ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST Impact of changes in sickness benefit system on employment Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ Autor: Miluše ŘEŢÁBKOVÁ Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: ŘEŽÁBKOVÁ Miluše Veřejná ekonomika a správa ZMĚNY V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO ZABEZPEČENÍ A JEJICH DOPAD NA ZAMĚSTNANOST Impact of changes in sickness benefit system on employment Zásady pro vypracování Problémová oblast: Práce se zaměřuje na aktuální změny v systému nemocenského zabezpečení a na dopady těchto změn na zaměstnanost. Cíl práce: Zhodnotit aplikované změny v systému nemocenského zabezpečení z hlediska jejich dopadů na zaměstnance a zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Postup práce a použité metody: Charakteristika systému nemocenského zabezpečení a implementovaných a navrhovaných změn v tomto systému; aplikované poskytupy při výpočtu výše peněţitých dávek; moţné dopady změn v nemocenském zabezpečení na zaměstnance a zaměstnavatele; zhodnocení, závěry a doporučení. Předpokládané metody: deskripce, komparace, analýza a syntéza.

3 Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: Abeceda mzdové účetní Edited by Bořivoj Šubrt. 18. vyd. Olomouc: ANAG, s. ISBN Křepelka, Filip. Dopady práva Evropského společenství na sociální zabezpečení a sluţby poskytované členskými státy. Právník, Praha: Academia, Roč. 145, č. 6, od s , 25 s. ISSN Rodina, zaměstnání a sociální politika. Edited by Tomáš Sirovátka. Vyd. 1. Brno: Albert, s. ISBN Sociální politika. Edited by Vojtěch Krebs. 4., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: ASPI, s. ISBN Zákon o nemocenském pojištění: od s komentářem a příklady. Edited by Marta Ţeníšková - Jan Přib. 2. vyd. Olomouc: Anag, s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Markéta Řežuchová Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení: Miluše ŘEŢÁBKOVÁ Název bakalářské práce: Změny v systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost Název v angličtině: Impact of changes in sickness benefit system on employment Katedra: Veřejná ekonomika a správa Vedoucí bakalářské práce: Ing. Markéta ŘEŢUCHOVÁ Rok obhajoby: 2010 Anotace Tématem této bakalářské práce jsou Změny systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost. Cílem této práce je zhodnotit aplikované změny v systému nemocenského zabezpečení z hlediska jejich dopadů na zaměstnance a zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Nejdříve je dle platné legislativy popsána současná koncepce nemocenského pojištění. Následně pak provedena komparace koncepcí nemocenského pojištění a zhodnocení dopadů změn v systému nemocenského pojištění na zaměstnance a zaměstnavtele. Annotation The theme of this Bachelor's theses is Impact of changes in sickness benefit system on employment The goal of my theses is to analyse used changes in the field of sicknes benefits, the impact of the changes on empoyement and to identify possible problems and their best solutions. Firstly there is a description of the recent system of sicknes benefits according to the appliciable law. Following the comperation of the old and new system of sicknes benefits. Finally there is a overall analyse of what kind of impact was seeen on the sicknes benefits duringthe change. Klíčová slova Sociální zabezpečení, systém nemocenského zabezpečení, sociální pojištění, nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, náhrada mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti Keywords Social security, sick benefit system, social insurance, health insurance, sick benefits, refund of the wages during the temporary sick leave

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Změny v systému nemocenského zabezpečení a jejich dopad na zaměstnanost vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řeţuchové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Chci poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Markétě Řeţuchové za podněty, připomínky a odborné konzultace při zpracování uvedeného tématu.

7 Obsah ÚVOD HISTORIE A VÝVOJ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NOVÁ KONCEPCE SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEHO AKTUALIZACE NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU VYMEZENÍ POJMŮ DLE PLATNÝCH LEGISLATIVNÍCH ÚPRAV NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ DRUHY NEMOCENSKÝCH DÁVEK Nemocenské ( zákona č. 187/2006 Sb.) Ošetřovné ( zákona č. 187/2006 Sb.) Peněžitá pomoc v mateřství ( zákona č. 187/2006 Sb.) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství ( 42 zákona č. 187/2006 Sb.) UPLATNĚNÍ NÁROKU NA DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ÚDAJE POTŘEBNÉ K VÝPOČTU DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NÁHRADA V DOBĚ NEMOCI DOPADY ZMĚN V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ VÝPOČET NÁHRAD A NEMOCENSKÝCH DÁVEK ZA DOBU DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Varianta A Varianta B Varianta C DOPADY ZMĚN V SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ A NÁVRHY JEJICH ŘEŠENÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK A GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1 VÝPOČET VÝŠE NEMOCENSKÉHO (ROK ) PŘÍLOHA Č. 2 VÝPOČET VÝŠE NÁHRADY MZDY (ROK )

