Typologie občanských a bytových staveb /TBO/

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Typologie občanských a bytových staveb /TBO/"

Transkript

1 Typologie občanských a bytových staveb /TBO/ VŠTE bez bariér Ing. arch. Aleš Valder 2013 České Budějovice

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání ISBN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů.

3 OBSAH 1. Rozdělení pozemních staveb do typologických skupin 2. Umísťování staveb v území, vlivy na umístění 3. Základní dispoziční principy navrhování 4. Zásady architektonické kompozice 5. Obytné budovy - formy bydlení; schémata dispozice bytu 6. Stavby pro obchod a služby 7.Administrativní budovy; schémata administrativního pracoviště a administrativního podlaží 8.Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby 9.Stavby pro cestovní ruch a veřejné stravování 10.Sportovní stavby 11.Stavby pro školství a vzdělávání 12.Průmyslové stavby; Zemědělské stavby 13.Rekonverze - hledání nového účelu; Úprava okolí staveb Ledenda Chyba! Záložka není definována. Použitá literatura 105

4 1. Rozdělení pozemních staveb do typologických skupin KLÍČOVÉ POJMY Typologie; stavba; budova; místnost CÍLE KAPITOLY Seznámit se s obsahem předmětu typologie a získat základní přehled o jednotlivých typologických skupinách staveb ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 1.1 Základní pojmy Stavba - veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. / 3, odstavec (3) stavebního zákona/; V předmětu typologie pak je předmětem zájmu stavba, která je označována jako stavba pozemní. Přípravou a realizací pozemních staveb se zabývá obor nazývaný také jako pozemní stavitelství (vedle toho dopravní stavitelství, inženýrské stavitelství atd.). Pozemní stavby se od staveb dopravní nebo inženýrských liší především tím, že mají vnitřní prostor, který je zřizován zpravidla pro konkrétní účel využití (ochrana člověka před vlivy podnebí a před nebezpečím a kultovní činnosti byly prapůvodními důvody vzniku staveb), což je hlavní důvod, proč se pozemní stavby realizují. Trojrozměrné provedení a existence vnitřního prostoru zásadně odlišuje pozemní stavitelství (architekturu) od ostatních stavitelských oborů a vůbec ode všech materiálních forem tvůrčí činnosti člověka.

5 1.1.2 Základní pojmy Budova - nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, Stavba se shromažďovacím prostorem - stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům, Stavba pro obchod - stavba s prodejní plochou a/ do m 2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části vyhlášky č. 268/2009 Sb., b/ nad m 2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky č. 268/2009 Sb. Ubytovací jednotka a/ jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny, b/ ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení, Byt - soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen, Místnost - prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami, Obytná místnost - část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2 ; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m, Pobytová místnost - místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby; Stavba pro bydlení a/ bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, b/ rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, Stavba pro rodinnou rekreaci - stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, Stavba ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií

6 a/ hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; b/ motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; c/ penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; d/ ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. 1.2 Typologické skupiny Stavby pro bydlení a ubytování 1. Rodinné domy 2. Bytové domy 3. Domy sociálních služeb sloužící k trvalému bydlení 4. Ubytovací zařízení hotel, motel, botel, penzion, kemp, chatová osada, internát, studentská kolej, ubytovna pro zaměstnance Stavby pro obchod a služby Obchodní stavby - 1. Jednotlivé obchody jednosortimentní (např. potraviny, grogistické zboží, obuv, textil) 2. Jednotlivé obchody více sortimentní (např. supermarkety) 3. Obchody sdružené do větších seskupení nákupní centra, nákupní galerie, hypermarkety Služby 1. nevýrobní povahy (kadeřnictví, opravy obuvi a oděvů, čištění oděvů) 2. výrobní povahy (sklenářství, auto a pneuservisy, opravny spotřebičů)

7 1.2.3 Stavby pro veřejnou a privátní administrativu Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby Stavby pro cestovní ruch a veřejné stravování Stavby pro zdravotnictví a sociální péči 1. Jednotlivá lékařská pracoviště ambulantní - ordinace 2. Soubory ambulantních lékařských pracovišť polikliniky 3. Nemocnice a kliniky 4. Lékárny a výdejny léků Sportovní stavby Stavby pro školství a vzdělávání Průmyslové stavby 1. Stavby pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin 2. Stavby pro plynárenství 3. Stavby pro energetiku 4. Stavby pro hutnictví 5. Stavby pro strojírenství 6. Stavby pro chemickou, zdravotnickou a potravinářskou produkci 7. Stavby pro spotřební průmysl 8. Stavby pro výrobu stavebních hmot a stavební keramiky 9. Stavby pro dopravu (nádraží, letiště, čerpací stanice, garáže) 10. Stavby pro spoje a pro bezpečnostní systémy Zemědělské stavby 1. Stavby pro hospodářská zvířata 2. Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby 3. Stavby pro - skladování minerálních hnojiv přípravků a prostředků na ochranu rostlin Speciální stavby policejní služebny, hasičské stanice, stavby civilní obrany a ochrany

8 STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby Schránil, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je obsahem předmětu výuky, který se nazývá typologie? 2/ Vyjmenujte základní typologické skupiny a uveďte příklady staveb, které do nich patří KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

9 2. Umísťování staveb v území, vlivy na umístění KLÍČOVÉ POJMY Stavební pozemek; infrastruktura; limity území CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními principy a kritérii, které ovlivňují umisťování staveb na pozemcích a vlivy, které v území působí ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 2.1 Základní hlediska umisťování Umisťování staveb v území ovlivňuje celá škála hledisek. K základním patří: a/ územně plánovací dokumentace stavby lze v zásadě umisťovat pouze v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací; umisťování staveb je podmíněno polohou staveniště v zastavěném území nebo zastavitelné ploše / koridoru / a musí odpovídat zejména požadavkům hlavního, přípustného nebo podmíněně přípustného funkčního využití, jak stanovuje územně plánovací dokumentace; b/ vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž má být stavba realizována stavbu lze realizovat pouze tehdy, když stavebník vlastní / spoluvlastník pozemek / pozemky staveniště, nebo k nim má tzv. jiná věcná práva (např. věcné břemeno, nájemní smlouvu, smlouvu o budoucí kupní smlouvě); c/ disponibilní infrastruktura území (dopravní, technická) stavební zákon podmiňuje jednoznačně a bez výjimek umístění stavby na stavebním pozemku za předpokladu, že jsou na tomto stavební pozemku (nebo v jeho dosahu) potřebné inženýrské sítě technická infrastruktura (vodovod, kanalizace, elektrifikace, plynofikace) a že je tento pozemek přímo napojen sjezdem nebo připojením na kapacitní pozemní komunikaci dopravní infrastruktura;

10 d/ legislativní pravidla a omezení (památková péče, životní prostředí, hygiena prostředí a bezpečnost uživatelů staveb a ostatních) podmínkou pro kladné územní rozhodnutí a stavební povolení při umisťování každé stavby je vyřešení požadavků, daných dalšími právními předpisy (zákony, vyhlášky aj.). Soulad těchto předpisů s navrhovanou stavbou posuzují jednotlivé dotčené orgány a vydávají své souhlasná stanoviska / závazná stanoviska pouze tehdy, je li soulad bezvýhradný. Stavební úřady jsou povinny svá rozhodnutí vždy opírat o souhlasná stanoviska dotčených orgánů, jinak stavby nemohou ani umístit, ani povolit; e/ veřejný a soukromý zájem každá stavba se více či méně vždy dotýká jiných práv (soukromých nebo veřejných); ochrana soukromých práv a důsledků při umístění stavby a její povolení či provoz je zajištěna institutem tzv. účastníka řízení. Tím je každý, jehož práva by mohla být záměrem dotčena a má svá procesní práva zajištěna v každém řízení před stavebním úřadem (námitky) popř. ve formě tzv. opravných prostředků proti vydaným rozhodnutím (odvolání, přezkum, obnova řízení, soudní proces). Veřejný zájem je vedle institutu dotčeného orgánu ochraňován také výlučnou pozicí obce / města v územním řízení; obec je vždy dotčeným ( esenciálním ) účastníkem v každém územním řízení stavby umisťované na území obce; f/ přírodní podmínky (terénní reliéf, základové poměry, oslunění, převažující větry, seismicita, stávající vzrostlá zeleň) g/ další požadavky Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu - Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření. 2.2 Vyhodnocení podmínek stavebního pozemku pro stavbu rodinného domu příklad pozemek stavební čára

11 ochranná pásma odstupy staveb a pozemků odstupy - zeleň vyhodnocení plocha k zastavění Zdroj: vlastní /autor/ - postupné promítnutí jednotlivých limit, které ovlivňují polohu a umístění stavby na stavebním pozemku Pohyb slunce na obloze v jednotlivých fázích běžného roku

12 STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co ovlivňuje umisťování staveb v území? 2/ Vyjmenujte základní úkony, které je třeba při vyhodnocování vhodnosti území pro výstavbu vykonat a jak se s nimi pracuje? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

13 3. Základní dispoziční principy navrhování KLÍČOVÉ POJMY Stavební program, studie, provozní blokové schéma, dispozice, podlahová plocha, obestavěný prostor CÍLE KAPITOLY Seznámit se s metodou a s postupem při tvorbě návrhu stavby ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD Typologie, nebo také nauka o budovách či nauka o navrhování staveb, je disciplína, jejíž pravidla se promítají ve významné míře do podoby staveb v jejich půdorysné i objemové podobě a v měřítku stavby. Pravidla mají několikerou povahu: 1/ legislativní souhrn právních ustanovení daných především zákony, vyhláškami a technickými normami 2/ zvykovou navrhování vychází z praxí ověřených postupů a řešení, vzájemných provozních vztahů, vyzkoušených rozměrových aplikací 3/ kreativní a inovativní individuální tvůrčí přístup architekta a projektanta a jejich snaha o nalezení nového, dosud nerealizovaného řešení stavby 4/ manipulativní do tvorby a návrhu budovy vstupuje aktivně zadavatel (stavebník) se svou laickou vizí, kterou však nelze ignorovat. 5/ historickou (slohovou) historické stavební slohy se často vyznačovaly poměrně přísně svázanými pravidly pro navrhování staveb (antika a všechny stavební slohy, které z ní čerpají) 6/ regionální pravidla a postupy při navrhování shodných typů staveb se výrazně liší regionálně i v globalizovaném světě; Dispoziční principy lze rovněž posuzovat jako: 1/ obecné ty, které platí pro všechny nebo pro několik typologických skupin (vstupy, sociální zázemí, provozní zázemí, vnitřní komunikace v budovách)

