VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka ZOO Brno

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Profil návštěvníka ZOO Brno bakalářská práce Autor: Martina Šilhánová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

2

3 Copyright 2011 Martina Šilhánová

4 Abstrakt ŠILHÁNOVÁ, Martina: Profil návštěvníka ZOO Brno, bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava Předmětem bakalářské práce je specifikace Zoologické zahrady města Brna z hlediska mezinárodního zařazení, podílu na všeobecném cíli ochrany přírody a záchraně ohroţených druhů a především z pohledu objektu významného v oblasti cestovního ruchu. Součástí práce je i praktická část, která je zaměřena na charakteristiku návštěvníků tohoto objektu a jejich spokojenosti, s cílem vypracování návrhu na moţné zvýšení návštěvnosti zoologické zahrady. Klíčová slova: Zoologická zahrada. Ochrana přírody s osvětou. Brno. Návštěvnost. Dotazníkové šetření. Abstract ŠILHÁNOVÁ, Martina: The profile of the Brno ZOO s visitor, bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of thesis Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of professional qualification: Bachelor. Jihlava The main theme of bachelor thesis is specification the Brno ZOO from the point of view international classification, share in the general aim conservation and protection of endangered species and above all from the perspective of the important object in tourism. The component of this thesis is also practical part, which focuses on characterization of visitors of Brno ZOO and their satisfaction; with aim elaborating the project to the increase ZOO attendance. Key words: Zoological garden. Conservation of nature with education of the public. Brno. Attendance. Questionnaires investigation.

5 Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za metodické vedení, vstřícnost a ochotu při zpracování práce. Děkuji také svým rodičům za podporu a obětavost v průběhu celého období mého studia.

6 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

7 Předmluva Bakalářská práce Profil návštěvníka ZOO Brno se zaměřuje na charakteristiku samotné zoologické zahrady, ale také zároveň přibliţuje celou problematiku existence těchto zařízení včetně organizací, které je sdruţují za účelem spolupráce a dosahování tak lepších výsledků v oblasti ochrany a péče o přírodu. Tato práce je specifikována na brněnskou zoologickou zahradu, tedy pouze jednu zahradu v naší republice, cílem je ale zpracování tohoto tématu vzhledem ke všem zoologickým zahradám v ČR a následnému porovnání výsledků. Unie českých a slovenských zoologických zahrad má zájem na tom, zjistit, jak si stojí zoologické zahrady mezi ostatními objekty cestovního ruchu a kdo jsou vlastně cíloví návštěvníci zoologických zahrad. Proto se Unie rozhodla ke spolupráci s Vysokou školou polytechnickou a zahájili tento projekt. Tato práce je jednou z částí projektu, která by měla také dopomoci ke konečným výsledkům celého projektu. Důleţitou součástí práce je praktická část, která prostřednictvím dotazníkového výzkumu v ZOO Brno dala odpovědět na otázky, jací jsou nejčastější návštěvníci ZOO, čím je pro ně ZOO atraktivní a co jim v ní naopak chybí. Následnými cíli výzkumu jsou závěry, jak stimulovat návštěvníky k opakované návštěvě a především také, jak získávat nové a nové návštěvníky. Základními zdroji pro tuto práci byly informace z veřejně dostupné literatury a internetových portálů. Důleţité informace ke zpracování práce poskytlo také vedení zoologické zahrady, především paní Bc. Jana Hadová. Tímto bych jí chtěla poděkovat za velmi vstřícnou spolupráci. Také děkuji všem návštěvníkům ZOO, kteří byli ochotni podílet na dotazníkovém šetření a poskytli tak nezbytné informace k závěrům výzkumu.

8 Obsah Úvod Historie zoologických zahrad Typologie ZOO zařízení Mezinárodní a národní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad Legislativní předpisy v oblasti zoologických zahrad ČR Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Město Brno Zoologická zahrada města Brna Historie Zoologické zahrady města Brna Organizační struktura ZOO Brno Expozice Zoologické zahrady města Brna Základní informace pro návštěvníky ZOO Činnosti Zoologické zahrady města Brna Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna Hospodaření Zoologické zahrady města Brna za poslední dva roky Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna Marketingový výzkum Dotazníkové šetření praktická část Charakteristika souboru respondentů... 55

9 8. 2 Zpracování dotazníkového výzkumu SWOT analýza ZOO Brno Návrhy na zvýšení návštěvnosti ZOO Brno Závěr Seznam ilustrací Seznam tabulek Seznam pouţitých informačních zdrojů Seznam příloh... 80

10 Úvod Zoologická zahrada je pro mnoho lidí místem odpočinku, klidu, relaxace, ale také nenucené zábavy a poučení. Milují je miliony dětí, ale i dospělých. Dle statistik organizace CzechTourism patří zoologická zahrada vţdy mezi pět nejnavštěvovanějších cílů v kaţdém kraji České republiky. Zoologická zahrada je ale také objekt organizačně velmi náročný, vyţadující ke svému správnému chodu zkušené odborníky a nekonečnou obětavost chovatelů, s čímţ jsou spojené i vysoké finanční nároky. Zároveň se jedná ale o organizaci, která je provozována s ušlechtilým cílem péče o přírodu, záchranu ohroţených druhů, vytvoření kvalitních podmínek všem chovaným ţivočichům a hlavně s cílem vzdělávání společnosti a přiblíţení těchto mnohdy velmi exotických druhů zvířat všem zájemcům o přírodu a ţivočišnou říši. Moţnost proniknout do tajů organizace, dozvědět se více o fungování tohoto objektu a především velmi kladný vztah autorky ke zvířatům se staly prvotními motivy vzniku této práce. Navíc faktem také je, ţe zoologické zahrady jsou často cílovými místy účastníků cestovního ruchu. Takţe propojení těchto dvou oblastí se jeví jako velmi zajímavé téma ke zkoumání. Zoologické zahrady, jak jiţ bylo zmíněno, se nachází téměř v kaţdém kraji naší republiky, v některém jich je dokonce i více. Je tomu tak například i u Jihomoravského kraje, kde jsou evidovány ministerstvem ţivotního prostředí hned čtyři zoologické zahrady. Nejznámější ovšem z tohoto kraje je zoologická zahrada umístěná přímo v krajském městě. Zoologická zahrada města Brna se dle statistik CzechTourism pravidelně stává třetím nejnavštěvovanějším místem v kraji. Pro tuto práci byla z výše uvedených důvodů vybrána právě brněnská zoologická zahrada. Cílem bakalářské práce je charakteristika této zoologické zahrady. Zpracování práce by mělo zoologickou zahradu přiblíţit z hlediska historie, chodu organizace a sluţeb pro návštěvníky. Právě návštěvníci budou hlavním objektem zkoumání práce, budeme se zabývat specifikací návštěvníků, oblíbeností ZOO a také jejich spokojeností se sluţbami v ZOO. 10

