Srovnání domovů pro seniory v Brně

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Srovnání domovů pro seniory v Brně Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jakub Šácha Jméno a příjmení autora: Filip Hrabec 2010/2011

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne Filip Hrabec 2

3 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu práce panu Ing. Jakubu Šáchovi za vstřícnou a podnětnou pomoc při psaní bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval mé rodině za podporu v průběhu mého studia. 3

4 Anotace Práce je zaměřena na poskytování sociálních služeb pro důchodce v Brně. Konkrétně se bude věnovat transformaci pobytových zařízení pro seniory v návaznosti na platnost nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a rozhodnutí města Brna o přeměně penzionů pro důchodce na domovy pro seniory. Pro zjištění úspěšnosti transformace těchto zařízení budou využity metody finanční analýzy a statistické metody, které zároveň poslouží k odhadu budoucího vývoje v oblasti financování domovů pro seniory. Klíčová slova Sociální služby, domovy pro seniory, finanční analýza, časové řady. Annotation The thesis is focused on providing of social services for senior citizens in Brno. The thesis particularly describes a transformation of residential facilities after passing the Act N. 108/2006 Coll. to regulate social services and after the decision of the city of Brno to transform retirement homes into nursing homes. Methods of financial analysis and statistical methods are used to determine a succes rate of the transformation of these facilities and estimate a future development in financing of nursing homes. Key words Social services, nursing homes, financial analysis, time series. 4

5 Obsah 1. Úvod 6 2. Sociální služby Definice sociálních služeb Legislativní úprava poskytování sociálních služeb 7 3. Transformace sociálních služeb pro seniory Důvody transformace poskytování sociálních služeb Hlavní změny Financován sociálních služeb Příspěvek na péči Poskytovatelé sociálních služeb Domovy pro seniory Příspěvkové organizace Situace v sociální oblasti v Brně Poskytování sociálních služeb Domovy pro seniory v Brně Stárnutí obyvatelstva Finanční analýza Podstata finanční analýzy Metody finanční analýzy Zdroje informací pro finanční analýzu Metodika Finanční analýza příspěvkových organizací Ukazatele autarkie Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele produktivity Další poměrové ukazatele Řízení pomocí odchylek Statistické metody využívající trendové ukazatele Praktická část Domov pro seniory Kociánka Domov pro seniory Foltýnova Domov pro seniory Koniklecová Domov pro seniory Okružní Domov pro seniory Podpěrova Domov pro seniory Vychodilova Vzájemné srovnání domovů pro seniory Odhad dalšího vývoje Zhodnocení transformace domovů pro seniory v Brně Závěr Použitá literatura Přílohy

6 1. Úvod Sociální služby se týkají každého, jsou o lidech o tom, aby si lidé udrželi nebo znovu získali své místo ve společnosti, v přirozeném prostředí. Státem zajišťovaná sociální péče zahrnuje široké spektrum sociálních služeb, ať už jde o služby ambulantní, pobytové nebo sociální poradenství. Tyto služby jsou poskytovány různými subjekty: nestátními neziskovými organizacemi, církví, samosprávou krajů a obcí, soukromými osobami. Na sociální služby jsou každoročně ze státního rozpočtu vynakládány značné prostředky, které umožňují, že se významná část občanů může podílet na všech stránkách života společnosti. Sociální služby procházejí procesem transformace. Právní rámec poskytování sociálních služeb tvoří zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění změn a doplňků a prováděcí předpisy. Tato práce bude z celé široké nabídky sociálních služeb zaměřena na jednu sociální službu a to domovy pro seniory. Konkrétně bude zaměřena na bývalé penziony pro důchodce dnes domovy pro seniory, jejichž zřizovatelem je město Brno a které před přijetím zákona č. 108/2006 Sb., poskytovaly službu soběstačným seniorům. Cílem práce je zhodnotit jak proběhla transformace těchto zařízení a srovnat je se zařízením, které poskytovalo a poskytuje službu domov pro seniory. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů a legislativní rámec související s poskytováním sociálních služeb. Jsou zde podrobně rozebrány změny, které nastaly v této oblasti po roce 2007, kdy nabyl účinnosti nový zákon o sociálních službách. Při zkoumání možného budoucího vývoje zohledním plán Jihomoravského kraje a města Brna v sociální oblasti týkající se pobytových zařízení pro seniory. K porovnání jednotlivých domovů budou použity vybrané metody finanční analýzy a statistiky. U finanční analýzy se bude jednat o ukazatele, které se zaměřují na fungování příspěvkových organizací, tj. právní formy, kterou tyto organizace v Brně mají. Statistické metody poslouží k odhadu budoucího vývoje v oblasti financování a hospodaření těchto zařízení. V praktické části práce budou porovnána data z ročních zpráv o hospodaření a činnosti jednotlivých organizací. Konkrétně půjde o údaje o zaměstnancích, klientech a hospodaření. Analýza bude zaměřená na období mezi roky 2005 až Získané informace poslouží k identifikaci problémů, porovnání zda-li transformace u sledovaných zařízení proběhla úspěšně a odhadu následujícího vývoje. 6