14 2/ specifické ty, jež jsou vlastní pro jednu typologickou skupinu a pro žádnou jinou Příklad stavebního programu rodinného domu Ozn. místnost Podlahová plocha (m 2 ) Požadavky 1.01 zádveří 4 Vstup do domu, svrchní oděv, obuv, židle, zrcadlo, polička domovní komunikace kuchyně 8 příprava jídla 1.04 jídelna 12 konzumace jídla, nádobí 1.05 obývací pokoj 36 Oddech, volný čas, společenské situace, kontakt členů rodiny 1.06 WC 2 Osobní potřeby klozet, umývadlo, bidet, pisoár 1.07 koupelna 7 Hygiena umývadlo, vana, sprcha, 1.08 spíž 2 Skladování potravin, chladnička, mraznička 1.09 šatna 4 Oděvy členů rodiny 1.10 komora 4 potřeby členů rodiny 1.11 zimní zahrada 8 hobby 1.12 pracovna 9 PC, knihy, psací stůl, obchodní návštěvy 1.13 technická místnost 6 kotel UT, ohřev TUV, domácí vodárna, měřiče spotřeby 1.14 prádelna sušárna 6 pračka, sušička, žehlení, namáčení 1.15 garáž 30 automobil, jízdní kola 1.16 dílna 6 pracovní místo, domácí nářadí a náčiní 1.17 sklad zahradního nářadí 6 sekačka, kolečko, lopata, hrábě ložnice 14 manž. postel, skříně a komody, zrcadlo, noční stolky, toaletní stolek, pohovka 1.19 dětský pokoj 1 10 postel, skříň, komoda, poličky, pracovní stůl, židle, křesílko dětský pokoj 2 10 postel, skříň, komoda, poličky, pracovní stůl, židle, křesílko ložnice pro hosta 12 postel (rozkládací), skříň, židle, křesílko, malý pracovní stolek, noční stolek 1.22 koupelna WC 8 vana, sprcha, umývadlo, WC, bidet 1.23 sklep 1 6 sklad ovoce a zeleniny 1.24 sklep 2 6 sklad použitých věcí 1.25 schodiště 1.26 úklid 2 výlevka, ukl. potřeby a prostředky, vysavač, smeták Celkem užitná plocha (UP) 218 m 2 Vnitřní komunikace (VK) cca 10 % UP 22 m 2 Konstrukce (KCE) cca 15 % UP 33 m 2

15 Celkem podlahová plocha (UP + VK) 240 m 2 Celkem podlažní plocha (UP + VK + KCE) 273 mh Celkem obestavěný prostor (např. při KV 3,3 m) cca 990 m 3 Na základě takto vypracované tabulky lze dosáhnout základních rozměrových parametrů navrhované stavby (zastavěná plocha, podlahová plocha, plocha podlaží ve vazbě na jejich počet, obestavěný prostor stavby) a porovnat s možnostmi a limitami stavebního pozemku. V případě výrazného nesouladu obojího je nutno buď modifikovat stavební program, nebo zvolit vhodnější stavební pozemek ještě ve fázi před započetím návrhových a projekčních prací. Na takto vypracovaný a vyhodnocený stavební program navazuje zpracování návrhu provozních vazeb a provozních vztahů v podobě jednoduchého blokového schéma.

16 Příklad zpřesněného zadání stavebního programu pro projekt centrálních laboratoří VŠTE a jejich provozní blokové schéma, v němž plocha každého bloku odpovídá požadavkům na plochu místnosti; barevně je rozlišen základní účel dané místnosti

17 Na základě takové analýze lze stanovit předběžný odhad výše předpokládané investice stavby. Přenesením údajů do podkladové situace staveniště lze v proporcích modelovat první představu o umístění a podobě stavby.

18

19 Zdroj: Ing. arch. Valder studie centrálních laboratoří VŠTE STUDIJNÍ MATERIÁLY

20 Schránil, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských, SNTL. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Jak se utváří stavební program stavby? 2/ Co se rozumí pojmem dispozice stavby? 3/ Definujte pojmy podlahová plocha, podlažní plocha, zastavěná plocha a obestavěný prostor? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

21 4. Zásady architektonické kompozice KLÍČOVÉ POJMY Architektonická kompozice, proporce, měřítko, rytmus, symetrie, kontrast CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními kompozičními nástroji, které používá obor architektura a urbanismus, a dokázat je charakterizovat a na konkrétních příkladech popsat ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 4.1 Charakteristika a definice Architektonická kompozice je obor a disciplína, která se zabývá estetickými pravidly navrhování budov. Kompozici lze označit za vzájemnou harmonickou skladba všech složek stavebního díla ve vztahu k jeho užitné funkci a estetickým a ideovým aspektům. Architektura od pravěku vždy představovala ve své špičkové podobě vrchol umělecké tvorby a syntetizovala v sobě celou řadu dalších uměleckých oborů (malířství, sochařství, umělecká řemesla). Architektonická kompozice využívá celou řadu nástrojů a metod, stejně jako ostatní umělecké obory, jimiž dosahuje požadovaného účinku na diváka s cílem vytvořit plně a všestranně harmonické dílo. Ve vývoji architektury se kompoziční nástroje postupně vyvíjely, měnily a stejně tak se vyvíjel a měnil názor na to, co je krásné. Celou historií architektury se prolíná snaha o hledání ideálu krásy. Po dlouhé období byl za takový ideál považován koncept vytvořený v antickém Řecku. Celá řada navazujících slohových období (renesance, klasicismus) z principů antické kompozice a s použitím antického tvarosloví vychází. Renesanční architekti a teoretici A. Palladio a L. B. Alberti ( Deset knih o stavitelství ) shrnuli kompoziční principy ve svých teoretických dílech, navazujíce na římského spisovatele Vitruvia a jeho Deset knih o architektuře. Podle Albertiho je krása takový stav díla, kdy je

22 soulad všech jeho částí takový, že se k němu nedá nic přidat ani nic odejmout, aniž by to poškodilo jeho celkové působení. 4.2 Základní kompoziční nástroje 1. Proporce 2. Měřítko 3. Rytmus a metrum 4. Kontrast a nuance 5. Perspektiva a iluze 6. Prostor a čas 7. Světlo a barva 8. Struktura materiálu a povrch 9. Symetrie Kompoziční nástroje jsou účinné pro dosažení harmonického a estetického výsledku pouze tehdy, jestliže je s nimi nakládáno cílevědomě, ale ne samoúčelně. Jejich komplexní vyznění je podmíněno souladem s funkčním, prostorovým, provozním a konstrukčně materiálovým řešením stavby jako celku. V opačném případě je výsledek formální hrou bez jakékoliv hodnoty. Historie architektury a stavebnictví je souvislým procesem hledání nových kompozic, který zřejmě nebude nikdy ukončen. Vývoj architektonické formy se sice v určitých periodách vyčerpá a zastaví, ale zatím vždy tuto stagnaci překonal a přinesl nové, do té doby nepoužívané přístupy k řešení a z nich plynoucí formy. Tyto formy se většinou, na základě společných znaků, a to zejména v minulosti, profilovaly v tzv. architektonických (stavebních) slozích. Zatímco např. ve středověku slohová období přetrvávala i několik staletí, zejména ve 20. století se tento proces hledání nových forem a jejich vzájemné střídání zrychluje, což je zjevně reakce na zrychlující se sociální a ekonomický pohyb v lidské společnosti a postupující globalizaci. Zatímco v minulosti se stavebnictví v jednotlivých oblastech světa (Čína, Evropa, Japonsko) vyvíjelo zcela samostatně a nezávisle, globalizace přinesla stav, kdy se rozdíly mezi světadíly, regiony a oblastmi zcela setřely. Tradicionalismus a regionální formy sice dále přetrvávají, ale jsou postupujícím vývojem postupně vytlačovány. Velmi specifický a ojedinělý je pro používání ověřených kompozičních pravidel příklad tzv. klasických architektonických řádů, které přinesla již antika, zejména její řecké období (dórský, jónský, korintský). Jejich stavební články vč. kompozičních pravidel pro jejich utváření (zejména proporce) přejímala, byť někdy modifikovaně a stylizovaně) prakticky všechna slohová období až do konce 19. století, snad s výjimkou gotiky. 4.3 Charakteristika kompozičních nástrojů Proporce Proporce v architektuře představuje rovnost dvou poměrů. Je to úměrnost určující vztahy částí navzájem a k celku ve smyslu rozměrového uspořádání. Odedávna rozhodovala o výtvarné hodnotě díla. Souvisí s ní pojmy aritmetická proporce, geometrická proporce, harmonická proporce, zlatý řez atd.

23 Proporce je tedy poměrný vtah mezi dvěma nebo více hodnotami. V architektuře a stavebnictví, jež mají vždy trojrozměrnou podobu, jde zpravidla o vztah - šířka x výška nebo délka x šířka x výška. Přestože se jedná o veličiny fyzikální s vzájemně definovaným matematickým vztahem, o tom, jak ten který proporční vztah působí na člověka, jak jej člověk vnímá (v pozitivním nebo negativním smyslu slova), rozhoduje podvědomí a psychika. To, zda se člověk v určitém prostoru (místnosti) cítí dobře a nebo má naopak nepříjemný pocit vnímá podvědomě, aniž by své pocity ihned přikládal za vinu špatným rozměrovým parametrům prostoru resp. jejich vzájemnému vztahu. Architekti v minulosti věnovali velké úsilí hledání nejlepšího proporčního vztahu. Zejména renesanční stavitelé považovali za ideální proporční formy ty, které přineslo antické stavitelství. Tak se nakonec ustálila představa, že tím ideálním proporčním vztahem je poměr, zvaný Zlatý řez. Jeho geometrická podoba je často zobrazována takto: Názor na ideální proporce představovaný zlatým řezem se u některých autorů (Leonardo da Vinci, Le Corbusier) opíral o hledání těchto vztahů v rozměrech a vztazích jednotlivých částí lidského těla, což se překvapivě potvrzuje. Tzv. Vitruviova figura (renesance L.da Vinci)

24 Tzv. modulor Le Corbusier (20. stol.) Zajímavost představuje zvláštní případ plošné proporcionality označovaný jako analogie, kdy se jedna část stavby opakuje v druhé a v celku, jak je tomu u Parthenónu v Athénách. I zde je možno chápat uplatnění tohoto principu jako součásti obecnějších filosofických představ Měřítko Měřítko v architektuře vyjadřuje stupeň velikosti architektonických forem. Je to výtvarný prostředek souborně charakterizující výrazový význam stavby. Nejde o pouhou rozměrovou velikost architektonického díla. Předmětem zájmu je duchovní hodnota architektonického díla související nejen se singulárním subjektem, nýbrž i s plurálním. Přirozené měřítko srovnává tvary prostřednictvím etalonu míry, jímž může být například metr nebo lidská postava. Relativní měřítko srovnává tvary bez znalosti skutečných rozměrů. Měřítko závisí na mnoha faktorech, na hustotě členění, směrech členění, modelaci, barevnosti, vztahu figury a pozadí, míře plasticity, světle a stínu, textuře povrchu atd. Kromě pojmů velkého, malého a obyčejného měřítka se můžeme v odborné terminologii setkat i s pojmy jako komorní, heroické, stoické, kolosální, gigantické atd Rytmus a metrum Rytmus je vícenásobné střídání akcentů jakožto aktivních architektonických prvků s intervaly ve vizuálně pasivní roli. O aktivitě prvků rozhodují tvarové zákonitosti vnímání figury a pozadí. Je to objektivní skutečnost platná v Universu v různých formách spojená s projevy života člověka od jeho počátků. Podle islámské tradice Adam v Ráji mluvil ve verších rytmickým jazykem, který byl až do té doby výsadou bohů, andělů a jejich andělských symbolů ptáků.*benoist, L. Znaky, symboly a mýty, VICTORIA PUBLISHING, a. s., Praha 1995, s. 29+ Rytmus zde byl prostředkem k dosažení kosmické harmonie. Praktické využití síly rytmu je vlastně podstatou experimentu českého inženýra Pavla s jeho kráčejícími sochami na Velikonočních ostrovech, mající bezprostřední souvislost s utvářením naší představy o způsobech manipulace s těžkými břemeny megalitických staveb. Na jinou vlastnost megalitických dolmenů jako zvukových rezonátorů upozornil také Charpentier v úvahách o gotické katedrále v Chartres jakožto rezonátoru a upozorňuje na působení jejího prostoru na člověka. Mluvíme- li o astronomických a fyzikálních zákonech, jimiž se řídí planety a hvězdy, jenom jsme převedli do moderního jazyka problematiku solárních, lunárních, planetárních a galaktických rytmů. Rok, měsíc, roční období, den to jsou rytmy, jimiž žije celá země, nebe,

