LOBEČ ÚZEMNÍ PLÁN L O B E Č Ú Z E M N Í P L Á N O B C E 08/2014. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 1

Transkript

1 L O B E Č Ú Z E M N Í P L Á N O B C E 08/2014 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 1

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název díla: ÚZEMNÍ PLÁN OBCE LOBEČ (LOBEČ U MŠENA) Místo: Obec Lobeč a okolí, katastrální území Lobeč (Lobeč u Mšena) Objednatel: OBEC LOBEČ, OBECNÍ ÚŘAD LOBEČ sídlem v Lobči č. p. 43, Lobeč zastoupený Ing. Jaromírem Šimonkem, starostou obce, IČ , tel.: , fax: , lobec@seznam.cz WEB: Pořizovatel: MĚSTO MĚLNÍK, MĚSTSKÝ ÚŘAD MĚLNÍK ODBOR VÝSTAVBY A ROZVOJE, Náměstí Míru č. p. 1, (č. p. 51), Mělník zastoupený Ing. Slavomírem Veckem, referentem rozvoje a tvorby územního plánu s.vecko.melnik.cz tel: Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5 Zhotovitel: UNITED ARCHITECT STUDIO, spol. s r.o. (dále též UAS, s.r.o.) sídlem v Praze 4, Pod Vrstevnicí 494/8, zastoupená: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti IČ: , DIČ: CZ zapsaná: dne KOS v Praze, oddíl C, vložka tel./fax: , tel.: , mobilní telefon: , , e- mail: jaromir.myska@atelieruas.cz, radka.myskova@atelieruas.cz, Ing. arch. Jaromír Myška autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA zodpovědný projektant, urbanistická koncepce, koordinace, David Schneider, Zdeněk Kuník, Radka Myšková, Ing. arch. Daniela Běhounová, Ing. Martin Adámek WEB: Výtisk číslo: Zakázka číslo UAS: Místo a datum zpracování: Praha, 06-08/2014 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 2

3 Tento projekt Územní plán obce Lobeč (Lobeč u Mšena) je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV LEADER opatření IV Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova ČR. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 3

4 O B S A H Ú Z E M N Í H O P L Á N U ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST stránka A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 7 B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 7 B.1. Hlavní cíle dalšího vývoje území obce ve vazbě na hodnoty území obce 7 B.2. Rozvoj území s ohledem na demografii a její vývoj 7 B.3. Ochrana a rozvoj urbanistických a historických hodnot 8 B.3.1. Návaznost na historický urbanistický vývoj 8 B.3.2. Ochrana památek 8 C. URBANISTICKÁ KONCEPCE 8 C.1. Základní členění území - vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému 9 sídelní zeleně C.2. Zásady koncepce funkčního uspořádání území 9 C.3. Zásady koncepce prostorového uspořádání území 10 C.4. Koncepce bydlení, individuální rekreace a výroby 11 C.4.1. Plochy bydlení 11 C.4.2. Plochy rekreace 11 C.4.3. Plochy smíšené obytné 11 C.4.4. Plochy výroby a skladování 11 D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ 12 D.1. Dopravní infrastruktura 12 D.2. Technická infrastruktura 13 D.2.1. Zásobování vodou 13 D.2.2. Odkanalizování území 14 D.2.3. Vodní toky a vodní hospodářství 14 D.2.4. Zásobování plynem, produktovody 15 D.2.5. Zásobování elektrickou energií 15 D.2.6. Koncepce výroby tepla a teplé užitkové vody 15 D.2.7. Sítě elektronických komunikací 15 D.3. Občanské vybavení 16 D.3.1. Správa obce, integrovaný záchranný systém a civilní ochrana 16 D.3.2. Školství a kultura 16 D.3.3. Zdravotní a sociální péče 17 D.3.4. Sport a rekreace 17 D.3.5. Obchodní vybavení a další služby 17 D.4. Veřejná prostranství a plochy sídelní zeleně 17 E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 18 E.1. Plochy tvořící krajinu a podmínky pro změny v jejich využití 18 E.1.1. Plochy vodní a vodohospodářské 18 E.1.2. Plochy zemědělské 18 E.1.3. Plochy lesní 19 E.1.4. Plochy smíšené nezastavěného území přírodní 19 E.2. Ochrana přírody a krajiny 19 E.2.1. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko 19 E.2.2. Územní systém ekologické stability 19 E.2.3. Ochrana přírody a krajiny zvláštní Natura EVL 20 E.2.4. Ochrana přírody a krajiny významné krajinné prvky. 20 E.3. Prostupnost krajiny 20 E.4. Protierozní opatření 20 E.5. Protipovodňová ochrana 20 E.6. Zemědělství a lesnictví 21 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 4

5 E.7. Rekreace v krajině 21 E.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání nerostů 21 F. PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ 21 F.1. Obecné zásady a podmínky pro využití ploch 21 F.2. Plochy s rozdílným způsobem využití 23 F.2.1. BV: Plochy bydlení individuální, v rodinných domech venkovského typu 23 F.2.2. BH: Plochy bydlení hromadné, v bytových domech 24 F.2.3. OV: Plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura 25 F.2.4. OH: Plochy občanského vybavení hřbitovy, církevní stavby 26 F.2.5. OS: Plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení 27 F.2.6. SV: Plochy smíšené obytné venkovské (smíšené malých sídel) 27 F.2.7. SK: Plochy smíšené obytné komerční, areály 28 F.2.8. DS: Plochy dopravní infrastruktury silniční a ostatní liniové 29 F.2.9. TI: Plochy technické infrastruktury inženýrské sítě 30 F VZ: Plochy výroby a skladování zpracování zemědělských plodin 31 F VX: Plochy výroby a skladování specifické, živočišná produkce 31 F PV: Plochy systému sídelní zeleně parkově upravené plochy veřejné 32 F PS: Plochy systému sídelní zeleně parkově upravené plochy soukromé 32 F VV: Plochy vodní a vodohospodářské 33 F OP: Plochy zemědělské orná půda 33 F ZS: Plochy zemědělské zahrady a sady 34 F LH: Plochy lesní lesní hospodářství 34 F ZK: Plochy smíšené nez. území přírodní - zeleň krajinná převážně vysoká 35 F ZN: Plochy smíšené nez.úz. přírodní - zeleň krajinná převážně nízká, přír.louky 35 F : Plochy přírodní - se situováním ÚSES 36 G. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA 37 K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT H. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT 38 PŘEDKUPNÍ PRÁVO I. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ 38 I.1. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, 38 včetně podmínek pro jeho prověření I.2. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o 38 parcelaci I.3. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno 39 zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti I.4. Vymezení ploch a koridorů, v nichž je pro rozhodování o změnách v území 39 podmíněno vydáním regulačního plánu J. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ, ETAPIZACE, PODMIŇUJÍCÍ INVESTICE 39 J.1. Etapizace 39 J.2. Podmiňující investice 39 K. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ 39 MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT L. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - GRAFICKÁ ČÁST 2.1. Výkres základního členění území, 1: Hlavní výkres, 1: Hlavní výkres, 1:5000, plochy s rozdílným způsobem využití na podkladě ortofotomapy 2.3. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1:5000 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 5

6 2.4. Výkres dopravy, 1: Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování vodou, 1: Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem kanalizace, 1: Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování plynem, 1:5000, neobsazeno Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování elektrickou energií, 1: Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem telekomunikace, 1: Výkres životního prostředí, 1:5000 LOBEČ ÚZEMNÍ PLÁN 3. ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - TEXTOVÁ ČÁST 41 A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 41 B. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ 41 C. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH 48 ÚZEMNÍHO ROZVOJE D. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ 49 PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ PRO FUNKCI LESA D.1. Zemědělský půdní fond 49 D.2. Pozemky určené k plnění funkce lesa 49 E. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE LOBEČ PODLE USTANOVENÍ 53 ODST STAVEBNÍHO ZÁKONA E.1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 50 E.2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 50 E.3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 51 E.4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 51 E.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů, soulad se stanovisky 51 dotčených orgánů, popřípadě s výsledky řešení rozporů F. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 53 G. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST H. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM 53 ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY I. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 54 I.1. Zdůvodnění základní koncepce rozvoje území obce 54 I.2. Zdůvodnění návrhu rozvoje sídla s ohledem na demografii a její předpokládaný vývoj 54 I.3. Historie sídla, ochrana a rozvoj urbanistických a historických hodnot 55 I.3.1. Historický urbanistický vývoj 55 I.3.2. Ochrana památek 59 I.4. Zdůvodnění urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury 61 I.5. Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny 65 J. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY 68 ZASTAVITELNÝCH PLOCH K. NÁMITKY A PŘIPOMÍNKY 68 L. ÚDAJE O GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ 72 M. POUČENÍ 73 Příloha: tabulka výměr záborů ZPF a PUPFL 4. ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ - GRAFICKÁ ČÁST 4.1. Koordinační výkres, 1: Výkres širších vztahů, 1: Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, 1: Archeologická a památková ochrana, 1:5000 UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 6

