Periferie - rozšíření

Transkript

1 Periferie - rozšíření Cíl kapitoly: Žák popíše jednotlivé typy tiskáren, plotterů, skenerů, klávesnic, polohovacích zařízení, popíše dotykové dotykové obrazovky a dataprojektory. Vysvětlí princip fungování těchto zařízení a popíše jejich používané parametry. Klíčové pojmy: Tiskárna, PCL, Postskript, rozlišení, tiskový bod, DPI, PPI, druhy tiskáren, typové tiskárny, typové kolečko, typový válec, rastrové tiskárny, jehličkové tiskárny, tepelné tiskárny, přímý tisk, termotransferové tiskárny, sublimační tiskárny inkoustové tiskárny, cartridge, termální inkoustové tiskárny, piezoelektrické inkoustové tiskárny, voskové inkoustové tiskárny, fotopapíry, laserové tiskárny, toner, LED tiskárny, plottery, pohon plotterů, krokový motor, servopohon, deskový (stolní plotter), stojanový plotter, perový plotter, rastrový plotter, speciální plotter, skener, hardwarové a softwarové rozlišení skeneru, barevná hloubka, denzita ruční skener, stolní (plošný) skener, průchodový skener, bubnový skener, 3D skener, robotický knižní skener, CIS skener, klávesnice, klávesa kapacitní, Hallovy klávesy, membránová klávesa, dotykové klávesnice, myš mechanická a optická, tablety, trackball, twintouch, trackpoint, touch pad, světelné pero, dotykové obrazovky, rezistivní displeje, kapacitní dotykové displeje dotykové displeje s infračerveným zářením, displej s povrchovou akustickou vlnou, dataprojektory a jejich parametry, druhy dataprojektorů (DPL, LED, LCD, LCoS, CRT), stativové plátno, rámové plátno, roletkové plátno, přední a zadní projekce. Tiskárny Tiskárna je výstupní zařízení, které slouží k přenosu dat uložených v elektronické podobě na papír nebo jiné médium. Tiskárnu připojujeme k počítači, ale může fungovat i samostatně (přímý tisk přes USB nebo Bluetooth, síťová tiskárna apod.) nebo být součástí multifunkčních zařízení (pokladna v obchodě, lékařské přístroje apod.). Tiskárny jsou ovládány jazykem PCL nebo Postskript. PCL PCL je jazykem tiskových příkazů tiskáren Hewlett-Packard. Tento jazyk je vektorový a má poměrně málo příkazů a tak části, které neumí zapsat vektorově, zapisuje jako bitmapu. Proto je jeho produkt závislý na druhu tiskárny (ovladači). Je pomalejší než postscript a velmi spolehlivý Periferie - rozšíření 1/17

2 Postskript Postscript je jazyk složitější a čistě vektorový. Je velmi spolehlivý a jeho nedostatky se mohou projevit až u velmi složitých tisků (fotografie). Je nezávislý na zařízení a jeho rozlišovací schopnosti. Zasílané prvky se překrývají v pořadí. Postscriptové dokumenty jsou běžné textové dokumenty obsahující příslušný program pro vykreslení stránky, není zde žádná vestavěná komprese. Jednou vytvořený postscriptový soubor nelze jednoduše upravovat. Oprava se musí provést v originálním dokumentu a postscriptový soubor se generuje celý znova. Faktory kvality tisku Rozlišení Určuje počet bodů na palec - DPI. Např. 300 DPI znamená, že do délky 1 palce se vejde 300 bodů. Pro 300 DPI má jeden bod průměr cca 50 až 60 µm, pro 720 DPI jen 35 µm. Lidské oko rozeznává tečky od průměru 30 µm. Pokud se tiskne jen černá barva, je tisk bez problému. Potíže nastávají při tisku odstínů šedi. Proto se z těchto bodů vytváří tzv. tiskový bod, který je tvořen z několika bodů, podle požadovaných stupňů šedi. Pro zobrazení 256 úrovní šedi je zapotřebí vytvořit tiskový bod sestávající se z 256 základních bodů, tedy tiskovým bodem bude čtverec o straně 16 bodů. 300 : 16 = 18,75. Z čehož vyplývá, že rozlišení je pouze 20 bodů na palec. Pro laserové a inkoustové tiskárny je obvyklé 25 úrovní šedé. Barevné tiskárny rozlišujeme na tříbarevné, čtyřbarevné a šestibarevné. Tříbarevné se hodí tam, kde převažuje grafika nebo není mnoho černé barvy. Čtyřbarevné jsou vhodné tam, kde je grafika a černý text. Pětibarevné tiskárny jsou určeny pro Phototisk. EpsonPhoto má 6 barev CMYK + světle modrá a světle červená. DPI (Dot per Inch) Počet tiskových bodů na palec určuje rozlišovací schopnost tisku, tiskárny s vyšší hodnotou DPI dokážou tisknout jemnější detaily. Typické hodnoty jsou 300 až 1200 DPI u běžných tiskáren na kancelářské aplikace, 2400 až 4800 DPI u tiskáren určených na tisk grafiky či fotografií. Mnohokrát uváděná hodnota DPI není daná skutečným počtem bodů, které dokáže tiskárna vytisknout, ale jakousi ekvivalentní hodnotou, takže velká část tiskáren dokáže pomocí dynamické změny velikosti bodu, nebo pokrytí barvou v daném bodě zobrazit jemnější detaily než tiskárny s konstantním rozměrem/intenzitou bodu. PPI (Pixel per Inch) Body obrazu na palec. 6 megapixelový (6 MPix) fotoaparát má obraz složen z x pixelů. Pokud vytiskneme takovou 6 MPix fotografii na papír velikosti 9 x 13 cm dá se jednoduše spočítat, že na 1 cm fotografie připadne asi 225 pixelů. Neboli hustota, s jakou se obraz tiskne, je 225 pixelů na cm. V tiskové praxi se z historických důvodů nepoužívá jako jednotka délky centimetr ale palec (inch), přičemž 1 palec je 2,54 cm. Hustota tisku potom v našem příkladě vychází 225 x 2,54 = 571,5 PPI. DPI a PPI Tiskárny nedokáží vytisknout jeden pixel libovolné barvy. Aby barevně vytiskly jeden pixel, musí jeho barvu namíchat z několika bodů (Dots) svých barevných Periferie - rozšíření 2/17