7 2. Sociální služby Tato kapitola bude zaměřena na vymezení pojmů v oblasti poskytování sociálních služeb. Bude definován pojem sociální služba a legislativní rámec poskytování těchto služeb v České republice. 2.1 Definice sociálních služeb Podle zákona se rozumí sociální službou činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 1 ( 3 Zákona č. 108/2006 Sb.) Sociální služba je činnost nebo soubor činností podle zákona o sociálních službách zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služba je poskytována osobám, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci. Nepříznivou sociální situací je oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu 2, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů. (Sokol, 2008: 59) Sociální služby jsou zajišťovány pro občana a poskytovány občanovi podle kritéria potřebnosti. Převážná většina těchto služeb je zajišťována veřejnoprávními neziskovými organizacemi zřizovanými zejména v lokálním a regionálním veřejném sektoru. (Peková, 2008: 259) Podle Průši sociální služby vnímáme jako mimořádně významnou část aktivit státu, samosprávy a nestátních subjektů, které řeší problémy jednotlivců, rodin a skupin občanů, a tím pozitivně ovlivňuje sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. (Průša, 2006) 2.2 Legislativní úprava poskytování sociálních služeb Dokumenty spojené s tvorbou nového zákona o sociálních službách K 1. lednu 2007 vstoupil v České republice v platnost zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Hlavním cílem zákona o sociálních službách je podporovat proces sociálního začleňování a sociální soudržnosti společnosti. (Rektořík, 2007: 196) Při vytváření tohoto zákona, který navazoval na do té doby hlavní právní předpis o službách sociální péče, zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., byly brány v úvahu i další dokumenty, které vznikaly jak na vládní, tak i mezinárodní úrovni. V oblasti péče o seniory došlo k zformulování Národního programu přípravy na stárnutí populace České republiky. Usnesením vlády České republiky byl Národní plán přípravy na 1 Sociální vyloučení je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. ( 3 Zákona č. 108/2006 Sb.) 2 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, tj. zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na péči o vlastní osobu a soběstačnost. ( 3 Zákona č. 108/2006 Sb.) 7

8 stárnutí na období let schválen. Při vytváření tohoto programu byl brán zřetel na doporučení obsažené v mezinárodních dokumentech a závěrech zásadních konferencí a summitů. Opatření stanovená programem se odrazila v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. (Sokol, 2008: 19) Dalším dokumentem byla Bílá kniha o sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen MPSV ČR) zveřejnilo tento dokument v roce 2003 a bylo v něm představeno sedm vůdčích principů, které jsou základem všech sociálních služeb. (Sokol, 2008: 51) Mezi předpisy, které byly vytvořeny tak, aby fungovaly spolu s novým zákonem o sociálních službách, můžeme zařadit Koncepci podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociálních začlení uživatele do společnosti. Ke schválení této koncepce týkající se poskytování rezidenčních služeb došlo v únoru (Sokol, 2008: 39) Časový rámec podpory transformace obsažený v koncepci bude probíhat v rámci období let Na konci tohoto období bude provedeno zhodnocení celého procesu a bude vypracována koncepce na další období. Aktivity metodické podpory transformace budou vedeny dvěma základními směry: (Sokol, 2008: 43) a) podpora transformace zařízení sociálních služeb pro seniory, b) podpora transformace zařízení sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením. Na podobu transformace poskytování sociálních služeb mají podstatný vliv i Standardy kvality sociálních služeb, jež jsou s účinností od v mírně pozměněné podobě obsahem přílohy č. 2 k vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o sociálních službách. (Sokol, 2008: 40) Hlavní principy poskytování sociálních služeb Podpora a pomoc by měla být: (Rektořík, 2007: 196) a) Dostupná z hlediska typu pomoci, územní dostupnosti, informační dostupnosti a v neposlední řadě také z hlediska ekonomického, b) Efektivní uzpůsobená tak, aby vyhovovala potřebě člověka a nikoliv potřebám systému, c) Kvalitní je zabezpečována způsobem a v rozsahu, který odpovídá současnému poznání a možnostem společnosti, d) Bezpečná je zabezpečená tak, aby neomezovala oprávněná práva a zájmy osob; e) Hospodárná je zabezpečována tak, aby veřejné i osobní výdaje používané na poskytnutí pomoci v maximální možné míře pokrývaly objektivizovaný rozsah potřeb. Zákon o sociálních službách upravuje: (Sokol, 2008: 58) a) podmínky poskytování podpory a pomoci fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím: - sociálních služeb, - příspěvku na péči, b) jednotlivé druhy sociálních služeb, c) rozsah činností, které musí být zajištěny u každé poskytované služby, d) podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci), e) výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, 8

9 f) kontrolu poskytování sociálních služeb (inspekci), g) předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách, h) kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách. 9

10 3. Transformace sociálních služeb pro seniory V této kapitole budou specifikovány hlavní důvody transformace sociálních služeb. Budou upřesněny některé změny a nový způsob financování organizací v této oblasti. Dále budou popsány vybrané nástroje, které slouží k poskytování sociálních služeb. 3.1 Důvody transformace poskytování sociálních služeb Hlavním důvodem k vypracování nové právní normy byla potřeba změnit systém sociálních služeb, který fungoval od konce osmdesátých let minulého století a nevyhovoval požadavkům dnešní doby. Základním cílem nové právní normy tak bylo zajistit lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, pomoc a podporu prostřednictvím nabídky široké škály sociálních služeb, stanovení pravidel pro jejich poskytování a v neposlední řadě zavedení příspěvku na péči. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 132) Podle Rektoříka je systém sociálních služeb charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech, jejichž význam vyžaduje zákonnou oporu. Předešlá právní úprava nedostatečně pokrývala spektrum těchto vztahů především v následujících oblastech: (Rektořík, 2007: 195) a) Nebyly uspokojivě vyřešeny vzájemné vztahy a kompetence jednotlivých úrovní veřejné správy, které nesly odpovědnost za vytváření podmínek pro uspokojování potřeb osob. b) Nebyly vyřešeny vztahy mezi veřejnou správou, poskytovateli sociálních služeb a lidmi, kteří z důvodů nepříznivé sociální situace pomoc potřebují. c) Nebyl zajištěn jednotný rozsah práv a povinností pro poskytovatele sociálních služeb, což se projevovalo zejména v rozdílném náhledu na organizace zřizované orgány veřejné správy a organizace, které stojí mimo veřejnoprávní strukturu, tj. především nestátní neziskové organizace. d) Nebyly vytvořeny systémy dohledu na kvalitu poskytovaných sociálních služeb. e) Nebyly vytvořeny podmínky k zavedení transparentní informační základny o síti sociálních služeb a činnostech, které nabízejí. f) Z hlediska oblasti působení sociálních služeb nebyly vůbec upraveny druhy služeb, které se zaměřují na prevenci sociálního vyloučení osob nebo skupin osob. 3.2 Hlavní změny Oblast sociálních služeb je definována jako součást sociální politiky a spadá pod pilíř sociální péče v sociálním zabezpečení. Jako jedno z prvních opatření v rámci sociální transformace bylo umožněno obcím a nestátním neziskovým organizacím zapojit se do poskytování sociálních služeb. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 132) Má dojít ke změně u velkých zařízení, které mají podobu nemocničního zařízení a ztrácejí rozměr sociální. Cílem koncepce je: (Sokol, 2008: 46) a) humanizace stávajících sociálních zařízení, b) jejich postupná restrukturalizace směřující k malým bytovým jednotkám v běžné zástavbě, 10

