Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VIII

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VIII"

Transkript

1 Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku VIII Matúš Šucha Miroslav Charvát Vladimír Řehan (Eds.) Univerzita Palackého v Olomouci 2009

2 Sborník příspěvků z VIII. česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku Kvalitativní přístup pro praxi. Konference se konala ledna 2009 v Olomouci. Oponenti: doc. PhDr. Vladimír Řehan doc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D. Na vydání této publikace se finančně podílely: Psychologický ústav Akademie věd ČR, Státní rozpočet České republiky, Rozvojové projekty veřejných vysokých škol (MŠMT ČR). Autorem obrázku na obálce je Stanislav Holý Editors Matúš Šucha, Miroslav Charvát, Vladimír Řehan, 2009 Cover Jiří Jurečka, vydání ISBN

3 Konferenci pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Ondřeje Lišky, hejtmana Olomouckého kraje Ing. Martina Tesaříka, primátora statutárního města Olomouc Martina Novotného a rektora Univerzity Palackého v Olomouci prof. Lubomíra Dvořáka společně organizovaly Katedra psychologie Filozofické fakulty UP Olomouc, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s partnery Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc, Psychologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., Katedra pedagogické a školní psychologie PedF UK Praha, Katedra psychológie a patopsychológie PdF UK Bratislava, Kabinet výskumu sociálnej a biologickej komunikácie SAV Bratislava, Časopis adiktologie, Časopis BIOGRAF, Sdružení SCAN, o. s. za laskavé finanční podpory Filozofické fakulty UP Olomouc, Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

4

5 Obsah Předmluva...9 Miroslav Charvát Kvalitativní přístup: vybrané teoretické a výzkumné aspekty Co děláme, když interpretujeme...13 Vladimír Chrz O otázkách a odpovědích: přínos kognitivního přístupu k metodologii dotazování...27 Aleš Neusar Kombinace metodických přístupů v psychologickém výzkumu...37 Václav Břicháček Mikropríbeh, epiphany a metanarácia: individuálna kvalita života potvrdzovaná v naratívnej štruktúre príbehu života...51 Natália Sedlák Vendelová Význam spomienok u staršieho človeka...59 Peter Tavel Od eidetiky k logice : K měkkému a tvrdému stylu zacházení s pojmy v metodě Fenomenologické Reflexe Výtvarného Artefaktu (PRVA)...67 Jiří Závora Výtvarné dílo a vyprávění v arteterapii: vynořující se narativní identita...75 Petr Štěpánek, Ivo Čermák Dialogické jednání s vnitřním partnerem...91 Eva Slavíková Dialogické jednání kasuistika klienta dětské psychiatrie Stanislav Suda Je emancipácia väčší problém ako impotencia? O interpretácii výskumov v oblasti sexuality Radomír Masaryk, Magda Petrjánošová 5

6 Sexualita osob s mentální retardací na prahu a v počátcích jejich dospělosti Martin Lečbych Applying the technique of a thematic drawing in the psychological diagnosis of the structure of body self in women suffering from eating disorders Bernadetta Izydorczyk Alcoholic family functioning based on the genogram analysis Joanna Różańska-Kowal Sdílení znalostí v sociálně zdravotnickém týmu: poznatky z kvalitativního výzkumu Hana Včelařová, Vlastimil Švec Vplyv teoretických vedomostí na vnímanie smrti a umierania u študentov pomáhajúcich profesií Milina Bubeníková, Katarína Milová, Alena Valancová Ericksoniánské komunikační ovlivňovací techniky ve výuce studentů sociální práce Miroslav Kappl, Zuzana Truhlářová Výuka studentů prostřednictvím zpracovávání případové studie Petra Mandincová Rozvoj hlasových kompetencí u učitelů Alena Nohavová, Pavla Sovová Chápať zákulisie: Význam kvalitatívnych štúdií pre výchovno-vzdelávaciu prax Ondrej Kaščák Skrytý svet materskej školy možnosti kvalitatívneho skúmania v materských školách Markéta Filagová Analýza identity u dieťaťa so špecifickou poruchou učenia Jana Lukáčová, Beáta Ráczová My sme tí zlí alebo sebadefinovanie sa školskej triedy Miroslava Lemešová Neorganizovaná mládež hľadanie cesty Jana Levická, Lenka Látalová, Katarína Rybová, Katarína Levická, Renáta Iľašová 6

