Tab. 1. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve stříbrný ch dolech u Jiřetína pod Jedlovou ( )

Transkript

1 Sč ítánínetopýrů v zimoviš tích Č R Vespertilio 5: 85 92, 2001 ISSN Vybraná zimoviš tě netopýrů v okresech Děč ín a Č eská Lípa Otakar FABIÁNEK Pardubická 294, Varnsdorf Stříbrné doly u Jiřetína pod Jedlovou Ná zev lokality. Jiřetínské stříbrné doly (01). Lokalisace. Č tverec 5153; severní Č echy, okr. Děčín; 0,5 km Z od obce Jiřetín pod Jedlovou ( N, E). Popis. Komplex štol ve třech etážích, spojených dvěma šachtami (8 a 35 m). Do pravidelné ho sčítá n í je zahrnuta štola sv. Jana Evangelisty (01 01) na spodní etáži a štola sv. Kryštofa na střední etáži, o celkové dé lce chodeb ca 860 m. Vstupy do štoly na horní etáži jsou zcela zasypané. Průměrná světlost chodeb je 1,8 1 m. Štola sv. Jana Evangelisty je v současné době, mimo zimní období, turisticky přístupná. Oba portály jsou opatřeny uzamykatelnou mříží. Výzkum netopý rů a zimní sčítání. Donedávna nebyl důl pro netopýry přístupný. Kolem r začaly zpřístupňovací práce. Od roku 1991 je důlní komplex zařazen do pravidelné ho sčítání. S čítatel. Otakar Fabiánek. Shrnutí výsledků. Viz tab. 1. Celkem zastiž eny 4 druhy. Vedle obvyklých druhů byl ve dvou případech zjištěn Myotis mystacinus. Dominantním druhem byl té měř po celé sčítací období Myotis daubentonii. Štola Milířka Ná zev lokality. Milířka (02 01). Lokalisace. Č tverec 5153; severní Č echy, okr. Děčín; asi 2 km JJV od školy v Dolním Podluží ( N, E). Popis. Samostatná štola, vyraž ena v JJZ ú patí Rohálu (622 m n. m.), asi 10 m od břehu stejnojmenné ho potoka. V současné době je přístupných 192 m, průměrná světlost je 2,5 1 m. V přední čá sti zatopena vodou. Portál opatřen uzamykatelnou mříží. Výzkum netopý rů a zimní sčítání. Ú daje o netopýrech jsou k dispozici od r. 1984, což lze považ ovat za počátek pravidelné ho sčítání. S čítatelé. První tři roky se na sčítánípodíleli O. Fabiánek a M. Veselý, později sčítáníprováděl pouze O. Fabiánek (r se na sčítá ní spolupodílel Z. Bá rta a P. Benda). Shrnutí výsledků. Viz tab. 2. Celkem zastiž eno 8 druhů netopýrů. Vedle běž ných druhů zastiž ení také Rhinolophus hipposideros a Plecotus austriacus. Té měř po celé sčítané období byl dominantním druhem Myotis daubentonii, u něhož je od r pozorován výrazný ú bytek. Další data ex. neurčen; Rhip; Rhip; Mmyo; 5 Mdau, 3 Paur, 3 M.sp. 85

2 Tab. 1. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů ve stříbrný ch dolech u Jiřetína pod Jedlovou ( ) Datum / druh Mmyo Mdau Mmys Paur M.sp. Σ Dů l Schweidrich Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Schweidrich (03); = důl Kunratice. Lokalisace. Č tverec 5052; severní Č echy, okr. Děčín; 2,2 km JZ od Šluknova ( N, E). Popis. Komplex štol ve třech etáž ích. První polovinu celkové dé lky štoly tvoří dobývkové prostory se zakládkami. Je zde osm šachet, z nichž tři patnáctimetrové slezné spojují tuto štolu s odvodňovací štolou Třímetrová šachtička na začátku chodby je v současné době jediným vstupem do krátké štoly na střední etáži. Průměrná světlost chodeb je 3 2 m, celková dé lka chodeb 589 m. Portály štol a jsou opatřeny uzamykatelnou mříží, vstup do štoly je zasypán. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Ú daje o netopýrech jsou k dispozici od r Do pravidelné ho sčítá n í je důlní komplex zahrnut od r Sčítatelé. V tříleté m období ( ) prováděl sčítá n í M. Veselý. Od r O. Fabiánek. Shrnutí výsledků. Viz tab. 3. Celkem zastiž eno 7 druhů. Vedle běž ných druhů také Eptesicus nilssonii. Dominatním druhem po celé sčítací období byl Myotis daubentonii. Další data Mdau; Mdau, 1 Paur. Tab. 2. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Milíř ka (02 01) Datum / druh Mmyo Mdau Mnat Mmys Mbra Enil Paur Paus Σ neurčová no neurčová no