11 c) podpora takových služeb, které umožňují seniorům zůstat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí. Nová právní úprava jednak posiluje finanční soběstačnost (kupní sílu) uživatelů sociálních služeb tím, že zavádí nový finanční nástroj, kterým je příspěvek na péči, a zároveň prostřednictvím dotačních titulů, směřovaných jak k zadavatelům tak k poskytovatelům sociálních služeb, se podílí na zajištění potřebné sítě sociálních služeb v území. Právě v této oblasti při nakupování sociálních služeb se nachází prostor pro nestátní neziskové organizace, které mohou konkurovat stávajícím státním poskytovatelům. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 133) Zásadní změnou, kterou také nový zákon přináší proti dosavadnímu stavu, je registrační povinnost pro poskytovatele sociálních služeb. Oprávnění k poskytování sociálních služeb bude vydávat (a registr poskytovatelů povede) krajský úřad. Registr poskytovatelů bude veřejně přístupný, což zajistí MPSV ČR. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 136) Registrace plní dvojí funkci: (Sokol, 2008: 145) a) Udělení oprávnění k poskytování sociálních služeb je základní podmínkou pro možnost poskytování sociálních služeb a předpokladem pro čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. b) Zavedením registru poskytovatelů sociálních služeb je získán přehled o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb, a registr poskytovatelů sociálních služeb tak může sloužit i jako veřejný informační systém. 3.3 Financování sociálních služeb Zákon definuje způsoby úhrady sociálních služeb v závislosti na druhu poskytované sociální služby. Hrazeny budou především všechny služby sociální péče, a to jak pobytové služby, tak pečovatelské. Použití příspěvku na péči umožní uživateli sociální služby hradit většinovou část nákladů (až 70 %). Úhrada bude prováděna na základě uzavřené smlouvy mezi příjemcem a poskytovatelem sociální služby. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 134) Při financování služeb sociální péče se postupuje podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 135) Můžeme identifikovat následující zdroje financování sociálních služeb: (Rektořík, 2007: 192) a) Úhrada od občana Prvním zdrojem financování je úhrada od občana, jemuž je služba poskytnuta. Zde však je otázkou, zda rodinní příslušníci mají právní povinnost participovat na finančním vyrovnání poskytnuté služby; v takovém případě by šlo o další zdroj financování. Pokud občan nemá prostředky na úhradu sociální služby, pak nese náklady na poskytnutí služby obec nebo stát, případně oba. 11

12 b) Úhrada státem Stát zabezpečuje specifické činnosti, které mohou v jednom případě nahrazovat nesoběstačnost člověka při zabezpečování jeho základních potřeb, v druhém případě jejich užívání může pouze usnadnit způsob života. V prvním případě se může jednat např. o poskytnutí komplexní péče starému člověku v domově důchodců, v druhém případě poskytnutí ubytování v penzionu pro staré lidi. c) Úhrada od obcí Obec jako součást státu je povinna garantovat určitý základní standart (sortiment a kvalitu) sociálních služeb v rozsahu daném politikou daného státu v této oblasti. Na tento základní standard stát přispívá, nebo jej kryje ze státního rozpočtu. K tomu účelu je možné koncipovat normativy vybavenosti územních celků sociálními službami, a to jako věcné (např. počet míst v domovech důchodců na obyvatel), nebo jako finanční (např. určitý objem prostředků na občana starších 65 let apod.). d) Úhrada od nestátního subjektu Nestátní subjekt, např. dobrovolná organizace, financuje svoji činnost z vlastních prostředků. Jimi jsou členské příspěvky, dary a výtěžky ze sbírek a dále příjmy od sponzorů. Sponzor, který část svého zisku věnuje na humanitární účely, je zpravidla částečně zvýhodněn při placení daní, takže část prostředků, které věnuje, je vlastně nezaplacená daň státu. Proto je rozsah možného sponzorství zpravidla státem regulován. e) Soukromý občan poskytující sociální služby Sociální služby může organizovat i soukromý občan. Buď osobně vykonává tyto činnosti, nebo je organizuje. Dělícím kritériem je ekonomická stránka takové činnosti a její právní povaha. f) Dary V případě darů nejde jen o fenomén veřejných sbírek peněz, šatů nebo potravin. Nejde tedy jen o finanční přínos nebo získání hmotných statků, ale pro dárce také možnost osobní angažovanosti, osobní spoluúčasti, o projev občanské a lidské sounáležitosti vyjádřený faktickým aktem darování. Wildmannová rozšiřuje toto rozdělení o další dvě skupiny: (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kolektiv, 2007: 136) g) Cenová regulace a úhrada nákladů Služby sociální péče se poskytují za úhradu podle typu služeb. Sociální poradenství se poskytuje zdarma. Služby sociální prevence se poskytují většinou zdarma. Prováděcí vyhláška stanovuje maximální výše úhrad za poskytnutí těch sociálních služeb, které nejsou poskytovány bezúplatně. Vyhláška také u všech sociálních služeb, jejíchž součástí je zajištění stravy a pobytu, stanovuje maximální výši úhrady, kterou za tyto služby zaplatí uživatelé. h) Evropský sociální fond Po vstupu do EU může Česká republika čerpat stejně jako ostatní členské státy finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které jsou základem evropské strukturální politiky a napomáhají podpoře harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje všech členských zemí. V sociální oblasti může Česká republika využívat finanční podporu z Evropského sociálního fondu v rámci části opatření Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, zaměřeného na sociální integraci. 12