8 Úvod Ţivot kaţdého člověka je provázen sociálními riziky a je téměř nemoţné, aby jednotlivec sám nesl důsledky těchto rizik. Stát i organizace věnují těmto otázkám velkou pozornost a snaţí se takovým situacím předcházet, zmírňovat je a odstraňovat. Mezi tato rizika patří také riziko dočasné pracovní neschopnosti, které znemoţňuje jedinci dočasně vykonávat svoje dosavadní zaměstnání. Jedinec tím přichází o jediný zdroj příjmů a je odkázán na zabezpečení své existence od jiné osoby. Cílem státní politiky se tak stává snaha odstranit rizika spojená s výše uvedenými sociálními událostmi. Jedním z typů takových pomocí je systém nemocenského pojištění. Základem celého systému je vytvoření modelu nemocenského pojištění, který by byl pro stát ekonomicky únosný a zároveň zajistil optimální ţivotní úroveň občanů při nepříznivých sociálních situacích. 1 Systém nemocenského pojištění je téma, které se dotýká velké části ekonomicky aktivní populace. Nemocenské pojištění se řadí mezi jednu z nejproblematičtějších oblastí státní správy. Nastavení správně fungujícího systému je probíhající proces, který není stále ukončen. Hlavním impulsem pro zpracování tohoto tématu v bakalářské práci bylo, ţe v minulosti, ale i současné době se ve své profesní kariéře v této oblasti pohybuji a ráda bych své znalosti z praxe vyuţila. K tématu nemocenského pojištění se v bakalářské práci chci vyjádřit jak ze strany zaměstnance, tak i ze strany zaměstnavatele, identifikovat problémové oblasti a navrhnout jejich řešení. Cílem práce je zhodnotit dopady změn v systému nemocenského pojištění z pohledů zaměstnanců a zaměstnavatelů po více jak roce působnosti nového zákona o nemocenském pojištění. Nejdříve je popsán systém nemocenského pojištění v obecné rovině, stručně nastíněna historie a vývoj nemocenského pojištění v České republice. Dále pak je dle platné legislativy popsána současná koncepce nemocenského pojištění. Následně jsou v práci popsány a rozebrány základní pojmy související s tématikou nemocenského pojištění. Je zde uvedena jejich obecná charakteristika. V úvodních dvou kapitolách je pouţito především metod deskripce, která je pouţita i v dalších částech bakalářské práce. 1 KREBS, V., Sociální politika (2007) 8

9 V další kapitole pro zpracování tématu bakalářské práce je vyuţito především mých praktických zkušeností v oblasti nemocenského pojištění. Je zde několik příkladů výpočtů nemocenských dávek a náhrad za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Pomocí těchto výpočtu je provedeno srovnání hlavních rozdílů vzniklých v důsledku změn zákona o nemocenském pojištění. Jsou zde patrné především dopady převáţně na výši čerpaných dávek u zaměstnanců a následně změna ve výši nákladů vynaloţených zaměstnavateli. Dále jsou pomocí metody komparace zhodnoceny změny v systému nemocenského pojištění. Zda tyto změny byly pro systém nemocenského pojištění přínosem a došlo ke splnění základních poţadavků na nový systém nemocenského pojištění. Mezi tyto poţadavky je zařazeno zvýšení spravedlnosti v systému nemocenského pojištění, sníţení zneuţívání systému nemocenského pojištění zaměstnanci i zaměstnavateli a v neposlední řadě úspora výdajů na nemocenském pojištění. Na konec této kapitoly jsou pomocí analýzy a následné syntézy uvedeny důsledky, které přinesly změny v systému nemocenského pojištění. Byly zde identifikovány problémové oblasti a navrţeny jejich řešení. Na závěr bakalářské práce je provedeno stručné shrnutí dosaţených výsledků po aplikaci změn v systému nemocenského pojištění. 9

10 1 Historie a vývoj nemocenského pojištění Zavedení pojmu nemocenské pojištění v Čechách se váţe s rokem Od tohoto roku byly stanoveny základní principy nemocenského pojištění, které jsou aktuální doposud. Mezi tyto základní principy patří: všeobecnost pojištění, obligatornost pojištění, solidarita a obligatornost nároku. 2 Od doby svého vzniku prošel systém nemocenského pojištění změnami. Od roku 1952 byl celý systém financován ze státního rozpočtu, a tedy se o ţádné pojištění nejednalo, přesto zůstal původní název zachován. Systém nemocenského pojištění byl dlouhá léta upravován zákonem č. 54/1956 Sb. a vedle toho pak ještě několika dalšími zákonnými a podzákonnými normami. Za celou dobu své platnosti byl tento zákon několikrát novelizován, celý systém se stal na provádění velmi nepřehledný. K došlo k zásadnějším změnám, a to především ve způsobu financování. Bylo zavedeno povinné nemocenské pojištění. Osob samostatně výdělečně činných se týkala změna od , kdy nemocenské pojištění přestalo být pro tuto skupinu osob obligatorní. Po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly v systému nemocenského pojištění pouze peněţité dávky odvozené z pracovních příjmů. Jedná se o peněţité dávky typu nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněţitá pomoc v mateřství. Ostatní dávky pojištění byly převzaty od jiných systémů. 3 Dále pak v případě pojištění zaměstnanců zůstala platit obligatornost pojištění. To znamená, ţe pojištění vzniká nikoliv smluvně, ale přímo ze zákona v návaznosti na vstup do zaměstnání. Jedná se o tradiční zákonem nucenou ochranu. Soustava dávek nemocenského pojištění zahrnuje pouze pojištění krátkodobých následků některých sociálních událostí, a to peněţitými dávkami odvozenými z výše výdělku. Dávka má z části nahradit ušlý příjem a zajistit tak jejímu příjemci finanční zajištění v době, kdy je postiţen sociální událostí. 4 Koncepce nemocenského pojištění je podmíněna řadě faktorů. Mezi tyto faktory můţeme zařadit historický vývoj země, národní tradice a další faktory, které spolu vzájemně souvisí a do určité míry mají vliv na formování celé koncepce. Vývoj nemocenského pojištění závisí 2 NIKLÍČEK, L., Systém nemocenského pojištění za první československé republiky (1994) 3 KREBS, V., DURDISOVÁ, J., POLÁKOVÁ, O., ŢIŢKOVÁ, J., Sociální politika (1997) 4 KREBS, V.: Sociální politika (2007) 10

