Dokument je zpracován na období 2015 až Zdroj: 1. verze květen / 2015

Transkript

1 Strategie území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovní ruch Dokument je zpracován na období 2015 až 2024 Zdroj: 1 verze květen / 2015 Tento výstup byl financován z prostředku ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B )

2 1. Úvod Základní informace o strategii Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Kontext vzniku a existence strategie Účel strategie proč byla zpracována Uživatelé strategie komu strategie slouží Vybrané relevantní významné strategické dokumenty Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza Profil území správního obvodu Identifikace správního obvodu Stručná charakteristika území správního obvodu Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Aktéři regionálního rozvoje Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Téma 1.: Školství Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza školství Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast školství Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Popis cílů v jednotlivých oblastech Indikátory Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup řízení Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy Vazba na operační program... 81

3 4. Téma 2.: sociální služby Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza oblasti Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast sociálních služeb Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Popis cílů v jednotlivých oblastech Indikátory Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a zpracování Shrnutí Popis postupu strategie Přílohy Téma 3.: odpadové hospodářství Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Analýza rizik a další potřebné analýzy SWOT analýza oblasti Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Popis cílů v jednotlivých oblastech Indikátory Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie

4 Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracování Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy k tématu 3.: odpadové hospodářství Téma 4 Cestovní ruch Analytická část: definice a analýza řešených problémů Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti Charakteristika potenciálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu SWOT analýza Souhrn výsledků analýz (analytické části) Návrhová část pro oblast volitelného tématu Struktura návrhové části Vize a problémové oblasti (okruhy) Popis cílů v jednotlivých oblastech Indikátory Určení priorit a možnosti řešení Možnosti financování Role partnerů pro naplňování strategických cílů rozvoje cestovního ruchu Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Systém změn strategie Akční plán Závěr a postup zpracovnání Shrnutí Popis postupu tvorby strategie Přílohy Závěr, kontakty Přílohy Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů

5 1. Úvod 1.1. Základní informace o strategii Tabulka 1 základní informace o strategii Strategie území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm v oblasti předškolní Název strategie výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu Kategorie strategie Řešené území Názvy obcí správního obvodu Zadavatel strategie Gestor tvorby strategie Koordinátor tvorby strategie Rok zpracování strategie Schvalovatel strategie Forma a datum projednání / schválení Číslo a datum aktualizace Související legislativa Doba realizace strategie Odpovědnost za implementaci Orientační rozpočet implementace Místní strategie (strategie správního obvodu ORP) tematického charakteru (pro oblast předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu) Správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obyvatel správního obvodu: (stav k ) Počet obcí ve správním obvodu: 6 Rozloha správního obvodu: Města: Frenštát pod Radhoštěm Obce: Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice Svaz měst a obcí České republiky v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností" Trojanovice Koordinátor meziobecní spolupráce (člen realizačního týmu smluvního partnera) Jitka Urubová Shromáždění starostů SO ORP Frenštát p. R Projednání na shromáždění starostů dne Schváleno na shromáždění starostů dne Projednáno / schváleno usnesením DSO dne Zatím neproběhla aktualizace Zákon o obcích, Školský zákon, Zákon o sociálních službách, Zákon o odpadech Shromáždění starostů SO ORP Frenštát pod Radhoštěm

6 Kontext vzniku strategie Kontext vzniku strategie Stručný popis řešeného problému a obsahu strategie Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s obcí Trojanovice a se zapojenými obcemi v rámci SO. V rámci projektu je zpracován souhrnný dokument, který obsahuje dílčí strategie ve 4 oblastech (3 povinné a 1 volitelná): 1. předškolní výchova a základní školství, 2. sociální služby, 3. odpadové hospodářství, 4. volitelné téma: cestovní ruch 1.2. Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Ve správním obvodu je celkem 6 obcí, z toho 1 má statut města. Tabulka č. 2 uvádí počty obyvatel v jednotlivých obcích, znaky obcí a zapojení obce do tvorby strategie. Tabulka 2 obce správního obvodu dle abecedního pořadí Znak Údaje o obci Znak Údaje o obci Název obce: Bordovice Název obce: Tichá Počet obyvatel: 596 Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Frenštát p. R. Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Trojanovice Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Lichnov Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Zapojení do tvorby strategie: ano Název obce: Veřovice Počet obyvatel: Zapojení do tvorby strategie: ano Počet obyvatel je k Zdroj dat: evidence obyvatel MVČR

7 1.3. Kontext vzniku a existence strategie Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Frenštát p. R. realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s obcí Trojanovice a dalšími obcemi v rámci SO. Z toho důvodu je Svaz zadavatelem strategie a Trojanovice jsou gestorem tvorby strategie. Koordinátorem strategie je koordinátor meziobecní spolupráce Jitka Urubová Účel strategie proč byla zpracována Účelem strategie je vymezit a definovat ve 4 oblastech možnosti meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP, a to včetně návrhu možných řešení. Strategie má sloužit též k hledání dobrých praxí a prostoru pro úspory nákladů nebo zvýšení kvality v těchto 4 oblastech pomocí meziobecní spolupráce Uživatelé strategie komu strategie slouží Strategie je určena obcím správního obvodu, jejich občanům, voleným orgánům a zřízeným či založeným organizacím. Slouží také představitelům organizací a subjektů v rámci daného území správního obvodu - mikroregionům, MAS, ziskovému i neziskovému sektoru. K uživatelům strategie mohou patřit též stát a jeho organizace Vybrané relevantní významné strategické dokumenty V následující tabulce č. 3 jsou uvedeny názvy vybraných významných strategických dokumentů včetně odkazu, kde je možné je získat. Nejsou zde uváděny všechny strategické dokumenty u obcí jsou zmíněny jen ty, které mají značný přesah mimo území obce nebo jsou svým charakterem pro některé z témat klíčové. Jedná se o všechny dokumenty, které se vztahují k území SO ORP.

8 Tabulka 3 relevantní významné strategické dokumenty Č. Název dokumentu Kde jej lze získat 1 Stát 2 Politika územního rozvoje 3 Plán odpadového hospodářství ČR 4 Kraj 5 Zásady územního rozvoje 6 Strategický plán kraje 7 Odpadový plán kraje 8 Mikroregiony, města a obce 9 Komunitní plán 10 Územní plány /archiv=0&p1= %2Dradhostem/d /p1=36942

9 2. Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza 2.1. Profil území správního obvodu Identifikace správního obvodu Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Frenštát pod Radhoštěm představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je součástí vymezené specifické oblasti republikového významu SOB2 Beskydy.Největší obcí území z hlediska rozlohy jsou Trojanovice (přes 36 % území), nejmenší naopak Bordovice (6,4 % území). Řešené území se nachází v jižní části kraje v okrese Nový Jičín a se svou rozlohou ha patří k menším SO ORP. Je tvořen 6 obcemi, z nichž pouze Frenštát pod Radhoštěm má statut města. Obrázek 1 mapa SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Zdroj dat: český statistický úřad, webové stránky obcí

10 Stručná charakteristika území správního obvodu A. Obyvatelstvo a obce ORP Frenštát pod Radhoštěm se skládá z pěti obcí a jednoho města. Pro sídelní strukturu spádového obvodu ORP Frenštátu pod Radhoštěm je do značné míry determinující nadprůměrná hustota osídlení, malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (silně urbanizovaná, částečně průmyslová a rekreační krajina). Celková rozloha tohoto území je tis. ha. Výměra zemědělské půdy od roku 2005 do roku 2006 mírně vzrostla. Od roku 2006 v průběhu let sledujeme mírný pokles rozlohy zemědělské půdy. Pokles je nepatrný, neboť podíl na celkové výměře v průběhu let zůstává stále stejný a to 45,5 %. Výměra lesů od roku 2005 do roku 2011 mírně klesá. Pokles výměry lesních pozemků je také nepatrný, v celkovém výsledku tvoří za všechna sledovaná léta 43,3 % z celkové výměry. Zastavěné plochy naopak mírně narůstají. Nárůst také není procentuálně významný, neboť za všechny roky tvoří 1,9 % z celkové výměry. Při součtu jednotlivých výměr nedostaneme číslo celkové výměry, neboť se v tabulce č. 4 neuvádí vodní plochy, zahrady, sady a ostatní plochy. Z tabulky číslo 5 lze vyčíst demografický vývoj obyvatel. Počet obyvatel do roku 2010 narůstá, po tomto roce sledujeme mírný pokles a následně opět nárůst. Počet žen je ve všech letech vyšší než počet mužů. Nejpočetnější věkovou skupinou je skupina od 15 do 64 let věku, tato skupina tvoří 70% obyvatel. Nejmladší věková skupina, děti do 14 let je v populaci zastoupena %. Poslední nejstarší věková skupina, 65+, je zastoupena 14 až 16 %. U nejmladší věkové skupiny sledujeme procentuální pokles, zatím co u nejstarší věkové skupiny sledujeme procentuální nárůst. Tabulka 4 charakteristika území ORP OBCE Počet obcí Počet částí obcí Počet katastrálních území Počet obcí se statutem města Počet obcí se statutem městyse POZEMKY Výměra v tis. ha zemědělská půda 4 512, , , , , , , ,6 lesní pozemky 4 276, , , , , , , ,5 zastavěné plochy 192,6 193,8 194,6 195,1 196,1 196,66 196,7 193,4 Hustota zalidnění (osoby/km2) Zdroj: portál Českého statistického úřadu

11 Tabulka 5 demografický vývoj obyvatel v území ORP Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel celkem v tom: muži ženy Věkové skupiny v tom ve věku: Průměrný věk (celkem) 39,6 39,6 40,2 40,4 40,6 40, ,2 0 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 92,2 98,2 102,3 106,6 108,6 110,3 111,9 114,3 0 Muži v tom ve věku: Průměrný věk 37,8 38,1 38,4 38,6 38, ,3 39,5 0 Index stáří (65+ / 0-14 v %) 67,1 71,9 75,9 78,4 81,5 84,1 85,2 86,7 0 Ženy v tom ve věku: Průměrný věk 41,3 41,6 41,9 42,1 42,2 42,3 42,6 42,9 0 Index stáří (65+ / 0-14 v %) ,7 130,9 137,3 137,9 138,4 140,3 144,3 0 Migrace (přírůstek na 1000 obyv.) celková přirozená stěhováním (mechanická) Zdroj: portál Českého statistického úřadu Graf 1 celkový počet obyvatel ve správním obvodu v letech 2005 až 2012 Zdro Graf 2 celkový počet obyvatel ve správním obvodu v letech 2005 až 2012 Graf 3 celkový počet obyvatel ve správním obvodu v letech 2005 až 2012 Obrázek 2 mapa obcí, které mají územní plángraf 4 celkový počet obyvatel ve správním obvodu v letech 2005 až 2012 Zdroj dat: Český statistický úřad Zdroj dat: český statistický úřad

12 B. Občanská a technická vybavenost obcí správního obvodu Občanská a technická vybavenost správního území je dostačující. Tabulka č. 6 se podrobně zabývá školami a školskými zařízeními. Tabulka č. 7 se věnuje kulturní a sportovní vybavenosti a v tabulce č. 8 jsou rozepsána zdravotnická zařízení. Tabulka 6 stručná charakteristika školství v území ORP % z celkového Typ zařízení Hodnota počtu obcí má uvedené zařízení Komentář Počet obcí s MŠ 6 100% Každá obec má svou mateřskou školu Počet obcí se ZŠ jen 1 stupeň Počet obcí se ZŠ 1 i 2 stupeň 2 33,33% Počet středních škol: 2 50% Školy jen prvního stupně jsou v obcích Lichnov a Trojanovice. Děti na druhý stupeň dojíždí převážně do frenštátských škol. 3 50% Školy obou stupňů jsou ve třech obcích. Střední školy jsou pouze ve Frenštátě p. R., Hotelová škola, Gymnázium a střední škola elektrotechniky a informatiky, obory gymnázií 1 16,67% V celém OPR je jedno gymnázium obory středních odborných škol a praktických škol obory středních odborných učilišť a odborných učilišť 3 50% 2 33,30% Informační technologie, elektrotechnika, elektrikář. Střední vzdělání s maturitní zkouškou - Hotelnictví, Gastronomie. Střední vzdělání z výučním listem - Kuchař - číšník, Cukrář. Počet základních uměleckých škol 1 16,67% Je pouze ve Frenštátě p. R. Počet konzervatoří 0 0% 0 Počet jazykových škol 0 0% Počet vyšších odborných škol Jazykové školy mají formu večerního studia, Lion centrum ve Frenštátě pod Radhoštěm a druhá Bubo v Trojanovicích 0 0% 0 Počet vysokých škol 0 0% 0 Zdroj dat: místní šetření

13 Hodnota Tabulka 7 stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP % z celkového Typ zařízení počtu obcí má uvedené Komentář zařízení Veřejná knihovna vč. poboček 8 133,30% Frenštát p. R. má největší počet poboček knihoven, další knihovnu mají obce Trojanovice a Lichnov Stálá kina 1 16,70% Stálé kino je pouze v městě Frenštát p. R. Divadlo 0 0% Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) 3 33,30% 4 66,70% Divadlo se v ORP nevyskytuje. V obcích jsou ochotnické spolky, které mají několikrát do roka představení v místních velkých sálech. Do Frenštátu jezdí už po několik let Těšínské Divadlo, představení má jednou do měsíce a diváky sváží autobus z okolních obcí. Do Frenštátu také jezdí pražská divadla či pražští herci samostatně se svým představením. Jedno velké muzeum je ve Frenštátě p. R. V Trojanovicích je památník, kde se pořádají výstavy a další kulturní akce. V Lichnově je Muzeum vystěhovalectví. Ve Frenštátě p. R. jsou 3 galerie, v Trojanovicích je 1 v památníku bratřé Srrnadlů. Kulturní zařízení ostatní 4 66,70% Frenštát, Tichá, Trojanovice, Lichnov, Středisko pro volný čas dětí a mládeže 1 16,70% SVČ je pouze ve Frenštátě p. R. Koupaliště a bazény 2 33,30% Ve Frenštátě p. R. je vybudován nový moderní akvapark. -z toho kryté 1 16,70% Krytý bazén je pouze ve Frenštátě p. R. Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) % Tělocvičny (vč. školních) % Stadiony otevřené 5 83,30% Každá obec má minimálně jedno hřiště, největší počet hřišť má Frenštát p. R. 11, Tichá 3, Trojanovice 3, Lichnov 1, Bordovice 1, Veřovice 2. Největší počet tělocvičen je ve Frenštátě p. R. 8, dále má každá obec jednu tělocvičnu mimo nejmenší obec Bordovice, tato obec nemá školu. Stadiony otevřené jsou 2 ve Frenštátě p. R., 1 v Trojanovicích 1 v Bordovicích a jeden ve Veřovicích. Stadiony kryté 1 16,70% Frenštát pod Radhoštěm má jednu sportovní halu Zimní stadiony kryté i otevřené 0 0% Ve Frenštátě p. R. býval zimní nekrytý lední stadion. V současné době je ve stavu nepoužitelnosti. Město se rozhoduje mezi dvěma variantami. První je opravit a rekonstruovat stadion a druhá varianta je demolice a odstranění stavby. Nejbližší zimní stadion je v Kopřivnici a v Rožnově p. R.

14 Hodnota Hodnota Typ zařízení Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení ,30% Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu Komentář Ostatních zařízení je ve Frenštátě p. R. 10, v Tiché 1, v Trojanovicích 2, v Lichnově 1, v Bordovicích 1 a ve Veřovicích 2. Tabulka 8 stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území ORP Typ zařízení % z celkového počtu obcí má uvedené zařízení Komentář Sdružená ambulantní zařízení 0 0% 0 Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 0 0% 0 Ambulantní zařízení 0 0% 0 Detašované pracoviště ambulantního zařízení 1 16,60% Pouze Frenštát p. R. Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro dospělé ,70% 8 Frenštát p. R, 1 Bordovice, 1 Veřovice Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro děti a dorost 3 50% Pouze Frenštát p. R. Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - stomatologa ,67% 8 Frenštát p. R. + 1 Tichá, + 1 Veřovice Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře - gynekologa 3 50% Pouze Frenštát p. R. Zařízení lékárenské péče 4 66,67% Pouze Frenštát p. R. Nemocnice 0 0% Nejdostupnější nemocnice Nový Jičín, Frýdek Místek, Valašské Meziříčí. Odborné léčebné ústavy 0 0% 0 Léčebna pro dlouhodobě nemocné 0 0% 0 Ostatní lůžková zařízení 0 0% 0 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu

15 C. Ekonomická situace území, struktura ekonomiky území a trh práce Ekonomická aktivita obyvatel je popsána v tabulce č. 9. Podíl nezaměstnaných je 8,8 % (z toho 5 % žen a 3,8 % mužů) tato hodnota mírně převyšuje hodnotu ČR která je 8,17 %, ale je pod hodnotou nezaměstnanosti moravskoslezského kraje která je 10,47 %. Podrobnější popis nezaměstnanosti je uveden v tabulce č. 12. Následná tabulka č. 13 charakterizuje trh práce. Ekonomická aktivita obyvatel. Počet ekonomicky aktivních obyvatel je Osoby pracující na vlastní účet tvoří 10 % z ekonomicky aktivních obyvatel z toho 7,1 % mužů a 3 % žen. Pracující důchodci tvoří 3,4 % z ekonomicky aktivních obyvatel z toho o 1,2 % mužů a 2,2 % žen. Skupina ekonomicky neaktivních mírně převyšuje skupinu ekonomicky aktivních a to 66 obyvatel. Skupinu ekonomicky neaktivních tvoří žáci, studenti a důchodci. Procentuální zastoupení žáků a studentů je 31,72 % a procentuální zastoupení důchodů je 48,1 %, u zbytku obyvatel nebyla zjištěna ekonomická aktivita. Tabulka č. 10 popisuje počty dojíždějících osob do škol a do zaměstnání. Do zaměstnání dojíždí celkem obyvatel, z toho 70,9 % dojíždí do zaměstnání a 29,1 % dojíždí do škol. Tabulka 9 ekonomická aktivita obyvatel území ORP Celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnaní z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu.

16 Tabulka 10 charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání Vyjíždějící do zaměstnání a škol Celkem Vyjíždějící celkem v tom Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. vyjíždějící do zaměstnání v tom v rámci obce do jiné obce okresu do jiného okresu kraje 479 do jiného kraje 423 do zahraničí 91 vyjíždějící do škol v tom v rámci obce 525 mimo obec Tabulka 11 charakteristika domácností Hospodařící domácnosti podle typu Hospodařící domácnosti v tom: Hospodařící domácnosti celkem v tom Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. tvořené 1 rodinou bez závislých úplné dětí se závislými dětmi neúplné bez závislých dětí se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami 112 domácnosti jednotlivců vícečlenné nerodinné domácnosti 247

17 Tabulka 12 charakteristika nezaměstnanosti v území ORP NEZAMĚSTNANOST Evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho (%): občané se zdravotním postižením z toho (%): absolventi osoby s délkou evidence nad 12 měsíců Volná pracovní místa Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Míra nezaměstnanosti (%) za ORP z toho (%): ,7 23 8,5 3,9 2, ,9 37,3 5,8 10,8 9,24 8,03 6,74 4,66 5,31 12,39 9,97 8,53 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. Prázdná pole jsou ponechána z důvodu nezjištěných informací =tabulka&go_zobraz=1&verze=0&cas_3_9=

18 Tabulka 13 charakteristika trhu práce v území ORP EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ ORP Ekonomické subjekty celkem (podle Registru ek. subjektů) fyzické osoby celkem z toho zemědělští podnikatelé vyjádření v % 4,01 4,06 3,92 3,83 3,64 3,57 1,44 1,46 1,51 1,58 právnické osoby celkem z toho obchodní společnosti vyjádření v % 46,1 51,03 48,85 47,62 47,18 45,44 44,80 47,34 48,64 50 Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství 5,5 5,5 5,2 5,2 5,2 5,3 3,9 4 4,1 4,2 průmysl celkem 17, ,8 16,3 16,1 16, ,5 16,4 15,6 stavebnictví 8,5 8,9 9,2 9,4 9,7 10,7 11,1 11,2 11,1 11,8 velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel 1,37 1,41 1,37 Zdroje dat: portál Českého statistického úřadu. Prázdná pole jsou ponechána z důvodu nezjištěných informací.

19 D. Doprava Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází jedna celostátní a jedna regionální železniční trať. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost a špatný technický stav některých silnic. Silniční infrastruktura na daném území Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především silnice I/58 a II/483), které dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází jedna silnice I. třídy - silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor Ostrava - Bohumín - Polsko), která zde prochází územím obcí Trojanovice, Frenštát p. R., Lichnov a Tichá. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu, která umožňuje spojení s významnými sídelními centry v regionu jako Rožnov p. R., Kopřivnice nebo Ostrava a napojení oblasti na rychlostní silnici R48. Dále SO ORP Frenštát p. R. procházejí následující silnice II. třídy: Silnice II/480 (Veřovice - Kopřivnice) daným územím prochází v krátkém úseku západní částí obce Veřovice. Jedná se o silnici II. třídy spíše menšího významu. Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) je vedena obcemi Veřovice, Bordovice, Lichnov, Frenštát pod Radhoštěm a krátce i obcí Tichá. Jde o silnici krajského významu, napojenou ve Frýdlantu n. O. na silnici R56 a v Hodslavicích na silnici I/57. Hustota silniční sítě a její rozložení na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou relativně dobré, všemi obcemi prochází silnice I. nebo II. třídy. Problémem je však výskyt řady dopravních závad na páteřních komunikacích území, dále pak špatný technický stav některých silnic III. třídy a místních komunikací. Železniční doprava Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Frenštát pod Radhoštěm Veřovice Valašské Meziříčí) a regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Veřovice Studénka). První jmenovaná trať má poměrně vysoký dopravní význam, daný vazbou Ostravy na rekreační zázemí v Beskydech a dojížd kou obyvatel SO ORP Frenštát p. R. do center na této trati (např. Frýdek-Místek, Ostrava). Trať č. 325 je spojnicí mezi tratí 323 a 270 (Česká Třebová Přerov - Ostrava), na kterou se napojuje ve městě Studénka. Veřejná hromadná doprava K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm slouží autobusová linková doprava a železnice. Dostupnost ORP Frenštát pod Radhoštěm veřejnou hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je dobrá. Nejvyšší počet sledovaných spojů hromadné dopravy do Frenštátu pod Radhoštěm má obec Trojanovice, kde je však tento jev částečně způsoben i rozsáhlostí území obce, kdy jsou ve výsledku započítány autobusy jezdící do Frenštátu z různých místních částí obce.

20 E. Těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, komerční služby a maloobchodní sféra, inovace Těžba nerostných surovin Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je poměrně bohaté na suroviny, nachází se zde ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. Přítomnost nerostných surovin prokázaly průzkumné vrty v 60. a 70. letech minulého století. Na základě jejich výsledků v roce 1981 započala výstavba Dolu Frenštát, ktereý však nikdy nebyl otevřeny pro těžbu. V důsledku útlumu těžebního průmyslu v regionu bylo v roce 1994 rozhodnuto o uvedení těchto dolů do konzervačního režimu do konce roku V tomto roce byl konzervační režim prodloužen na neurčito, v současnosti tak v černouhelných dolech na sledovaném území probíhají pouze konzervační práce (čerpání důlních vod, větrání dolů a inspekční činnost). Současný tlak na zahájení těžby se střetává s velkým nesouhlasem zástupců a obyvatel dotčených obcí. Na základě připomínek starostů obcí a významných zaměstnavatelů byl průzkum těchto ložisek vyřazen ze surovinové politiky ČR. Na území SO ORP jsou vymezeny 3 dobývací prostory, které zasahují do území všech obcí správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm, v obcích Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice zabírají dobývací prostory téměř tři čtvrtiny jejich území. Důsledkem důlní činnosti v oblasti správního obvodu SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je výskyt poddolovaných území. Většinou jde o důsledky historické těžby železné rudy. Poddolovaná území se nachází na území obcí Bordovice, Tichá, Trojanovice a Veřovice, celkem se ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm nachází 10 těchto lokalit o celkové rozloze 58,2 ha, která odpovídá 0,6 % rozlohy celého správního obvodu. Na území všech obcí správního obvodu se nachází sesuvná území. Těchto lokalit je na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9, nejvíce jich je lokalizováno v obci Trojanovice, kde tvoří téměř 12 % rozlohy obce. Celková rozloha sesuvných území v SO ORP Frenštát je 515,3 ha, což odpovídá 5,2 % rozlohy správního obvodu. Pozůstatkem těžby železné rudy na území správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm jsou dvě stará důlní díla. Konkrétně se jedná o štolu Kozinec na území obce Trojanovice a štolu Tižová, která se nachází na území obce Tichá. 10 největších zaměstnavatelů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Prvním a také největším zaměstnavatelem je Continental Automotive Systems Czech Republik s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm, fabrika se zabývá výrobou ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Druhým největším zaměstnavatelem je Siemens, s.r.o., odštěpný závod Elektromotory Frenštát pod Radhoštěm, vyrábí elektrické motory, generátory a transformátory. Pekárna L O M N Á spol. s r. o. Frenštát pod Radhoštěm, patří k třetímu největšímu zaměstnavateli. Pekárna vyrábí pekařské a cukrářské výrobky, kromě trvanlivých. Město Frenštát pod Radhoštěm zaměstnává ve všeobecné činnosti veřejné správy. ALVE spol. s r.o. Vepřovice, jsou největší čeští výrobci hliníkových žebříků, schůdků, lešení a pracovních plošin pro domácí i profesionální použití. Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace poskytuje pracovní místa ve středním odborném vzdělávání a na učilištích. ZRŮST s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm se zabývá činnosti zprostředkující práci na přechodnou dobu. AK Frenštát s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm, vyrábí elektroinstalační zařízení. Domov Hortenzie, příspěvková organizace Frenštát pod Radhoštěm ústavní

21 sociální péče o seniory. Frenštátská lesní a.s. Frenštát pod Radhoštěm, lesnictví a těžba dřeva. L.A.Bernkop s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm, výroba nábytku. F. Ekologická situace a ochrana životního prostředí, zemědělství a lesnictví Část území spadá do CHKO Beskydy. V rámci soustavy NATURA 2000 zasahuje na území správního obvodu ptačí oblast Beskydy. Její rozloha na řešeném území je ha, což odpovídá 35,5 % rozlohy správního obvodu. Území SO ORP lze charakterizovat jako ekologicky stabilní území, ve srovnání s jinými správními obvody ORP v rámci Moravskoslezského kraje patří jeho ekologická stabilita k nadprůměrným. Nachází se zde řada přírodních hodnot spadající pod zvláštní i obecnou ochranu přírody a krajiny. Zvláště chráněná území a přírodní památky Zvláště chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace (dále též PR), národní přírodní památky a přírodní památky (dále též PP). Škálu zvláště chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Do území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm zasahuje Chráněná krajinná oblast Beskydy. Nachází se na území obcí Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Trojanovice a Veřovice, celková rozloha CHKO Beskydy na území správního obvodu je ha. V rámci budování evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 byla CHKO Beskydy vymezena jako evropsky významná lokalita. V severní části správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá Přírodní park Podbeskydí, jehož cílem ochrany je především zachování krajinného rázu typického pro toto území a mimořádnou druhovou pestrost živých organismů. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm má Přírodní park Podbeskydí rozlohu ha, což odpovídá 27,3 % celkové rozlohy správního obvodu. Na území správního obvodu se nacházejí další zvláště chráněná území a přírodní památky. Na území obce Trojanovice je vyhlášena Přírodní rezervace Noříčí, do jižní části území téže obce zasahuje Národní přírodní rezervace Radhošť. Na území obce Veřovice je vyhlášena Přírodní památka Velký kámen, v severozápadní části obce Tichá pak Přírodní památka Travertinová kaskáda. Na území obce Tichá dále zasahuje ochranné pásmo Přírodní rezervace Rybníky, na území obce Trojanovice pak ochranné pásmo Národní přírodní rezervace Kněhyně Čertův mlýn. Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. V rámci ÚSES jsou na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vymezeny lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentrum a nadregionální biocentrum a biokoridor.

22 Zemědělství Zemědělský půdní fond se rozkládá na 45,8 % z celkové výměry území. Ze zemědělské plochy tvoří 50,8 % orná půda a 36,5 % trvalé travní porosty. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zařazeno v oblasti hnědozemní. Převažují půdy střednětětěžké, středně skeletovité, písčitohlinité a hlinité. V celém řešeném území převažují půdy v průměrné až nejhorší kvalitě. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Tato oblast má vzhledem k extrémním vláhovým, terénním a půdním podmínkám nejnižší intenzitu zemědělské výroby. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu, s podstatným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin. Terénní poměry v převážné časti řešeného území se vyznačují výraznou svažitostí s nízkou mechanizační přístupností. Z hlediska zemědělské výroby náleží k.ú. Frenštát pod Radhoštěm do zemědělské výrobní oblasti bramborářské střední, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-žitný, k.ú. Tichá do zemědělské výrobní oblasti bramborářsko-ovesné, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ovesný, k.ú. Trojanovice do zemědělské výrobní oblasti horské dobré, převažuje výrobní podtyp s průměrnou svažitostí, k.ú. Bordovice, Lichnov a Veřovice do zemědělské výrobní oblasti horské horší, převažuje horský výrobní typ s větší svažitostí. Lesní hospodářství Lesnatost z celkové výměry území tvoří 43,3 %. Lesy jsou v řešeném území zastoupeny rozsáhlými lesními komplexy v jižníčásti obce Bordovice, Veřovice a Trojanovice, větším lesním celkem v severní části obce Lichnov. V celém řešeném území se vyskytují navíc i menší lesní celky a lesní břehové porosty podél vodních toků. Nejnižší zastoupení lesních porostů je v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm. Věková a druhová skladba se značně liší v různých částech řešeného území. Jsou zde zastoupeny lesy smíšené s převažujícím zastoupením smrku. Příměsí jsou dub, olše, lípa, habr, buk, jasan, modřín, javor klen a borovice. G. Technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi a živelními pohromami) Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají v současné době zavedenu veřejnou vodovodní síť, pouze ve třech případech je však na ni napojen nadpoloviční počet obyvatel dané obce. Podíl obyvatel napojených na veřejnou vodovodní síť v jednotlivých obcích je dle dotazníkového průzkumu mezi starosty obcí následující: Bordovice 70 %, Frenštát pod Radhoštěm 85 %, Lichnov 25 %, Tichá 50 %, Trojanovice 45 %, Veřovice 60 %. Okrajové části obcí, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, jsou zásobovány vodou individuálně z domovních studní. Kanalizační sít Odpadní vody jsou v části území odváděny kanalizační sítí, v opačném případě jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Nejpříznivější je situace v oblasti nakládání s odpadními vodami ve městě Frenštát pod Radhoštěm, kde je na soustavnou kanalizaci napojeno 95 % obyvatel. Napojeny nejsou některé okrajové části města (Bystré, Planiska). Odpadní vody jsou následně čištěny na centrální

23 čistírně odpadních vod (ČOV). Na dobré úrovni je odkanalizování a čištění odpadních vod také v obcích Bordovice (87 % obyvatel napojeno na splaškovou kanalizaci, která přivádí odpadní vody na ČOV v Lichnově) a Lichnov (80 %, ČOV), kde je kanalizace a společná ČOV těchto obcí v Lichnově nově vybudována. Stejně tak je nově budována jednotná kanalizace v obci Veřovice (ve výsledku by na ni mělo být napojeno 80 % obyvatel), ČOV zde zatím chybí, avšak bylo již vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby. Ta se bude nacházet na území obce Mořkov (mimo SO ORP Frenštát pod Radhoštěm). V současnosti jsou předčištěné odpadní vody vypouštěny do řeky Jičínky. V obci Tichá se nachází splašková kanalizace s napojením přes 40 % obyvatel. Na ČOV v dolní části obce je však napojena pouze část kanalizace, kanalizace v horní části ústí do řeky Tichávky (často jde ale o vody vyčištěné v samostatných ČOV). Obec Trojanovice má splaškovou kanalizaci napojenou na ČOV ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pokryto je zde přes 60 % obyvatel především v centrální části obce, v okrajových částech kanalizace chybí. Rozšíření kanalizační sítě v obcích Trojanovice, Tichá a Frenštát pod Radhoštěm je zahrnuto v územních plánech těchto obcí. Dále ve městě Frenštát pod Radhoštěm existuje samostatné potrubí vedené mimo veřejnou kanalizaci, které odvádí slané důlní vody z Dolu Frenštát. Ty jsou na severním okraji města řízeně vypouštěny do řeky Lubiny. Zásobování plynem Na řešeném území je plynofikováno všech šest obcí. V každé z obcí je napojena na plynovod velká většina obyvatel. Zájem o nové rozvody plynu se objevuje většinou pouze v zastavitelných plochách. Správním územím ORP Frenštát pod Radhoštěm prochází páteřní vysokotlaký plynovod DN 300, PN 40 Štramberk Frenštát ( ), resp. Frenštát Rožnov ( ), provozovaný společností RWE Severomoravská plynárenská, a. s., ze kterého jsou napojeny veškeré odbočky k regulačním stanicím plynu kromě ZD Tichá. Odběr ZD Tichá je pak zajišťován sběrnými plynovody DN 100 napojenými na plynovod DN 150, PN 10 Příbor - Frenštát ( ). Tyto plynovody jsou provozovány společností Green gas DPB Paskov, a. s. Zásobování teplem V jednotlivých obcích je preferováno decentralizované zásobování teplem s domovními, příp. blokovými kotelnami pro hromadnou bytovou výstavbu, objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit s případnou kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie. Pro rodinnou zástavbu je preferováno individuální vytápění ze samostatných tepelných zdrojů. V palivoenergetické bilanci nových zdrojů se preferuje využití zemního plynu s doplňkovým využitím biomasy a elektrické energie. Zásobování elektrickou energií Spotřeba elektrické energie v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zajišťována z distribučních sítí ZVN, VVN a VN. Jsou provozována nadzemní vedení nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kv a ZVN 400 kv společnosti ČEPS, a.s., nadzemní vedení distribuční soustavy VVN 110 kv ČEZ Distribuce, a. s. a nadzemní a podzemní vedení distribuční soustavy VN 22 kv. ČEZ Distibuce a. s. V jednotlivých obcích daného území se nevyskytují žádné vážné problémy s dodávkou elektrické energie.

24 Vodní hospodářství Správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm se nachází v oblasti povodí řeky Odry do úmoří Baltského, v předhůří Beskyd, které náleží ke srážkově nejbohatším oblastem ČR, k oblastem s největší hustotou toků a zároveň pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Část SO ORP patří mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Na celém území se nachází drobné vodní plochy bez většího váznamu. Téměř polovina plochy řešeného území náleží do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Beskydy, jejíž hranice je vedena územím ve směru západ východ. Kromě obce Tichá, náleží všechny obce určitou částí svého území do CHOPAV. Trojanovice jsou v CHOPAV až na malý výběžek celé, Veřovice a Bordovice zasahují do CHOPAV zhruba polovinou svého území, Lichnov malou jižní částí a svou západní částí náleží do CHOPAV také město Frenštát pod Radhoštěm. Hranice CHOPAV je vedena shodně s hranicí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Protipovodňová ochrana Protipovodňová ochrana území není založena na soustavné regulaci toků, nýbrž spočívá spíše v budování hrází urbanizovaného území. Zásahy do vodotečí se tak omezují spíše na opravy stávajících stabilizačních a ochranných prvků a na usnadnění průtočnosti odstraněním překážek či nevhodného zatrubnění. H. Rekreace, památky a cestovní ruch SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, ležící v malebné kotlině Moravskoslezských Beskyd, je z hlediska rekreace poměrně vyhledávanou oblastí. Za významnější střediska cestovního ruchu jsou považovány obce Frenštát pod Radhoštěm a především Trojanovice. Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí je místem, kde žili, tvořili nebo je navštěvovali mnozí významní výtvarníci, sochaři a spisovatelé. Samotné město i s okolím nabízí i vzhledem ke kopcovitému terénu a atraktivitě přírody možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paragliding. Nejnavštěvovanějšími turistickými cíli území jsou na hranici SO ORP ležící Pustevny (mj. s lyžařským areálem a architektonicky hodnotnými stavbami Dušana Jurkoviče), na které vede z Trojanovic lanová dráha, a známá hora Radhošť s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Oblíbeným vrcholem je také Velký Javorník, kde byla v roce 2013 vybudována rozhledna. Na území Frenštátu p. R. a Trojanovic se nachází sportovně rekreační areál Horečky se skokanskými můstky, kde byl revitalizován amfiteátr. Restaurace Rekovice přešla do vlastnictví obce Trojanovice, měla by zde vzniknout základna pro cyklisty, v roce 2014 byla zahájena výstavba singltrailových tratí. V roce 2015 vznikne vedle amfiteátru stezka v korunách stromů. V ÚP města Frenštát pod Radhoštěm se na Horečkách počítá s vybudováním sjezdovky. Navštěvovanými zařízeními v letním období jsou frenštátský aquapark a autokemp. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Moravskoslezského kraje koncentrovány především V SO ORP Ostrava a Frýdlant nad Ostravicí. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází 13 ubytovacích

25 zařízení s 668 lůžky, území je tak v tomto ohledu na jedenáctém místě z 22 správních obvodů kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Frenštát pod Radhoštěm (55 objektů), Trojanovice (43 objektů), Tichá (39 objektů) a Veřovice (32 objektů), největší podíl staveb pro individuální rekreaci na domovním fondu pak má obec Bordovice (9 %). Návštěvnost SO ORP Frenštát pod Radhoštěm dosahuje v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje podprůměrné hodnoty návštěvnosti, což je však zkresleno poměrně malou rozlohou území. Při vztažení počtu příjezdů hostů na plochu území je tato hodnota v porovnání s ostatními SO ORP naopak vysoká. Turistické trasy, cyklotrasy Atraktivita území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pro provozování turistiky a cykloturistiky je také spojená s rozsáhlou sítí značených turistických tras a cyklotras. Trojanovice mají v plánu vyznačit několik silničních i trekových okruhů pro cyklisty. Společným bodem těchto okruhů bude restaurace Rekovice na Horečkách Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Následující tabulka č. 14 uvádí počty obcí s platným územním plánem a strategickým plánem (programem rozvoje obce nebo jiným koncepčním dokumentem řešící rozvoj) v rámci správního obvodu. Tabulka 14 územní a strategické plánování Název údaje Hodn ota % z celkovéh o počtu obcí Komentář Počet obcí s platným územním plánem 6 100% Všechny obce Počet obcí s plánem v přípravě 0 0% Počet obcí se strategickým plánem (nebo programem rozvoje obce) 3 50% Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Tichá Zdroj dat: místní šetření

26 Obrázek 3 mapa obcí, které mají územní plán Zdroj dat: vlastní rozmístění bodů Území plány všech obcí, frenštátského ORP, podléhají Územnímu plánu velkého územního celku Beskydy (ÚPN VÚC Beskydy). Pořizovatel tohoto plánu je Ministerstvo pro místní rozvoj a Moravskoslezský kraj. Schvalujícím orgánem Územního plánu je Vláda České republiky. Územní plán byl schválen usnesením č. 298 na zasedání vlády dne 25. března Závazná část byla vyhlášena sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů č. 143/2002 ze dne 3. dubna ÚPN VÚC Beskydy řeší celé území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín o celkové rozloze km 2. Dle současného správního uspořádání okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín spadají do Moravskoslezského kraje, okres Vsetín do Zlínského kraje. Místem uložení je Ministerstvo pro místní rozvoj odbor územní a stavebně správní, Krajský úřad Moravskoslezského kraje - odbor územního plánování a stavebního řádu, Krajský úřad Zlínského kraje - odbor územního plánování a stavebního řádu, Městské úřady Nový Jičín, Frenštát p. R., Bílovec, Odry, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Frýdlant n. O., Třinec, Jablunkov, Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov p. R.