13 Jedním ze zdrojů financování sociálních služeb je dotace ze státního rozpočtu. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje prostřednictvím rozpočtu kraje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se stanoví na základě: (Sokol, 2008: 171) - celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, - zpracovaného střednědobého plánu rozvoje služeb kraje, - počtu vybraných příspěvků a jejich finančního objemu, - počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru a jejich kapacit, - kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotních zařízeních ústavní péče. Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotací jsou každoročně stanovena předpisem Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb. Na základě této metodiky je možno z poskytnuté dotace hradit: (Sokol, 2008: 172) - osobní náklady včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních výdajů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět, - náklady na zdravotní pracovníky a zdravotní péči poskytovanou podle zákona o sociálních službách, pouze pokud tyto náklady již nejsou hrazeny podle 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, na základě zvláštní smlouvy zdravotními pojišťovnami, - provozní náklady 3, které jsou nezbytné pro poskytnutí služby a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné a podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti. Na základě střednědobých plánů jednotlivých krajů jsou uvolněny finanční prostředky formou dotací ze státního rozpočtu na poskytování sociálních služeb. Kraj předkládá ministerstvu žádost o poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok s tímto obsahem: (Sokol, 2008: 173) - název kraje, identifikační číslo a číslo účtu, na který bude dotace vyplacena, - popis způsobu rozdělení a čerpání dotace, - požadovaná výše dotace na příslušný rozpočtový rok a předpokládaný požadavek na výši dotace na následující dva rozpočtové roky, který vyplývá ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, - součástí dotace bude střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje, který bude obsahovat ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění. 3 mezi provozní náklady patří: (Sokol, 2008: 172) - spotřeba materiálu, - spotřeba energie, - oprava a udržování, - zařízení a vybavení, - cestovné cestovní náhrady, - ostatní služby, pokud souvisejí s poskytováním sociální služby nájemné, internet apod. 13

14 Výši dotace stanoví ministerstvo na základě procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok. (Sokol, 2008: 173) Podle těchto pravidel se bude postupovat do S účinností od 1. ledna 2012 bude dotační řízení prováděno prostřednictvím krajů. Procentní podíl kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb ministerstvo stanoví na základě podílu kraje na: ( 101a Zákona č. 108/2006 Sb.) a) celkovém ročním objemu vyplacených příspěvků v případě dotace na poskytování služeb sociální péče, b) celkovém počtu obyvatel v případě dotace na poskytování služeb sociální prevence a sociálního poradenství. Kraj bude následně rozhodovat, jak mezi jednotlivé poskytovatele sociálních služeb tyto prostředky rozdělí. Tato úprava je v zákoně s účinností od Příspěvek na péči Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. ( 7 Zákona č. 108/2006 Sb.) Příspěvek na péči se určuje podle závislosti na pomoci jiné fyzické osoby: a) I. stupeň (lehká závislost) 2 000,- Kč za měsíc 4, b) II. stupeň (středně těžká závislost) 4 000,- Kč za měsíc, c) III. stupeň (těžká závislost) 8 000,- Kč za měsíc, d) IV. stupeň (úplná závislost) ,- Kč za měsíc. Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem 5 a podáním žádosti o přiznání příspěvku, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Výplatu příspěvku má na starost obecní úřad s rozšířenou působností. Ten zároveň kontroluje, zda-li je příspěvek opravdu využíván k péči o osobu, které byl přiznán. 4 od 1. ledna 2011 se mění výše příspěvku na péči I. stupně na 800 Kč,- za měsíc 5 Podmínky poskytnutí sociální služby a příspěvku na péči: ( 4 Zákona č. 108/2006 Sb.) a) osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právních předpisů, b) osobě, které byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, c) cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva, d) občanovy členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, e) rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, f) cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce. 14