7 Spolupracující přístupy ve výzkumné praxi Pavel Nepustil Rodičovství téma aktuální, odmítané i sakralizované Hana Konečná, Věduna Bubleová, Vít Janků, Adéla Kubičková, Hana Vodičková Střídavá výchova očima dětí Alina Kubicová, Marie Semelová Výskum detskej reči východisko slovenskej verzie testu CDI Jana Kesselová, Svetlana Kapalková Kvalitativní výzkum interakce ve vyšetřování trestných činů Hedvika Boukalová K čemu je mi dobrá politika? Přesvědčení mladých lidí v období pozdní adolescence o smysluplnosti politické angažovanosti Jan Šerek Identita členů freetekno komunity Jan Haase Výzkum rodin imigrantů v členských zemích EU metodologie a výsledky mezinárodního projektu Interface Pavel Bareš, Milada Horáková Jmenný rejstřík Věcný rejstřík O autorech Content Abstracts

8

9 Předmluva Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostal se vám do rukou již osmý svazek v řadě sborníků z konference Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku, která tentokrát nesla podtitul Kvalitativní výzkum pro praxi. Když jsme připravovali odborný program na toto tradičně zimní a tentokráte olo moucké setkání, opět nás překvapila opravdu velká oborová i metodologická pestrost přihlášených příspěvků. Tato variabilita se promítá i do skladby příspěvků v této knize, což mě vede k zamyšlení, jak vlastně tyto texty využíváme? Moje odpověď je jednoznačná. Po sborníku z těchto našich setkání sáhnu vždy, když hledám inspiraci při práci na vlastním výzkumu nebo při vedení studentských prací. Jako výzkumník a pedagog se opakovaně vracím k těmto textům, kde pokaždé nacházím nové způsoby uchopení rozličných témat z perspektivy mnoha oborů. Je to právě ilustrace konkrétní aplikace různých přístupů při analýze kvalitativních dat, která mě posouvá dál a vybavuje mou mentální dílnu dalšími nástroji. Asi každý někdy na své výzkumné pouti pocítil, že výsledky kvalitativního výzkumu není vůbec lehké publikovat. V tomto ohledu si velice cením tradice odborné debaty nad přednesenými příspěvky, jež nás sice drobnými posuny, avšak rozhodně přibližuje k cíli při hledání použitelných, a přitom dostatečně silných kritérií pro zvyšování validity. Jak je to ale s přínosem našeho výzkumného a publikačního snažení pro praxi? I v tomto ohledu pociťuji jednoznačně uspokojení, a nikoliv ztrátu iluzí o využitelnosti kvalitativního přístupu. Stačí se podívat na program této i předešlých ročníků konference a obsahy příslušných sborníků, aby bylo zřejmé, že prezentovaná témata netěkají v bezbřehých abstraktních sférách, nýbrž se potýkají s reálnými společenskými úlohami. Můžeme si tedy přát, aby i implementace těchto zjištění probíhala hladce a výsledkům prováděných šetření byla věnována pozornost na místech s rozhodovací kompetencí. Dovolte mi ještě, abych poděkoval všem zúčastněným institucím a zejména lidem z realizačního týmu, který pomohl připravit a uskutečnit VIII. ročník konference, dále i autorům, kteří se mimo jiné vzájemnými recenzemi svépomocně podíleli na vzniku tohoto sborníku, a také návštěvníkům a čtenářům za vytrvalý zájem. Přeji též bezproblémový průběh a úspěch nastávajícímu IX. ročníku naší konference pod záštitou kolegů z Brna. Těším se na další setkání! S přáním mnoha pracovních i osobních úspěchů Miroslav Charvát 9

10

11 Kvalitativní přístup: vybrané teoretické a výzkumné aspekty

12

13 Co děláme, když interpretujeme Vladimír Chrz Psychologický ústav AV ČR Abstrakt: Příspěvek je reflexí interpretační praxe v kvalitativním výzkumu. Interpretace je chápána jako explikace implicitní složky procesů utváření významu. Jako východisko je přijato Bordwellovo konstruktivistické pojetí, ve kterém je interpretace chápána jako činění inferencí z nápovědí na základě určitých schémat a konvencí. Interpretaci lze nahlížet jednak jako kognitivní konstrukci, jednak jako sociálně-institucionální diskursivní jednání. Interpretační schémata jsou pojata v rámci dvou dimenzí: 1. mentalismus kulturalismus, 2. hermeneutika podezření hermeneutika důvěry. Zvláštní pozornost je věnována interpretaci v narativním přístupu. Jsou zmíněny důsledky předneseného pojetí pro otázky týkající se validity interpretace. Klíčová slova: Interpretace, explikace, exemplifikace, utváření významu, narativní přístup. Pozn.: Vznik tohoto příspěvku byl podpořen grantem GA AV ČR IAA