27 Dalším významným dokumentem je Územní rozvoj kraje, s jeho zásadami je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. Územního plánování v jednotlivých obcích podléhá konkrétním ÚP. Územní plány jednotlivých obcí: Frenštát pod Radhoštěm ( /p1=36942), ostatní obce ORP Velká část správního obvodu Frenštátska je součástí CHKO Beskydy. Na chráněné území dohlíží instituche s názvem správa CHKO je to speciální správní orgán pověřený zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon ), k výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Spektrum úřadování je široké - Správa CHKO Beskydy usměrňuje lesní a zemědělské hospodaření (především v nejcennějších lokalitách a rezervacích), vyjadřuje se k umísťování a charakteru staveb (aby se udržel krajinný ráz Beskyd) a k dalším aktivitám (rekreace, turismus), aby pokud možno nedocházelo k poškozování či zhoršování přírodního prostředí. Podporovány jsou aktivity, které vedou k rozvoji regionu a nepoškozují zdejší životní prostředí (například prostřednictvím Programu péče o krajinu nebo projekty podpory pastvy ovcí). Limity využití území vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace Nadřazenou územně plánovací dokumentací pro správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm je, do oby schválení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, Územní plán velkého územního celku Beskydy - návrh, schválený usnesením vády ČR ze dne č. 298, Změna č. 1 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne a Změna č. 2 ÚPN VÚC Beskydy, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne Limitem využití SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou: - hranice CHKO Beskydy, která je totožná s CHOPAV; - hranice Přírodního parku Podbeskydí; - Natura Evropsky významná lokalita Beskydy; - Ptačí oblast Beskydy; - ÚSES nadregionálního a regionálního charakteru; - přeložka silnice I/58 úsek Frenštát p. R. tzv. příčnice v kategorii S 11,5/80 (VPS č. 48); - přeložka silnice I/58 úsek Frenštát p. R. Kopřivnice v kategorii S 11,5/80 (VPS č. 49); - přeložka silnice II/483 úsek Veřovice v kategorii S 9,5/80 (VPS č. 62); - přeložka silnice II/483 úsek Veřovice Frenštát p. R. v kategorii S 9,5/80 (VPS č. 63); - přeložka silnice II/483 úsek Frenštát p. R. severní obchvat v kat. S 9,5/80 (VPS č. 64); - přeložka silnice II/483 úsek Frenštát p. R. Kunčice p. O. v kat. S 9,5/80 (VPS č. 65); - OOV přivaděč DN 600 Nová Ves - Kopřivnice a jejich ochranná pásma; - VN 220 kv a 110 kv a jejich ochranná pásma; - VTL plynovod DN 150 a jeho bezpečnostní ochranné pásmo; - v souladu se Změnou č. 1 ÚPN VÚC Beskydy respektovat návrh zdvojení vedení VVN

28 400kV Prosenice - Nošovice v koridoru stávajícího vedení VVN 403 (bez nároků na zábor nových pozemků). Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí Ochrana nemovitých kulturních památek Ochrana území s archeologickými nálezy Ochrana přírody a krajiny - Chráněná krajinná oblast Beskydy, Přírodní park Podbeskydí, Národní přírodní rezervace Radhošť, Přírodní památky, Památné stromy, Natura 2000, Ptačí oblast Beskydy, Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, Územní systém ekologické stability, Ochrana lesa, Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana před záplavami - územní rozhodnutí o záplavovém území Ochrana ložisek nerostných surovin - dobývací prostory, chráněná ložisková území, chráněná území pro zvláštní zásah do zemské kůry, výhradní ložiska nerostných surovin Ochrana poddolovaných území starých důlních díl - poddolovaná území plošná a bodová Sesuvná území a území geologických rizik - sesuvná území plošná a bodová Staré zátěže a kontaminované plochy Ochrana technické infrastruktury - zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; zařízení pro energetiku, spoje; Ochrana dopravní infrastruktury - ochranná pásma komunikací, ochranné pásy dráhy, Stanovená pásma hygienické ochrany Ochranné pásmo veřejného pohřebiště Ochranné pásmo seizmické stanice Omezení Jak z demografického vývoje vyplynulo je v našem ORP vyšší podíl seniorů v rámci celého SO ORP (zejm. v obcích Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm), tento fakt je spíše slabou stránkou než omezením. Dlouhodobě záporná hrubá míra přirozeného přírůstku v celém SO ORP. Pozitivní je pouze v Bordovicích. Ekonomická situace v regionu je ovlivněna jedním významným zaměstnavatelem, který je výrazně ovlivněn situací v automobilovém průmyslu. Geologické: Existence poddolovaného území, existence sesuvného území. Sociodemografické: Absence zařízení sociálních a zdravotnických služeb. Absence kulturního domu Bydlení: Nízký rozvoj bytové výstavby. Stagnace počtu obydlených bytů. Značný podíl bytů v bytových panelových domech ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vodní režim: Existence aktivní zóny záplavového území. Zemědělský půdní fond: V rámci zemědělského půdního fondu převaha málo hodnotných půd IV. a V. třídy ochrany. Veřejná dopravní a technická infrastruktura: Nedostatek vody ve studních v období sucha v okrajových částech města. Nenapojení některých okrajových částí města na kanalizační síť. Špatný stav chodníků. Nedostatek parkovacích míst. Složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury. Špatný technický stav komunikací.

29 Sociodemografické podmínky: Pokles počtu obyvatel v letech Poměrně výrazně záporný přirozený přírůstek i migrační saldo. Stárnutí obyvatelstva, poměrně vysoký index stáří. Rekreace: Nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity. Zchátralé bývalé objekty cestovního ruchu na Horečkách Příležitosti: Kvalitní životní prostředí a rostoucí migrační atraktivita oblasti. Vysoká koupěschopnost obyvatelstva z důvodu přílivu vyšších příjmových skupin obyvatelstva do území. Vysoká absorpční kapacita území pro čerpání prostředků z fondů EU i v budoucím programovacím období. Sociodemografické podmínky: Zájem dobře situovaných mladých rodin o stěhování do venkovských obcí. Veřejná dopravní a technická infrastruktur: Využívání dotací z evropských fondů. Realizace záměru obchvatu města Frenštát p. R. přeložkou trasy silnice I/58. Vybudování obslužné komunikace do podnikatelské zóny Siemens a Continental. Vybudování záchytných parkovišť. Zvýšení bezpečnosti cyklistů vybudováním uvažovaných cyklostezek Hospodářské podmínky: Využití brownfields.

30 Aktéři regionálního rozvoje Tabulka č. 15 popisuje stručně klíčové aktéry rozvoje území správního obvodu. Tabulka 15 popis klíčových aktérů Počet aktérů Název údaje toho druhu Město Frenštát pod Radhoštěm Obec Trojanovice Ostatní obce SO Komentář 1 Je přirozeným centrem území, spádovým centrem školských zařízení, spádovým centrem sociálních a zdravotnických služeb, sídlem největších zaměstnavatelů, dějištěm kulturních akcí, dopravním uzlem (autobusové i vlakové nádraží), nákupním centrem, jsou zde střední školy, stavební úřad, pošta atd. 1 Největší obec ORP - zabírá 1/3 plochy ORP, význam z hlediska cestovního ruchu - hotely a další ubytovací kapacity, vstupní brána na Pustevny, rekreační zóna Horečky Pečují o rozvoj svého území. Kraj 1 Správa silnic, zřizovatel středních škol, ZUŠ Stát 1 Rozhodnutí a tvorba legislativy v souvislosti s Dolem Frenštát 2 Obvodní báňský úřad, Český báňský úřad - rozhodování v Státní instituce souvislosti s Dolem Frenštát 1 Mikroregion Frenštátsko - možná platforma pro meziobecní Mikroregion Frenštátsko spolupráci v rámci ORP MAS Lašsko 1 MAS Lašsko - tvorba strategie rozvoje pro širší region Euroregion Beskydy Významný zaměstnavatel Škola Gymnázium a střední škola elektrotechniky a informatiky, Hotelová škola 1 Dobrovolné nadnárodní sdružení měst a obcí, zaměřené na společné aktivity. 2 Continental Automotive a. s. největší zaměstnavatel, Siemens s.r.o. 2 Výchova budoucích zaměstnanců pro lehký průmysl a cestovní ruch, dvě klíčová odvětví rozvoje regionu.

31 2.2. Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Tabulka 16 popis klíčových aktérů Silné stránky: Slabé stránky: 1. Aktivita a zapojení všech obcí ORP 1. absence profesionálního řízení DSO 2. Míra nezaměstnanosti pod průměrem kraje 2. Složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopr. infrastruktury 3. Fungující komunitní plánování 3.V rámci zemědělského půdního fondu převaha málo hodnotných půd IV. a V. třídy ochrany 4. Vyhledávané turistické a rekreační cíle Pustevny, Radhošť, Velký Javorník, značené turistické trasy. Sportovně rekreační areál Horečky. Velké množství hromadných ubytovacích zařízení. Vysoký počet objektů individuální rekreace. Hustá síť cyklotras Příležitosti: 1. Oblast s velkým potenciálem v cestovním ruchu 4. Špatný technický stav školních budov 5. Nedostatek finančních prostředků na provoz platy a investice (školství) Hrozby: 1. Ohrožení živ. prostředí a krajinného rázu v případě zahájení těžby na dole Frenštát V souvislosti se zdražováním energií návrat některých domácností k využívání tuhých paliv s negativními důsledky na životní prostředí Nárůst tranzitní nákladní dopravy hustě zastavěným územím na silnici I/58 jako jediné spojovací komunikaci ze silnice I/35 (vedoucí směrem na Slovensko). 2. Zájem dobře situovaných mladých rodin o stěhování do venkovských obcí 2. Nedostatek financí na rozvoj regionu 3. Využívání dotací z evropských fondů 4. Snadnější prosazení regionálních rozvojových cílů přes DSO 5. Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit na celé území ORP 3. Případná výměna starostů a následný nezájem o rozvoj ORP, nepodpoření DSO 4. Nedostatek financí na profesionální řízení DSO SWOT analýza ukazuje na přírodní bohatost a čistotu našeho ORP. Tento potenciál dobře koresponduje s cestovním ruchem, což je také silnou stránkou našeho ORP. Největším strašákem a hrozbou je případné zahájení težby na dole Frenštát. Tímto by naše ORP ztratilo svou jedinečnost, přírodní bohatství a turistickou přitažlivost. Zdroje dat: místní šetření.

32 3. Téma 1.: Školství 3.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Vytváření podmínek pro rozvoj výchovy a vzdělávání je jednou z významných aktivit obce, kterou jí umožňuje zákon o obcích. Za tím účelem obec pro poskytování předškolního vzdělávání a plnění povinnosti zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce zřizuje svou mateřskou školu, nebo se za určitých smluvních podmínek dohodne s jinou obcí, případně se svazkem obcí. Také pro základní vzdělávání bud zřizuje svoji základní školu, nebo se postará o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Oblast předškolního a základního vzdělávání se tak stává problémem, který nelze řešit pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat (např. i s ohledem na dojíždění za prací v celém spádovém regionu) jak malé obce tak střední a velká města. Populační vlny se dlouhodobě promítnou do rozvoje regionálního školství a jednotlivých územních celků. Vzhledem k demografickému vývoji mají zejména malé obce problémy s udržením potřebného počtu dětí ve školách. Je zde silná tendence posílat děti do lépe vybavených městských škol nebo jde jenom o proces, kdy dítě jede do školy s rodičem do místa jeho pracoviště. Dojíždění se však stává palčivým problémem nejen pro obce, rodiče a děti, ale i pro nejbližší města, která nemají ve svých školách dostatečnou kapacitu. V okolí velkých měst a příměstských oblastech je akutní otázkou k řešení otázka přeplněnosti mateřských škol. Ustanovení školského zákona také vymezuje povinnost obce zajišťovat ty výdaje škol a školských zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obce jsou však často nuceny podporovat školy nad rámec svých povinností. Ač tedy nemají přímou povinnost na některé oblasti přispívat (např. platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, školní pomůcky), hledají finanční prostředky ve svých někdy opravdu napjatých rozpočtech, aby školám v jejich svízelné situaci pomohly. Bohužel, ani úprava v rámci zákona o rozpočtovém určení daní zdaleka nezohledňuje náklady potřebné na zázemí pro vzdělávání, a tak se čím dál častěji objevuje rozdíl mezi tím, co by škola potřebovala, a tím, co jí obec může poskytnout v rámci svých finančních možností. Pro kvalitu života obyvatel dané obce a území je důležitou oblastí také kultura a trávení volného času. Možnosti neformálních volnočasových aktivit a vlastní iniciativy obyvatel související s lokálními tradicemi se projevují spíše na venkově než ve velkých městech. Právě škola jako komunitní centrum zde sehrává velmi významnou roli. Právě meziobecní spolupráce by mohla přinést odpověd na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. Díky této spolupráci může navíc docházet k přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit, kdy škola získá prostora podmínky pro svou kreativitu a jako otevřené společenské centrum naplní širší vzdělávací a volnočasovou nabídku nejen pro žáky školou povinné, ale také pro ostatní občany.

33 Meziobecní spolupráce může přispět k hledání nových řešení nejen v oblasti předškolního a základního vzdělávání s ohledem na kompetence obcí na úrovni území ORP. Jedná se o dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce v co nejvyšší míře mezi místní správou, školou, veřejností, společenskými skupinami a organizacemi o vytváření místního partnerství. Zapojení jednotlivců i veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce nebo regionu, propojení jejich ekonomických, sociálních a ekologických aspektů pak otevírá další možnosti rozvoje plnohodnotného života ve městech i na venkově. Základní legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Vyhlášky ke školskému zákonu Ostatní vyhlášky Vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, upravuje výkon státní kontroly v České republice. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů

34 Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj Obecné informace Situace v oblasti školství je ve sledovaném správním obvodu vyhovující, každá obec má svou mateřskou školu. Tedy území je 100% pokryto mateřskými školami. Základní školy jsou ve všech obcích, jejichž počet obyvatel je větší než Takových obcí je ve správním obvodu 5. Školu nemá pouze obec Bordovice, neboť počet obyvatel v této obci je 576. Děti z Borovic navštěvují školy v přilehlých obcích. V posledních letech docházelo ve školství ke slučování mateřských škol se základními školami. Samostatná škola prvního i druhého stupně je v ORP jen jedna, je jí škola zřízená krajem. Tato škola slouží dětem se zdravotním či jiným postižením. Ostatní základní školy jsou sloučené, v rámci šetření finančních prostředků, s mateřskými školami. Samostatná MŠ je pouze v obci Bordovice a v Lichnově. Lichnovská samostatná MŠ je soukromá se zaměřením na Montessori pedagogiku. Žáci základních škol mohou studovat na gymnáziu, které zajišťuje vzdělávání druhého stupně a to je pouze ve Frenštátě p. R. Mimo toto povinné školní vzdělávání nabízí město Frenštát p. R. vzdělání v uměleckých oborech na Základní umělecké škole. Žáci mohou také trávit volný čas ve středisku volnočasových aktivit, kde mají možnost vybírat z velké škály kroužků. Podrobné rozmístění MŠ, ZŠ, gymnázií a jiných zařízení je uvedeno v tabulce č. 17. Počty škol a školských zařízení v jednotlivých obcích pak lze vyčíst z tabulky č. 18.

35 do až až až až až až až až nad celkem Tabulka 17 definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělávání Skupina obcí s počtem obyvatel pro správní obvod Frenštát pod Radhoštěm 2012/2013 Počet obcí Počet ZŠ 1. a 2. stupeň Počet ZŠ jen 1. stupeň Počet MŠ Gymnázia Sloučené organizace (ZŠ+MŠ) Počet jiných zařízení Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty Tabulka 18 počty škol a školských zařízení v jednotlivých obcích ORP ORP Frenštát z toho pod Radhoštěm celkem ZŠ speciální / ředitelství Název obce MŠ ZŠ ZUŠ SVČ se speciálními třídami MŠ speciální / se speciálními třídami gymnázia celkem škol Frenštát p. R Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty

36 SOUKROMÉ školy a školská zařízení v jednotlivých obcích ORP Ve správním obvodu je pouze jedna soukromá mateřská škola, a to mateřská škola s názvem Montevláček. MŠ je zaměřená na montessori pedagogiku. Celou mateřskou školu tvoří pouze jedna třída s počtem 11 dětí. Založení MŠ se datuje do roku 2008, ale do rejstříku škol, který je pod záštitou ministerstva školství, je zapsána až v roce 2012/2013. Rodiče využívající tuto mateřskou školu jsou většinou z Frenštátu p. R. Mimo jiné nabízí škola logopedickou intervenci a poradenství. Počet soukromých škol a školských zařízení lze vyčíst z tabulky č. 19. Poznámka: u gymnázia je myšleno víceleté gymnázium, které zajišťuje vzdělávání druhého stupně ZŠ. Tabulka 19 počty SOUKROMÝCH škol a školských zařízení v jednotlivých obcích ORP ORP Frenštát pod celkem z toho Radhoštěm ředitelství Název obce MŠ ZŠ gymnázia ZUŠ SVČ celkem Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty Církevní školy / školská zařízení v jednotlivých obcích ORP V našem ORP není žádná církevní škola ani jiné školské zařízení. Pracovníci ve školství Následující tabulka č. 20 popisuje počty pedagogických a nepedagogických pracovníků v jednotlivých školách a školských zařízeních v jednotlivých letech. Data v tabulce uvádějí průměrný přepočtený počet pracovníků, to znamená sečtené úvazky pracovníků. Tyto školy a školská zařízení můžeme rozdělit do dvou skupin, školy a zařízení zřízená obcemi a školy a zařízení zřízená krajem. Obcemi jsou zřízeny mateřské a základní školy, školní družiny a kluby, střediska volného času, zařízení školního stravování. Mezi krajem zřízené organizace patří základní umělecká škola a základní škola pro žáky se SVP. V tabulce č. 20 se největší nárůst pracovníků v mateřských školách zobrazuje ve školním roce 2011/2012. Tento nárůst je dán navýšením kapacity MŠ v Trojanovicích a MŠ, patřící pod základní školu Záhuní ve Frenštátě. Vývoj počtu pracovníků na ZŠ a MŠ uceleně ukazují křivky v grafu č. 3. Od roku 2005/2006 do roku 2012/2013 došlo k mírnému nárůstů pracovníku v MŠ, zatímco na základních školách se počet pracovníků ve sledovaném období rok za rokem mírně snižuje. Počet pedagogických pracovníků v MŠ stoupl v průběhu sledovaného období o 20,7 %. Počet nepedagogických pracovníků v MŠ od roku 2005/2006 klesal až do roku 2008/2009, pokles byl o 8,1 %. V roce 2008/2009 byl počet nepedagogických pracovníků v MŠ nejnižší, od tohoto roku do roku 2012/2013 počet pracovníků narostl o 26,4 %. Počet pedagogických pracovníků na ZŠ

37 se snížil v průběhu sledovaného období, což je od roku 2005/2006 do roku 2012/2013, o 15,1 % a počet nepedagogických pracovníků se ve stejném období snížil o 18,5 %. Na Základní umělecké škole počet pedagogických pracovníků od roku 2005/2006 do roku 2012/1013 narostl o 27,4 %, zatímco počet nepedagogických pracovníků zůstal po celé sledované období konstantní. Základní školy pro žáky se SVP - počet pedagogických pracovníků vzrostl od roku 2005/2006 do následujícího roku 2006/2007 o 30 % další rok byl stav stejný. Do roku 2012/2013 se počet snižoval a klesl taktéž o 30 %. Počet nepedagogických pracovníků vzrostl od roku 2005/2006 do roku 2008/2009 o 22,2 %, po další tři roky byl neměnný, mezi léty 2010/2011 a 2011/2012 klesl o 22,2 % a na této hodnotě zůstal také v roce 2012/2013. Celkový průměrný přepočtený počet všech pedagogických pracovníků ve sledovaném správním obvodu v roce 2005/2006 byl 217,5, v následujícím roce klesl počet o 5,3 %. V roce 2007/2008 klesl průměrný přepočtený počet pedagogických pracovníků oproti předchozímu roku o 10,4 %. Mezi roky 2007/2008 a 2008/2009 snižující se trend nadále pokračoval a pokles byl o 0,6 %. V roce 2009/2010 poklesl počet pedagogických pracovníků oproti předchozímu roku o 1 %, v tomto roce byl počet těchto pracovníků na nejnižší hodnotě a to 181,7 přepočtených pedagogických pracovníků na území ORP Frenštát p. R. Od roku 2009/2010 po rok 2012/2013 počet pedagogických pracovníků narostl o 2,5 % na hodnotu 186,3. Celkový průměrný přepočtený stav všech nepedagogických pracovníků v celém správním obvodu byl na začátku sledovaného období, tedy v roce 2005/2006, 100,1. Od roku 2005/2006 počet nepedagogických pracovníků klesal až do roku 2008/2009 a celkový pokles byl o 12,4 % na hodnotu 87,7. Od roku 2008/2009 do roku 2011/2012 počet nepedagogických pracovníků mírně narostl a to o 2,7 %. V následujícím roce počet opět poklesl o 3,3 % a byl na hodnotě 87,1 nepedagogických pracovníků. Tabulka 20 pracovníci ve školství ORP průměrný přepočtený počet pracovníků typ školy, zařízení z toho celkem pedagogů nepedagogů 2012/2013 mateřské školy 62,8 47,0 15,8 základní školy 128,2 101,7 26,5 základní umělecké školy 17,6 15,8 1,75 základní školy pro žáky se SVP 9,5 7,7 1,8 školní družiny a kluby 9,3 9,3 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 7,5 4,75 2,8 zařízení školního stravování 38,5 0 38,5 celkem rok 2012/ ,4 186,3 87,1

38 průměrný přepočtený počet pracovníků typ školy, zařízení z toho celkem pedagogů nepedagogů 2011/2012 mateřské školy 60,5 44,7 15,8 základní školy 133,6 104,4 29,2 základní umělecké školy 17,3 15,5 1,8 základní školy pro žáky se SVP 9,6 7,8 1,8 školní družiny a kluby 8,64 8,6 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 6,8 4,8 2 zařízení školního stravování 39,5 0 39,5 celkem rok 2011/ ,9 185,8 90,1 2010/2011 mateřské školy 59,6 43,6 16 základní školy 132,7 105,6 27,1 základní umělecké školy 17,7 15,9 1,8 základní školy pro žáky se SVP 9,2 7 2,2 školní družiny a kluby 7,8 7,8 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 7,5 4,8 2,8 zařízení školního stravování 39,7 0 39,7 celkem rok 2010/ ,6 89,4 2009/2010 mateřské školy 53,7 40,1 13,6 základní školy 135,3 105,8 29,5 základní umělecké školy 16,9 15,1 1,8 základní školy pro žáky se SVP 10,4 8,2 2,2 školní družiny a kluby 7,5 7,5 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 8,8 4,9 3,9 zařízení školního stravování 38,1 0 38,1 celkem rok 2009/ ,7 181, /2009 mateřské školy 51 38,5 12,5 základní školy 138,7 109,5 29,3 základní umělecké školy 15,89 14,3 1,6 základní školy pro žáky se SVP 11,33 9,1 2,2 školní družiny a kluby 7,4 7,4 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 8,5 4,8 3,8 zařízení školního stravování 38,3 0 38,3 celkem rok 2008/ ,3 183,53 87,7

39 typ školy, zařízení 2007/2008 průměrný přepočtený počet pracovníků celkem pedagogů z toho nepedagogů mateřské školy 50,9 37,9 13,1 základní školy 142,8 111,7 31,1 základní umělecké školy 15,4 13,6 1,8 základní školy pro žáky se SVP 10,8 9 1,8 školní družiny a kluby 7,5 7,5 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 9,2 5 4,3 zařízení školního stravování 38,2 0 38,2 celkem rok 2007/ ,7 184,6 90,1 2006/2007 mateřské školy 49,4 36,8 12,6 základní školy 147,9 115,2 32,6 základní umělecké školy 14,2 12,4 1,8 gymnázia 36,5 28 8,5 školní družiny a kluby 7,6 7,6 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 10,4 6 4,4 zařízení školního stravování 39,1 0 39,1 celkem rok 2006/ ,1 206,0 99,0 2005/2006 mateřské školy 50,9 37,3 13,6 základní školy 152,2 119,7 32,5 základní umělecké školy 14,2 12,4 1,8 gymnázia 35,5 29 6,5 základní školy pro žáky se SVP 8,8 7 1,8 školní družiny a kluby 8,1 8,1 0 střediska pro volný čas dětí a mládeže 8,6 4 4,6 zařízení školního stravování 39,4 0 39,4 celkem rok 2005/ ,7 217,5 100,1 Zdroje dat: SVČ - data poskytnutá organizací, ostatní

40 Graf 5 počet pracovníků v MŠ a ZŠ Základní vzdělávání Každá obec, vyjma Bordovic s 576 obyvateli, poskytuje svým žákům vzdělávání na základních školách. Školy poskytující základní vzdělávání jsou dvojího typu, školy úplné a školy neúplné. Úplné školy jsou ty, které poskytují vzdělávání prvního i druhého stupně, neúplné školy poskytují vzdělávání pouze prvního stupně. Školy pouze s prvním stupněm, tedy neúplné, leží v obcích Trojanovice a Lichnov. Na druhý stupeň děti dojíždějí převážně do frenštátských škol. Za sledované období tedy od roku 2005/2006 do roku 2012/2013 se počet ani poměr v počtu škol neměnil. Podrobný počet úplných a neúplných škol vyčteme z tabulky č. 21. Počty těchto škol v jednotlivých obcích vyčteme z tabulky č. 22. Související tabulka č. 23 podrobně rozepisuje obce s malotřídními školami. Malotřídní škola je pouze v Lichově. Pro malý počet žáků jsou spojené třídy, to znamená, že v jedné třídě sedí žáci dvou různých ročníků. V roce 2012/2013 probíhala spojená výuka III. a V. ročníku. V roce 2011/2012 probíhala spojená výuka II. a IV. třídy. V roce 2010/2011 probíhala spojená výuka II. a IV. třídy a také III. a V. třídy. Ve školním roce 2013/2014 se navýšil počet žáků. Kapacita jednotlivých tříd byla naplněna, a tudíž nedošlo ke spojování tříd. Tabulka 21 počet ZŠ za ORP Za ORP Frenštát pod Radhoštěm počet základních škol celkem úplné neúplné 2012/2013 obec kraj církev Soukromá ZŠ celkem Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty

41 Tabulka 22 počet úplných a neúplných ZŠ v ORP ORP Frenštát pod Radhoštěm počet škol Název obce počet úplných škol počet neúplných škol celkem Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: výkazy MŠMT Tabulka 23 počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích ORP v roce 2012/2013 ORP Frenštát pod počet škol z toho Radhoštěm celkem Název obce jednotřídní dvoutřídní trojtřídní čtyřtřídní pětitřídní vícetřídní celkem škol Frenštát p. R Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty ZŠ zřizované v ORP Následující tabulka č. 24 podrobně popisuje situaci na ZŠ v jednotlivých letech sledovaného období. Tabulka popisuje 7 základních škol. Dále popisuje počty běžných tříd a počty speciálních tříd. Speciální třídy byly také součástí ZŠ Záhuní ve Frenštátě p. R. a to v letech 2005/2006 jedna třída s počtem dětí 11. V roce 2006/2007 a 2007/2008 byla na téže základní škole jedna třída speciální s počtem 13 dětí. Tabulka také zachycuje celkový počet žáků v jednotlivých letech, úvazky pedagogických pracovníků, počet žáků na pedagoga, počet žáků na školu a počet žáků na třídu. Při bližším zkoumání dat, jak ukazuje tabulka č. 25, byly zjištěny rozdíly v městských a obecních školách.

42 Tabulka 24 ZŠ zřizované obcemi, popřípadě krajem samost. počet počet počet školní rok běžných speciálních ZŠ ZŠ tříd tříd počet žáků úv. pedag. počet žáků na 1 pedag. Počet žáků na třídu počet žáků na školu 2012/ ,4 13,7 21, / ,2 13,7 21, / ,6 12,6 20, / ,8 19, / , , / ,7 13, / ,2 14,8 22, / ,7 14,3 22,4 303 Zdorje dat: Celkový počet žáků na všech školách ve správním obvodu byl v roce 2005/ Od tohoto roku se jejich počet každoročně snižoval až do roku 2010/2011, kdy byl počet žáků nejnižší za sledované období a to žáků, pokles v popsaných letech činil 22 %. V následujícím roce 2011/2012 evidujeme nárůst žáků o 8,32 %. V roce 2012/2013 počet žáku poklesl oproti roku předchozímu o 4,1 %. Počet žáků na třídu klesal od roku 2005/2006 až do roku 2009/2010, kdy dosáhl svého minima a to 19,7 na třídu, od tohoto roku počet žáků na třídu ročně narůstal až do roku 2012/2013, kdy dosáhl hodnoty 21,7. Pokles v prvním popsaném období činčil 12,1 % a nárůst od minimální hodnoty činil 10,2 %. Počet žáků na školu klesl od roku 2015/2006 až do 2010/2011 o 21,8 %. V následujícím roce počet žáků na školu vzrostl o 8 %. V roce 2012/2013 počet žáků na školu klesl o 2,3 % oproti roku předešlému. Tabulka 25 počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v ORP ORP Frenštát pod Radhoštěm počet škol počet tříd Název obce počet žáků průměrný počet žáků na školu průměrný počet žáků na třídu celkem nedělitelné nedělitelné Frenštát pod Radhoštěm ,7 Trojanovice Tichá ,8 Lichnov ,8 Veřovice ,7 Zdroje dat: výkazy MŠMT.

43 ZŠ zřizované církví a soukromníky V našem správním obvodu není žádná soukromá ani církevní ZŠ. Součásti základních škol v jednotlivých obcích ORP Součástmi základních škol jsou myšleny školní družiny a školní kluby, školní jídelny. Každá škola má své stravovací zařízení a školní družinu. Pod názvem jiné v tabulce č. 26 jsou skryta školní hřiště, tělocvičny, zahrady a jiné příslušenství patřící k vybavenosti škol. Na základní škole v Tiché mohou žáci využívat hřiště, letní dílnu, tělocvičnu. Na ZŠ Záhuní ve Frenštátě p. R. děti využívají dvě tělocvičny, zahradu a sportovní hřiště. ZŠ Tyršova ve Frenštátě p. R. má dvůr, zahradu a sad, hřiště, tělocvičnu. Škola v Lichnov má pouze tělocvičnu. Škola ve Veřovicích má školní zahradu a školní hřiště s umělou trávou. V tabulce č. 26 jsou upřesněny počty všech součástí základních škol. Tabulka 26 součásti základních škol v jednotlivých obcích ORP počet v nich součástí Název obce základních škol ZŠ MŠ ŠD (ŠK) ŠJ Jiné celkem celkem Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroj dat: výkazy MŠMT a výroční zprávy škol Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v ORP Tento oddíl analyzuje počty pedagogických pracovníků na prvním a druhém stupni ZŠ. Počítá fyzické osoby zvlášť na každém stupni, přepočítává fyzické osoby na plně zaměstnané. To znamená, že částečné úvazky fyzických osob se sčítají do jednoho celku. Také zde analyzujeme poměr žen na prvním i druhém stupni. Číselné srovnání je uvedeno v tabulce č. 27 a optické srovnání v grafu č. 4. Tabulka č. 28 analyzuje ostatní pedagogické pracovníky, jimiž jsou asistenti pedagoga, psychologové, speciální pedagogové a výchovní poradci. Tabulka ukazuje na 100% ženské zastoupení v těchto profesích. Tabulka č. 29 sleduje počty v rámci celého ORP v jednotlivých letech a to počty žáků, počet učitelů (přepočtený stav) a počet žáků na jednoho přepočteného pracovníka.