7 ÚZEMNÍ PLÁN VÝROK - TEXTOVÁ ČÁST A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zastavěné území je vymezeno ve výkresu č Výkres základního členění území a ve výkresu č Hlavní výkres. Zastavěné území se se vymezuje v rámci zpracování územního plánu obce Lobeč s platností ke dni Zastavěné území obsahuje sídlo Lobeč v katastru Lobeč (Lobeč u Mšena). V katastrálním území Lobeč jsou vymezena kromě tohoto území další 2 samostatná menší zastavěná území, tvořená pozemky samostatně situovaných areálů nebo staveb. B. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází ze všech daností a jevů charakteristických pro řešené území a území širších vztahů. Řešené území je totožné s katastrálními hranicemi obce Lobeč u Mšena. Lobeč leží na území okresu Mělník ve Středočeském kraji. Území širších vztahů je dáno územím pro zobrazení urbanistických vazeb na okolní sídla, územím pro zobrazení nadřazených dopravních vztahů a tras nadřazených sítí technické infrastruktury, a územím pro zobrazení morfologických, krajinných a přírodních daností a systémů. Urbanistickými vazbami se rozumí v územním plánu zejména zajištění takových obvykle obci nadřazených funkcí pro život obyvatel, které není reálné v obci situovat a zajistit, a které se vyskytují v okolních větších či spádových sídlech (například vyšší vybavenost a služby, specializované pracovní příležitosti, apod.). Obec Lobeč je a nadále zůstane svojí polohou v území nejvíce navázána na nejbližší sídlo - město Mšeno (cca 1500 obyvatel), které leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi okresním městem Mělníkem (cca obyvatel) a Mladou Boleslaví (cca obyvatel), a v území je významnějším urbanistickým celkem. Spádově je Lobči bližší z obou posledně jmenovaných měst město Mělník, kde jsou umístěny i správní úřady okresu. B.1. HLAVNÍ CÍLE DALŠÍHO VÝVOJE ÚZEMÍ OBCE VE VAZBĚ NA HODNOTY ÚZEMÍ OBCE Obec Lobeč je jedním z drobných sídel řídce osídleného území na rozhraní rozsáhlého členitého prostoru převážně zachované neporušené chráněné lesnaté přírody severně a západně od obce, a rozsáhlého území převážně zemědělsky využívané krajiny kvalitních půd morfologicky umírněného území východně od obce. Obec Lobeč má navíc historickou minulost, která se významně promítá do urbanistické struktury i obsahu památkově významných objektů v jejím půdorysu. Z této charakteristiky vyplývá jednoznačná orientace dalšího vývoje území obce, a to jednak chránit, účelně využívat a rozvíjet hodnoty okolní cenné přírody s převažujícími dřevinnými porosty lesů, jednak využívat kvality zemědělské půdy pro převážně rostlinnou zemědělskou výrobu. Uvnitř půdorysu obce pak chránit a rozvíjet, v některých případech obnovit historicky vzniklé urbanistické a architektonické hodnoty, dovybavit obec technickou vybaveností, občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi za účelem zvýšení atraktivity pro trvalé bydlící obyvatelstvo i pro návštěvníky, za účelem zlepšení kvality životního prostředí, a za účelem snížení dopravních pohybů za prací a službami do vzdálenějších sídel. Dalším cílem je rozvíjet kvalitu veřejných prostranství včetně ochrany obyvatel před průjezdnou automobilovou dopravou. B.2. ROZVOJ ÚZEMÍ S OHLEDEM NA DEMOGRAFII A JEJÍ VÝVOJ Velikost obce se pohybuje dlouhodobě do 150 obyvatel s trvalým pobytem. Navrhuje se jednak nepodstatné zvýšení počtu obyvatel s trvalým pobytem zejména kapacitnějším využitím stávajícího současně zastavěného území, a jednak umožnit nepříliš významnou výstavbu na nových plochách pro izolované rodinné domy. Celkově se navrhuje možný nárůst o cca 100 obyvatel, bytové domy se nepředpokládají. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 7

8 Výhledový stav počtu obyvatel v sídle pro návrh kapacit veřejné vybavenosti bude uvažován s rezervou, maximálně kolem cca 300 obyvatel. B.3. OCHRANA A ROZVOJ URBANISTICKÝCH A HISTORICKÝCH HODNOT B.3.1. NÁVAZNOST NA HISTORICKÝ URBANISTICKÝ VÝVOJ Sídlo vzniklo podél jedné z významných historických cest v chráněném místě vodního zdroje (jádro sídla) pod opěrným vojenským bodem (dvorec). Z urbanistického vývoje lze odvodit tento návrh další urbanistické strategie vývoje sídla: V jádru (přirozeném těžišti) sídla v prostoru kolem pivovaru předpokládat a podporovat vznik centra se základní, případně vyšší vybaveností. Jako další významný prostor funkční i prostorové struktury nadále v historické časové ose podpořit vývoj dominantního bodu prostoru zámku. Pro situování základní i vyšší vybavenosti a tudíž i pracovních příležitostí ve struktuře obytných ploch se doporučuje sledovat a podpořit rozvoj dvou prostorů významných po celou dobu existence obce, a to dolního centrálního prostoru kolem jedinečné stavby pivovaru, jehož poloha prakticky v těžišti zástavby by měla být dalším tvarováním zastavitelných prostorů sídla potvrzena či navržena jako jeho centrum, a horního prostoru dvorce se zámkem, dominujícího rovněž funkčně a prostorově tomuto sídlu. Prostory centra sídla i zámku by měly být významnými prostory vzájemně si nekonkurujícími; prvý pro funkce obvyklé v centru sídel, například pro vybavenost obchodní, stravovací, kulturní, vzdělávací, pro obyvatele i návštěvy; prostor zámku a okolí by měl kromě těchto funkcí vybavenosti obsahovat i například vybavenost umožňující rozvoj turistiky s ubytováním, stravováním, s možností konání konferencí, svateb, případně s nabídkou ozdravných pobytů a programů, a sídlem administrativy i prostředků pro spravování katastru obce. Rozvoj sídla na nových plochách se doplňuje funkčně a prostorově - tvarově tak, aby centrum sídla zůstalo v jeho těžišti a zámek dominantou na výšině. B.3.2. OCHRANA PAMÁTEK Z hlediska archeologické památkové péče je řešené území územím s archeologickými nálezy, při výstavbě je nutno s touto skutečností počítat. Historické jádro obce je chráněno statutem vesnické památkové zóny. Vesnická památková zóna je plošnou ochranou památkového území, vykazujícího významné kulturní hodnoty jako historické prostředí nebo část krajinného celku, s existencí historických urbanistických a architektonických hodnot (včetně lidové architektury), které je třeba zachovat, respektovat a neporušit. Vesnická památková zóna v obci Lobeč se vyznačuje charakteristickým historicky vzniklým urbanistickým prostředím parcelace se souborem historických staveb, který obsahuje určitý podíl nemovitých kulturních památek. V hranicích vesnické památkové zóny a v jejím okolí je stanoven režim ochrany zohledňující požadavky památkové péče a ochrany kulturního dědictví. V zastavěných a zastavitelných plochách je využití ploch, přestavba nebo nová výstavba možná za předpokladu, že nenaruší historické kvality urbanistického a architektonického charakteru sídla. Předepisuje se plné respektování požadavků na ochranu hodnot vesnické památkové zóny uvnitř hranic této zóny i v plochách vymezených tímto územním plánem pro novou výstavbu při vnější hranici zóny a na místě určujících pohledových směrů a vjemů sídla (kompoziční osy, vazba na panské sídlo, panoramatický obraz vesnice v krajině, atd.). Dále se předepisuje veškerou přestavbu a novou výstavbu vně hranic vesnické památkové zóny koncipovat prostorově, hmotově, tvarově, materiálově a barevně tak, aby vytvořila s vesnickou památkovou zónou jeden harmonický celek. V obci budou respektovány nemovité kulturní památky. C. URBANISTICKÁ KONCEPCE Návrh urbanistické koncepce je obsažen zejména na výkrese č. 2.2 Hlavní výkres, a je dán regulativy k jednotlivým plochám s rozdílným způsobem využití. Koncepce rozvoje území obce je koncepcí vymezující zastavění obce a uspořádání krajiny s cílem zajistit pro živočišnou říši včetně člověka a rostlinstvo trvale příznivé podmínky pro jejich existenci. Územní plán obce stabilizuje její charakteristické osídlení, vymezuje plochy a podmínky potřebné k jejímu vhodnému vnitřnímu rozvoji, k přestavbě a obnově i k případnému možnému mírnému rozvoji nad obvod stávajícího zastavění, a stanovuje nezastavitelné plochy krajiny a jejich možné užívání v okolí sídla. K cíli naplnění účelu územního UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 8