3 inkoustů (obvykle 4 nebo 6 barev - viz CMYK). Jeden pixel obrazu se tak rozpadne na několik barevných tiskových bodů (Dots). Tiskový bod (Dot) tak musí být menší, než je pixel obrazu, aby bylo možné barvu pixelu namíchat. Procesu míchání (skládání) barev se říká rozklad (Dithering). Dots per Inch (DPI) není tak nic jiného, než s jakou hustotou je tiskárna schopná nanášet barevné body na papír. DPI musí být vždy větší než PPI, aby tiskárna měla dostatečnou reservu na vytvoření každého barevného pixelu z několika tiskových bodů. V praxi se ale obě veličiny PPI a DPI běžně zaměňují a oběma se označuje ve skutečnosti PPI. Výjimkou z tohoto pravidla je barevná sublimační tiskárna, která používá metodu tisku, při které lze řídit množství nanesené barvy, která kondenzuje v jednom bodě. (Tedy DPI odpovídá PPI). Druhy tiskáren Typové Rastrové Typové Typové kolečko (elektronická obdoba psacího stroje, přes pásku s barvou jsou proklepávána jednotlivá písmena. Tento typ tiskáren není schopen tisknout grafiku. V praxi se již nepoužívají. Typový válec - používá se u rychlotiskáren u sálových počítačů (rychlost 400 řádků/min). Rastrové tiskárny Jehličkové Tepelné Inkoustové Laserové LED Jehličkové tiskárny Jehličkové tiskárny používají k tisku tiskovou hlavu, která se pohybuje ze strany na stranu po listu papíru, přes barvící pásku naplněnou inkoustem se otisknou jehličky na papír. Jehličkové tiskárny pracují na podobném principu jako klasický psací stroj. Vzhledem k tomu, že se při tisku využívá mechanického tlaku, tak tyto tiskárny mohou vytvářet kopie pomocí uhlového papíru (tzv. kopíráku). Každý bod je vykreslen malou kovovou jehlou, řízenou elektromagnetem a to buď přímo, nebo pomocí malých vahadel. Pohyblivá část tiskárny se nazývá hlava a při přejetí listu papíru z jedné strany na druhou listu papíru vytiskne jeden řádek textu. Většina jehličkových tiskáren má uložené jehličky vertikálně a v případě většího množství jehliček se zvyšuje hustota dopadu jehliček a tím i kvalita tisku. Počet jehliček je 2, 7, 9, 18 nebo 24. Inkoustové pásky se dělí na jednorázové a na pásky s možností doplnění. S jednorázovými je kvalita tisku vyšší, neboť při opakovaném používání je páska na místech, kde dopadla jehlička slabší a při opakovaném naplnění už neudrží tolik náplně Periferie - rozšíření 3/17