11 především na schopnosti soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku. Je nutné stanovit mechanizmus částečných kompenzací (valorizací) a pravidel jejich uplatňování. Tato schopnost je nezbytná, protoţe růst cen se promítá bezprostředně nejenom na zvyšování vyplácených dávek, ale zároveň se zvyšuje výše nákladů institucí, které zabezpečují vyplácení dávek. Tím dochází k dalšímu růstu sociálních výdajů. Vyplácené dávky jsou odvozeny z výdělku, a proto je nutné sledovat vývoj v oblasti pracovních příjmů, relace mezi vývojem pracovních a sociálních příjmů, míra závislosti se odvíjí od pouţívaných valorizačních mechanizmů. Vývoj v oblasti pracovních příjmů je tedy jedním z významných faktorů vývoje nově vyměřovaných dávek sociálního zabezpečení. Tento vývoj pak vyvolá potřebu změn v zákonech týkajících se nemocenského pojištění a zajištění vyplácení dávek v případech sociálních událostí Nová koncepce systému nemocenského pojištění přechodné období K zásadním změnám v systému nemocenského pojištění došlo schválením zákona o nemocenském pojištění dne 25. dubna V tomto roce byl také zákon č. 187/2006 Sb. uveřejněn ve Sbírce zákonů, ale jeho účinnost byla odloţena z na a následně pak znovu o další rok. Zákon nabyl účinnosti aţ dnem 1. ledna Do nabytí účinnosti byl šestkrát novelizován. 6 Odloţením účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. zůstaly v platnosti aţ do konce roku 2008 stejné předpisy jako v roce 2007 dle novelizace zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Od přesto vstoupily v platnost některé změny v dosavadním systému nemocenského pojištění. V prvé řadě to bylo zavedení karenční doby. To je doba pracovní neschopnosti, po kterou se dávky nemocenské nevyplácejí. V průběhu roku 2008 se s tímto pojmem váţe několik změn. Od do za první 3 KD pracovní neschopnosti nenáleţelo pojištěnci ţádné nemocenské. 7 Od do byla tato karenční doba zrušena a pojištěnci náleţelo nemocenské ve výši 60% denního vyměřovacího základu. 8 Od KREBS, V.: Sociální politika (2007) 6 ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J.: Zákon o nemocenském pojištění (2010) 7 ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., DANĚK, A., PŘIKRYLOVÁ, H., LUKEŠOVÁ, D., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2008 (2008) 8 Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 6 ( ) 11

12 došlo k novelizaci zákona č. 51/1956 zákonem č. 305/2008 Sb.. Tato úprava souvisela s nálezem Ústavního soudu ve věci karenční doby pro poskytování nemocenské za první 3 KD pracovní neschopnosti. Na základě této úpravy od do náleţelo nemocenské od prvního dne nemoci za 1. aţ 3. den ve výši 25%. 9 A poslední změna se týkala ochranné lhůty, která byla podstatně zkrácena. Jedná se o lhůtu po skončení zaměstnání, respektive po skončení účasti na nemocenském pojištění, po kterou zůstávají zachovány nároky na dávky nemocenského pojištění. Tato lhůta činila dosud 42 dnů a byla zkrácena na pouhých 7 dnů Zákon o nemocenském pojištění a jeho aktualizace Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakoţ i řízení v tomto pojištění. Nový zákon o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění: a) zaměstnanců (do zákon č. 54/1956 Sb., zákon č. 88/1968 Sb.) b) příslušníků ozbrojených sloţek (do zákon č. 32/1957 Sb.) c) OSVČ (do zákon č. 100/1988 Sb.) d) odsouzených (do zákon č. 141/1958 Ú. l.) 11 Tento nový zákon přinesl dvě základní systémové změny. Přenesení provádění nemocenského pojištění z organizací na OSSZ a poskytování nemocenského až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Úprava poskytování nemocenského aţ od 15. dne pracovní neschopnosti si vyţádala zavedení poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem v období prvních 14 KD trvání pracovní neschopnosti. Poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem je upraveno v 192 zákona č. 262/2006 Sb., ZP, ve znění pozdějších 9 Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XIV, číslo 9 ( ) 10 ŢENÍŠKOVÁ, M..: Nemocenské pojištění (2008) 11 PŘIB, J.: Nemocenské pojištění v praxi 2010 (2010) 12

13 předpisů. Od zůstává v platnosti tzv. karenční doba zavedená v roce 2008 v souvislosti s nemocenskou dávkou. To znamená, ţe první 3 kalendářní dny nepřísluší pojištěnci ţádná náhrada za dobu nemoci, tedy ani náhrada mzdy. V těchto prvních třech kalendářních dnech jsou posuzovány plánované směny. 12 Dne nabyl platnosti zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Tento zákon přinesl významné změny mimo jiné také v poskytování náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti (karantény) dle 192 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na to pak změny ve výši zabezpečení ostatních skupin pojištěnců dle jiných právních předpisů upravujících odměňování v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Tento zákon měl nabýt účinnosti dnem Zákon však prezident republiky nepodepsal a vrátil jej zpět do Poslanecké sněmovny ČR, kde prezidentské veto poslanecká sněmovna přehlasovala. Došlo k situaci, kdy ustanovení o nabytí účinnosti uvedeného zákona k předchází dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (tedy jeho platnosti). Zákon z těchto důvodů nabyl účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů tedy dnem V části třetí čl. v bodě 1 aţ 3 byl novelizován 192 ZP a to následovně: náhrada mzdy nebo platu, která dosud dle 192 odst. 1 věta druhá za středníkem nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nově nepřísluší nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvrţených směn, výše náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě se sjednocuje a činí 60 % průměrného redukovaného výdělku v obou případech. 14 Zároveň s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je sníţení deficitu státního rozpočtu. Přehled změn v oblasti nemocenského pojištění s platností od zavedení jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského ve výši 60 %, 12 ŢENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J.: Zákon o nemocenském pojištění (2009) 13 Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XV, číslo 10 ( ) 14 Mzdová účetní, odborný měsíčník, ročník XV, číslo 10 ( ) 13