15 3.5 Poskytovatelé sociálních služeb Poskytovateli, tzn. subjekty oprávněnými poskytovat za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách sociální služby, jsou: (Sokol, 2008: 65) a) územní samosprávní celky (obce a kraje) a jimi zřizované právnické osoby, b) další právnické osoby, c) fyzické osoby, d) ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Formy poskytování sociálních služeb ( 33 Zákona č. 108/2006 Sb.) a) pobytové, spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, b) ambulantní, kdy uživatel služby za službou dochází, je doprovázen nebo dopravován, do zařízení sociálních služeb, c) terénní, kdy je služba poskytována uživateli v jeho přirozeném sociálním prostředí. Pobytové služby jsou poskytovány v zařízeních sociálních služeb: a) týdenní stacionáře, b) domovy pro osoby se zdravotním postižením, c) domovy pro seniory, d) domovy se zvláštním režimem, Státní správu podle zákona o sociálních službách vykonávají: (Sokol, 2008: 65) a) ministerstvo práce a sociálních věcí, b) v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, c) úřady práce. 3.6 Domovy pro seniory Podle zákona jsou službou sociální péče. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodů věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Jsou v nich poskytovány tyto základní činnosti: ( 49 Zákona č. 108/2006 Sb.) a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutická činnost, g) aktivizační činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podle zákona jsou služby poskytovány na základě smlouvy mezi klientem a domovem. Tato smlouva nahradila dosavadní rozhodnutí, která vydával Odbor sociální péče. Maximální výši úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí: ( 15 Vyhlášky č. 505/2006 Sb.) a) 180,- Kč denně celkem za poskytnutí ubytování 6, 6 včetně úklidu, praní a drobných oprav ložního a osobního prádla, žehlení, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytováním ubytování. 15

16 b) 150,- Kč za poskytnutí celodenní stravy 7 a 75,- Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. Po úhradě za ubytování a stravu musí osobě, které je poskytována pobytová služba, zůstat alespoň 15 % jejího příjmů. 3.7 Příspěvkové organizace Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura s složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. ( 27 Zákona č. 250/2000 Sb.) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými z hlavní činnosti a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávních celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. ( 53 Zákona č. 218/2000 Sb.) Zřizovatel stanoví příspěvkové organizaci finanční vztahy ke státnímu rozpočtu, a to zejména příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu, a návratnou finanční výpomoc. Příspěvek ze státního rozpočtu se stanoví v případě, že rozpočtové náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy a odvod stanoví zřizovatel v případě, že rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady příspěvkové organizace. (Máče, 2006: 125) Peněžní fondy příspěvkových organizací Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Příspěvková organizace používá rezervní fond k dalšímu rozvoji své činnosti, časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně a k úhradě své ztráty za předchozí léta. ( 30 Zákona č. 250/2000 Sb.) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou odpisy z hmotného a nehmotného majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, výnosy z prodeje svěřeného a vlastního dlouhodobého majetku, dary a příspěvky od jiných subjektů a převody z rezervního fondu. ( 31 Zákona č. 250/2000 Sb.) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace podle podmínek uvedených v zákoně. Hradí se z něho odměny zaměstnancům. ( 32 Zákona č. 250/2000 Sb.) 7 zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel. 16

17 Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonanou práci. Slouží k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb. ( 33 Zákona č. 250/2000 Sb.) 17

18 4. Situace v sociální oblasti v Brně Tato kapitola bude věnována poskytování sociálních služeb v Brně. Bude přiblížen současný stav domovů pro seniory na tomto území. Bude představen plán města Brna a Jihomoravského kraje v oblasti sociálních služeb pro seniory na následující roky s přihlédnutím k problematice stárnutí obyvatelstva. 4.1 Poskytování sociálních služeb Podle Průši by měl být regionální plán rozvoje obce (města) nebo kraje nástrojem, který by obcím (městům) i jednotlivým krajům měl napomoci v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů tak, aby jimi koncipovaný regionální plán odrážel objektivní potřeby občanů daného území a poskytoval dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních aktivit jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování regionálního plánu rozvoje sociálních služeb by mělo být nedílnou součástí zpracování dlouhodobé rozvojové strategie obce (města) a kraje, která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti tohoto území. (Průša, 2006: 12) Priority pro cílovou skupinu senioři: (Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období , 2009: 50) a) Komplexní informování veřejnosti v sociální oblasti Tato priorita je zároveň první průřezovou prioritou a zahrnuje vytvoření komplexní webové databáze a otevření informačního centra pro širokou veřejnost; realizátorem je Odbor sociální péče MMB. b) Podpora setrvání seniorů v přirozeném prostředí Zkvalitnění služeb pečovatelské služby prostřednictvím zvýšení personální kapacity a s tím souvisejícího materiálního vybavení poskytovatelů služeb. Zřízení služby tísňové péče 8. Podpora dobrovolnické činnosti seniorů. c) Zvýšení kapacity, transformace a humanizace pobytových zařízení pro seniory a otevření těchto zařízení veřejnosti Sociální služby na území Jihomoravského kraje poskytují v největší míře nestátní neziskové organizace, následují příspěvkové organizace zřízené krajem, příspěvkové organizace zřízené obcemi a sociální služby řízené obcemi. (Střednědobí plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období , 2009: 33) Sociální služby poskytované v pobytových zařízení nabízí okolo lůžek. Největší podíl představují lůžka v domovech pro seniory, následují domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. (Střednědobí plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období , 2009: 34) 4.2 Domovy pro seniory v Brně V Brně se v současné době nachází 11 domovů pro seniory. Jsou to: a) DS Foltýnova, b) DS Koniklecová, 8 Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. ( 41 Zákona č. 108/2006 Sb.) 18