44 Tabulka 27 údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v ORP ORP Frenštát pod Radhoštěm fyzické osoby přepočtení na plně zaměstnané celkem celkem z toho ženy celkem učitelé ,5 84,3 v tom vyučující Zdroje dat: výkazy MŠMT na 1. stupni 52 48,7 45,7 na 2. stupni 55 47,8 38,6 Na základních školách zřizovaných obcemi v ORP Frenštát pod Radhoštěm, pracuje celkem 107 učitelů, což je v přepočtu 96,5 plně zaměstnaných učitelů, z toho 48,6 % fyzických osob pracuje na prvním stupni základních škol a 51,4 % fyzických osob pracuje na druhém stupni základních škol. Budeme-li počítat s přepočtem úvazků na plně zaměstnané, je toto procentuální zastoupení jiné a to: 50,5 % přepočtených pedagogů pracuje na prvním stupni a 49,5 % přepočtených pedagogů na druhém stupni. Zastoupení žen na prvním stupni je pokryto 93,8 % a muži pak zastupují 6,2 %. V celém správním obvodu jsou učitelé muži na prvním stupni pouze 3. Na druhém stupni vyučuje 80,8 % žen a 19,25 % mužů. Graf 6 fyzické osoby na I. a II. stupni a jejich přepočtený stav

45 Tabulka 28 pedagogičtí pracovníci škol v ORP ORP Frenštát pod Radhoštěm asistenti pedagoga pro žáky se zdravotním postižením pro žáky se sociálním znevýhodněním fyzické osoby přepočtení na plně zaměstnané celkem z toho ženy celkem z toho ženy psychologové 1 1 0,2 0,2 speciální pedagogové výchovní poradci Zdroje dat: výkazy MŠMT Tabulka 29 počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v ORP počet učitelů školní rok počet škol počet žáků (přepočtený stav) počet žáků na jednoho přepočteného pracovníka 2012/ ,4 13,5 2011/ ,2 13,7 2010/ ,6 12,6 2009/ ,8 2008/ ,6 13,1 2007/ ,7 13,2 2006/ ,2 14,8 2005/ ,7 14,3 Zdroje dat: výkazy MŠMT

46 běžné třídy spec. třídy běžné třídy spec. třídy běžné třídy spc. třídy běžné třídy spec. třídy běžné třídy spec. třídy běžné třídy spec. třídy běžné třídy Spec. třídy Počet absolventů ZŠ v OPR Tabulka č. 30 ukazuje počet absolventů, tedy žáků, kteří ukončili školní docházku v jednotlivých ročnících ve sledovaném období. Tabulka se zaměřuje na žáky běžných a speciálních tříd. Z grafu č. 5 lze vyčíst poměr žáků končících v pátém ročníku k žákům končícím v devátém ročníku. Tabulka 30 počet absolventů ZŠ v ORP 2006/ / / / / / /2013 žáci, kteří ukončili školní docházku v ročníku v 6. ročníku v 7. v ročníku tom v 8. ročníku v 9. ročníku v 10. ročníku žáci, kteří přešli do SŠ z 5. v ročníku tom ze 7. ročníku žáci 1. r. s dodatečným odkladem PŠD Zdroje dat: výkazy MŠMT 300 Graf 7 žáci končící v 5. a v 6. ročníku žáci končící v 9.ročníku žáci končící v 5. ročníku 0

47 Přehled škol pro žáky se speciálním vzdělávacími potřebami v ORP Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vzděláváni na škole ve Frenštátě p. R. Škola je zřízena krajem a slučuje školu praktickou a školu speciální. Základní škola vzdělává celkem 34 žáků, z toho 29 žáků je vzděláváno na škole praktické a 5 žáků je zapsaných na škole speciální. Procentuální vyjádření poměru ukazuje tabulka č. 31. Z tabulky č. 32 vyčteme průměrné počty žáků ve třídách zřízených obcemi a jinými subjekty. Základní škola zřízená jinými subjekty je krajská speciální ZŠ. Tabulka je rozpracována do všech let sledovaného období. Tabulka 31 přehled škol pro žáky se speciálním vzdělávacími potřebami v ORP z toho zřízené celkem krajem obcí církví soukromé ředitelství celkem z toho mateřská škola pro děti se zdravotním postižením mateřská škola při zdravotnickém zařízení základní škola pro žáky se zdravotním postižením základní škola při zdravotnickém zařízení základní škola praktická 85,3 85, základní škola speciální 14,7 14, přípravný stupeň základní školy speciální Zdroje dat: výroční zpráva školy Tabulka 32 základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích OPR Název údaje Hodnota % z celkového počtu Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2012/ obcemi 21,3 97,9 - jinými subjekty 8 2,1 Průměrný počet žáků celkem 20,5 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2011/ obcemi 20,9 97,8 - jinými subjekty 8,5 2,2 Průměrný počet žáků celkem 20,2 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2010/ obcemi 20,2 98,2 - jinými subjekty 8,6 1,8 Průměrný počet žáků celkem 19,9

48 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2009/ obcemi 19,6 99,9 - jinými subjekty 8 0,14 Průměrný počet žáků celkem 19,6 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2008/ obcemi 20,2 97,87 - jinými subjekty 8,25 2,13 Průměrný počet žáků celkem 20,2 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2007/ obcemi 20,8 98,8 - jinými subjekty 10 1,3 Průměrný počet žáků celkem 20,1 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2006/ obcemi 21,3 96,5 - jinými subjekty 10 3,5 Průměrný počet žáků celkem 20,8 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných 2005/ obcemi 21,7 96,9 - jinými subjekty 9,5 3,1 Průměrný počet žáků celkem 21,2 Zdroje dat: výkazy MŠMT Popis ZŠ v ORP za školní rok 2012/2013 V tabulce č. 33 se dočteme o kapacitě jednotlivých škol, jejich naplněnosti a počtu volných míst. Sloupec popis/komentář nám sděluje stručné informace o každé škole.

49 Tabulka 33 popis ZŠ v ORP za školní rok 2012/2013 Počet Volná Název ZŠ Obec Kapacita žáků místa Celkem za SO ORP ŽŠ a MŠ Frenštát p. R., Tyršova ZŠ a MŠ Frenštát p. R., Záhuní Základní škola a mateřská škola Tichá Jubilejní základní škola prezidenta Masaryka a mateřská škola Trojanovice Základní škola a mateřská škola Veřovice Základní škola a mateřská škola Lichnov Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Tichá Trojanovice Veřovice Lichnov Zdroje dat: výroční zprávy jednotlivých škola a výkazy MŠMT Popis / komentář Škola má 28 učeben, z toho 12 odborných. Škola má odloučené pracoviště, kde jsou tři učebny. Škola má odborné učebny, herny, knihovnu, sportovní areál, zahradu, hřiště. Škola realizovala 1. etapu ateplení a výměny oken v pavilonu, kde jsou umístěny všechny kmenové třídy včetně výmalby chodeb a tříd. Došlo k rekonstrukci soc. zařízení v přízemí a k rekonstrukci rozvodu vody do tříd. Součástí budovy školy jsou čtyři třídy, proto je jedna třída umístěna v budově mateřské školy. Každá třída má svou učebnu, pouze jedna třída (první) je v prostorách ŠD. O prázdninách 2014 se bude škola zateplovat. Tělocvična školy je již zateplena. Škola využívá dvě budovy spojené jednoduchým zastřešením chodníku. Ve staré budově je umístěna ředitelna, knihovna, odborné učebny, třídy druhého stupně a jedna učebna prvního stupně. V nové budově je umístěna tělocvična, kuchyň, jídelna, cvičná jídelna, učebny I. stupně a příslušenství pro učitele I. st. Školní budova byla postavena v roce 1961, škola zde využívá 15 učeben, z toho 8 odborných. V tělocvičně v roce 2003 proběhla oprava parketové podlahy. Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v ORP V roce 2018 nepředpokládáme nárůst ani úbytek kapacity škol. V roce 2023 předpokládáme úbytek kapacity a také žáků. Vycházíme z demografické křivky ČR. Dá se předpokládat, že malé obecní školy, z nichž některé mají již dnes problém s malými počty žáků, zaniknou a děti z okolních obcí budou dojíždět do městské školy. V závislosti na tom bude muset být posílená autobusová doprava. Nabízí se možnost využití školních autobusů, aby se vyhovělo potřebám rodičů jak z důvodu bezpečnosti tak časové náročnosti. Očekávaný vývoj v číslech je uveden v tabulce č. 34. Demografická křivka obyvatel v ČR je zachycena v grafu č. 8.

50 Tabulka 34 očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v ORP Počet žáků správního obvodu Počet Volná místa (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Kapacita všech ZŠ k % Známý nárůst nebo úbytek kapacity k Známý nárůst nebo úbytek kapacity k % % Počet žáků k ,4 % Předpoklad k konci roku Předpoklad k konci roku Zdroje dat: demografický informační portál ČR Předškolní vzdělávání Nárůst počtu dětí v mateřských školách umožnilo zvětšení kapacity dvou mateřských škol. A to MŠ Školská, která se řadí na první místo co do velikosti frenštátských MŠ a MŠ Trojanovice. V MŠ ŠKOLSKÁ ve Frenštátě p. R. v roce 2009/2010 probíhala rekonstrukce a přístavba největší frenštátské MŠ. Po dobu rekonstrukce otevřela škola náhradní třídy na základní škole, čímž se zvýšil počet dětí. Počet dětí v MŠ v roce 2009/2010 byl 189 a počet dětí v náhradním provozu byl 50. Rekonstrukcí škola navýšila kapacitu o 2 třídy, ze 125 dětí na 190. MŠ Trojanovice navýšily svou kapacitu v roce 2010/2011 rekonstrukcí obecní budovy, kde vznikla 1 třída. Poptávka po místech v MŠ neklesala a tak další rekonstrukce proběhla v roce 2012/2013. Rekonstruovala se přístavba školní tělocvičny, kde vznikla další třída MŠ. MŠ Trojanovice má tedy kapacitu 4 třídy na třech různých provozech. Podrobný popis počtu dětí v mateřských školách za sledované období je uveden v tab. 35 a znázorněno v grafu č. 6.

51 Tabulka 35 celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP zřizovatel počet MŠ počet dětí celkem počet běžných tříd 2012/2013 počet dětí v běžných třídách počet speciálních tříd počet dětí ve speciálních třídách obec kraj církev soukromník celkem: /2012 obec celkem: /2011 obec /2010 obec /2009 obec /2008 obec /2007 obec /2006 obec Zdroje dat: výroční zprávy, výkazy MŠMT

52 Graf 8 počty dětí v MŠ podle zřizovatele Zdroj dat: výroční zprávy, výkazy MŠMT MŠ v ORP Tabulka č. 36 popisuje situaci v MŠ za sledované období. Zvyšující se počet dětí, běžných tříd a pedagogických úvazků souvisí s navyšováním kapacity MŠ, která je popsaná výše. Máme celkem 7 mateřských škol, z toho jedna je samostatná, ostatní mají společná ředitelství se ZŠ. V roce 2012/2013 se k samostatné školce přidala lichnovská soukromá školka. Tabulka 36 MŠ zřizované obcemi školní rok počet MŠ samost. MŠ počet běžných tříd počet dětí úv. pedag. počet dětí na 1 pedag. úvazek počet dětí na třídu počet dětí na školu 2012/ , ,7 2011/ ,7 13,5 26, / ,6 13, ,6 2009/ ,1 15, ,9 2008/ ,5 12,9 24, / ,9 12,9 24,4 69,7 2006/ ,7 14,4 26,4 75,4 2005/ ,3 13,1 24,5 70 Zdroje dat: výkazy MŠMT

53 Soukromé MŠ V našem správním obvodu je pouze jedna MŠ soukromá a to v Lichnově. Je zaměřená na Montessori pedagogiku. Děti v této škole jsou převážně děti z Frenštátu p. R. Škola má pouze jednu třídu a ta je zaměřená na logopedii. Škola funguje již 5 let, ale od roku 2012/2013 je oficiálně zaregistrována na MŠMT. V ORP se nevyskytuje žádná církevní MŠ. Tabulka 37 soukromé MŠ (např. firemní školky atd.) školní rok počet MŠ samost.mš počet tříd /z toho spec. počet dětí úv. pedag. počet dětí na 1 pedag. úvazek počet dětí na třídu 2012/ ,3 4, Zdroj dat: místní šetření, rozhovor s pedagogem soukromé MŠ počet dětí na školu Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v ORP Podrobný rozpis pedagogických pracovníků, jak kvalifikovaných, tak nekvalifikovaných, je uveden v tabulce č. 38 a 39. Kvalifikovanost pedagogických pracovníků je vysoká. Poměr kvalifikovaných a nekvalifikovaných pracovníků lze vyčíst z grafu č. 7. Nárůst pedagogů souvisí se zvyšováním kapacity MŠ, která je popsána výše. Tabulka 38 MŠ zřizované obcemi, popřípadě krajem přepočtení pedagogové školní rok celkem z toho nekvalifikovaní % nekvalifikovaných 2012/ ,0 2,7 6 % 2011/ ,7 5,7 13 % 2010/ ,6 3,8 9 % 2009/ ,7 9 % 2008/ ,5 3,7 10 % 2007/ ,9 2 5 % 2006/ ,1 0,8 2 % 2005/ ,8 0,8 2 % Zdroje dat: výkazy MŠMT Tabulka 39 ukromé MŠ (např. firemní mateřské školy atd.) přepočtení pedagogové školní rok celkem z toho nekvalifikovaní % nekvalifikovaných 2012/2013 2,3 1,5 65 % Zdroje dat: výroční zprávy

54 Graf 9 počet pedagogů v MŠ v jednotlivých letech a jejich kvalifikovanost 2005/ / / / / / / /2013 z toho nekvalifikovaní přepočtení pedagogové celkem Popis MŠ v ORP ve školním roce 2012/2013 V tabulce č. 40 se dočteme o kapacitě jednotlivých MŠ, jejich naplněnosti a počtu volných míst. Sloupec popis/komentář nám sděluje stručné informace o každé MŠ. Další informace o proběhlých rekonstrukcích v MŠ jsou uvedeny zde. V MŠ Frenštát Tyršova proběhla výměna podlahové krytiny. Došlo k výměně obkladů, dlažby, umyvadel, WC a renovaci oken. Do školní kuchyně byly pořízeny skříňky na nádobí a nerezová vodní lázeň. V MŠ Záhuní Frenštát byla realizována přístavba financována z peněz ROP. Rekonstrukce MŠ v Trojanovicích - původní budova je po celkové rekonstrukci, v roce 2006 se vyměňovala okna, v roce 2011 byla obnovena fasáda, zateplení je jen částečné. V tomtéž roce byly udělány nové rozvody elektřiny a nová kanalizace. Veškeré rekonstrukce financovala obec. Nebyly použity finanční prostředky z dotací. Součástí MŠ je školní kuchyně, kde se připravují obědy pro odloučené pracoviště a také pro žáky a personál základní školy. Kapacita MŠ byla nedostatečná, proto v roce 2010 využila obec svou budovu, která byla celkově zrekonstruována a přestavěna na mateřskou školu s kapacitou 25 dětí. Kapacita obou budov byla výhledově stále nedostačující. Obec se pustila do další rekonstrukce. Přístavba místní základní školy (bývalá restaurace Koš a posilovna) byla vyhovující pro rekonstrukci po všech stránkách, vznikla tak další třída mateřské školy s kapacitou 20 dětí, která se stala dalším odloučeným pracovištěm MŠ v Trojanovicích.

55 Tabulka 40 popis MŠ v ORP v školním roce 2012/2013 Název MŠ Obec Kapacita Základní Škola a Mateřská Škola Tyršova, MŠ Markova Zákaldní škola a Mateřská Škola Záhuní, Školská Základní Škola a Mateřská Škola Záhuní, Dolní Základní Škola a mateřská Škola Veřovice Jubilejní základní škola prezidenta Masaryka a Mateřská škola Trojanovice Základní škola a mateřská škola Tichá Základní škola a mateřská škola Lichnov Počet dětí Volná místa Celkem Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Popis / komentář 3 oddělení smíšené věkové skupiny. MŠ má kuchyň. Je po rekonstrukci. MŠ je po rekonstrukci a také byla rozšířena o přístavbu. Kapacita 190 dětí Kapacita MŠ je 84 dětí. Veřovice Trojanovice Od byla navýšena kapacita z 50 na 56 a následně bylo od 1. října byly přijaty děti do plné kapacity. Původní budova má kapcitu dvě věkově smíšené třídy. Tichá Historická budova MŠ. Lichnov MŠ Bordovice Bordovice MŠ Monte vláček Lichnov Lichnov Zdrove dat: výroční zprávy mateřských škol a výkazy MŠMT. MŠ je v těsné blízkosti školy. MŠ v centru obce. Má svoji kuchyni. Soukromá MŠ v upraveném rodinném domě. MŠ je blízko přírody. Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v ORP V ORP se v roce 2018 nepočítá se změnou kapacity v mateřských školách. Jiná situace však nastane v roce Podle demografického vývoje ČR můžeme do budoucna počítat se snižováním počtu obyvatelstva. Od roku 2013 populační křivka rovnoměrně klesá, v roce 2023 bude nižší o 18 %. Z toho lze odvodit pokles dětí v mateřských školách, na čemž je závislá kapacita mateřských škol. Při výpočtu poklesu kapacity vycházíme z celorepublikové prognózy, která činí pokles o 18 %, přičemž 2 % ponecháváme cizincům. Školky v obcích, které mají více tříd, pravděpodobně sníží kapacitu na jednu třídu. Očekávaný vývoj v číslech je uveden v tabulce č. 41. Demografická křivka obyvatel v ČR je zachycena v grafu č. 8.

56 počet narozených Tabulka 41 očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v ORP Počet dětí v MŠ ve správním obvodu Počet Volná místa (kapacita počet žáků) Počet žáků / kapacita v % Kapacita všech MŠ k ,50 % Známy nárůst nebo úbytek kapacity k ,60 % Známy nárůst nebo úbytek kapacity k % Počet dětí v MŠ k Předpoklad počtu dětí v MŠ k konci roku Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku Zdroje dat: demografický portál ČR Graf 10 demografický vývoj v ČR počet narozených počet narozených Zdroj dat: demografický portál ČR Počet zařízení pro péči o děti do 3 let, mimo školská zařízení Ve sledovaném správním obvodu nejsou žádná zařízení pro péči o děti do 3 let registrována na MŠMT. Rodiče malých dětí mohou využívat soukromé dětské studio ve Frenštátě p. R. nebo druhé zařízení, středisko volného času, které jednou týdně vždy v pátek v dopoledních hodinách, po dobu tří hodin, hlídá děti ve věku od 2 do 3 let. Podrobný popis obou zařízení je v tabulce č. 42. Tabulka 42 zařízení pro péči o děti do 3 let, mimo školská zařízení Rozsah věku dětí Obec Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Instituce Středisko volného času ASTRA Dětské studio Frenštát p. R. od (v měsících) Zdroje dat: informace od provozovatelů, sběr dat 2012 do (v měsících) Kapacita volných míst (k ) Celkem

57 Ostatní jídelny, SVČ, družiny, kluby Každá škola má svou školní družinu. Družina zřízená krajem patří ke speciální základní škole ve Frenštátě p. R. Tabulka č. 43. podrobně rozepisuje počet oddělení a počet zapsaných žáků v jednotlivých letech. Tabulka č. 44 poskytuje údaje o pracovnících ve školních družinách. Pracovníci jsou uváděni ve fyzických osobách, neuvádí se zde přepočet na úvazky. Ve školních družinách pracují pouze interní vychovatelky. Tabulka 43 školní družiny a školní kluby v ORP ŠD a ŠK zřizované počet oddělení počet zapsaných účastníků z 1. stupně z 2. stupně celkem 2012/2013 krajem obcemi celkem /2012 krajem obcemi celkem /2011 krajem obcemi celkem /2010 krajem obcemi celkem /2009 krajem obcemi celkem /2008 krajem obcemi elkem /2007 krajem obcemi celkem /2006 krajem obcemi celkem Zdroje dat: výkazy MŠMT

58 Tabulka 44 údaje o pedagogických pracovnících ŠD a ŠK v ORP vychovatelé ŠK a ŠD zřizované fyzický stav ostatní pedag. pracovníci interní externí interní externí z toho ženy fyzický stav fyzický stav z toho ženy fyzický stav krajem obcemi církví soukromou osobou celkem Zdroje dat: výkazy MŠMT Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v ORP Základní umělecká škola je ve správním obvodu pouze jedna. Leží ve Frenštátě p. R. a jejím zřizovatelem je kraj. Tabulka č. 46 popisuje údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ, uvádí se zde fyzické osoby a také přepočtené osoby. Tabulka 45 počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v ORP Název obce z toho zřizovaných krajem obcemi jiným zřizovatelem Celkem Frenštát pod Radhoštěm Zdroje dat: místní šetření Tabulka 46 údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v ORP ZUŠ v obcích fyzické osoby pracovníci celkem přepočtené osoby celkem 24 17,2 Frenštát pod Radhoštěm 24 17,2 Zdroje dat: podklady provozovatele Přehled středisek volného času podle zřizovatele v ORP Středisko volného času je na území pouze jedno a to ve Frenštátě p. R. Zřizovatelem je od roku 2006 obec, dříve to byl kraj. Středisko poskytuje dětem volnočasové aktivity a v době prázdnin velkou škálu táborů. Informace o počtu účastníků jsou uvedeny v tabulce č. 48 a údaje o pracovnících jsou uvedeny v tabulce č. 49.

59 Tabulka 47 přehled středisek volného času podle zřizovatele v ORP z toho zřizovaných Název obce krajem obcemi jiným zřizovatelem Celkem Frenštát pod Radhoštěm Zdroje dat: místní šetření, rozhovor se starosty rok 2012 Tabulka 48 SVČ zřizované obcemi v ORP Název obce počet zájmových útvarů (kroužků) žáci, studenti VOŠ počet účastníků děti ostatní celkem celkem Frenštát pod Radhoštěm Zdroje dat: výkazy MŠMT, sběr dat 2012 Tabulka 49 údaje o pracovnících SVČ v ORP pedagogičtí pracovníci SVČ v ORP celkem fyzický stav interní přepoč. stav externí fyzický stav celkem ostatní pracovníci fyzický stav interní přepoč. stav celkem , ,8 0 Frenštát pod Radhoštěm Zdroje dat: výkazy MŠMT, sběr dat 2012 externí fyzický stav , ,8 0 V celém správním obvodu ORP Frenštát p. R. je pouze jedno středisko volného času a to ve Frenštátě p. R., toto město je také zřizovatelem SVČ. Dojezdová vzdálenost z okolních obcí je 3,3 km z Tiché a Trojanovic, 5,2 km z Bordovic a 8,6 km z Veřovic. Středisko nabízí celkem 40 zájmových útvarů, které navštěvuje 429 účastníků, z toho 15,9 % dětí, 66,2 % žáků, 11,4 % studentů a 6,5 % ostatních účastníků. Průměrně připadá na jeden zájmový útvar 10,7 účastníků. O účastníky se stará celkem 47 pedagogických pracovníků z toho 10,6 % je zaměstnáno interně a 89,4 % pracují jako externí zaměstnanci. Na jednoho pedagogického pracovníka připadne 9,1 účastníků. Pedagogičtí pracovníci jsou zastoupeni ze 40,4 % muži a z 59,6 % ženami.

60 Školní jídelny v ORP Každá škola má svou jídelnu. Ve Frenštátě pod Radhoštěm mají obě škol svou vývařovnu, také všechny budovy MŠ mají svou vývařovnu. V Trojanovicích je vývařovna v původní budově mateřské školy, z této vývařovny se obědy rozváží do odloučených pracovišť MŠ a do školní jídelny. V Tiché je situace obdobná, v mateřské škole se vaří také pro základní školu. Podrobný popis jídelen, počet stravovaných a cílová kapacita kuchyně je uveden v tabulce č. 50. Tabulka s číslem 51 uvádí údaje o pracovnících ve školních jídelnách. V této tabulce jsou jídelny rozděleny na krajské a obecní. Krajem zřízená jídelna je jídelna střední průmyslové školy a gymnázia. Tyto školy jsou sloučené do jedné budovy. Na obědy chodí 67 dětí z nižšího stupně víceletého gymnázia. V této jídelně je 634 stravovaných celkem, 9 pracovníků fyzických osob a 9 pracovníků přepočteného stavu. Tabulka 50 školní jídelny zřizované obcemi v ORP počet z toho v počet ŠJ a stravovaných výdejen MŠ ZŠ žáků a dětí ostatní stravovaní stravovaní celkem cílová kapacita kuchyně celkem Frenštát p. R Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: výkazy MŠMT rok 2012 Tabulka 51 aje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v ORP školní jídelny zřizované pracovníci celkem fyzické osoby přepočtené osoby krajem 9 9 obcemi 43 37,6 církví 0 0 soukromé 0 0 Zdroj dat: výkazy MŠMT Financování Financování škol popisují další čtyři tabulky. Tabulka č. 52 celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi. Data pro tuto tabulku byla vytažena z výdajů obcí a doplněna o informace z odboru školství města Frenštátu p. R. Tabulka č. 53 popisuje finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství, školám a školským zařízením zřízených obcemi v ORP. Tabulka č. 54 popisuje nákladovost na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v OPR. Tabulka č. 55 popisuje finance získané z rozpočtového určení daní pro jednotlivé obce. Poslední tabulkou ve finanční analýze školství je tabulka č. 56, která popisuje nezbytné investiční prostředky potřebné pro opravy základních škol.

61 Celkem Jiné MŠ ZŠ (jen 1. stupeň) ZŠ (1. i 2. stupeň) Tabulka 52 celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi ZŠ/MŠ/ jiné Zdroje dat: výdaje obcí + doplnění z odboru školství Frenštát p. R Údaje v tabulce č. 52 jsou získané přepočtem z výdajů obcí. V řádku jiné jsou uvedena pouze SVČ, údaje za další položky nebyly ve výdajích uvedeny. Tabulka 53 finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v ORP v Kč rok mzdové prostředky celkem platy z toho ostatní osobní náklady související odvody a ostatní neinvestiční výdaje neinvestiční výdaje celkem Zdroje dat: odbor školství Frenštát p. R Tabulky 53 a 54 jsou rozdílné, z důvodu užití různých zdrojů dat.

62 Tabulka 54 ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v ORP druh školy, školského zařízení přímé náklady na vzdělávání celkem (v Kč) z toho náklady na jednotku výkonu* (v Kč) celkové náklady ONIV předškolní vzdělávání ,7 základní školy ,7 gymnázia stravování MŠ, ZŠ školní družiny a kluby ,7 základní umělecké školy využití volného času ,3 celkem použité finanční prostředky ,4 Zdroje dat: výkazy MŠMT, rok 2013 Tabulka 55 financování z RUD v jednotlivých obcích ORP v roce 2013 v Kč Název obce Finanční prostředky z RUD Celkové skutečné náklady Celkem Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Tichá Lichnov Bordovice Veřovice Zdroje dat: výroční zprávy škol finanční prostředky z RUD, celkové skutečné náklady výdaje obcí 2013 Informačním zdrojem pro finanční prostředky z RUD byly výroční zprávy 2012/2013 jednotlivých škol, obec Bordovice svou školu nemá. Pro doplnění celkových skutečných nákladů byly informačním zdrojem webové stránky -

63 Tabulka 56 nezbytné investiční potřeby obcí v ORP týkající se ZŠ do roku 2023 Orientační Obec Název a popis investice odhadovaný rok částka Trojanovice Frenštát pod Radhoštěm ZŠ Záhuní celkem Zateplení školy a rekonstrukce kotelny rekonstrukce budovy dle PD (šatny, učebny, ZTI, kotelna, 2015, 2016, družina, 2017 tělocvična), výměna oken, zateplení pláště Tichá Výměna kotle Veřovice Lichnov Frenštát pod Radhoštěm ZŠ Tyršova 1053 Frenštát pod Radhoštěm ZŠ Tyršova 913 Zateplení budovy + výměna oken Nová střecha Odvlhčení suterénu Zateplení budovy a generální opravy Zdroje dat: výroční zprávy škol Zateplení budovy - přístavby, rekonstrukce střechy. Sanace a dodatečná izolace střechy. Přístavba tělocvičny, rozšíření podkroví - přidání učeben, rekonstrukce šaten, sanace suterénu , 2016, Poznámka V případě přidělení dotace zahájení realizace v případě získání dotace V případě získání dotace V letošním roce mají požádán o dotaci na výměnu kotle v hodnotě Kč Také plánují rozšíření MŠ s rozpočtem Kč

64 Analýza rizik a další potřebné analýzy Tabulka 57 analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Rizika spojená se skupinou Rodiče, kteří mají děti v MŠ, ZŠ Rodiče zájem o MŠ, ZŠ Děti v MŠ a žáci v ZŠ Pedagogové a další zaměstnanci Představitelé obce, která má ZŠ, MŠ Představitelé obce, kde škola ZŠ nebo MŠ není 1. Kvalitní výuka 2. Kvalitní strava 3. Dostatečná nabídka mimoškolní činnosti 1. MŠ volná kapacita 2. Vyhovující vzdálenost 1. Přátelské prostředí pro výuku 2. Atraktivita výuky 1. Přátelské prostředí pro výkon práce 2. Vzdělatelní žáci 3. Spolupráce s rodiči 4. Patřičné ohodnocení 1. Naplněnost zařízení 2. Dostatek financí na zajištění provozu 1. Vyhovující dopravní dostupnost 1. Nadstandardní požadavky na zařízení 2. Neochota spolupracovat se školou, školkou 1. Nadstandardní požadavky na zařízení 1. Šikana 2. Úrazy 3. Negativní vliv nekvalitního vzdělání jak na chování tak na uplatnění 1. Nadměrné zahlcení administrativou 2. Syndrom vyhoření 1. Nenaplněnost zařízení 2. Nedostatek financí na provoz 1. Nedostatečná dopravní obslužnost Způsob komunikace 1. Přímo se zaměstnanci zařízení 2. Se zřizovatelem 1. Se zaměstnanci zařízení 2. Sezřizovatelem 1. Třídní učitel 2. Schránky důvěry 3. Přes třetí osobu (rodiče, či kamarády) 1. S vedením školy 1. Jednání mezi obcemi 1. Jednání s obcemi 2. Jednání s dopravními podniky Opatření 1. Stanovení standardu 1. Prověřit počet neuspokojených žádostí 1. Sezení z dotčenými stranami a řešení problénu v plénu 1. Meziobecní spolupráce 1. Meziobecní spolupráce

65 Název dotčené skupiny Ostatní zřizovatelé (mimo obce) Partneři škol (sponzoři, sdružení rodičů, NNO, ) Představitelé Obcí SO ORP Kraje Stát Média Očekávání dotčené skupiny 1. Udržet školu 2. Popularita školy 3. Nabídka alternativ 1. Dobré fungování škol 2. Vyhovující komunikace 1. Spolupráce v mimoškolních aktivitách Rizika spojená se skupinou 1. Nedostatek finančních zdrojů 2. Nepochopení ze strany představitelů obce 1. Nedostatek finanční podpory za strany sponzorů 2. Nezájem rodičů 1. Neochota spolupracovat 1. Fungování škol 1. Nevhodně nastavená legislativa 1. Fungování škol 1. Nevhosně nastavená legislativa 1. Vstřícnost vůči podávání informací 2. Pořádání zajímavých akcí a projektů 1. Zkreslené informace 2. Zájem o nevhodná témata Zdroje dat: místní šetření, konzultace s odborem školství Způsob komunikace 1. Jednání s obcemi 2. Jednání se sponzory 3. Jednání s rodiči Opatření 1. Jít vlastní cestou 1. Standardní 1. Motivace pro spolupráci 1. Standardní 1. Meziobecní spolupráce 1. Standardní 1. Meziobecní spolupráce 1. Standardní 1. Meziobecní spolupráce 1. Tiskové zprávy 1. Pravidelná komunikace

66 Tabulka 58 analýza rizik registr rizik v oblasti Finanční Název rizika Nedostatek financí na běžný provoz a opravy Nedostatek financí na investice a vybavení Hodnocení rizika Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V = P*D Název opatření ke snížení významnosti rizika Tvorba rezervy Čerpání dotací Nedostatek financí na platy Stát Organizační riziko Špatné rozmístění ZŠ, MŠ v rámci území Nedostatek dětí / příliš mnoho dětí (nepříznivý demografický vývoj) Rušení dopravních spojů zajišťující dopravu dětí do a ze ZŠ, MŠ Nezájem či neochota obcí na spolupráci Nevhodně stanovené normativy na ZŠ a MŠ ze strany kraje Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím (např. zpřísnění hygienických předpisů) Reformy, které zhorší podmínky pro kvalitní výuku Technické riziko Špatný technický stav budov ZŠ, MŠ Zastaralé či nevyhovující vybavení Věcné riziko Špatné řízení školy Meziobecní spolupráce 1. Nabídnutí originality 1. školní autobusy pro ORP 1. Nastavení komunikace 1. Komunikace na krajské úrovni 1. Komunikace na státní úrovni 1. Komunikace na státní úrovni 1. Hledat finanční zdroje na rekonstrukci budov 1. Hledat jiné alternativy 1. Pečlivý výběr ředitelů Vlastník rizika Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ Obce daného území Obce daného území Obce, kraj Obce daného území Obce daného území Obce daného území Obce daného území Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ

67 Název rizika Hodnocení rizika Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V = P*D Název opatření ke snížení významnosti rizika Vlastník rizika Nízká kvalita výuky Sledování kvality výuky ze strany ČŠI Konkrétní ZŠ, MŠ Nezájem rodičů o umístění dětí do konkrétní ZŠ, MŠ Personální rizika (aprobovanost, fluktuace, věk,) Zdroje dat: místní šetření Informovanost rodičů, pohovory s odborníky 1. Motivace ze strany školy Konkrétní ZŠ, MŠ Konkrétní ZŠ, MŠ SWOT analýza školství Tabulka 59 SWOT analýza školství Silné stránky: - Optimální rozmístění škol a školských zařízení. - Vysoká kvalifikovanost pracovníků. - Rekonstuované budovy školek. Slabé stránky: - Nízké počty žáků ve třídách. - Špatný technický stav budov. - Nedostatek finančních prostředků na provoz, inovace. - Nedostatečná kapacita mateřských škol. Příležitosti: - Nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit. - Čerpání dotací a finančních prostředků z grantů a operačních programů. - Posilování regionální identity. - Podpora celoživotního vzdělávání. - Motivace kvalitních učitelů. - Soutěže v rámci ORP. Hrozby: - Nezískají-li se finanční prostředky na zlepšení technického stavu budov, může tento stav přestat vyhovovat hygienickým požadavkům, z čehož vyplývá uzavření školy. - Neinformovanost a nespolupráce rodičů. Zdroj dat: místní šetření (dotazníkové šetření mezi starosty dotčených obcí), konzultace s odborem školství Z uvedené SWOT analýzy vyplývá, že v mapovaném správním obvodu je optimální rozmístění škol a školských zařízení, vysoká kvalifikovanost pedagogického personálu. Oproti opraveným MŠ stojí ZŠ které na své opravy čekají.

68 Některé obce řeší potíže s nízkým počtem žáků ve třídách, z čehož vyplývají obavy o zachování škol. Starostové obcí si také stěžují na nedostatek finančních prostředků na provoz a inovaci škol. Stále je vysoká poptávka po místech v MŠ. Obce spolupracují na úrovni sdělování si informací o volných místech v mateřských školkách. Další příležitosti pro spolupráci vidí starostové v nabídce zájmových činností a mimoškolních aktivit. Také by se mohli společně zapojit do projektů čerpající dotace a finanční prostředky z grantů a operačních programů. Někteří starostové si přejí společně podporovat regionální identitu u žáků, společně nastavit kritéria pro motivaci kvalitních učitelů. Mezi největší hrozby patří, jako v každé oblasti, nedostatek finančních prostředků na zlepšování a inovace technického stavu budov. Velkým úkolem všech starostů je zaopatření financí na opravy a inovace budov škol Souhrn výsledků analýz (analytické části) Na území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je dostatečné množství škol a školských zařízení, jejich rozmístění je vyhovující neboť každá obec má svou mateřskou školu a obce mající nad obyvatel mají svou základní školu. Budovy mateřských škol jsou většinou po rekonstrukci, zatímco budovy základních škol na své rekonstrukce čekají. Vybavenost škol je optimální. Kvalifikace učitelů v mateřských školách je vysoká. Nekvalifikovanost pedagogů se pohybuje pod hranicí 10 %, pouze v roce 2011/2012 dosáhla nekvalifikovanost učitelů 13 %, v následném roce klesla nekvalifikovanost na 6 %. Kapacita mateřských škol se v průběhu sledovaného období, to je od roku 2005/2006 do současnosti, navyšovala. Navýšení kapacity proběhlo v trojanovické mateřské škole a ve frenštátské školce patřící pod základní školu Tyršovou. Ve školním roce 2007/2008 také vznikla jedna soukromá školka nabízející alternativní montessori pedagogiku, registraci jako školské zařízení získala až v roce 2012/2013. Soukromá mateřská škola má jednu speciální logopedickou třídu. Mimo tuto školu nenabízí žádná jiná škola speciální třídu. Celkem 9 dětí se speciálními potřebami denně dojíždí do 14 km vzdálené speciální mateřské školy v sousedním ORP Kopřivnice. Rodiče hradí částečné náklady na dopravu, a to v rozmezí podle vzdálenosti, Kč měsíčně na dítě. Mateřské školy ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm spolupracují na úrovni sdělování si informací o volné kapacitě míst. Zřizovatelé mateřských škol jsou příslušné obce, v rámci šetření nákladů na školy a školská zařízení jsou všechny školy základní sloučené se školami mateřskými. Základních škol na území ORP Frenštát pod Radhoštěm je 7. Obcemi je zřízeno 6 škol, jednu školu zřídil kraj. Krajská škola je speciální škola samostatně zřízená pro žáky se zdravotním postižením. Jsou zde zařazeni žáci s mentálním postižením všech stupňů, žáci se smyslovými vadami, autismem, i žáci s více vadami v kombinaci s mentálním postižením. Škola nabízí rodičům žáků dva obory vzdělávání, pomocnou školu s délkou vzdělávání 10 let a základní školu s délkou vzdělávání 9 let. Škola nabízí třídy speciální a třídy praktické. Z 6 škol zřízených obcemi jsou 2 školy neúplné, mající pouze první stupeň. Obce s těmito školami leží v těsné blízkosti města Frenštát p. R., kam děti většinou dochází na

69 druhý stupeň. Dopravní obslužnost je vyhovující. Obec Lichnov má školu s prvním i druhým stupněm, ale škola je malotřídní, to znamená, že má sloučené třídy. Ve školním roce 2012/2013 probíhala spojená výuka žáků III. a V. ročníku. Lichnovská škola má potíže s počtem žáků. Ani při docházení dětí z okolních obcí, Bordovice, Vlčovice, Mniší, Tichá, se škole nepodařilo v letošním školním roce naplnit potřebnou kapacitu tříd, proto byla škole udělena výjimka z počtu žáků. Také další starostové si, podle místního šetření, stěžují na nízké počty žáků ve třídách. Z pohledů rodičů může být tento jev prospěšný, neboť pedagog může jednotlivým žákům věnovat více pozornosti. Z pohledů zřizovatele, tedy obce, je tento jev nežádoucí z důvodu rostoucích nákladů a nižších finančních prostředků ze státního rozpočtu. Počet žáků na třídu v obecních školách je pod číslem 20, nejnižší počet má lichnovská škola a to v průměru 18 žáků na třídu. Nejvyšší počty jsou v městských školách, průměr na třídu je 23 žáků. Jak vyplynulo z místního šetření, starostové obcí vidí největší problémy ve špatném technickém stavu budov, v nedostatku finančních prostředků na provoz a také v malém počtu žáků ve třídách, což platí pouze pro obecní školy. Polovina starostů navzdory zvyšování kapacity mateřských škol má potíže s nedostatečnou kapacitou MŠ. Možnosti spolupráce v oblasti školství vidí starostové převážně v nabídce zájmových činností a mimoškolních aktivit, v optimální naplněnosti tříd a v čerpání dotací a finančních prostředků z grantů a operačních programů Návrhová část pro oblast školství Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Školství, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti školství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly

70 složeny z motivujících starostů, zástupců realizačního týmu a zástupce Centra volného času. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma školství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORPbude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. Vedle určení budoucího směřování vývoje může vize také sloužit jako marketingový nástroj území. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno.