4 Barevný tisk je řešen vícebarevnou páskou. Při tisku je používána vždy jiná část pásky. Požadovaná barva se dosáhne vícenásobným tiskem do stejného místa přes jinou barvu pásky. Tepelné tiskárny U tohoto typu tiskáren se tiskne za pomoci tepla. Přímý tisk tisková hlava je tvořena malými odpory s malou tepelnou setrvačností. Zahřátá miniaturní odporová tělíska se dotknou tepelně citlivého papíru, který zčerná. Výhodou je, že jediný spotřební materiál je papír, nevýhodou je vyšší cena papíru a malá stabilita tisku, často se používají v supermarketech, rychle a potichu tisknou. Tepelná tiskárna používající speciální papír citlivý na teplo Termotransferové princip je stejný jako u přímého termálního tisku, jen je mezi hlavou a papírem speciální termotransferová fólie, ze které se barva teplem přenese na potiskované medium, kterým může být běžný papír. Jednobarevný i vícebarevný tisk se používá v tiskárnách na potisk štítků, plastových karet nebo při tisku fotografií ve vysoké kvalitě. Sublimační pracují na principu napařování inkoustu na speciální papír. Zahřátý inkoust je v plynném skupenství pod tlakem směrován na speciální vrstvu papíru, která je vyrobena tak, aby absorbovala plynný inkoust. Teplotou lze regulovat množství sublimujícího inkoustu v daném místě. Výborné kvality tisku se dosáhne tím, že různé barvy sublimují do stejného místa a přímo na sobě se míchají. Intenzita barev je tedy tvořena množstvím vypařeného inkoustu. Používá se speciální barvicí páska s barvami CMY, někdy také černá. Technologie vyžaduje speciální papír, je velmi pomalá (1/4 až 1/2 stránky za minutu) a drahá. Ovšem tisk je velmi kvalitní, a proto se používá např. v grafických a reklamních studiích. Inkoustové tiskárny Princip tisku je založen na tom, že inkoust je na papír vymršťován velkou rychlostí v podobě kapek o velikosti 7 až 35 pl (pikolitr = l). Objem kapek má na kvalitu tisku velký vliv. Některé tiskárny mají funkci měnitelného objemu kapek. Rychlost kapek se pohybuje mezi 50 a 100 km/h, vzdálenost mezi listem papíru a tiskovou hlavou je zhruba 1 mm. Vyměnitelný zásobník s inkoustem se označuje jako cartridge. Pro barevný tisk je nutný systém barev schopný namíchat ostatní odstíny a barvy. Nejčastěji se používá systém CMYK z angličtiny azurová (cyan), purpurová (magenta), žlutá (yellow) a černá (black). Někdy je v systému ještě jedna cartridge s černým inkoustem zvlášť pro tisk stínu a různých odstínů černé a šedé na Periferie - rozšíření 4/17

5 fotografiích. Dalším barevným systémem, který se používá, je CMYKcm zde je ještě navíc světlejší varianta azurové a purpurové. Do cartridge a do tiskárny se montují čipy, které indikují hladinu inkoustu (počet nastříkaných kapek) nebo počítají vytisknuté stránky. Tyto čipy slouží k monitorování zbývajícího inkoustu. Existují tři druhy inkoustových tiskáren: Termální inkoustové tiskárny V termální inkoustové tiskárně pracuje tisková hlava s tepelnými tělísky zahřívajícími inkoust. Při zahřátí vznikne bublina, která způsobí vymrštění inkoustové kapky na papír. Piezoelektrické inkoustové tiskárny Tisková hlava v tiskárně pracuje s piezoelektrickými krystaly, což jsou vlastně destičky schopné měnit svůj tvar. Trysky jsou uloženy v komůrkách z piezoelektrických krystalů. Tyto komůrky jsou roztahovány a zužovány a tryska podle toho vystřikuje inkoust. Voskové inkoustové tiskárny Způsob tisku se podobá tisku termální inkoustové tiskárny, rozdíl je však v inkoustu. Ve voskových inkoustových tiskárnách je místo tekutého inkoustu užíván speciální vosk (bývá také nazýván tuhý inkoust). Tiskárny se liší i tím, že dokáží namíchat potřebnou barvu bodu i bez nutnosti překrývání rastrů. Tisk je kvalitnější a také podání barev je živější. Fotopapíry I. kategorie - podobné běžnému kancelářskému papíru, mají ale menší rozpíjivost, popř. speciální povrchovou vrstvu, vhodné pro běžný barevný tisk. II. kategorie - papíry s větší gramáží a lesklým, matným nebo polomatným povrchem, vhodné pro vizitky, dopisy apod. III. kategorie - fotopapíry. Tuhost jako fotografický papír, gramáž od 100 g/m 2. Laserové tiskárny Laserová tiskárna pracuje na xerografickém principu. Laserový paprsek vykresluje obrázek na světlocitlivý (selenový) válec, na jehož povrch se poté nanáší toner (prášková barva). Ten se uchytí jen na osvětlených místech, obtiskne se na papír a na závěr je k papíru tepelně fixován. Mechanický stěrač setře zbytky toneru a žárovka odstraní náboj z předchozí fáze tisku. Poté je povrch válce v celé šířce nabit z korony. V bodech, které se mají tisknout je válec osvícen laserem, tím je odpor polovodiče v bodě snížen a náboj z povrchu se vybije do středu válce. Toner (suchý jemný prášek) je vlivem otáčení válce nabit na stejnou polaritu jako povrch válce a přilne k válci pouze na místech, kde byl odstraněn náboj. V ostatních místech je toner od válce odpuzován, protože má stejnou polaritu. Následně se toner z míst na válci s neutrálním nábojem přenese na papír, který je nabit na opačnou hodnotu než povrch válce. Dále je toner pomocí vysoké teploty (okolo 180 C) a tlaku roztaven a zapečen do papíru a následně je z papíru sejmut náboj a papír je uložen do výstupního zásobníku. Přebytečný toner se z válce odstraní kartáčky a válec se vybije osvětlením. Laserové tiskárny se vyznačují tichým chodem a vysokou rychlostí Periferie - rozšíření 5/17