14 sníţení zápočtu výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice u PPM a VPTM ze současných 100 % na 90 %, sníţení procentní sazby pro výpočet PPM ze současných 70 % na 60 %, zavedení třídenní karenční doby u ošetřovného. Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli zůstává nadále ve výši 2,3 %. I v roce 2010 bude zaměstnavatel platit pojistné na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 % ze svého vyměřovacího základu pro odvod na sociální pojištění. 15 Od 1. června 2010 nabyl účinnosti zákon č. 166/2010 Sb., který mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok Jedná se o tyto změny: 16 Pro výpočet PPM se pouţije stejný způsob výpočtu jako v roce To znamená, ţe část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice (do 791 Kč) se bude opět započítávat plně tj. 100%. Výše PPM za kalendářní den je zvýšena na 70% DVZ, stejně tak u VPTM. Těm, kteří pobírali PPM před a má jim být vyplácena i po tomto datu, bude dávka dle přechodného ustanovení zákona č.166/2010 Sb. zvýšena aţ od PPM je vyplácena zpětně za kalendářní měsíc, tzn. dávka za červen je vyplácena v měsíci červenci, pojištěnci tedy bude zvýšená dávka poskytnuta aţ za měsíc červenec, vyplaceno bude v měsíci srpnu. Pojištěncům, kterým vznikl nárok na PPM aţ po , bude vyplacena dávka jiţ ve zvýšené výši dle nové právní úpravy. Pojištěncům, kteří pobírali PPM před , nová právní úprava stanovuje nárok na doplatek, a to za období od do Doplatky PPM za období leden aţ květen 2010 budou vypláceny automaticky. ČSSZ je začne vyplácet od října Ruší se třídenní karenční doba pro ošetřovné, tzn. ošetřovné od náleţí od prvního dne potřeby ošetřování (péče) po dobu nejdéle 9 KD (popř. 16 KD v případě osamělého zaměstnance, který má v péči dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku). Výše ošetřovného za kalendářní den zůstává nezměněna. Doplatky za dobu před účinností zákon nestanovuje, nebudou tedy poskytovány. 15 ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010,

15 2 Nemocenské pojištění z pohledu vymezení pojmů dle platných legislativních úprav Systém nemocenského pojištění je jednou ze součástí systému sociálního pojištění. Je úzce svázán s pracovněprávním vztahem. Dávky nemocenského pojištění zajišťují pracovně činné osoby v době, kdy jsou v důsledku sociální události vyřazeni z výdělečné činnosti. Systém je financován z pojistného, které platí dle přesně stanovených podmínek jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i osoby samostatně výdělečně činné. Tato forma financování patří mezi preferované v moderních společnostech s trţní ekonomikou. Sociální pojištění je tak výrazem sociální odpovědnosti občanů k sobě a své rodině. Jde o vztah mezi odloţenou spotřebou (pojistné) a mírou jeho zajištění (dávkou) Nemocenské pojištění Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanci jsou na rozdíl od OSVČ povinně účastni. Pro OSVČ zůstává nemocenské pojištění i nadále dobrovolné. U zaměstnance povinná účast na nemocenském pojištění vzniká, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Základními podmínkami dle zákona jsou: a) výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který můţe na nemocenském pojištění zaloţit, b) rozsah zaměstnání, určen je minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo, nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů), c) minimální výše sjednaného příjmu, tzv. rozhodný příjem (hranice je stanovena na 2000 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy). 18 Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Při zaměstnání malého rozsahu je splněna podmínka z bodu a) uvedeného výše v základních podmínkách pro účast na nemocenském pojištění, ale ostatní dva body nejsou splněny. Zaměstnanec je v tomto případě pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichţ dosáhl alespoň příjmu v příslušné rozhodné výši GALVAS, M., GREGOROVÁ, Z.: Sociální zabezpečení (2000) 18 PŘIB, J., Nemocenské pojištění v praxi 2010 (2010)

16 U OSVČ není účast na nemocenském pojištění podmíněna její účastí na důchodovém pojištění. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění bez ohledu na placení záloh na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ může být účastna nemocenského pojištění i tehdy, pokud vykonává výdělečnou činnost mimo území ČR, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR. Účast na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění Druhy nemocenských dávek Tak, jak je popsáno v některých dílech zabývajících se problematikou nemocenských dávek např. Durdisová a kol. (2005), Krebs (2007) nebo Spirit a kolektiv (2009), sociální rizika jsou označována také jako sociální události či sociální příhody. Hlavními sociálními událostmi jsou v tomto případě pak nemoc, úrazy, těhotenství nebo ošetřování jiného člena rodiny. Na základě těchto sociálních událostí jsou pak vypláceny dávky ze systému nemocenského pojištění. U zaměstnanců jsou vypláceny čtyři dávky, a to: nemocenské, ošetřovné - podpora při ošetřování člena rodiny, peněţitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství. 21 V následujícím textu jsou jednotlivé dávky stručně charakterizovány, při jejich popisu je vycházeno z vymezení dávek dle platného zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění včetně znění pozdějších předpisů Nemocenské ( zákona č. 187/2006 Sb.) Nemocenské náleţí zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Dočasnou neschopnost k práci posuzuje ošetřující lékař zaměstnance. Nárok na nemocenské má zaměstnanec od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Maximální délka nároku na výplatu nemocenské je však 380 kalendářních dnů, které jsou počítány od vzniku dočasné DURDISOVÁ, J., a kol.: Sociální politika v ekonomické praxi (2005) 16

17 pracovní neschopnosti. Do této doby jsou započteny i předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel. Náhrada zaměstnanci náleţí pouze za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti, od 4. pracovního dne (karanténa od prvního pracovního dne). Podmínkou nároku na výplatu náhrady mzdy je, ţe zaměstnanci trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění. U poţivatelů starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně je nemocenské vypláceno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů nebo do dne, jímţ končí pojištěná činnost. Ve stanovených případech náleţí nemocenské i v situaci, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta na uplatnění nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, jejţ zakládalo účast na nemocenském pojištění. V případě, ţe zaměstnání trvalo méně, neţ 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik trvalo toto poslední zaměstnání. Nárok na nemocenské nemá pojištěnec: a) který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost b) kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu c) u něhoţ vznikla dočasná pracovní neschopnost, nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby, nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody Ošetřovné ( zákona č. 187/2006 Sb.) Nárok na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) náleţí zaměstnanci, který nemůţe pracovat z důvodů: a) musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo 17