9 plánu řídit dlouhodobě udržitelné kvalitní užívání a rozvoj území člověkem slouží funkční a prostorové regulativy. C.1. ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ - VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou v územním plánu vymezeny ve výkrese č Výkres základního členění území. Z hlediska možnosti zástavby obsahuje řešené území plochy zastavitelné, a plochy pouze omezeně zastavitelné nebo nezastavitelné. V území jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití umožňující zástavbu, nebo zástavbu omezující či vylučující. Funkční a prostorová náplň těchto ploch s rozdílným způsobem využití je dána podmínkami pro jejich využití (regulativy). V rámci zastavěných ploch stabilizovaných pro zástavbu a nově zastavitelných ploch tento územní plán vymezuje zejména plochy pro bydlení, plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy dopravní infrastruktury, plochy technické infrastruktury, plochy výrobní a skladovací, a to buď monofunkční, nebo s různým podílem polyfunkčnosti, plochy systému sídlení parkově upravené zeleně. Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy s přímou návazností na již zastavěné stabilizované území. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby do výhledu bylo možno docílit uceleného okrouhlého tvaru sídla (bez radiálních výběžků či rozpínání ve směru podélné osy) kolem centra v těžišti takového výhledově sledovaného tvaru. Plochy přestaveb v zastavěném území jsou určeny ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití funkčně, prostorově, nízkou kapacitou nebo dle jiných kritérií znehodnoceného území. Jejich naplnění by mělo být upřednostněno před plochami zastavitelnými se stejným způsobem využití, dosud nezastavěnými. Jedná se o území určená pro rozvoj sídla, s předpokladem změn v účelu využití území, případně změn prostorového uspořádání území. Plochy přestavby bez ohledu na stanovený způsob a účel jejich využití musí respektovat zásadu prostupnosti území a obslužnosti jednotlivých základních ploch veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou. V plochách přestavby lze intenzitu využití území měnit, pokud to specifikace prostorového uspořádání umožní, a za předpokladu dostatečné kapacity veřejné infrastruktury. Systém sídelní zeleně v zastavěném území obce Lobeč je tvořen samostatnými plochami veřejné zeleně, které budou propojeny pěšími cestami samostatnými nebo vedenými podél komunikace II/273, s doprovodným pásem zeleně liniové. Veřejná sídelní parková zeleň bude doplněna parkově upravenou zelení s omezeným přístupem veřejnosti nebo bez možnosti přístupu veřejnosti (parkovou zelení neveřejnou), která bude obsahovat i zámecký park. Do nezastavitelných nebo omezeně zastavitelných ploch náleží plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území přírodní, se zelení krajinnou. C.2. ZÁSADY KONCEPCE FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ Funkčním uspořádáním ploch územního plánu bude sledováno, aby se sídlo Lobeč mohlo stát v daných podmínkách pokud možno v řadě základních funkcí méně závislým, či postupně více samostatným urbanizovaným útvarem, obklopeným nezastavitelnými plochami krajinné zeleně (lesů, nelesní dřevinné zeleně a luk) a polností (zemědělské produkční plochy včetně zahrad a sadů). Bude sledováno, aby zástavba získala méně členitou hranici a sídlo se vyvíjelo do uceleného tvaru s centrem vybavenosti ve středu urbanizace. Sídlo bude převážně obytného a smíšeného venkovského charakteru, případně s podílem rekreačního bydlení, s takovými funkcemi, které parametry obytného prostředí nebudou znehodnocovat. Celkově se pro udržitelný a postupný rozvoj obce předpokládá jeho budoucí mírný růst do výhledového výsledného počtu (velikosti) 300 obyvatel. U všech ploch s rozdílným způsobem využití stanovením jejich regulativů bude chráněno prostředí vesnické památkové zóny včetně navazujícího území. Sídlo Lobeč bude vybaveno občanskou vybaveností pro zajištění funkčnosti těchto ploch. Budou navrženy prostory pro vybudování deficitního občanského vybavení pro stávající zástavbu i pro nově navrhované plochy. Kromě obytných a smíšených obytných ploch sídla budou v území potvrzeny plochy nabízející pracovní příležitosti v zemědělské produkci. Jedná se o existující zastavěné plochy, u kterých se navrhuje přestavba nebo intenzivnější využití. Regulativy některých funkčních ploch s rozdílným způsobem využití umožní rozvoj turistického ruchu za účelem poznání kultury a krajiny oblasti. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 9

10 Sídlo obsahuje a bude nadále obsahovat veřejná prostranství. Ta nejsou s ohledem na jejich rozsah v sídle vyčleněna samostatnou plochou s rozdílným způsobem využití, ale budou obsažena v plochách dopravní infrastruktury a v plochách systému sídelní zeleně. Z hlediska dopravy bude sledováno, aby páteřní komunikace obce byla doplněna samostatnými chodníky a byla instalována veškerá dostupná opatření k zajištění bezpečnosti provozu a snížení rychlosti a negativních účinků průjezdné dopravy. V řešené oblasti se navrhuje doplnění cyklistických a pěších cest separovaných od komunikace pro motorová vozidla. Sídlo bude vybaveno technickou vybaveností pro zajištění funkčnosti všech ploch. Sídlo bude uvnitř zástavby i na jejím okraji obsahovat sídelní zeleň. Sídlo bude mít při svých obvodových hranicích spojité větší plochy smíšené nezastavěného území (nezastavitelné plochy) přírodního charakteru s funkcí krajinotvornou, hygienickou a estetickou, s případnou možností rekreace obyvatel v přírodě, a dále plochy lesů a orné půdy. Veškerou zástavbou i využitím nezastavitelných ploch bude respektován charakter a podmínky CHKO Kokořínsko. Ke zvýšení ekologické stability krajiny bude v územním plánu sídla, zejména v lesích a v plochách přírodního charakteru, respektován a upřesněn územní systém ekologické stability (ÚSES), který bude podpořen plochami přírodního charakteru v zemědělsky využívané krajině. Polnosti budou doplněny a členěny pásy krajinné zeleně podél údolí, podél zemědělských cest, a na mezích za účelem obnovy měřítka původní zemědělské krajiny existujícího před scelováním polností. Tato zeleň se navrhuje vyšší s příznivým dopadem na funkčnost celku, krajinný ráz, estetiku vjemu i klimatickou výhodnost (zmírnění větrných proudění a větrné eroze v krajině a na okrajích sídel). Pro vznik protierozního efektu a současně s funkcí krajinotvornou, hygienickou, estetickou a rekreační jsou situovány zejména podél komunikací, polních cest, úvozů a vodotečí pásy zeleně pro možnost umísťování větrolamů, alejí, stromořadí, keřových pásů, doprovodné zeleně. Pro ochranu, zachování a rozvoj urbanisticko architektonických hodnot v území je požadováno, aby urbanistickou část dokumentace nových rozvojových ploch a architektonickou část projektové dokumentace staveb nebo rekonstrukce či dostavby stávajících staveb na území vesnické památkové zóny, zpracovával pouze autorizovaný urbanista a autorizovaný architekt. Týká se to i všech staveb podléhajících režimu státní památkové péče. Při návrhu ostatních staveb se přítomnost autorizovaného architekta doporučuje. C.3. ZÁSADY KONCEPCE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití se územním plánem určuje výšková hladina nové zástavby i přestavbových částí sídel (podlažnost) v souladu s potřebou zachování a ochrany historické zástavby, včetně historických dominant a kompozice, a krajinných hodnot. Z hlediska prostorového (hmotového, výškového) uspořádání se stanovuje, aby žádné stavby, ať již bytové či nebytové, nepřekročily stávající měřítko zástavby daného území, nestaly se dominantami konkurujícími danému prostředí nebo stávajícím významným lokálně dominujícím stavbám (zámek, pivovar, apod.), nebo vytvářejícími nežádoucí dominantu působící v prostředí nebo na krajinném horizontu. Z tohoto titulu je předpokládána pouze nová zástavba o maximálně dvou nadzemních podlažích a podkroví v šikmé střeše klasických tvarů, krytin a sklonů, případně stavba přízemních halových objektů. Tím není dotčen požadavek orgánu památkové ochrany na konkrétní hmotové a výškové i vzhledové řešení objektů. Z hlediska plošného rozvržení zástavby se stanovuje koncepce rozvoje ploch tak, aby sídlo mělo ucelený kompaktní tvar zastavěných částí s těžištěm kolem středu (centra) zástavby. V případě nových ploch pro obytnou nebo smíšenou obytnou výstavbu po obvodu sídla je nezbytné tyto stavby koncipovat tak, aby vytvořily nenásilný okraj zástavby s bohatou vyšší zelení, aby část pozemku se zahradou byla situována směrem k okraji sousedícímu s krajinou, a stavba byla v zeleni zahrady zakomponována. Preferuje se zástavba o jednom nadzemním podlaží a podkroví v šikmé střeše, zástavba o dvou nadzemních podlažích a šikmé střeše by měla být situována především ve svažitých podmínkách. V rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem obce určeny prostorové regulativy hmoty, výšková hladina zástavby, i procentuální využití ploch pro zastavění, zpevnění a existenci zeleně, a dále kompoziční zásady pro zachování působení historických dominant, průhledů, apod. V hranicích vesnické památkové zóny i v jejím okolí, tedy v celém sídle, musí prostorové utváření jakékoliv nové zástavby a přestavby navazovat na hmotové a výškové i tvarové danosti historické stávající zástavby. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 10