6 Laserová tiskárna LED tiskárny Princip LED tiskáren je obdobný laserovým. Tiskový válec se otáčí pod hlavou složenou ze dvou řad LED diod. Osvětlená místa se vybíjí a další postup je stejný jako u laserových tiskáren. Mechanika LED tiskárny LCD tiskárny Jsou obdobou laserových tiskáren. Válec je osvětlen jasným světlem přes LCD panel, jehož jednotlivé buňky působí jako uzávěrky světla. Plottery Plotter byl dříve základním výstupním zařízením pro CAD aplikace, neboť je uzpůsoben především pro kreslení vektorové grafiky, která je pro použití těchto programů typická. Naopak dnešní plottery jsou schopné zpracovávat jak vektorový, tak bitmapový popis stránky. Klasické plottery byly reprezentanty velkoformátového vektorového grafického výstupu. V současné době jsou tyto plottery často nahrazovány rastrovými technologiemi, které umožňují kvalitní výstup v krátkém čase a s minimální Periferie - rozšíření 6/17

7 poruchovostí. Slévá se tak rozdíl mezi tiskárnami a plottery, jediným rozdílem je velikost tiskové plochy. Pohon potterů Pohon plotterů může být realizován: krokovými motory, které jsou jednoduché, laciné, ale málo výkonné. Dosahují menších rychlostí a malých zrychlení. Používají se pro pohon pera. Snadno dojde k prokluzu. Servopohony jsou dražší, mají složitější elektroniku a dosahují vysokých rychlostí a zrychlení. Používají se po posun jak pera tak i papíru. Posuv je absolutní, to znamená, že je zpětná kontrola o poloze. Snímače polohy jsou obvykle umístěny na hřídeli motoru. Druhy plotterů Podle mechanismu posuvu po kreslicí ploše lze plottery rozdělit do dvou skupin. Deskový (stolní plotter) Tento typ plotteru má papír uchycen pevně a pero, které je umístěno na posuvném rameni vykonává dvojrozměrný pohyb. Rameno koná pohyb v jednom směru, pero na ramenu ve směru kolmém. Přesnost je závislá na vedení pera a na jeho provedení. Lze kreslit na tlustý papír a folie. Používá se zejména na menší rozměry papíru kvůli robustnosti provedení. Stojanový plotter Posunuje kreslicí hlavu pouze v jednom směru - napříč papírem. Celá kreslicí plocha také není umístěna na desce, ale papír volně visí po obou stranách plotteru. Pohyb papíru bývá zajišťován přítlačnými válečky podobně jako u mandlu. Vypnutí papíru je zabezpečováno podtlakem pod kreslicí plochou, který je vyvolán pomocí otvorů mimo prostoru, v němž se pohybuje kreslicí hlava nebo u modernějších plotterů též elektrostaticky. Stojanový plotter odstraňuje obě zásadní nevýhody deskových plotterů, velkou zastavěnou plochu a omezení délky obrazu, proto je v současné době více rozšířen. Hlavním záporem je poměrně složitý mechanismus pro posun papíru, který musí zabezpečit, že i při několikerém posuvu se papír nepohne a bod s určitými souřadnicemi bude ležet na stále stejném místě papíru. Perové plottery Perové plottery (deskové a stojanové) používají speciální pera. fixy tušová pera kuličková pera tužky - běžně používané mikrotužky upravené pro velké rychlosti pohybu. Rastrové plottery K těmto plotterům spěje jednoznačně vývoj. Technologie jsou obdobné tiskárnám. Teplocitlivé Tyto plottery mají obdobný tisk jako faxy Periferie - rozšíření 7/17

8 Elektrostatické Papír projíždí přes tiskovou hlavu a následně se na nabitých místech pokrývá tonerem. Laserové plottery LED Plottery Inkoustové plottery Inkoustové plottery jsou označované také jako tryskové. Princip je stejný jako u inkoustových tiskáren. Mohou kreslit jak vektorovou, tak i bodovou grafiku. Speciální plottery Řezací plottery Mají místo pera řezací nůž pro vykrajování obvykle ze speciální dvouvrstvé samolepící fólie. Skenery Skener je vstupní zařízení umožňující převedení fyzické 2D nebo 3D předlohy do digitální podoby. Parametry skenerů Rozlišení skeneru Udává se obvykle v DPI (počet tiskových bodů na palec) a znamená jemnost snímacího rastru a s tím spojenou datovou velikost výsledného obrazu. S větším rozlišením se tato velikost zvyšuje. Rozlišení skeneru se rozděluje na hardwarové (ovlivněné vlastní optickou sestavou a snímačem) a softwarové (ovlivněné ovladačem), které je vždy vyšší (zpravidla dvojnásobné), ale kvalita už může být kolísavá. Pro některé účely je příliš velké rozlišení zbytečné. Dnes používaná rozlišení se pohybují mezi a DPI. Barevná hloubka Udává, jak přesný je převod barev při digitalizaci. Množství odstínů, které je schopen skener snímat. Většina běžných skenerů má 24 bitovou barevnou hloubku, některé až 48 bitovou. Denzita (optická hustota) Udává schopnost skeneru rozlišit od sebe dva tmavé body a uvádí se až u dražších výrobků. Skener s lepší denzitou má kresbu ve stínech i tam, kde horší skener snímá jen černou plochu. Jednotkou je D. Stolní skenery mají většinou 2 3 D, bubnové 3,8 4 D. Rychlost snímání Rychlost závisí na použitém snímacím prvku, mechanickém provedení a elektronice skeneru. Bubnový skener má velmi malou rychlost snímání Periferie - rozšíření 8/17