11 V závěrečné fázi by tato práce měla objasnit důvody, proč se právě Zoologická zahrada města Brna neřadí mezi nejnavštěvovanější cíle v České republice, kdyţ potenciál by k tomu měla. Z těchto výsledků by následně měly být vyvozeny návrhy, směřující ke zvýšení atraktivity této zoologické zahrady. 11

12 1 Historie zoologických zahrad Lidská a zvířecí říše jsou vzájemně propojené jiţ od samých začátků historie lidstva. Zvířata se jiţ v dávných dobách stala pro člověka nejen potravou, ale také inspirací. Důkazem toho nám jsou jeskynní malby ve Font-de-Gaume a La Pileta ve Francii. Vztah člověka k těmto tvorům se ale neustále vyvíjel a dnes jsou nedílnou součástí našich ţivotů a zoologické zahrady našich obydlí. Vraťme se ale ještě k vývoji těchto společenství. Historie zoologických zahrad sahá aţ do druhého tisíciletí před naším letopočtem, kdy byly bohatými vladaři zakládány první zvěřince neboli menaţérie. Tyto zvěřince vznikaly především na území východní Asie a severní Afriky, chována zde byla nejen místní zvířata, ale také sem byla dováţena zvířata z Indie a dalších exotických zemí. Vztah lidí ke zvířatům v této době velmi ovlivňovalo náboţenství a pověry. Mnoho zvířat bylo povaţováno za ztělesnění bohů či různých symbolů. Tyto zvěřince ale také měly demonstrovat moc a bohatství určitého vládce. V kaţdém případě byla ve starověku zvířata chována v zajetí velmi pokrokově z hlediska dnešních pravidel, jejich zařízení byly prostorné a moderní. Pyšnění se různými exotickými druhy zvířat se rozšiřovalo stále více. Také Evropa se začala plnit různými druhy zvěřinců a parků pro chov zvířat. Kolem počátku našeho letopočtu v tehdejších kulturních centrech Evropy, v Řecku a v Římě se hojně stavěly domy pro ptáky, tzv. aviária, pro zajíce se zřizovaly rozsáhlé výběhy, bohatí občané chovali i velká zvířata ve svých domech, v chrámech se chovala posvátná zvířata, např. lev. Důvod výstavby rozsáhlých zvěřinců se změnil za doby vlády římské říše, kdy byla zvířata pouţívána ke krutým hrám, při kterých spolu buď bojovala různá zvířata, nebo gladiátoři a zvířata. Při těchto hrách zbytečně umíralo mnoho vzácných druhů zvířat. Čím dál více ale byla potřeba zvířat pro zápasy v arénách větší a jejich opatřování čím dál obtíţnější. To byl hlavní důvod zřizování stálých a publiku přístupných zvěřinců. Největší zvěřinec té doby vlastnil císař Marcus Ulpius Traianus, v němţ počet divokých i domácích zvířat dosahoval

13 S koncem říše Římské roku 476 skončily také tyto nesmyslné hry a nastal úpadek zvěřinců. K rozsáhlejšímu chovu zvířat v zajetí se Evropa vrací aţ ve 12. století, kdy jsou na kníţecích dvorech v Itálii vytvářeny opět zařízení pro chov cizokrajných zvířat. Tradice prostorných výběhů ze starověku se ale bohuţel nedochovala. Italské zvěřince neposkytovaly zvířatům potřebný ţivotní prostor, klece byly velmi malé, výběhy natěsnané vedle sebe. Později diváci sledovali zvěř z centrálního pavilonu uprostřed kruhu rozděleného na pásy, ve kterých byla zvířata umístěna. Tento trend tehdejší doby, jako výraz určité feudální moci, se brzy rozšířil také do oblasti západní a střední Evropy. První zvěřince byly zakládány především v Anglii a v Nizozemí. Označení Thiergart se poprvé v historii objevilo roku 1451, při zaloţení zahrady s divokými zvířaty ve Stuttgartu. Rozhodující vliv na vývoj všech ostatních zařízení pro zvířata v Evropě měl zvěřinec ve Versailles. Stavbu tohoto zvěřince započal Ludvík XIV. hned v prvním roce své vlády, roku Domy pro savce i ptáky, rybníčky, vějířovitě uspořádané výběhy se rozkládaly na ploše asi 4 ha. Zvěřinec se kaţdoročně rozrůstal o nová zvířata, především dary králi. Na svou dobu toto jedinečné zařízení uchvátilo mnohé panovníky a mnozí se jej snaţili napodobit. Vznikla tak také nejstarší zoologická zahrada, která si zachovala nepřetrţitý provoz aţ do dnešních dní. Jedná se o zoologickou zahradu ve vídeňském Schönbrunnu, kterou zaloţil císař František I. se svou manţelkou Marií Terezií roku Dnes jsou části zahrady s původními zařízeními prohlášené památkovou rezervací. Všechny zoologické zahrady tehdejších dní ale slouţily pouze k vlastnímu potěšení šlechty a za úkol měly především demonstrovat moc a majetek vládnoucí třídy. Změnu v tomto přístupu přinesla Velká francouzská revoluce ( ). Zvěřinec ve Versailles byl zrušen, některá zvířata vypuštěna do přírody a ostatní byla roku 1793 přemístěna do Jardin des Plantes v Paříţi, kde vznikla první zoologická zahrada volně přístupná pro občanské návštěvníky. Zoo Jardin des Plantes se proslavila také jako významná vědecká instituce, neboť jiţ od počátku její existence se o ni starali vynikající 13