18 b) pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protoţe školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. Nárok na ošetřovné na dítě nemůţe uplatnit zaměstnanec, na které jiţ druhý z rodičů uplatnil nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je případ, kdy tato osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem stanovené, porodila, nebo jí byla nařízena karanténa, a proto o dítě nemůţe pečovat. Ošetřovné náleţí v témţe případě ošetřování (péče) pouze jednou a jen jednomu z oprávněných nebo pak postupně dvěma oprávněným, pokud se v témţe případě vystřídají. Pouze změna druhu onemocnění není povaţována za nový případ ošetřování. Nárok na ošetřovné nemají některé skupiny pojištěnců vzhledem k charakteru vykonávané činnosti (OSVČ, zaměstnání malého rozsahu). U ošetřovného není stanovena ţádná ochranná lhůta. Podpůrčí doba u ošetřovného v období od do činí nejdéle 6 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance s dítětem ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činní podpůrčí doba nejdéle 13 kalendářních dnů. Od je i u ošetřovného nově zavedena třídenní karenční doba, tzn. ošetřovné, náleţí od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče. Od je u ošetřovného zrušena třídenní karenční doba, tj. ošetřovné náleţí jiţ od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče Peněžitá pomoc v mateřství ( zákona č. 187/2006 Sb.) Nárok na uplatnění dávky je vázán na splnění několika základních podmínek: a) v den, od něhoţ je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta b) v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 dnů c) u OSVČ pak musí účast na nemocenském pojištění trvat po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před dnem počátku podpůrčí doby, a to jako OSVČ Ochranná lhůta je pouze u ţen, jejichţ pojištění zaměstnání skončilo v době těhotenství. Délka ochranné lhůty činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů. 18

19 Peněţitá pomoc v mateřství se vyplácí od vzniku sociální události. Nástupem na PPM je den, který si určí pojištěnka v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu stanoveným lékařem. Podpůrčí doba činní: 28 týdnů u pojištěnky, která porodila jedno dítě (platí i pro pojištěnku neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou či z jiných důvodů osamělou) 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě a více dětí 22 týdnů pokud pojištěnka nastoupí na PPM v kratším termínu před porodem, tak délka PPM se stanoví ode dne porodu dítěte (31 týdnů při dvou a více dětech zároveň) Zákon umoţňuje střídání matky dítěte s jejím manţelem či otcem dítěte v péči o dítě na základě písemné dohody. Střídání je umoţněno od 7. týdne ode dne porodu, četnost střídání není omezena Vyrovnávací příspěvek v těhotenství ( 42 zákona č. 187/2006 Sb.) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleţí zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění niţšího příjmu neţ před převedením. Těhotným zaměstnankyním je vyplácen vyrovnávací příspěvek v těhotenství za kalendářní dny, v nichţ trvalo převedení na jinou práci. Příspěvek je vyplácen od vzniku sociální události, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu stanoveným lékařem. Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanoven jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou prací a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. 2.3 Uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění Pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění je nutné dodrţení několika základních kroků, a to jak ze strany zaměstnance (ţadatele o dávku), zaměstnavatele (zprostředkovatele vyřízení ţádosti o výplatu dávky) a OSSZ (plátce dávky nemocenského pojištění). Pro popis jednotlivých činností spojených s uplatněním nároku na dávky nemocenského pojištění je 19

20 v této části čerpáno ze základního vymezení uvedeného v Abecedě mzdové účetní z roku 2010 zpracovaného autory Šubrt a kolektiv. Zaměstnanec předá ţádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ji s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku vyplatí, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne odevzdání potřebných dokladů. Zaměstnanec má moţnost si zvolit způsob výplaty dávky. Dávka můţe být vyplácena na účet nebo v hotovosti. Zaměstnanec je povinen sdělit zaměstnavateli všechny skutečnosti umoţňující zaměstnavateli vést řádnou evidenci o zaměstnancích. Pojištěnec, který nesplnil některou povinnost, a z tohoto důvodu byla dávka vyplacena ve vyšší částce, neţ náleţela, nebo byla vyplacena, aniţ by náleţela, je povinen přeplatek na dávce vrátit Zaměstnavatel je povinen přijímat ţádosti svých zaměstnanců o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu. Zaměstnavatel zašle neprodleně ţádosti o výplatu nemocenské dávky v důsledku dočasné neschopnosti, peněţité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství na okresní správu sociálního zabezpečení s přiloţeným tiskopisem Příloha k ţádosti o dávku. Nárok na nemocenské se uplatní pouze v případě, ţe neschopnost bude trvat déle neţ 14 kalendářních dnů. Okresní správa sociálního zabezpečení OSSZ vyplatí dávku nejpozději do 1 měsíce po dni, v němţ byly všechny potřebné doklady pro nárok na výplatu dávek doručeny na OSSZ. Okresní správa sociálního zabezpečení vydává pojištěncům písemné oznámení o druhu jimi vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Tyto údaje jsou součásti výpisu z účtu nebo sloţenky, jejichţ prostřednictvím ţadatel dávku obdrţí. Nový zákon zavedl dva rozdílné pojmy, mezi kterými je rozdíl. Jedná se o pojmy nárok na dávku a nárok na výplatu dávky ( Zákona o nemocenském pojištění). Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem. Nárok na výplatu pak vzniká tak jako u nároku na dávku dnem splnění podmínek stanovených zákonem a vedle 20