3 Tab. 3. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů v dole Schweidrich ( ) Datum / druh Mmyo Mdau Mnat Mmys Mbra Enil Paur M.sp. Σ Štola lomu Vá penka Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Vápenka (04); = lomy na Vápenné m vrchu, lomy v Doubici. Lokalisace. Č tverec 5152; severní Č echy, okr. Děčín; asi 1,7 km VSV od kostela v Doubici ( N, E). Popis. V současnosti jediná přístupná štola (04 01) má jedno ú stí ve staré m lomu na jurský vá penec. Druhý vstup je u cesty vedoucí k silnici. Dříve průchozí štola je asi v jedné třetině uzavřena závalem, který štolu rozděluje na dvě samostatné chodby. Celková délka 101 m, průměrná světlost 1,8 1,3 m. Vstup od cesty zabezpečen uzamykatelnou mříží. Výzkum netopý rů a zimní sčítání. Ú daje o netopýrech pochází již z r Do pravidelné ho zimního sčítá ní byla lokalita zařazena r Sčítatelé. V letech 1961, 1977 a 1978 prováděl sčítá n í Z. Bá rta, r M. Veselý. Od r provádí sčítá n í O. Fabiánek. Tab. 4. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole lomu Vá penka (04 01) Datum / druh Mmyo Mdau Mnat Paur Rhip M.sp. Σ

4 Tab. 5. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Goldloch (05 01) Datum / druh Mmyo Mnat Paur Σ Shrnutí vý sledků. Viz tab. 4. Celkem zjištěno 5 druhů, vedle běž ných druhů i Rhinolophus hipposideros. Té měř po celé sčítací období byl dominantním druhem Myotis daubentonii. Štola Goldloch Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Goldloch (05 01); = štola v Dlouhé m Dole. Lokalisace. Č tverec 5052; severní Č echy, okr. Děčín; asi 1,3 km SV od přehrady v Kyjově ( N, E). Popis. Té měř přímá, 52 m dlouhá štola. Průměrná světlost chodby 1,9 1,4 m. Portál opatřen uzamykatelnou mříží. Výzkum netopý rů a zimní sčítání. Štola zařazena do pravidelné ho sčítá n í od r Shrnutí výsledků. Viz tab. 5. Celkem zastiž eny 3 druhy netopýrů. Jeskyně Ková rna Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Jeskyně Kovárna (06 01); = Milštejnská jeskyně. Lokalisace. Č tverec 5153; severní Č echy, okr. Č eská Lípa; asi 3,7 km SV od ž el. stanice ve Svoru ( N, E). Popis. Zasypáním převisů ve V ú patí zříceniny hradu Milštejna vznikla z čá sti pseudokrasová a z čá sti suťová tříkomorová jeskyně. Celková dé lka jeskyně je asi 45 m, výška se pohybuje kolem dvou metrů a maximální šířka dosahuje dvanácti metrů. Tab. 6. Výsledky zimního sčítá nínetopý rů v jeskyni Ková rna (06 01) Datum / druh Mmyo Mnat Mbra Mdau Bbar Paur M.sp. Σ