9 Druhy skenerů dle snímané předlohy Ruční Uživatel při snímání předlohy sám pohybuje ramenem - skenování čárových kódů. Stolní (plošné) Zařízení samo pohybuje ramenem, předloha je v klidu. Průchodové Používají se pro skenování velkých objemů. Předloha se pohybuje, nelze snímat např. z knihy. Bubnové Předloha je nalepena na speciálním rotujícím válci a statická hlava ji skenuje. Tyto skenery dosahují nejvyšší kvality snímání. Posuv předlohy je ve dvou směrech (rotace a posuv bubnu). Neprůhledné předlohy jsou osvětleny vně válce, pro průhledné předlohy jsou používány průhledné válce a světlo je umístěno v bubnu. 3D skener Technologie umožňující pomocí laserových paprsků snímat i trojrozměrný objekt. Robotické knižní skenery Robot během skenování automaticky obrací strany, zajištěna je šetrná manipulace i vysoký výkon. Nejvýkonnější robotické skenery jsou schopny naskenovat až 3000 stran za hodinu. Robotické skenery se skládají ze tří základních částí. První je robotem ovládané zařízení, které otáčí stránky, druhá kolébka pro umístění knihy a třetí digitální fotoaparát, kterým jsou snímány jednotlivé stránky. CIS skenery Naprostá většina současných stolních skenerů, bez ohledu na kategorii, je osazena CCD snímačem. Mezi nejlevnějšími skenery, určenými do domácnosti a kanceláří, se prosazují i modely s CIS snímačem.volba snímacího prvku má zásadní vliv na hlavní obrazové vlastnosti skeneru, tedy na rozlišení, barevnou hloubku a denzitu. Snímací prvek CIS (Contact Image Sensor) je konstruován jako vysoce kompaktní, jednoduchý a odolný blok, který obsahuje celkem dvě funkční části. Na rozdíl od CCD zde najdeme jak snímače, tak i osvětlovací diody. CIS skener nepoužívá lampy, ale soustavu na snímači integrovaných červených, zelených a modrých diod, jež osvětlují skenovanou předlohu (složením vzniká bílé světlo). Osvětlující diody tvoří souvislou řadu, paralelně s ní pak člen obsahuje řadu snímacích elementů. Každý z nich je tvořen z vlastního čidla s předřazenou zaostřující mikročočkou. Obě řady, osvětlující i snímací, jsou navzájem velmi blízko, díky čemuž je možné, aby čidla přímo snímala světlo diod odražené od předlohy. CCD skener dokáže skenovat i prostorové předměty (v omezené míře, možnosti jednotlivých typů se liší), čehož je možné využít například při skenování silnějších knih, kdy skener ostře vidí i do zdvihnutých pasáží stránek u vazby. Toho CIS skener není schopen co neleží přímo na snímací ploše, to prakticky nevidí Periferie - rozšíření 9/17

10 Klávesnice Klávesnice je zařízení předávající informace o stlačených klávesách do OS. Řídící obvod klávesnice vysílá přímo kódy stlačených kláves tak, aby bylo možné je zpracovat BIOSem. Vysílání informací o stlačených klávesách je ve SCAN kódu. Číslování v kódu začíná klávesou ESC tj. číslo 1 a narůstá podle řádků (1 má kód 2, atd.) Principy kláves Kapacitní Přiblížení jádra k dorazu změní kapacitu (dno klávesnice je jedna deska kondenzátoru). Bezkontaktní. Jádro je dielektrikum, které je pružinou oddalováno. Klávesa kapacitní Hallovy klávesy Tento typ kláves má uvnitř permanentní magnet. Pod klávesou je umístěna Hallova sonda (elektronický prvek reagující na změnu magnetického pole elektrickým napěťovým signálem). Při stisku klávesy se magnet přiblíží k Hallově sondě, která na vzrůst magnetického pole reaguje vysláním elektrického signálu. Změnou magnetického pole pohybem klávesy se změní napětí na výstupu. Klávesnice s magnetickými klávesami jsou velice kvalitní, ale poměrně drahé. Membránové Protlačením membrány dojde ke styku kontaktů. Obvykle pomocí mikrospínačů. membrána +elda isolant elektroda Klávesa membránová Membránové klávesnice se vyrábí také ze dvou membrán, které se stiskem spojí. Dotykové klávesnice Změna kapacity změnou dielektrika, které představuje prst. Není pohyblivých částí Periferie - rozšíření 10/17