21 toho uplatněním tohoto nároku, kterou provede zaměstnanec na základě ţádosti podané prostřednictvím formuláře sociální správy ţádost o výplatu nemocenské (ošetřovného, PPM nebo vyrovnávacího příspěvku) vystaveného lékařem. Zaměstnanec vyplněný formulář předá zaměstnavateli, který jej pak zasílá na příslušnou SSZ. Nárok zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleţí. Pojištěnec se můţe vzdát nároku na výplatu dávky na základě písemného prohlášení podaného plátci dávky Údaje potřebné k výpočtu dávek nemocenského pojištění K výplatě nemocenských dávek je třeba znát několik základních údajů, dle kterých je následně dávka nemocenského pojištění vypočtena (rozhodné období, vyměřovací základ, vyloučená doba). Při popisu těchto údajů je vycházeno ze základní charakteristiky, tak jak uvádí např. Spirit a kolektiv (2009) nebo Šubrt a kolektiv (2010). Evidencí těchto údajů je povinen zaměstnavatel, který potřebné údaje sdělí příslušné sociální správě. Pro výpočet nemocenské dávky jsou pak důleţitá redukční pásma, která jsou stanovená zákonem pro příslušný rok a mají vliv na výši nemocenské dávky. Výše dávek je stanovená procentuálními sazbami. 23 Rozhodným obdobím je doba, ze které se zjišťuje vyměřovací základ a kalendářní dny, kterými se dělí započitatelný příjem. Zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla sociální událost. 24 Vyloučená doba je doba, ve které zaměstnanec neměl příjem započitatelný do vyměřovacího základu. Jedná se o dobu nemoci, ošetřovného a peněţité pomoci mateřství. Vyměřovací základ pro nemocenské dávky je úhrn všech vyměřovacích základů pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Zahrnuty i vyměřovací základy, z nichţ nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu. 25 Redukce denního vyměřovacího základu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou sdělení ve Sbírce zákonů a to vţdy s platností od 1. ledna kalendářního roku. V roce 22 Ţeníšková, M., PŘIB, J., Zákon o nemocenském pojištění (2009) Ţeníšková, M., PŘIB, J., Zákon o nemocenském pojištění (2010) 25 ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010 ( 2010) 21

22 2010 byla vyhlášena 3 redukční pásma. První redukční hranice činí 791 Kč, druhá redukční hranice je Kč a třetí redukční hranice dosahuje výše Kč. Redukce se v roce 2010 provede tak, ţe se započte u všech dávek (tabulka č. 1): 26 do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu (od se pro PPM část denního vyměřovacího základu do výše první redukční hranice tj. do 791 Kč se opět započítává plně 100%) z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. Tabulka č. 1.: Výše redukčních hranic a procentuální sazby pro stanovení DVZ DVZ 1. redukční hranice 2. redukční hranice 3. redukční k částce se hranice nepřihlíží redukční hranice 791 Kč Kč Kč nad Kč nemocenské ošetřovné 90% peněžitá pomoc v mateřství 60% 30% 0% vyrovnávací 100% příspěvek v těhotenství a mateřství Pramen: SPIRIT, M. a kolektiv: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR (2009), aktualizace údajů autor Výše dávek nemocenského pojištění je stanovena dle jednotlivých dávek následovně: Výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (v roce 2010 je tato sazba platná po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti). Výše peněţité pomoci v mateřství činí v roce % redukovaného DVZ (od % DVZ)

23 Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného DVZ od 4. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče (od ruší se třídenní karenční doba pro ošetřovné, tj. ošetřovné náleţí jiţ od 1. kalendářního dne potřeby ošetřování nebo péče) Náhrada v době nemoci Aby pohled na zabezpečení zaměstnance v době jeho dočasné pracovní neschopnosti byl úplný, musím zde zohlednit i výši a výpočet náhrady za nemoc, která náleţí zaměstnanci za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Tato náhrada je vyplácena pouze za pracovní dny, tedy za dny plánovaných směn. Náhrada za dobu dočasné pracovní neschopnosti je vyplácena zaměstnavatelem. Tak jako u nemocenských dávek je i zde pouţíván pojem redukční hranice a procentuelní krácení dávky. Pro výpočet je pak pouţíván průměrný hodinový výdělek, který je rozdílný od denního vyměřovacího základu pouţívaného pro výpočet nemocenských dávek. Tento průměr je totoţný s průměrem pouţívaným pro výplatu jiných náhrad zaměstnavatele, jako je dovolená, náhrada za svátek, aj. Redukční hranice pro náhradu vychází z redukčních hranic pro nemocenské dávky (tabulka č. 2). 28 Tabulka č. 2: Výše redukčních hranic Redukční hranice Pro nemocenské (denní) Koeficient Pro náhradu mzdy (hodinová) Pramen: I. 791 Kč 0, Kč II Kč 0, Kč III Kč 0, Kč SPIRIT, M. a kolektiv: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR (2009), aktualizace údajů autor Od nabytí účinnosti 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se na nákladech vzniklých vyplácením náhrady mzdy v době nemoci z 50% podílí sociální správa, které si zaměstnavatel na základě svých výpočtů nárokuje u sociální správy. Od měly náklady na náhradu vyplacenou v prvních 14 kalendářních dnů nemoci přejít v plné výši na zaměstnavatele, to se prozatím nestalo a náklady jsou rovnoměrně rozloţeny mezi zaměstnavatele a sociální správu ŠUBRT, B., LEIBLOVÁ, Z., PŘÍHODOVÁ, V., SKOUMALOVÁ, A., DANĚK, A., PRIKRYLOVÁ, H., ŢILINSKÁ, I., LUKEŠOVÁ, D., DORČÁKOVÁ, J. MIKYSKA, M.: Abeceda mzdové účetní 2010,