71 Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazenov následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle NÁ VR HO VÁ ČÁ ST Indikátory AK ČN Í PL ÁN Projekty, opatření, aktivity Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Školství je uvedena v níže uvedeném schématu. Vize meziobecní spolupráce Školství Problémová oblast 1 Malá nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit v některých obcích Cíl 1.1 Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit do všech obcí ORP Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.

72 Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Správní obvod ORP Frenštát, potažmo Mikroregion Frenštátsko je přitažlivým místem pro život i vyhledávaným cílem turistů. Hranice měst a obcí nepředstavují překážky pro společné řešení klíčových oblastí meziobecní spolupráce. Obce mikroregionu řeší jednotně a efektivně nakládání s odpady. Tento postup přináší finanční úspory obcím i občanům. Společná nabídka mimoškolních aktivit pokrývá potřeby dětí a mládeže. Všechny obce se aktivně podílejí na komunitním plánování sociální péče. Díky společnému tlaku ze strany obcí, neziskových organizací a podnikatelů je zažehnána hrozba zahájení těžby černého uhlí na Dole Frenštát. Mikroregion disponuje ucelenou nabídkou atraktivit a aktivit cestovního ruchu. Mikroregion Frenštátsko je řízen profesionálně. Problémové oblasti 1. Malá nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit v některých obcích Věcné argumenty Z dotazníkového šetření vyplynulo, že některé obce ORP Frenštát pod Radhoštěm pociťují nedostatečnou nabídku mimoškolních aktivit pro děti. V omezené míře nabízí odpolední kroužky základní školy. Ve Frenštátě pod Radhoštěm funguje Základní umělecká škola, která nabízí mimoškolní vzdělávání v hudebním, tanečním a výtvarném oboru. Největší nabídku zájmových kroužků nabízí Centrum volného času Astra ve Frenštátě pod Radhoštěm, v jejichž portfoliu jsou kroužky z oblasti sport, výtvarná výchova, hudba, tanec, technika, média a další. Příklad dobré praxe z obdobného zařízení v Rožnově pod Radoštěm ukazuje, že je možné rozšířit organizaci kroužků i do okolních obcí. Příčiny CVČ Astra nabízí volnočasové kroužky pouze na území Frenštátu pod Radhoštěm. Důsledky - Děti z okolních obcí mají omezenou nabídku odpoledních aktivit. - Přístup ke kroužkům ztížen nutností dojíždění. - Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit může vytvářet podmínky pro vznik sociálních problémů.

73 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Malá nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit v některých obcích Cíl 1.1 Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit do všech obcí ORP Popis cíle Největší nabídku zájmových kroužků v ORP Frenštát p. R. nabízí Centrum volného času Astra. CVČ však provozuje kroužky pouze na území města Frenštátu p. R. Cílem je rozšířit pole působnosti Astry do ostatních obcí. Hlavní opatření 1. zjistit reálný zájem o placené mimoškolní aktivity v obcích 2. vyhodnotit vhodnost a efektivitu zavedení kroužků v jednotlivých obcích 3. zajistit vhodné prostory pro pořádání kroužků 4. zajistit lektory 5. zahájit provoz kroužků Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle POČET NOVĚ VZNIKLÝCH KROUŽKŮ MIMO FRENŠTÁT P. R. Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Indikátory Problémový okruh 1 Malá nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit v některých obcích Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Zpracování přehledu nabídky mimoškolních aktivit v jednotlivých obcích ORP ANO/NE Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Roky Plán ANO ANO aktualizovány Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Děti z obcí ORP Frenštát p. R., které nebydlí ve Frenštátě p. R. mají ztížený přístup k mimoškolním aktivitám. Centrum volného času Astra pořádá kroužky pouze na území Frenštátu pod Radhoštěm. Cílem je zpracovat přehled nabídky mimoškolních aktivit v jednotlivých obcích ORP případně zaznamenat i zájem dětí o různé kroužky a možnosti jejich realizace v místě jejich bydliště. Zpracování/nezpracování přehledu nabídky, jeho aktualizace. ORP

74 Cíl 1.1 Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit do všech obcí ORP Číslo indikátoru 1 Název indikátoru POČET NOVĚ VZNIKLÝCH KROUŽKŮ MIMO FRENŠTÁT P. R. Měrná jednotka Správce měřítka počet Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Roky Plán 2 5 Skutečnost 0 Popis měřítka: Děti z obcí ORP Frenštát p. R., které nebydlí ve Frenštátě p. R. mají ztížený přístup k mimoškolním aktivitám. Centrum volného času Astra pořádá kroužky pouze na území Frenštátu pod Radhoštěm. Cílem je rozšířit tyto kroužky i do okolních obcí tak, aby kvůli nim děti nemusely dojíždět. Metodika a výpočet: Počet kroužků organizovaných CVČ Astra v obcích mimo Frenštát p. R. Zdroj čerpání dat: výroční zpráva CVČ Astra 3.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Složení řídící skupiny Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko, Ředitel CVČ Astra, Frenštát p. R Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle.

75 Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1. Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit do všech obcí ORP Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. Gestoři indikátorů Číslo indikátoru Název indikátoru Gestor indikátoru 1 POČET NOVĚ VZNIKLÝCH KROUŽKŮ MIMO FRENŠTÁT P. R. Ředitel CVČ Astra, Frenštát p. R. Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

76 Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie průběžně správci cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů každoročně v 1. čtvrtletí manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně v 2. čtvrtletí Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina bud na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat bud o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.

77 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.

78 Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být

79 zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity) Závěr a postup řízení Shrnutí V návrhové části školství byl zvolen jeden problémový okruh. Tím je Malá nabídka zájmových činností a mimoškolních aktivit v některých obcích. Pro odstranění takto definované problémové oblasti byl formulován jediný cíl a tím je Rozšíření nabídky zájmových činností a mimoškolních aktivit do všech obcí ORP. Správcem uvedeného cíle je Statutární orgán Mikroregionu Frenštátsko. Naplňování cíle bude sledováno pomocí stanoveného indikátoru, kterým je počet nově vzniklých kroužků mimo Frenštát p. R.

80 Popis postupu tvorby strategie Zpracování prvotního návrhu: KMOS, Pracovník pro analýzy a strategie a asistentky. Připomínkování: vybranými starosty z obcí SO Frenštát p. R. a Mikroregionu Frenštátsko (na valných hromadách, neformálních setkáních, ovou korespondencí, během jednání přímo na obcích), vedoucími odborů MÚ a dalšími oslovenými aktéry. Schválení finální podoby dokumentu: Starostové na II. oficiálním setkání představitelů obcí. Návrhová část byla zpracovávána od července do prosince 2014 realizačním týmem (koordinátorem, pracovníkem pro analýzy a strategie, tematickým expertem a asistentkou). Nejprve byly určeny problémové oblasti, následovalo vypracování cílů, ke kterým byly přiřazeny indikátory. Zpracování prvotního návrhu: KMOS, Pracovník pro analýzy a strategie. Hlavním zdrojem byl dotazník č. 1. Při diskuzi se starostové shodli na tom, že v oblasti školství chtějí řešit pouze jeden problémový okruh a že větší důraz bude kladen na jiné probléové oblasti, zejména odpady a cestovní ruch. Připomínkování: starosty z obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a Mikroregionu Frenštátsko (na valných hromadách, neformálních setkáních, ovou a telefonickou korespondencí, během jednání přímo na obcích), ředitelkou Střediska volného času Astra a dalšími oslovenými aktéry. Schválení finální podoby dokumentu: Starostové na II. oficiálním setkání představitelů obcí Přílohy Seznam zkratek BT ČR DDM MC MF MM MŠ MŠMT ONIV ORP RUD ŠD SO ST SVČ ŠJ ŠK ZŠ ZUŠ běžná třída Česká republika dům dětí a mládeže mateřské centrum Ministerstvo financí magistrát města mateřská škola Ministerstvo školství a tělovýchovy ostatní neinvestiční výdaje obec s rozšířenou působností rozpočtové určení daní školní družina správní obvod speciální třída středisko volného času školní jídelna školní klub základní škola základní umělecká škola

81 Vazba na operační program Vazba na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) - prioritní osa 3 (PO 3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Na základě jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy odborem přípravy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - najdou uplatnění některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce v podporovaných oblastech a aktivitách prioritní osy 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, jako např. podpora budování kapacit pro inkluzivní vzdělávání, vytváření kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v mateřských a základních školách, podpora budování kapacit pro pedagogický leadership na úrovni školy a území včetně rozvoje spolupráce školy, rodičů a mimoškolního vzdělávání, nebo podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány. Vazba na Operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) specifický cíl 2.4 Uplatnění najdou některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce a to zejména v oblastech budování infrastruktury mateřských škol, podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány s potřebami rozvoje infrastruktury pro podporu polytechnického vzdělávání nebo připojení k internetu, a nebo konektivita celých škol.

82 4. Téma 2.: sociální služby 4.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Z pohledu obcí je zajištění sociální péče jednou z významných aktivit, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat. Při reformě veřejné správy, konkrétně při ukončení činnosti okresních úřadů k , například převzaly mnohé obce zřizovatelské kompetence k části pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Do dnešní doby se neustále potýkají s financováním těchto zařízení. V rámci sociální reformy bylo také přeneseno břemeno zajištění poskytování sociálních služeb ve zvýšené míře na obce, a to bez dostatečného finančního zajištění. Vývoj společnosti a demografický vývoj vyžadují kvalitativní změnu sociálních služeb a flexibilitu jejich spektra. Takto zásadní a rozsáhlé změny vyžadují dlouhodobá koncepční řešení, která berou v úvahu i širší souvislosti. Z tohoto důvodu je oblast sociálních služeb vhodným tématem pro spolupráci obcí. Společně lze nastavit efektivnější systém nejen z pohledu ekonomického, ale také humánního. Meziobecní spolupráce na tomto poli může přinést vhodné strategie k řešení sociální problematiky, může vhodným způsobem podpořit přirozený rozvoj regionu místního území. Obec je v této oblasti nejen v postavení poskytovatele a subjektu, který finančně přispívá ostatním poskytovatelům sociálních služeb, ale také koordinátora spolupráce s neziskovým sektorem, podnikatelskými strukturami a zájmovými sdruženími. Vhodně nastavenými strategiemi, programy, projekty je možné předejít sociální exkluzi některých skupin obyvatel, podpořit sociální začlenění již vyloučených skupin a saturovat oprávněné potřeby cílových skupin. Nezanedbatelným bonusem spolupráce v regionu může být rozvoj tzv. sociální ekonomiky, jejíž koncept přináší nová a moderní řešení aktuálních témat, kterými jsou například integrace osob sociálně vyloučených, rozvoj místních zdrojů apod. Jeden z předpokladů, z nichž sociální ekonomika vychází, je, že stát není schopen finančně ani organizačně zajistit všechny sociální potřeby občanů. Sociální ekonomika je sociálně odpovědná, podporuje sociální soudržnost, směřuje k boji proti chudobě a sociální exkluzi. Vzhledem k finanční náročnosti a proměnlivosti požadavků na spektrum sociálních služeb je žádoucí, aby byla vytvořena optimální síť sociálních služeb v regionu odpovídající skutečným potřebám. V této oblasti je celá řada problémů a témat, které je vhodné řešit společně, v rámci meziobecní spolupráce. Nemusí se však vždy jednat přímo o sociální služby ve smyslu zákona o sociálních službách, neoddiskutovatelný přínos je i v rozvoji služeb návazných či souvisejících. Smyslem projektu rozvoje meziobecní spolupráce není tvorba komunitních plánů rozvoje sociálních služeb nebo jejich

83 nahrazování. Cílem je najít vhodné téma pro meziobecní spolupráci, které přispěje k místnímu rozvoji, aniž by byly narušeny již funkční principy či schémata. Základní legislativa V roce 2006 byly schváleny zákony, které zásadním způsobem transformovaly sociální oblast a poskytování sociálních služeb v ČR. V současné době je poskytování sociálních služeb v České republice upraveno těmito základními právními předpisy: 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Kromě toho zákon upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v této oblasti, včetně kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb, předpoklady pro výkon činností v sociálních službách a předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v níž je mj. stanoven rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb, maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb, způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, obsah a hodnocení plnění standardů sociálních služeb atd Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Kromě základních právních předpisů se poskytování sociálních služeb řídí strategickými dokumenty platnými pro celou ČR. Mezi tyto dokumenty patří: Národní akční plán sociálního začlenění Strategie sociálního začlenění Bílá kniha sociálních služeb Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku Právní odpovědnost poskytovatelů sociálních služeb www:mpsv.cz/files/clanky/10791/pravni postaveni uživatelů v procesu transformace Pro území Moravskoslezského kraje, do něhož spadá také ORP Frenštát p. R., jsou vypracovány tyto strategické dokumenty: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje Koncept kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

84 I. akční plán realizace Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta Převážná většina sociálních služeb správního obvodu sídlí na území města Frenštát p. R. Máme zde čtyři hlavní poskytovatele sociálních služeb, Charitu, město, kraj a Slezskou diakonii. Mezi aktivity Charity patří terénní ošetřovatelská a pečovatelská služba, tyto dvě služby působí provázaně. Charita se také věnuje rodičům na rodičovské dovolené, nabízí jim provoz mateřského centra Klubíčko. Také nabízí službu hlídání dětí v úředních hodinách těm rodičům, kteří si potřebují na úřadech něco vyřídit. Středisko sociálních služeb města nabízí pečovatelskou službu, nízkoprahové zařízení, azylovou ubytovnu a noclehárnu, které nejsou sociální službou, a klub důchodců. KD slouží pro společenskou, kulturní a jinou zájmovou činnost návštěvníků klubu. Tuto činnost řídí zástupci návštěvníků prostřednictvím samosprávy KD podle vlastního programu činností. Krajské zařízení provozuje domov pro seniory a nabízí rozvoz dietních obědů v terénu. Slezská diakonie provozuje domov pro osoby se zdravotním postižením. Okolní obce poskytují svým občanům menší množství malých nízkonákladových bytů. Finance do sociálních služeb přichází z města, obcí, kraje, ministerstva a z dotací EU. Vývoj v sociálních službách se určuje při pravidelném komunitním plánování. Do komunitního plánování se zapojují všechny obce SO ORP Frenštát p. R. Výstupem komunitního plánu je mimo jiné katalog sociálních služeb a souvisejících služeb poskytovaných na území správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm. Odbor sociálních věcí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm zabezpečuje činnosti v sociální oblasti ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm. Posláním odboru sociálních věcí je zajistit odborné činnosti tak, aby občanům byla poskytována péče a pomoc v potřebném rozsahu a v souladu s platnou legislativou. V přenesené působnosti zajišťuje odbor výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí a na úseku sociálních služeb. Na úseku sociálních služeb odbor poskytuje sociálního kurátorství, dále poskytuje bezplatné sociální poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Na úseku sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje ochranu práv dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, chrání jeho oprávněné zájmy, včetně ochrany jeho jmění. Rovněž vykonává činnosti směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.

85 V samostatné působnosti města Frenštát pod Radhoštěm zajišťuje odbor činnosti v oblasti veřejného opatrovnictví, sociálního bydlení, prevence kriminality, komunitního plánování, drogové prevence, sociálně právní ochrany dětí. V oblasti veřejného opatrovnictví je občanům se změněnou svépravnosti zajišťován výkon jejich práv. V oblasti prevence kriminality, drogové prevence a sociálního bydlení jsou zajišťovány činnosti preventivního charakteru vedoucí ke snížení rizik, které mohou způsobit zhoršení životních podmínek, což by mohlo vést k sociálnímu vyloučení. V oblasti komunitního plánování koordinuje a garantuje zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb pro celý správní obvod města Frenštátu pod Radhoštěm. Vliv zařízení působící mimo ORP s dopadem na naše ORP Takovýmto zařízením je domov SALUS v Kopřivnici. Domov poskytuje tři sociální služby: azylový dům pro matky s dětmi, krizové centrum pro děti a mládež, sanaci rodiny. K dalším zařízením patří denní stacionář KOPRAETINA zřízená střediskem sociálních služeb města Kopřivnice. Denní stacionář Kopretina poskytuje ambulantní sociální službu dospělým lidem s mentálním postižením, kteří potřebují individuální podporu a pomoc při upevňování a rozvíjení vědomostí a dovedností pro samostatnější život v rodině i mimo ni. Podporuje jejich maximální možné osamostatnění, začlenění a uplatnění ve společnosti. Také služby Dětského centra v Kopřivnici využívají děti ze SO ORP Frenštát p. R. Dětské centrum je MŠ a ZŠ Motýlek, speciální škola pro žáky s více vadami. Dobrovolníci Dobrovolnictví je forma lidské solidarity a sounáležitosti. Počátky tohoto lidského jednání sahají tisíciletí zpět lidskou historií a od dob vzniku prvních špitálů v 11. století ho lze považovat za součást institucionální pomoci potřebným. Dobrovolná práce má své místo i v moderních sociálních službách, ačkoli by výhradně na něm provoz sociální služby postaven být neměl. Úloha dobrovolníků v dnešních službách je podpůrná, dobrovolníci doplňují práci profesionálů, zvyšují kvalitu života klientů sociálních služeb, (Ing. D. Lusková, Š. Lusková, 2012, s.3, MPSV Dobrovolnictví v sociálních službách). Dobrovolníci nevykonávají činnosti v pracovně právním režimu, nejsou tedy profesionálními odbornými pracovníky v sociálních službách dle 115 a 116 zákona č. 108/2006 Sb. Je žádoucí, aby dobrovolníci vykonávali svou činnost v režimu 2, odst. 2, zákona č. 198/2002 Sb. a proto nemohou ani být registrováni jako poskytovatelé sociálních služeb. V sociálních službách dobrovolníci vysílaní v tzv. akreditovaném režimu dle zákona o dobrovolnické službě uzavírají smlouvu podle příslušných ustanovení zákona o dobrovolnické službě a působí dle pravidel, které poskytovatel definuje podle Standardu kvality sociálních služeb č. 9, kritéria uvedeného pod písm. d, přílohy č. 2, prováděcí vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sociální služby, jako organizace registrované podle zákona o sociálních službách jsou organizacemi profesionálními, proto se nepředpokládá, že by jejich fungování bylo založeno na dobrovolnické práci, (Ing. D. Lusková, Š. Lusková, 2012, s.11, MPSV Dobrovolnictví v sociálních službách). Dobrovolníci v SO ORP Frenštát p. R., působí prostřednictvím ADRA a to v domově pro seniory. Celkem 11 dobrovolníků doplňuje pobytové sociální služby poskytované mužům a ženám důchodového věku a psychicky podporuje klienty smysluplným vyplněním jejich volného času. Dobrovolník se věnuje nejčastěji jednomu klientovi, který je vybrán kontaktní osobou ze

86 zařízení. Dobrovolník tráví čas s klientem běžným rozhovorem, předčítáním knih či novin, hraním společenských her. Může také vzít klienta do zahrady nebo do klubovny, dílny či kavárny. Dobrovolníci v ostatních zařízeních působí jako jednotlivci a nejsou vedeni pod žádnou organizací. Typy zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP V obci Tichá se nachází Domov pro osoby se zdravotním postižením, tento domov také provozuje denní stacionář, zřizovatelem zařízení je Slezská diakonie. Středisko KARMEL Domov Tichá realizuje služby Denního stacionáře (společně se službou Domov pro osoby se zdravotním postižením) ve dvoupodlažní vilce ve středu obce Tichá u hlavní komunikace. K budově přiléhá zahrada. Budova i pozemek jsou majetkem obce Tichá a zařízením jsou využívány na základě nájemní smlouvy. V přízemní části jsou situovány místnosti pro denní činnost klientů: pracovna s počítačem, společenská místnost, stravovací provoz (kuchyň, jídelna), kancelář vedoucí střediska, sociální zařízení. V prvním patře jsou pokoje klientů. Pro všechny klienty je k dispozici sociální zařízení (sprcha, WC a umývadla) a místnost pro muzikoterapii a snoezelen (speciální místnost určená k poskytnutí pozitivně naladěného prostředí, které může mít funkci relaxační, poznávací a interakční). V suterénu se nachází keramická dílna, koupelna s vířivou vanou. Domov pro seniory zřízený krajem stojí na území Frenštátu p. R. Domov Hortenzie (dále jen DH) ve smyslu 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje služby sociální péče v domově pro seniory a základní sociální poradenství ve smyslu 37 výše uvedeného zák. č. 108/2006 Sb., jakož i volitelné činnosti. Posláním DH je poskytovat pobytovou sociální službu seniorům se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež zřizuje město Frenštát p. R. Zákon o sociálních službách 108/2006 řadí služby nízkoprahových zařízení mezi služby sociální prevence. 53 zákona 108 hovoří takto: Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Počty těchto zařízení jsou uvedeny v tabulce č. 60. V tabulce se pod názvem ostatní skrývá pečovatelská služba, osobní asistence a terénní program. Terénní program a pečovatelská služba jsou zřizovány sociálními službami města Frenštát p. R. Osobní asistence a také pečovatelská služba je zřízená Charitou.

87 Tabulka 60 počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 0 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 1 Domovy se zvláštním režimem 0 Chráněné bydlení 0 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 Noclehárny 0 Terapeutické komunity 0 Sociální poradny 0 Sociálně terapeutické dílny 0 Centra sociálně rehabilitačních služeb 0 Pracoviště rané péče 0 Intervenční centra 0 Služby následné péče 0 Ostatní 3 celkem 8 Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb Typy zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP Zařízení uvedená v tabulce č. 60 vycházejí z podkladů registrů poskytovatelů sociálních služeb, zatímco zařízení uvedená v tabulce č. 61 vychází z místního šetření. Tato tabulka je rozšířená o azylovou ubytovnu a noclehárnu zřízenou městem Frenštát p. R. Azylová ubytovna slouží lidem bez domova, kterým poskytuje ubytování, ochranu před nepřízní počasí, hygienické zázemí, možnost uvařit si a vyprat prádlo. V budově Azylové ubytovny je také noclehárna. Noclehárna zajišťuje zejména v zimních měsících přespání pro osoby bez domova. Nejedná se o sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. O provoz se starají zaměstnanci v nepřetržité službě. Při přijímání zájemců o ubytování spolupracují s MěÚ ve Frenštátě p. R. Přednostně jsou přijímáni k ubytování zájemci s trvalým pobytem ve městě Frenštát p. R. a blízkém okolí.

88 Tabulka 61 počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 0 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 1 Domovy se zvláštním režimem 1 Chráněné bydlení 0 Azylové domy 1 Domy na půl cesty 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 Noclehárny 1 Terapeutické komunity 0 Sociální poradny 0 Sociálně terapeutické dílny 0 Centra sociálně rehabilitačních služeb 0 Pracoviště rané péče 0 Intervenční centra 0 Služby následné péče 0 Ostatní 3 celkem 10 Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb,brožura komunitního plánování Typy sociálních služeb Službu osobní asistence poskytuje charita Frenštát p. R. Posláním terénní Charitní asistenční služby (CHAS) Charity Frenštát pod Radhoštěm je poskytovat pomoc a podporu osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění či zdravotního postižení při činnostech, které nemohou vykonávat samostatně a umožnit jim tak žít plnohodnotným způsobem života v jejich přirozeném prostředí. Pečovatelskou službu poskytuje taktéž Charita a Středisko sociálních služeb města Frenštátu p. R. Pečovatelská služba je poskytována na žádost osoby, její rodiny, příp. zástupce a vychází z individuálních potřeb osoby. Na základě žádosti je sepsána Smlouva o poskytnutí služby, ve které je vymezen rozsah, způsob, podmínky a časové určení poskytovaných služeb. Pečovatelská služba je poskytována v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhláškou č. 505/2006 Sb. Denní stacionář a domov pro osoby se zdravotním postižením provozuje Slezská diakonie, domov KARMEL stojí v Tiché.

89 Služby sociální prevence Služby sociální péče Nízkoprahové zařízení a terénní program poskytují sociální služby města Frenštátu p. R. Pracovnice Terénní sociální práce se pohybuje přímo v terénu - v prostředí, kde klienti TP žijí a zdržují se. Dále mohou klienti konzultovat svou situaci s terénní pracovnicí v klidném a bezpečném prostředí. Počty sociálních služeb popisuje tabulka č. 62. Tabulka 62 počet jednotlivých typů sociálních služeb Druh sociální služby Sociální poradenství 0 Osobní asistence 1 Pečovatelská služba 2 Tísňová péče 0 Průvodcovské a předčitatelské služby 0 Podpora samostatného bydlení 0 Odlehčovací služby 0 Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 0 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 1 Domovy se zvláštním režimem 0 Chráněné bydlení 0 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 0 Raná péče 0 Telefonická krizová pomoc 0 Tlumočnické služby 0 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Kontaktní centra 0 Krizová pomoc 0 Intervenční centra 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 Noclehárny 0 Služby následné péče 0 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 0 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 0 Sociálně terapeutické dílny 0 Terapeutické komunity 0 Terénní programy 1 Sociální rehabilitace 0 Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb

90 Služby sociální prevence Služby sociální péče Tabulka 63 počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) Druh sociální služby Sociální poradenství 0 Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb Osobní asistence 1 Pečovatelská služba 1 Tísňová péče 0 Průvodcovské a předčitatelské služby 0 Podpora samostatného bydlení 0 Odlehčovací služby 0 Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 0 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 1 Domovy se zvláštním režimem 0 Chráněné bydlení 0 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 0 Raná péče 0 Telefonická krizová pomoc 0 Tlumočnické služby 0 Azylové domy 1 Domy na půl cesty 0 Kontaktní centra 0 Krizová pomoc 0 Intervenční centra 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 1 Noclehárny 1 Služby následné péče 0 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 0 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 0 Sociálně terapeutické dílny 0 Terapeutické komunity 1 Terénní programy 1 Sociální rehabilitace 1

91 Zařízení sociálních služeb dle zřizovatele Největším zřizovatelem zařízení sociálních služeb je církev, druhé místo zaujímá město Frenštát p. R. Dalším a také posledním zřizovatelem je kraj. Kraj zaštiťuje pouze domov pro seniory. Počty jednotlivých zařízení a jejich zřizovatelé jsou uvedeni v tabulce č. 64. Tabulka 64 počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele Druh služby Posuzovaný správní obvod Typ zařízení sociálních služeb zřizovatel MPSV kraj obec církev FO jiný Frenštát pod Radhoštěm Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Ostatní celkem Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb Sociální služby dle zřizovatele Počty poskytovaných sociálních služeb uvádí tabulka č. 65. Největším poskytovatelem služeb je církev. V našem správním obvodu působí dvě církve, Charita Frenštát p. R. a Slezská diakonie. Charita zřizuje osobní asistenci, pečovatelskou službu, Slezská diakonie zřizuje domov pro osoby se zdravotním postižením a denní stacionář. Na druhém místě se jako zřizovatel umístilo město Frenštát p. R. s poskytováním pečovatelské služby, nízkoprahového zařízení a terénního programu. Kraj zřizuje pouze jednu službu a to domov pro seniory.

92 Služby sociální prevence Služby sociální péče Tabulka 65 počet sociálních služeb dle zřizovatele typ sociální služby Obce s počtem obyvatel Posuzovaný správní obvod typ sociální služby MPSV kraj obec církev FO jiný Frenštát pod Radhoštěm Sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace celkem Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb.

93 Tabulka 66 přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 finanční prostředky Druh služby dotace MPSV dotace kraj dotace obec příspěvek zřizovatele úhrady uživatelů sponzorské dary jiné finanční zdroje Posuzovaný správní obvod Frenštát pod Radhoštěm Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Zařízení pro krizovou pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Terapeutické komunity Sociální poradny Sociálně terapeutické dílny Centra sociálně rehabilitačních služeb Pracoviště rané péče Intervenční centra Služby následné péče Ostatní celkem za všechna zařízení Zdroje dat: výroční zprávy organizací, komunitní plán

94 Kapacita zařízení sociálních služeb Největší lůžkovou kapacitu má domov pro seniory zřízený krajem, ležící na území města Frenštátu p. R. Druhou největší lůžkovou kapacitu má domov pro osoby se zdravotním postižením zřízený Slezskou diakonií ležící v obci Lichnov. Z ambulantních zařízení má největší kapacitu klientů nízkoprahové zařízení pro děti a mládež zřízené městem Frenštát p. R., které se nachází v centru města. Druhou největší kapacitu klientů má denní stacionář zřízený Slezskou diakonií, ležící v Tiché. Tabulka 67 kapacita zařízení sociálních služeb Druh zařízení pobytová ambulantní terénní sociálních služeb počet lůžek klienti kontakty kontakty hovory Denní stacionář Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro seniory Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 0 Ostatní Zdroje dat: registr uživatelů sociálních služeb

95 Analýza rizik a další potřebné analýzy Tabulka 68 analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny Očekávání dotčené skupiny Poskytovatelé služeb 1. dostatek financí na služby 2.zájem uživatelů Uživatelé služeb Rodinní příslušníci uživatelů Představitelé obcí ORP Zdroje dat: místní šetření 1.vysoká kvalita služeb 2.dostupnost služeb - cenová, časová, 1.nabídka služeb 2.vysoká kvalita služeb 3.přiměřená cena služeb 1.uspokojit poptávku vlastních občanů Rizika spojené se skupinou 1.nízká kvalita poskytovaných služeb 2.nedostatečná kapacita, zařízení a personální 1.neinformovanost 2.neadekvátní požadavky 1.neinformovanost 2.neadekvátní požadavky 1. nedostatek finančních prostředků 2.neochota spolupracovat Způsob komunikace 1.společná setkání 1.obecní zpravodaje 2.místní rozhlas 3.informační letáky 1.webová prezentace 2.místní zpravodaj 3.místní rozhlas 1.komunikace s odborníky, zástupci poskytovatelů 2.jednání mezi obcemi Opatření 1.meziobecní spolupráce 2.komunitní plánování soc. služeb 1.prověření informačních kanálů 1. prověření nabídky 2.prověření informačních kanálů 1.komunitní plánování 2.meziobecní spolupráce

96 Tabulka 69 analýza rizik v sociálních službách Název rizika Finanční riziko Nedostatek financí na zajištění běžného provozu Nedostatek financí na investice a vybavení Pravděpod obnost (P) Hodnocení rizika Dopad (D) V = P*D Neplatící uživatelé Organizační riziko Špatné rozmístění poskytovatelů a zařízení v rámci ORP Nedostatek uživatelů/ mnoho uživatelů Právní riziko Změna legislativy, která povede k vynuceným investicím nebo zvýšení provozních nákladů Reformy, či změny zákonů Technické riziko Nevhodné prostory či špatný technický stav budov Špatný technický stav vybavení Věcné riziko Nízká kvalita konkrétní služby Personální riziko Název opatření ke snížení významnosti rizika 1.získat sponzory 2.MO spolu. 1.využití dotací 2.MO spolupráce 1.změnit sys. výběru plateb 1.meziobecní spolupráce 1.meziobecní spolupráce 1.jednání s vládou 1.jednání s vládou 1.využití fin. podpory z dotací 1.využití fin. podpory z dotací 1.sledování kvality 1.vzdělávání zaměstnanců 2.supervize Vlastník rizika 1.poskytovatel 2.zřizovatel 1.poskytovatel 2. zřizovatel 1.poskytovatel 1.obce 2.poskytovatel 1.obce daného ORP 1.obce daného území 1.obce daného území 1.poskytovatel 2.vlastník budov 1.poskytovatel 1.poskytovatel 1.poskytovatel Zdroje dat: místní šetření

97 SWOT analýza oblasti Tabulka 70 SWOT analýza sociální oblasti Silné stránky: 1.Působení významných poskytovatelů soc.služeb - Domov Hortenzie, Charita, Slezská diakonie, město Frenštát 2.Existence institutu veřejné služby 3.Podpora města věnovaná sociálním službám 4. Existence komunitního plánování 5.Spolupráce veřejného, neziskového, komerčního sektoru 6.Existence manažera prevence kriminality, existence městské policie, existence koncepce prevence kriminality, existence komise prevence kriminality, 7.Kvalifikovaný personál působící v oblasti sociálních služeb Příležitosti: 1.Dotace, projekty 2.Média a spolupráce s nimi 3.Pracovní uplatnění zdravotně postižených 4.Kvalifikovaný personál působící v oblasti sociálních služeb Zdroje dat: komunitní plán správního obvodu Slabé stránky: 1.Sociální bydlení není pro všechny potřebné, neexistence chráněného bydlení 2.Azylová ubytovna a noclehárna nejsou sociální službou 3.Neexistence zařízení a služeb pro zdravotně postižené, chybějící specifické rehabilitace 4.Nedostupnost osobní asistence dle specifických potřeb klienta 5.Schází doprava hendikepovaných osob 6.Chybějící dobrovolníci 7.Neexistence občanské poradny 8.Chybějící pracovní rehabilitace Hrozby: 1.Neřešitelnost situace občanů nepřizpůsobivých 2.Postoj veřejnosti vůči nepřizpůsobivým občanům, postoj veřejnosti vůči handicapovaným 3.Nedostatečně kvalifikovaný personál působící v oblasti sociálních služeb 4.Pracovní uplatnění zdravotně postižených, osob s nízkým vzděláním a dlouhodobě nezaměstnaných 5.Nedostatek finančních zdrojů 6.Změna politického klimatu 7.Legislativa a její zneužívání 8.Nezájem o člověka jako individualitu 9.Dopad ekonomické situace 10.Vliv médií Silné stránky našeho správního obvodu spočívají v působení významných poskytovatelů, existenci institutu veřejné služby, podpoře města věnované sociálním službám, existenci komunitního plánování. Ve správním obvodu také dobře funguje spolupráce veřejného, neziskového a komerčního sektoru. Další předností je kvalifikovaný personál. Mezi slabé stránky můžeme zařadit neexistenci chráněného bydlení. Taktéž sociální bydlení není pro všechny potřebné. Slabou stránkou je nedostupná osobní asistence podle specifických potřeb klienta. Také schází doprava hendikepovaných osob. Neexistují zde občanské poradny. Chybějí pracovní rehabilitace.