14 1 Úvod Proč si kladu otázku co děláme, když interpretujeme? Jde mi především o to, jak to zařídit, aby interpretace v kvalitativním výzkumu byla čímsi reflektovaným, transparentním, a tudíž také disciplinovaným. V tomto příspěvku se pokusím reflektovat a učinit průhlednějším některé principy a pravidla interpretačního procesu. Formulaci těchto principů a pravidel chápu jako krok směřující k hledání kritérií validity interpretace. 2 Interpretující humanitní či sociální vědy a procesy utváření významu Na otázku kde interpretujeme, by bylo možné odpovědět: interpretujeme, kudy chodíme, což však za chvíli zpochybním, nebo zrelativizuji, vzhledem k důležitému rozlišení mezi porozuměním a interpretací. Výraz interpretace pochází z latinského interpretari vykládat, tlumočit, překládat, od interpres, což byl původně jakýsi prostředkovatel v obchodním jednání, od toho pak tlumočník či překladatel. Existuje na jedné straně velmi široké pojetí interpretace, které ztotožňuje interpretaci s jakýmkoliv aktem utváření nebo přenášením významu, tedy např. již na úrovni percepční (a potom by skutečně platilo, že interpretujeme, kudy chodíme ). A existuje také specifičtější pojetí, podle kterého interpretace je přenos z určitého znakového systému do jiného, či do určité význam nesoucí situace, tj. např. z notového zápisu do hry na housle, či ze scénáře do divadelní inscenace (potom by se dalo říci, že interpretujeme např. v koncertním sále či v divadle). V tomto příspěvku provedu hned na začátku určité zúžení prostoru, v němž budu chápat interpretaci. Tedy jednak: zajímá mě tu interpretace na platformě, které někdy říkáme interpretující humanitní či sociální vědy. A i zde provedu určité zúžení na takové disciplíny, které vymezují jako stěžejní téma svého zkoumání (nebo rovinu, na níž se pohybují) procesy utváření významu. To se týká např. obratu v psychologii nastoleného Jeromem Brunerem (1990), a nebo také kulturních (či jak se v současné době u nás říká kulturálních) studií, kde jsou procesy utváření významu centrálním tématem (Barker, 2006). To, že se v interpretujících humanitních či sociálních vědách pohybujeme na rovině procesů utváření významu, zní velice abstraktně, proto budu na začátku prostřednictvím několika otázek letmo konkretizovat, co to v různých případech může znamenat. První várka otázek je více méně z psychologie: 1. O čem vypovídají příběhy evokované prostřednictvím TAT? 2. O čem vypovídají narativní rozhovory? 3. Jaká je funkce aktivní imaginace v psychoterapeutickém procesu? 4. Oč se jedná v případě Freudem popsané dětské hry fort-da? Toto jsou všechno otázky, které lze předefinovat jako otázky po procesech (či otázky pohybující se a rovině) utváření významu. Ad 1) V tematickém apercepčním testu (TAT) 14