24 3 Dopady změn v nemocenském pojištění a jejich zhodnocení V této kapitole je pohlíţeno na systém nemocenského pojištění z hlediska praktického uplatnění změn v systému nemocenského pojištění. Pro srovnání dopadů změn v nemocenském pojištění na zaměstnance a zaměstnavatele je zde uvedeno několik příkladů výpočtu dávek nemocenského pojištění a to dle systému platného před nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. a následně pak po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro ucelený přehled výpočtu nemocenských dávek a náhrady mzdy za nemoc pro rok jsou vypracovány tabulky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2. V tabulkách pro výpočet výše nemocenských dávek obsahuje všechny údaje platné v letech Je zde přehledně uveden denní vyměřovací základ, redukční pásma, procentuální sazby výše dávky na den a následný výpočet dávky náleţící za jednotlivé kalendářní dny nemoci (příloha č. 1 tabulka č.1-3). Další dvě tabulky jsou přehledem údajů potřebných pro výpočet výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě v letech (v roce 2008 náhrada mzdy nebyla vyplácena). Základními údaji pro výpočet je zde průměrný hodinový výdělek. Vedle toho jsou zde uvedena redukční pásma procentuální sazby výše náhrady na hodinu. Pro výpočet náhrady je pak nutné tento redukovaný průměr poníţit procentuální sazbou a vynásobit příslušnými hodinami, tj. plánovaným počtem směn od 4. kalendářního dne do 14. kalendářního dne, u karantény náleţí náhrada jiţ od 1. kalendářního dne (příloha č. 2 tabulka č. 4-5). 3.1 Výpočet náhrad a nemocenských dávek za dobu dočasné pracovní neschopnosti V této práci jsou pro srovnání a následné vyhodnocení změn ve výši náhrad mzdy a nemocenských dávek stanoveny tři základní modelové situace. U varianty A zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj Kč. U varianty B je výše příjmu zaměstnance ve výši průměrné hrubé mzdy, tj Kč (I. čtvrtletí 2010). 29 U varianty C zaměstnanec má příjem ve výši Kč, která odpovídá horní hranici max. denního vyměřovacího základu pro nemocenské dávky platné pro rok 2010 (2 371 Kč). U kaţdé z varianty je proveden výpočet čisté mzdy. Následně je popsán postup výpočtu základních údajů potřebných pro výpočet nemocenské dávky a náhrady mzdy. Tyto údaje jsou pouţity v tabulkách výpočtu samotných dávek nemocenského pojištění a náhrad při dočasné pracovní / /57509/ 24

25 neschopnosti. Pro srovnání toho, jaké výše dosahují vyplacené nemocenské dávky a náhrady v době dočasné pracovní neschopnosti, jsou pouţity částky čistých mezd a konečné dávky při různých délkách nemoci a jejich procentuální podíl na výši čisté mzdy. Některé předpoklady jsou pro všechny 3 varianty stejné (viz. níţe). Jedná se o: délka nemoci zvoleny 4 různé délky v rozsahu 14, 30, 60 a 90 kalendářních dnů vyměřovacím základem jsou všechny příjmy zahrnuté ve vyměřovacím základu pro sociální pojištění, zaměstnanec pobírá stále stejnou měsíční mzdu rozhodné období se liší: a) pro nemocenské dávky - vţdy 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém nastala pracovní neschopnost b) pro náhradu nemoci uzavřené čtvrtletí předcházející měsíci, ve kterém nastala pracovní neschopnost vyloučená doba není uvaţováno. Zaměstnanec nebyl v předcházejících 12 měsících, ve kterém nemoc nastala, ve stavu dočasné pracovní neschopnosti, tj. nečerpal nemocenské dávky denní vyměřovací základ je u kaţdé varianty vypočten individuálně. Vyměřovací základ e podělen počtem dnů z rozhodného období (počet dnů z rozhodného období je poníţen o dny z vyloučené doby) redukční hranice a procentuální sazby pro nemocenské dávky (tabulka č. 3) v tabulce je uveden přehled redukčních hranic a procentuální sazby pro nemocenské dávky platné v letech Jsou zde uvedeny i sazby pro přepočet nemocenských dávek u nemocí, které započaly v roce 2008 a byly vypláceny ještě v průběhu roku 2009 (uvedeno pouze informativně). Zjištěný denní vyměřovací základ u zaměstnance je následně pomocí této tabulky přepočítán na redukovaný vyměřovací základ. Tabulka č. 3: Redukční hranice a procentuální sazby pro nemocenské dávky DVZ redukční hranice Pramen: autor rok platnosti 1. redukční 2. redukční 3. redukční k částce se hranice hranice hranice nepřihlíží Kč/90% Kč/60% Kč/30% >2 371 Kč/0% Kč/90% Kč/60% Kč/30% >2 356 Kč/0% 2008 vyplácené 610 Kč/90% 870 Kč/60% - >870 Kč/0% po Kč/90% 790 Kč/60% - >790 Kč/0% 25

26 redukovaný DVZ a denní výše nemocenské dávky na základě výpočtu redukovaného denního vyměřovacího základu dle tabulky č. 3 je redukovaný DVZ základ pro následný výpočet denní výše nemocenské dávky pro jednotlivé dny nemoci. Denní výše nemocenské dávky pro jednotlivé dny nemoci je pak vypočtena na základě údajů uvedených v tabulce č. 4. V této tabulce je uveden přehled platných redukovaných DVZ, jejich maximální hranice, pro roky Opět jsou zde uvedené pro informaci údaje pro přepočet nemoci z roku 2008 vyplácené v roce Redukovaný DVZ je následně vynásoben procentuální sazbou pro platnou pro daný kalendářní den nemoci. Tabulka č. 4: Redukovaný DVZ a denní výše nemocenské dávky kalendářní den 2008 vyplácené nemoci po redukovaný DVZ Kč Kč 705 Kč 639 Kč den 0% 0% 25% 25% * ) den vyplácena vyplácena náhrada náhrada 60% 60% den 60% den 60% 66% 66% 66% od 61. dne 72% 72% 72% * ) od za den nenáležela žádná dávka, od do náležela dávka ve výši 60 %, od ve výši 25% Pramen: autor redukční hranice a procentuální sazby pro náhrady za nemoc (tabulka č. 5) tabulka je přehledem redukčních hranic a procentuálních sazeb platných v roce 2009 a 2010 pro výpočet náhrady za nemoc v prvních 14 kalendářních dnech nemoci. Vstupním údajem pro výpočet je průměrný hodinový výdělek. PHV je zjištěn ze mzdy zaměstnance a následně je provedena redukce dle uvedených redukčních hranic, kde z kaţdé hranice je započítán příjem dle uvedených procentuálních sazeb. Tímto výpočtem získáme hodinovou výši náhrady za nemoc, která je pak vynásobena počtem hodin nemoci poníţeným o 24 hodin karenční doba v maximální výši počet hodin za první 3 odpracované dny). Tabulka č. 5: Redukční hranice a procentuální sazby pro náhrady za nemoc 1. redukční 2. redukční PHV rok platnosti 3. redukční hranice hranice hranice ,43 Kč 207,55 Kč 414,93 Kč redukční hranice ,55 Kč 206,15 Kč 412,30 Kč z PVH do 1. redukční hranice max. 90% z rozdílu mezi 1. a 2. redukční hranicí - 60% maximálně z 2. redukční hranice z rozdílu mezi 2. a 3. redukční hranicí - 30 % maximálně z 3 redukční hranice Pramen: autor 26