14 francouzští přírodovědci, např. Georges Cuvier, Etienne Geoffroy Saint-Hilaire či Henri Milne-Edwards. Zřizování zoologických zahrad tak získalo nový smysl. Po celé Evropě vznikaly měšťanské spolky, jejichţ úlohou bylo zakládání a financování zoologických zahrad. Roku 1828 vznikla zoologická zahrada v Londýně, zaloţená Londýnskou zoologickou společností The Zoological Society of London. Název zoologická zahrada se stal vţitým označením pro společenství slouţící vědeckým účelům, vzdělání i zábavě lidí. Navzdory vědeckému vzdělání pracovníků zoologických zahrad, vytvářené domy a pavilony stále neodpovídaly potřebám zvířat. Vznikaly budovy ve stylu krajů, ze kterých chovaná zvířata pocházela, často bohatě zdobené. Tyto stavby ovšem zvířatům poskytovaly pouze malý temný prostor. Také výběhy pro zvířata byly většinou malé a od návštěvníků oddělené masivní mříţí. Převratem v historii zoologických zahrad byly myšlenky Carla Hagenbecka ( ). Tento německý obchodník se zvířaty a cestovatel otevřel roku 1907 ve Stellingenu zoologickou zahradu zcela nového typu. V zoologické zahradě nebyly ţádné mříţe a palisády, zvířata ţila v prostorných výbězích ve velkých přirozených skupinách a jejich úniku bránily suché nebo vodní příkopy. Hagenbeck uplatňoval ve své zoo především velké zkušenosti z přírody, kde zvířata odchytával. Napodoboval přírodu, z které zvířata pocházela, a sdruţoval je podle jejich výskytu v přírodě. Jeho filozofie, i kdyţ se ve své době nesetkala s pochopením, ovlivnila řadu světových zoologických zahrad a dnes jsou volné výběhy neodmyslitelnou součástí kaţdé zoologické zahrady. Počátky chovu zvířat v České republice se datují do období před Druhou světovou válkou. První zoologickou zahradou České republiky se stala Zoologická zahrada v Liberci, zaloţená roku Roku 1926 vznikla Zoologická a botanická zahrada v Plzni. O pět let později byla otevřena Zoologická zahrada hlavního města Prahy. V předválečném období roku 1939 byla dobudována ještě Zoologická zahrada Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Rozvoj zoologických zahrad na území ČR nastal aţ po roce

15 Dnes máme v České republice 16 zoologických zahrad, jejichţ cílem je ukázat lidem, v jakém prostředí a jakým způsobem zvířata ţijí ve volné přírodě. A zároveň zachovat ţivočišné druhy, které by bez přispění zoologických zahrad nemohly jiţ další generace poznat. 15

16 2 Typologie ZOO zařízení Po celém světě je dnes rozmístěno více neţ 1300 zoologických zahrad dle Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. Chovu zvířat se ale také věnuje řada dalších zařízení, jejichţ počet nelze registrovat. Existují také zařízení, která ač se zoologickou zahradou nazývají, oficiálně se mezi tyto instituce nezapočítávají. Hranici, kdy se určité zařízení k chovu zvířat stává zoologickou zahradou, je těţké určit. Dle Světové databáze zoologických zahrad se do kategorie zoo řadí odborná zařízení dlouhodobého charakteru, která chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu těchto druhů. Jejich posláním je zachování biodiverzity a genofondu volně ţijících ţivočichů chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohroţených druhů a výchovu veřejnosti k ochraně přírody. Rozlišné zoo vytváří různé zaměření daných zařízení, velikost, počet zvířat či počet ohroţených druhů. Nejmenším typem zoo zařízení jsou zookoutky. V těchto zařízeních nejsou velké poţadavky na počet zaměstnanců, neboť i počet chovaných zvířat je značně omezený. Zookoutky se často zaměřují pouze na chov domácích zvířat. Menší velikost objektu je právě výhodou těchto zařízení. Malý kolektiv zaměstnanců udrţuje zařízení na velmi dobré úrovni a zvířatům je poskytována individuální péče a osobní kontakt, čímţ mnohdy dosahují i tyto zoo výrazných chovatelských úspěchů. Hojně se v ČR rozšiřují zařízení typu zoopark. Tyto zařízení se ve svých chovech soustřeďují pouze na zvířata určitých lokalit. Nebo se specializují jen na určitý druh ţivočichů, např. ptáky či akvarijní ryby. Do této kategorie lze také zařadit soukromé chovatelé, kteří se zaměřují na chov jen několika druhů nebo dokonce jen jednoho druhu ţivočichů. Přičemţ jsou také schopni dosáhnout překvapujících chovatelských úspěchů. Není výjimkou, ţe od těchto chovatelů odkupují zvířata i zoologické zahrady. Zoologická zahrada je nejznámějším chovatelským zařízením, avšak jen těţko jej lze krátce a ve stručnosti definovat. Zoologická zahrada by měla splňovat čtyři hlavní úkoly. Hlavním úkolem zoologické zahrady a jejich pracovníků je podílet se na vzdělání 16

17 a výchově co nejširších vrstev obyvatelstva. Druhá neméně důleţitá součást zoologické zahrady je vědecká práce se zvířaty a výzkumy na ţivých zvířatech. Dále se všechny zoologické zahrady podílejí na ochraně ohroţených druhů zvířat a přírody vůbec. A v neposlední řadě by kaţdá zoologická zahrada měla návštěvníkům poskytovat moţnost odpočinku a rekreace. Čím dál větší popularity nabývají zařízení typu safari. Safari jsou velmi vhodným prostorem pro chov zvířat. Zvířata ţijí na velkém prostoru volně a návštěvníci se přes areál pohybují auty. Různé druhy ţivočichů od sebe navzájem oddělují příkopy, elektrické dráty či dobře maskované překáţky, takţe vzniká dojem, ţe šelmy, přeţvýkavci a další zvířata ţijí nerušeně vedle sebe. Veřejná akvária, terária, insektária, vivária, tropické haly pro motýly, ptáky či plazy, ptačí parky, krokodýlí parky, návštěvnická centra Národních parků a rezervací i Mořské světy se stále řadí do kategorie klasických zoo. Na území ČR i ve světě se lze setkat také se speciálními zařízeními, které fungují a vypadají více méně jako zoo, ale mají jen málo výběhů, klecí a dalších zařízení pro zvířata. Stejně jako se zařízeními, která jsou menší součástí jiných nezoologických institucí. Všechny tyto zařízení řadí Světová databáze zoologických zahrad do kategorie speciálních chovných zařízení. Spadají sem především parky specializované na chov jednoho nebo mála druhů zvířat, speciální chovná centra, expozice zvířat vědeckých institucí a další neveřejné zoo a podobná zařízení. 17