11 C.4. KONCEPCE BYDLENÍ, INDIVIDUÁLNÍ REKREACE A VÝYROBY C.4.1. PLOCHY BYDLENÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt, každodenní relaxaci a rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení v krátkých docházkových vzdálenostech pěším pohybem. Bydlení je vymezeno v rámci zastavitelných ploch pro bydlení jako individuální v izolovaných rodinných domech venkovského typu), a bydlení hromadné v bytových domech BH. V daném případě se jedná o čisté bydlení s možností minimální příměsi jiných funkcí, například provozování vybavenosti a služeb (nerušící obslužné funkce místního významu). V plochách pro bydlení se připouští drobná činnost pro samozásobení. Nové plochy pro bydlení jsou vymezeny jednak v prolukách mezi stávající zástavbou, a dále v nových plochách v návaznosti na stávající zástavbu, a to tak, aby bylo docíleno ucelenosti a kompaktnosti zástavby v sídle a zabráněno rozvolňování a liniovému, vůči středu zástavby (těžišti urbanizace) asymetrickému rozšiřování a pronikání zástavby do krajiny. Tam, kde k tomuto efektu již došlo, územní plán pokud možno navrhuje zmírnění tohoto negativního jevu. Plochy do vzdálenosti 25 m od hranice lesa, které náleží k pozemku určenému pro bydlení (nejsou odděleny hranicí parcely), jsou vyznačeny jako zahrady ZS (nezastavitelná plocha), v níž zastavitelné zůstanou případně pouze plochy pod stávajícími domy, respektive jejich nejbližší okolí. Regulace ploch pro bydlení je stanovena funkční a prostorovou regulací pro plochy s rozdílným způsobem využití (viz kapitola F). C.4.2. PLOCHY REKREACE Plochy pro rekreaci se samostatně vymezují, pokud je třeba zajistit podmínky rekreace v území (areálu) tak, aby tato plocha byla monofunkční. V tomto územním plánu obce nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny a připuštěny samostatné plochy pro individuální rekreaci; není připuštěn vznik ploch umožňujících soustředěnou výstavbu nových individuálních rekreačních domů, ploch umožňujících vznik chatových osad nebo ploch samostatných zahrádkářských osad. Ve stávajících plochách pro bydlení individuální nebo i ve smíšených obytných plochách je připuštěna existence rekreačních domů nebo rekreační využívání obytných staveb pro individuální rekreaci a je zde přípustná výstavba rodinných domů bez ohledu, zda budou užívány trvale nebo sezónně (rekreačně). V tomto územním plánu obce nejsou v plochách s rozdílným způsobem využití stanoveny a připuštěny samostatné plochy pro hromadnou rekreaci. Hromadná rekreace (stavby hromadné rekreace) je přípustná v plochách smíšených obytných komerčních SK, v plochách smíšených obytných venkovských SV, případně rekreační sport v plochách občanského vybavení tělovýchovných a sportovních OS. C.4.3. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Smíšené obytné území zajišťuje souběžnou polyfunkční existenci (promísení) bydlení, obslužné sféry včetně nerušících místních výrobních služeb i zemědělského samozásobení v urbanizovaných územích venkovských sídel, nacházejících se mimo lokality čistého bydlení a mimo zóny soustředěné výroby. Umožňuje rovněž rekreační užívání tohoto území. To vše za předpokladu, že jednotlivé funkce se nebudou navzájem obtěžovat nebo rušit. Plochy smíšené obytné SV a SK jsou nejběžnějším druhem funkční plochy v starších plochách zástavby, přičemž plochy SK umožňují větší měrou situování komerčních nebytových funkcí, případně areálů. C.4.4. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Jsou vymezeny pro umísťování staveb a zařízení pro nerušící výrobu, rostlinnou a živočišnou výrobu a výrobu elektrické energie, pro skladování a služby výrobního a opravárenského charakteru. Využití těchto ploch nesmí negativními hygienickými podmínkami ovlivňovat okolní funkční plochy, jejich využití a stavby na nich situované. Nefunkční nevyužívané nebo jen částečně užívané plochy (charakteru brownfields) je nutno postupně revitalizovat. Forma revitalizace je navržena podle konkrétních podmínek dané struktury a územních souvislostí, a to buďto jako rekonstrukce pro obnovu původního stávajícího funkčního využití (plocha zemědělské výroby), nebo jako rekonverze stabilizované stavební struktury pro jiné funkční využití, odpovídající charakteru a územním podmínkám dané lokality (zámek a jeho okolí). UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 11

12 Výroba (vyjma drobné řemeslné v jiných funkčních plochách) je zastoupena pouze plochami výroby zaměřené na zpracování zemědělských plodin VZ, včetně soustředění, údržby a opravy mechanizmů a vozového parku. Speciální je plocha VX, stanovená pro jedinou lokalitu řešeného území, odloučenou od ostatních zastavitelných ploch, kde se může vyskytovat zemědělská živočišná produkce. D. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Plochy dopravní infrastruktury silniční a ostatní - cyklistické a pěší, převážně liniové, sloužící pohybu DS, jsou vymezeny pro zajištění možnosti situování dopravních staveb průjezdné dopravy sídlem a staveb místního významu k umožnění a zajištění prostupnosti řešeného území a dosažení všech funkčních ploch tohoto území. Z hlediska nadřazených dopravních vazeb se obec Lobeč nachází na komunikaci II/273 z Mělníka přes Mšeno do Doks a dále směrem na Českou Lípu; tato komunikace směřuje ve směru severním v návaznosti na směr založený komunikací I/9 (Praha Mělník). Jedná se o paralelní trasu Mělník Doksy, respektive Mělník Česká Lípa, jejíž nadřazenou frekventovanější a kratší variantu tvoří pokračování komunikace I/9 z Mělníka do České Lípy. V obci Lobeč se z komunikace II/273 odpojuje komunikace III/ Do této komunikace III/25924 se ještě na území Lobče napojuje komunikace III/ Trasy jmenovaných komunikací se územním plánem potvrzují a nemění. V řešeném území se stabilizuje místní komunikační síť a doplňuje o úseky nových komunikací pro obsluhu nových zastavitelných ploch. Potvrzuje se systém autobusové hromadné dopravy. Na páteřní komunikaci v těžišti sídla a u zámku se vymezují veřejná prostranství (zpevněné plochy i plochy s výskytem parkové zeleně) jakožto funkčně, společensky, dopravně i prostorově esteticky nejvýznamnější veřejně přístupné urbanizované části sídla. Pro zajištění bezpečnosti je v obci situováno svislé dopravní značení omezující pohyb vozidel po hlavní komunikaci. V prostoru při vjezdech do sídla se navrhuje situování retardérů a světelného zařízení s ukazatelem rychlosti vozidla pro zpomalení pohybu motorových vozidel. Podél hlavní komunikace se navrhuje separace pěšího a cyklistického provozu od provozu automobilového a situování přechodů s niveletou vyvýšenou oproti vozovce. V území se navrhuje doplnit systém pěších cest a chodníků umožňujících co nejkratší vzájemné propojení ploch uvnitř těchto sídel. Místní komunikační síť zastavěného území se nenavrhuje doplnit či prostorově rozšiřovat na normové parametry odstraňující prostorové dopravní závady, neboť by to znamenalo likvidaci objektů a zásahy do majetků i vzhledu obce (zájem ochrany památek a urbanistických stop), nebo uzavření cest pro motorovou dopravu v případě nadměrných podélných spádů. Výjimkou je prostor komunikace kolem severního průčelí zámku a její pokračování až k nové zástavbě realizované nebo povolené v nedávné době (č. parc. 132, 133, 286/7), kde je třeba veřejný prostor mezi hranicemi stavebních pozemků rozšířit tam, kde to je technicky možné bez demolice domů. Rozšíření veřejných prostorů (komunikací) je třeba zajistit pro možnost vzájemného míjení protijedoucích vozidel, a tedy pro omezení možnosti případných dopravních kolizí. Pro případ možné budoucí havárie sítí technické vybavenosti v území se navrhuje propojit stávající a navrhované cesty, a sítě technické infrastruktury zokruhovat. Pro zajištění bezpečnosti provozu na komunikacích v obci se ukládá tímto územním plánem obce zpracovat podrobnější řešení těchto prostorů (územní dopravní studií), dle kterého bude možno upravit následně i hranice ploch s rozdílným způsobem využití a majetkové poměry. Cyklistické trasy jsou vedeny na stávajících komunikacích pro motorová vozidla. Méně náročný terén je pro cyklistický sport jihovýchodně od obce Lobeč. Segregace a umístění cyklotrasy na samostatném tělese podél komunikace by mělo být uvažováno alespoň v případě komunikace II/273 (společný cyklistický a pěší provoz na cestě souběžné s komunikací). V řešeném území se doplnit stávající síť cyklistických cest o nové nenavrhuje, v krajině by mohly být zakládány jako mlatové společně s pěšími nebo zemědělskými cestami, provoz nebude významný. Doplnit síť cyklistických cest pro účelový i sportovně rekreační pohyb obyvatel a rekreační pohyb návštěvníků území by bylo vhodné s vytvořením okruhů v okolí řešeného území, zejména pokud by to bylo vázáno na stavby podporující turistický ruch (muzeum, zámek, ubytování, přírodní zajímavosti, apod.). CHKO Kokořínsko je vybavena rozsáhlou sítí pěších turistických cest, z nichž jednou (modře značenou), která prochází obcí Lobeč, je turistická cesta v úseku Mšeno Skramouš Lobeč Nosálov Vrátenská hora (rozhledna) hrad Houska Dubá. V řešeném území se navrhuje doplnit síť pěších cest pro zprůchodnění území a síť pěších a turistických cest pro sportovně rekreační pohyb obyvatel i návštěvníků sídla o alternativní vedení této trasy mimo vozovku či prostory určené pro pohyb motorových vozidel, v obci Lobeč pak tuto cestu trasovat po navrhovaných chodnících. V katastru Lobče a jeho okolí lze vytvořit případně okruhy (tematické okruhy), pro zvýšení atraktivity rekreačního pobytu v Lobči a současně navázat na turistické trasy založené v jeho okolí. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 12