25 vesmír. Od nerostu po člověka jsme v těchto rytmech sevření... Zvíře v říji podléhá zákonu ročního období rytmu, a proto má erotika v sobě posvátný aspekt Život na jiné planetě by vyžadoval přizpůsobení osobních rytmů rytmům jiné planety... K tomu, aby bylo dosaženo dokonalé harmonie, je třeba sladit svůj osobní rytmus se všemi rytmy prostředí lokality. *CHARPENTIER, L. Tajemný pravěk Evropy, Práce, Praha 1992, s Všechna náboženství používala tohoto bezpochyby nejúčinnějšího prostředku. Tančilo se při eleusinských mystériích, při bakchanáliích, kde se podávalo víno jako pomocný prostředek k uvedení do transu. Až do 14. století, kdy byl zrušen původní křesťanský obřad, se tančilo v kostelech buď v kruhu jako v Chartres, kde tanec vedl biskup, či v průvodu. Metrum je specifickým rytmickým projevem založeným na stereotypním (nekonečném) opakování prvků (jevů), jehož důsledkem je apatie nebo tranz. V architektuře je metrum kompozičním prvkem, který působí degradačním způsobem na architektonické hodmnoty stavby Kontrast a nuance Kontrast a nuance v architektuře vyjadřují dva protipóly míry shodných nebo rozdílných vztahů mezi stejnorodými hodnotami. Z výrazového hlediska musí být smyslově vnímatelné a čitelné. Mají schopnost zvýrazňovat či vyrovnávat rozdíly. Pro zásadní nestejnorodost nemůžeme hovořit o kontrastu ani o nuanci u disharmonie. Může se tematicky týkat například velikosti, tvaru, polohy a směru, světlosti a barevnosti, proporce, členění a jiných. V celkové koncepci uspořádání hmot se například historicky vyvinuly dva protikladné na kontrastu založené principy, řecký a římský. Vliv této tradice je možno pozorovat i v celém dalším vývoji Symetrie Symetrie neboli souměrnost, shoda, soulad v míře, souhlas části nějakého celku. Historická podmínka dokonalosti. V současné architektuře pod tímto pojmem rozumíme souměrné uspořádání prvků podle roviny (zrcadlová symetrie), přímky (osová symetrie) nebo bodu (středobodová symetrie). Zvláštními případy symetrie jsou kongruence, kdy pootočením dochází ke ztotožnění prvků a šroubová symetrie s pravidelným posuvem prvků v prostoru ve směru osy symetrály. Eurytmie je konkrétní symetrie neboli také fyzikální symetrie. Je to dynamická symetrie založená na rovnovážnosti představující různý stupeň porušení zrcadlové, osové nebo středobodové symetrie. Celek může být symetrický a detaily nikoliv, různě velké části nestejně vzdálené od těžiště se vzájemně vyvažují. Případně jde spíše o nevyváženost se zjevnou formální zákonitostí mezi částmi celku, kterou pak označujeme jako šikmou (dynamickou) gradaci. Asymetrie je značným stupněm porušení symetrie bez viditelné snahy o sjednocení. Symetrie představuje mimořádně účinný prostředek k dosažení řádu, jednoty, monumentality, snadné čitelnosti a orientace. Způsob užití v architektuře v sobě odráží dobové představy člověka o světě, o jeho smýšlení a postavení v Universu. Sluncem symbolizovaná představa středu (osy symetrie) může být spojována se symbolikou božské jednoty, jedničky v Pythagorejském pojetí, či v představách hermetiků. Geometrickým vyjádření může být rovněž střed kruhu.

26 V symetrii je současnou astrofyzikou spatřována podstata Univerza. Věda o hudební harmonii je pojem prakticky identický s vědou o symetrii krystalů. *LAWLOR, R. Sacred geometry, philosophy and praktice, Thames and Hudson, London, s. 4+ Také v přírodě princip symetrie představuje hora symbolizující současně střed a osu světa. Každý výstup se ostatně vyznačuje jakousi přirozenou očistou, spontánní duchovností, kterou, myslím si, vyhledával Nitzsche, když provozoval alpinismus když si vytvořil svoji Analogickou Horu.*BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty, VICTORIA PUBLISHING, a. s., Praha 1995, s. 58+ I my máme svého praotce Čecha s horou Říp Kruhová dispozice nejstarších obydlí, ale i pozdějších kultovních staveb byla prostorem ochrany před nebezpečím, v našich pověstech dodnes často spojených se sílami zla obávajícími se tohoto geometrického útvaru. Tento koncept půdorysu velmi tvrdošíjně ovlivňuje řadu realizací i nejnovější produkce kultovních staveb, a to nejen na Moravě. STUDIJNÍ MATERIÁLY DRÁPAL, J., Architektonická kompozice I. 3. Vydání, Brno: VUT. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to proporce a čím je výjimečný zlatý řez? 2/ Co se rozumí pojmem měřítko stavby? 3/ Jaký je rozdíl mezi rytmem a kontrastem? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

27 5. Obytné budovy - formy bydlení; schémata dispozice bytu KLÍČOVÉ POJMY Bytový dům, rodinný dům, byt, obytná místnost, příslušenství bytu CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro bydlení a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 5.1 Vývoj staveb pro bydlení Obytná budova stavba, navržená, postavená a užívaná za účelem trvalého bydlení. Bydlení je jednou z nejzákladnější lidských potřeb. Domovní svoboda jako jedno ze základních lidských práv dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, jak definuje Listina základních práv a svobod, jeden z pilířů české ústavnosti. Od okamžiku, kdy člověk na určitém stupni svého vývoje ukončil kočovný způsob života, usadil se a začal svou obživu zajišťovat hospodařením na jednom místě, se musel souběžně postarat také o střechu nad hlavou. Tím se zrodil ve stavebnictví obor staveb pro bydlení. Proces, nepřetržitě se rozvíjející již několik tisíc let, nemá svůj vývoj dodnes ukončen. Lidské obydlí jako základní jednotku uspokojující lidskou potřebu bydlet ovlivňovaly a ovlivňují mnohé faktory, z nichž ty nejpodstatnější jsou: 1/ klimatické podmínky (obydlí, vedle potřebné ochrany člověka před predátory, má za cíl ochránit jej před změnami a nepříznivými projevy klimatu); 2/ přístup k vodě (zdroj vody, která spolu s kyslíkem je zásadní podmínkou života na zemi, vždy předurčoval místo, kam člověk situoval svá obydlí);

28 3/ zručnost a řemeslná dovednost (stavebnictví představuje od pravěku jeden z oborů lidské činnosti, jehož vývoj i výsledky byly a jsou úzce spojeny se zvládnutím škály řemeslných postupů a po významné období byl také nositelem technické vyspělosti lidstva); 4/ technické a materiálové možnosti (dostupnost vhodného materiálu na stavění, dopravní a manipulační možnosti a schopnosti); 5/ ekonomické možnosti (nikdy, ani v samotných počátcích stavění lidských obydlí, se člověk nedokázal zcela obejít při stavbě bez cizí pomoci a jeho ekonomické postavení mělo vždy zásadní vliv na formu a velikost obydlí i způsob jeho pořízení). Na celé zeměkouli nalezneme nepřebernou škálu různých forem, jimiž člověk svou potřebu bydlet uspokojuje. Následující vyobrazení demonstrují ukázku forem obydlí, která jsou výsledkem aplikace aktuálních sociálních, ekonomických a přírodních podmínek a životního stylu. Mongolská jurta nebo indiánské tee-pee v některých oblastech zeměkoule i v současnosti dokládají postupně zanikající formu obydlí obvyklou při kočovném způsobu života člověka. Rekonstrukce pravěkého a ranně středověkého obydlí ze Skanzenu Březno u Loun. Kůlová obydlí v oblasti Alp

29 Kamenné obydlí Ghana, Afrika Skalní obydlí Lhotka u Mělníka Regionální muzeum Mělník Nejobvyklejší forma venkovského bydlení na území ČR roubená chalupa (skanzen Rožnov pod Radhoštěm) a tradiční venkovská usedlost (Holašovice, okr. ČB) Činžovní dům na nároží ulic Žitné a Příčné

30 v Praze (stavitel V. Havel) Panelový dům na sídlišti v Brně Lesné Ecomodula POP Písek racionálně i esteticky zvládnutá forma bydlení v rodinném domě 5.2 Formy bydlení Česká legislativa i tradice zná tyto základní formy bydlení. Rodinný dům Bytový dům Ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb

31 Samostatně stojící rodinný dům Dvojdům Řadový rodinný dům Atriový rodinný dům Terasový dům Atriový rodinný dům

32 V ČR nepřípustné formy bydlení mobilheim (bydlení na kolech) a houseboat (bydlení na vodě) Inovativní formy bydlení současnosti Loftové bydlení Bydlení na střeše ( penthouse ) Nejobvyklejší formou bydlení v ČR je vedle bydlení v rodinných domech bydlení v bytových domech. Zatímco rodinný dům je určen pro převážně rodinné bydlení, tj. bydlení osob spřízněných v rámci jedné rodiny, pro bydlení v bytových domech se předpokládá, že uživateli jednotek (bytů) jsou osoby resp. rodiny vzájemně cizí. V bytových domech je uživatelský vztah dán buď nájemní smlouvou mezi vlastníkem a uživatelem bytu/domu, nebo vlastnictvím bytu (zákon o vlastnictví bytů č. 5.3 Základní pojmy (ČSN Obytné budovy) obytná budova stavba určená pro trvalé bydlení, ve které alespoň dvě třetiny podlahové plochy připadají na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů (nezapočítávají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Člení se na bytové nebo rodinné domy obytná část budovy

33 část budovy jiného účelu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům bytový dům stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, o čtyřech a více bytech, přístupných z domovní komunikace se společným hlavním vstupem, případně hlavními vstupy z veřejné komunikace rodinný dům stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví byt soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen; stavebně technické uspořádání a vybavení bytu zahrnuje příslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a společné uzavření celého bytu upravitelný byt byt, který bez dalších stavebních úprav může sloužit osobám s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhl. 398/2009 Sb.) byt zvláštního určení byt zvlášť upravený pro ubytování zdravotně postižených osob (vyhl. 398/2009 Sb.) obytná místnost část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která splňuje požadavky vyhl. 268/2006 Sb., v platném znění, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m 2 ; kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností; pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2 ; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m; příslušenství bytu prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace, osobní hygieny, vaření a dalších funkcí, nutných pro trvalé užívání bytu podkroví přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití půda přístupný vnitřní prostor vymezený střešní konstrukcí a dalšími stavebními konstrukcemi, bez účelového využití podlaží

34 část stavby vymezená dvěma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu; rozlišují se podlaží nadzemní a podzemní podzemní podlaží každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu nadzemní podlaží každé podlaží, které má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stručně nazývá také: 1. podlaží, 2. podlaží atd. včetně podlaží ustupujícího větrání proces, při kterém dochází k přívodu čerstvého /upraveného/ vzduchu do místnosti a odvodu vzduchu znehodnoceného přímé větrání větrání s přívodem čerstvého vzduchu z venkovního prostoru nepřímé větrání větrání prostoru přes jiný vedlejší prostor prostor větratelný prostor, který lze větrat bud určitou specifickou úpravou v konstrukci či stěně nebo samostatným technickým zařízením. Větrání nemusí probíhat trvale.