98 Mezi hrozby, jak vyplynulo ze swot analýzy, spadá neřešitelnost situace občanů nepřizpůsobivých, negativní postoj veřejnosti vůči nepřizpůsobivým, handicapovaným. Mezi zásadní hrozby patří nedostatečně kvalifikovaný personál působící v oblasti sociálních služeb. Nedostatek finančních zdrojů na provoz sociálních služeb a na provoz zařízení, toto by mohlo vzniknout z dopadu špatné ekonomické situace státu. Také vliv médií se může špatně podepsat na provozování sociálních služeb. Velkou výzvou a příležitostí pro celý SO ORP je čerpání dotací. Média představují hrozbu, ale také příležitosti. Šířením pozitivních zpráv mohou přivést do sociálních služeb nové dobrovolníky, finance a větší zájem veřejnosti o tuto problematiku. Z příležitostí nelze vyčlenit pracovní uplatnění zdravotně postižených v sociálních službách Souhrn výsledků analýz (analytické části) V současné době na území našeho správního obvodu jsou tyto typy zařízení sociálních služeb: domov pro osoby se zdravotním postižením a denní stacionář zřízené Slezskou diakonií stojící v Tiché. Domov pro seniory zřízen krajem stojící ve Frenštátě p. R. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež zřízené městem Frenštát p. R., nacházející se přímo v prostorách městského úřadu. Mezi další zařízení patří azylová ubytovna a noclehárna zřízená městem Frenštátem p. R., stojící na katastru tohoto města, tyto služby z důvodu nevyhovujících podmínek nejsou sociálními službami, nejsou uvedeny v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Na sledovaném území se nabízí uživatelům sociálních služeb služby sociální péče a služby sociální prevence, do služeb sociální péče řadíme pečovatelskou službu a osobní asistenci, tyto služby zřizuje Charita Frenštátu p. R. Pečovatelskou službu taktéž poskytuje středisko sociálních služeb města Frenštátu p. R. Do služeb poskytujících sociální prevenci patří terénní program a nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, obě tyto služby zřizuje středisko sociálních služeb města Frenštátu p. R. Při analýze cílových skupin v sociálních službách jsou zainteresované skupiny, poskytovatelé, uživatelé, rodinní příslušníci uživatelů, představitelé obcí. Každá skupina má svá očekávání a jsou s ní spojená určitá rizika. Největší cílovou skupinou jsou uživatelé sociálních služeb, kteří očekávají vysokou kvalitu a cenovou dostupnost sociální služby. Jako rizika spojená s touto skupinou mohou vyvstat neadekvátní požadavky na sociální služby, nebo malá informovanost o poskytování potřebné sociální služby. Další významnou skupinou jsou poskytovatelé sociálních služeb. Očekáváním poskytovatelů je dostatek finančních prostředků na provoz a dostatečný zájem uživatelů o poskytované služby. Rizika, kterých se mohou poskytovatelé obávat, jsou nedostatečné kapacity zařízení a personální,s tím souvisí nízká kvalita poskytovaných sužeb. Skupinu představitelů obcí nelze z analýzy vynechat. Neboť nespokojený občan se nejprve obrátí na zástupce obcí či měst. Očekávání představitelů obcí jsou uspokojení občané poptávající sociální služby. V sociálních službách se vyskytuje pět významných rizik. K největším a nejvýznamnějším rizikům patří riziko finanční. Z finančních rizik je nejvýznamnější riziko nedostatek financí na zajištění běžného provozu. Pravděpodobnost výskytu je střední, ale dopad rizika je velmi vysoký až likvidující. Opatřením k finančnímu riziku je meziobecní spolupráce, využívání dotací a získání stálé základny sponzorů a dárců. K dalším významným rizikům patří rizika organizační, k těm můžeme zařadit špatné rozmístění poskytovatelů a zařízení, ze strany klientů pak jejich nedostatek či nadbytek. Výskyt

99 organizačního rizika se pohybuje od spíše nízkého výskytu ke střednímu, dopad tohoto rizika je spíše větší. K právním rizikům patří nečekané změny legislativy, reformy či změny zákonů, které by mohly vést k vynuceným investicím nebo ke zvýšení provozních nákladů. Pravděpodobnost tohoto rizika je střední a dopad spíše vyšší. K technickému riziku patří nevhodné prostory či špatný technický stav budov a špatné technické vybavení. Výskyt tohoto rizika je střední až spíše vyšší, dopad tohoto rizika je střední, neboť i ve špatných technických podmínkách provoz funguje. Věcná rizika jsou nízká kvalita konkrétní služby a personální riziko. Výskyt těchto rizik je spíše menší, zatímco dopad rizika je střední a spíše větší. Sledování kvality a supervize jsou opatření, kterými můžeme snížit významnost věcného rizika. Sociální služby ve sledovaném správním obvodu jsou na dobré úrovni. K silným stránkám patří působení významných poskytovatelů sociálních služeb, jimiž jsou kraj, Charita, Slezská diakonie a město Frenštát p. R. Také zde existuje institut veřejné služby. Další silnou stránkou je podpora města věnovaná sociálním službám a pravidelné komunitní plánování sociálních služeb. Naopak slabou stránkou je absence některých sociálních zařízení. Ve správním obvodu chybí sociální bydlení pro všechny potřebné, chráněné bydlení, specifické rehabilitace. Další slabou stránkou je nedostupnost osobní asistence dle specifických potřeb klienta, schází doprava hendikepovaných. Hrozbou v sociálních službách můžeme potkat v nedostatečně kvalifikovaném personálu, neřešitelnosti situace nepřizpůsobivých občanů. Příležitost získávání dotací se nabízí pro všechny poskytovatele. Spolupráce s médii je příležitost pro zviditelnění některých nabízených služeb, potřeb provozovatelů, a dobrých příkladů, na něž mohu reagovat občané a další dotčené skupiny. Demografický vývoj správního obvodu ukazuje, že nejnižší průměrný věk má obec Veřovice, nejvyšší obec Trojanovice. Ve srovnání s ostatními okresy je v okrese Nový Jičín, do kterého ORP Frenštát spadá, průměrný věk nejvyšší u žen i mužů. Skladba obyvatel dle věku: ve věkové skupině 0 až 14 let lehce převažují muži, ve věkové skupině let je počet obyvatel podle pohlaví vyrovnaný, ve věkové skupině 65 let a více již silně převažují ženy. Je zřejmé, že vývojová skladba obyvatel podle věkových skupin bude mít stejnou tendenci, jaké je v celém kraji. Stárnutí populace je obecným jevem a při plánování sociálních služeb je nezbytně s touto skutečností počítat. Zvyšující se počet osob nad 65 let vyžaduje zvýšené nároky na zajištění dostupných sociálních služeb. Bude potřeba zvýšit kapacitu domovů pro seniory a v jednotlivých obcích vybudovat menší nízkonákladové byty. A také zvýšit kapacitu terénních služeb. Na území řešeného správního obvodu probíhá pravidelně co čtyři roky střednědobé komunitní plánování pro celé území. Zúčastněnými skupinami jsou uživatelé, zadavatelé (tedy zástupce za každou obec) a poskytovatelé. Výstupem komunitního plánu je souhrnný dokument a katalog sociálních služeb.

100 4.2. Návrhová část pro oblast sociálních služeb Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Sociální služby, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti sociálních služeb. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly probrány s představiteli jednotlivých obcí. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma sociálních služeb. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů.

101 V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. Vedle určení budoucího směřování vývoje může vize také sloužit jako marketingový nástroj území. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle NÁ VR HO VÁ ČÁ ST Indikátory Projekty, opatření, aktivity AK ČN Í PL ÁN Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Sociální služby je uvedena v níže uvedeném schématu.

102 Vize meziobecní spolupráce Sociální služby Problémolvá oblast 1 Omezená nebo chybějící nabídka některých sociálních služeb Problémová oblast 2 Nedostatečná informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Cíl 1.1. Zavedení nových sociálních služeb cíl 2.1 Zvýšení povědomí o nabídce sociálních služeb u veřejnosti Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Správní obvod ORP Frenštát, potažmo Mikroregion Frenštátsko je přitažlivým místem pro život i vyhledávaným cílem turistů. Hranice měst a obcí nepředstavují překážky pro společné řešení klíčových oblastí meziobecní spolupráce. Obce mikroregionu řeší jednotně a efektivně nakládání s odpady. Tento postup přináší finanční úspory obcím i občanům. Společná nabídka mimoškolních aktivit pokrývá potřeby dětí a mládeže. Všechny obce se aktivně podílejí na komunitním plánování sociální péče. Díky společnému tlaku ze strany obcí, neziskových organizací a podnikatelů je zažehnána hrozba zahájení těžby černého uhlí na Dole Frenštát. Mikroregion disponuje ucelenou nabídkou atraktivit a aktivit cestovního ruchu. Mikroregion Frenštátsko je řízen profesionálně. Problémové oblasti Omezená nebo chybějící nabídka některých sociálních služeb Věcné argumenty Komunitní plánování pokrývá celé území ORP Frenštát pod Radhoštěm. V současné době se připravuje 2. Komunitní plán pro celé ORP. Lze konstatovat, že území se nepotýká s žádnými mimořádně závažnými sociálními problémy, některé služby však přesto chybí. Viz tabulka č. 71. Návrhy na rozšíření sociálních služeb vyplývají z nového komunitního plánu. Chybí např. odlehčovací služba, terénní hospicová péče, podpora sociální práce v oblasti dluhů a bydlení.

103 Tabulka 71 počet jednotlivých typů sociálních služeb Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb 0 Denní stacionáře 1 Týdenní stacionáře 0 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 Domovy pro seniory 1 Domovy se zvláštním režimem 0 Chráněné bydlení 0 Azylové domy 0 Domy na půl cesty 0 Zařízení pro krizovou pomoc 0 Nízkoprahová denní centra 0 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 2 Noclehárny 0 Terapeutické komunity 0 Sociální poradny 0 Sociálně terapeutické dílny 0 Centra sociálně rehabilitačních služeb 0 Pracoviště rané péče 0 Intervenční centra 0 Služby následné péče 0 Ostatní 3 celkem 8 Zdroj dat: registr poskytovatelů sociálních služeb. Příčiny Nedostatek financí a personálního zajištění. Stárnoucí a déle žijící populace vyžaduje intenzivnější péči v sociální oblasti. Důsledky Vyšší počet sociálně slabých, resp. potřebných občanů. Neřešení problémů včas vede ke vzniku závažnějších problémů (např. z dlužníků se stanou bezdomovci). Při neřešení situace predikce možného zvyšování úrovně kriminality. Nedostatečná informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Věcné argumenty Povědomí o komunitním plánování sociálních služeb i o jejich současné nabídce mezi veřejností je nízké. Příčiny

104 Nedostatečná propagace nabídky služeb mezi veřejností. Obce nemají zaměstnance, kteří by se touto problematikou intenzivně zabývali. Důsledky Lidé nemají přehled o nabídce sociálních služeb. Nevědí, jakou pomoc mohou v různých životních situacích využít Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Cíl 1.1 Popis cíle Hlavní opatření Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle Omezená nebo chybějící nabídka některých sociálních služeb Zavedení nových sociálních služeb ORP Frenštát se nepotýká s žádnými závažnými sociálními problémy. Komunitní plánování pokrývá celé území ORP. Některé sociální služby zde však přesto chybí. Jedná se např. o odlehčovací službu, terénní hospicovou péči či podporu sociální práce v oblasti dluhů a bydlení. 1. kontinuální analýza potřeb občanů v oblasti sociálních služeb (v rámci implementace KPSS) 2. zajištění zdrojů financování 3. zajištění vhodných prostor 4. rozšíření sociálních služeb o potřebné služby POČET NOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko

105 Problémový okruh 2 Nedostatečná informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Cíl 2.1 Popis cíle Hlavní opatření Zvýšení povědomí o nabídce sociálních služeb u veřejnosti Podpora informační kampaně Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, v sociálních a navazujících službách. Cílem je podpora informovanosti jak široké, tak i odborné veřejnosti, nalézání vhodných komunikačních kanálů, prostřednictvím kterých by se informace o nabídce v sociálních službách dostaly k potenciálním uživatelům, resp. k jejich rodinným příslušníkům. 1. Zajištění propagace nabídky sociálních služeb prostřednictvím katalogu sociálních služeb (aktualizace). 2. Propagace a medializace sociálních služeb prostřednictvím médií. 3. Pořádání akcí poskytovatelů sociálních služeb. 4. Vytvoření mapy sociálních služeb a její zpřístupnění na internetu. Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle VYTVOŘENÍ MAPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ NA INTERNETU Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Indikátory Problémový okruh 1 Omezená nebo chybějící nabídka některých sociálních služeb Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka POČET NOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT počet Správce měřítka Vedoucí sociálního odboru MěÚ Frenštát p. R. Roky Plán 4 4 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Sociální odbor MěÚ Frenštát p. R. Podle komunitního plánu chybí v ORP Frenštát pod Radhoštěm zejména tyto sociální služby a související aktivity: odlehčovací služba, terénní hospicová péče, sociálně aktivizační služby a domov se zvláštním režimem. Indikátorem bude zřízení/nezřízení těchto konkrétních služeb a aktivit. Za splnění indikátoru bude považováno zřízení nových sociálních služeb a souvisejících aktivit

106 Problémový okruh 2 Nedostatečná informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit Číslo indikátoru 2 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka VYTVOŘENÍ MAPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ NA INTERNETU ANO/NE Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Roky Plán ANO ANO Skutečnost Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Sociální odbor MěÚ Frenštát p. R. NE Sledovaným ukazatelem bude, zda vznikne či nevznikne elektronická mapa sociálních služeb volně přístupná na internetu Za splnění indikátoru bude považováno vytvoření elektronické mapy sociálních služeb a její umístění na internet Cíl 1.1 Zavedení nových sociálních služeb a souvisejících aktivit Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka POČET NOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT počet Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Roky Plán 4 4 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Podle komunitního plánu chybí v ORP Frenštát pod Radhoštěm zejména tyto sociální služby a související aktivity: odlehčovací služba, terénní hospicová péče, sociálně aktivizační služby a domov se zvláštním režimem. Indikátorem bude zřízení/nezřízení těchto konkrétních služeb a aktivit. Počet nově zřízených sociálních služeb a souvisejících aktivit Sociální odbor MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Cíl 2.1 Zvýšení povědomí o nabídce sociálních služeb u veřejnosti Číslo indikátoru 2 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka VYTVOŘENÍ MAPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ NA INTERNETU ANO/NE Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Roky Plán 1 1 Skutečnost 0

107 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Sledovaným ukazatelem bude, zda vznikne či nevznikne elektronická mapa sociálních služeb volně přístupná na internetu Existence nebo neexistence elektronické mapy sociálních služeb Sociální odbor MěÚ Frenštát pod Radhoštěm 4.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Složení řídící skupiny Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1. Zavedení nových sociálních služeb Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko 2.1. Zvýšit povědomí o nabídce sociálních služeb u veřejnosti Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko

108 Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. Číslo indikátoru Název indikátoru Gestoři indikátorů 1 POČET NOVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH AKTIVIT 2 VYTVOŘENÍ MAPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ NA INTERNETU Gestor indikátoru Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ Frenštát pod Radhoštěm Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou. Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie průběžně správci cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně dle termínů přípravy rozpočtu manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů každoročně v 1. čtvrtletí manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně v 2. čtvrtletí

109 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina bud na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat bud o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.

110 Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Akční plán na r Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí).

111 Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

112 4.4. Závěr a zpracování Shrnutí V části týkající se sociálních služeb byly zvoleny celkem 2 problémové okruhy. Prvním problémovým okruhem je Omezená nebo chybějící nabídka některých sociálních služeb a druhým Nedostatečná informovanost o procesu komunitního plánování sociálních služeb, sociálních a souvisejících aktivit. Na základě těchto problémových okruhů byly definovány cíle: První problémová oblast: Cíl 1.1 Zavedení nových sociálních služeb Druhá problémová oblast: Cíl 2.1 Zvýšení povědomí o nabídce sociálních služeb u veřejnosti Správcem všech výše uvedených cílů je Statutární orgán Mikroregionu Frenštátsko. Naplňování cílů bude sledováno pomocí stanovených indikátorů Popis postupu strategie Návrhová část byla zpracovávána od července do prosince 2014 realizačním týmem (koordinátorem, pracovníkem pro analýzy a strategie a asistentkou). Nejprve byly určeny problémové oblasti, následovalo vypracování cílů, ke kterým byly přiřazeny indikátory. Zpracování prvotního návrhu: KMOS, Pracovník pro analýzy a strategie, pracovnice sociálního odboru MěÚ Frenštát p. R a vedoucím Střediska sociálních služeb Frenštát p. R. Připomínkování: vybranými starosty z obcí SO Frenštát p. R. a Mikroregionu Frenštátsko (na valných hromadách, neformálních setkáních, ovou korespondencí, během jednání přímo na obcích), vedoucími odborů MÚ a dalšími oslovenými aktéry. Schválení finální podoby dokumentu: Starostové na II. oficiálním setkání představitelů obcí Přílohy Seznam příloh: 1. Graf č. 9: počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP 2. Graf č. 10:počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) 3. Graf č. 11: počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP 4. Graf č. 12: počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) 5. Graf. č 13: podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele 6. Graf. č 14: podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele 7. Graf. č 15: podíl financování zařízení sociálních služeb v ORP 8. Graf. č 16: podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantníchslužeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením

113 Graf 11 počet vybraných typu zařízení sociálních služeba sídlících v rámci ORP Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Noclehárny Zbylá zařízení sociálních služeb Graf 12 počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Noclehárny Ostatní zařízení sociálních služeb Graf 13 počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP Sociální poradenství Služby sociální péče služby sociální prevence

114 Graf 14 počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Sociální poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Graf 15 podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele MPSV kraj obec církev FO jiný Graf 16 podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele MPSV kraj obec církev FO jiný

115 Graf 17 podíl financování zařízení sociálních služeb v ORP dotace MPSV dotace kraj dotace obec příspěvek zřizovatele úhrady uživatelů sponzorské dary jiné finanční zdroje finanční prostředky celkem Graf 18 podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Příjmy z úhrad uživatelů Výdaje

116 5. Téma 3.: odpadové hospodářství 5.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Odpadové hospodářství je jednou z mnoha problematik, které v současné době většina obcí a měst řeší v samostatné působnosti. Jedná se hlavně o povinnosti obcí a měst jako původců odpadů a také povinnosti při zajištění nakládání s odpady, zajištění jeho financování a mnohé další. Obce jsou dle zákona o odpadech původci odpadů od jejich občanů. Mají tedy povinnosti při zajištění svozu odpadů, zajištění sběrných míst pro odkládání odpadů, zajištění veškerých nádob na odpad (i tříděný), zajištění dalšího nakládání s odpadem apod. Obce a města mají povinnost zajistit nakládání s: odpady pocházejícími od občanů, žijících na jejich území, odpady vzniklými při jejich samotné činnosti, odpady pocházejícími od malých firem a živnostníků, kteří jsou zapojeni do jejich systému odpadového hospodářství. Nakládání s odpady hradí obce z finančních prostředků, zahrnutých v jejich rozpočtech (příjmy z poplatků do občanů, příjmy od živnostníků, zapojených do systému odpadového hospodářství obce, odměny za zajištění tříděného sběru (EKO-KOM, a.s.), odměny za zajištění zpětného odběru výrobků (kolektivní systémy) apod.). Obce jsou samosprávnými subjekty, které mají širokou míru pravomocí v nastavení systému svého odpadového hospodářství a v oblasti nakládání s odpady. Meziobecní spolupráce by mohla být dobrým nástrojem ke zlepšení komunikace v území, propojení jednotlivých potřeb obcí, společnému řešení problémů, úspoře finančních prostředků a v neposlední řadě k posunu v naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství ČR. Základní legislativa Výčet nejdůležitějších právních předpisů ČR, souvisejících s problematikou odpadového hospodářství, je uveden níže. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, v platném znění Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, v platném znění Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, v platném znění Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, v platném znění

117 Identifikace problémů Obec Veřovice nemá problémy v odpadovém hospodářství s výjimkou černých skládek. Obec Tichá nemá problémy v odpadovém hospodářství. Město Frenštát p. R. má problémy s černými skládkami kolem odpadních nádob, přičítá to nedisciplinovanosti a neinformovanosti některých občanů. Obec Trojanovice má největší problém s vysokými cenami za svoz a nakládání s odpady. Obec Bordovice má problém s biologicky rozložitelným odpadem, řešení vidí v kompostérech. Obec Lichnov má největší potíže s vysokými cenami za svoz odpadů a nakládání s odpady a s neinformovaností občanů. Svazky obcí, které již spolupracují v oblasti odpadového hospodářství na území ORP a typ spolupráce Na spolupráci v odpadovém hospodářství se podílí všechny obce řešeného území. V obci Životice u Nového Jičína je skládka odpadů a také kompostárna. Všechny obce našeho ORP jsou akcionáři této skládky. Skládka Životice je prvním realizovaným dílem Sdružení obcí a měst pro likvidaci odpadů SOMPO ve spolupráci s oddělením odpadového hospodářství referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Novém Jičíně. Sdružení SOMPO bylo založeno starosty 45 obcí a měst okresu Nový Jičín v roce 1991 za účelem vyřešit problematiku nakládání s odpady a zneškodňování odpadů v okrese odpovídajícím způsobem. Zkušební provoz na skládce byl zahájen , do trvalého provozu byla skládka uvedena Dne byla zapsána do obchodního rejstříku firma ASOMPO, a. s., která převzala veškeré aktivity sdružení SOMPO. Od začala akciová společnost podnikatelskou činnost v oblasti nakládání s odpady vyjma nebezpečných, a to provozováním skládky Životice. Všechny obce našeho ORP jsou akcionáři společnosti Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Přehled cen a svozových společností působících v rámci území Na území šesti obcí sváží odpad tři různé svozové firmy, AVE CZ: Frenštát p.r, Trojanovice, Tichá, SLUMEKO s.r.o: Lichnov, Bordovice, TS Valašské Meziříčí s.r.o: Veřovice. Ceny za nakládání s 1 t SKO v roce 2013 se v jednotlivých obcích mírně liší, i v případě, že o nakládání s odpady se stará stejná firma. Nejnižší cena je Kč/t a nejvyšší cena je Kč/t, ceny jsou uvedeny včetně DPH. V ceně za nakládání s odpady je zahrnut - svoz odpadu a uložení odpadu na skládku. V obcích se platí za svezenou nádobu, cena pro analýzu vyšla přepočtem. Přepočet: cena za svoz a odstranění SKO = cena za svoz SKO/množství SKO. Obě hodnoty byly poskytnuty obcemi. V ČR jsou průměrné náklady na sběr, svoz, odstranění/využití směsného komunálního odpadu z obcí v r. 2012, Kč/t, průměrné náklady na občana jsou 529,5 Kč/obyv., průměrná produkce je 207 kg/obyv. Průměrné hodnoty v Moravskoslezském kraji jsou Kč/t, 466,4 Kč/obyv. a průměrná produkce je 202,2 kg/obyv. Uvádí institut URMO ve studii: Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR za rok V následujících tabulkách najdeme stručný popis jednotlivých zařízení pro nakládání s odpady. Tabulka č. 72 popisuje sběrné dvory, tabulka č. 73 sběrná místa, z důvodu absence jednotných sběrných míst v obcích, popisují situaci následující řádky.

118 Provozovatel/ vlastník (O, S) Popis sběrných míst v jednotlivých obcích Sběrná místa slouží k oddělenému sběru složek KO. Nejedná se o zařízení pro nakládání s odpady. Obec Veřovice nemá žádné sběrné místo, pouze kontejnery, 10 kontejnerových hnízd, celkem 103 kontejnerů, z toho 44 kontejnerů na bioodpad. Tichá má celkem 9 sběrných míst tříděného odpadu, tato místa čítají 70 nádob o celkovém obsahu litrů. Obec Bordovice nemá sběrné místo, pouze rozmístěné kontejnery v obci na sklo, papír a plasty, kapacita kontejnerů je využívána na 90 %. Počty kontejnerů na tříděný odpad: 4 na sklo, 4 na papír. V obci je rozmístěno 6 žlutých kontejnerů na plasty, mimo tyto kontejnery se provádí pytlový sběr plastu. Obec Lichnov má v obci rozmístěny kontejnery na tříděný sběr a bioodpad v různé kombinaci (21 míst), 3 místa s kontejnerem na elektroodpad, 1 místo na sběr oděvů. Počty kontejnerů na odpady: 3 na bioodpad, 22 na plasty, 15 na sklo, 8 na papír. Místní škola sbírá papír. Obec má pouze sběrné místo na objemný odpad a elektroodpad. Kapacitu nesledují. Zařízení pro nakládání s odpady V této kapitole jsou uvedena zařízení k nakládání s odpady na území ORP a v jeho blízkosti. Dále jsou uvedena sběrná místa, komunitní kompostárny a bioplynové stanice. Tabulka č. 74 uvádí výkupny odpadů. Tabulka 72 né dvory na území ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení 1. Sběrný dvůr Adresa provozu na území ORP Ulice číslo popisné a Trojanovice 210 Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Poznámky Trojanovice ,00 880,00 O stacionární Zdroj dat: obecní úřad Trojanovice, seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Sběrný dvur (dále jen SD), je na území správního obvodu pouze jeden a to v Trojanovicích. Tento SD slouží pouze občanům Trojanovic s výjimkou zpětného odběru elektrozařízení, to zde mohou odevzdat také občané okolních obcí a podnikatelé. Občané mohou ve sběrném dvoře bezplatně odevzdat odpad - objemný, komunální, tříděný (plast, papír, sklo bílé i barevné, nápojové kartony), biologicky rozložitelný a nebezpečný (barvy, spreje, motorové oleje, olověné akumulátory...). Zpoplatněn je odběr - stavební suti, směsného stavebního a demoličního odpadu, stavebního materiálu obsahujícího azbest (eternit), izolačního materiálu (lepenka), okenní rámy, biologicky nerozložitelného odpadu (pařezy). V rámci zpětného odběru zde občané mohou odložit - baterie,

119 monočlánky a vysloužilé elektrospotřebiče od malých (fény, žehličky, mobily, rádia, el. konvice apod.) až po ty velké (sporáky, pračky, ledničky, mikrovlnné trouby apod.). Tabulka 73 sběrná místa na území ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení 1. Shromažd ování odpadů Zdroj dat: místní šetření Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Střelniční 194 Obec Frenštát p.r. ZÚJ Provozovatel/ vlastník (O, S) O Poznámky Není evidováno pod sběrným dvorem občané zde nosí NO a OO Tabulka 74 výkupny odpadů na území ORP, současný stav Č Provozovatelé zařízení LEGOMAT, s.r.o. Miroslav Strnadel SPADIA LAB, a. s. Adresa provozu na území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Provozovatel/ vlastník (O, S) Trojanovice Trojanovice S Nádražní 138 Rožnovská 241 Poznámky Frenštát p. R S mobilní zařízení Frenštát p. R S mobilní zařízení 4. Renata Panšová Frenštát p. R S A.S.A. spol. s.r.o. Siemens Elektromotory PARTR spol. s.r.o. stacionární sběrna, výkupna Frenštát p. R S stacionární výkupna Frenštát p. R S 7. Josef Kajzar 1229 Frenštát p.r S stacionární sběrna, výkupna stacionární sběrna, výkupna Zdroj dat: seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Evidovaný sběrný dvorůr na území SO ORP Frenštát p. R. je pouze jeden a to v obci Trojanovice. Největší koncentrace výkupen je v Frenštátě pod Radhoštěm.

120 Třídící linky na území ORP a mimo území Na celém území je jedna třídící linka a to v obci Trojanovice. Tato linka byla pořízena z dotace jako součást sběrného dvora a slouží výhradně obci. Bližší podrobnosti k této lince uvádí tabulka č. 75. Odpad z ostatních obcí správního obvodu se dopravuje mimo území ORP. Třídící linky v sousedních ORP - frenštátské ORP sousedí s novojičínským, kopřivnickým, frýdeckomísteckým, frýdlantským a rožnovským ORP. Třídicí linky v těchto sousedních správních obvodech jsou rozvedeny v tabulce č. 76. Bohužel u většiny zařízení se nepodařily zjistit údaje, týkající se roční maximální kapacity a průměrně využité roční kapacity. Tabulka 75 třídící linky na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č. Provozovatelé zařízení Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] Provoz ovatel/ vlastní k (O, S) poznámky Sběrný dvůr - Trojanovice 1. Trojanovice ,00 70,00 O ruční linka třídící linka 210 Zdroj dat: seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje a údaje z obecního úřadu Trojanovic

121 Průměrně využitá roční kapacita [t] Provozovatel Tabulka 76 Třídící linky v blízkosti území ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP Č. 1. Provozovat elé zařízení Technické služby města Nového Jičína Ulice a číslo popisné Suvorovova 909/114 Obec Nový Jičín ZÚJ Roční maximá lní kapacit a [t] O Poznámky třídicí linka na plasty, papír, sklo 2. OZO Ostrava, s.r.o. Frýdecká 680/444 Ostrava 1) ) O 1) Třídění skla - Provoz 23. 2) Třídění plastů- Provoz A.S.A., spol. s.r.o. Frýdecká 740 Vratimov S Recyklinka Vratimov, třídění a lisování - kapacita překročena, zřejmě v důsledku toho, že některé subjekty vozí již zpracovaný papír, vytříděný a upravený do balíků, které jdou následně do papíren. 4. František Panenka Mošnov Mošnov S Třídící linka letištního odpadu Mošnov. 5. V+V Saveko s.r.o., Záhumení 1346 Kopřivnice S Recyklační linka stavebního odpadu. 6. Technické služby města Nový Jičín Suvorovova 909/114 Nový Jičín S třídicí linka na plasty, papír sklo 7. Frýdecká skládka a.s. K sedlištím 402 Frýdek Místek S Dotřídění použitého skla, papíru, plastu Zdroj dat: seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, webové stránky měst a obcí, webové stránky společností

122 Provozovatel Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav Na území ORP nejsou žádná zařízení pro nakládání s BRO. Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v blízkosti územní jednotky popisuje tabulka č. 77. Prázdná pole v tabulce jsou z důvodu nezjištěných informací. Tabulka 77 zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Č. Provozovatelé zařízení 1. ASOMPO 2. Služby HB s.r.o. 3. Starojicko, a.s. Adresa provozu mimo území ORP Ulice a číslo popisné Životice u Nového Jičína 194 Horní Bečva 500 Starý Jičín - Jičina čp. 26 Obec životice Nového Jičína u ZÚJ Roční maximální kapacita [t] Průměrně využitá roční kapacita [t] (O, OK, S) , ,00 S Horní Bečva ,00 O Starý Jičín S Poznámky Kompostárna, obce ORP využívají firmu založila obec zemědělská bioplynová stanice Kompostárna Točna Štrambrská 4. SITA, a.s. Kopřivnice S Frýdecká ZD Frýdek S Kompostárna skládka a.s. Bruzovice Místek Zdroje dat: webové stránky obcí a společností, seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, webové stránky měst a obcí Koncová zařízení (zařízení pro nakládání s BRO z obcí řešeného území ORP), současný stav Biologicky rozložitelný odpad se sváží na kompostárnu do Životic u Nového Jičína. Kompostárnu v Životicích využívají obce Lichnov, Veřovice, Tichá a město Frenštát p. R. Koncová zařízení pro nakládání s BRO na území sledovaného správního obvodu nejsou. Odpad je dopravován mimo území ORP. Kompostárna je v obci Životice u Nového Jičína. Kapacita zařízení: tun zpracovaných biologicky rozložitelných odpadů za rok. Příjem odpadů do zařízení: duben-listopad. Obec Trojanovice - Byla zapojena do svozového systému BRO ASOMPA. Ale v roce 2013 požádali na MŽP o dotaci z operačního programu na kompostéry, dotace jim byla přidělena ve výši 90 % nákladů. Obec nakoupila kompostéry v hodnotě Kč, což čítá kompostéru s obsahem 700 l a 430 kompostéru z obsahu 575 l. Smlouva s ASOMPEM tedy byla zrušena.

123 Provozovatelé zařízení Provozovatel Obec Bordovice využila tutéž dotaci. Obec díky dotaci zakoupila 140 kompostérů o obsahu 900 l a 2 kompostéry o objemu l. Ostatní obce správního obvodu využívají pro nakládání s BRO výhradně kompostárnu v Životicích u Nového Jičína, ASOMPO. Kontejnery na BRO v obcích jsou majetkem ASOMPA, svoz kontejnerů řeší společnost ASOMPO. Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav Na území ORP se nevyskytují spalovny ani jiná zařízení pro enegetické využití odpadu (dále jen ZEVO) Tabulka 78 spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP Č. Adresa provozu mimo území ORP Ulice a číslo popisné Obec ZÚJ Typ zařízení (spalovna NO, OO, PrO); zařízení pro energetické využití odpadů ZEVO (KO, NO, OO) 1. ArcelorMittal Ostrava a. s. Křižíkova 137 Frýdek Místek spalování NO S 2. SITA CZ a. s. Slovenská 2084/102 Ostrava spalovna průmyslového NO S 3 SAKO a. s. Jedovnická 2 Brno ZEVO S Zdroje dat: seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje a Jihomoravského kraje Koncová zařízení (spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného území ORP), současný stav Obce sldovaného ORP nevyužívají žádné ze zařízení uvedených v tab.78 jako koncové. Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav Na území sledovaného SO ORP nejsou provozovány žádné skládky odpadů. Směsný komunální je dopravován mimo území ORP. Směsný komunální odpady z obcí Licbnov, Bordovice, Veřovice končí na skládce v Životicích u Nového Jičína. Směsný komunální odpad od obcí Tichá, Trojanovice a města Frenštát p. R., se sváží na překládací stanici do Frýdlantu n. O.

124 Životice u Nového Jičína Provozovate lé zařízení Provozovatel Tabulka 79 nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu Typ skládky z hlediska Č. Ulice a ukládaných Stav skládky číslo Obec ZÚJ odpadů (OO, popisné NO, IO) ASOMPO, a.s. Frýdecká skládka, a.s. 194 Panské nové dvory Frýdek Místek OO OO viz. komentář S Poznámky akciová společnost, jejími akcionáři jsou obce Akciová společnost Zdroje dat: webové stránky společností, seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Koncová zařízení (skládky a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného ORP), současný stav Nejbližší skládka odpadů je umístěna v obci Životice u Nového Jičína (vzdálenost okolo 12 km od města Frenštát pod Radhoštěm). Celková kapacita skládky po rozšíření je m 3. Zaplněnost skládky: ke dni zaskládkováno cca tun. Životnost skládky se počítá do roku 2025, poté se nabízí možnost rozšíření. Z výroční zprávy ASOMPA: V roce 2013 nadále pokračoval trend v poklesu sládkovaných odpadů z minulých let. Snížené množství ukládaných odpadů a také snížení ceny se projevilo negativně na tržbách. Meziroční rozdíl činil cca 5 %. Komentář k předpokládanému vývoji a. s. v r. 2014: Představenstvo ASOMPO, a. s. očekává, že vlastní výnosy v r budou mírně nižší než v r Další nárůst se nepředpokládá. Vlivem konkurence skládkových společností v našem regionu a zařízení k energetickému využití odpadů v Brně a dále vlivem rostoucího efektu při třídění odpadů nelze očekávat v dalších obdobích růst tržeb, spíše pokles. Svozová firma AVE, která zajišťuje svoz odpadu z Frenštáttu p. R., Trojanovic a Tiché, využívá jako koncové zařízení 159 km vzdálené brněnské ZEVO. Energetické využití odpadu je minoritní oproti skládkování. Další skládka odpadů je v 36 km vzdáleném Frýdku-Místku, v jeho odlehlé části Panské Nové Dvory. Frýdecká skládka, a. s. byla založena městem Frýdek-Místek a 18 obcemi pobeskydského regionu v roce Základním posláním společnosti je komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech v regionu se vyskytujících odpadů včetně nebezpečných. Důležitou fází práce je i zajištění koncového využití vytříděných odpadů, tj. výroba kompostu, zemních substrátů, tříděného kameniva, drenážních materiálů a dalších, s příslušnou certifikací těchto výrobků, zajištění výrobních prostor, technologií a odpovídající marketingové strategie. Frýdecká skládka, a. s. je dynamicky se rozvíjející společnost s 99 zaměstnanci, ročním obratem přes 100 mil. Kč a své služby poskytuje pro cca obyvatel žijících na území s rozlohou 250 km 2.Zdroj informací:

125 Další zařízení pro nakládání s odpady v území ORP a v blízkosti územní ORP, současný stav V blízkosti území sledovaného ORP se nevyskytují žádné další zařízení pro nakládaní s odpady. Doplňující informace - černé skládky odpadu a ekologické zátěže, současný stav na území ORP Černé skládky se nachází pouze v obci Veřovice a ve městě Frenštát p. R. Ve městě jsou skládky kolem odpadních nádob. Vedení města činí opatření proti těmto skládkám. Kontaminovaná místa, jak uvádí mapa kontaminovaných míst z roku 2010 vydaná agenturou CENIA ( jsou na území správního obvodu celkem 4. Dvě místa se nachází ve Frenštátě p. R. a to Jaslovská kasárna a Siemens elektromotory s. r. o. Další kontaminované místo leží v katastru obce Trojanovice a je jím muniční sklad Pindula. Poslední kontaminované místo s názvem Pružiny leží v obci Tichá. Informační zdroj: kontaminace.cenia.cz Produkce ostatních odpadů a produkce nebezpečných odpadů Tabulka 80 produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Produkce odpadů [t] DZ pro produkci odpadů Produkce ostatních odpadů (OO) , , , , , ,19 Produkce nebezpečných odpadů (NO) 746,95 582,05 370,42 536,86 379,63 443,44 Celková produkce (OO a NO) , , , , , ,63 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP) Produkci ostatních odpadu a nebezpečného odpadu popisuje tabulka č. 80, v příloze tabulka č. 1 a graficky znázorňuje graf č. 1. v příloze. Celková produkce ostatních odpadů výrazně stoupla v roce 2011, při bližším rozboru jednotlivých položek šlo zejména o nárůst stavebního a demoličního odpadu, tento nárůst je spojen s demolicí dvou nefunkčních panelových domů OKD. V tomto roce je také nejvyšší odchýlení od teoretické datové základny a to o 28,5 % nad datovou základnou. Teoretická datová základna 2000 (produkce odpadu v roce 2000), pro území ORP je přepočtena koeficientem, daným poměrem produkce odpadů na území ORP vůči produkci odpadu ČR. Cílem plánu odpadového hospodářství je nepřekračovat stanovenou datovou základnu a produkci odpadu snižovat. V roce 2012 se produkce ostatních odpadů (38 947,19 t), vrátila zpět pod teoretickou datovou základnu (49 309,42 t). Produkce OO - ve sledovaném správním obvodu se v roce 2009 oproti roku 2008 zvýšila o 9 066,87 t (na ,71 t). Ani v jednom z uvedených let nepřekračuje množství OO teoretickou datovou základnu, která je ,42 t. V roce 2010 množství OO opět narůstá a to o t na hodnotu ,52 t. Podle vyhodnocení plnění cílů POH Moravskoslezského kraje produkce odpadů kategorie ostatní odpad v roce 2012 oproti roku 2011 stoupla o t.