19 c) DS Okružní d) DS Podpěrova, e) DS Vychodilova (k zařízení patří DS Tábor), f) DS Věstonická, g) DS Kociánka, h) DS Kosmonautů, i) DS Mikuláškovo náměstí, j) DS Nopova, k) DS Holásecká. Pět z těchto zařízení, konkrétně DS Foltýnova, DS Koniklecová, DS Okružní, DS Podpěrova a DS Vychodilova, bývaly penziony pro důchodce. Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozhodl Magistrát města Brna, že dojde k transformaci těchto zařízení na domovy pro seniory. DS Věstonická, DS Kociánka, DS Kosmonautů, DS Mikuláškovo náměstí a DS Nopova bývaly domovy pro důchodce. Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách byly tato zařízení transformována na domovy pro seniory. Provoz v posledním zařízení DS Holásecká byl zahájen až Tedy v době, kdy už platil nový zákon o sociálních službách, a proto zařízení zahájilo provoz už jako domov pro seniory. Transformace pobytových zařízení pro seniory umožní přechod od orientace na zcela soběstačné uživatele k zaměření na klienty zčásti nebo zcela nesoběstačné vyžadující trvalou péči. V postupných krocích dojde k zavedení nepřetržité služby s poskytnutím ošetřovatelské a zdravotní péče, zajištění celodenního stravování, všech služeb spojených s bydlením i dalších základních činností vyplývajících ze zákona o sociálních službách. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 49) Transformací vznikne 627 plnohodnotných lůžek pro uživatele vyžadující určitý stav péče, čímž se částečně vyřeší dlouhodobý nedostatek míst v pobytových zařízeních pro seniory. Dojde tím také ke kompenzaci části kapacity současných domovů důchodců, která bude poskytovat službu typu domov se zvláštním režimem. Budovy a jejich vybavenost jsou mimořádně vhodné k tomuto účelu i z hlediska humanizace pobytových zařízení pro seniory. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 49) 4.3 Stárnutí obyvatelstva Jednou z významných charakteristik demografického vývoje je stárnutí populace. To je spojeno se dvěma hlavními vlivy. Na jedné straně se jedná o snížení porodnosti a na druhé o prodlužování střední délky života. Pro Českou republiku bude typickým rysem úbytek počtu obyvatel a současně i nepříznivý vývoj věkové struktury se stále klesajícím podílem dětské předproduktivní složky obyvatelstva a rostoucím podílem poproduktivní složky starších lidí. (Dufek, Minařík, 2008: 11) Stárnutí společnosti se projevuje především zvyšováním podílu seniorů starších 70 let, tj. lidí ve starším důchodovém věku, u kterých je omezena aktivní činnost. (Dufek, Minařík, 2008: 15) Podle Kučery se budou sociální důsledky stárnutí v příštích letech prohlubovat a bude proto obtížnější zabezpečovat potřeby starých lidí. Nepůjde však jen o materiální zabezpečení, 19

20 ale i o vytváření nového smyslu osobního a rodinného života a podporu odpovídajících aktivit. (Dufek, 2008) Česká republika se spolu s dalšími 8 zeměmi v Evropské unii zúčastnila projektu FELICIE, který zkoumal změny v partnerství, vzdělání, zdravotním stavu, sociální a ekonomické situaci, mezigeneračních transferech a sociálních kontaktech. Výzkum byl zaměřen na období let 2000 až 2030, a to na osoby 75leté a starší. Výsledky projekce potvrzují, že v České republice se počet seniorů ve věku 75+ více než zdvojnásobí a z nich více jak čtvrtina bude ve špatném zdravotním stavu, což bude klást zvýšené nároky na zdravotní a vůbec sociální systém. (Dufek, 2008) U osob nad 75 let věku vzrůstá poptávka po sociálních službách spojená s postupně se objevující závislostí na pomoci druhé osoby. Podpora péče a podpory přichází nejen z důvodů somatického nebo psychického onemocnění, ale také ze sociálních a ekonomických dopadů postproduktivního věku. Seniorů ve věku 65 až 79 let bude po roce 2010 výrazně přibývat. (Sokol, 2008: 45) Ze sociálně-demografické analýzy, kterou v rámci projektu KPS ve městě Brně zpracoval Burjanek vyplývá, že v Brně přibývá seniorů a věk, jehož se lidé dožívají, narůstá. Z celkového počtu obyvatel Brna je asi seniorů. Nejvýznamnějším rysem seniorské populace bude její nárůst v příštích desetiletích z nynějších 15 % na celou třetinu. (Komunitní plán sociálních služeb města Brna do roku 2009, 2007: 37) 20

21 5. Finanční analýza Obsahem této kapitoly bude popis finanční analýzy. Konkrétně se bude jednat o představení podstaty, metod a zdrojů informací pro finanční analýzu. 5.1 Podstata finanční analýzy Finanční analýza představuje rozbor údajů, jejichž prvotním a zpravidla jediným hlavním zdrojem je finanční účetnictví. Analýzou údajů získaných zpravidla z finančního účetnictví a účetních výkazů můžeme získat přehled o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku, a dále pak podklady pro finanční řízení podniku. (Máče, 2006: 29) Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a doporučení vhodných řešení do předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Jejím cílem je poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a determinovat silné stránky. Finanční analýza směřuje k poznání, co do budoucna podnikové finance vydrží, má vyústit v potvrzení nebo modifikaci dosavadní finanční politiky. (Holečková, 2008: 9) Jestliže je finanční analýza metodou hodnocení finančního hospodaření firmy, musí splňovat požadavky účelnosti (je realizována s předem vymezeným účelem, cílem), aplikovatelnosti (používají se takové metody a nástroje, které jsou adekvátní praktickým možnostem a konkrétním podmínkám firmy, pokud je finanční analýza uskutečňována z vnějšího podnětu, může dojít i k situaci, že firma musí např. svou strukturu dat přizpůsobit, doplnit) a tzv. informační efektivnosti (prostředky vynaložené na zpracování finanční analýzy, získání výstupních informací by měli být adekvátní neměly by přesahovat očekávané přínosy, kterých firma dosáhne v důsledku využití těchto informací pro řízení). (Kraftová, 2002: 25) Informace, které se týkají finanční situace podniku, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů. Podle toho, kdo finanční analýzu provádí a potřebuje ji můžeme rozdělit na externí a interní. Interní je prováděna podnikovými útvary, a také přizvanými nebo povolanými osobami. Mezi její uživatele patří manažeři, zaměstnanci a odbory. Vychází z mnohem podrobnějších finančních informací. Naopak externí finanční analýza pracuje s veřejných finančních a účetních informací a jiných veřejně dostupných zdrojů. K nejvýznamnějším externím uživatelům patří investoři, banky, obchodní partneři, stát a konkurenti. (Holečková, 2008: 13) 5.2 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy můžeme rozdělit podle hlediska způsobu práce s daty na: (Kraftová, 2002: 26) a) Finanční analýzu fundamentální, jež má zejména pragmatický a heuristický charakter. Finanční analytici při ní využívají svých zkušeností, intuice a expertních odhadů. Tato metoda finanční analýzy je upřednostňována při velkých změnách 21