35 Označení podlaží obytné budovy 5.4 Umísťování obytných budov do území Základní ustanovení Umísťování obytných budov do území, popř. umísťování staveb na pozemcích obytných budov se řídí podle celé řady předpisů, k nimž patří i normy - ČSN , ČSN , ČSN , ČSN Podmínky pro umísťování obytných budov stanoví rozhodnutí o umístění stavby v souladu s územně plánovací dokumentací, je-li pořízena. Jinak se postupuje podle zvláštního předpisu Vzájemné odstupy staveb Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění je řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace

36 Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic pozemků. Vzdálenosti mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými budovami a budovami jiného účelu musí být takové, aby všechny byty splňovaly požadavky na proslunění a požadavky na denní osvětlení. Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště) Proslunění Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny; Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností; U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu;

37 Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky; Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky: - půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou - přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm - sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti - výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5 - při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut) - při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny; Při umísťování obytné budovy do území je nutno prověřit dodržení požadavků na oslunění také u obytných místností stávajících budov. V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky dodržet, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popř. formou nástaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov; Prolukou se rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, který je určen k zastavění. Pro nezastavěné nároží (např. při blokové zástavbě) lze použít termín rohová proluka; Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel, mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března. 5.5 Bytové domy V bytovém domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé

38 stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s napojením na pozemní komunikaci. Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro úklid společných částí domu. Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní osvětlení a průchozí šířka schodišťových ramen nesmí být menší než 1100 mm, přičemž tato ramena musí být přímá a všechny stupně musí mít shodný profil (poměr výška šířky). Domovní schodiště musí prokazatelně umožnit přepravu a manipulaci břemen o rozměrech 1950 x 800 x 1950 mm. Světlá výška obytných místností v bytovém domě musí být nejméně 2600 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Do takovéto plochy se však započítává pouze ta plocha, která se nachází v místech, kde zešikmení dosahuje min mm. 5.6 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci V rodinném domě musí být vymezen dostatečný prostor pro odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém pozemku stejného vlastníka. Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy místnosti. Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než 35 ; nepřesáhne-li konstrukční výška mm, je možno zvýšit sklon schodišťových ramen až na 41. V jednom rameni smí být nejvýše 18 schodišťových stupňů. U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška mm a nejmenší průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná šířka 750 mm. 5.7 Byt Základní jednotkou ve stavbě pro bydlení je byt. Byt musí vždy obsahovat: obytnou místnost / obytné místnosti příslušenství bytu. Řešení bytu musí umožňovat přepravu předmětů o rozměrech mm m 600 mm x mm do všech obytných místností. Jednotlivé místnosti musí umožnit vybavení bytu základním nábytkem a zařízením podle účelu místností (ČSN Zařiditelnost bytů).

39 5.7.1 Obytné místnosti Části bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), které splňují požadavky zvláštního předpisu (vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby), je / jsou určena k trvalému bydlení a mají nejmenší podlahovou plochu 8 m 2. Pokud tvoří byt jediná obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m 2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m 2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. U místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Úroveň podlahy obytných místností musí být nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové stěny s osvětlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové stěny bez osvětlovacího otvoru a nejméně 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (měřeno od úrovně podlahy nadzemního podlaží k upravenému terénu) musí být nejméně 850 mm vysoké nebo musí být doplněny zábradlím nebo jiným řešením nahrazujícím funkci zábradlí nejméně do této výšky. Výška parapetu se měří od povrchu podlahy k horní hraně vnitřního obkladu parapetu Příslušenství bytu prostory, které doplňují obytné místnosti a jsou určeny pro zajištění bytové komunikace (vstup, hala, chodba), osobní hygieny (koupelna, WC), vaření (kuchyně, sklad potravin /spíž) a dalších funkcí (ukládání osobních a rodinných věcí) členů domácnosti, nutných pro trvalé užívání bytu. STUDIJNÍ MATERIÁLY Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/, v platném znění Vyhláška MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na

40 stavby ČSN OBYTNÉ BUDOVY ČSN ZAŘÍDITELNOST BYTŮ OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to rodinný dům? 2/ Co je to bytový dům? 3/ Vyjmenujte základní parametry, které musí splňovat správně navržený byt. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

41 6. Stavby pro obchod a služby KLÍČOVÉ POJMY Obchod, služby, CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro obchod a služby a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 6.1 Stavby pro obchod základní požadavky Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., definuje stavbou pro obchod stavbu s prodejní plochou 1. do m 2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části uvedené vyhlášky, 2. a nad m 2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v šesté části vyhlášky. Ustanovení druhé až páté části stanovují tyto základní požadavky: Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu - stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření; Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou jimi mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a úspora energie a tepelná ochrana;

42 Požadavky na jednotlivé stavební konstrukce staveb např. základy, stěny a příčky, stropy, schodiště a šikmé rampy, střechy, výplně otvorů, povrchy podlah, stěn a stropů atd.; Požadavky na technická zařízení staveb jako jsou vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace, připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací, plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení, ochranu před bleskem, vzduchotechnická zařízení a vytápění; Ustanovení šesté části vyhlášky stanovují tyto základní požadavky: ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní komunikace v prodejních místnostech průchozí šířku alespoň mm, v přízemí mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti. vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících provozu. u staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo levým odbočovacím pruhem. stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu odpovídajícím kapacitě stavby (ČSN Hygienická zařízení a šatny). Vedle těchto specifických požadavků je nutno vždy řešit u obchodních staveb, v závislosti na jejich typu, velikosti a sortimentu, zejména: zázemí pro personál šatny, hygienická zařízení a další prostory z hlediska podmínek výkonu práce (především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ČSN Hygienická zařízení a šatny; Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb. o podmínky ochrany zdraví při práci), administrativní zázemí kanceláře managementu, ekonomického a personálního zajištění, ostrahu provozu, toky a distribuci tržeb. Pro větší obchodní jednotky jsou obvyklé doplňkové stravovací služby, hlídání dětí apod. Stavby je také nutno řešit jako důsledně bezbariérové (vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb). 6.2 Stavby pro obchod druhy staveb Obchod patří k jedné z nejstarších ekonomických aktivit člověka. V současné době existuje velmi široká škála staveb pro tento účel, které se vzájemně liší svou velikostí, sortimentem zboží i nabízenou formou a stylem a kulturou prodeje. Členění z hlediska velikosti: jednotlivé prodejny v samostatných objektech, prodejné prostory ve stavbách jiného účelu,

43 stavby s více prodejnami nákupní střediska, markety, hypermarkety, hobbymarkety, nákupní centra a parky, retailové parky; Členění z hlediska sortimentu: jedno nebo malosortimentní prodejny (např. potraviny, obuv, drogerie, butiky, specializované prodejny - zahrada), vícesortimentní prodejny (např. potraviny, drogerie, domácnost) plnosortimentní prodejny (např. hypermarkety). Četnost sortimentních položek se pohybuje v rozmezí několika set až po několik desítek tisíc. Členění z hlediska stylu a kultury prodeje: obsluhované (pultové), samoobslužné, zakázkové (autosalony). Řešení obchodních staveb a uspořádání zejména prodejních ploch vč. aranžmá a prezentace zboží je velmi individuální oblast závislá především na požadavcích obchodníka. V dnešní době zejména je individuální image základním poznávacích a charakterizujícím znakem tzv. obchodních řetězců a je identický pro celou oblast jejich působení (od jednotlivých států až po celé kontinenty či globální prostor) IKEA, Marks & Spencer, Bauhaus apod. 6.3 Stavby pro služby Službou rozumíme širokou sféru ekonomických aktivit zaměřených na uspokojování potřeb člověka tam, kde si nevystačí vlastními možnostmi a schopnostmi. Služby lze rozdělit na dvě základní skupiny podle jejich typu na služby: nevýrobní povahy, a výrobní povahy Nevýrobní služby Výsledkem nevýrobní služby zpravidla není hmotný produkt. Škála nevýrobních služeb je velmi pestrá a široká, např.: služby spojené s péčí o vzhled zákazníka kadeřnictví, manikúra, pedikura, kosmetika, solária; služby spojené s péčí o tělesnou schránku zákazníka masáže, fitness; služby spojené s předměty denní potřeby zákazníka a jeho domácnosti čistírny oděvů, opravny obuvi, krejčovství, opravny domácích spotřebičů, hodinový manžel - drobné opravy (elektro, stavební, instalatérské) v domácnosti, výroba klíčů, broušení nástrojů aj. ostatní služby překlady do a z cizích jazyků; ekonomické a finanční poradenství; právní služby aj.

44 6.3.2 Výrobní služby Výsledkem je zpravidla hmotný produkt, který se vyrábí na individuální zakázku zákazníka (není běžně dostupný na trhu) anebo je předmětem výrobní služby činnost, vyžadující použití technologických zařízení) Tiskařské, kopírovací a knihvazačské služby Fotografické sběrny, ateliéry a studia Pneuservisy, opravny motorových vozidel Specifickým typem služeb jsou služby ubytovací a stravovací v souvislosti s cestovním ruchem. Jsou předmětem samostatné kapitoly tohoto učebního textu. I u staveb a provozů služeb je třeba řešit s ohledem na jejich charakter, velikost zejména: zázemí pro personál šatny, hygienická zařízení a další prostory z hlediska podmínek výkonu práce (především zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce; ČSN Hygienická zařízení a šatny; Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb. o podmínky ochrany zdraví při práci), zázemí pro zákazníky hygiena, občerstvení, administrativní zázemí kanceláře managementu, ekonomického a personálního zajištění, skladové prostory. Provozovny služeb se v dnešní době zřizují ve spojení s provozy velkých nákupních center jako prostředek k dosažení synergického efektu na myšlení zákazníka a pro motivaci jeho návštěvy v takovém centru. STUDIJNÍ MATERIÁLY Vyhláška MMR ČR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Co je to stavba pro obchod? 2/ Který parametr určuje při navrhování staveb pro obchod splnit požadavky dané ustanovením části šesté vyhlášky č. 268/2009 Sb.? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

45 7. Administrativní budovy; schémata administrativního pracoviště a administrativního podlaží KLÍČOVÉ POJMY Administrativní budova, kancelář, kancelářské pracoviště CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro bydlení a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 7.1 Členění staveb pro administrativu Administrativními jsou budovy a prostory: 1. pro veřejnou správu - budovy pro samosprávu (např. obecní úřady, magistráty, krajské úřady); 2. budovy pro moc výkonnou (vláda, ministerstva); 3. budovy pro moc soudní (soudy, státní zastupitelství); 4. pro administrativu související s výrobou, obchodem a službami (firemní budovy); 5. pro peněžnictví (banky, pojišťovny, burzy); 6. vědeckých a výzkumných institucí (akademie věd, výzkumné ústavy); 7. přenosových a informačních médií,telekomunikace včetně internetu, pošty, rozhlas, televize, redakce tištěných médií);

46 8. univerzálně administrativní (komerční administrativní komplexy s nájemními plochami). Požadavky, kladené na uspořádání a vybavení administrativních budov jsou platné také na administrativní části multifunkčních budov a na kancelářská pracoviště, která jsou součástí jiných pracovišť, provozů nebo jiných typů budov (např. pro zdravotnictví, vzděláváni, sport, průmysl, obchod, stravování, apod.). Též se přiměřeně vztahují na hoteling (kancelářská pracoviště s vazbou na hotelové ubytování) a na domácí pracovny (kancelářská pracoviště s vazbou na byt nebo pracoviště jako součást bytu). 7.2 Základní pojmy používané u staveb pro administrativu administrativní budova stavební objekt obsahující nejméně na 50 % své užitkové plochy kanceláře administrativní prostor ucelená část budovy nebo polyfunkčního komplexu budov obsahující nejméně na 50 % své užitkové plochy kanceláře (v některých zdrojích je též označován terminem zóna) kancelář stavebně vymezený prostor určený k umístění jednoho nebo více kancelářských pracovišť kancelářské pracoviště prostor určený pro administrativní, koncepční nebo manažerskou činnost (práci) jednoho pracovníka a k umístění pracovní plochy a dalšího zařízení potřebného pro tuto činnost POZNÁMKY V kancelářích buňkových (individuálních, sdružených a skupinových) tvoří každé kancelářské pracoviště souvislý, teoretickými rovinami vymezený prostor. V kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních se k základnímu prostoru pracoviště připočítává podíl ze společně používaných prostorů téže kanceláře. 7.3 Umisťování administrativních budov v území Podmínky pro umísťování budov stanoví rozhodnutí o umístění stavby. Umístění musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, je-li pořízena Vzájemné odstupy budov Vzájemné odstupy budov musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, akustické ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany a požadavky na denní, popř. sdružené osvětlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu budov a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například dopravní obsluha, sítě technického vybavení).