5 Tab. 7. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů v Riedelově jeskyni (07 01) Datum / druh Mmyo Mdau Mnat Mmys M.sp. Enil Bbar Paur Paus Rhip Σ * * nalezen také uhynulý 1 P. pipistrellus Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Do pravidelné ho zimního sčítá n í netopýrů byla lokalita zařazena od r Sčítatelé. Z. Vitáček zde provedl několik sčítá n í, viz další data. Nyní pravideně O. Fabiánek. Shrnutí výsledků. Viz tab. 6. Celkem zastiž eno 5 6 druhů netopýrů. Další data Mnat, 1 Mmys, 1 Enil; Mnat; Paur; Mmyo. Riedelova jeskyně Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Riedelova jeskyně (07 01); = podzemní lom v Prysku. Lokalisace. Č tverec 5252; severní Č echy, okr. Č eská Lípa; asi 0,5 km SV od sklárny v Dolním Prysku ( N, E). Popis. V pískovci uměle vyhloubená prostora, asi 40 m nad ú rovní Pryské ho potoka. Č lenitá prostora je 50 m dlouhá a až 36 m široká. Průměrná výška je 2 3 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Do pravidelné ho sčítá n í netopýrů byla lokalita zařazena od r Sčítatelé. M. Veselý ( ), O. Fabiánek (od r. 1990), P. Benda ( ) a Z. Vitáček. Shrnutí vý sledků. Viz tab. 7. Celkem zjištěno 9 10 druhů netopýrů. Největší počet v době znepřístupnění uzamykatelnou mříží, která byla ná sledujícího roku zcela zničena. V současnosti opět opatřena mříží. Jeskyně Lipka Ná zev lokality a alternativní ná zvy. Lipka (07 02); = Limberghöhle. Lokalisace. Č tverec 5252; severní Č echy, okr. Č eská Lípa; asi 0,5 km Z od kostela v Horním Prysku ( N, E). Popis. Zbytek podzemního lomu po těž bě písku. Hloubka 2 m, šířka 16 m, výška 1 2 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Lokalita zařazena do pravidelné ho sčítá n í od r Data a shrnutí vý sledků. V prosinci Bbar; Paur; Paur; ; 1 Enil; bez nálezů. Celkem byly zjištěny 3 druhy netopýrů. 89

6 Tab. 8. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štole Šluknov (08 01) Datum / druh Mnat Mdau M.sp. Paur Σ Štola Šluknov Ná zev lokality. Šluknov (08 01). Lokalisace. Č tverec 5052; severní Č echy, okr. Děčín, asi 1,3 km VJV od kostela ve Šluknově, naproti Bobřímu rybníku, ( N, E) Popis. 150 m dlouhá průchozí štola s jednou patnáctimetrovou rozrážkou. Průměrná světlost chodeb je 2 2,5 m. Portál opatřen uzamykatelnou mříží, druhý vstup pevnou mříží. Výzkum netopý rů a zimní sčítání. Lokalita zařazena do pravidelné ho sčítá n í od r Shrnutí vý sledků. Viz tab. 8. Celkem zjištěny 2 druhy netopýrů. Příznivý dopad na počet netopýrů má jistě zabezpečení vstupů r Dů l Rožany Ná zev lokality. Rož any (09). Lokalisace. Č tverec 4952; severní Č echy, okr. Děčín ; asi 1,1 km SSV od kostela v Rož anech ( N, E). Popis. Důlní komplex o čtyřech etážích. Do r zčá sti přístupná první etáž dvěmi větracími šachtami (34 a 46 m). Dnes jsou obě šachty zabezpečeny a přístupny jen netopýrům. Průměrná světlost chodeb je 2 2 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Provedeny pouze dvě kontroly. Později vstupy do dolu zajištěny a nepřístupny. Data a shrnutí vý sledků Mmyo, 1 Mdau, 1 Paur; Mmyo, 1 Mdau, 11 M.sp. Celkem byly zjištěny 3 druhy netopýrů. Tab. 9. Vý sledky zimního sčítá nínetopý rů ve štolá ch na Partyzá nu ( ) Datum / druh Mdau Mnat Mbra Mbec Paur M.sp. Σ