11 Činnost klávesnic Mikroprocesor vestavěný do klávesnice nebo na základovou desku neustále monitoruje stav klávesnice. Změna proudu způsobená stisknutím klávesy způsobí vyslání kódu do základové desky. Stisk musí trvat alespoň 2 až 3 cykly, jinak se ignoruje. Po uvolnění klávesy je tento kód zvětšen o 128. Tato čísla jsou ukládána do vlastní paměti klávesnice a zároveň mikroprocesorem zapsána na port. Toto způsobí přerušení a BIOS si přečte kód klávesy. BIOS přečte kód a klávesnici sdělí pokyn o výmaz znaku s paměti. Řadič klávesnice na základní desce při stisku delším než nastavená hodnota automaticky generuje signály stlačené klávesy. Dále BIOS testuje zapsané 2 byty klávesnice na portu, zda jeden z nich není kód rozšiřujících kláves. Informace o stisknutých klávesách speciálních funkcí (např. CTRL, Alt, NumLock, CapsLock. Insert) zapisuje do dvou stavových slov na adresách 0417H a 0418H. Pro tyto klávesy změní obsah své paměti pro transformaci kódu klávesnice na ASCII kód. Adresa Bit Funkce 0417H 0 Pravá klávesa ALT 1 Levá klávesa ALT 2 CTRL 3 ALT 4 Scroll Lock 5 Num. Lock 6 Caps Lock 7 Insert Lock 0418H 0 Levá CTRL 1 Levá ALT 2 SYSRQ 3 Pause Lock 4 Scroll 5 Num Lock 6 Caps Lock 7 Insert Propojení Klávesnice je spojena se základovou deskou pomocí PS/2 nebo USB konektoru. Pro bezdrátové klávesnice se využívá infračervené záření (IrDA) nebo rádiové vlny (včetně Bluetooth), přičemž samotný vysílač/přijímač může být připojen k počítači pomocí sériového rozhraní PS/2 nebo USB. Bezdrátové klávesnice musí mít vlastní zdroj napájení - baterie. Myši Počítačová myš je malé polohovací zařízení, které převádí informace o svém pohybu po povrchu plochy (např. desce stolu) do počítače, což se obvykle projevuje na monitoru jako pohyb kurzoru. Nachází se na ní jedno či více tlačítek, může obsahovat jedno i více koleček pro usnadnění pohybu v dokumentu. Ze spodní strany nalezneme zařízení snímající pohyb Periferie - rozšíření 11/17

12 Mechanická Také se používá termín kuličková. Ve spodní části myši se nachází kulička, která se pohybem myši po stole roztáčí. Pohyb kuličky snímají dvě navzájem kolmé hřídele, které se kuličky dotýkají. Kulička obě hřídele při svém pohybu roztáčí a přenáší pohyb na otočnou clonku ve tvaru kruhu s okénky. Na obou hřídelkách je po jedné clonce. Světlo senzoru prosvěcuje clonku a přerušovaný paprsek je snímán optoelektronickým čidlem, které jej mění na elektrické impulzy. Směr otáčení je rozpoznán pomocí Grayova kódu: Myš totiž obsahuje na každé clonce dva snímače, přičemž ty jsou umístěny tak, aby jejich pulzy byly úhlově posunuty. V jeden okamžik může být osvětlen jeden, oba, nebo i žádný snímač. Impulzy pohybu celé myši pak tvoří dva a dva sledy bitů, ty jsou detekovány v počítači. Ovladač myši v počítači signály dekóduje a načítá, a převádí je na pohyb kurzoru na obrazovce monitoru (v osách X a Y). Optická Optická myš využívá LED nebo laserovou diodu jako zdroj světla, které je snímáno fotodiodami nebo dokonalejším optickým snímačem, který zpracovává obraz v reálném čase a převádí pohyb do os X a Y. Pro osvětlení podkladu se tradičně využívají červené LED, protože v době vzniku optických myší byly nejlevnější. Na barvě osvětlení nezáleží, avšak při použití člověku neviditelného infračerveného světla může být dosaženo vyšší přesnosti snímání a nižší spotřeby elektrické energie. Optická myš pracuje spolehlivě na strukturovaném povrchu, kde je možné snadno rozpoznat pohyb podkladu. Způsoby připojení myši k počítači Zpočátku se myš k počítači připojovala pomocí sériového portu (RS-232). Kolem roku 2000 se prosadil konektor PS/2 a posléze USB. Některé myši jsou označovány jako combo, což znamená, že se mohou pomocí jednoduché redukce připojit do zásuvky USB i PS/2. Pro bezdrátové myši se využívá infračervené záření (IrDA) nebo rádiové vlny (včetně Bluetooth), přičemž samotný vysílač/přijímač může být připojen k počítači pomocí sériového rozhraní PS/2 nebo USB. Tablety Tablety neboli digitizéry, jsou inverzní zařízení k plotrům ke kreslení vektorových obrazců. Jsou to destičky - snímací podložky - funkčně obdobné grafickým stolům. Po podložce se pohybuje snímací zařízení. Obvykle myš se zaměřovacím křížem, která je nejčastěji na principu elektromechanickém. Místo kuličky je opatřena vysílací cívkou. Podložka snímá tyto indukované impulsy pomocí sítě, která je uvnitř podložky. Myš je vybavena nitkovým křížem s lupou pro přesnou polohu a čtyřmi tlačítky, respektive i číselnou klávesnicí. Místo myši jsou někdy použita tlakově závislá zařízení ve tvaru pera, kterými se lépe vytváří obraz Periferie - rozšíření 12/17