13 D.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Z hlediska technické infrastruktury katastrem obce Lobeč neprochází mimo spojových paprsků žádná nadřazená trasa technické infrastruktury, na okolí je obec vázána trasami vodovodu, rozvodu elektrické energie a telekomunikací. Technická infrastruktura je v řešeném území tvořena jednak plochami technické infrastruktury TI, jednak liniovými trasami uloženými zejména v plochách pro dopravu a v plochách veřejných prostranství zastavěných a zastavitelných ploch, a v plochách nezastavitelných. U rekonstruovaných tras a nových tras technické infrastruktury se preferuje jejich prostorové sdružování do koridorů nebo tras, a předepisuje jejich podzemní umístění (zejména v zastavěném a zastavitelném území sídla). D.2.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zásobování vodou vychází z celkové koncepce v území širších vztahů. Zdroj vody pochází z ČS Stříbrník, umístěné v prameništi Stříbrník, odkud je voda čerpána výtlačným řadem DN 200 do vodojemu Romanov. Veškerá stávající zástavba řešeného území obce (304 až 360 m n. m.) je a zůstane zásobována pitnou vodou přiváděnou vodovodním přivaděčem vody pro veřejnou potřebu ze stávajícího systému Skupinový vodovod Mšeno, řídící vodojem Romanov 2 x 400 m 3 s hladinami na kótách 395,28/391,28 m n. m. Zásobování obce je gravitační z odbočky DN 150 mm napojené na gravitační přívodné řady DN 300 až DN 150 a DN 150 až DN 80 z vodojemu Romanov do vodojemu Vrátno 300 m 3 (339/336 m n. m.), přivaděč veden mimo řešené území. V obci jsou tři obecní studny, u nichž v současnosti není realizován odběr a sledována kvalita vody. Lokalita dvůr Filipov byla propojena s vodovodní sítí obce potrubím DN PE 63; toto potrubí vykazovalo velké ztráty vody z důvodu špatného stavu, proto byla na Filipově cca v roce 2010 zbudována nová studna na pitnou vodu a vodovodní potrubí odstaveno z provozu. Ve výhledu je navrženo vybudovat nové potrubí DN PE 63, aby nebylo nutno průběžně kontrolovat nezávadnost pitné vody z uvedené studny, a vodu ze studny užívat pro živočišnou produkci a zavlažování tohoto dvora. Podmínkou dalšího rozvoje obce je přestavba stávající rozvodné sítě, protože v současné době stav a dimenze řadů neumožňuje napojení dalších objektů. Dimenze stávajících vodovodních řadů nesplňuje současná kritéria pro požární zabezpečení. Vnější požární vodovod se bude navrhovat pro výrobní a nevýrobní objekty s ohledem na jejich plochu, u konkrétních výrobních objektů i s ohledem na různě vysoké požární zatížení. V daném případě budou úlohu požárního vodovodu plnit rozvodné řady pitné vody. Důležitými návrhovými parametry vnějšího požárního vodovodu jsou průměr potrubí vodovodního řadu, vzdálenost odběrného místa od objektu a mezi sebou, hydrostatický přetlak a množství vody, které vyteče z odběrného místa za jednotku času. Vnější požární vodovod bude osazen požárními výtokovými stojany a plnicími místy. Předpokládá se rekonstrukce vodovodní sítě na dimenze splňující požadavky na zásobování požární vodou (DN 80, DN 100). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje navrhuje rozdělení spotřebiště na dvě tlaková pásma, kde dolní, I. tlakové pásmo ( m n. m.) bude zásobeno z nového navrhovaného věžového vodojemu Lobeč 100 m 3 (368,5/366,5 m n. m.), do kterého bude voda přivedena gravitačně stávajícími řady z vodojemu Romanov 2 x 400 m 3 (395,28/391,28 m n. m.), a horní, II. tlakové pásmo bude zásobeno stávajícími řady z vodojemu Romanov. Z navrhovaného vodojemu a čerpací stanice Lobeč budou dle této koncepce zásobeny obce Doubravice, Skramouš a Trnová, dnes napojené přímo na vodovodní řady z vodojemu Romanov. Nový vodojem do obce Lobeč je třeba situovat pokud možno do co nejvýše sahajícího místa v obci, které je však v daném případě současně v blízkosti kostela, což by mohlo znamenat zásah do krajinného rázu a působení panoramatu obce, pokud by tato stavba byla situována necitlivě. Stavba bude takového umístění, vzhledu a výšky, aby nepřesahovala dřeviny terénního útvaru, na kterém bude umístěna, a nezasahovala do panoramatu sídla. V území je zachována možnost vybudování vodovodního potrubí propojujícího vodovodní síť Nosálova / Libovic (samostatný vodní zdroj) a vodovodní síť Lobče (vodovod VDJ Nosálov VDJ Lobeč). Kapacita vodního zdroje a přívodního potrubí pro navrhovaný počet obyvatel je dostačující. Výkyvy odběru budou regulovány nově navrhovaným vodojemem. Do výhledu se předpokládá za předpokladu šetření s pitnou vodou užívání vody užitkové - na pozemcích rodinných domů vody zachycené dešťové a vody ze studní. Navrhuje se revize a ošetření obecních studní, prověření kvality a nezávadnosti jejich vody a umožnění jejich využití pro čerpání užitkové vody, případně i jejich vedení či užití jako rezervního či souběžného zdroje pitné vody (za předpokladu realizace stálých technických a hygienických opatření). UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 13

14 Nouzové zásobování vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství minimálně 15 litrů na den a obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních a domovních studní. V území nebyly zjištěny vodovodní rozvody užitkové vody pro závlahy polností zavodňování, ani opatření k odvodňování, směřující ke zlepšení půdy (meliorace). Zdroj a dimenze vodovodního systému návrhové potřebě pitné vody i potřebě plnit funkci požárního vodovodu pro bytový fond a občanskou vybavenost bude stanoven podrobnější dokumentací. D.2.2. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ Obec Lobeč nemá v současnosti vybudován systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokých jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, nebo se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Mšeno, případně se likvidují i nedovoleným způsobem vsakem na pozemcích zástavby. V současnosti je v prostoru jižně od zámku vybudována biologická čistírna odpadních vod (balená ČOV s biologickým zemním filtrem z r. 2012), s kapacitou 150 EO (denní nátok odpadních vod 22,5 m 3 ), s cílovou účinností čištění 95 %, aby vyčištěné odpadní vody mohly být vypouštěny do podzemních vod. Domovní čistírna je připravena pro rozvoj funkčního využití stávající a rozvojové plochy areálu zámku, a do doby naplnění těchto funkčních ploch a vybudování obecní kanalizace a obecní čistírny může být její kapacita využita pro likvidaci odpadních vod navážených do čistírny cisternovým vozem. Zámecká čistírna je vstupem napojena na kanalizační potrubí PVC DN 150, přivádějící splaškovou vodu, a výstupem na dešťovou kanalizaci pro odvodnění nádvoří zámku (betonové potrubí DN 400). Vyčištěná voda je z ČOV vypouštěna do vsakovací jámy dešťových vod odváděných z prostoru zámku a jeho okolí (kapacita cca 232,6 m 3 ), situované jižně od čistírny. Na ČOV vznikající přebytečný aerobně stabilizovaný kal je odčerpáván pomocí cisternového vozu, předpoklad odvozu přebytečného kalu o objemu cca 2 m 3 (dle zatížení ČOV) je cca 1 x ročně). Vsakovací jáma bude technicky uzpůsobena tak, aby vsakované vody nevytékaly do úžlabí situovaného jižně pod ní, kterým je navrhována cesta. Navrhuje se vybudování oddílné kanalizační soustavy. Navrhuje se vybudování veřejné gravitační splaškové kanalizace s odvodem splaškové vody do další, obecní čističky odpadních vod, situované pod obcí, odkud by byla přečištěná voda odváděna a postupně vsakována ve vsakovacím prostoru společném pro dešťové i přečištěné splaškové vody, případně i posléze v údolním mokřadu. Kapacita této čistírny odpadních vod se navrhuje rovněž 150 EO (max. 200 EO), po jejím vybudování by stávající ČOV sloužila pro zámecký komplex, případně jeho okolí, a splaškové vody z nemovitostí by nebylo nutno čerpat a stěhovat cisternovým vozem do zámecké ČOV. Účinnost čištění musí být minimálně 95 % nebo vyšší. Do zámecké ČOV Lobeč je uvažováno i vyvážení splašků z okolních obcí Nosálova, Libovic a Příboh. Za tohoto stavu územní plán Nosálova navrhuje, že by v Nosálově nebyla ani realizována kanalizační síť splaškové kanalizace. Tato situace jako řešení trvalé je pro Lobeč nevhodná vzhledem k tomu, že prostor zámku a kolem zámku je rozvojovou oblastí, která ve výhledu kapacitu ČOV naplní, a z hlediska zatížení jediného prostoru čištěním a likvidací přečištěných vod vsakováním je vhodnější uvažovat více menších čistíren rozmístěných v prostoru, tedy každá obec by měla mít svoji čistírnu odpadních vod. Kapacity obou uvažovaných čistíren odpadních splaškových vod (stávající zámecké a navrhované obecní) pokrývají výhledový maximální uvažovaný počet obyvatel obce. Likvidace dešťových vod bude zajištěna jednak zadržením, vsakováním, a užitím k zálivce na vlastních pozemcích staveb a areálů, jednak (zejména ze zpevněných veřejných prostranství a komunikací) odvodem do větví stávající dešťové kanalizace, která bude doplněná a rekonstruovaná, a která bude v rovinných polohách obsahovat dle výpočtové potřeby trubní retenci, v nižších polohách doplněnou o přepad do prostorů luk určených a vhodných k zasakování těchto vod. Navrhuje se vyčištění stávajících nádrží (rybníků) a jejich užití k retenci a ke zpomalení odtoku vod z území. Stávající příkopy kolem komunikací uvnitř zástavby obce budou osazeny dešťovou kanalizací, zasypány, a prostor bude využit pro situování chodníků a zeleně. D.2.3. VODNÍ TOKY A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V řešeném území se nenacházejí vodoteče, které by byly vhodné pro odvod splaškových a dešťových vod z řešeného území. S ohledem na dobré vsakovací podmínky se předpokládá, že vody budou likvidovány a využity v katastru obce. Podmínkou pro vsakování přečištěných splaškových i dešťových vod je jejich čistota, nezávadnost. Viz též kapitolu E.1.1. Vsakování předpokládaného množství vod v plochách k tomu územním plánem určených bude UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 14