126 Ve sledovaném správním obvodu je opačná tendence, v roce 2011 bylo vyprodukováno t OO a v roce 2012 bylo vyprodukováno o t méně, čili t OO. Tento velký rozdíl je dán již zmíněnou demolicí dvou panelových domů. Produkce OO sledovaného SO ORP přepočtena na jednoho obyvatele se v roce 2009 oproti roku 2008 snížila o 474,9 kg/obyv., (datová základna pro měrnou produkci OO na obyvatele není stanovena). Vývoj měrné produkce OO v dalším roce 2010 pokračoval nárůstem a to o 687,75 kg/obyv. V roce 2011 byl nárůst o 1 388,48 kg/obyv., oproti předešlému roku. V roce 2012 klesla hmotnost o 1 283,6 kg/obyv. Produkce SO ORP za rok 2012 přepočtena na jednoho obyvatele byla kg/obyv., (uvádí tabulka č. 1 v příloze), tedy v celorepublikovém průměru nižší o 814 kg/občana a v průměru Moravskoslezského kraje nižší o kg/obyv. Roční produkce odpadů - kategorie ostatní odpad na obyvatele za rok 2012 v Moravskoslezském ktaji činí kg, což přestavuje nárůst o 73 kg oproti roku Produkce ostatního odpadu se v posledních pěti letech ( ), pohybuje od kg/obyv/rok do kg/obyv/rok. Celková produkce ostatních odpadů v ČR za rok 2012 byla kg/obyv. Produkce nebezpečného odpadu činí v průměru 1,5 % z celkové produkce odpadů (OO a NO). Produkce NO mezi jednotlivými lety kolísá přibližně o 20 %. Měrná produkce nebezpečného odpadu na obyvatele mezi jednotlivými roky kolísá od 6,5 % do 10 %. Nejvyšší byla v roce 2008, v dalších letech má snižující se tendenci. V Moravskoslezském kraji vypadá situace takto: v kategorii nebezpečný odpad se produkce v posledních pěti letech ( ) pohybuje v rozmezí od t do t. V roce 2012 je zaznamenán výrazný pokles, a to na uvedenou hodnotu t. Jedná se o nejnižší produkci od roku Měrná produkce nebezpečného odpadu v Moravskoslezském kraji byla v roce 2012, 226 kg/obyv/rok. V případě celkové produkce nebezpečných odpadů v ČR za rok 2012 byla produkce téměř 156 kg/obyv. Ve sledovaném SO ORP Frenštát pod Radhoštěm ve stejném roce byla měrná produkce 23,19 kg/obyv. (uvedeno v příloze tab. č. 1), což je o 132,81 kg/obyv. méně než v celorepublikovém průměru a o 202,84 kg méně než v Moravskoslezském kraji. Celkovou produkci odpadů (OO i NO) výrazně ovlivňují výrobní a průmyslové podniky. Cílem POH je snížení měrné produkce nebezpečného odpadu o 20 %, do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000, s předpokladem dalšího snižování. Datová základna pro měrnou produkci NO je 300,20 kg/obyv. Měrná produkce v SO ORP Frenčtát p. R. je nejnižší v roce 2009 a to 19,39 kg/obyv., v následujícím roce vzrostla na 28,02 kg/obyv. a v dalším roce 2011 opět klesla na 19,90 kg/obyv. Nejvyšší byla v roce 2008 a to 30,47 kg/obyv., ale již v tomto prvním sledovaném roce byla v souladu s cíli POH, kdy klesla oproti roku 2000 a to o 89,85 %. V dalších letech sledujeme taktéž pokles oproti datové základně a to v rozmezí od 90,66 % do 93,54 %.

127 Tabulka 81 celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka Počet obyvatel k (ČSÚ) Celková produkce NO [t] Měrná produkce NO [kg/obyv.] Celková produkce OO [t] Měrná produkce OO [kg/obyv.] Celková produkce všech odpadů (NO+OO) [t] Měrná produkce všech odpadů (NO+OO) [kg/obyv.] ORP Frenštát pod Radhoštěm ,16 15, ,36 436, ,52 451,70 Moravskoslezský ,94 9, ,48 540, ,42 550,36 kraj Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), V tabulce č. 80 je zobrazena produkce odpadů za rok 2012, vyprodukovaných v obcích (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce všech odpadů od obcí tvoří 22 % z celkové produkce odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Produkce nebezpečných odpadů od obcí tvoří 67 % z produkce nebezpečných odpadů vyprodukovaných všemi původci v ORP. Z těchto hodnot je patrné, že 33 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP. Největší množství nebezpečných odpadů pochází z produkce těchto subjektů: Siemens, s. r. o. a Continental Automotive Czech Republic s. r. o. Jak je z tabulky zřejmé, v porovnání s průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj vykazuje ORP vyšší měrnou produkci nebezpečných odpadů a nižší měrnou produkci ostatních odpadů, které byly vyprodukovány v obcích. Z hlediska měrné produkce všech odpadů se ORP pohybuje pod průměrnou hodnotou kraje. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 3,4 kg vyšší hodnoty měrné produkce nebezpečných odpadů a o 91,11 kg nižší hodnoty měrné produkce všech odpadů, které byly vyprodukovány obcemi. Graf 19 podíl celkové produkce OO a NO, jejichž původcem je obec, na území ORP,na celkové produkci těchto odpadů od všech původců na území ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE NEBEZPEČNÉHO ODPADU CELKOVÁ PRODUKCE OSTATNÍCH ODPADŮ OSTATNÍ SUBJEKTY 33 % OBCE 67 % OSTATNÍ SUBJEKTY 79 % OBEC 21 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA)

128 Graf 20 podíl celkové produkce všech odpadů, jejichž původcem je obec na území SO ORP na celkové produkci těchto odpadů od všech původců na území SO ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE VŠECH ODPADŮ OSTATNÍ SUBJEKTY 78 % OBCE 22 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA) Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů Produkci jednotlivých skupin odpadů najdeme v tabulce č. 82. Následující řádky popisují identifikaci pěti skupin odpadů s největším množstevním zastoupením v roce Největší položku tvoří odpady skupiny 12 a jsou to odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovu a plastu, produkce tohoto odpadu je v roce ,09 t. Pravděpodobnou příčinou největšího množství tohoto odpadu je místní továrna automobilového průmyslu. Továrna stojí ve Frenštátě p. R. a zaměstnává zaměstnanců a vyrobí 50,2 mil. kusů dílů do automobilu, za rok (elektrotechnika do palubních desek, klíče pro auta, atd.). Druhým velkým závodem je SIEMENS, výroba eloktromotorů. Druhou nevětší položkou je odpad skupiny 17, stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), což souvisí s demolicí dvou nefunkčních panelových domů OKD v roce 2012, kdy bylo vyprodukováno t. I přes výkyv v roce 2012 zabírá tento odpad jeden z největších podílů na celkové produkci odpadů. Třetí největší položkou je skupina 20, komunální odpady. Jedná se o odpad převážně od obcí a jejich občanů, dále pak jsou v menší míře zastoupeny živnostenské odpady a jim podobné odpady z průmyslu, úřadů včetně složek z odděleného sběru. V roce 2012 bylo vyprodukováno 8 382,95 t tohoto odpadu. Čtvrtou největší položku je skupina odpadu 19, odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové s množstvím 5678,95 t za rok Pátou největší položkou je odpad pod skupinou 02, odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin. Celkové množství je 960 t. Podkategorie tohoto odpadu tvoří supina č odpady z destilace lihovin. Celková produkce skupiny 02 se týká tohoto odpadu. Což je dáno umístěním továrny na výrobu destilačních nápojů Fleret trade s. r. o.

129 Číslo skupiny odpadů Tabulka 82 produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Název skupiny odpadů Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí Odpady z anorganických chemických procesů Odpady z organických chemických procesů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 0,00 0,00 0,00 0,00 0, , ,65 913,43 925,48 960,00 3,58 11,05 10,16 11,09 13,40 6,78 4,27 2,47 0,95 0,00 0,00 0,30 0,00 0,00 0,00 0,06 0,00 3,80 0,00 0,00 15,43 10,28 41,94 10,28 15,43 169,59 64,56 76,89 45,88 46,14 09 Odpady z fotografického průmyslu 0,58 0,64 0,50 0,00 0,25 10 Odpady z tepelných procesů 72,93 62,18 54,53 35,93 34, Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 13,39 11,44 9,20 11,14 11, , , , , ,09 118,04 84,59 112,13 23,06 43,71

130 Číslo skupiny odpadů Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Název skupiny odpadů Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak n určené Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru 1,12 0,73 1,09 0,62 1,13 929,47 970,54 884,25 802,66 851,78 71,19 78,94 111,44 120,04 127, , , , , ,98 1,60 1,48 2,36 0,84 1, , , , , , , , , ,95 50 Odpady vzniklé z elektroodpadů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celková produkce odpadů [t] , , , , ,9 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství,

131 Celková produkce odpadů na území ORP Celková produkce odpadů je uvedena v tabulce č. 80, 81 a v příloze (příloha č. 3, graf č. 2). Celková produkce odpadů má meziroční kolísavou tendenci, ale celkově hodnoty vykazují rostoucí trend. Mezi rokem 2008 a 2009 byl pokles celkové produkce odpadu o 27,76 %, mezi rokem 2009/2010 byl nárůst o 55,52 %, mezi léty 2010/2011 nárůst pokračoval a dosáhl 69,73 % a mezi léty 2011/2012 evidujeme pokles o 38,19 %. Měrná produkce u celkového množství odpadů není sledována. Cílem POH pro celkovou produkci odpadu je stanoveno snižování tohoto odpadu, konkrétnější údaje nejsou uvedeny. Lze konstatovat, že SO ORP Frenštát p. R. není v souladu s cíli POH, neboť celková produkce odpadů klesla pouze v roce 2008 a od tohoto roku narůstá. V Moravskoslezském kraji se celková produkce odpadů snížila v roce 2012 oproti roku 2011 o t. Od roku 2004 do roku 2012 se celková produkce odpadů v Moravskoslezském kraji stále snižuje. Produkce komunálního odpadu a její podíl na celkové produkci odpadu se v jednotlivých letech velmi liší, uvádí příloha č. 3, pohybuje se v rozmezí od 13,19 % do 34,45 %. V průměru tvoří 23,7 %. Nejnižší podíl KO na celkové produkci odpadu byl v roce 2011 a nejvyšší v roce Měrná produkce KO na obyvatele také narůstá, od roku 2008 kdy bylo vyprodukováno 429,47 kg/obyv., do roku 2012 s produkcí 479,01 kg/obyv. je nárůst o 49,5 kg na obyvatele. V Moravskoslezském kraji jsou hodnoty měrné produkce KO v roce 2012, 538,54 kg/obyv. Produkce směsného komunálního odpadu jak uvádí tabulka příloha č. 3, od roku 2008 do roku 2010 klesá, v roce 2011 oproti předešlému roku mírně narůstá a v posledním sledovaném roce opět narůstá o 315 t. Procentuální podíl tohoto odpadu na celkové produkci odpadu od roku 2008 rovnoměrně klesá až do roku 2012, pokles činí 15,16 %. Produkce SKO přepočtena na obyvatele od roku 2008 do roku 2010 mírně klesala, v roce 2011 vzrostla o 3,82 kg/obyv. a v roce 2012 vzrostla o další 16 kg/obyv. Cílem POH v této oblasti je snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. Podíl SKO na KO od roku 2008 do roku 2011 postupně klesá, pokles v mezi těmito lety byl o 27,7 %, v roce 2012 oproti roku 2011 sledujeme mírný nárůst. Hodnoty podílů jsou uvedeny v tabulce č. 3 v příloze. Celková produkce KO na území ORP za období podrobně Celkovou produkci komunálního odpadu uvádí příloha č. 2. Identifikace pěti nejvíce množstevně zastoupených druhů odpadu z produkce komunálního odpadu v roce Největší množství z produkce komunálního odpadu zabírá v ORP směsný komunální odpad a to 4 270,52 t. Toto je obecný fakt, protože směsný komunální odpad pochází v největší míře z produkce obcí, tedy od občanů. Druhou největší položkou z produkce s hodnotou 983,85 t je biologicky rozložitelný odpad, což vyplývá z charakteru osídlení ORP, které je z 83 % tvořeno venkovskou zástavbou. Od roku 2008 do roku 2012 sledujeme nárůst biologicky rozložitelného odpadu, největší nárůst byl mezi rokem 2011/2012 a to o 60,0 1%. Produkce tohoto druhu odpadu souvisí s jeho tříděním.

132 Třetí největší položkou jsou plasty 928,23 t. Největší nárůst produkce plastu je mezi rokem 2008/2009, v dalších letech nárůst pokračuje, mezi léty 2008/2009 je narůst o 85,05 % je to největší nárůst ve sledovaném období. Čtvrtou největší položkou je objemný odpad s produkcí 906,62 tun za rok 2012, u tohoto odpadu je trend kolísavý s mírným poklesem. Zde jsou z části zastoupeny objemné odpady, které pochází ze sběrných dvorů a mobilních sběrů, které odebírají tento odpad. Kovy zastupují pátý nejvíce množstevně zastoupený druh komunálního odpadu. Jejich produkce v roce 2012 byla 634,75 t. Od roku 2008 do roku 2012 je evidován nárůst kovového odpadu o 574,9 t. Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 V následující části o produkci odpadů, jejichž původcem je obec (hodnocení produkce KO a SKO, separovaných odpadů) se objevují data ze dvou databází. Hodnoty jsou vyjádřeny z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) MŽP a z databáze společnosti EKO-KOM, a.s. Tyto databáze vznikají rozdílným způsobem sběru dat, jejich výpočtu a kontrolních mechanismů. Do ISOH se informace sbírají komplexně, tedy za všechny odpady vyprodukované v území ČR, včetně způsobů nakládání s těmito odpady, jednou ročně, dle ohlašovací povinnosti stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Databáze tvořena prostřednictvím ohlášených údajů, ke kterým jsou vytvořeny dle dané metodiky dopočty odpadů těch subjektů, které nemají ohlašovací povinnost nebo ohlašovací povinnost nesplnily apod. Co se týče výpočtu produkce odpadů, data z ISOH jsou sečtena z produkce obcí (způsob nakládání A00 a AN60) a od všech občanů (způsob nakládání BN30, partner = občan obce), kteří odevzdali odpad v zařízení k tomu určeným (tedy ve sběrných dvorech, sběrných místech, výkupnách odpadů apod.). Dále jsou v produkci započítány odpady od subjektů, zapojených do systému sběru a nakládání s odpady obce (tzn. malých firem a živnostníků). Kontrolní mechanismy probíhají v několika stupních (kontroly vykazovaných množství předávaných odpadů, výkyvy v časové řadě apod.) nad veškerým objemem ohlášených dat (od všech ohlašovatelů) a v časové řadě. Informace sdělované společnosti EKO-KOM, a.s. především za účelem řízení systému zpětného odběru obalů, včetně stanovení finančních odměn obcím, se sbírají čtvrtletně formou Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí. Jedná se o veškeré odděleně sbírané využitelné komunální odpady, se kterými obec nakládá v rámci svého systému odpadového hospodářství (sběrná síť nádob, pytlový sběr, sběrné dvory, sběrná místa, výkupny, školní sběry, mobilní sběry apod.) Na rozdíl od databáze ISOH získává EKO-KOM, a.s. údaje od všech obcí v ČR jednotlivě (více než 97 % obcí ČR). Databáze EKO-KOM tedy nepracuje s dopočtenými údaji jako ISOH, ale s absolutními údaji za všechny obce. Dalším podkladem pro hodnocení je Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, který se sbírá jednou ročně. Kontrolní mechanismy poté v databázi probíhají nad sbíranými daty o produkci jednotlivých druhů vytříděných odpadů a nad vybranými daty, např. o směsném komunálním odpadu (tedy v užším výběru dat, než u MŽP) v časové řadě.

133 V rámci hodnocení produkce odpadů od obcí lze použít obě databáze, ty však vykazují některé odlišnosti kvůli výše zmíněným faktům. Odlišnost je dána zejména množstvím odpadů vykazovaných do ISOH při výkupu odpadů (zejména kovy, částečně papír). Je ale potřeba poznamenat, že výkup odpadů je v praxi velmi obtížně kontrolovatelný a obce nemohou žádným zásadním způsobem ovlivňovat nebo plánovat nakládání s odpady, které jsou předmětem komerčního prodeje. Tabulka 83 celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka Počet obyvatel k Celková produkce KO ( ) [t] Měrná produkce KO [kg/obyv.] Celková produkce SKO (200301) [t] Měrná produkce SKO [kg/obyv.] Měrná produkce SKO [kg/obyv.] Zdroj dat ČSÚ MŽP, CENIA MŽP, CENIA MŽP, CENIA MŽP, CENIA EKO-KOM, a.s. ORP Frenštát pod Radhoštěm ,86 369, ,15 196,14 187,94 Moravskoslezský ,93 430, ,01 204,26 207,50 kraj Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), EKO-KOM, a.s. V tabulce č. 83 je zobrazena produkce komunálních odpadů (KO) za rok 2012, vyprodukovaných v obci (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce KO od obcí tvoří 77 % celkové produkce KO v území ORP. Produkce SKO z obcí tvoří 88 % z celkové produkce SKO vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že 23 % z celkové produkce KO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce, tyto odpady se tedy zařazují do odpadu podobného komunálnímu. Grafické znázornění vyprodukovaného odpadu obcemi a ostatními subjekty je v grafu č. 19 a č. 20. Vyhodnotíme-li data z ISOH, měrná produkce KO od obcí v ORP je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce SKO je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 0,37 kg vyšší hodnoty měrné produkce KO a o 14,11 kg nižší hodnoty měrné produkce SKO, které byly vyprodukovány v obcích. Pokud porovnáme hodnoty z databáze ISOH a hodnoty vykazované společností EKO-KOM, a. s., ty se liší kvůli způsobu sběru a výpočtu dat, jak je popsáno výše. Odlišnost je dána zejména tím, že v hodnotách z ISOH jsou započítáni producenti odpadů (malé firmy a živnostníci), kteří jsou zapojeni do systému sběru a nakládání s odpady v obci.

134 Graf 21 podíl celkové produkce KO, jejichž původcem jsou obce v ORP na celkové produkci KO do všech původců v ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE KO OSTATNÍ SUBJEKTY 23 % OBCE 77 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), Graf 22 podíl celkové pordukce SKO, jejich původcem jsou obce v ORP na celkové pordukci SKO od všech původců v ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE SKO OSTATNÍ SUBJEKTY 12 % OBCE 88 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Separovaný sběr odpadů popisuje tabulka č. 84 v příloze pak příloha č. 4 a graf č. 3. Z tabulky č. 85 je možno analyzovat celkovou produkci jednotlivých vytříděných složek z komunálního odpadu ve sledovaném správním obvodu v časové řadě. Největší podíl separovaného odpadu tvoří papír a plasty, naopak nejnižším podílem jsou zastoupeny nápojové kartony. Produkce odpadů přepočtena na obyvatele ORP do roku 2010 narůstá. Nejvíce bylo tříděného papíru. V roce 2011 a 2012 se hodnoty vytříděného plastu přehouply přes hodnoty papíru. Cílem POH v této oblasti je zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku Tabulka 84 separovaný sběr odpadů na území ORP za období Katalogové číslo Produkce odpadů [t] tříděného odpadu Papír , ,81 675,51 944,62 839,25 890,45 Sklo , ,62 399,00 325,26 282,03 257,00 Plast , ,05 501,30 858,02 988, ,72 Nápojové kartony ,31 8,54 9,17 8,85 8,48 Celkem separovaný sběr 1 483, , , , ,65 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP)

135 Tabulka 85 celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 Územní jednotka ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obyvatel k (ČSÚ) Celková produkce za ORP [t] Měrná produkce za ORP [kg/obyv.] Měrná produkce za kraj [kg/obyv.] Papír (150101, ) 288,04 15,06 25,18 Plast (150102, ) 219,93 11,50 7,48 Sklo (150107, ) 249,02 13,02 12, Nápojové (150105) 8,43 0,44 0,07 kartony Kovy (200140, ) 583,20 30,50 26,14 Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA) V tabulce č. 83 a je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012 vyprodukovaného v obcích (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce papíru od obcí tvoří 32 %, produkce skla tvoří 97 %, produkce plastů tvoří 21 % a produkce nápojových kartonů tvoří 100 % z celkové produkce těchto odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že většinu vytříděných odpadů vyprodukovaných na území ORP tvoří odpady z obcí. Měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty vzhledem k průměrným hodnotám nižší u papíru, a vyšší u skla, plastů, nápojových kartonů. U kovů je hmotnost nižší vzhledem k republikovému srovnání, ale v krajském srovnání má sledované SO ORP větší množství vytříděného kovu než je průměr kraje. Přičemž průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 29,56, skla 10,96, plastů 10,1, nápojových kartonů 0,28 a kovů 40,61 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni. Graf 23 podíl celkové produkce papíru,jejichž původcem jsou obce v ORP na celkové produkci papíru od všech původců v ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE PAPÍRU OSTATNÍ SUBJEKTY 68 % OBCE 32 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA),

136 Graf 24 podíl celkové produkce plastu, jejichž původcem jsou obce v ORP na celkové produkci plastu od všech původců v ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE PLASTU OSTATNÍ SUBJEKTY 79 % OBCE 21 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), Graf 25 podíl celkové produkce skla, jejichž původcem jsou obce v ORP na celkové produkci skla od všech původců v ORP, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE SKLA OSTATNÍ SUBJEKTY 3 % OBCE 97 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA), Graf 26 podíl celkové produkce nápojových kartonů, jejichž původcem jsou obce v ORP na celkové produkci nápojových kartonů od všech původců v OR, 2012 CELKOVÁ PRODUKCE NÁPOJOVÝCH KARTONU OSTATNÍ SUBJEKTY 0 % OBCE 100 % Zdroj dat: databáze ISOH (MŽP, CENIA),

137 Tabulka 86 měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012 Územní jednotka ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obyvatel k (ČSÚ) Měrná produkce za ORP [kg/obyv.] Měrná produkce za kraj [kg/obyv.] Papír (150101, ) 16,34 28,29 Plast (150102, ) 11,32 9,89 Sklo (150107, ) ,01 10,20 Nápojové kartony (150105) 0,42 0,07 Kovy (200140, ) 30,67 103,48 Zdroj: EKO-KOM, a.s. V tabulce č. 86.b je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, jehož producentem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů) podle databáze EKO-KOM, a. s., která popisuje výsledky tříděného sběru organizovaného obcí. Při porovnání údajů z databáze ISOH a EKO-KOM, a.s. se některé hodnoty liší. Důvod spočívá v různých metodách výpočtu jednotlivých měrných produkcí, kdy je v produkci odpadů z ISOH počítáno s veškerými vytříděnými odpady na území ORP včetně těch, které byly odevzdány občany obce mimo systém sběru odpadů obce (jedná se především o výkupny, které nejsou zapojeny do systému sběru odpadů obce). V hodnotách ze zdroje EKO-KOM, a. s. jsou započítány jen ty odpady, které byly vytříděny v rámci systému sběru odpadů organizovaných obcí. Největší rozdíly vykazují komodity papír a plast, jak je vidět z porovnání s tabulkou výše a grafu č.26, což de facto potvrzuje hypotézu o rozdílu hodnot způsobeného produkcí odpadů od občanů z výkupen, které nefungují v rámci systému obce. Porovnáním hodnot z databáze EKO-KOM, a. s. lze zjistit, že měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty měrné produkce tříděných odpadů vzhledem k průměrným hodnotám nižší u papíru, kovů a vyšší u skla, plastů, nápojových kartonů. Přičemž průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 18,08, skla 10,97, plastů 9,72, nápojových kartonů 0,32 a kovů 19,98 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni, což potvrzuje i předcházející tabulka.

138 Graf 27 srovnání měrné produkce separovaného odpadu ze dvou různých zdrojů 45,00 40,00 35,00 30,00 Měrná produkce za ORP ISOH [kg/obyv.] 25,00 20,00 15,00 10,00 Měrná produkce za kraj ISOH [kg/obyv.] Měrná produkce za ČR ISOH [kg/obyv.] Měrná produkce za ORP EKO- KOM [kg/obyv.] 5,00 Měrná produkce za Kraj EKO- KOM [kg/obyv.] 0,00 Papír Plast Sklo Nápojové kartony Kovy Měrná produkce za ČR EKO-KOM [kg/obyv.] Zdroj dat: EKO-KOM, a.s., databáze ISOH (MŽP, CENIA), Tabulka 87 produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 Popisky řádků Papír [kg/obyv.] Plast [kg/obyv.] Sklo [kg/obyv.] Nápojový karton [kg/obyv.] Kov [kg/obyv.] Celkový součet [kg/obyv.] Moravskoslezský kraj 18,29 10,47 10,25 0,15 36,57 75,73 (0 až 500 obyv. včetně) 4,81 12,59 13,30 0,12 4,47 35,29 (501 až 1000 obyv. včetně) 5,96 12,77 13,99 0,17 8,06 40,96 (1001 až 4000 obyv. včetně) 8,20 12,26 13,36 0,20 10,76 44,78 (4001 až obyv. včetně) 14,34 10,99 11,46 0,19 43,31 80,29 (10001 až obyv. včetně) 21,75 8,98 8,05 0,28 93,28 132,33 (20001 až obyv. včetně) 22,67 9,81 9,54 0,21 52,52 94,75 (50001 až obyv. včetně) 18,93 7,06 8,23 0,12 38,68 73,03 ( a více obyvatel) 26,93 11,88 8,96 0,06 38,64 86,47 Celkový součet - ČR 18,2 10,1 11,1 0,3 17,6 57,3 Zdroj: EKO-KOM, a.s. Z hlediska velikostních skupin obcí v Moravskoslezském kraji produkují nejméně tříděného odpadu občané v obcích od 0 do 500 obyvatel, ve sledovaném SO ORP Frenštát p. R. je takovou obcí obec Bordovice. Nejvíce odpadu vytřídí občané v obcích od do obyvatel. Této velikostní skupině odpovídá v ORP město Frenštát pod Radhoštěm. Co se týče hustoty sběrné sítě, má v ORP

139 hodnotu 129 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo (*obsahuje kontejner na papír, plast a sklo). Sběrná síť je v porovnání s průměrnou hodnotou v kraji podstatně hustější, přičemž hustota sběrné sítě v Moravskoslezském kraji je 211 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo a průměrná hodnota za ČR je 148 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo. V porovnání podobných ORP dle počtu obyvatel v kraji (např. ORP Odry, ORP Kravaře) vykazuje ORP Frenštát pod Radhoštěm vyšší hustotu sběrné sítě. Lze tedy říci, že hustota sběrné sítě v ORP je nadprůměrná. Porovnání vyčteme z grafu č.27 a 28. Graf 28 produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok ,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 Nápojový karton [kg/obyv.] Kov [kg/obyv.] Sklo [kg/obyv.] Plast [kg/obyv.] Papír [kg/obyv.] Zdroj dat: EKO-KOM, a.s.

140 Graf 29 hustota sběrné sítě za 1. čtvrtletí roku 2014, počet obyvatel na jedno kontejnerové hnízdo Frenštát pod Radhoštěm Průměr za kraj Průměr za ČR 0 Zdroj dat: EKO-KOM, a.s. Průměrná hustota sběrné sítě (obyv./průměrné hnízdo*) Graf 30 porovnání hustoty sběrných sítí s velikostně podobnými ORP Průměr za ČR Průměr za kraj Frenštát pod Radhoštěm Odry Průměrná hustota sběrné sítě (obyv./průměrné hnízdo*) Kravaře Zdroj dat: EKO-KOM, a.s. Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období Tabulka č. 88 byla sestavena na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP. Odpad z destilace lihovin tvoří největší podíl BRO. Toto množství je dáno provozem firmy Fleret Trade s.r.o., jejímž předmětem podnikání je výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením). Další podíl tohoto odpadu tvoří zahrádkářské palírny a menší soukromé palírny. Odpad z destilace lihovin vykazoval největší hmotnost v roce 2008, od tohoto roku hmotnost klesala až do roku 2010, celkový pokles mězi těmito léty činil 17 %. Od roku 2010 do roku 2012 byl zazamenám opět nárust a to o7,7 %. Druhou největší položkou BRO jsou kaly z čištění odpadních vod - město Frenštát p. R. má svou vlastní velkokapacitní čističku odpadních vod. Množství tohoto odpadu meziročně velmi kolísá.

141 Největší množství tohoto odpadu bylo vyprodukováno v roce 2008 a nejmenší množství tohoto odpadu bylo vyprodukováno v roce Tabulka 88 pět hlavních druhů BRO na území ORP za období Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Biologicky rozložitelný odpad 469,42 408,63 506,41 614,86 983, Odpad z destilace lihovin 1073, ,20 891,00 915,00 960, Kaly z čištění komunálních odpadních vod Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem Dřevěné obaly 798,57 165,78 345,65 660,22 364,97 3,58 11,00 10,16 11,09 13,40 109,63 33,23 20,67 25,36 11,98 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP) Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO Podíl v číslech je uveden v tabulce č. 85. Kolísání produkce BRKO je v průměrném rozmezí 5 %. Produkce přepočtená na obyvatele u BRKO klesá do roku 2010, v roce 2011 až 2012 je mírný nárůst. Tabulka 89 podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období Produkce BRO a BRKO [t] Celková produkce BRO 9 053, , , , ,31 z toho celková produkce BRKO 6 651, , , , ,49 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP) V tabulce č. 89 (Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období ) jsou do produkce BRKO zahrnuty takové druhy komunálních odpadů, které jsou biologicky rozložitelné nebo v sobě zahrnují určitý podíl biologicky rozložitelné složky. Jedná se o katalogová čísla , , , , , , , , , Tato skupina BRKO je ve výpočtech zahrnuta jako součást BRO (tedy druhy odpadů zahrnuté jako komunální biologicky rozložitelné odpady příp. odpady v sobě zahrnující určitý podíl biologicky rozložitelné složky a dále katalogová čísla BRO z jiných skupin katalogu odpadů (např. zemědělství, potravinářství apod.). Tato tabulka zobrazuje souhrnnou produkci BRKO, bez ohledu na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu. Přepočet na obsah biologicky rozložitelné složky odpadu byl proveden podle Zpracování metodiky matematického vyjádření soustavy indikátorů OH a je uveden v Příloze č. 2 - Celková produkce KO na území ORP za období podrobně. Data v této tabulce č. 89 primárně vystihují, jaký podíl zaujímají z celkové produkce BRO odpady komunální (tzv. BRKO). Zavedené systémy sběru BRKO v obcích, kde se produkce odpadů dostává do evidence (tj. vyjma domácího kompostování a komunitního

142 kompostování v obcích), se pak odrážejí jako evidovaná produkce pod katalogovým číslem biologicky rozložitelný odpad (viz Příloha č. 2 - Celková produkce KO na území ORP za období podrobně). V souvislosti s cíli POH ČR (Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995) je žádoucí zvyšování využití BRKO, čímž se sníží podíl BRKO ukládaného na skládky. Zvýšením produkce BRKO (zejména ) dojde k lepšímu třídění a jednoduššímu materiálovému využití těchto odpadů. Interpretace dat se odvíjí rovněž od zavedených systémů domácího a komunitního kompostování, kdy nárůst odpadu nemusí být patrný. Tabulka 90 Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec Územní jednotka Počet obyvatel k (ČSÚ) Celková produkce BRKO (vybrané kódy sk. 20*) [t] Měrná produkc e BRKO [kg/oby v.] Celková produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [t] Měrná produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [kg/obyv.] ORP Frenštát pod Radhoštěm ,46 308,13 984,22 51,48 Moravskoslezský kraj ,49 297, ,53 28,90 Zdroj: Databáze ISOH (MŽP, CENIA) V tabulce č. 90 je zobrazena celková a měrná produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) a odpadu katalogového čísla biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, za rok Produkce BRKO od obcí tvoří 91 % celkové produkce BRKO v území ORP vyprodukovaných všemi původci. Z těchto hodnot je patrné, že 9 % z celkové produkce BRKO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce. Měrná produkce BRKO, vyprodukovaného obcemi, je v porovnání s krajskou hodnotou vyšší. Co se týče měrné produkce odpadu , ta je v porovnání s krajskou hodnotou vyšší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 19,98 kg vyšší hodnoty měrné produkce BRKO a o 31,95 kg vyšší hodnoty měrné produkce odpadu , které byly vyprodukovány v obcích. Na měrné hodnoty BRKO a odpadu má vliv zavedený systém kompostování v domácnostech, komunitního kompostování a systém třídění BRKO v domácnostech a na sběrných dvorech a sběrných místech. Systém domácího kompostování a komunitního kompostování snižuje měrnou produkci BRKO na obyvatele. Tento systém je zaveden v obci Trojanovice.

143 Graf 31 podíl celkové produkce BRKO, jejichž původcem jsou v obce v ORP na celkové produkci BRKO od všech původců v ORP, 2012 Celková produkce BRKO ostatní subjekty 9 % Obce 91 % Zdroj dat: ISOH (MŽP (CENIA)) Nakládání s odpady na území ORP za období Data v následujících tabulkách identifikují nakládání s odpady, které je ohraničeno územní jednotkou správního obvodu ORP. Hodnoty tedy odrážejí pouze množství odpadů, využitého či odstraněného na území ORP, a to v zařízeních k tomu určených a situovaných pouze na území ORP. Z dat proto nelze odvozovat komplexní nakládání s odpady z území ORP, zvláště v situacích, kdy se odpad využívá nebo odstraňuje mimo území OPR, ve které byl vyprodukován. Toto platí pro všechny tabulky, týkající se nakládání s odpady uvedené níž. Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje POH MSk. Na sledovaném území ORP se odpad využívá materiálově, uvedeno v tabulce č. 86, v příloze tabulka č. 7 a graf č 6. Energetické využití, skládkování ani spalování v ORP není. Skládky, na něž se sváží odpad, leží mimo území ORP, spalovny taktéž. Ukládání či spalování odpadu řeší svozová firma sama, toto není v kompetenci obcí. Firma AVE sváží odpad do 159 km vzdáleného brněnského ZEVO, ostatní užívají skládku v Životicích u Nového Jičína. Materiálovým využitím odpadů je myšlen prodej odpadů jako druhotné suroviny a to pouze v obci Trojanovice, která má třídící linku a vytříděné odpady dále prodává. Zdroj dat: V ostatních obcích sváží tříděný odpad svozové firmy, předpokladem je, že odpad svezou do vlastní třídicí linky nebo do nejbližší, tam odpad dotřídí na využitelné komodity, které pak prodávaj jako suroviny k recyklaci. Cíle POH se zaměřením na recyklaci byly v souladu ve všech letech mimo rok Cílem plánu odpadového hospodářství, dále jen POH, je zvýšit využívání odpadů s upřednostňováním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. V Moravskoslezském kraji je vytvořena fungující síť zařízení pro nakládání s odpady. Jedná se o spalovny, skládky, kompostárny, zařízení pro nakládání s autovraky, biodegradační technologie, rekultivace, terénní úpravy, deemulgační stanice, materiálové recyklace papíru, plastů, kovů a práškových barev, zařízení určená k výrobě paliv a stavebních hmot, solidifikace, bioplynové stanice

144 a další technologie, které jsou součástí celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady. Kapacity zařízení pro nakládání s odpady ve vztahu k celkové produkci odpadů, produkci odpadů v příslušných kategoriích a produkci využitelných odpadů jsou dostačující. Rezervy jsou v systému nakládání s komunálními odpady ve vztahu k jejich dotřídění a maximálnímu materiálovému využití separovaných složek, kdy je stále více než 50 % komunálních odpadů odstraňováno ukládáním na skládkách. Situaci v nakládání s komunálními odpady by mělo zlepšit připravované krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů. Co se týká situace, kdy po útlumu rozšiřování skládek došlo k opětovnému nárůstu ploch skládek, je to důsledek zpomalení procesu projektování a výstavby Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů oproti původně navrženým termínům, (zdroj dat: vyhodnocení POH Moravskoslezského kraje, str. 27 odstavec 6). Krajské integrované centrum Ostrava Projekt KIC Odpady záměrem tohoto projektu je vystavět v regionu Moravskoslezského kraje zařízení s ověřenou a nejlepší dostupnou technologií na energetické využívání komunálních odpadů o kapacitě t/rok. Součástí projektu je také vybudování pěti překládacích stanic v Moravskoslezském kraji, které by zároveň zefektivnily systém dopravy odpadů do zařízení. Realizací projektu dojde k doplnění chybějícího článku v krajském systému nakládání s komunálními odpady v kraji v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Zařízení naváže na vybudované a stále intenzifikující se systémy třídění odpadů v obcích, a bude využívat zbylou směs komunálního odpadu už po vytřídění využitelných složek komunálního odpadu. Zdroj: Základním nástrojem krajského úřadu Moravskoslezského kraje ke zvyšování materiálového využívání komunálních odpadů disponují v rámci svých systémů shromažd ování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů obce. Jedná se o oddělený sběr využitelných složek komunálního odpadu. Moravskoslezský kraj se již několik let podílí na společném projektu s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. pod názvem Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálního odpadu včetně jeho obalové složky. Součástí projektu je i nákup a bezplatné zapůjčení kontejnerů na tříděný odpad obcím Moravskoslezského kraje. Podporováno je zejména zahuštění sběrné sítě kontejnerů na sběr vytříděných komodit z komunálního odpadu a vzdělávání zástupců samosprávy a občanů v předmětné oblasti.