47 7.3.2 Orientace budov Při orientaci oken kanceláří směrem na osluněné strany se musí navrhnout vhodná technická opatření k vyloučení vlivu tepelné zátěže od slunečního záření a k vyloučení přímého dopadu slunečního záření na pracovní plochu (oslnění). Stejná opatření je nutné navrhnout při použití prosklených střech kanceláří nebo navazujících atrií a pasáží. Doporučuje se navrhnout vhodná technická opatření na veškerých prosklených plochách obvodového pláště zabraňující odrazům na pracovních plochách, monitorech apod. 7.4 Prostorové, funkční a stavebně technické požadavky Charakteristickým znakem prostorů pro administrativní činnost je jejich prostorová a časová variabilita. Proto jsou definovány pouze základní prostorové, funkční a technické požadavky. Při navrhováni administrativních budov a prostorů, jejich zařízení a interiérového vybavení se požaduje použití materiálů, u kterých je prokázáno, že neovlivňují nepříznivě vnitřní prostředí únikem škodlivin. V administrativních budovách a prostorech pro zaměstnávání více jak 20 osob nebo s pracovišti určenými pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením (tj. chráněné dílny dle zvláštního právního předpisu ') musí být zajištěny podmínky pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace dle zvláštního právního předpisu (vyhl. 398/2009 Sb.). V částech budov určených pro užívání veřejností musí být zajištěny podmínky pro přístup a užívání návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace. 7.5 Druhy kanceláří Kritériem pro třídění druhů kanceláří je způsob prostorového uspořádání a počet kancelářských pracovišť v prostoru kanceláře. Kanceláře se třídí takto: 1. buňková kancelář: individuální - obsahuje 1 kancelářské pracoviště; sdružená - obsahuje 2 kancelářská pracoviště; společná - obsahuje 3 až 10 kancelářských pracovišť; 2. velkoprostorová kancelář - obsahuje 11 a více kancelářských pracovišť, chodby jsou nahrazeny komunikačními koridory, které jsou součástí prostoru kanceláře; 3. kombinovaná kancelář - obsahuje 11 a více kancelářských pracovišť, je kombinací buňkových kanceláří a velkoprostorové kanceláře; část velkoprostorová zpravidla zahrnuje komunikační koridory, prostory projednání a vzájemnou komunikaci i relaxaci, pracoviště recepční a pracoviště technické podpory; 4. flexibilní kancelář - nemá stálý počet pracovišť, interiérové vybavení, případně včetně pracovních ploch, je mobilní, osobní pracovní prostředky jsou uloženy v mobilních kontejnerech, jejichž stanoviště je v prostoru flexibilní kanceláře, popř. i mimo ní. Jeden prostor zahrnuje kancelářská pracoviště, komunikační koridory, prostory pro jednání a vzájemnou komunikaci i relaxaci, pracoviště recepční a pracoviště technické

48 podpory - uspořádání je časově a prostorově proměnlivé např. i během jednoho pracovního dne. 5. Nové formy open space" - modifikace velkoprostorové kanceláře sdílená kancelář - pronajímatelné kancelářské pracoviště (vč. služeb) 7.6 Druhy kancelářské práce Kritériem pro třídění druhů kancelářské práce a s tím související prostorová náročnost je její vlastní charakter, tj. potřeba pracovních prostředků a odkládacích ploch a potřeba prostoru pro jednání v rámci pracovní náplně, a to jak administrativní práce standardní, tak koncepční, manažerské činnosti nebo styku s veřejností, klienty, zákazníky apod. Druhy kancelářské práce: bez prostoru pro jednání, bez odkládací plochy; bez prostoru pro jednání, s odkládací plochou; s prostorem pro jednání, bez odkládací plochy; s prostorem projednání, s odkládací plochou Plošné požadavky na kancelářská pracoviště Plošné minimální a doporučené požadavky na kancelářská pracoviště jsou uvedeny v tabulce. Optimum je vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání, charakteru práce a jejích společenských nárocích v konkrétním řešeném případě. Kancelářská práce Tabulka - Plochy kancelářských pracovišť Minimální plocha kancelářského pracoviště (m 2 ) (m 2 ) bez prostoru pro jednání, bez odkládací plochy 5 8 bez prostoru pra jednání, s odkládací plochou 8 10 s prostorem projednání, bez odkládací plochy s prostorem pro jednání, s odkládací plochou Doporučená plocha kancelářského pracoviště U kanceláří kombinovaných, velkoprostorových a flexibilních celkovou plochu kanceláře tvoři součet ploch uvedených v tabulce a ploch komunikačních koridorů, prostorů pro jednání a vzájemnou komunikaci a relaxaci, pracovišť recepcí a technické podpory. V případech přepážkových hal (např. pošty, banky apod.) se plošné požadavky vztahují na vlastní kancelářská pracoviště za přepážkou.

49 7.6.2 Prostorové požadavky na kancelářská pracoviště Minimální světlá výška kancelářských pracovišť je mm, doporučená světlá výška kancelářských pracovišť je mm. Místní snížení světlé výšky až na mm je přípustné u komunikačních koridorů velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních kanceláří a v buňkových kancelářích v jejich částech zpravidla navazujících na chodbový trakt, vždy mimo vlastní pracovní plochu. Minimální světlá výška kancelářských pracovišť s vazbou na hotelové ubytování (hoteling) a na obytné prostory (domácí pracovny) je mm v případě, že plocha kanceláře nepřesáhne 50 m 2 a je zaručena dostatečná výměna vzduchu a osvětlení Jednací a shromažďovací prostory Počet, druh, kapacita, prostorové a interiérové uspořádání jednacích a shromažďovacích prostorů, které nejsou trvalým pracovištěm, jsou závislé na celkové prostorové a provozní koncepci řešené administrativní budovy. Velikost těchto prostorů a jejich kapacita vyjádřená Tabulka - Plochy jednacích a shromažďovacích prostorů Druh interiérového vybaveni jednacího nebo shromažďovacího prostoru Kombinace sedacího nábytku a stolů (jednací místnosti pro více osob u stolů) Sedací nábytek uspořádaný v řadách (přednáškové, jednací sině apod.) Minimální plocha na jednu sedící osobu (m 3 ) 1,3-1,5 1,6 0,9 1,2 Doporučená plocha na jednu sedící osobu (m 2 ) počtem osob jsou kritériem pro posouzení, zda jde o shromažďovací prostory ve smyslu ČSN Jednací a shromažďovací prostory se zřizují buď jako samostatné místnosti v provozní návaznosti na kanceláře nebo jsou přímo součástí prostoru kancelářského pracoviště, jak je uvedeno v tabulce, případně jsou součástí prostorů kanceláří kombinovaných, velkoprostorových a flexibilních. Plošné minimální a doporučené požadavky na jednací a shromažďovací prostory jsou uvedeny v tabulce. Optimum je však vždy závislé na konkrétním interiérovém uspořádání a charakteru jednacích a shromažďovacích prostorů Komunikace a prostředky vertikální přepravy Chodby a komunikační koridory v kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních musí být široké minimálně mm. Pouze vedlejší a spojovací chodby a koridory mohou mít šířku menší, nejméně však mm, ale vždy při dodržení manévrovacího prostoru s rozměry nejméně mm x mm pro invalidní vozík. U chodeb a komunikačních koridorů délek nad 30 m se doporučují šířky větší, v závislosti na celkové prostorové koncepci a kapacitě navrhované budovy Hygienická zařízení Tabulka - Počty hygienických zařízení pro kancelářská pracoviště

50 Počet žen včetně případných externích návštěvníků Počet WC Počet mužů včetně případných externích návštěvníků Počet WC 1 až až až až až až až Každých dalších 30 1 Každých dalších Počet pisoárů Tabulka - Počty hygienických zařízení pro jednací a shromažďovací prostory Počet žen Počet WC Počet mužů Počet WC Počet pisoárů Každých dalších 50 1 Každých dalších

51 Rozměry hygienických zařízení stanoví ČSN Hygienická zařízení musí být řešena samostatně pro ženy a pro muže. Kancelářská pracoviště s kapacitou do pěti osob celkem mohou mít hygienické zařízení společné s tím, že pisoár je umístěný v samostatné kabině. V každém podlaží administrativní budovy s přístupem veřejnosti musí být nejméně jedna integrovaná kabina v části WC pro muže a jedna integrovaná kabina v části WC pro ženy s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu podle požadavku zvláštního právního předpisu8'. U změn staveb lze zřídit jednu kabinu WC pro obě pohlaví přístupnou přímo z chodby. V administrativních budovách a prostorech bez přístupu veřejnosti musí být takto upravené hygienické zařízení vždy alespoň jedno pro dvě podlaží. Tyto kabiny se započítávají do počtů požadovaných tabulkami 3 a 4. Pracuje-li v budově více než 50 žen, je nutné minimálně jednu kabinu vybavit pro osobní hygienu žen. Na každých 300 žen se počítá s minimálně jednou hygienickou kabinou. Pro tento účel je možné doplnit a využít integrované kabiny s rozměry a vybavením pro osoby s omezenou schopností pohybu. Každá skupina WC musí být větraná a musí mít samostatně větranou předsíň. Dveře záchodových předsíní musí být opatřeny samozavíracím zařízením, v případě integrovaných kabin pro osoby s omezenou schopností pohybu zařízením se zpožďovačem. Každá skupina WC musí být vybavena umývárnou s jedním umyvadlem na 1 až 4 WC. Doporučený poměr je jedno umyvadlo na 2 WC. WC i pisoáry musí mít splachovací zařízení, u pisoárů se doporučuje automatické Šatny Pro odkládání svrchního ošacení v buňkových kancelářích se navrhují šatní skříně volné nebo zabudované. Pro odkládání svrchního ošacení v kancelářích velkoprostorových, kombinovaných a flexibilních se navrhují skupiny šatních skříní v rámci celkové koncepce interiéru v prostoru těchto kanceláří nebo šatny jako samostatně větrané místnosti vybavené uzavíratelnými šatními skříňkami. Na jedno kancelářské pracoviště se počítá minimálně 0,6 m 2 podlahové plochy šatny. Pro kancelářská pracoviště, kde pracovníci používají jednotné firemní ošacení, se navrhují šatny jako samostatně větrané místnosti, oddělené pro ženy a muže, vybavené uzavíratelnými šatními skříňkami. Najedno kancelářské pracoviště se počítá minimálně 0,6 m 2 podlahové plochy šatny Čajové kuchyňky a prostory pro oddech V každém podlaží s kancelářskými pracovišti má být čajová kuchyňka jako samostatně větraný prostor nebo část prostoru. Ze všech kancelářských pracovišť však musí být čajová kuchyňka dostupná. Vybavení musí umožnit ohřátí potravin a nápojů,vařič, popř. varná konvice, mikrovlnná trouba) a jejich chlazení (chladnička), umytí použitého nádobí (dřez s tekoucí teplou a studenou vodou, popř. myčka) a umytí rukou (umyvadlo s tekoucí teplou a studenou vodou). V návaznosti na čajovou kuchyňku má být zřízen prostor pro oddech a případnou konzumaci občerstvení. Prostor má být vybaven sedacím nábytkem, stolky, pulty apod Ostatní prostory Pro zajištění funkčnosti administrativní budovy jsou nezbytné prostory, nutné pro distribuci energií a médií, tj. pro silové rozvodny, slaboproudé rozvodny, servery apod., dále prostory pro zdroje tepla, chladu, strojovny klimatizace, stabilních hasicích zařízení, náhradní zdroje a další. Jejích druh, množství a rozměry závisí na konkrétním návrhu a úrovni technologického vybavení objektu. Pro zajištění funkčnosti a flexibility administrativní budovy jsou doporučené přiměřené prostory pro uskladnění kancelářských potřeb, nábytku, výpočetní techniky, archiválií apod Požadavky na vnitřní prostředí Požadované vnitřní prostředí je zabezpečeno odpovídající tepelnou pohodou, větráním a osvětlením administrativních budov a prostorů a jejich ochranou proti hluku a vibracím. Kancelářská pracoviště musí mít vyhovující denní nebo sdružené osvětlení, doporučené je vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory.