15 podrobněji prověřena vodohospodářskou studií před návrhem založením soustav odkanalizování. D.2.4. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A PRODUKTOVODY (DÁLKOVODY HOŘLAVÝCH KAPALIN) LOBEČ ÚZEMNÍ PLÁN Řešené území není plynofikováno. Plynofikace obce by znamenala vybudování plynovodních přívodních řadů ze vzdálených zdrojů, vybudování středotlakého rozvodu, přípojek k objektům a plynových kotelen. V současnosti v řešeném území nejsou odběratelé, kteří by byli významnými odběrateli zemního plynu tak, aby investice do rozvodu plynu byla ekonomicky výhodná. V návrhovém období se neuvažuje v řešeném území s realizací rozvodu plynu pro výrobu tepla a teplé užitkové vody. V dlouhodobém výhledu se uvažovala možnost napojení Mšena z Mělnického Vtelna, kde by zdrojem byl VTL plynovod DN 300 Liblice Brodce. Pro obec Lobeč by to posléze znamenalo vybudovat STL plynovod Mšeno Lobeč, což s ohledem na vzdálenost od Mšena a odběrovou kapacitu obce Lobeč je záměr poměrně málo reálný. Katastrálním územím sídla Lobeč neprochází a nenavrhuje se žádná podzemní trasa produktovodu. D.2.5. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zdrojem elektrické energie pro řešené území je a zůstane distribuční rozvodna Mladá Boleslav. Rozvody VVN se v řešeném území nevyskytují. V území existuje stávající rozvodná síť vysokého napětí VN 35 kv, přicházející do řešeného území nadzemním sloupovým vedením od východu, s dostačující kapacitou pro stávající odběry i rozvoj řešeného území. Obec Lobeč a sousední Skramouš leží na konci přívodního nadzemního vedení VN ve směru od Mladé Boleslavi, a v případě výpadku (havárie) tohoto jediného vedení zůstávají bez možnosti zásobování elektrickou energií do doby provedení opravy. Podobně je na tom Mšeno, které leží na konci vedení VN od Mělníka (z elektrárny Mělník). V rámci širších vztahů budou obě tyto sítě propojeny propojovacím VN vedením Mšeno Skramouš, aby byl vyloučen výpadek zásobování elektrickou energií jmenovaných sídel při poruše jednoho z přívodních vedení. V řešeném území je elektrická energie užívána pro osvětlení, výrobu tepla a teplé vody a pro pohon elektromotorů. Koncepce zásobování území elektrickou energií se oproti současnému stavu nemění. V zastavěném území se navrhuje změna rozvodů sloupového vedení VN i NN na kabelové. U rozvodů NN do nově navrhovaných rozvojových lokalit se navrhuje prodloužení stávající sítě kabelovými rozvody, případně realizace nových distribučních trafostanic dle navržené spotřeby, v daném případě obce se předpokládá potřeba jedné TS. Ve všech částech sídla i podél významnějších cest mimo zastavěné území se navrhuje doplnit nebo zřídit nové veřejné osvětlení propojené kabelovými rozvody. D.2.6. KONCEPCE VÝROBY TEPLA A TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY Výroba tepla a teplé užitkové vody (TUV) je v řešeném území navrhována v prvé řadě na bázi elektrické energie, doplněná spalováním topných olejů, propan-butanu, alternativními zdroji, jako je využití solární energie nebo tepla ze zemních vrtů, tepelných čerpadel. S ohledem na stále rostoucí ceny paliv a energií monopolních dodavatelů se nevylučuje u rodinné zástavby alternativní použití i novodobých moderních kotlů pro spalování tuhých paliv (dřeva) o stanovených parametrech, splňujících normové hygienické požadavky imisí. Výroba tepla je předpokládána individuální, bodovými zdroji (elektrický kotel, elektrický přímotop, domovní bytové kotelny), centrální zdroj se nenavrhuje. Použití vrtů k získání tepla se připouští, bude ovlivněno polohou a konkrétními geologickými podmínkami. Potřeba většího množství tepla (například pro výrobu, apod.) se nepředpokládá. D.2.7. SÍTĚ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ Řešené území protínají paprsky telekomunikačního zařízení Vrátenská hora, které však nemají dopad na využití funkčních ploch řešeného území. Do řešeného území směřuje ze Mšena kabelové komunikační zařízení provozovatele Telefonica O2. Řešené území je v dosahu vzdušných sítí elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací, dat, apod.); provozovatelé nebo správci neuplatnili požadavky na situování nových staveb nebo nových spojových zařízení nebo ploch. S ohledem na to se nenavrhují žádné plochy pro rozvoj spojů - telekomunikací. Sdělovací kabely se navrhují uložit do země. Území je nedostatečně pokryto signálem operátorů mobilních telefonních stanic. Pro posílení je třeba uvažovat v řešeném území zařízení, které ale nevyžaduje návrh nové plochy s rozdílným způsobem využití. Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území pouze rozvody kabelové, uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupové vedení se navrhuje kabelovými (postupně) nahradit v plném rozsahu. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 15

16 Lokality nové výstavby navrhované územním plánem je možno vybavit rozšířením stávajících zařízení situováním úložných kabelových zařízení. D.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ V řešeném území se nevyskytuje zařízení vyšší občanské vybavenosti. Situování vyšší občanské vybavenosti se zde zatím nepředpokládá. V řešeném území se navrhuje situovat zařízení základního občanského vybavení OV dle druhů, četnosti výskytu a frekvence využívání obyvatelstvem zejména do centrální části sídla, do smíšených území sídel, aby příznivě ovlivnila jejich funkční využití, sociální podmínky, výtvarnou kompozici a také prostorovou skladbu. Sídlotvorná role vybraných zařízení občanského vybavení nabývá v centrech obcí obzvláštního významu, jsou spolu s bydlením základní podmínkou zachování běžného denního života. Snížení potřeby vyjíždět za vybaveností ze sídla je a bude jedním z úkolů zajištění většího komfortu a obyvatelnosti sídla. Kvalita a vyváženost sítě občanského vybavení a její vazba na další funkce budou zásadním faktorem udržitelného rozvoje území, neboť budou výrazně působit jak na ekonomickou a sociální strukturu obyvatel, tak i na kvalitu životního prostředí sídla. Pro situování nekomerční i komerční vybavenosti se s ohledem na vhodnou dostupnost pěšky, na kole, osobní i hromadnou automobilovou dopravou navrhuje využít zejména centrální prostor těžiště zástavby obce kolem pivovaru, včetně kampeličky a bývalého pivovaru. Zde na okraji parku se v budoucnu může situovat nová plocha základní občanské vybavenosti v případě vzniku její potřeby, tato plocha se však zatím v územním plánu konkrétně nevymezuje. Pro potřeby zatím nespecifikované základní vybavenosti se navrhuje nová plocha OV, situovaná mimo centrální část sídla ve velmi kvalitní poloze z hlediska životního prostředí (například pokud by nastala situace, že by bylo třeba uvažovat ve výhledu situování nové MŠ, sociálních služeb, apod.). D.3.1. SPRÁVA OBCE, INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A CIVILNÍ OCHRANA Sídlo obecního úřadu se ponechává v současné poloze. Situování plochy pro úřadovnu policie a pro místní složku dobrovolného hasičského záchranného sboru (plocha OV) se nepředpokládá. V objektu je prostor pro zajištění řídících činností při mimořádných událostech a pro civilní ochranu obyvatelstva. Variantně by obecní úřad včetně krizového štábu (i muzeum) mohl být situován v prostorách areálu zámku, a budova sloužit školství. Základna profesionální složky lékařské záchranné služby a hasičského záchranného sboru se v řešeném území nenavrhuje. Kromě míst, kde bude možno z vodovodní sítě rozvodu pitné vody po její rekonstrukci čerpat vodu pro účely zásahu vozidel hasičského záchranného sboru, se stanovuje ponechat stávající místo pro čerpání vody ze stávající vodní nádrže. Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní se nestanovuje, takové riziko v území neexistuje. Zóna havarijního plánování jaderných zařízení se v řešeném území nevyskytuje. K ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události se vybudovat stálý tlakově neodolný úkryt nenavrhuje. Shromaždiště obyvatel před evakuací (dopravní uzel i blízkost komunikace) před odvozem z postižené oblasti a skladování materiálu CO a humanitární pomoci se navrhuje v areálu zámku, kde se navrhuje i dočasné provizorní ubytování. Prostor pro vyvezení a dočasné uskladnění případných nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelné území obce se nenavrhuje, existence takových látek se v řešeném území nepředpokládá. Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území se neuvažuje, nebezpečné látky v území nejsou a nebudou skladovány. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce k odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, se navrhuje, pokud nebude nezbytná pomoc složek sídlících mimo řešené území, využití strojního vybavení a potenciálu základny zemědělské výroby. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 litrů/den a obyvatele cisternami ze zdrojů Stříbrník a Medonosy. Zásobování pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z veřejného vodovodu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií není navrženo. Nouzové zásobování řízení záchranných prací se navrhuje zajistit elektrocentrálou na pohonné hmoty. D.3.2. ŠKOLSTVÍ A KULTURA Případné zvyšování počtu obyvatel na možný výsledný počet předpokládaný v návrhovém období územního plánu, ale i zvýšení komfortu bydlení v obci vyžaduje navrhnout předškolní i školní zařízení. S ohledem na počet obyvatel je možno předpokládat do výhledu v řešeném území pouze situování jednoho až dvou oddělení mateřské školy, UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 16