145 Tabulka 91 nakládání s odpady celkově na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t] Využití Materiálové využití DZ pro produkci, využití a skládkován í odpadů , , , , , ,82 Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] 36,39 66,45 54,83 67,06 76,48 67,73 Energetické využití 0,20 0,00 2,00 0,00 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby využití , , , , , ,82 Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] 36,02 66,45 54,84 67,06 76,48 67,73 Celková produkce odpadů , , , , , ,63 Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odstranění Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství,http: //isoh.cenia.cz/groupisoh/, (MŽP) Data v tabulce jsou k dispozici na stránkách do kolonky druh odpadu byly doplněny tato katalogová čísla odpadu: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 50 a do kolonky nakládání byla doplněna tato čísla: AR2, BR2, CR2, AR3, BR3, CR3, AR4, BR4, CR4, AR5, BR5, CR5, AR6, BR6, CR6, AR7, BR7, CR7, AR8,BR8, CR8, AR9,BR9, CR9, AR10,BR10, CR10, AR11, BR11, CR11, AR12, BR12, CR12, AN1, BN1, CN1, AN2, BN2, CN2,AN8, BN8, CN8, AN10, BN10, CN10, AN11, BN11, CN11, AN12, BN12, CN12, AN13, BN13, CN13, AN15, BN15, CN15. Nejvíce se na materiálovém využívání odpadu podílí svým množstvím ,3 t (rok 2012) odpad č piliny a třísky železných kovů, využití tohoto odpadu je jeho prodej jako druhotné suroviny. Další odpad podílející se velkou měrou, 4 050,3 t, na materiálovém využití je odpad s katalogovým číslem beton a jeho zpracování je recyklace, znovuzískávání ostatních anorganických materiálů.

146 Nakládání s komunálními odpady Komunální odpad se v ORP využívá pouze materiálově viz. tabulka č. 91 v příloze graf č. 7. Podíl materiálového využití KO na celkové produkci KO je velmi nízký, podílem se zabývá tabulka č 92. Nejvíce se materiálově využívá tříděný odpad, jehož nakládání je popsáno v následující tabulce. Malou měrou se na materiálovém využití podílí objemný odpad 0,78 t a také směsný komunální odpad s 5,18 t. U obou druhů odpadu se využívá předúprava odpadu kaplikaci k dalšímu materiálovému využití. Hodnoty najdeme na stránkách Do kolonky kód odpadu byla doplněna tyto čísla: 20, 1501 a do kolonky nakládání byly doplněny tato čísla: AR2, BR2, CR2, AR3, BR3, CR3, AR4, BR4, CR4, AR5, BR5, CR5, AR6, BR6, CR6, AR7, BR7, CR7, AR8, BR8, CR8, AR9, BR9, CR9, AR10, BR10, CR10, AR11, BR11, CR11, AR12, BR12, CR12, N1, BN1, CN1, AN2, BN2, CN2, AN8, BN8, CN8, AN10, BN10, CN10, AN11, BN11, CN11, AN12, BN12, CN12, AN13, BN13, CN13, AN15, BN15, CN15. Cílem POH (Plán odpadového hospodářství ČR) je zvýšit materiálové využití KO na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem Materiálové využití v jednotlivých letech velmi kolísá. Od roku 2008 do roku 2009 byl nárůst materiálového využívání o 389,38 t v následujícím roce byl zaznamenán pokles a to o 83,45t. Mezi léty 2010/2011 byl zaznamenán nárůst a v posledním sledovaném období opět pokles. Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO v procentech je nejnižší v letech 2008 a to 7,02 %, nejvyšší v roce 2009 a to 11,61 %. O svoz SKO se v obcích starají svozové firmy. Firma AVE, která sváží odpady v Tiché, Trojanovicích a Frenštátě p.r., odváží odpady na překládací stanici do Frýdlantu n.o. Účelem překládací stanice je zefektivnění logistiky svozu odpadů. Vzdálenost obcí od překládací stanice: Frenštát p.r. 18 km, Trojanovice 19 km, Tichá 15km. Všechny další svozové firmy, vozí odpady na skládku ASOMPO do Životic u Nového Jičína. Vzdálenost skládky od jednotlivých obcí: od Lichnova 9 km, od Bordovic 6,4km, od Veřovic 3,1km. Svoz objemného odpadu se ve sledovaném správním obvodu řeší různým způsobem. Město Frenštát p. R. a obec Trojanovice, mají své sběrné dvory, do kterých mohou lidé odpad přivézt. Obec Tichá a Bordovice řeší svoz objemového odpadu sami na své náklady. Dvakrát ročně jsou v obcích rozmístěné kontejnery na objemový odpad. Kontejnery se vyvezou na skládku do Životic. V obci Veřovice, má na starosti svoz objemového odpadu svozová firma TS Valašské Meziříčí, taktéž dvakrát ročně přistaví v obci kontejnery ty se pak sváží na skládku do Životic. V Lichnově dvakrát ročně přistaví kontejnery na velkooběmový odpad svozová firma SLUMEKO. Také z této obce končí odpad na skládce v Životicích. Sběr nebezpečného odpadu v obci Trojanovice a městě Frenštát probíhá prostřednictvím sběrných dvorů. Občané mohou nosit nebezpečný odpad v uvedené otvírací hodiny do sběrných dvorů. Ze sběrných dvorů se nebezpečný odpad odváží na ostravskou skládku. V obcích Tichá, Lichnov a Bordovice provádí sběr nebezpečného odpadu firma SLUMEKO, dvakrát ročně přistaví své kontejnery. Ve Veřovicích se stará o svoz nebezpečného odpadu firma TS Valašské Meziříčí, dvakrát ročně přistaví kontejnery, které se odváží na skládku do Ostravy.

147 Tabulka 92 nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 2000 Nakládání odpady [t] KO SKO Využití s Způsob nakládání Materiálové využití DZ pro produkci a využití KO ,87 576,08 965,46 882,00 946,00 810,00 Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [%] 3,29 7,02 11,61 10,40 10,68 8,84 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 179,10 576,08 965,46 882,00 946,00 810,00 Celkem vybrané Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [%] způsoby využití 3,02 7,02 11,61 10,40 10,68 8,84 Celková produkce KO [t] 5 921, , , , , ,73 Odstranění Využití Odstranění Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Materiálové využití 0,00 467,59 9,90 8,40 5,18 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby využití 0,00 467,59 9,90 8,40 5,18 Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP)

148 Nakládání se separovaným sběrem Separovaný sběr je využíván pouze jako prodej druhotné suroviny, tabulek č. 88 a příloha č. 8 (materiálové využití separovaného sběru). Hodnoty těchto tabulek jsou k dispozici na stránkách Do kolonky kód odpadu byly doplněny tato čísla: , , , , , , a do kolonky nakládání tyto hoenoty: AR2, BR2, CR2, AR3, BR3, CR3, AR4, BR4, CR4, AR5, BR5, CR5, AR6, BR6, CR6, AR7, BR7, CR7, AR8, BR8, CR8, AR9, BR9, CR9, AR10, BR10, CR10, AR11, BR11, CR11,AR12, BR12,CR12, AN1, BN1, CN1, AN2,BN2,CN2, AN8, BN8, CN8, AN10, BN10, CN10, AN11, BN11, CN11, AN12, BN12, CN12, AN13, BN13, CN13, AN15, BN15, CN15, AR1, BR1, CR1, AD1, BD1, CD1, AD5, BD5, CD5,AD12, BD12, CD12, AD10, BD10, CD10, AD3, BD3, CD3, AD4, BD4, CD4. Využívá pouze obec Trojanovice. Jiným způsobem obce separovaný sběr nevyužívají. Separovaný sběr sváží svozové firmy a nakládání s tímto odpadem je v jejich kompetenci. Obec Trojanovice po vytřídění jednotlivých komodit separovaný sběr dále prodává. Plasty, papír a nápojové kartony se vozí do ASA Vratimov. Sklo obec sváží na třídící linku frýdecké skládky a kov do výkupny kovu fa. Strnadel Frenštát. Obcím Lichnov a Bordovice sváží odpady firma SLUMEKO. Firma také poskytla obcím kontejnery na tříděný odpad. Vytříděný odpad se sváží na třídící linku firmy SLUMEKO, firma odpad dále dotřid uje a využívá. Obec Veřovice má uzavřenou smlouvu s firmou TS Valašské Meziříčí. Obec má na tříděný odpad vlastní kontejnery. Firma sváží tříděný odpad na svou třídicí linku, která je ve Valašském Meziříčí. Sběr a prodej nápojových kartonů si obec řeší sama. Dvakrát měsíčně pak prodávají tento vytříděný odpad TS Valašské Meziříčí. Obec Tichá a Město Frenštát p. R. mají uzavřenou smlouvu s firmou AVE. Obec Tichá má kontejnery na tříděný odpad zapůjčené od společnosti EKO-KOM, a. s. Město Frenštát p. R. má část kontejnerů svých a část zapůjčených od společnosti EKO-KOM, a. s. Firma AVE, sváží 90 % plastů na třídící linku skládky ASA, papír vozí na třídicí linku skládky SITA.

149 Tabulka 93 nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období Způsob Nakládání se Katalogové nakládání s separovaným číslo tříděného jednotlivými sběrem [t] odpadu komoditami Materiálové 311,74 78,96 140,04 107,44 100,33 Papír Sklo Plast Nápojové kartony , , , využití Energetické 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 využití Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Materiálové 189,14 84,27 55,74 60,55 53,82 využití Energetické 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 využití Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Materiálové využití 0,00 19,69 34,07 30,99 35,68 Energetické 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 využití Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Materiálové využití 9,66 0,00 0,00 0,00 0,00 Energetické 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 využití Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP) Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Nakládání s biologycky rozložitelným odpadem je podrobně rozebráno v tabulce číslo 94, dále pak v příloze číslo 10. Grafické znázornění této problematiky najdeme v příloze v grafu č. 9. Obec Trojanovice a Bordovice svoz biologicky rozložitelného odpadu neřeší. Občanům těchto obcí, byly z dotace rozdány domácí kompostéry. Biologicky rozložitelný odpad je v domácnostech, které mají zavedeno domácí kompostování zpracován přímo v místě původu. Město Frenštát p. R. řeší svoz BRO smlouvou se společností ASOMPO. Kontejnery na BRO jsou většinou v majetku města a menší podíl kontejnerů je zapůjčen od společnosti ASOMPO. Obce Tichá, Veřovice a Lichnov mají uzavřenou smlouvu s ASOMPO. Biologicky rozložitelný odpad vozí na kompostárnu do Životic u Nového Jičína. Kontejnery na shromažd ování BRO jsou majetkem firmy ASOMPO.

150 Skládkování Tabulka 94 nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR-diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] BRO Využití Odstranění Využití Způsob nakládání DZ pro skládkování BRKO Materiálové využití 1334,7 956,74 384,08 116,99 106,3 Energetické využití 0,00 2,10 0,00 0,00 0,00 Skládkování (původní hmotnost odp.) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Materiálové využití 226,83 495,47 51,59 45,45 43,99 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Hmotnost odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 BRKO Odstranění Měrné skládkování - pro porovnání s cílem POH (přepočteno na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné složky [kg.obyv. -1 ] 148,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Procentuální změna měrného skládkování BRKO na obyvatele oproti DZ 1995 [%] Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 19 Počet obyvatel v území ORP Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství, (MŽP) Při materiálovém využití BRO je největší měrou zastopen papír, lepenka a lepenkové obaly. Parametry pro vyhledání hodnot katalogové čísla odpadu: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,160306, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

151 200138, , , , , a nakládání: AR1, BR1, CR1, AR2, BR2, CR2, AR3, BR3, CR3, AR4, BR4, CR4, AR5, BR5, CR5, AR6, BR6, CR6, AR7, BR7, CR7, AR8, BR8, CR8, AR9, BR9, CR9, AR10, BR10, CR10, AR11, BR11, CR11, AR12, BR12, CR12, AN1, BN1, CN1, AN2, BN2, CN2, AN8, BN8, CN8, AN10, BN10, CN10, AN11, BN11, CN11, AN12, BN12, CN12, AN13, BN13, CN13, AN15, BN15, CN15. Finanční analýza Tabulka 95 náklady na odpadové hospodářství v letech v území ORP Paragraf 3721 Název Sběr a svoz nebezpečných odpadů Náklady v Kč/rok Sběr a svoz komunálních odpadů Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních) Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů Využívání a zneškodňování komunálních odpadů Využívání a zneškodňování ostatních odpadů Prevence vzniku odpadů Monitoring nakládání s odpady Ostatní nakládání s odpady Celkové náklady Zdroj dat: Ministerstvo financí Největší vynaložené náklady jsou na sběr a svoz komunálních odpadů, tyto nákdy stoupají od roku 2010 až do roku 2012.

152 Analýza rizik a další potřebné analýzy Analýza cílových (dotčených) skupin Analýza slouží k definování jednotlivých cílových skupin (dotčených či zainteresovaných), zjištění jejich předpokládaných očekávání a k definování rizik spojených s těmito skupinami a s jejich očekáváním. Dále pak slouží k nalezení vhodného způsobu komunikace a nalezení případných opatření k minimalizaci rizik při zapojení těchto cílových skupin. Tabulka 96 analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené Očekávání Č. skupiny dotčené skupiny nižší ceny za svoz 1. Obce odpadu ukáznění občané 2. Občan 3. Turisté 4. Školy 5. Průmyslové podniky Zdroj dat: místní šetření dostatečná kapacita kontejnerů, pravidelný svoz popelnic čistota prostředí, dostatečné rozmístění odpadkových košů Podpora recyklace snižování nákladů na odpadové hospodářství Rizika spojená se skupinou neochota zapojit se neukázněnost občanů, vznik černých skládek vznik černých skládek nezapojení se do recyklace nadměrná ekologická zátěž Způsob komunikace mezi starosty webové stránky města, zpravodaje internetové stránky IC obcí škola - obec standardní Opatření meziobecní spolupráce dobrá informovanost dobrá informovanost osvěta žáků, soutěže mezi školami v recyklaci, recyklace za daným účelem kontroly ČIŽP Jednou z nejdůležitějších skupin je obec, neboť právě obec zajišťuje fungování odpadového hospodářství v obcích. Očekáváním této skupiny jsou co nejlepší ceny za svoz a nakládání s odpady a ukáznění občané. Tato skupina může řešit své problémy prostřednictvím meziobecní spolupráce. Druhou důležitou skupinou jsou občané, protože právě na občanovi závisí množství vyprodukovaného odpadu a také množství vytříděného odpadu. Očekáváním této skupiny je dostatečná kapacita kontejnerů a pravidelný svoz odpadu. Rizika spojená se skupinou jsou dvě, to první je neukázněnost občanů, z něhož vyplývá druhé riziko, a to je vznik černých skládek. Opatřením proti těmto rizikům je dobrá informovanost občanů nejen o tom jak a co třídit, ale také o finančních záležitostech v odpadovém hospodářství. Také při tomto opatření se dá dobře využít meziobecní spolupráce.

153 Třetí neopomenutelnou skupinou jsou turisté, obzvláště pak v našem ORP. Turisté očekávají čistotu prostředí a dostatečné množství odpadkových košů. Riziko spojené se skupinou je vznik černých skládek. Opatřením by mohla býti dobrá informovanost v turisticky atraktivních místech. Skupina škol je dobrým základem pro vštípení důležitosti recyklace dětem. Rizikem této skupiny by bylo nezapojení se do recyklace, při vzniku tohoto rizika by mohla být škola motivována obcí a zde se také naskytne prostor pro meziobecní spolupráci. Poslední neméně důležitou skupinou jsou průmyslové podniky. Očekávání skupiny je snižování nákladů na odpadové hospodářství. Rizikem je nadměrná ekologická zátěž. Opatřením pak mohou být kontroly ze strany ČIŽP. Analýza rizik registr rizik v oblasti Definice rizika je převzata z Metodiky přípravy veřejných strategií: Riziko je nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Jedná se o budoucí událost, která má náhodnou povahu (tj. může, ale nemusí nastat a mít negativní dopad) a není ani nemožná, ani jistá. Riziko spojujeme s negativními vlivy, nepříznivými dopady a ztrátami a chápeme jej jako synonymum nebezpečí, hrozby, úskalí a nejistoty. Protipólem rizika je příležitost, která je spojována s příznivými vlivy a dopady. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost (v tabulce sloupec P ) i dopad (v tabulce sloupec D ) se hodnotí na škále 1 až 5: hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost) a hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika je součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se pohybuje mezi hodnotou 1 a 25. Vlastníci jednotlivých rizik jsou osoby odpovědné za řízení a monitorování daného rizika (průběžné přehodnocování významnosti rizik a identifikace reálného výskytu dané rizikové události).

154 Organizační riziko Finanční riziko Tabulka 97 analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství) Č. Skupin Hodnocení rizika Název rizika a rizik P D Nedostatek financí na zajištění svozového provozu Výdaje na nečekané případy - odstranění černých skládek, odstranění havárií Nedostatek financí na investice V = P.D Název opatření ke snížení významnosti rizika 1. Zvýšeni plateb od občanů 2.Změna svozové společnosti 1.Informovat občanskou veřejnost 2.Sankce za černé skládky 3. Prevence vzniku skládek - dostatek kontejnerů 1.Orientace v dotacích a jejich úspěšnost 2.Meziobecní spolupráce Vlastní k rizika obec obec obec Neplatiči Změna systému výběru plateb obec Špatný systém svozu odpadu Řídká síť rozmístění zařízení odpadového hospodářství Komunikace se svozovou firmou 2.Meziobecní spolupráce 1.Meziobecní spolupráce 2.Využití finanční podpory z EU obec obec Nejvýznamnějším rizikem s hodnotou významnosti 12 je organizační riziko, a to řídká síť rozmístění odpadních nádob. Pravděpodobnost výskytu je spíše větší a dopad střední. Druhým nejvýznamnějším rizikem je finanční riziko a v něm pak s významností 10 nedostatek financí na zajištění svozového provozu. Pravděpodobnost výskytu je spíše menší, ale dopad je velký. Do finančního rizika také řadíme neplatiče, u tohoto rizika je pravděpodobnost výskytu spíše menší, ale dopad je spíše větší, významnost rizika má hodnotu 8. S významností 9 se setkáváme u organizačního rizika a to špatný systém svozu. Pravděpodobnost výskytu je střední a dopad je také střední. Opatřením by byla lepší komunikace se svozovou firmou.

155 SWOT analýza oblasti SWOT analýza slouží k identifikaci silných a slabých stránek daného území (vnitřní vlivy z hlediska území), příležitostí a rizik (vnější vlivy z hlediska území). Na základě SWOT analýzy je komplexně vyhodnocena situace na území ORP. Tabulka 98 SWOT analýza v odpadovém hospodářství Silné stránky Slabé stránky 1. Dobré rozmístění kontejnerů na tříděný odpad 1. Vysoké ceny za svoz odpadu 2. Obce jsou spoluvlastníky skládky 2. Omezená kapacita skládky 3. Občané platí poplatky 4. Nadprůměrná husota sběrné sítě Příležitosti 1. Meziobecní spolupráce - snížení nákladů na svoz odpadů 2. Využití fondů EU 3. Osvěta občanů 4. Meziobecní spolupráce 3. Vzdálené zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO leží v jiném kraji a je vzdáleno 159 dobkm) Hrozby 1. Krádeže kovů - kanalizační poklopy, 2. Negativní změny legislativy pro obce ale i pro občana 3. Neochota spolupracovat v rámci meziobecní spolupráce 4. Politické zájmy K silným stránkám v odpadovém hospodářství patří dobré rozmístění kontejnerů na tříděný odpad. Další silnou stránkou je spoluvlastnictví skládky všemi obcemi. Naopak slabou stránkou, jak vyplynulo z dotazníkového šetření mezi starosty, jsou vysoké ceny za svoz odpadů. Omezená kapacita skládky a velká vzdálenost spalovny odpadu. Do hrozeb můžeme zařadit neukázněné občany, kteří kradou kovy a to zejména kanalizační poklopy. Neochota spolupracovat v rámci meziobecní spolupráce. Dalšími hrozbami jsou politické zájmy. Příležitostí v odpadovém hospodářství se nabízí hned několik. Meziobecní spoluprací se dají snížit náklady na svoz odpadů, také náklady na osvětu občanů. Obce mohou společně využívat finance z fondů EU.

156 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Analýza ukázala rozdíly v cenách za svoz komunálního a separovaného odpadu. Nejnižší cena je Kč/t a nejvyšší cena je Kč/t, ceny jsou uvedeny včetně DPH. Obec Trojanovice neplatí za svoz separovaného komunálního odpadu, neboť má svůj sběrný dvůr vybavený třídící linkou. Je to jediný registrovaný sběrný dvůr na celém území. Ostatní obce nahradily sběrné dvory sběrnými místy s kontejnerovými nádobami. Separovaný odpad mohou občané vozit také do výkupen odpadu, těch je na území celkem 7, jedna v Trojanovicích, ostatní ve Frenštátě p. R. Odpady biologicky rozložitelné povahy končí v kompostárně ASOMPO. Kompostárna neleží na území sledovaného SO ORP, její vzdálenost od obcí je maximálně 10 km. Obec Trojanovice je v tomto opět výjimkou, neboť smlouvu s kompostárnou ASOMPO zrušila na základě získání dotací z MŽP na nákup kompostéru, tyto kompostéry jsou využívány občany Trojanovic. Obec Bordovice taktéž získala kompostéry z dotace, proto neřeší svoz BRO. Komunální odpady obcí Veřovice, Lichnov, Bordovice končí na skládce v Životicích u Nového Jičína, majitelem skládky je taktéž firma ASOMPO a. s., firmu vlastní 45 akcionářů, jimiž jsou obce správního obvodu Frenštát p. R. a ostatní obce. Jiná koncová zařízení ve sledovaném správním obvodu nejsou. Odpady, které sváží firma AVE, se dostanou na překládací stanici ve Frýdlantu n. O. Celková produkce odpadu za sledované období se pohybuje pod hodnotou teoretické datové základnoy (za datovou základnu je považována teoreticky vypočtená produkce odpadů za rok 2000, která vyšla ,30 t) mimo rok 2011, kdy nastala mimořádná situace. Nárůst produkce odpadů v roce 2011 zapříčinilo odstranění 20 let starého 12patrového nevyužívaného panelového komplexu. Produkce nebezpečného odpadu je stále pod teoretickou hodnotou datové základny (DZ pro NO je 746,95). Při bližším rozebrání jednotlivých katalogových skupin odpadů má největší zastoupení skupina odpadů z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovu a plastu. Na vysoké zastoupení tohoto odpadu má vliv závod Continental ve Frenštátě pod Radhoštěm, patřící mezi největší závody společnosti Continental v České republice. Druhou skupinou s největší produkcí za sledované období je stavební a demoliční odpad (včetně vytěžené zeminy a kontaminovaných míst), množství tohoto odpadu narostlo v roce 2011 a zapříčinila ho již zmíněná demolice panelového komplexu. Z produkce komunálního odpadu tvoří největší položku směsný komunální odpad. Druhou největší položkou je biologicky rozložitelný odpad, což vyplývá z charakteru osídlení ORP které je z 83 % tvořeno venkovskou zástavbou. Při srovnání separovaného sběru na území ORP za sledované období se nejvíce třídí papír, mimo rok 2012, kdy množství vytříděného plastu (1 026 t) bylo nad množstvím vytříděného papíru (890,45 t). Nejméně se třídí nápojové kartony, průměrné množství vytříděných nápojových kartonů za sledované období je 8,87 t. Při bližší identifikaci biologicky rozložitelného odpadu tvoří největší položku tohoto odpadu odpad z destilace lihovin. Toto množství je dáno provozem firmy Fleret Trade s.r.o., jejímž předmětem podnikání je výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením). Další podíl tohoto odpadu tvoří zahrádkářské palírny a menší soukromé palírny. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu na produkci biologicky rozložitelného odpadu se ve sledovaném období pohybuje v průměru okolo 75,5 %.

157 Ze všech způsobů nakládání s odpady se na území ORP projevuje pouze materiálové využití. Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce odpadů je v průměru 66,51 % ve sledovaném období. Je ale potřeba dodat, že odpady se také materiálově využívají mimo ORP, a nebo mohou být dováženy k materiálovému využití z jiných ORP (např. stavební odpad). Materiálově se využívá komunální odpad, separovaný odpad, z něj pak položky papír, sklo, a biologicky rozložitelný odpad. Mimo toto materiálové využití se na sledovaném území odpad nevyužívá žádným jiným způsobem. SWOT analýza uvádí jako přednosti dostatečné rozmístění sběrných nádob na území ORP, spoluvlastnictví skládky. Slabou stránkou území jsou vysoké ceny za svoz odpadu (jak vyplynulo z dotazníkového šetření mezi starosty) a také rozdíly v cenách za svoz odpadu. Z čehož vyplývají příležitosti pro meziobecní spolupráci a to zaměření se na snížení cen za svoz odpadu Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma Odpadové hospodářství, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti odpadového hospodářství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců realizačního týmu, motivujících starostů a Bc. Pavla Stachury, vedoucího technických služeb města Frenštát. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma odpadového hospodářství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku.

158 Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní střechou návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. Vedle určení budoucího směřování vývoje může vize také sloužit jako marketingový nástroj území. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno.

159 Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy NÁVRH OVÁ ČÁST Cíle Indikátory AKČNÍ PLÁN Projekty, opatření, aktivity Struktura problémových oblastí a cílů v tématu Odpadové hospodářství je uvedena v níže uvedeném schématu. Vize meziobecní spolupráce Odpadové hospodářství Problémová oblast 1 Vysoké náklady na svoz a nakládání s odpady Cíl 1.1 Snížení nákladovosti svozu a nakládání s odpady Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.

160 Vize a problémové oblasti (okruhy) Vize Správní obvod ORP Frenštát, potažmo Mikroregion Frenštátsko je přitažlivým místem pro život i vyhledávaným cílem turistů. Hranice měst a obcí nepředstavují překážky pro společné řešení klíčových oblastí meziobecní spolupráce. Obce mikroregionu řeší jednotně a efektivně nakládání s odpady. Tento postup přináší finanční úspory obcím i občanům. Společná nabídka mimoškolních aktivit pokrývá potřeby dětí a mládeže. Všechny obce se aktivně podílejí na komunitním plánování sociální péče. Díky společnému tlaku ze strany obcí, neziskových organizací a podnikatelů je zažehnána hrozba zahájení těžby černého uhlí na Dole Frenštát. Mikroregion disponuje ucelenou nabídkou atraktivit a aktivit cestovního ruchu. Mikroregion Frenštátsko je řízen profesionálně. Problémové oblasti Vysoké náklady za svoz a nakládání s odpady Věcné argumenty Analýza ukázala rozdíly v cenách za svoz komunálního a komunálního separovaného odpadu, které platí jednotlivé obce. Ceny za svoz komunálního odpadu a separovaného komunálního odpadu se v jednotlivých obcích liší až o bezmála 600 Kč za tunu viz tabulka č. 94. Do srovnání byla zařazena i obec Kunčice pod Ondřejníkem, která nespadá pod ORP Frenštát pod Radhoštěm, nicméně je členem DSO Mikroregion Frenštátsko. Do srovnání byla zařazena zejména pro to, že má ze všech obcí nejčerstvěji vysoutěženou smlouvu. Z porovnání se jeví, že smlouva s firmou ASA, kterou Kunčice pod Ondřejníkem uzavřela v září 2013, je nejvýhodnější. Analýza byla provedena tak, aby bylo možné náklady na odpady porovnat z různých hledisek. Skutečné ceny byly přepočteny na obyvatele, poplatníky i množství vyprodukovaného odpadu. Přestože ve srovnání nákladů na odpadové hospodářství, které provedla IURMO, o.p.s. vychází ORP Frenštát pod Radhoštěm v druhé nejnižší škále nákladů a to jak v nakládání s tříděným sběrem, tak s SKO, srovnání mezi obcemi Mikroregionu Frenštátsko jasně ukázalo, že ceny nejsou nastaveny optimálně. Obec Kunčice pod Ondřejníkem, která svou starou smlouvu přesoutěžila, platí nově za odpad výrazně nižší částky. Je pravděpodobné, že podobných úspor mohou dosáhnout i ostatní obce. V případě, že se spojí a výběrové řízení provedou společně, je jich šance na snížení cen za odpady větší. Další záležitosti, týkající se odpadů, chtějí jednotlivé obce řešit samostatně.

161 Obec Bordovice Tabulka 99 ceny za svoz a likvidaci odpadu v Mikroregionu Freštátsko Společn ost Cena za svoz a odstraněn í SKO v r v Kč vč. DPH Cena za svoz SKO v ro v Kč vč. DPH SKO v roce 2013 v t Cena za likvidaci 1 t SKO v roce 2013 v Kč Rozdíl v ceně likvidace 1 t SKO proti Kunčicím p. O. v Kč Náklad y na obyvat ele v Kč Náklad y na poplat níka v Kč Množst ví odpadu na obyvate le v kg Množství odpadu na poplatník a v kg Počet obyvatel k SLUMEK O xxx xxxx 89,7 xxx xxx 389,8 359,9 155,1 143, Frenštát p. R. AVE CZ xxx xxx 2 154,0 xxx xxx 473,9 446,8 196,9 185, Lichnov SLUMEK O xxx xxxx 250,9 xxx xxx 377,5 350,2 168,5 156, Tichá AVE CZ xxx xxx 256,5 xxx xxx 400,3 379,6 148,9 141, Trojanovice AVE CZ xxx xxx 458,5 xxx xxx 498,1 399,3 191,9 153, Veřovice TS Valašské Meziříčí xxx xxx 261,4 xxx xxx 327,7 305,2 131,2 122, Kunčice p. O. A.S.A. xxx xxx 645,0 xxx xxx 607,2 405,7 288,5 192, Celkem xxx xxx 4 116,0 xxx xxx Zdroj dat: obce xxx: data nejsou zveřejněna z důvodu důvěrných informací Počet poplat níků dle OZV Příčiny Rozdílné ceny souvisí s množstvím společností, které v ORP Frenštát pod Radhoštěm svoz a nakládání s odpady zajišťují. V ORP o 6 obcích působí hned tři. Jedná se o společnost SLUMEKO, která svoz a najkládání s odpady zajišťuje pro Bordovice a Lichnov, AVE, která působí v obcích Tichá, Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm a TS Valašské Meziříčí, která pracuje pro Veřovice. Obce uzavírají smlouvy se svozovými společnostmi samostatně a mají tak nízkou vyjednávací pozici. Dalším aspektem je ale škála objednaných služeb, vzdálenost k zařízením k nakládání s odpady a velikost svozové oblasti. Důsledky Vyšší ceny za svoz odpadu. Špatná vyjednávací pozice jedotlivých obcí.

162 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1 Cíl 1.1 Popis cíle Hlavní opatření Název indikátorů k hodnocení cíle Správce cíle Vysoké náklady na svoz a nakládání s odpady Snížení nákladovosti svozu a nakládání s odpady Na území ORP zajišťují svoz odpadu 3 firmy. Každá obec má uzavřenou vlastní smlouvu na zajištění svozu odpadu. Jednotlivé smlouvy jsou jen velmi těžko porovnatelné, protože pracují s různými ukazateli (cena za nádobu vs. cena za tunu). Cílem je najít porovnatelné parametry, nastavit kritéria a přesoutěžit smlouvy. V ideálním případě by se do výběrového řízení zapojily všechny obce ORP, to však není pravděpodobné ani nutné. 1. Porovnat dosavadní smlouvy. 2. Stanovit kritéria, podle kterých se bude realizovat soutěž na nového dodavatele služby 3. Uskutečnit výběrové řízení na novou svozovou společnost pro více obcí najednou 4. Do budoucna zvážit možnost založení vlastní svozové společnosti VÝŠE NÁKLADŮ NA SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY Mikroregion Frenštátsko Indikátory Problémový okruh 1 Vysoké náklady na svoz a nakládání s odpady Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka % Správce měřítka Výše nákladů na svoz a nakládání s komunálními odpady Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Roky Plán Snížení o 3 % stabilizace Skutečnost Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Výchozí částka Kč Indikátor bude sledovat, jak se v obcích ORP pohybují náklady na sběr, svoz a odstranění odpadu. Náklady by se měly mírně snížit a poté stabilizovat. Bude se měřit, jak se meziročně pohybují náklady na sběr a svoz komunálních odpadů a využívání a zneškodňování komunálních odpadů (paragraf 3722, 3725) v korunách. Tato hodnota se přepočte na procentuální vyjádření snížení částky oproti předchozímu období. Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko, rozpočty obcí

163 Cíl 1.1 Číslo indikátoru 1 Název indikátoru Měrná jednotka Správce měřítka Snížení nákladovosti svozu a nakládání s odpady VÝŠE NÁKLADŮ NA SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY počet Předseda Mikroregionu Frenštátsko Roky Plán 3 5 Skutečnost 0 Popis měřítka: Metodika a výpočet: Zdroj čerpání dat: Na počátku zkoumaného období má každá z obcí ORP Frenštát uzavřenou vlastní smlouvu se svozovou společností. Snahou je zvýšit vyjednávací pozici obcí jednotným postupem a společným výběrovým řízením na svozovou společnost. Počet obcí, které se zapojily do společného výběrového řízení na svozovou společnost. Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko 5.3. Pravidla pro řízení strategie Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení. Bude doplněno Složení řídící skupiny Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle

164 dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli. Správci cílů Číslo cíle Název cíle Správce cíle 1.1. Snížení nákladovosti svozu a likvidace odpadu Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle. Gestoři indikátorů Číslo indikátoru Název indikátoru 1 VÝŠE NÁKLADŮ NA SVOZ A NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍMI ODPADY Gestor indikátoru Statutární zástupce Mikroregionu Frenštátsko Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

165 Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace Zodpovědná osoba/subjekt Termín Koordinace aktivit implementačních Návrh projektů do akčního plánu Výběr projektů do akčního plánu Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok manažer strategie průběžně správci cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně dle termínů přípravy rozpočtu manažer strategie každoročně dle termínů přípravy rozpočtu gestoři indikátorů každoročně v 1. čtvrtletí manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů každoročně v čtvrtletí řídící skupina každoročně v 2. čtvrtletí Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina bud na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat bud o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.

166 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Čtvrtletí Příprava Realizace Vyhodnocení Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r Akční plán na r Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.

167 Vzor tabulky akčního plánu Cíl Název projektu Náklady Zdroj financování Termín realizace Nositel projektu Připravenost Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být

168 zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

169 5.4. Závěr a postup zpracování Shrnutí V návrhové části odpadového hospodářství byl zvolen jeden problémový okruh a to Vysoké náklady na svoz a likvidaci odpadu. Cílem je tedy logicky Snížení nákladovosti svozu a likvidace odpadu. Toho by se mělo docílit společným vystoutěžením firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadu. Předpokládá se, že čím více obcí ORP Frenštát p. R., potažmo Mikroregionu Frenštát se do společného výběrového řízení zapojí, tím bude jejich vyjednávací pozice lepší a mohou tak dosáhnout výrazných úspor. První problémová oblast: Cíl 1.1 Snížení nákladovosti svozu a likvidace odpadu Správcem všech výše uvedených cílů je Statutární orgán Mikroregionu Frenštátsko. Naplňování cílů bude sledováno pomocí stanovených indikátorů Popis postupu tvorby strategie Návrhová část byla zpracovávána od července do prosince 2014 realizačním týmem (koordinátorem, pracovníkem pro analýzy a strategie a asistentkou). Nejprve byly určeny problémové oblasti, následovalo vypracování cílů, ke kterým byly přiřazeny indikátory. Zpracování prvotního návrhu: KMOS, Pracovník pro analýzy a strategie, motivující starostové. Podnět vzešel zejména z dotazníkového šetření č. 1. Připomínkování: starosty z obcí SO Frenštát p. R. a Mikroregionu Frenštátsko (na valných hromadách, neformálních setkáních, ovou korespondencí, během jednání přímo na obcích) a vedoucím Technických služeb Frenštátu p. R. Schválení finální podoby dokumentu: Starostové na II. oficiálním setkání představitelů obcí.