22 podmínek, které vylučují využití extrapolačních metod 9 v rámci technické finanční analýzy. b) Finanční analýzu technickou založenou na matematicko-statistických metodách. V oblasti elementárních metod jde o analýzu vertikální (strukturální), v jejímž rámci se hodnotí vývoj jednotlivých prvků, a analýzu horizontální (trendovou). K nejvýznamnějším nástrojům horizontální analýzy patří časové řady a rozpoznání, resp. Kvalifikace trendových a cyklických komponent se souběžným odlišením od náhodných odchylek. c) Finanční analýzu kauzální hodnotící příčinně důsledkové vazby mezi jevy, které mohou mít buď stochastický (náhodný, pravděpodobnostní), nebo deterministický charakter. Významnou metodou kauzální analýzy jsou pyramidální rozklady ukazatelů. d) Finanční analýza komparační, zpravidla doplňující technickou finanční analýzu. Komparace může být přitom založena na srovnání s tzv. standardními hodnotami ukazatelů. Nebo může být využito při komparaci různých firem srovnávací báze a podle ní zvolena i metodika vyhodnocení výsledků. Zvláštní odnoží komparativní analýzy je tzv. benchmarking, kdy se firma porovnává s nejlepším subjektem ve svém oboru. Podrobnější dělení finanční analýzy technické: (Mockovčiaková, 2010: 149) a) Absolutní a rozdílové ukazatele Absolutní ukazatele jsou takové, které pro potřebu hodnocení nemusíme upravovat, ale používáme je přímo k rozboru vývojových trendů a k rozboru procentnímu, tj. jsou to přímo jednotlivé položky účetních výkazů. Ukazatele rozdílové získáme z rozdílu některých položek aktiv a pasiv rozvahy, nebo z rozdílu ostatních finančních výkazů. Protože ve výkazech jsou údaje vykázány k určitému datu říkáme, že se jedná o stavové ukazatele b) Procentní ukazatele Metoda spočívá v převedení hodnot v absolutních hodnotách na relativní procentní vyjádření. c) Poměrové ukazatele Jsou nejčastěji používané ukazatel. Vyjadřují vztahy mezi položkami, popř. skupinami položek uvedených ve výkazech. Nelze je volit libovolně. Příslušné položky či jejich skupiny musí být co do obsahu v určité souvislosti. d) Trendové ukazatele Ukazují změny absolutních ukazatelů v čase. Tak můžeme porovnat vývoj jednotlivých položek účetních výkazů za několik let a zároveň si z tohoto vývoje odvodit pravděpodobnou výši určité položky do budoucnosti. 5.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy je závislá na kvalitních zdrojích informací. Finanční analýz potřebuje velké množství dat z různých informačních zdrojů a různé povahy, které zle rozdělit do tří hlavních skupin: (Holečková, 2008: 19) 9 Extrapolační metody jedná se o takové metody, které jsou založeny na prodlužování sledovaných vývojových řad. Vychází z předpokladu, že sledovaný proces se bude v budoucnu vyvíjet stejným směrem nebo i stejnou intenzitou. (Buřita, 2003: 54) 22

23 a) Zdroje finančních informací čerpající zejména z účetních výkazů a vnitropodnikového účetnictví, informace finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. b) Kvalifikované nefinanční informace jde především o oficiální ekonomickou a podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost), rozbory budoucího vývoje techniky a technologie. c) Nekvalifikované informace zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislé hodnocení a prognózy. Hlavním zdrojem, který je nejlépe uzpůsobený k poskytnutí informací pro finanční analýzu, je finanční účetnictví. Výstupem finančního účetnictví je účetní závěrka. Ta má dle zákona o účetnictví podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. ( 7 Zákona č. 563/1991 Sb.) Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: ( 18 Zákona č. 563/1991 Sb.) a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha. Rozvaha nabízí údaje, které uvádějí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí ke zvolenému určitému časovému okamžiku, většinou k poslednímu dni účetního období, v peněžním vyjádření. (Holečková, 2008: 22) Výkaz zisku a ztrát poskytuje informace o tom, jak vzniká výsledek hospodaření firmy daného účetního období, a vyčísluje jeho dílčí složky. Položky nákladů a výnosů jsou časově rozlišeny. Zachyceny jsou kumulativně, tedy narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Nejde proto o stavové veličiny k určitému datu, nýbrž o tokové veličiny za určité období. (Máče, 2006: 26) Příloha se stala nedílnou součástí účetní závěrky. Obsahuje klíčové informace, které v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nenalezneme. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska externích uživatelů účetní závěrky, aby si mohli vytvořit správný úsudek o finanční situaci a výsledcích hospodaření podniku a odhadnout možný budoucí vývoj. Součástí přílohy je též přehled o peněžních tocích, což je výkaz který podává informaci o peněžních tocích za uplynulé období. (Holečková, 2008: 37) 23