13 Další typy vstupních polohovacích zařízení Trackball Trackball je vlastně myš otočená kuličkou nahoru. Pohyb obstaráváme otáčením kuličky palcem, tj. těleso myši stojí. Tato konstrukce je často využita u notebooků, kde je trackball zabudován přímo v tělese počítače. Twintouch Twintouch je alternativou trackballu. Je to plocha 6 x 5 cm s dvěma tlačítky, citlivá na tlak. Funguje jako malá kopie obrazovky. Pohyb prstu se převádí na pohyb kurzoru myší po obrazovce. TrackPoint Trackpoint je vlastně miniaturní joystick inspirovaný trackballem. Jde o cca 5 mm váleček umístěný uprostřed klávesnice. Zatlačením na tento váleček se kurzor začne pohybovat ve směru tlakové síly. Touch Pad TouchPad nebo TrackPad (tak je označován TouchPad s lepší rozlišovací schopností) je polohovací zařízení pro ovládání kurzoru na způsobu myši. Pohyb myši je nahrazen pohybem prstu po podložce citlivé na dotyk. Světelné pero Světelné (optické) pero (Light Pen) je vstupní zařízení pro počítače, které snímá pozici pera na monitoru ve spolupráci s grafickým adaptérem. Umožňuje interaktivně zpracovávat obraz. Ke své činnosti využívá světlo vyzářené klasickou obrazovkou. Má tvar tužky a je v něm umístěn snímač světla, tlačítko a je propojen s počítačem kabelem nebo IR. Identifikace polohy pera je dána tím, že monitor nevysílá celý obraz naráz, ale řádkuje obrazovku bod po bodu. Optickým snímačem tedy zjistíme časový okamžik prosvětlení bodu pod perem a tím tedy přesnou polohu pera. Toto zařízení je dnes nahrazováno obrazovkami citlivými na dotyk. Dotykové obrazovky (dotykové displeje) Existuje několik konstrukčních řešení dotykových obrazovek: Rezistivní displeje Systém těchto obrazovek je tvořen pružnou membránou, která je na povrchu displeje. Membrána je zevnitř pokryta velmi tenkou průhlednou kovovou vrstvou. Pod membránou je také vodivá průhledná vrstva, která je ale pevná. Mezi vrstvami je pak velmi tenká vzduchová mezera s rastrem izolačních podpěr, které vodivé vrstvy izolují od sebe. Obě vrstvy jsou připojeny Periferie - rozšíření 13/17

14 k řídicímu a vyhodnocovacímu modulu. Při dotyku se horní vrstva prohne a v daném místě se vodivě spojí s vrstvou spodní. Mezi vrstvami pak začne procházet elektrický proud a řadič pak vypočítá na základě velikosti jednotlivých proudů polohu bodu dotyku. Kapacitní dotykové displeje Funkce těchto displejů je založena na vodivosti lidského těla. Povrch kapacitního dotykového displeje je pokryt vodivou vrstvou. Při dotyku displeje prstem ruky vznikne mezi okraji displeje a vodivou rukou kapacita, přes kterou se uzavírá se elektrický obvod. Řadič pak analýzou vzniklých kapacit přesně určí polohu prstu. Dotykové displeje s infračerveným zářením Tento systém je tvořen hustou sítí infračervených paprsků, která se vsunutím jakéhokoli předmětu na určitém místě přeruší. Veliká výhoda je v tom, že takový systém lze zhotovit jako rám, který pak lze nasadit na jakýkoli monitor. Displej s povrchovou akustickou vlnou Nejvíce sofistikovanou metodou řešení dotykových displejů je technologie využití povrchové akustické vlny. Pro tyto displeje se používá označení SAW (z anglického Surface Acoustic Wave). Princip je takový, že v rozích pevné průhledné vrstvy nad displejem jsou umístěny vysílače a přijímače signálu. Ten se šíří napříč po ploše displeje. Vložením předmětu do vlnového pole se šíření vln změní a řídicí jednotka tak podle vyslaných a přijatých signálů vyhodnotí polohu vložené překážky. Označení akustická vlna může být poněkud matoucí, protože vysílané vlnění má kmitočet 5 MHz. Problematická je vysoká citlivost na znečištění, protože i malá nečistota dokáže pohltit akustické vlnění a na displeji tak vznikají hluchá místa. Dataprojektory Dataprojektor je zařízení, které přenáší (projektuje, promítá) obraz z počítače, DVD přehrávače nebo nějakého video zařízení na plátno či zeď. Je zapojen do videokarty podobně jako monitor. Pro projekci se jako zdroj světla používá halogenová lampa, metalhalidová plynová výbojka a speciální lampa vyvinutá pro LCD projektory. Parametry určujícím kvalitu dataprojektoru: Rozlišení V současnosti patří mezi nejběžněji používaná rozlišení: SVGA ( ), XGA ( ), SXGA ( ), UXGA ( ). Světelný výkon Udává se v ANSI lumenech - čím je vyšší, tím je promítaný obraz jasnější a kvalitnější. Kontrast Udává poměr nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu. Dnes jsou běžné projektory s kontrastem 1000:1 (nejsvětlejší bod je 1000krát světlejší, než bod nejtmavší). Rozměry a hmotnost Životnost lampy Periferie - rozšíření 14/17