18 3 Mezinárodní a národní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad WAZA Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums) Světová asociace zoologických zahrad a akvárií je zastřešující organizací pro zoologické zahrady a akvária na celém světě. Posláním WAZA je harmonizace principů, zásad, postupů a strategií vedoucích přes 1300 světových zoo a akvárií za účelem vytváření kvalitních ţivotních podmínek ţivočichům, zachování biologické rozmanitosti, ekologické výchovy a globální udrţitelnosti. Prvotními cíly WAZA je podpora a koordinace spolupráce mezi zoologickými zahradami v oblasti chovu zvířat v zajetí i ochrany ţivotního prostředí. Ve své činnosti se zabývá také organizováním spolupráce mezi národními a regionálními sdruţeními, zastupuje zoo v mezinárodních organizacích a podporuje spolupráci s dalšími ochranářskými organizacemi jako je např. Světová unie ochrany přírody (IUCN). Důleţitou úlohou WAZA je environmentální vzdělávání, zachování divokého ţivota a výzkum ţivotního prostředí. Vydává také mezinárodní plemenné knihy pro ohroţené druhy ţivočichů. Historie Světové asociace zoologických zahrad a akvárií sahá aţ do roku 1935, kdy byla v Basileji zaloţena Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG). Tato organizace dlouho představovala výběrový klub, jehoţ členem v ČR byla pouze ZOO Praha. Během II. Světové války unie ukončila svou činnost. Obnovena ale byla jiţ v roce 1946 v Rotterdamu. Roku 1950 se tato organizace stala členem Mezinárodní unie ochrany přírody. V posledních letech došlo k výrazné změně pojetí organizace a roku 1998 byla přejmenována na Světovou organizaci zoologických zahrad (WZO). WAZA vznikla právě z této organizace v roce 2000, čímţ bylo umoţněno dalším českým zoo členství v organizaci a zapojení několika odborníků do skupin specialistů pro záchranné chovy. V současné době asociace rozlišuje dvě úrovně členství. Prvními jsou přímí institucionální členové, do této skupiny patří 251 zoologických zahrad a akvárií z více 18

19 neţ 50 zemí. Další skupinu tvoří členové, kteří jsou s WAZA spojeny prostřednictvím členství v jiném mezinárodním, národním či regionálním sdruţení, které WAZA také uvádí jako své přímé členy. Členství ve WAZA sdílí 52 světových sdruţení. Všichni členové jsou povinni dodrţovat Kodex etiky a spokojenosti zvířat WAZA, přijatý v roce Dále se také podílí na reprezentaci asociace na konferencích o úmluvách světové úrovně, jako např. CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin), CBD (Úmluva o biologické rozmanitosti) nebo CMS (Úmluva o migraci druhů). EAZA Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria) Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií byla zaloţena roku 1992 za účelem usnadnění spolupráce v rámci Evropského společenství zoologických zahrad a akvárií. Snaha EAZA směřuje k profesionálnímu posilování kvality chovu zvířat v zajetí, prezentaci na vzdělávání veřejnosti, přispívání k vědeckým výzkumům a zachování celosvětové biologické rozmanitosti. Všechny tyto cíle se opírají o posílení spolupráce se všemi příslušnými organizacemi a příslušné právní předpisy v rámci EU. Členství v EAZA náleţí 322 členů v 36 zemích, z nichţ 277 jsou stálí členové, 6 dočasných členů, 38 přidruţených členů. Čtyřem bývalým předsedům sdruţení bylo uděleno čestné členství. Členy EAZA jsou také společnosti firem dodávající základní zboţí a sluţby zoo a akváriím EAZA. EARAZA - Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria) Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií je neziskovou organizací sdruţující zoologické zahrady, akvária a další podobné organizace za účelem koordinace úsilí o zlepšení provozu těchto zařízení a rozvinutí vztahů všech zoo zařízení s cílem zachování a ochrany divokých zvířat. Organizace byla zaloţena z iniciativy ředitelů předních zoologických zahrad v Rusku, SNS a Pobaltí v roce Členové se podílí na vytváření dobrých vztahů mezi zoo, 19

20 profesním růstu zaměstnanců asociace EARAZA, moţnosti navrácení zvířat zpět do volné přírody, usnadnění výměny zvířat mezi členy asociace či podpoře vzdělávací činnosti. EAZA zastupuje zájmy svých členů v dalších mezinárodních organizacích, podporuje publikační činnost a spolupracuje s vládními, občanskými a dalšími organizacemi v otázkách týkajících se činnosti sdruţení. K dnešnímu dni, asociace sdruţuje 53 členů. Všichni členové platí vstupní, členské a organizační poplatky, kaţdoročně stanovené na Výroční konferenci asociace. IUCN Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) Mezinárodní svaz ochrany přírody je nejdůleţitější organizací zaměřenou na uchování přírodních zdrojů. Síla IUCN se opírá především v mnoţství odborníků a vědců pracujících pro tuto organizaci. Přes dobrovolných vědců a odborníků se podílí na plnění vize unie, kterou je ovlivnění, podpora a pomoc společnostem po celém světě v ochraně celistvosti a rozmanitosti přírody a zajištění, ţe jakékoli vyuţívání přírodních zdrojů bude spravedlivé a ekologicky udrţitelné. IUCN byla zaloţena roku 1948 jako první světová ekologická organizace. Dodnes sídlí v Glandu ve Švýcarsku, v místě svého zaloţení. Své poslání ale šíří dále do více neţ 160 zemí světa, sdruţuje 1135 členů, 115 vládních organizací, 806 národních nevládních organizací a 96 mezinárodních organizací. IZE - Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (International Zoo Educators Association) Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad byla zaloţena v roce 1972 skupinou evropských pedagogů zoologických zahrad. Hlavním cílem těchto pracovníků bylo vytvoření fóra, kde by se mohli kaţdé dva roky setkávat k výměně názorů a nápadů, předávat si zkušenosti a sdílet své zájmy. Dnešní činnost IZE se soustřeďuje na zoologické zahrady a jejich pracovníky po celém světě. Věnuje se především rozšiřování a zlepšování vzdělávacích programů veřejnosti 20