52 Pro navrhování a posuzování denního osvětlení platí ČSN Pro navrhování a posuzování umělého osvětlení platí ČSN EN Pro sdružené osvětlení platí ČSN Technická zařízení Technická zařízení se podílejí na výsledné užitné hodnotě administrativních budov a prostorů. Jejich četnost a rozsah závisí na konkrétním zadání a na vyváženém poměru komfortu prostředí a vztahu k životnímu prostředí, vyjádřenému prostorovým konceptem budovy, optimalizovanou mírou spotřeby energií a médií, nízkou energetickou náročností navrhovaných technických zařízení a využíváním obnovitelných zdrojů energií Prostředky vertikální přepravy Prostředky vertikální přepravy jsou určeny k vertikální přepravě osob a nákladů, k zajištění bezbariérového přístupu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, popř. pro evakuaci osob v případě požárního nebo jiného nebezpečí. Tyto prostředky zahrnují výtahy, eskalátory a bezbariérové vertikálně a šikmo posuvné plošiny Požární bezpečnost Požární bezpečnost administrativních budov a multifunkčních budov s kancelářskými pracovišti řeší ČSN a navazující normy podskupiny ČSN Příklady řešení administrativních budov ve světě a v ČR Johnson Wax Headquarters, , Racine, Wisconsin, USA, autor - Frank Lloyd Wright Seagram Building je mrakodrap v New York City na Manhattanu. Nachází se na Park Avenue mezi 52. a 53. ulicí. Byla navržena německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohem, ve spolupráci s Philipem Johnsonem. Byla postavena v roce Rozloha: m²; výška: 157 m; poschodí: 38

53 Ústředí ČSOB Praha / Radlice, Autor: arch. J. Pleskot STUDIJNÍ MATERIÁLY ČSN ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY A PROSTORY SCHRÁNIL, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských. SNTL. OTÁZKY A ÚKOLY 1/ Vysvětlete rozdíly mezi individuální, sdruženou a společnou kanceláří. 2/ Popište příslušenství administrativního provozu.

54 3/ Vyjmenujte základní typy administrativních budov. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium

55 8. Stavby pro kulturu, osvětu a duchovní služby KLÍČOVÉ POJMY Divadlo, kino, galerie, kostel, křivka viditelnosti CÍLE KAPITOLY Seznámit se se základními typologickými parametry staveb pro kulturu a osvětu a klíčovými normativy, které ovlivňují jejich podobu ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 8.1 Druhy staveb Stavby pro kulturu: divadla kina koncertní sály tančírny galerie muzea Stavby pro osvětu: kongresové budovy knihovny Stavby pro duchovní služby: kostely (kaple, modlitebny, katedrály) kláštery duchovní centra Multifunkční zařízení: kulturní domy 8.2 Pojem kultura multifunkční haly (koncerty, masová setkání, sport) V primitivním i civilizovaném společenství (člověk, ale i jiní živočichové) představuje všechno to, co není jedinci (člověku) dáno při jeho narození automaticky, ale co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;

56 co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších; co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací; co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují; co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných. Typy kultury: popkultura, oděvní k., bytová k., stravovací k. Kultura je způsob identifikace jedince vůči společnosti a naopak. 8.3 Pojem osvěta (synonymum poučení) Veškeré činnosti vedoucí ke (zpravidla) dobrovolnému a cílevědomému vzdělávání jedince nebo zájmové skupiny mimo režim daný vzdělávací soustavou státu (školství všech úrovní) bez ohledu na věk a sociální postavení. 8.4 Pojem duchovní služba Souhrn činností souvisejících bezprostředně s náboženstvím a s náboženským vyznáním, s výrazným znakem specifičnosti jednotlivých věrouk a pravidel utváření a konání náboženských společenství (např. křesťanská náboženství, judaismus, islám) Mezi kulturní, osvětovou a duchovní stránkou života neexistuje jednoznačně definovatelná a rozpoznatelná hranice. Např. kulturní zážitek vnímaný zprostředkovaně v podobě např. divadelního představení může být současně zábavou, ponaučením (= doplněním si vzdělání např. v oblasti historie vlastního národa), stejně jako může zanechat v pozorovateli trvalou duchovní stopu (přiklonění se k určité konkrétní náboženské víře nebo přijetím určitého pravidla, např. desatera, jako trvalého životního názoru jedince a etického kodexu jeho chování) Stavitelské umění vytváří prostorové podmínky pro konzumaci kultury, osvěty a duchovních zážitků. Široká škála staveb, které jsou vždy mimořádnou příležitostí a výzvou pro jejich tvůrce z hlediska snahy o mimořádnou architekturu a snahy o nepragmatické řešení a vnímání prostředí a prostoru. Žádný jiný typ staveb nebyl a není vnímán s tak výrazným očekáváním výsledku a není tak kriticky (nekriticky) hodnocen jako stavby pro k., o., a d.s. Tyto stavby vždy určovaly a určují jedinečný obraz měst a duch místa (genius loci) bez ohledu na místo na zeměkouli. 8.5 Legislativa Vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Vyhl. č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb 8.6 Základní pojmy Stavba se shromažďovacím prostorem - stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům; musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby, řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby. Odstavná a parkovací stání - se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření (např. lázeňská území)

57 8.7 Stavby se shromažďovacím prostorem Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy. Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami. Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12. Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25 do 35. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty. Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu Hygienická zařízení Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám (např. ČSN Hygienická zařízení a šatny). Příklad návrhu hygienických zařízení v závislosti na kapacitě MUŽI ŽENY DIVÁCI kabina WC pisoár umývadlo kabina inv. kabina WC umývadlo kabina inv Záchody se navrhují oddělené pro muže a ženy. V objektech přístupných veřejnosti se navrhují záchody zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro veřejnost. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze pro zaměstnance zřizovat jeden společný záchod (mimo potravinářské provozy). Ve stavbách občanského vybavení, ve kterých je záchod určen pro užívání veřejností, musí být nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky na bezbariérové užívání. Pokud jsou ve stavbě maximálně dvě záchodové kabiny, lze umístit pouze jednu společnou bezbariérovou kabinu pro obě pohlaví. Tato kabina musí být přístupna přímo z veřejného komunikačního prostoru a je vhodné ji řešit s možností manipulační plochy vozíku na obou stranách záchodové mísy. Ve stavbách, které jsou určeny pro osoby na vozíku s asistentem, musí být bezbariérová záchodová kabina řešena s ohledem na výpomoc asistenta. Tato kabina musí být přístupna přímo z komunikačního prostoru. Skupinové záchody se skládají ze samostatných záchodových kabin oddělených příčkami. Doporučuje se, aby příčky mezi jednotlivými kabinami a příčky s dveřmi měly horní hranu ve výšce nejméně mm a spodní hranu nejméně 150 mm od podlahy. U zařizovacích předmětů musí být dodržena minimální manipulační plocha, do níž nesmějí zasahovat jiné zařizovací předměty a která zároveň nesmí zasahovat do minimální šířky průchozího pásma

58 komunikačního prostoru. Nejmenší půdorysné rozměry záchodové kabiny vycházejí z účelu užívání. Délka kabiny vychází zejména z velikosti záchodové mísy, způsobu otevírání dveří, šířky dveřního křídla. Šířka záchodové kabiny a šířka dveří je minimálně: 900 mm pro uživatele bez svrchního oděvu, světlá šířka dveří 700 mm, mm pro uživatele se svrchním oděvem nebo se zavazadly, světlá šířka dveří 800 mm. Manipulační prostory zařizovacích předmětů Šatny Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů. Šatny na odkiádání civilních oděvů veřejnosti (např. v kinech, divadlech a restauracích) se doporučuje navrhovat věšákové s obsluhou. Pro obsluhu šatny se navrhuje místnost vedle šatny vybavená umyvadlem a zařízením na odložení oděvu. Pro menší provozy je možné je nahradit jiným řešením. Věšákové šatny s obsluhou se vybavují: věšákovými tyčemi s pevným uložením; věšákovými tyčemi s otočným uložením; věšákovými tyčemi s ramínky. Věšákové šatny s obsluhou musí být vybaveny výdejním pultem bez vyčnívajících hran a výstupků; počítá se nejvýše 400 mm délky výdejního pultu na 1 místo v šatně. Část výdejního pultu musí být řešena s požadavky na bezbariérové užívání. Mezi věšáky a pultem musí být ponechán prostor pro obsluhu šířky nejméně 700 mm, před pultem musí být v celé délce volný prostor šířky nejméně mm. V šatnách pro hlediště musí být před pultem ponechána volná plocha pro 80 % diváků, přičemž na jednoho diváka se počítá 0,33 m 2 podlahové plochy mimo komunikace. Tato plocha musí umožnit bezbariérové užívání s dostatečným manipulačním prostorem pro otočení vozíku. V prostoru pro návštěvníky se doporučuje šatny s obsluhou vybavit sedacím nábytkem, odkiádací plochou a zrcadly.

59 Věšákové tyče s pevným uložením Věšákové tyče s otočným uložením 8.8 Křivka viditelnosti Základním kritériem kvalitního návrhu stavby pro kulturu a osvětu je to, jak může divák (návštěvník, konzument) vnímat a vychutnat kulturní zážitek. Především musí být z každého místa, které je určeno divákovi, přímo vidět na prostor (jeviště, promítací plátno, koncertní podium), který je určen k předvádění produkce. Stejně tak musí být v každém místě určeném pro diváka zajištěn kvalitní poslech (hlasitost, srozumitelnost a frekvenční a barevná škála (koncertní sály, operní divadla). Pro správnou konstrukci a tvorbu prostoru určeného pro diváky (hlediště, kinosál) se používá tzv. křivka viditelnosti.