15 Rozhraní Konektory pro připojení zdrojů videosignálu: CANON, DVI, CINCH, BNC, mini-din. Dnes se postupně stává standardem připojení přes LAN (RJ-45), HDMI a Wi-Fi ( b/g). Funkce a doplňky S většinou projektorů se dnes dodává dálkové ovládání. Oblíbená funkce je například PiP (obraz v obraze). Druhy dataprojektorů Dle výrobní technologie dělíme diaprojektory na: DLP Lampa vyrobí světlo, projde světlo přes optickou čočku a dopadne na rotující barevný kotouč, který změní vlnovou délku světla. Na kotoučku bývají minimálně tři základní RGB barvy a jedna průhledná část pro zvýšení jasu. Na kotouči může být i více barev. Obarvené světlo z kotouče putuje do další čočky, která nasměruje světlo na DLP čip. DLP čip vytvoří obraz pootočením zrcátek. Jedná se o reflektivní, tj. odrazovou technologii. Čím déle je zrcadlo vystaveno světlu, tím světlejší odstín je. LED Lampa je nahrazena diodami. LCD Srdcem LCD projektorů jsou tzv. dichroická zrcadla a LCD panely. Hlavní výhodou dichroického zrcadla je schopnost odrážet a propouštět světlo v závislosti na vlnové délce. Světlo z lampy dopadne na první zrcadlo, to propustí červenou složku a odrazí zbylé světlo. Následuje zrcadlo pro zelenou složku a nakonec pro modrou. Odražené paprsky světla pokračují samostatně do přiděleného LCD. LCoS Princip je kombinací LCD a DLP projektoru. Lampa vyrobí světlo, hranol rozdělí světlo z lampy na tři základní barvy, tyto světlené paprsky dopadnou na LCoS displej a od toho se, podobně jako u DLP projektorů, odrazí. Obraz na displeji je v odstínech šedi. V případě černé barvy se světlo neodrazí, čím světlejší barva, tím více světla se od displeje odrazí. Odražené světlo putuje opět do hranolu, kde se spojí všechny barevné složky a nakonec zamíří přes optiku na plátno.výhodou LCoS projektoru je vysoké rozlišení, disponuje vynikajícím barevným podáním, vysokým kontrastem a nemá duhový efekt. CRT Základem jsou tři projekční obrazovky principiálně podobné těm v běžných televizních přijímačích či počítačových monitorech. Každá z nich promítá v jedné ze základních barev (červené, modré a zelené) a výsledný obraz je potom složen na projekční ploše. Tato technika patří k nejstarším a používá se dnes pouze výjimečně, a to u pevných instalací. Dalšími důležitými zařízeními při používání dataprojektorů jsou plátna, kterých existuje několik druhů: Periferie - rozšíření 15/17

16 Stativová Rámová Roletková Projekce může buď přední, nebo zadní. U zadní projekce se používá polopropustné plátno. Tato projekce je výhodnější, protože před plátnem lze procházet a není rušen obraz. Kontrolní otázky Jakými jazyky jsou ovládány tiskárny? Které faktory ovlivňují kvalitu tisku? Jaký je rozdíl mezi DPI a PPI? Jaké znáte druhy tiskáren? Na jakém principu funguje jehličková tiskárna? Na jakém principu funguje inkoustová tiskárna? Na jakém principu funguje laserová tiskárna? Co je to plotter? Jaké znáte druhy plotterů? Co je to skener? Jaké parametry skenerů jsou důležité? Jaké znáte druhy skenerů? Na jakém principu pracují klávesy na klávesnici? Jaké znáte druhy počítačových myší jaký je princip jejich fungování? Co je to tablet? Jaké znáte další typy polohovacích zařízení? Jak fungují dotykové obrazovky? Jaké jsou důležité parametry, které určují kvalitu dataprojektoru? Jaké znáte druhy dataprojektorů? Použitá literatura Počítačová tiskárna - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < %C3%A1_tisk%C3%A1rna> Jehličková tiskárna - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < %C3%A1rna> Inkoustová tiskárna - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < Laserová tiskárna - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < Plotter - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < Periferie - rozšíření 16/17

17 Světelné pero - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < Dataprojektor - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < Počítačová myš - Wikipedie [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < %C3%A1_my%C5%A1> SNÁŠEL, Jaroslav. Už vím, jak fungují dotykové displeje [online]. poslední revize [cit ]. Dostupný z < article= > Periferie - rozšíření 17/17