21 i zaměstnanců zoo, poskytování přístupu k nejnovějším myšlenkám, technikám a informacím v rámci zdokonalování ochrany a péče o zvířata a jejich spokojenost. Lepší koordinaci, rozvoj a předávání zkušeností v oblasti vzdělávání a propagace v rámci zoologických zahrad Evropy zajišťuje Evropská asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad. UCSZ Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie československých zoologických zahrad byla zaloţena 4. října 1990 v Bratislavě. Po rozdělení Československa byla přejmenována na Unii českých a slovenských zoologických zahrad. [8] UCSZ je profesní organizací, která zastupuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Základem činnosti UCSZ je podpora dosahování poslání zoo, rozvoje zoologických zahrad, vzájemné spolupráce a uplatnění se v mezinárodním prostředí. UCSZ stanovuje podmínky pro vytváření a dodrţování programů péče o ţivotní prostředí a ochrany přírody a fauny. Pracovníci unie se podílejí na výchově a vzdělanosti mládeţe i dospělých. V rámci kaţdé zoo UCSZ pečuje o odborný růst zaměstnanců, podporuje vědecké poznání a výzkum a napomáhá při řešení technických a provozních problémů zoologických zahrad. UCSZ zastupuje své členy na mezinárodních odborných fórech a v mezinárodních institucích, jichţ je členem. Jedná se o Světový svaz ochrany přírody, Světovou asociaci zoologických zahrad a akvárií a Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií. MŢP - Ministerstvo ţivotního prostředí ČR Ministerstvo ţivotního prostředí bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech ţivotního prostředí. K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo ţivotního prostředí koordinuje ve věcech ţivotního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. 21

22 MŢP je ústředním orgánem státní správy pro: ochranu přirozené akumulace vod ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod ochranu ovzduší ochranu přírody a krajiny ochranu zemědělského půdního fondu výkon státní geologické sluţby ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod geologické práce a ekologický dohled nad těţbou odpadové hospodářství posuzování vlivů činností a jejich důsledků na ţivotní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích státní ekologickou politiku V rámci ochrany přírody a krajiny je také MŢP ústředním správním úřadem pro oblast provozování zoologických zahrad dle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách. Podle tohoto zákona rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad, v současné době na území ČR vlastní tuto licenci 18 zoologických zahrad. Kaţdoročně MŢP podporuje chov ohroţených druhů světové fauny, zapojení do systému ochrany přírody ČR a mezinárodní spolupráci dotace licencovaným zoo z Programu Příspěvek zoologickým zahradám. Základní organizační sloţkou státu v oblasti péče o krajinu a ochranu přírody je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, zřízená právě MŢP. Název ZOO Rok zaloţení Členství ZOO Zoologická zahrada města Brna 1950 UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1999), EZE, WAZA (2000), EARAZA (2001), Zoologická zahrada Děčín 1948 UCSZ (1990), EAZA (1997), IZE (1997), WAZA (2004) 22

23 ZOO Dvůr Králové a.s UCSZ (1990), WAZA (1997), IZE (1998), Zoologická zahrada Hodonín Podkrušnohorský zoopark EARAZA (2010) 1975 UCSZ (1995) 1975 UCSZ (1992), EAZA (1996), WAZA Chomutov (1999), EARAZA (2000) Zoologická zahrada Jihlava 1957 UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1997), WAZA (1998) Zoologická zahrada Liberec 1919 UCSZ (1990), EAZA (1994), WAZA (2000), IZE Zoologická zahrada Ohrada 1939 UCSZ (1991), IZE (1997), EAZA (1997), Zoologická zahrada EARAZA (2001) 1953 UCSZ (1990), IZE (1996), EAZA (1997), Olomouc WAZA (2004) Zoologická zahrada Ostrava 1951 UCSZ (1990), EAZA (1996), IZE (1998), Zoologická a botanická zahrada města Plzně Zoologická zahrada hlavního města Prahy Zoologická zahrada Ústí WAZA (2004) 1926 UCSZ (1990), EAZA (1997) 1931 WAZA (1956), IZE (1989), UCSZ (1990), EAZA (1992), EARAZA (2004) 1957 UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1998), nad Labem WAZA (2004) ZOO Park Vyškov 1965 UCSZ (1995), EARAZA (2002) Zoologická zahrada a zámek 1948 UCSZ (1990), EAZA (1995), IZE (1995), Zlín Lešná WAZA (2000) ZOO Chleby o. p. s EARAZA (2004) Krokodýlí ZOO Protivín 2005 Mořský svět Výstaviště, 2002 Praha Papouščí zoologická před více neţ zahrada, Bošovice 20 lety Zoopark Zájezd o. p. s Tab. 1 Seznam ZOO v ČR s licencí udělenou ministerstvem ţivotního prostředí k provozování zoologické zahrady 23

24 4 Legislativní předpisy v oblasti zoologických zahrad ČR Základními právními předpisy, týkající se chovu ţivočichů v zoologických zahradách a dalších záchranných centrech, jsou zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. Existuje ale také několik dalších zákonů a vyhlášek, kterými se tato zařízení musí řídit. Jedná se například o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči či zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) vešel v platnost s účinností od Parlament České republiky se usnesl na znění zákona, které je rozděleno do šesti částí. Kaţdá část se skládá z paragrafů, celkem má zákon 25 paragrafů. Část první - Podmínky provozování zoologických zahrad ( 1-20) Část druhá - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ( 21) Část třetí - Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ( 22) Část čtvrtá - Změna zákona o daních z příjmů ( 23) Část pátá - Změna ţivnostenského zákona ( 24) Část šestá Účinnost ( 25) 24

25 Zákon upravuje podmínky pro vydání licence k provozování zoologických zahrad, postup při vydávání licence, kontrolu nad dodrţováním povinností plynoucích z tohoto zákona, základní podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů provozovatelům zoologických zahrad a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. [22] Uzákoněné jsou také základní pojmy týkající se zoologických zařízení. Zoologickou zahradou zákon stanovuje trvalé zařízení, v němţ jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně ţijící ţivočichové, popřípadě téţ zvířata domácí. Za zoologické zahrady se pro účely tohoto zákona nepovaţují: cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost zařízení pro chov a drţení ţivočichů, která slouţí ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy zařízení pro chov a drţení volně ţijících ţivočichů, které chová méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, přičemţ tyto ţivočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, ţe poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech [22] V roce 2008 byl zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách novelizován. V rámci novely tohoto zákona č. 141/2008 Sb. byl změněn 2 odst. 2 písmeno c). Konkrétně se tato změna týkala zařízení, která se pro účely tohoto zákona za zoologické zahrady nepovaţují - akvária, terária, expozice a jiná výstavní zařízení, která chovají méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost. Novela nabyla účinnosti