15 člověk dává význam určitým obrázkům tím, že o nich vypráví příběhy. Ad 2) Podobně v případě narativních rozhovorů (což je rozšířená metoda sběru dat v kvalitativním výzkumu) předpokládáme, že sebraná vyprávění jsou způsobem, jakým člověk dává význam své zkušenosti, právě proto tato vyprávění můžeme brát vážně jako empirický základ výzkumu. Ad 3) V řadě různých terapeutických škol bereme vážně různé imaginativní výtvory, jako jsou symboly, metafory či příběhy, a to proto, že v psychoterapii dochází k procesu, kterému Paul Ricoeur (1991) říká sémantická inovace, tj. změna na rovině utváření významu. Ad 4) Bylo by možné napsat celou knihu, která by pojednávala o řadě různých interpretací Freudova slavného případu hrajícího si dítěte. O této hře jako o jakémsi průlomovém výkonu na cestě vývoje procesů utváření významu se zmíním v další části příspěvku. Druhá řada otázek týkajících se procesů utváření významu se již pohybuje od psychologie směrem ke kulturním studiím: 1. K čemu jsou dětem pohádky? 2. Co je tak přitažlivého na fantasy žánru (ve filmu, v PC hrách, v RPG)? 3. Na čem je založena atraktivita žánrů, jako jsou horor, konspirační thriller či melodrama? 4. Jaká je funkce metafor v politice či v reklamě? Ad1) Bruno Bettelheim (2000) říká, že pohádky, prostřednictvím symbolického jazyka, ztvárňují a zpracovávají nejhlubší dětské tužby a obavy. Opět se tu jedná o procesy utváření významu. Ad 2 3) Také různé žánry (ať již ve filmu, či např. v počítačových hrách) lze chápat jako jakési makrostruktury utváření významu. Ad 4) A ptáme-li se např. po funkci metafor v politice, či v reklamě, opět se ptáme po procesech utváření významu. 3 Interpretace jako explikace implicitní složky procesů utváření významu Položíme-li si otázku Jakým způsobem zkoumáme procesy utváření významu?, potom je možné odpovědět: Tím, že interpretujeme. Přičemž interpretaci lze chápat jako explikaci utváření významu, nebo přesněji řečeno, jako explikaci implicitní složky procesů utváření významu. Toto je stěžejní předpoklad mého příspěvku, a proto bude třeba podrobněji vysvětlit, co to znamená. David Bordwell (1989) v práci Making Meaning rozlišil porozumění (či pochopení) na jedné straně a interpretaci na straně druhé. A odkázal se přitom na tradiční rozlišení mezi ars intelligendi a ars explicandi. Porozumění (ars intelligendi) je akt dávání (či utváření) významu, který má vždy svo jí explicitní a implicitní složku. Tedy význam obvykle není celý dán explicitně, vždy z určitých explicitně daných nápovědí konstruujeme určitou části implicitního významu, jinými slovy: činíme inference, a to i na percepční úrovni. Etymologie slova inteligence 15

16 jako čtení mezi řádky je sice pouhou pseudo-etymologií (ve skutečnosti jde o inter-legere ve smyslu vybírání si toho, co je relevantní), přesto je ale tato pseudo-etymologie užitečná a osvětlující, tj. porozumění je vždy čtení mezi řádky, nebo jak říká Bruner (1973), jít za informaci, která je dána. Naproti tomu interpretace (ars explicandi) je explikací implicitního v utváření významu. To dobře ukazuje etymologie: slovo explikace pochází od latinského explicare, tj. vykládat, doslova rozplétat (složeno s předpony ex a výrazu plicare, doslova splétat, podobného základu jako komplex). Jedná se tedy o jakési rozvinutí svinutého, o vyslovení nevysloveného, o dopovězení napovězeného. Pouze na okraj podotknu, že význam slova explikace se někdy zcela neadekvátně posouvá směrem k významu slova explanace, tj. vysvětlování. Zatímco vysvětlování je v hermeneutické tradici protipólem porozumění (viz Diltheyovo rozlišení na verstehen a erklären ), je explikace určitým rozvinutím porozumění, tj. interpretace je explikovaným, rozvinutým porozuměním. Tedy kdybych měl udělat nějaké shrnutí rozdílu mezi porozuměním a interpretací: Zatímco prosté porozumění se obejde bez explikace (můžeme rozumět, aniž bychom vyslovovali nevyslovené, dopovídali napovězené atd.), při interpretaci explikujeme implicitní v utváření významu (kterému v porozumění prostě rozumíme, a stačí nám to). 4 Typy konstrukce významu Pokusím se věc ještě upřesnit (s určitým nebezpečím, že jí spíše zkomplikuji). Již zmíněný Bordwell v práci Making Meaning rozlišil čtyři typy konstrukce významu, které konkretizoval na situace, kdy dává divák či kritik význam filmu. 1. Divák filmu jednak konstruuje svět příběhu (tomu se někdy říká diegese) a jeho děj (tj. fabuli). A již toto je aktivní konstrukce utváření významu, např. u některých filmů je poměrně náročné transformovat události z toho pořadí, jak jsou ve filmu presentovány (syžet), do svého pořadí v rámci příběhu (fabule). Tomuto typu konstrukce říká Bordwell referenční význam. 2. Divák činí další aktivní konstrukci, jejímž prostřednictvím dává filmu význam, a to tak, že se od konkrétního světa příběhu a jeho děje posouvá na určitou úroveň abstrakce, k určitému, řekněme, konceptuálnímu významu. Tj. např. chápe určitý film jako protiválečný. Tento význam zpravidla bývá obsažen v určitých explicitních nápovědích. Tomuto typu konstrukce říká Bordwell explicitní význam. 3. Divák či kritik také mohou konstruovat určitý význam, který není ve filmu zjevně presentován. Bordwell takovému významu říká implicitní, někdy také symbolický. Např. ve filmu Přelet nad kukaččím hnízdem je scéna, kdy řada chovanců uteče z blázince, hezky si to užijí, poté jsou donuceni se vrátit, a represe je potom ještě horší než předtím. Když byl tento film v 70. letech v soukromí promítán v okupovaném a normalizovaném Československu, jeden člověk při této scéně spontánně pravil: To je jako to Pražské jaro, na chvíli se uteče z blázince, a vo to je to pak horší. Toto je příklad konstrukce symbolického či implicitního významu, tak, jak mu rozumí Bordwell. 16