60 Zdroj: Schránil, B., a kol., Projektování staveb bytových a občanských, SNTL, 1979

61 8.9 Provozní řešení Na příkladu provozního schéma divadelního provozu je možno demonstrovat základní provozní princip každé stavby pro kulturu. Je nutno oddělit důsledně část vymezenou pro diváky a část vymezenou pro zázemí a umělce (provozní, požární aj. důvody). V části provozu určeném divákům je nutno velmi zodpovědně navrhovat zejména

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ROZDĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB DO TYPOLOGICKÝCH SKUPIN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice STAVBY PRO OBCHOD A SLUŽBY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBYTNÉ BUDOVY FORMY BYDLENÍ SCHÉMATA DISPOZICE BYTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZÁSADY ARCHITEKTONICKÉ KOMPOZICE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1.1.101 POŽADAVKY NA UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.1.101 POŽADAVKY

Více

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ,

KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, KONSTRUKČNÍ CVIČENÍ ÚVOD 2.+ 3.+ 4. ROČNÍK J.SVOBODOVÁ, ING TECHNICKÁ NORMALIZACE TECHNICKÁ NORMALIZACE JE ČINNOST, KTERÁ ZABEZPEČUJE, URČUJE A UPLATŇUJE ZÁKONNÝM ZPŮSOBEM NEJVÝHODNĚJŠÍ ŘEŠENÍ URČITÝCH

Více

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ TYPOLOGIE úvod TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ Typologie nauka o navrhování budov Cíl typologie vytvořit příjemné prostředí pro práci a odpočinek v budově Při navrhování objektu musíme respektovat požadavky:

Více

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7

Studie oslunění a denního osvětlení. půdní vestavba objektu Tusarova 32, Praha 7 Studie oslunění a denního osvětlení půdní vestavba objektu Tusarova 3, Praha 7 Vypracovali : Petr Polanecký, Martin Stárka Datum:. května 014 1 předmět studie Předmětem této studie je posouzení oslunění

Více

Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP)

Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP) Příloha č. 2 Přehled změn technické novely oproti platnému (a pozastavenému) textu nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy (PSP) 1. 40 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 zní: 40 Obecné požadavky Požadavky

Více

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ

LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ ÚZEMNÍ STUDIE č.4 DUBIČNÉ LOKALITA Z/14 - DUBIČNÉ zhotovitel: Ing.arch.Karel Paluš Ing.arch. Václav Čada září 2011 schváleno pořizovatelem Obecní úřad Dubičné Dubičné 15, 373 71 Rudolfov Pavel Brůžek starosta

Více

Technické požadavky na stavby

Technické požadavky na stavby Fakulta stavební VŠB TUO Technické požadavky na stavby Nové prováděcí vyhlášky 268/2009 Sb. a 398/2009 Sb. nejen ve vztahu ke stavbám pro bydlení Renata Zdařilová Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj

Více

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6

VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 VILLA MATĚJSKÁ, PRAHA 6 Vliv stavby na proslunění bytů v domě č. p. 2699, ul. Matějská Říjen 2009 Mgr. Dana Klepalová, Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: Villa Matějská, Praha 6 Říjen

Více

VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze,

VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, VYHLÁŠKA č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění nařízení č. 7/2001 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č. 26/2001 Sb. hl. m. Prahy, nařízení č.

Více

Žá dost o po vo lení vý ji mky

Žá dost o po vo lení vý ji mky Adresa příslušného úřadu Úřad :. Ulice:. PSČ, obec:. Žá dost o po vo lení vý ji mky 1. Žadatel fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu (popř. jiná adresa pro doručování) fyzická

Více

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6

Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Daniela Bošová-DANCON IČ: 68856849, Na Dlouhém lánu 430/26, 160 00 Praha 6 Rezidence AURUM Na pláni, Praha 5 - Smíchov STUDIE PROSLUNĚNÍ A DENNÍHO OSVĚTLENÍ Vypracovala: Ing. Daniela Bošová, Ph.D. Spolupráce:

Více

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY Územní plán Voděrady se Změnou č. 1 Územního plánu (dále jen ÚP) Voděrady mění takto: TEXTOVÁ ČÁST: 1. U definice plochy bydlení čistého uvedené v části f) stanovení

Více

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE

BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE Investor: BYTOVÝ DŮM BOLEVECKÁ UL. ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÁ STUDIE RECOIL, s.r.o. Rašínovo nábřeží 1696/66, 120 00 Praha 2, Nové Město Projektant: Atelier SMITKA s.r.o. Bucharova 2641/14, 158 00 Praha

Více

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ]

OPTIMAL 1539. novinka. 164.3 m 2. 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2004. POSCHODÍ [celková plocha 79.0 m 2 ] 1643 m 2 [celková plocha 83 m 2 ] [celková plocha 790 m 2 ] s garáží 4 600 000 Kč 2 720 000 Kč praktický a pohodlný patrový dům s moderním vzhledem, vhodný i do města kompaktní tvar je předpokladem nižší

Více

Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. Karlovy Vary nám. Karla Sabiny 16 Karlovy Vary

Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách. Karlovy Vary nám. Karla Sabiny 16 Karlovy Vary Prioritní osa: 1 Počáteční vzdělávání Oblast podpory: 1.5 - Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34. 1077 Název projektu: Zkvalitnění výuky SOŠ

Více

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Střítež. Změna č. 1 územního plánu. Změna č. 1 ÚP Střítež. Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice Změna č. 1 územního plánu Střítež Změna č. 1 ÚP Střítež Tato změna č. 1 územního plánu byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Střítež ČJ: ze dne:. Změna územního plánu nabyla účinnosti dne: Pořizovatel:

Více

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby

Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Zákon č. 111/2006 sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále zákon PHN ) kompetence stavebních úřadů ve vztahu k technickým požadavkům na stavby Vyhláška č. 268/2009 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou

Více

Část 1: Vertikální komunikace

Část 1: Vertikální komunikace Část 1: Vertikální komunikace - schodiště názvosloví, druhy, funkční a typologické požadavky, příklad návrhu - schodiště konstrukční a materiálová řešení, statické principy - schodiště technologická a

Více

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území

501/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o obecných požadavcích na využívání území 501/2006 Sb. VYHLÁŠKA o obecných požadavcích na využívání území Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 a 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SPORTOVNÍ STAVBY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

Hotel garni - je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami

Hotel garni - je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami Charakteristika jednotlivých typů ubytovacích zařízení Charakteristiky jednotlivých typů mají za cíl přesněji definovat rozsah služeb pro jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Charakteristika vychází z

Více

TZB Městské stavitelství

TZB Městské stavitelství Katedra prostředí staveb a TZB TZB Městské stavitelství Zpracovala: Ing. Irena Svatošová,Ph.D. Nové výukové moduly vznikly za podpory projektu EU a státního rozpočtu ČR: Inovace a modernizace studijního

Více

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016

OPTIMAL novinka. . plnohodnotné poschodí s plnou výškou. jednoduché m Kč Kč Kč EUROLINE 2016 OPTIMAL 1643 3 800 000 Kč 2 090 000 Kč 903 m 2 s garáží 1148 m 2 6798 m 3 1407 m 2 892 m 2 předpokl spotřeba energie za rok

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice STAVBY PRO VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ A CESTOVNÍ RUCH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí

VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí VYHLÁŠKA ze dne 2013 k provedení zákona o dani z nabytí nemovitých věcí Ministerstvo financí stanoví podle 17 odst. 5 zákona č. XXX, o dani z nabytí nemovitých věcí: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 1 Předmět

Více

Architektonická kancelář KŘIVKA s.r.o.,

Architektonická kancelář KŘIVKA s.r.o., A PRŮVODNÍ ZPRÁVA Františka 2.01 A PRŮVODNÍ ZPRÁVA - 1 z 8 OBSAH: A.1 Identifikační údaje... 3 A.1.1 Údaje o stavbě... 3 A.1.2 Údaje o žadateli / stavebníkovi... 3 A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace...

Více

Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze Jak projekt Viladomů Farkáň (ne)vyhovuje Vyhlášce 26/1999 o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze Čl. 4 Umísťování staveb (1) Při umísťování staveb a jejich začleňování do

Více

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička

Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy Pražské stavební předpisy Pavel Hnilička OBSAH PŘEDNÁŠKY část 1: úvod a základní informace - koncepce předpisu - obsah a struktura nařízení, - předmět úpravy, účinnost,

Více

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013

Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Seznam ČSN k vyhlášce č. 268/2009 Sb. aktualizace září 2013 Jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012

Více

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy

ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ. Mníšek pod Brdy ÚZEMNÍ STUDIE OBYTNÉ LOKALITY POD SILNICÍ Mníšek pod Brdy 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Územní studie obytné lokality Pod silnicí, Mníšek pod Brdy MÍSTO : Mníšek pod Brdy, lokalita Pod silnicí, k.ú. Mníšek

Více

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ

PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ REGULAČNÍ PLÁN BÍLÁ PŘESTAVBOVÁ PLOCHA P1 AREÁL HORSKÉ CHATY BÍLÁ NÁVRH ZADÁNÍ sestavený k projednání ve smyslu 61 a 62 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zpracovaný

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Ustanovení: 6a odst. 1 vysvětlit konec poslední věty tohoto odstavce pro změny systémů a prvků budovy.

Ustanovení: 6a odst. 1 vysvětlit konec poslední věty tohoto odstavce pro změny systémů a prvků budovy. Problematika 6a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií s dotazy položenými zástupci MMR při společných jednání s MPO a SEI konaných dne 26. 1. 2009 a 30.4.2009 a zpracované odpovědi na položené dotazy.

Více

Změna č. 1 regulačního plánu Plavská

Změna č. 1 regulačního plánu Plavská Změna č. 1 regulačního plánu Plavská katastrální území České Budějovice 7 jehož závazná část byla vyhlášena Zastupitelstvem města České Budějovice obecně závaznou vyhláškou č. 6/2004 ze dne 16.9.2004 NÁVRH

Více

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2597 ze dne 23.10.2015 k návrhu na vydání Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické

Více

DOKUMENTACE STAVEBNÍCH OBJEKTŮ

DOKUMENTACE STAVEBNÍCH OBJEKTŮ Pozemní stavitelství DOKUMENTACE STAVEBNÍCH OBJEKTŮ - dle stavebního zákona a prováděcích vyhlášek Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy Zákony:

Více

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA AKCE ZAHRADNÍ DŮM OPRAVA PLOCHÉ STŘECHY STUPEŇ Projektová dokumentace pro stavební povolení INVESTOR Dům kultury Teplice, Mírové náměstí 2950, Teplice A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA V Teplicích:

Více

Žádost o vydání stavebního povolení

Žádost o vydání stavebního povolení Městskému úřadu v Morkovicích-Slížanech, stavebnímu úřadu Žádost o vydání stavebního povolení - ke stavbě - ke změně stavby (nadstavbě, přístavbě, stavebním úpravám, při nichž se zachovává půdorysné a

Více

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9

Zastínění jihozápadní fasády budovy ÚMČ P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 P14 Bratří Venclíků 1073 198 21 Praha 9 Dokumentace pro provedení stavby Paré D Dokumentace objektu D.1 Technická zpráva Dokument: 179-5.D1 Razítko Datum: 4/2014 Obsah zprávy A Účel objektu 3 B Zásady

Více

4.5.301 BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ - ROZDĚLENÍ DO SKUPIN. Provedení budov pro bydlení a ubytování dle rozdělení do jednotlivých skupin.

4.5.301 BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ - ROZDĚLENÍ DO SKUPIN. Provedení budov pro bydlení a ubytování dle rozdělení do jednotlivých skupin. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.301 BUDOVY PRO

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Obecní úřad Omice, Tetčická 51, 664 41 Troubsko Obec Omice, Tetčická 51,

Více

A. průvodní zpráva. Stavební úpravy hygienického zařízení a předsálí v 2.NP na radnici v Jablunkově. Dukelská 144, 739 91 Jablunkov 739 91 Jablunkov

A. průvodní zpráva. Stavební úpravy hygienického zařízení a předsálí v 2.NP na radnici v Jablunkově. Dukelská 144, 739 91 Jablunkov 739 91 Jablunkov A. průvodní zpráva Název stavby: Stupeň PD: Investor: Stavební úpravy hygienického zařízení a předsálí v 2.NP na radnici v Jablunkově Dokumentace pro provádění stavby Město Jablunkov Dukelská 144, Vypracoval:

Více

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat.