26 4. 2 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad se vztahuje k 14 odst. 3 zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách. Nařízení, které nabylo účinnosti , se skládá ze sedmi paragrafů. Paragrafy nařízení stanovují pravidla a podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu provozovatelům zoologických zahrad. Nařízení vymezuje tři základní okruhy projektů a činností, které jsou ze státního rozpočtu podporovány. Chov ohroţených druhů světové fauny v českých zoologických zahradách Zapojení českých zoologických zahrad do systému ochrany přírody České republiky Spolupráce českých zoologických zahrad v rámci mezinárodních programů chovů ohroţených druhů s významnými zoologickými zahradami a institucemi v cizině, podpora členství a účasti českých zoologických zahrad v mezinárodních organizacích 26

27 5 Město Brno Brno je střediskem jiţní Moravy, počtem obyvatel i rozlohou je to druhé největší město České republiky. Tohle správní středisko Jihomoravského kraje leţí na soutoku řek Svratky a Svitavy a má přes obyvatel. Historie Brna sahá aţ do 9. století, ze kterého pocházejí první zmínky o osídlení této části země. V 11. století si zde nechal postavit přemyslovský údělný kníţe Břetislav svůj hrad a v předhradí se začaly vyvíjet české trhové vsi. Roku 1243 byla Brnu udělena městská práva českým králem Václavem I. a město bylo obehnáno hradbami. Ve 14. století bylo Brno sídlem moravských markrabat a proţívalo svůj rozkvět. Svou silnou pozici Brno dokázalo i ve válečných obdobích, roku 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk, roku 1742 je zase marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i zaloţení biskupství v r století je pro Brno dobou rozvoje průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století devatenáctém. Brno se stává centrem textilního a strojírenského průmyslu a město se rychle rozvíjí. Značné škody a stagnaci ale městu přináší druhá světová válka a následný komunistický reţim. V současné době se jiţ město s tímto úpadkem zdárně zase vyrovnává. Dnes je Brno centrem soudní moci České republiky, sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Město se také výrazně podílí na kulturním a vzdělanostním růstu českých obyvatel, je zde umístěno 27 fakult vysokých škol, působí zde řada divadel, muzeí, galerií a klubů. V rámci vědy, výzkumu a inovací je Brno vyhledávaným střediskem veletrţní a kongresové turistiky. 27

28 6 Zoologická zahrada města Brna Zoologická zahrada města Brna se řadí mezi nejvýznamnější zoologické zahrady České republiky. Uţ více neţ padesát let nabízí svým návštěvníkům prostor pro aktivní odpočinek a poznání. Areál brněnské zoologické zahrady se nachází na svazích a hřebeni Mniší hory v městské části Brno Bystrc. Na rozloze více neţ 65 ha chová zoologická zahrada 1888 zvířat 322 druhů, zástupců obojţivelníků, plazů, ptáků a savců. V brněnské ZOO najdeme zástupce všech světadílů kromě Antarktidy. Součástí brněnské zoologické zahrady je i Stálá akvarijní výstava (dále jen SAV), umístěná na Radnické ulici v historickém centru Brna. Otevřena byla v roce 1969 a svým návštěvníkům představuje sladkovodní i mořské ţivočichy. V ZOO je umístěno také Záchytné centrum CITES, do kterého jsou v případě potřeby umísťováni a poté v něm ošetřováni ţivočichové zabavení zejména při nelegálních mezinárodních obchodech se zvířaty. V ZOO taktéţ působí Záchranná stanice pro handicapované ţivočichy, umoţňující ošetření poraněných nebo jinak handicapovaných zvířat z jihomoravského regionu. [6] Zoologická zahrada Brno je zařízení na vysoké odborné úrovni s významnými chovatelskými úspěchy. Vzhledem k tomu se také podílí na spolupráci při realizaci prestiţních Záchovných programů celosvětově nejohroţenějších druhů zvířat, ochraně ohroţených druhů fauny České republiky. Zoologická zahrada města Brna je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna. Základní identifikační údaje: Adresa: Kontakt: Zoologická zahrada města Brna telefon: U Zoologické zahrady 46 fax: Brno zoo@zoobrno.cz 28

29 6. 1 Historie Zoologické zahrady města Brna Snahy o zaloţení zoologické zahrady v Brně se objevily jiţ v polovině třicátých let 20. století. V roce 1935 byl v Brně ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady a v roce 1937 bylo dosaţeno prvního úspěchu, kdy byl v Tyršově sadu otevřen Zoologický koutek. Během války byl ale tento zookoutek příkazem protektorátních úřadů zrušen. Válka ale Brno nezastavila a jiţ v roce 1945 byl Spolek pro zřízení zoologické zahrady obnoven. Aţ do konce padesátých Spolek hledal vhodné místo pro výstavbu zoo. Nakonec bylo šťastně vybráno území kopce Mniší hora v Bystrci, který měla ve své správě Masarykova univerzita. Mniší hora měla původně poslouţit pro výstavbu botanické zahrady, vedle které by stála také zoologická zahrady. Roku 1950 byla Mniší hora prohlášena státní přírodní rezervací a byly zahájeny první stavební práce. Oficiálního otevření se brněnská zoologická zahrada dočkala Pro botanickou zahradu bylo následně vybráno jiné místo a tak celá Mniší hora zůstala zoologické zahradě. Zoologická zahrada se neustále rozrůstala a zdokonalovala. V šedesátých letech započala výstavba větších objektů, takţe světlo světa spatřil pavilon opic, pavilon plazů či bazén lachtanů. Koncem osmdesátých let přibyl i pavilon exotických ptáků, který slouţí dodnes. [2] Roku 1990 se zřizovatelem zoologické zahrady stává Magistrát města Brna, jímţ je dodnes. V tom samém roce také brněnská zoologická zahrada, jako jeden ze členů, zakládá Unii českých a slovenských zoologických zahrad. ZOO Brno se také pyšní členstvím v mezinárodních organizacích EAZA od roku 1993 a WAZA od roku Na přelomu tisíciletí ZOO Brno zpřístupnila soubor moderních expozic, soustřeďující zejména vzácné druhy plazů Tropické království. A také výběhy a ubikace tygrů sumaterských a levhartů cejlonských s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky Tygří skály. Pracovníci ZOO nezapomínají ani na děti, pro které zde byla v roce 2011 zpřístupněna Dětská zoo s mnoţstvím prolézaček, houpaček a moţností kontaktu se zvířaty. Tento areál prošel roku 2006 zásadní rekonstrukcí. 29