17 případně třídy nižšího stupně školy základního vzdělání. K tomu účelu je možno uvažovat rekonstrukci objektu bývalé školy za předpokladu přemístění muzea do jiné polohy v obci (například areál zámku, areál pivovaru, kde by návštěva muzea byla spojena s návštěvami jiných atraktivních funkcí). Objekt školy by měl být dovybaven tělocvičnou o parametrech, aby nebylo nutno žáky v průběhu výuky přesunovat do sokolovny, a venkovními hřišti pro děti i žáky. Další nároky na základní a střední školskou vybavenost bude třeba uspokojit v nejbližším větším spádovém sídle s existencí této vybavenosti (Mšeno). Celkový maximální výhledový nárůst pro počet obyvatel kolem 300 vyvolá potřebu maxima 40 míst v ZŠ, s ohledem na věkové složení a chování populace však zřejmě nižší, část této potřeby bude třeba uspokojit ve Mšeně. Gymnasia a střední školy, soukromá gymnázia či odborné školy a ostatní typy škol (zvláštní, umělecké, střední odborné, speciální apod.) se v řešeném území nenavrhují. Nejbližší speciální a střední školská zařízení jsou situována ve Mšeně a v Mělníku, kam bude třeba dojíždět autobusovou dopravou. D.3.3. ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE V území se nenavrhuje samostatná plocha konkrétně určená pro zdravotní vybavenost - sdružené zdravotní zařízení (středisko základní zdravotní péče). Situování samostatných pracovišť lékařů (ordinací), případně i několika sdružených ordinací různé zdravotní péče, umožňují plochy s rozdílným způsobem využití určené pro bydlení (BV, BH), pro smíšené funkce (SV, SK) i pro občanské vybavení (OV). Doporučená poloha takového zařízení: centrální prostory sídla Lobeč v návaznosti na veřejná prostranství. Nejbližší pohotovostní služba je ve Mšeně. Situování lékárny se v obci nepředpokládá, ale nevylučuje. Samostatná plocha pro situování zařízení sociálních služeb se v obci nenavrhuje. D.3.4. SPORT A REKREACE V současnosti je v Lobči existující sokolovna s tělocvičnou a venkovní hřiště ve vlastnictví obce. Pro navrhovaný počet obyvatel regulativy ploch s rozdílným způsobem využití umožňují vznik dalšího zařízení sportu a rekreace, ať již samostatného nebo jako součást staveb a areálů (ubytovací a stravovací rekreační anebo lázeňský komplex, apod.) v ploše občanského vybavení (OV, OS) nebo v plochách smíšeného obytného území (plochy SK, případně i SV). Ve smíšených plochách mohou vznikat prostory nevyžadující větší rozměry, například pro bowling, posilovnu, hromadné cvičení pro ženy, apod. D.3.5. OBCHODNÍ VYBAVENÍ A DALŠÍ SLUŽBY Z hlediska zabezpečení obchodu a služeb se neumísťují v návrhovém období územního plánu žádné konkrétní samostatné plochy, doporučená obecná plocha OV vedle pošty (na úkor zmenšení plochy parku) není zatím plošně vymezena; regulativy umožňují situování takových zařízení v řadě funkčních ploch, optimálně v těžišti sídla (plochy SV, SK). Mezi další služby, které je nutno zajistit, je nutno počítat nakládání s tuhými odpady a bioodpady. Odpady nebudou na katastru obce likvidovány, pouze shromažďovány. Tuhý komunální odpad bude shromažďován v nádobách a odvážen v pravidelných intervalech k likvidaci (na skládku) mimo katastr obce Lobeč (v současnosti skládka Benátky nad Jizerou). O pravidelný svoz se bude starat k tomu oprávněná a určená společnost. Na veřejných prostranstvích budou umístěny kontejnery na tříděný odpad pro odvoz na skládku mimo řešené území nebo pro recyklaci. Umístění těchto stanovišť bude předmětem předepsané studie prostoru komunikace II/273. Bude uvažováno situování tří stanovišť, a to u sokolovny, u zastávky naproti pivovaru, a u truhlárny pana Dohnalíka. Případné situování sběrny surovin se připouští jako přípustné v plochách výroby nebo i smíšených obytných, s preferencí lokalizace u komunikace II/273, za předpokladu, že budou suroviny skladovány v objektu, nikoliv na místě viditelném z veřejných prostranství. D.4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ Veřejná prostranství obsahují zpevněné komunikační plochy a drobné plochy doplňující veřejné zeleně. Větší veřejná prostranství převážně zpevněná, která mají významnou prostorotvornou a komunikační funkci, a je třeba je samostatně vymezit, jsou vymezována ve významných většinou centrálních částech sídla. V rámci těchto ploch jako jejich součást se připouští průjezd automobilové dopravy, plochy pro odstav a parkování vozidel, pěší rozptylné prostory a parkové plochy, které jsou součástí zastavěných území. Pokud se jedná o plochy pro převážně liniovou dopravu, včetně prostorů pro pohyb pěších, včetně menších rozptylných prostorů pro pěší, jsou zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury. Veřejná prostranství se v území sídla Lobeč nevymezují. Sídelní zeleň je zelení v zastavěných a zastavitelných plochách, s plochami převážně dřevinné zeleně parkově upravenými nebo i s formami zeleně přírodě blízkými, a s plochami zpevněnými zejména pro pohyb pěších a UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 17

18 pro realizaci krátkodobé rekreace a oddechu. Plochy sídelní zeleně mohou být veřejně přístupné nebo omezeně přístupné, v případě parkových ploch přístup může být regulován (časově omezen nebo i zamezen, například zámecký park v soukromém vlastnictví). Sídelní zeleň je zastoupena v územním plánu obce Lobeč plochami parkově upravenými veřejnými (PV) a soukromými (PS). Plochy systému sídelní zeleně jsou součástí zastavěného území. E. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Základním cílem koncepce uspořádání krajiny je podpora udržitelného rozvoje území, zahrnující zachování stávajících biologických, estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny a jejich další rozvoj, a podporu mimoprodukčních funkcí krajiny. Součástí koncepce uspořádání krajiny je rozčlenění krajiny do ploch s rozdílným způsobem využití nezastavitelných nebo s významně omezenou možností zástavby, vymezení územního systému ekologické stability, zabezpečení prostupnosti krajiny, omezení erozivních jevů, a vytvoření podmínek pro produkční a rekreační využití krajiny. Konkrétní využití řešeného území je třeba obecně přizpůsobit ochraně přírody a krajiny, ochraně krajinného rázu s důrazem na vytvoření kvalitního panoramatu sídel s jejich architektonicky a historicky cennými dominantami. V krajině je obecně navrhováno rozšířit prostory vyšší dřevinné zeleně i prostory luční, zejména za účelem zvýšení přírodních hodnot a docílení drobnějšího měřítka krajiny, zejména u rozsáhlých nečleněných polností. E.1. PLOCHY TVOŘÍCÍ KRAJINU A PODMÍNKY PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ Koncepce uspořádání krajiny je tvořena plochami s rozdílným způsobem využití, jejichž zástavba je regulativy vyloučena nebo omezena. Mezi plochy tvořící krajinu náleží plochy vodní a vodohospodářské VV, plochy zemědělské OP, ZS, plochy lesní LH, plochy smíšené nezastavěného území - přírodní ZK, ZN, a plochy přírodní - ÚSES. Uspořádání krajiny vychází z existence rozsáhlých lesních porostů tvořících přirozenou kulisu okolí obce, gradujících v dominantním krajinném prvku Vrátenská hora (507 m n. m.). Návrhem je sledováno rozšíření dřevinné zeleně i do prostoru s převažujícími polnostmi, v nichž jsou zakládány pásy vytvářející prostorovou kompozici svými dřevinnými hmotami, v kombinaci s navrhovanými loukami pro větší zadržení srážkových vod. Zeleň vyšší dřevinná tvoři kromě kompoziční a estetické kulisy sídla i jeho ochranu proti proudění vzduchu a prašnosti. E.1.1. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami a zahrnují pozemky koryt vodních toků, vodních ploch, případně prvků plošné protipovodňové ochrany (rozlivů). Obcí protéká drobná bezejmenná vodoteč s dvěma nádržemi, které jsou dotovány drobnými pramennými vývěry, dešťovou vodou ze zpevněných ploch zástavby a odpadní vodou. Vodoteč nemá pokračování za hranice katastru obce, a při normálních podmínkách vodního režimu se v údolnici pod obcí vsakuje v mokřadu do propustných geologických vrstev. Z hlediska vodohospodářského se navrhuje údržba vodní plochy (rybníka) za účelem akumulace a zdržení pramenných i srážkových vod v řešeném území, pro možnost jejich čerpání a užití (hospodaření s vodami, čerpání v případě požáru) i pro případnou obnovu jejich hospodářského využití (chov ryb). Rovněž pro odstranění mechanických nečistot. Z hlediska vodohospodářského je třeba zajistit co nejdelší setrvání vod v území a vyloučit nelegální odvod splaškových vod do vodoteče nebo vodních nádrží či jejich vsakování. Řešené území se nachází v chráněné vodohospodářské oblasti, a to v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Oblast a podmínky užívání území stanovuje Nařízení vlády č. 85 ze dne o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. V uvedených chráněných vodohospodářských oblastech platí podmínky (uvedené v odůvodnění), které byly respektovány v situování ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení jejich regulativů. E.1.2. PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plochy zemědělské obsahují v řešeném území polnosti orné půdy OP, a pozemky zahrad a sadů ZS. Rozsah zemědělských ploch se v návrhovém období územního plánu nebude měnit, vyjma případů záborů pro nepodstatné rozšíření ploch bydlení mimo zastavěné území sídla, ploch za účelem vybudování nové dopravní infrastruktury, a ploch (pásů) převážně vysoké zeleně. Zábory do pozemků zemědělské půdy jsou obsaženy ve výkresu předpokládaných záborů UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 18

