavby (pokud není zpracován jako samostatná výkresová příloha) zpracovaný v souladu s právními předpisy vydanými k provedení zeměměřických prací.

13 Biotechnické úpravy Při komplexním řešení hydromeliorační stavby je z hlediska začlenění stavebních objektů do krajiny nutné i potřebné navrhnout biotechnické úpravy jako ozelenění prostoru kolem čerpacích stanic, doprovodná zeleň kolem cest a vodních toků a v případě potřeby (např. při přerušení migračních cest stavbou) i doplnění krajiny o biokoridory a biocentra. Výsadbu stromů podél liniových staveb je žádoucí provádět ve skupinách s vystřídáním stran (nikoliv v řadě se stejnými spony) v rozsahu do 70 % délky objektu, při využití místně vhodných stromů a keřů. Z hlediska zajištění čistoty vody v tocích je žádoucí po obou stranách navrhnout nárazníkový zelený travní pás šířky podle místních poměrů minimálně 2 m. Dosáhneme tím žádoucího estetického působení v krajině a větší diverzity ekotonů. Vlastní dokumentace obvykle obsahuje: - Technická zpráva, popisující v úvodní části podrobnou diagnózu krajiny v řešeném území, návrh urbanisticko architektonického řešení výsadby, popis navržených vegetačních prvků, případné požadavky na kácení porostů a likvidaci stávající zeleně, bilance zemních prací, výkazy výměr, specifikace počtu a druhová skladby výpěstků, popis technologie založení, dokončovací péče a udržovací péče (rozsah a četnost). - Situace v měřítku obvykle shodném se situací stavebního objektu tj. 1 : 500, 1 : 1 000, podle velikosti stavby v jednobarevném nebo v dvoubarevném až tříbarevném provedení (černá současný stav území, červeně návrh stavebních objektů a zeleně návrh biotechnických úprav). Ve výkresu jsou vyznačena navržená opatření s podrobnou legendou. - Výkresy, pouze u složitých objektů v náročných stanovištních podmínkách nutno doplnit situaci o řezy, podélné profily, konstrukční výkresy prvků, atd Vyvolané investice K zajištění požadované ekonomické efektivnosti větší hydromeliorační stavby je žádoucí zajistit provoz stavby bez ovlivnění meteorologickými extrémy, nebo živelnými pohromami. Mezi investice, které vzhledem k věcným a časovým souvislostem s touto stavbou mají být vynaloženy patří: reorganizace půdního fondu (zvláště u závlahových staveb z hlediska optimálního využití závlahového detailu je někdy vhodné upravit tvary honů), stavební úprava recipientu drenážních vod, stavební i trasová úprava cestní sítě v zájmovém území především napojení této sítě na veřejnou cestní síť. Rozsah i obsah této dokumentace je závislý na druhu investice a požadavcích legislativy na její zpracování.

14 14 3. Doklady Také tato část dokumentace je závislá na druhu a velikosti stavby a v zásadě má obsahovat: - průkaz o vlastnictví pozemků zájmového území stavby, - územní rozhodnutí, pokud jej vydal jiný orgán (vodoprávní úřad) než stavební úřad, - stanoviska, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace, - pokud to vyžadují aktuální právní předpisy je nutné přiložit dokumentaci zpracovanou podle Zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v aktuální verzi.