17 4. Divák či kritik mohou ve filmu konstruovat také určitou rovinu významu, která může být v rozporu s explicitnějšími významovými vrstvami. Slavoj Žižek se např. domnívá, že seriál MASH ve skutečnosti vůbec není protiválečný (přestože takto je většinou konstruován jeho explicitní význam), nýbrž že právě prostřednictvím zdravé dávky cynismu, kanadských žertíků, výsměchu apod. podporuje politiku identifikace s vojenskou mašinérií (Žižek, 1998). Tomuto typu konstrukce významu říká Bordwell symptomatický či potlačený (vytěsněný). Jedná se o rovinu významu, na kterou se zaměřuje např. kritika ideologie či psychoanalýza, tj. přístupy, které bývají někdy společně označovány jako hermeneutika podezření, o čemž se tu ještě zmíním. Bordwell dále říká cosi, co v kontextu mého tázání nelze tak docela přijmout, přesto je to ale inspirativní. Říká, že proces porozumění konstruuje referenční či explicitní význam, zatímco proces interpretace konstruuje význam implicitní či symptomatický. Problém je ale v tom, že ve skutečnosti každá z uvedených Bordwellových rovin významu je do jisté míry implicitní, např. i ta referenční, kde jde o vytvoření implicitní fabule z explicitních nápovědí. V pouze částečné shodě s Bordwellem (a v mírné neshodě, která je však spíše výsledkem toho, že mi tu jde o něco jiného; Bordwellovi jde i interpretaci filmu, mě tu jde o interpretaci v kvalitativním výzkumu) řeknu, že interpretace je vždy pohyb přes hranici explicitní/implicitní. Tedy nejedná se tolik o to, jsem-li na rovině referenčního významu, či např. na rovině symbolického významu. Mohu např. rozumět symbolickému významu, aniž bych ho musel interpretovat, tj. explikovat (podle zmíněného Bruno Bettelheima děti rozumí symbolické řeči pohádek, nikoliv však proto, že by je interpretovaly), a naopak mohu explikovat referenční význam (tj. jak je konstruována fabule ze syžetu). Jak již jsem řekl, interpretace je explikace implicitní složky v utváření významu. V úvodu jsem omezil své úvahy na přístupy, které se pohybují na rovině procesů utváření významu. Pak je tedy možné říci, co děláme v těchto přístupech, když interpretujeme, tj. explikujeme implicitní (popř. symptomatické) v procesech utváření významu. 5 Interpretační praxe Bordwell sám označuje své pojetí interpretace jako konstruktivistické. Bordwellův konstruktivismus je zvláštní také tím, že přestože on sám sebe označuje za kognitivistu, je to zároveň konstruktivismus, který bychom mohli označit jako sociální. Podle Bordwella je interpretace kognitivní aktivita odehrávající se v určitém sociálně-institucionálním rámci. Přičemž tato aktivita spočívá v činění inferencí na základě určitých schémat a konvencí. To znamená, že k explikaci implicitního v utváření významu dochází tak, že činíme inference z nápovědí či vodítek určitého textu, artefaktu, rozhovoru, pozorování apod. V případě každé interpretační praxe je možné si položit následující otázky: 1. Jaké inference činíme? 2. Z jakých nápovědí? 3. Na základě jakých schémat a konvencí? 4. V jakém sociálně institucionálním rámci? 17