19 zemědělského půdního fondu. Vyjmutí ze ZPF se navrhuje v nezastavitelných plochách v navrhovaných plochách ZK (v souladu se značením v KN). E.1.3. PLOCHY LESNÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro plnění převažujících funkcí lesa LH, jako lesy hospodářské rekreační, a zahrnují zejména lesní pozemky, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Vymezené plochy jsou dlouhodobě stabilizované. Lesní pozemky vyskytující se v prostoru Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podléhají režimu ochrany stanovenému pro tuto CHKO. Užívání lesních pozemků stanovených současně pro situování územního systému ekologické stability je omezeno za účelem ochrany přírody (odlišný způsob lesního hospodaření). Územní plán nenavrhuje větší odnětí PUPFL. E.1.4. PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ PŘÍRODNÍ Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro komplexní ochranu přírody a krajiny a obsahují pozemky s přírodními porosty nízké, střední i vysoké zeleně neurčené k lesnímu hospodaření (plošné výrobě a těžbě dřevní hmoty), a pozemky územního systému ekologické stability. Dotvářejí krajinu střídáním nízkých a vysokých hmot pásové doprovodné zeleně, remízků, kompozičně významných ploch zeleně (rozsáhlých ploch zeleně), oddělujících ploch zeleně, izolační zeleně, apod. Jedná se o plochy označené ZN, ZK. Návrhové plochy ZK jsou v území situovány za účelem možnosti situování dřevinných porostů na pozemcích, kde se dnes nevyskytují, nebo se vyskytují řídce či roztroušeně. Plochy ÚSES jsou vyznačeny překryvným značením. V případě, že plocha ÚSES překrývá plochu s rozdílným způsobem využití, platí regulativy stanovené pro plochu ÚSES. E.2. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku CHKO Kokořínsko. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází zhruba podél komunikace II/273 a zabírá cca třetinu plochy obce. V hranicích CHKO se v severní části katastru obce nacházejí v plochách CHKO nebo v jejich návaznosti největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Nezalesněné plochy jsou využívány k zemědělské činnosti převážně jako orná půda, ale zčásti také jako louky. Přírodní, dřevinami i bylinami pokrytá krajina a lesnicky i zemědělsky využívaná krajina je velmi malebná a krajinářsky velmi hodnotná. Území je protkáno starými úvozovými cestami, které podlehly času a dnes jsou často nefunkční, neužívané, zanesené nebo i zarostlé dřevinami, a jsou již prakticky součástí ploch zeleně. Tak jako tyto cesty je pro řešené území a jeho okolí typická i existence úzkých dlouhých údolí v prehistorické době tvarovaných vodotečemi, převážně v zářezech do ploch zemědělské půdy, dnes pokryté na svých dnech lučními porosty, a jejichž strmá údolí pokrývají dřevinné porosty. Nevýznamnějším z těchto údolí je údolí směřující ze středu katastru Lobče směrem jižním ke Skramouši, a k údolí Košáteckého potoka. Severozápadně od katastru Lobče se nachází v CHKO Kokořínsko i zvláště chráněné území ZCHÚ 179 (Kokořínský důl) a Natura 2000 (Kokořínsko). E.2.1. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST KOKOŘÍNSKO Z hlediska přírodních daností se Lobeč nachází na okraji velkého lesnatého přírodního celku chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko. Hranice CHKO obcí Lobeč přímo prochází zhruba podél komunikace II/273 a zabírá cca třetinu plochy obce. V těchto hranicích CHKO se v severní části obce nachází v návaznosti na plochy CHKO největší plochy lesní zeleně, a existují zde funkční systémy ekologické stability. Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. V chráněné krajinné oblasti platí podmínky (uvedené v odůvodnění), které byly respektovány v situování ploch s rozdílným způsobem využití a při stanovení jejich regulativů. E.2.2. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V širším okolí řešeného území se vyskytují velmi významné nadregionální a regionální biokoridory a biocentra, obcházející katastr obce podél jižní, západní i východní hranice. Na řešeném území katastru Lobeč se UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 19

20 nacházejí chráněné prvky lokálního (místního) územního systému ekologické stability (ÚSES). Tyto prvky jsou v současnosti funkční. Z prostoru nadregionálního biocentra 41 (Kokořínský důl), respektive od navazujícího nadregionálního biokoridoru NK 18 (Kokořínský důl Břehyně) do řešeného území směřuje od severozápadu a prochází jím při severním okraji směrem na východ funkční lokální biokoridor LK 21 (V Mšeném Dolnice) s funkčním lokálním biocentrem LC (U Lobče). Návrh územního plánu sleduje zajištění funkčnosti a ochrany tohoto systému, případně jejich doplnění. Prvky ÚSES mohou být situovány jen v plochách užívaných nebo navržených pouze jako plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území přírodní (plochy zeleně), případně jako vodní toky a plochy. Umisťování staveb v systému ÚSES je omezeno jen na příčné přechody dopravních a inženýrských staveb; součástí ÚSES mohou být cesty a stezky pro pohyb pěších a cyklistů. E.2.3. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZVLÁŠTNÍ NATURA 2000 EVL Cílem této soustavy (evropsky významné lokality) je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). V řešeném území se lokalita soustavy NATURA 2000 evropsky významná lokalita nenachází. E.2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY V katastru obce jsou významné krajinné prvky (VKP), vedené v Okresním generelu ÚSES Mělník sever. Jedná se o přírodní plochu v severovýchodní části katastru při komunikaci na Nosálov, při jižním okraji katastru, a dále o prostor zámeckého parku. Plochy převážně obsahují lesní i nelesní dřevinné porosty, nebo jsou loukami. Na území CHKO se registrované významné krajinné prvky nevyskytují. E.3. PROSTUPNOST KRAJINY Zajištění prostupnosti krajiny je řešeno vymezením ploch dopravní infrastruktury, v případě katastru obce Lobeč obnovou některých historických původních cest založených mezi sídly nebo pro hospodaření v lesích i na polnostech, nebo situováním doplňujících nových pěších nebo cyklistických cest. Uvedené cesty budou založeny zejména pro možnost rozvoje a provozování pěší nebo cyklistické turistiky. Jejich trasování bude řešeno pokud možno mimo prostor komunikací pro motorová vozidla. Pro zlepšení prostupnosti krajiny je podmíněně přípustné vytváření nových účelových komunikací ve všech typech ploch s rozdílným způsobem využití, a to tehdy, pokud nedojde k negativnímu ovlivnění hlavního způsobu využití dotčené plochy s rozdílným způsobem využití nebo k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny. V tom případě nejsou cesty vedeny v územním plánu samostatnou funkční plochou. Potřebu zachování, případně zlepšení propustnosti území je nutné zohlednit i při konkrétních technických řešeních staveb dopravní infrastruktury. E.4. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Nejsou navrhována žádná speciální protierozní opatření. Opatření proti větrné erozi, případně i splachové vodní erozi budou plnit plochy liniové dřevinné zeleně, zejména v zemědělské krajině katastru ve spolupráci s liniovou zelení navrhovanou kolem motorových komunikací. V katastru obce se vyskytují některé dlouhé pozemky s relativně většími sklony. Na těchto pozemcích je třeba důsledně dodržovat protierozní metody hospodaření, např. vhodnou volbou pěstovaných plodin s nízkým erozním efektem (vyloučit širokořádkové plodiny) a dále využívat vhodné agrotechnické metody. Erozní jevy se omezují v území návrhem situování suchých nádrží (poldrů), viz níže. Z hlediska větrné eroze - převládajících směrů proudění vzduchu je nejvíce účinné zakládání pásů kompaktní vyšší zeleně ve směru sever jih, či při hranicích s obytnou zástavbou. Návrh a realizace konkrétních protierozních opatření jsou obecně přípustné nebo podmíněně přípustné ve všech typech ploch v nezastavěném území. Podmíněně přípustné jsou tam, kde by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění zájmů ochrany přírody a krajiny. E.5. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA V území se nevyskytují vodní toky vyžadující protipovodňová opatření ani vodní toky vyvolávající potřebu protipovodňové ochrany, ani záplavová území. UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., POD VRSTEVNICÍ 494/8, PRAHA 4 Stránka 20