30 I expozice zvířat procházejí neustálým vývojem s novými výstavbami. V posledních letech vznikla zoogeograficky pojatá expozice severské zvířeny Beringia. V řídící funkci zoologické zahrady od počátku zaloţení stálo celkem dvanáct osob. Od roku 1997 aţ do současného období se zasluhuje o vedení Zoologické zahrady Brno MVDr. Martin Hovorka Organizační struktura ZOO Brno V souladu se Zřizovací listinou Zoologické zahrady města Brna a zákonem č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), v platném znění, zákona č. 360/1990 Sb. o obcích v platném znění je zřizovatelem Zoologické zahrady města Brna Statutární město Brno. Výkon funkce zřizovatele plní Rada města Brna. V souladu s platným Statutem města Brna a Organizačním řádem Magistrátu města Brna vykonává metodické řízení Zoologické zahrady města Brna odbor ţivotního prostředí Magistrátu města Brna a kontrolním orgánem je Magistrát města Brna. [6] Ředitel Zoologické zahrady města Brna vykonává zároveň funkci statutárního zástupce i výkonného orgánu. Svou činnost vykonává v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy, Zřizovací listinou Zoologické zahrady města Brna a jejím Organizačním řádem. Organizační struktura zoologické zahrady města Brna se skládá ze šesti úseků: Ředitelský úsek Technický úsek Ekonomický úsek Propagačně vzdělávací úsek Chovatelský úsek Obchodní úsek 30

31 Za jednotlivé úseky odpovídají vedoucí daných úseků, kteří jsou spolu s ředitelem zoologické zahrady vrcholným orgánem této organizace. Na správném chodu zařízení se podílejí všichni zaměstnanci, kteří jsou v rámci daných úseků dále rozděleni do útvarů a oddělení. Zaměstnanci jednotlivých oddělení se skládají ze stálých pracovníků, sezónních pracovníků a pracovníků externích. Řízení zoologické zahrady ve všech odděleních je uplatňováno na třech úrovních - funkční (vertikální), procesní (horizontální) a strategické (operativní). Funkční řízení vymezuje povinnosti a působnost organizačních jednotek i jednotlivých pracovníků. Vedoucí plně odpovídá za svá rozhodnutí a za výsledky činnosti svěřené organizační jednotky. Procesní řízení se týká přímého řízení pracovního procesu. Je důleţité vymezit přesnou specifikaci jednotlivých pracovních činností a stanovit vhodné kontrolní pracovníky. Strategické řízení je prováděno operativně na základě vyhlášené strategické operace a kombinuje funkční a procesní řízení. Obr. 1 Ukázka organizační struktury Technického úseku Zoo Brno [7] 31

32 6. 3 Expozice Zoologické zahrady města Brna Beringie Nejnovější a největší investice v prozatímní historii brněnské ZOO se nazývá Beringie areál Kamčatky. Realizace tohoto projektu začala jiţ v roce 2003 vybudováním prvních výběhů vlků a kanadských bobrů. V současné době areál Beringie zaujímá plochu více neţ 1,5 ha rozlohy ZOO, na které jsou umístěny expozice medvědů kamčatských, rosomáků a dalších sibiřských druhů, které se vyskytují zejména na Kamčatce, Čukotce a Aljašce. Hlavním cílem projektu je vytvořit naučnou stezku, na které budou návštěvníci poznávat přeměnu z člověka-lovce do člověka-ochránce. Důleţité je také vyvolat dojem u návštěvníka, ţe se právě nachází ve vybrané lokalitě a samozřejmě prioritou je vytvoření, co moţná největšího komfortu pro chované druhy zvířat. V expozici Beringie, která po dokončení zabere celý zalesněný svah kopce od západního okraje ZOO aţ po hlavní návštěvní trasu, bude ţít asi 73 ţivočišných druhů např. sobi, losi, piţmoni, vydry, tuleni, mroţi, lachtani, orli, jeřábi a další tundroví ptáci. Součástí areálu se stane i výběh ledních medvědů v nové moderní podobě. Celkem půjde asi o 250 jedinců, kteří osídlí 31 různých výběhů. [44] Obr. 2 Nejnovější a nejoblíbenější expozice brněnské ZOO Beringie [45] 32

33 Tygří skály Velmi atraktivní expozice tygrů sumaterských a levhartů cejlonských je umístěna v dolní části ZOO poblíţ vchodu. Tato moderně pojatá expozice návštěvníkům nabízí prohlídku zvířat, jak v rozlehlých venkovních ubikacích, tak v jejich zázemí. Venkovní prostor pro zvířata je kromě skal a zeleně vybaven také vodopádem, potokem a jezírkem. Na atraktivitě prostředí neubírají ani skleněné panely, kterými jsou všechny ubikace opatřené. Součástí expozice je také budova restaurace U Tygra v přízemí a prodejna suvenýrů v 1. patře. V celé této budově můţete obdivovat mnoţství dalších chovaných zvířat. Zákazníci restaurace mají navíc moţnost pozorovat tygry přímo z restaurace při vychutnávání svého občerstvení. Replika srubu náčelníka indiánského kmene Haida Replika srubu náčelníka indiánského kmene Haida tvoří centrum nově vzniklé expozice Beringie. Ve srubu si návštěvníci mohou prohlédnout ukázky kultury Haidů, mnohem zajímavější pohled se ale nabízí přes skleněné průzory přímo do výběhu vlků kanadských. V sousedství srubu je umístěna neméně zajímavá expozice bobrů kanadských, pyšnící se bobří hrází, jezírkem i bobřím hradem. Pavilony opic Ve dvou pavilonech opic brněnská ZOO chová šimpanze, mandrily, makaky chocholaté, paviány anubi, lemury běločelé a lemury vari. Tyto pavilony jsou umístěny na trase pravého spodního okruhu. Pavilon šimpanzů nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, po které bude moţné zvířata pozorovat, jak v jejich přirozeném venkovním prostředí, tak uvnitř areálu. 33