24 6. Metodika 6.1 Finanční analýza příspěvkové organizace Významnou otázkou při provádění finanční analýzy je, jakým způsobem aplikovat standardní nástroje, resp. metody finanční analýzy na oblast neziskového sektoru. Tyto nástroje a metody musí totiž respektovat specifika těchto organizací, přičemž za nejvýznamnější odlišnost od soukromých firem je třeba považovat jejich neziskový charakter. (Boukal, Vávrová, 2007: 53) Ze současné praxe je patrné, že zejména příspěvkové organizace málokdy využívají účetnictví k finančnímu řízení, sami neprovádí finanční analýzu výsledků hospodaření a ani nevyužívají služeb externích specialistů. V rámci příspěvkových organizací se nepracuje ani s kvalitními podpůrnými systémy. (Mockovčiaková, 2010: 141) Základem finanční analýzy u neziskových organizací by mělo být především jasné stanovení, které výstupní informace je z analýzy potřeba získat, finanční analýza musí vždy splňovat požadavky účelnosti, aplikovatelnosti a informační efektivnosti (Otrusinová, 2009: 54) Podle Kraftové se používají pro finanční analýzu municipálních firem speciální ukazatele, z nichž pro posouzení hospodaření příspěvkových organizací lze využít zejména ukazatele autarkie. Mezi municipální firmy lze zařadit i příspěvkové organizace zřizované Územně samosprávnými celky. (Kraftová, 2002: 101) Pro analýzu finanční situace příspěvkové organizace je vždy nutné vybrat jen ty ukazatele, které je u těchto organizací smysluplné vyhodnocovat. (Otrusinová, 2009: 62) 6.2 Ukazatele autarkie Autarkie (míra autarkie) odráží míru soběstačnosti municipální firmy. V závislosti na použitých datech může být hodnocena autarkie na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové. (Kraftová, 2002: 101) Modifikací ukazatelů je mnoho. Jedním z nejvýznamnějších je autarkie na bázi nákladů a výnosů z hlavní činnosti. Udává poměr výnosů k nákladům a tím odráží míru, v jaké je organizace soběstačná z hlediska pokrytí svých nákladů hlavní činnosti z dosažených výnosů, a to v procentech. (Kraftová, 2002: 102) VHČ A 100, HV HČ N HČ A je autarkie hlavní činnosti na nákladově výnosové bázi, HV HČ V.. výnosy z hlavní činnosti (součet konečných stavů účtů třídy 6), HČ N. náklady hlavní činnosti (součet konečných stavů třídy 5). HČ Jde o ukazatele týkající se pouze hlavní činnosti. Ve výnosech jsou zahrnuty neinvestiční dotace, které zpravidla představují nejvýznamnější část výnosů Jsou částí veřejných prostředků, které byly určeny na zajištění municipální firmou realizovaných veřejných produktů. Pozitivně lze hodnotit, pokud je ukazatel roven 100 %. V případě menší hodnoty je nedostatečné krytí nákladů výnosy a je potřeba provést analýzu příčin. V případě větší hodnoty záleží hodnocení na tom, čím je tato situace způsobena. Je třeba zvážit, zda by nebylo lepší dotační prostředky využít jinde, či zda by výnosy v podobě uživatelských 24

25 poplatků případě žádoucího zvýšení spotřeby daných produktů neměly být sníženy. (Kraftová, 2002: 102) 6.3 Ukazatele rentability Rentabilita jako způsob hodnocení efektivnosti patří k tradičním oblastem finanční analýzy u soukromých ziskových firem. U municipálních firem však představuje oprávněně jeden z nejdiskutovanějších problémů. Zisk jako účetní hodnota není smyslem činnosti této firmy. (Kraftová, 2002: 105) Variátor celkových nákladů. Tento ukazatel zachycuje relaci mezi dynamikou vývoje celkových nákladů a celkových výnosů. Hodnota variátoru vyšší než jedna znamená vyšší dynamiku nárůstu nákladů. V takovém případě je potřeba počítat s nutností získání větších neinvestičních dotací a/nebo s navýšením uživatelských poplatků. V opačném případě (hodnota variátoru je menší než jedna) je možno zajistit vyšší rozsah produkce, nebo snížit nároky na dotace a/nebo výši uživatelského poplatku. (Kraftová, 2002: 111) N t 1 N t var N, Vt 1 Vt N V N t var..... variátor nákladový, t 1 t N. náklady celkem v období t 1 (součet konečných stavů účtů 5. třídy), N... náklady celkem v období t, t V.. výnosy celkem v období t 1 (součet konečných stavů účtů třídy 6), t 1 V výnosy celkem v období t. t 6.4 Ukazatele likvidity Schopnost účetní jednotky uhradit své finanční závazky v okamžiku jejich splatnosti měří ukazatele likvidity. Aby byla účetní jednotka solventní musí mít určitou část svých aktiv ve vysoce likvidní formě, tj. v takové formě, která je rychle přeměnitelná na peníze. (Máče, 2006: 34) Pro municipální firmy jsou klíčové dva druhy ukazatelů likvidity a to: (Kraftová, 2002: 114) a) Okamžitá likvidita někdy bývá uváděna hodnota okamžité likvidity pro zdravou firmu soukromého ziskového sektoru kolem hodnoty 0,2. U municipálních firem bývá tato hodnota zpravidla vyšší, což svědčí o potřebě řízení míry zhodnocování volných peněžních prostředků. Pe l I, KZv L I. okamžitá likvidita, Pe peníze a jejich ekvivalenty (součty konečných stavů účtů skupiny 24, 25 a 26), KZv.. krátkodobé závazky (součet konečných stavů účtů 321 až 345, 347 a 349, 367 a 368, 379,281 až 289). 25