27 3.1.1 Varianta A Zaměstnanec dosahuje příjmu ve výši minimální mzdy, tj Kč. V tabulce č. 6 je uveden postup výpočtu čisté mzdy pro rok V grafu č. 1 a 2 je pouţita výše čisté mzdy pro porovnání toho, jaké výše dosahuje příjem získaný prostřednictvím výplaty nemocenských dávek nebo náhrady mzdy při určité délce nemoci. Tabulka č. 6: Měsíční mzda Kč postup výpočtu čisté mzdy DVZ Kč hrubá mzda Kč Kč Kč SP+ZP zaměstnavatel Kč Kč Kč SP + ZP zaměstnanec Kč 880 Kč 880 Kč odvody celkem Kč Kč Kč super hrubá mzda Kč Kč Kč daň Kč Kč Kč uplatněna základní sleva na dani Kč Kč Kč daň 0 Kč 0 Kč 0 Kč čistá mzda (čistý příjem zaměstnance) Kč Kč Kč Pramen: autor Výpočet údajů pro nemocenské dávky Výše započitatelných příjmů: rozhodné období 12 měsíců - 12 x8 000 Kč (měsíční mzda) = Kč Denní vyměřovací základ (DVZ): Kč/365 (počet dnů v rozhodném období) = 263 Kč Úprava DVZ ( 2 371Kč) dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 3: Rok 2008, 2009, 2010 výše redukovaného DVZ stejná 237 Kč (263 x 90%) Výpočet údajů pro náhrady nemoci Výše započitatelných příjmů: 3 měsíce x Kč (měsíční mzda) = Kč Průměrný hodinový výdělek (PHV): Kč/20,79 (průměrný počet pracovních dnů v měsíci) x 3 měsíce/8 hod (počet hod připadající na jednu odprac. směnu) = 48,10 Kč Úprava PHV dle redukčních hranic uvedených v tabulce č. 5 Rok 2009 a rok ,29 Kč (48,10 x90%) 27

28 Tabulka č. 7: Měsíční mzda Kč postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy nemoc.dávky KD nemoci nemoc.dávky KD nemoci nemoc.dávky KD nemoci náhrada KD nemoci nemoc.dávky KD nemoci celkem vyplaceno za KD nemoci celkem vyplaceno za KD nemoci nemoc.dávky od KD nemoci nemoc.dávky od KD nemoci Pramen: autor rozpis výpočtu 237x25%=59,25 60 x 3 237x60%=142,20 143x11 237x60%=142,20 143x částka k výplatě - 0 Kč - 0 Kč % rozpis výpočtu částka k výplatě % rozpis výpočtu částka k výplatě 180 Kč - 0 Kč - 0 Kč Kč - 0 Kč - 0 Kč Kč - 0 Kč - 0 Kč 43,29x60%=25,9740 x56 = 1454, x60%=142,20 143x Kč Kč 43,29x60%=25,9740 x56 = 1454, x60%=142,20 143x Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč x66%=156,42 157x30 237x72%=170,64 171x Kč Kč x66%=156,42 157x30 237x72%=170,64 171x Kč Kč x60%=142,2 143x30 237x60%=142,20 143x30 % Kč Kč 60 V tabulce č. 7 je postup výpočtu jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy v době nemoci v případě, ţe zaměstnanec dosahuje výše hrubé mzdy Kč. Jsou zde vypočteny údaje pro rok Výpočet jednotlivých nemocenských dávek a náhrad mzdy je proveden na základě vypočtených údajů a to: a) základní výše denní výše nemocenské dávky je pro roky ve výši 237 Kč. Pro výpočet nemocenských dávek je pak pouţito základních sazeb dle tabulky č. 4. b) průměrný hodinový výdělek (PHV) pro výpočet náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je pro oba roky 2009 i 2010 ve výši 43,29 Kč. Tento PHV je následně vynásoben odpracovanými hodinami (pokráceno o karenční dobu). U kaţdého roku je pak doplněn sloupec %, kde je uvedeno procento značící podíl vyplacených nemocenských dávek nebo náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti na čisté mzdě náleţící zaměstnanci při plně odpracovaném měsíci. Na základě těchto údajů můţeme porovnat o kolik se změnil podíl vyplacených nemocenských dávek a náhrad mzdy na vyplacené mzdě. Při měsíční mzdě Kč zaměstnanec za měsíc v době nemoci obdrţí v rámci nemocenského pojištění nemocenskou dávku od sociální správy nebo náhradu mzdy od zaměstnavatele. Při této mzdě v prvních 14 kalendářního dne nemoci zaměstnanec obdrţí dle zákona č. 187/2006 Sb. finanční hotovost o 5% niţší neţ dle zákona 54/1956 Sb., v prvním měsíci celkem obdrţí zaměstnanec hotovost o 5% niţší, v následujícím měsíci pak 28