34 Pavilon exotických ptáků Pavilon exotických ptáků nemohou návštěvníci minou při cestě do horní části zahrady. Tento pavilon je sloţen za dvou propojených hal a pyšní se různými druhy většinou velkých papoušků a jiných ptáků. Obohacení spatří návštěvník v savčích obyvatelích tohoto pavilonu, ţijí zde také kotulové veverovití či klokánci králíkovití. Tropické království Tropické království je rozděleno do dvou hal poněkud odlišného pojetí. Obě dvě haly ale představují zástupce tropických plazů, ryb, obojţivelníků, ale i savců. První hala je členitějšího pojetí s různě velkými terárii většinou jen pro jeden druh ţivočichů. Výjimkou nejsou ale ani vícedruhové biotopové expozice, jako například akvaterárium ukazující prostředí tropické řeky. Mezi nejzajímavější obyvatele této haly patří kajmánci trpasličí, draceny krokodýlovité a velké vodní ţelvy. Druhá hala je věnována především expozicím s velkými plazy, jako je například kajman brýloví či varan nilský. Kruh kopytníků Velké kopytníky jako velbloudy dvouhrbé, zebry Grévyho a koně Převalského mohou návštěvníci spatřit také v horní části ZOO v expozici uspořádané do kruhu. Africké safari Nejvyšší místo brněnské ZOO zaujímá expozice Africké safari. Tato rozlehlá expozice napodobuje savanový výběh s velkým jezírkem připomínajícím napajedlo. Návštěvníci si mohou u zdejší expozice odpočinout na vyhlídce s lavičkami a v klidu pozorovat ţirafy síťované, zebry Chapmannovy, pakoně modré a pštrosy dvouprsté. 34

35 Jihoamerický výběh V blízkosti pavilonu Tropické království se mohou návštěvníci pokochat bezbariérovým pohledem přes jezírka na tapíry jihoamerické, nandu pampové, mary stepní i labutě koskoroby. Stálá akvarijní výstava Stálá akvarijní výstava je speciální expozicí zoologické zahrady nacházející se v centru Brna na Radnické ulici. Tato výstava Zoo Brno jiţ od roku 1969 na relativně malém prostoru (cca 76 m 2 ) představuje v 65 nádrţích 776 zástupců mořských i sladkovodních ryb a rostlin, některých obojţivelníků, plazů a členovců téměř z celého světa. SAV se neustále vyvíjí a rozšiřuje. V roce 1996 bylo zřízeno první veřejně přístupné mořské akvárium v Brně a narostl tak počet expozic s mořskou tématikou. Zajímavý záţitek skýtá pohled na zástupce ryb ostencovitých, sapínovitých, klaunů a jiných. V dalších letech došlo přestavbě 850 litrové nádrţe s korály, která patří k největším atrakcím. Od roku 2009 návštěvníky také uchvacuje expozice "Tropický deštný prales", v nichţ jsou umístěni členovci a obojţivelníci. Období sezóny (květen aţ říjen) je navíc obohaceno o venkovní nádrţ s okrasnými kapry a karasi. ZOO Brno zamýšlí kolekci chovaných druhů ryb a dalších ţivočichů na SAV stále obměňovat, takţe výstava nikdy nebude ztrácet na své atraktivitě. 35

36 6. 4 Základní informace pro návštěvníky ZOO Zoologická zahrada města Brna je pro návštěvníky přístupná celoročně. Vzhledem k ročním obdobím a délce slunečního svitu jsou ale rozlišné otevírací hodiny. Pavilony zoologické zahrady se zavírají s koncem pracovní doby. Poslední moţnost vstoupit do ZOO je hodinu před koncem otevírací doby, poté se jiţ pokladny uzavírají. Otevírací doba listopad - únor březen, říjen duben - září hod hod hod Tab. 2 Otevírací doba zoologické zahrady Brno pro návštěvníky [40] Při vstupu do zoologické zahrady by měl kaţdý návštěvník zaplatit vstupné. Do této zoologické zahrady není zapovězen vstup ani pejskům, jen za kaţdého z nich také majitelé musí zaplatit poplatek. S ohledem na zvířata chovaná v ZOO a děti však psy nesmějí vstupovat do pavilonů a na dětská hřiště. Majitelé psů by se také měli řídit návštěvním řádem a mít své pejsky neustále na vodítku. Ovšem návštěvní řád se netýká pouze majitelů psů, ale všech návštěvníků. Vstupné senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé průkazu ZTP dospělí rodinné vstupné (2 dospělí děti 3-15 let) děti do 3 let, ZTP/P, doprovod skupiny (1 osoba na 10 osob) 70,- Kč 100,- Kč 270,- Kč zdarma 36

37 fotoaparát videokamera pes 10,- Kč 20,- Kč 30,- Kč Tab. 3 Vstupné do ZOO Brno [40] Pro stálé návštěvníky či hosty, co si brněnskou ZOO oblíbí, nabízí vedení zoologické zahrady permanentky ke vstupu do ZOO se zvýhodněnou cenou. Permanentky se dělí na dva typy. První druh permanentek jsou karty nevázané na určitou osobu, jsou přenosné v dané kategorii, v které si ji návštěvník koupí. Nákupem této permanentky si klient ZOO předplatí pět nebo deset vstupů do zoologické zahrady. Neomezený počet vstupů do zoologické zahrady získá klient, který si zakoupí nepřenosný typ permanentky. K tomuto typu permanentky je třeba dodat průkazovou fotografii a následně se dostavit ve všedních dnech do správní budovy, kde bude permanentka klientovi vydána. Platba se uskutečňuje ve vstupní pokladně ZOO. Všechny permanentky jsou platné jeden rok ode dne prodeje. Permanentky - 1. typ: přenosná v příslušné kategorii 5 vstupů/1 denně senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé průkazu ZTP dospělí rodinné vstupné (2 dospělí děti 3-15 let) senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé průkazu ZTP dospělí rodinné vstupné (2 dospělí děti 3-15 let) 210,- Kč 300,- Kč 810,- Kč 10 vstupů/1 denně 350,- Kč 500,- Kč 1350,- Kč 37