7 Štoly na Partyzá nu Ná zev lokality a alternativní názvy. Štoly na Patryzánu (12); = Partyzánský vrch, bazanitové lož isko Císařský. Lokalisace. Č tverec 4952; severní Č echy, okr. Děčín ; 3 km Z od kostela ve Šluknově ( N, E). Popis. Dvě samostatné štoly v SZ a V svahu Partyzánské ho vrchu. V severozápadním svahu 112 m dlouhá přímá chodba o průměrné světlosti 2 1,5 m. Druhá, ve východním svahu, dosahuje dé lky 22 m a má jednu devítimetrovou rozráž ku. Průměrná světlost 1,5 1 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Do pravidelné ho zimního sčítá n í netopýrů byla lokalita zařazena od r Shrnutí vý sledků. Viz tab. 9. Celkem zjištěno 5 druhů netopýrů, vedle běž ných druhů také v jednom případě Myotis bechsteinii. Výrazně dominantním druhem byl po celé sčítací období Myotis daubentonii. Štola v Jiříkově Ná zev lokality. Jiříkov (13 10). Lokalisace. Č tverec 4953; severní Č echy, okr. Děčín ; asi 800 m SSZ od kostela v Jiříkově, v granodioritové m lomu ( N, E). Popis. Štola o dé lce 75 m končíu zasypané šachty. Průměrná světlost chodby je 2 2 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Do pravidelné ho zimního sčítá n í netopýrů byla lokalita zařazena r Data a shrnutí vý sledků neg.; Paur; Mmyo, 2 Paur; neg.; Mmyo; Paur; Paur. Celkem zjištěny 2 druhy netopýrů. Jeskyně Vinný sklep u Milštejna Ná zev lokality. Vinný sklep (14-01). Lokalisace. Č tverec 5153; severní Č echy, okr. Č eská Lípa; asi 3,2 km SSV od ž el. stanice ve Svoru ( N, E). Popis. kombinace puklinové a vrstevní jeskyně v pískovcích již ního svahu Kobyly. Vchod je tvořen převisem, přecházejícím v jeho zadní čá sti v komoru. Dé lka prostory je 11 m, výška kolem 1,5 m a šířka od 6 do 2 m. Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Sledování netopýrů na té to lokalitě bylo započato r Sčitatel. Otakar Fabiánek. Data a shrnutí vý sledků Mdau, 1 Mnat; neg.; neg. Celkem byly zjištěny dva druhy netopýrů. Jeskyně Vinný sklep v Kyjovském údolí Ná zev lokality. Vinný sklep (14 01). Lokalisace. Č tverec 5052; severní Č echy, okr. Děčín ; asi 500 m SZ od přehrady v Kyjově ( N, E). Popis. V pískovcích suťová dvoukomorová jeskyně se vstupy mezi silničkou v Kyjovské m ú dolí a říčkou Křinice. Dno druhé komory zatopeno. Průměrná výška 0,5 5 m, šířka 1 7 m. Celková dé lka 20 m. 91

8 Vý zkum netopý rů a zimní sčítání. Do pravidelné ho zimního sčítá n í netopýrů byla lokalita zařazena od r Data a shrnutí vý sledků Paur; neg.; neg.; neg.; neg.; neg.; neg. Pouze v jednom případě zjištěn Plecotus auritus. Literatura BRZÁK P. & FABIÁNEK O., 1995: Podzemí Šluknovska. SEV Netopýr ve spolupráci s Č SS a nakl. Zlatý Kůň, Praha. FABIÁNEK O., 1994: Objevy důlních děl v údolí Milíře. DVZ 1994/2 VIII. FABIÁNEK O., 1996: Těž ba rud v Luž ických horách. Bezděz, 4. FIEDLER J., 1898: Heimatskunde der politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburk. GABRIEL F. & PANÁČEK J., 1996: Hrad Milštejn. Bezděz, 4. HANEL K., 1935: Zur Geschichte des Bergwerkes bei St. Georgenthal. Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. u. Wanderpflege, 58(2 3). HAVELKA V. a kol., 1967: Závěrečná zpráva Císařský. Geologický průzkum Praha, Geofond Praha FZ 4807 HAVRÁNEK P., 1996: Geologie Luž ických hor. Bezděz, 4. HEINKE C., 1933: Jsou v našem kraji jeskyně? Zittauer Geschichtsblätter. Beilage. Zittauer Nachrichten, 10(3): 9. JANGL L., 1974: Nerostné bohatství děčínské ho okresu a jeho využ ití. Přírodou Děčínska, 1. KOLEKTIV, 1984: Děčínsko. Turistický průvodce, sv. 18. Olympia, Praha. LEINER K., 1993: Der halbverchüttete Stollen im Kohlhau bei Niedergrund. Unser Niederland. MEIXNER F., 1914: Ortskunde von Preschkau. MORÁVEK J., 1996: Historie dolování a hornických sídel v našem regionu. Jizerské a Lužické hory, 1996(11). REUSS A. F., 1793: Mineralogische Geographie von Böhmen. SMETANA J., 1995: Počá tky Jiřetína pod Jedlovou. DVZ 1995/1 IX. STEIN K., 1989: K počá tkům Kyjova. DVZ 1993/2 V. TŮ MA E., 1974: Vápenka navrhované chráněné ú zemí ve Šluknovské m výběž ku. Přírodou Děčínska, 1. UHLIG K., 1997: Das Nickel-bergwerk an der Grenze zu Rosenhain. In: Sohland an der Spree. VORTISCH W., 1934: Die Höhlen am Mühlstein bei Zwickau in Böhmen und Morphologie. Firgenwald, 7(3). 92