170 5.5. Přílohy k tématu 3.: odpadové hospodářství Seznam zkratek BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad BRO biologicky rozložitelný odpad CENIA Česká informační agentura životního prostředí ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DZ datová základna EU Evropská unie ISSaR Informační systém statistiky a reportingu KO komunální odpad MOS meziobecní spolupráce MŽP Ministerstvo životního prostředí NO nebezpečný odpad OH odpadové hospodářství OO ostatní odpad OPŽP operační program životního prostředí ORP obec s rozšířenou působností PO prioritní osa PrO odpady pocházející z průmyslu POH Plán odpadového hospodářství SC specifický cíl SKO směsný komunální odpad ZEVO zařízení pro energetické využití odpadů ŽP životní prostředí Vzhledem k dostupnosti datových zdrojů v oblasti odpadového hospodářství nebylo možno pracovat v časové řadě 2008 až 2012 s daty o produkci a nakládání s odpady, které pochází pouze od obcí a jejich občanů. Proto tabulky obsahují data o produkci a nakládání s odpady jak od obcí a jejich občanů, tak od firem a společností, produkujících odpady v ORP. Měrné produkce na obyvatele ORP jsou pak počítány z produkce jednotlivých druhů odpadů od obcí 170

171 i firem a společností. Nejsou tedy ukazatelem, znázorňujícím, kolik odpadů produkuje občan jako takový, ale spíše odrazem míry produkce jednotlivých druhů odpadů za celé ORP, vyjádřené na jednoho obyvatele. Hodnoty datové základny za rok 1995 a 2000 (v tabulkách zkráceně DZ ) za území ORP jako správní celek neexistují. Vzhledem k tomu, že do roku 2001 neexistoval současný Katalog odpadů, byla datová základna stanovena pouze teoreticky na základě výpočtu. Důvodem přepočtu datové základny za území ORP je fakt, že relevantní data (konkrétní datové základny pro porovnání s Plánem odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) za roky 2000 a 1995 jsou veřejně dostupná pouze za celou ČR. Datová základna pro území ČR byla proto upravena přepočtovým koeficientem daným poměrem průměrné produkce odpadů na území ORP za roky 2008 až 2012 vůči průměrné produkci odpadů za ČR za roky 2008 až Vzhledem k provedeným přepočtům datové základy a metodice získání dat je hodnocení z hlediska plnění cílů POH ČR pouze ORIENTAČNÍM UKAZATELEM. Datová základna pro území ORP je tedy hypotetickým odhadem pro prodloužení časového trendu a možnosti porovnání hodnot v delší časové řadě. Tyto orientační hodnoty byly vypočteny pouze pro potřeby tohoto projektu a nelze s nimi porovnávat plnění cílů POH ČR. Vypočtená hodnota datové základny území ORP se nemusí přibližovat skutečné situaci v letech 1995 a Dále je důležité připustit, že zvolené vymezení území (ORP) je pro hodnocení plnění cílů POH ČR nevypovídající (zvláště pak pro hodnocení nakládání s odpady). Jsou proto vždy slovně hodnoceny jen trendy, které se projevují v období

172 Příloha č. 1 - Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 DZ pro produkci odpadů Podíl produkce jednotlivých let k datové základně 2000 [%] Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) , , , , , ,19 66,60 48,22 75,06 128,48 Produkce nebezpečných odpadů (NO) 746,95 582,05 370,42 536,86 379,63 443,44 77,92 49,59 71,87 50,82 Celková produkce (OO a NO) , , , , , ,63 65,87 47,58 74,00 125,60 Podílové ukazatele [%] Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů 98,26 98,47 98,57 99,40 98,87 Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů 1,74 1,53 1,43 0,60 1,13 Měrné produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce všech odpadů (OO a NO) 1 749, , , , ,18 Měrná produkce OO 1 719, , , , ,99 Měrná produkce NO 300,20 30,47 19,39 28,02 19,90 23,19 Podíl měrné produkce NO k DZ 2000 [%] 10,15 6,46 9,34 6,63 7,73 Změna měrné produkce NO oproti DZ 2000 [%] -89,85-93,54-90,66-93,37-92,27 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 172

173 173

174 Příloha č. 2 - Celková produkce KO na území ORP za období podrobně Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Papír a lepenka (BRKO) O 287,75 286,58 391,85 247,96 316, Sklo O 254,80 261,63 268,64 275,41 234, BRO z kuchyní (BRKO) O 2,00 2,05 2,00 7,14 7, Oděvy (BRKO) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály (BRKO) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Rozpouštědla N 0,61 1,00 0,41 0,77 0, * Kyseliny N 0,13 0,06 0,06 0,09 0, * Zásady N 0,06 0,05 0,01 0,04 0, * Fotochemikálie N 0,00 0,00 0,01 0,01 0, * Pesticidy N 0,10 0,26 0,17 0,15 0, * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť * Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky N N 0,65 0,44 0,13 0,09 0,08 5,95 2,11 0,43 0,71 0, Jedlý olej a tuk (BRKO) O 1,76 1,38 1,07 0,03 1, * Olej a tuk neuvedený pod číslem * Barvy, tiskařské barvy, lepidla N N 1,40 3,65 1,21 1,22 1,39 9,81 11,11 8,72 10,05 10,51 174

175 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, * Detergenty obsahující nebezpečné látky N 0,15 0,08 0,13 0,22 0, Detergenty neuvedené pod O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 číslem * Nepoužitelná cytostatika N 0,03 0,02 0,02 0,04 0, * Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem N 0,36 0,34 0,42 0,43 0, * Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly , nebo pod číslem a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie N 2,04 0,84 0,04 0,01 0, Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem * Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a O N 0,21 0,07 0,07 0,07 0,10 13,37 2,23 1,06 2,06 1,07 175

176 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly , a O 5,06 2,86 2,40 2,54 2, * Dřevo obsahující nebezpečné látky Dřevo neuvedené pod číslem (BRKO) N O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Plasty O 235,15 435,13 731,21 911,21 928, Kovy O 59,86 340,35 670,22 739,21 634, Odpady z čištění komínů O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Další frakce jinak blíže neurčené O Biologicky rozložitelný odpad (BRKO) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 469,42 408,63 506,41 614,86 983, Zemina a kameny O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad (BRKO) O O 109,51 81,36 63,41 114,12 79, , , , , , Odpad z tržišť (BRKO) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Uliční smetky O 2,28 30,84 2,27 1,16 1, Kal ze septiků a žump O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpad z čištění kanalizace O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 176

177 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Objemný odpad (BRKO) O 821, , , ,24 906, Komunální odpady jinak blíže O neurčené Papírové a lepenkové obaly O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 371,06 388,93 552,78 591,29 573, Plastové obaly O 98,90 66,17 126,81 77,52 98, Dřevěné obaly O 109,63 33,23 20,67 25,36 11, Kovové obaly O 1,73 249,67 0,96 1,91 0, Kompozitní obaly O 9,31 8,54 9,17 8,85 8, Směsné obaly O 4,53 4,02 0,00 0,00 12, Skleněné obaly O 226,82 137,37 56,63 6,62 22, Textilní obaly O 0,00 0,00 0,00 0,00 32, * Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N 28,64 21,55 20,61 17,84 15, * Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob N 0,07 0,02 0,05 0,06 0,05 Celková produkce KO 8 203, , , , ,73 Celková produkce BRKO (vybrané kódy ze sk. 20), původní hmotnost odpadu [t] 6 651, , , , ,49 177

178 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Katalogové číslo odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Hmotnost BRKO přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu [t] 3 440, , , , ,15 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) Příloha č. 3 - Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období Produkce odpadů [t] Meziroční změna [%] 2008/ / / /2012 Celková produkce odpadů , , , , ,63-27,76 +55,52 +69,73-38,19 Celková produkce KO 8 203, , , , ,73 +1,41 +1,97 +4,40 +3,42 Celková produkce SKO 5 069, , , , ,52-16,05-8,40 +1,47 +7,97 Podílové ukazatele [%] Podíl KO na celkové produkci odpadů 24,54 34,45 22,59 13,89 23,25 Podíl SKO na produkci KO 61,79 51,16 45,96 44,66 46,63 Měrné produkce odpadů [kg.obyv.-1] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce KO 429,47 435,42 442,80 464,16 479,01 Měrná produkce SKO 265,38 222,75 203,49 207,31 223,35 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 178

179 179

180 Příloha č. 4 - Separovaný sběr odpadů na území ORP za období Produkce odpadů [t] Katalogové tříděného odpadu číslo Meziroční změna [%] 2008/ / / /2012 Papír , ,81 675,51 944,62 839,25 890,45 2,53 39,84-11,15 6,10 Sklo , ,62 399,00 325,26 282,03 257,00-17,16-18,48-13,29-8,88 Plast , ,05 501,30 858,02 988, ,72 50,07 71,16 15,23 3,84 Nápojové kartony ,31 8,54 9,17 8,85 8,48-8,27 7,34-3,47-4,23 Celkem separovaný sběr 1 483, , , , ,65 6,78 34,89-0,85 3,01 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce tříděného papíru 34,49 35,36 49,31 43,99 46,57 Měrná produkce tříděného skla 25,21 20,88 16,98 14,78 13,44 Měrná produkce tříděného plastu 17,49 26,24 44,79 51,82 53,70 Měrná produkce tříděných nápojových kartonů 0,49 0,45 0,48 0,46 0,44 Měrná produkce tříděného odpadu 77,68 82,92 111,56 111,06 114,16 180

181 181

182 Příloha č. 5 - Celková produkce BRO na území ORP za období podrobně Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Kaly z praní a z čištění O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpad rostlinných pletiv O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřed ované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpady z lesnictví O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z praní a z čištění O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 16,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Kaly z praní, čištění, loupání, odstřed ování a separace O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 23,08 29,70 11,21 4,97 0, Odpady jinak blíže neurčené O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čištění odpadních vod v místě jejích vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 2,07 3,67 8,97 4,41 0,00 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 0,69 0,92 2,24 1,10 0,00 182

183 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpad z destilace lihovin O 1 073, ,20 891,00 915,00 960, Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpadní kůra a korek O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené O 3,58 11,00 10,16 11,09 13,40 pod číslem Odpadní kůra a dřevo O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odpadní kaustifikační kal O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně povrchové vrstvy z mechanického třídění O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 183

184 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Odpadní klihovka a štípenka O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odpady z nezpracovaných textilních vláken O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Odpady ze zpracovaných textilních vláken O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papírové a lepenkové obaly O 371,06 388,93 552,78 591,29 573, Dřevěné obaly O 109,63 33,23 20,67 25,36 11, Organické odpady neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Dřevo O 0,00 0,00 0,00 4,81 0, Kompost nevyhovující jakosti O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 184

185 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 rostlinného odpadu Kaly z čištění komunálních odpadních vod O 798,57 165,78 345,65 660,22 364, Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem O 4,00 3,00 3,00 3,00 3,00 O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z čiření vody O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kaly z dekarbonizace O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papír a lepenka O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Dřevo neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet O 287,75 286,58 391,85 247,96 316, Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O 2,00 2,05 2,00 7,14 7, Oděvy O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Textilní materiály O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Jedlý olej a tuk O 1,76 1,38 1,07 0,03 1, Dřevo neuvedené pod číslem O 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 185

186 Katalogové číslo odpadu Název druhu biologicky rozložitelného odpadu Kategorie odpadu Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] Biologicky rozložitelný odpad O 469,42 408,63 506,41 614,86 983, Směsný komunální odpad O 5 069, , , , , Odpad z tržišť O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Kal ze septiků a žump O 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Objemný odpad O 821, , , ,24 906,67 Celková produkce BRO 9 053, , , , ,31 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 186

187 Graf. č. 4 byl sestaven na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: papírové a lepenkové obaly, papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, směsný komunální odpad a objemný odpad) 187

188 Příloha č. 6 - Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období Produkce BRO a BRKO [t] Meziroční změna [%] 2008/ / / /2012 Celková produkce BRO 9 053, , , , ,31-11,30-3,00 6,40 1,53 z toho celková produkce BRKO 6 651, , , , ,49-6,26-4,67 2,06 6,94 Podílové ukazatele [%] Podíl BRKO na celkové produkci BRO 73,47 77,64 76,31 73,20 77,10 Měrné produkce odpadů [kg.obyv. -1 ] Počet obyvatel v území ORP Měrná produkce BRO 473,94 420,32 406,62 434,40 440,08 Měrná produkce BRKO 348,21 326,35 310,28 317,97 339,30 Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 188

189 189

190 Příloha č. 7 - Nakládání s odpady celkově na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [%] Hlavní způsoby nakládání s odpady [t] Využití Materiálové využití , , , , , ,82 120,29 71,71 136,37 264,01 Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] 36,39 66,45 54,83 67,06 76,48 67,73 Energetické využití 0,20 0,00 2,00 0,00 0,00 0,00 0, ,25 0,00 0,00 Celkem vybrané způsoby využití Celková produkce odpadů Odstranění , , , , ,44 Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] 36,02 66,45 54,84 67,06 76,48 67, , , , , , ,82 121,52 72,45 137,76 266, ,63 Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Meziroční změna [%] 2008/ / / / Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Celkem vybrané způsoby odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 190

191 191

192 Příloha č. 8 Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 2000 Způsob nakládání DZ pro produkci a využití KO Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [%] Nakládání s odpady [t] KO SKO Využití Materiálové využití 194,87 576,08 965,46 882,00 946,00 810,00 295,62 495,42 452,60 485,44 Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [%] Změna materiálového využití KO oproti DZ 2000 [%] 3,29 7,02 11,61 10,40 10,68 8,84 195,62 395,42 352,60 385,44 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Celkem vybrané způsoby využití 179,10 576,08 965,46 882,00 946,00 810,00 321,65 539,05 492,45 528,19 Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [%] 3,02 7,02 11,61 10,40 10,68 8,84 Meziroční změna [%] Celková produkce KO [t] 5 921, , , , , , / / / /2012 Odstranění Využití Odstranění Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Celkem vybrané způsoby odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Materiálové využití 0,00 467,59 9,90 8,40 5, ,88-15,15-38,33 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0, Celkem vybrané způsoby využití 0,00 467,59 9,90 8,40 5, ,88-15,15-38,33 Skládkování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 192

193 193

194 Příloha č. 9 - Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období Nakládání separovaným sběrem [t] se Katalogové číslo tříděného odpadu Způsob nakládání s jednotlivými komoditami Meziroční změna [%] 2008/ / / /2012 Papír Sklo Plast , , , Nápojové kartony Materiálové využití Energetické využití 311,74 78,96 140,04 107,44 100,33-74,67 77,35-23,28-6,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Materiálové využití 189,14 84,27 55,74 60,55 53,82-55,45-33,86 8,63-11,11 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Materiálové využití 0,00 19,69 34,07 30,99 35, ,99-9,04 15,16 Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Materiálové využití Energetické využití Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 9,66 0,00 0,00 0,00 0,00-100, ,00 0,00 0,00 0,00 0, Odstranění 0,00 0,00 0,00 0,00 0,

195 195

196 Příloha č Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] BRO Využití Odstranění Způsob nakládání DZ pro skládková ní BRKO Meziroční změna [%] 2008/ / / /2012 Materiálové využití 1 334,7 956,7 384, ,29-28,32-59,86-69,54-9,15 Energetické využití 0,00 2,10 0,00 0,00 0, , Skládkování (původní hmotnost odpadu) 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0, BRKO Využití Materiálové využití 226,83 495,4 51,59 45,45 43,99 118,43-89,59-11,90-3,21 196

197 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995 Nakládání s BRO a BRKO [t] Způsob nakládání DZ pro skládková ní BRKO Energetické využití 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Původní odpadu hmotnost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Meziroční změna [%] 2008/ / / / Podíl skládkování a měr. skládkování k DZ 1995 [%] Odstranění Skládkování Hmotnost odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0, ,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Meziroční změna [%] Spalování 0,00 0,00 0,00 0,00 0, / / / / Jiné uložení 0,00 0,00 0,00 0,00 0, Zdroj dat: informační systém odpadového hospodářství ISOH (MŽP) 197

198 198

199 6. Téma 4 Cestovní ruch Úvod Cestovní ruch dnes představuje dynamicky se rozvíjející průmyslové odvětví. Jako takové může významně přispět k rozvoji každého regionu či obce. Je výrazným tvůrcem pracovních míst a nabaluje na sebe řadu dalších ekonomických činností. Díky svému širokému spektru činností se někdy bere jako odvětví průřezové, multioborové. Má jasnou provázanost s dopravou, IT, stavebnictvím, zemědělstvím, telekomunikacemi, bankovnictvím, sportem, krajinotvorbou apod. Cestovní ruch významně napomáhá tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci, tvoří příjmy jak do místního, tak do státního rozpočtu, a v neposlední řadě podporuje rozvoj investičních aktivit. V některých zemích se podílí na tvorbě HDP dokonce až z 1/3. ORP Frenštát pod Radhoštěm má z hlediska cestovního ruchu velký potenciál rozvoje. To je také důvod, proč byl cestovní ruch zvolen volitelným tématem této strategie meziobecní spolupráce. Cestovní ruch je důležitým tématem zejména pro dvě obce ORP a to pro město Frenštát pod Radhoštěm a obec Trojanovice. Současnou snahou je převést tyto aktivity pod Mikroregion Frenštátsko. Z toho důvodu neřeší analýza v některých kapitolách čistě jen území ORP Frenštát pod Radhoštěm, ale oblast Mikroregionu Frenštátsko, který je tvořen všemi obcemi ORP Frenštát pod Radhoštěm a navíc sousední obcí Kunčice pod Ondřejníkem Analytická část: definice a analýza řešených problémů Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu Poloha destinace Mikroregion Frenštátsko se nachází na východě České republiky. Je součástí Moravskoslezského kraje a z převážné většiny náleží obce tohoto mikroregionu k okresu Nový Jičín. Jsou to město Frenštát pod Radhoštěm a obce Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice a Veřovice. Uvedené obce tvoří ORP Frenštát pod Radhoštěm. Pouze jedna ze sedmi obcí (Kunčice pod Ondřejníkem), náleží k okresu Frýdek-Místek. Celá oblast mikroregionu Frenštátska má rozlohu ha, což představuje 2,14 % území Moravskoslezského kraje a 5,42 % výše zmíněných okresů. Průměrná nadmořská výška mikroregionu je 401,28 m.n.m. Krajským centrem je město Ostrava, které je od mikroregionu Frenštátsko vzdáleno cca 45 km. Dalšími většími městy ve vzdálenosti do 20 km jsou bývalá okresní sídla Nový Jičín a Frýdek-Místek a města Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí, nacházející se ve Zlínském kraji (okres Vsetín). Z pohledu cestovního ruchu je mikroregion součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko, turistické oblasti Beskydy. Geograficky lze říci, že oblast Beskydy Valašsko se nachází v trojúhelníku 199

200 měst Frýdek-Místek, Nový Jičín, Rožnov pod Radhoštěm a jejich blízkého okolí. Leží přibližně 350 km od hlavního města Prahy, 160 km severovýchodně od Brna a 170 km jihozápadně od Krakova a 130 km od Katovic. Oblast Frenštátska nářečně patří k Lašsku a národopisně k Valašsku. Frenštátsko je oblastí, v níž současná lidová tvořivost přímo navazuje na starou tradici lidového umění. Z pohledu cestovního ruchu tvoří tento mikroregion centrální část významné turistické oblasti Beskydy. Historicky je významně spjat s rozvojem turismu v této oblasti. Valašsko - V severovýchodní části České republiky, v jižním okraji pohoří Moravskoslezských Beskyd a ve Vsetínských vrších leží svérázný region, nazvaný podle pastevců ovcí - valachů - Valašsko. Byl osídlen ve 12. století. Spojením kultury horských pastevců a zemědělců, kteří se usadili v údolích, vznikla velmi osobitá kultura, zachovala se působivá lidová architektura dřevěných staveb a dodnes se uchovává silná folklórní tradice. Je přibližně vymezeno okolím měst Příbor, Kopřivnice, Nový Jičín, Frenštát pod Radhoštěm, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí. Region tvoří povodí řek Odry, Moravy i Váhu. Nejvýznamnější řekou je Bečva, která má dvě zdrojnice - Vsetínská a Rožnovská Bečva, se soutokem pod městem Valašské Meziříčí. Beskydy náležejí k horské soustavě Karpat s charakteristickými dlouhými a hlubokými údolími a příkrými stráněmi. Jsou zde rozsáhlé, převážně smrkové lesy, vyskytuje se vzácná a chráněná květena. Již v roce 1973 byly Beskydy vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí (CHKOB), která je rozlohou km 2 největší v České republice. Valašsko má bohatou historii a množství cenných kulturních památek. Neodmyslitelnou součástí Valašska je folklór, uchovávaný četnými tanečními i pěveckými soubory a prezentovaný v pestré celoroční programové nabídce Valašského muzea v přírodě i při tradičních oslavách na mnoha jiných místech regionu. Symbolem Valašska je nejpamátnější a pověstmi obestřená hora Radhošt (1 129 m n. m.), nejvyhledávanějším turistickým místem Beskyd je horské sedlo Pustevny s unikátní dřevěnou architekturou a nedaleko umístěnou sochou pohanského boha Radegasta od Albína Poláška. Valašsko skýtá četné možnosti provozování letních i zimních sportů. Zájemci o pěší turistiku mají k dispozici 189 km značených turistických cest, ve městech a v okolí rekreačních středisek lze pěstovat všechny druhy letních sportů včetně sálového či venkovního plavání, míčových her, tenisu, cykloturistiky, jízdy na koni, golfu, rogala i paraglidingu. 200

201 Obrázek 4 turistická mapa České republiky (Czechtourism) Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti Přesnější data přímo za ORP nejsou k dispozici, ale můžeme vycházet z výzkumu turistické oblasti Beskydy-Valašsko, do jehož území toto ORP spadá a které vykazuje jasné společné trendy. Jedná se o výzkumnou studii Destinačního managementu Beskydy-Valašsko, o.p.s. z roku 2013/2014 zpracovanou kolektivem Enterprise plc, s.r.o. a VŠP, a.s. Za silné stránky TO Beskydy Valašsko lze považovat blízkost Polska a Slovenska, možnosti pro aktivní turistiku (pěší, kolo, golf, lyže,...) v krásných horách a přírodě, širokou nabídku zajímavých i známých atraktivit, stejně široká je také škála ubytovacích a stravovacích zařízení. Naopak ke slabým stránkám patří především dopravní infrastruktura, dostupnost regionu hromadnou dopravou nebo již dnešním moderním trendům a nárokům neodpovídající služby velké řady skiareálů. Velkou příležitostí pro TO Beskydy Valašsko je zkvalitnění možností pro lyžování, rozvoj a vzájemné propojení cyklistických stezek a užší napojení na polský a slovenský trh. TO Beskydy Valašsko patří v současné době k destinaci, která je navštěvována většinou krátkodobě na jeden den (bez přenocování). Je proto důležité rozšířit nebo hlavně zviditelnit nabídku vyžití služeb v dané lokalitě. Jednou z možností jak nabídku vyžití služeb zviditelnit i rozšířit je realizace projektu turistické návštěvnické karty (Karty hosta, Slevové karty apod.) jako marketingového nástroje a nástroje podpory prodeje destinace. Marketingová studie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Beskydy-Valašsko z roku 2010 odhaduje počet hostů TO B-V na 35 % hostů MSK, což by představovalo pro rok 2010 cca a pro rok 2012 cca hostů. 201

202 Počet přenocování (pokud pomineme rok 1995) vykazuje spíše stagnaci nebo dokonce pokles, což svědčí o tom, že cestovní ruch je spíše demand driven (řízen poptávkou). Tj. subjekty spíše spoléhají na to, že někdo přijede. Jsme přesvědčeni, že správný postup je ten, že cestovní ruch bude supply driven (řízen nabídkou), bude klást důraz na inovaci, nové produkty, networking a efektivní marketingovou komunikaci se stranou poptávky (tj. nikoliv prostřednictvím nástrojů, které cílová skupina vůbec nevyužívá, nebo mají pro jejich rozhodování zcela marginální význam). Vývoj počtu přenocování v Moravskoslezském kraji má sestupný charakter a je nutno jej vidět v kontextu vývoje počtu hostů a snižující se průměrné doby přenocování (oboje přitom vypovídá o tom, že hostům chybí důvod k delšímu pobytu (strana poptávky jej však sama není schopna definovat, proto musí tyto důvody vytvořit strana nabídky). Pokles počtu ubytovaných osob a taky snižující se délka pobytu je patrná z tab. č Tabulka 100 počet hostů v HUZ destinace Beskydy-Valašsko Poznámka: Z pohledu hodnocení TO Beskydy - Valašsko vychází data z monitoringu návštěvníků, realizovaného IPSOS, s.r.o. a garantovaného CzechTourism (stejně jako je tomu u výsledků za MSK). Zdroj: Výzkum CR v turistické oblasti Beskydy-Valašsko 2013/2014 Enterprise plc, s.r.o. a VŠP, a.s. Charakteristika letní sezóny Počet přijíždějících hostů do TO Beskydy - Valašsko v letech 2000 až 2010 kolísal mezi cca 360 tis. (minimum, rok 2010) a 447 tis. (maximum, rok 2002), avšak s patrným dlouhodobým trendem poklesu. Podobný kolísavý vývoj, byť s ještě patrnějším dlouhodobým trendem poklesu, je u ukazatele počtu přenocování. Bohužel vzhledem k nedostatečnému poskytování dat ubytovateli v dané TO nelze získat potřebná data za léta 2011 a Je proto poněkud ztížené sledování kvantitativních charakteristik turismu v dané TO, což mimo jiné potenciálně může komplikovat i dostupnost dotačních zdrojů pro aktéry cestovního ruchu v destinaci, vzhledem k nemožnosti identifikovat potřebné kvantitativní ukazatele. 202

203 Pro identifikaci délky pobytu v TO Beskydy - Valašsko lze získat z veřejných databází podklady pouze pro období let Z tabulky vyplývá dlouhodobě spíše se zkracující délka pobytu v destinaci. Toto více či méně odráží celorepublikový i celokrajský trend. V regionu převažují návštěvníci ze vzdálenosti do 50 km, jejich podíl je cca 65 %. Podíl těch, kteří přijíždějí ze vzdálenosti větší než 50 km, se dlouhodobě výrazně nemění. Nejvíce návštěvníků přijíždí autem, výjimečná není ani cesta vlakem. Dvě třetiny turistů doprovází partner/ka, přátelé či známí, rodin s dětmi přijíždí cca 30 %. Neustále se zvyšuje počet návštěvníků přijíždějících do regionu najeden den (72,8 %), v souvislosti s tím došlo k poklesu využití ubytovacích zařízení. Ubytovaní návštěvníci nejčastěji nocují u známých nebo na vlastní chalupě, následuje penzion a v roce 2013 významně narostl počet ubytovaných v hotelech s 3 a více hvězdičkami (téměř dvojnásobek oproti loňsku). V létě tvoří dlouhodobě největší skupinu návštěvníků ti, kteří přijíždějí s partnerem, partnerkou, přáteli, známými, apod., mírný pokles vykazují ti, kteří přijíždějí s malými dětmi / dítětem (alespoň jedno předškolního věku). Přibylo návštěvníků částečně se stravujících v restauracích a postupně ubývá těch, kteří využívají restaurace pravidelně. Tento trend je shodný s vývojem v celém MSK. Průměrná denní útrata se zvýšila, oproti jiným regionům však zůstává nižší, více než polovina návštěvníků utratí během výletu 201 až 500 Kč na osobu, nad 500 Kč na osobu utratí pouze jedna čtvrtina návštěvníků. Z pohledu věkové struktury převládají v Beskydech v letním období návštěvníci do 34 let věku (téměř 60 %). Počet padesátníků a seniorů (60+) v posledním roce výrazně klesl. Nejčastějším návštěvníkem je středoškolák (téměř 75% v létě 2013), následuje vysokoškolák (jedna čtvrtina). Z pohledu zkušeností s TO Beskydy Valašsko lze konstatovat, že v průběhu čtyř let dochází k mírnému nárůstu nově přijíždějících, v roce 2013 to bylo téměř 24 %. Těch, kteří již nějakou zkušenost s destinací mají, bylo v roce 2013 téměř 75 %, loajálních klientů, přijíždějících opakovaně, bylo v roce 2013 nejméně za poslední 4 roky. Dlouhodobě je hlavním motivem návštěvníků k cestě do Beskyd relaxace a rekreace, spojená s pobytem v přírodě (téměř 1/3), za poznáváním přijíždí jedna pětina návštěvníků, za turistikou a sportem cca 15 % (v roce 2013 bylo sportovců nejméně za sledované období). Hlavním impulsem pro návštěvu Beskyd se dlouhodobě jeví vlastní dobrá zkušenost a doporučení přátel (dohromady cca 75 %). Přestože si pěší turistika dlouhodobě drží prvenství v lákání návštěvníků, tak její dominance z tohoto pohledu neustále klesá a v roce 2013 to bylo necelých 40 %. V létě 2013 výrazně narostla skupina těch, kteří přijíždějí do Beskyd za zábavou a společenským životem (celkem téměř 36 %). Souhrnné hodnocení spokojenosti se službami za léta jasně ukazuje zhoršující se trend kvality služeb. Prudký pokles kvality ubytovacích, stravovacích kapacit, servisu personálu mezi lety 2013 a Paradoxně lze říci, že přes skokové zhoršení hodnocení téměř všech oblastí služeb a infrastruktury za léto 2013 je více než čtvrtina návštěvníků spokojena a bez výhrad. 203

204 Charakteristika zimní sezóny V TO B-V v zimním období převažují návštěvníci, přijíždějící ze vzdálenosti do 50 km, těch je 69,6 % (2014). Těch, kteří přijíždějí ze vzdálenosti nad 100 km je dle dlouhodobého průměru kolem 12 %. Převažují tedy návštěvníci místní či z regionu. Ze vzdálenosti větší než 100 km přijíždí pouze cca % návštěvníků. Struktura letních a zimních návštěvníků se z pohledu vzdálenosti bydliště výrazně neliší. Převažujícím dopravním prostředkem je osobní automobil (výrazně větší podíl než v letním období), dlouhodobě klesající je počet návštěvníků přijíždějících vlakem, takže v zimním období je druhým nejrozšířenějším příjezdovým dopravním prostředkem autobus, poté již zmiňovaný vlak. Délka pobytu v zimních měsících se v posledních dvou letech prodlužuje, přibylo pobytů s 3 a více noclehy. Na druhé straně přibývá těch, kteří v Beskydech nespí, tedy těch, kteří přijíždějí jen na maximálně jednodenní pobyt či návštěvu. Tento trend je podobný vývoji v letním období. Přibývá rodin s dětmi, zejména s těmi menšími. Tento trend je opačný oproti letním měsícům, kdy naopak trend příjezdů rodin s dětmi má klesající tendenci. Dle realizovaných výzkumů se Beskydy stávají v posledních 5 zimách stále více destinací pro šetrné návštěvníky, jejichž útrata se vejde za den do 200,- Kč (téměř 1/3 návštěvníků). Dlouhodobě tvoří z pohledu věku v zimním období největší skupinu návštěvníci mezi 35 a 59 lety (téměř 48 %), tedy ekonomicky aktivní, zpravidla se staršími dětmi či již partneři a manželé, jejichž děti už nejsou na nich závislé. Druhou největší skupinu tvoří mladí do 34 let (41 %) a pouze necelých 12 % tvoří senioři, jejichž podíl měl navíc v zimním období dlouhodobě klesající tendenci. Letošní zima však zřejmě vzhledem ke svému specifickému průběhu výrazně změnila věkovou strukturu návštěvníků. Oproti minulým zimám téměř na polovinu klesl počet návštěvníků do 25 let, naopak více než dvojnásobně oproti loňské zimě vzrostl počet návštěvníků z věkové skupiny 60+ (přes 17 %). Střední věk mezi lety se více či méně oproti minulým zimám nezměnil. Překvapivě ani specifická zima s nedostatkem sněhu nepřivedla do regionu návštěvníky s převažujícím důvodem návštěvy Poznání návštěvy turist. atraktivit, historie, architektura, kultura, folklór apod. Toto je v souladu s vývojem za celý MSK, avšak již ne zcela v souladu s vývojem za ČR (2010 /33 % 34 % 40 % 30 % 33 %/2014). MSK a Beskydy tedy ztrácejí schopnost přitáhnout klienty za poznáváním turistických atraktivit, historie, architektury, kultury, folklóru apod. Tento vývoj je velmi podobný vývoji v letních sezónách. Pokles spokojenosti s Beskydami coby s místem výletu či pobytu probíhal v letech Obratem byl rok 2013, jehož výsledky potvrdila i následující zima. V posledních dvou letech se podíl těch spokojených (velmi nebo spíše) pohyboval mezi 97 a 98 %. Jedná se o přesně opačný vývoj ve srovnání s letní sezonou. Zhoršená spokojenost s úrovní veřejného stravování a ubytování je patrná v zimní sezoně let 2013 a Toto koresponduje s trendem v letním období, kdy pokles spokojenosti je patrný již od roku 2012 avšak s razantním nárůstem v roce Celkově lze tedy hodnotit spokojenost návštěvníků se službami v destinaci jako o poznání horší v porovnání se spokojeností s vybaveností regionu. 204

205 Předpoklady destinace pro cestovní ruch Geografické podmínky Z hlediska geomorfologického náleží převážná část mikroregionu ke geologickému útvaru Karpaty s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami. Většina území má pahorkatinný ráz, nejvyšším místem (1 129 m) je výšková kóta Radhoště. Dalším významným krajinným prvkem je Podradhošťská pahorkatina, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi - ženklavskou a hodslavickou. Podél severozápadního okraje pásma Moravskoslezských Beskyd je výrazná úpatní brázda veřovická, vyerodovaná v tmavých veřovických břidlicích, která se na východě u Frenštátu pod Radhoštěm a Frýdlantu nad Ostravicí rozšiřuje v kotlinu. Území se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen její jihovýchodní část, tedy oblast mikroregionu Frenštátska, zasahuje do oblasti mírně chladné. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se klimatické poměry s přibývající nadmořskou výškou zdrsňují. Srážkový úhrn činí ve vegetativním období cca 450 mm a v zimním období mm. Popisované území náleží k povodí řeky Odry. Její tok spolu s řekou Lubinou rozděluje okres Nový Jičín na severozápadní a jihovýchodní část, které se od sebe silně odlišují počtem a hustotou vodních toků. V tomto směru dominuje část jihovýchodní, kde na 1 km 2 připadá až 1,1 km vodních toků. Dominantní řekou mikroregionu je řeka Lubina pramenící pod vrcholem Pindula, která se v CHKO Poodří vlévá do řeky Odry. Stav a ochrana životního prostředí Od počátku devadesátých let došlo k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a značných investic do ekologických opatření. Vliv na zlepšení životního prostředí má také přechod na topení těmi zdroji energie, které méně zatěžují životní prostředí. Šest ze sedmi obcí mikroregionu (Veřovice, Bordovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Tichá, Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice) náleží do území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která je svou rozlohou (1 160 km²) největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 44 maloplošných chráněných území, z nichž 3 se nacházejí na území mikroregionu Frenštátsko (Národní přírodní rezervace Radhošť, Přírodní rezervace Nořičí a Přírodní památka Velký kámen). Katastry obcí Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Veřovice spadají do území Přírodního parku Podbeskydí. Toto chráněné území o rozloze 125 km 2 bylo vyhlášeno v roce 1994 na území okresu Nový Jičín v nejpozoruhodnější části Podradhošťské pahorkatiny. 205

206 Stálou hrozbou pro životní prostředí, zaměstnanost i cestovní ruch je existence černouhelného Dolu Frenštát, resp. jeho dobývacího prostoru, který má rozlohu 63 km 2. Stručná charakteristika obcí mikroregionu Bordovice Obec Bordovice se rozkládá podél břehů Lichnovského potoka v délce cca 2 km od jihozápadu k severovýchodu. Údolí je sevřeno vysokými svahy, které na severozápadu dosahují vrcholem Na Peklech 608 m.n.m., na jihovýchodě Velkým Javorníkem 918 m.n.m. Obec patří do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Oblast patří do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. Jedná se o území kopcovité až hornaté krajiny, která jsou předělena údolím Frenštátské brázdy. Frenštát pod Radhoštěm Kunčice pod Ondřejníkem Město Frenštát pod Radhoštěm leží na úpatí Beskyd, které tvoří hraniční pohoří mezi Českou a Slovenskou republikou, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Pro volný čas město nabízí ve svých zařízeních široké spektrum možností sportovních aktivit a kulturního vyžití. Bohatá je taktéž nabídka ubytování a restauračních zařízení od typicky valašských hospůdek a horských chat až po exkluzivní hotely. Nedaleko města se nachází významné turistické a lyžařské centrum na Radhošti a Pustevnách. Obec leží mezi frenštátskou a frýdlantskou kotlinou, mezi horami Ondřejníkem, Radhoštěm a Kněhyní, v horském údolí převážně na úpatí Ondřejníku. Kunčice pod Ondřejníkem jsou známou rekreační oblastí Ostravska. Svahy okolních hor využívají milovníci paraglidingu. Obec je ideálním východiskem turistických cest do beskydských hor, do blízkých měst a obcí. V zimě tu jsou výborné podmínky k turistice na lyžích. Lichnov Obec Lichnov, obklopená věncem kopců a strání, se rozprostírá v údolí Lichnovského potoka (zvaného též Javornička), který se vlévá na severním okraji obce do řeky Lubiny. Z kopce zvaného Vrchy je krásný pohled na panorama 22 beskydských hor a vršků od Ondřejníku až po Velký Javorník. V jižní části katastru obce se nacházejí osady Horečky a Daremní, v západní části osady Zadky a Kúty. Tichá Tichá leží na východním okraji okresu Nový Jičín v jednom z malebných údolí, kterým se vine potok Tichávka. Obec se nachází v oblasti Přírodního parku Podbeskydí a vede přes ni žlutá turistická značka z Hukvald do Frenštátu pod Radhoštěm. Nejbližšími sousedy obce je na jihu město Frenštát pod Radhoštěm, na východě Kunčice pod Ondřejníkem, na severozápadě Kopřivnice. 206