LINIA 1061. . velké vikýře zvyšují komfort v ložnicích. balkon z rodičovské. 4 000 000 Kč 2 250 000 Kč možnost doobjednat. LINIA 1061 předpokl spotřeba energie za rok vhodný do řadové zástavby nebo jako dvojdům či samostatně stojící dům úzká dispozice vhodná na úzké parcely zasunutá terasa poskytuje soukromí v řadové zástavbě

Více

4.5.901 SHROMAŽĎOVACÍ PROSTORY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ

4.5.901 SHROMAŽĎOVACÍ PROSTORY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.901 SHROMAŽĎOVACÍ

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy Pražská 38b, 642 00 Brno Bosonohy Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 60. B - souhrnná technická zpráva Souhrnná

Více

Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Obsah vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Poznámka: text kurzívou v závorce charakterizuje předmět paragrafového znění Úvodní ustanovení

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru

Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Vyhláška města Roztoky č.18 o závazné části změny č.1 územního plánu sídelního útvaru Zastupitelstvo města Roztoky na základě UZM 18-2/2001 ze dne 31.1.2001 a na základě 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000

Více

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí

Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí Požadavky na osvětlování denním osvětlením v pracovním (a komunálním) prostředí doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D. ČVUT Praha fakulta stavební ooakanka@centrum.cz Normy na denní osvětlení ČSN 730580-1 Denní osvětlení

Více

Označení a číslo Název normy normy

Označení a číslo Název normy normy S účinností od 26. 8. 2009 nabyla platnosti vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, kde bylo použito systému normových hodnot. Proto, jako pracovní pomůcka, byl zpracován seznam

Více

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a územního plánování Městys Moravská

Více

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních

Více

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA

o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Obecně závazná vyhláška č. 2/2005 o závazných částech územního plánu města NAPAJEDLA Změna č. 4 ÚPN města Napajedla schválená podle ustanovení 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním

Více

Adresa příslušného úřadu. Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 ČÁST A

Adresa příslušného úřadu. Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 ČÁST A Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: ÚMČ Praha 13, odbor stavební Ulice: Sluneční náměstí 2580/13 PSČ, obec: 158 00, Praha 5 Věc: ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ podle ustanovení

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA

ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST Buzulucká 4, 160 00 Praha 6 ENERGETICKÝ AUDIT OBJEKTU UBYTOVNY ČNB, NÁPRSTKOVA UL., PRAHA 2003 KONCEPČNÍ, TECHNICKÁ A PORADENSKÁ ČINNOST Buzulucká 4, 160 00 Praha

Více

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015

PRAKTIK 1515. novinka. 103.9 m 2. 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč EUROLINE 2015 PRAKTIK 11 2 990 000 Kč 1 820 000 Kč 4 66 m 2 4834 m 3 1020 m 2 686 m 2 27 kwh/m 2 7840 m 40 jednoduchý, kompaktní a cenově dostupný dům vhodný zejména pro mladé rodiny navzdory malé zastavěné ploše má

Více

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN

NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN NEMANICE ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č.1 - NÁVRH VYDÁNÍ ZMĚNY - NÁVRH ZÁZNAMU O ÚČINNOSTI - Z M Ě N A ÚP Č.1 - O D Ů V O D N Ě N Í Dokumentace ke společnému jednání - 05 / 2010 Nemanice ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Karel Wirth

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Karel Wirth Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. arch. Karel Wirth Novela zákona č. 334/1992 Sb. Zákonem č. 41/2015 Sb. ze dne 10. února 2015 byl novelizován zákon č. 334/1992

Více

B. Souhrnná technická zpráva

B. Souhrnná technická zpráva str. 1/6 B. Souhrnná technická zpráva Identifikace stavby : Název akce: Úpravy hlediště kinosálu Místo akce: Chotěboř, Tyršova 256, 583 01, Chotěboř Objednatel : CEKUS Chotěboř, Tyršova 256, 583 01 Chotěboř

Více

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009

AKTUAL 920. 87.6 m 2. 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč 26 870 Kč Všechny ceny jsou s DPH EUROLINE 2009 876 m 2 PŘÍZEMÍ [celková plocha m 2 ] [celková plocha 32 m 2 ] s přístřeškem 2 630 000 Kč 1 820 000 Kč malá, vhodné na malé a úzké parcely rozdělená denní a noční část přízemí je tvořené velkoprostorem

Více

URBANISMUS 20. Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova. Michal Kalfeřt A - 7-2

URBANISMUS 20. Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova. Michal Kalfeřt A - 7-2 URBANISMUS 20 Posouzení různých druhů výstavby v lokalitě ulic Malešická - Ambrožova Michal Kalfeřt A - 7-2 1. ÚVOD Analyzované území patří do městské části Praha 3, katastrální území Žižkov. Územním plánem

Více

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí

ÚZEMNÍ PLÁN. Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST. Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí ÚZEMNÍ PLÁN MILOVICE Po změně č. 2 I.A TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Mikulov, Odbor stavební a životního prostředí Obec Milovice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627

Více

ÚZEMNÍ STUDIE PRO PLOCHY RZ RODINNÁ REKREACE V K. Ú. HODONÍN (OKRES HODONÍN)

ÚZEMNÍ STUDIE PRO PLOCHY RZ RODINNÁ REKREACE V K. Ú. HODONÍN (OKRES HODONÍN) ÚZEMNÍ STUDIE PRO PLOCHY RZ RODINNÁ REKREACE V K. Ú. HODONÍN (OKRES HODONÍN) Pořizovatel: Městský úřad Hodonín, úřad územního plánování, odbor rozvoje města Masarykovo náměstí 53/1, 695 35 Hodonín Zhotovitel:

Více

NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST

NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST NOVINKY 2012 EUROLINE 21 NOVÝCH DOMŮ NEJNOVĚJŠÍ TRENDY V BYDLENÍ VYSOKÁ ÚSPORNOST EUROLINE SLOVAKIA 2012 6 250 000 Kč 3 750 000 Kč AKTIV BASE 3 500 000 Kč 2 250 000 Kč AKTIV BASE -128 000 Kč -78 000 Kč

Více

LODĚNICE okr. Brno-venkov

LODĚNICE okr. Brno-venkov ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU LODĚNICE okr. no-venkov I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavebního

Více

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L T R U S Y odbor výstavby a územního plánování Palackého 9, 277 46 Veltrusy

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L T R U S Y odbor výstavby a územního plánování Palackého 9, 277 46 Veltrusy M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L T R U S Y odbor výstavby a územního plánování Palackého 9, 277 46 Veltrusy VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: SPIS.ZN.: Č.J.: VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL: VÚP/00844/11/P 01393/11/SÚ Prchalová

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

ÚZEMNÍ STUDIE PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ÚZEMNÍ STUDIE PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚZEMNÍ STUDIE PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV: ÚZEMNÍ STUDIE PLOCHY 5 Z / 11 SO-V ÚP Obce Starý Jičín katastrální území Palačov na parcelách číslo 661/2, 661/3 a 642/2 Zadavatel: Jakub Horák a Kamila Horáková DiS,

Více

4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.701 SKLADY POŽÁRNÍ

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA DOKUMENTACE KE STAVEBNÍMU ŘÍZENÍ Identifikace stavby Účel stavby : REKONSTRUKCE VÝTAHU v objektu MěÚ Třebíč Místo stavby: Kraj: Charakter stavby: Stupeň: Investor: Projektant:

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1449 Administrativní objekt se skladovým zázemím a přípravnou BRTNICE okr. Jihlava, kraj Vysočina Insolvenční řízení SOLAR NET s.r.o. Obsah Stručný popis:... 3 Důležité

Více

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Plochy ve stavebnictví

Plochy ve stavebnictví Plochy ve stavebnictví Podlahová plocha Pro výpočet podlahové plochy platí: Plochu měříme v metrech čtverečních [m 2 ], se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. Podlahová plocha je plocha půdorysného řezu

Více

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice 2. ŠIKMÉ A STRMÉ STŘECHY PRINCIPY NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ

PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ PŘEHLED STAVEB, TERÉNNÍCH ÚPRAV, ZAŘÍZENÍ A UDRŽOVACÍCH PRACÍ POSTUPY PŘI JEJICH UMISŤOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ PODLE ZÁKONA Č. 183/2006 Sb., STAVEBNÍ ZÁKON Nový stavební zákon (dále jen SZ ) přináší

Více

Měření hluku v rámci systému monitorování v kontextu s požadavky legislativy

Měření hluku v rámci systému monitorování v kontextu s požadavky legislativy Měření hluku v rámci systému monitorování v kontextu s požadavky legislativy MUDr. Zdeňka Vandasová ve spolupráci s KHS Jihomoravského kraje, územním pracovištěm Znojmo, Ing. Stehlíkem KHS hlavního města

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích.

Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Konzultace k návrhu rodinného domu v Malých Kyšicích. Pozemek se nachází v okrajové části obce Malé Kyšice. V širším okolí je nejvýraznější přírodní dominanta Vysoký vrch, který je viditelný i z parcely

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

Územní studie. Mistrovice - V sadě II

Územní studie. Mistrovice - V sadě II Územní studie Mistrovice - V sadě II 2 0 1 4 Pořizovatel Starosta obce Městský úřad Žamberk Odbor regionálního rozvoje a územního plánování Martin Mimra Dr. Ing. Petr Mařík Projektant Atelier AUREA spol.

Více

ČÁST PRVNÍ. Článek 1. Účel vyhlášky

ČÁST PRVNÍ. Článek 1. Účel vyhlášky Obecně závazná vyhláška č. 1/2003 ze dne 6.2.2003 o závazných částech 1. změny územního plánu sídelního útvaru Jenišovice ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Zastupitelstvo obce Jenišovice se na svém zasedání

Více

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI

STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI STUDIE RODINNÝCH DOMŮ A ZÁZEMÍ CHOLUPICE, K DÝMAČI Investor: Ing. Jan Průcha (zástupce společenství investorů) CS architects Ing. Petra Brzobohatá (petra.brzobohata@centrum.cz; 00420 604 723 762) Ing.

Více

ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb. Společné požadavky na výkresy pozemních staveb

ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb. Společné požadavky na výkresy pozemních staveb ČESKÁ NORMA MDT 725.41.052.6 Září 1994 ŠATNY, UMÝVÁRNY A ZÁCHODY ČSN 73 4108 Dressing rooms, lavatories and water-closets Vestiaires, salles de bains, toilettes Garderoben, Waschräume und Wasserklosette

Více

Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY ČÁST PRVNÍ

Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY ČÁST PRVNÍ Obecně závazná vyhláška obce Paseky č.1/2004 ze dne 10.12.2004, KTEROU SE VYHLAŠUJE ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PASEKY Zastupitelstvo obce Paseka se na svém zasedání dne 10. 12. 2004 rozhodlo vydat

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2.3.101 BEZBARIÉROVÝ POHYB V ÚZEMÍ. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Ukazatele a číselné hodnoty

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2.3.101 BEZBARIÉROVÝ POHYB V ÚZEMÍ. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Ukazatele a číselné hodnoty Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.3.101 BEZBARIÉROVÝ

Více

Přístavba rekreačního objektu k.č. 587, k.ú. Líšnice

Přístavba rekreačního objektu k.č. 587, k.ú. Líšnice INVESTOR MÍSTO STAVBY STAVBA Líšnice k.č. 587,433/18 K Hrušovu 2/293, 10203, Praha 10, 281004688 Ing. Pavla Bohunová OKRES Wassermannova 1145/13, Praha 5 Praha - Západ Přístavba rekreačního objektu k.č.

Více

byt je elegantnější, representativnější West Hill Victorian house - Jessica Helgerson

byt je elegantnější, representativnější West Hill Victorian house - Jessica Helgerson byt je elegantnější, representativnější West Hill Victorian house - Jessica Helgerson Dorrit Egli, interier vlastního domu v San Francisku nebo osobitější Dorrit Egli, interier vlastního domu v San Francisku

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více