18 To je možné letmo konkretizovat na několika příkladech hermeneutické praxe ze sou časnosti i z bližší či vzdálenější historie. Příkladem hermeneutické praxe jsou různé podoby biblické exegeze, kde byla vypracována řada interpretačních konvencí, dávajících návod k tomu, jakými inferencemi se pohybovat od nápovědí v biblickém textu k jeho různým možným implicitním významům. Jako příklad interpretační praxe lze uvést tzv. čtverý význam písma (Origénes, Dante ad.). To je něco, co má dlouhou tradici odvíjející se od židovské exegese (Filón Alexandrijský ad.). Oč se zde jedná: Vedle významu doslovného, tj. historického, se interpretací bible docházelo ještě k významu alegorickému, morálnímu a anagogickému (mystickému). V kontextu zde řečeného je důležité, že v každém případě šlo o jiné interpretační konvence, a tudíž jiné inference, v rámci jiných schémat. V případě alegorického významu se některá nápověď v písmu chápala jako ilustrace určité pravdy víry. V případě morálního významu se hledaly takové pasáže, tj. takové nápovědi v textu, které s sebou nesly určité implikace pro morální jednání. A anagogický či mystický význam vztahoval nápovědi písma k určitým nejzazším nadějím (proto anagogický) či Božím tajemstvím (proto mystický). Konstrukce různých významů písma, to bylo něco, na co si bibličtí hermeneuti dávali takříkajíc sakra pozor, my bychom mohli říci, že to důkladně metodologicky ošetřili. Byla vypracována pravidla, kdy a za jakých podmínek považovat pasáž textu za nápověď toho kterého významu, např. sv. Augustin (jehož původním vzděláním byla latinská rétorika) vypracoval řadu pravidel, kdy je možné sáhnout k jinému, než doslovnému, tj. historickému výkladu, tedy např. tehdy, když je určitá událost v písmu v rozporu s principy víry či morálky. Různé interpretační praxe byly vztaženy k různých institucím a školám, ve středověku např. panoval co do interpretační praxe spor mezi tzv. Alexandrijskou a tzv. Antiošskou školou, což mělo své kulturní a historické důvody. Podobně by bylo možné ukázat jako případ interpretační praxe např. psychoanalytickou interpretací snů. Tady už jsme blíže tomu, oč se jedná v interpretujících vědách zkoumajících procesy utváření významu. Na Freudově (1998) interpretaci snů je obzvlášť dobře vidět, že interpretace je explikace implicitní (zde je možné říci latentní) složky utváření významu. Freudova hermeneutika spočívá v řadě pravidel, jak se pohybovat od nápovědí v explicitním (tj. manifestním) snu směrem k implicitní rovině utváření významu (tj. k latentnímu obsahu snu). A v případě psychoanalýzy je také dobře viditelné, že interpretační praxe tu probíhá v určitém jasně definovaném institucionálním rámci. 6 Interpretace jako exemplifikace konceptů a teorií Jak bylo řečeno výše, interpretaci lze chápat jako explikaci implicitní složky procesů utváření významu na základě dat (texty, artefakty, praktiky, pozorování, rozhovory), přičemž tato explikace spočívá v činění inferencí z nápovědí na základě určitých schémat a konvencí. K tomu je třeba přidat ještě toto: Interpretace je zpravidla (v různé míře) také exemplifikací konceptů a teorií. Interpretace by nikdy neměla být pouhou exemplifikací 18

19 konceptů a teorií. V takovém případě by totiž šlo o pouhé hledání dalších a dalších ilustrací pro určité předem dané koncepty. Ale zároveň je třeba o tomto pólu interpretace vědět. Protože se mu vlastně nelze zcela vyhnout. Z tohoto hlediska existují dvě mezní podoby. Tou první je interpretace jako tvorba zakotvené teorie. V takovém případě se interpretace odvíjí víceméně pouze od dat, tj. koncepty a teorie se zde vynořují, emergují. Je však třeba být v tomto smyslu poctivý a umět si přiznat, kdy jde opravdu o tvorbu zakotvené teorie, a kdy si pouze zamlčujeme koncepty a teorie, které ve svém interpretačním konání ilustrujeme, či jinak řečeno, exemplifikujeme. To, že interpretace je jak explikací z dat, tak také exemplifikací konceptů, je možné dobře vidět na již zmíněném případu, známém v literatuře jako dětská hra fort-da. Tato hra, popsaná na začátku Freudovy studie Mimo princip slasti vypadá takto: Dítě ve věku půldruhého roku odhazuje předměty (především jakousi dřevěnou cívku s provázkem) s výkřikem fort (pryč), nechává je zmizet, aby se s nimi po chvíli radostně shledávalo s výkřikem da (tady). A činí tak v nepřítomnosti své matky, kterou díky této hře celkem dobře snáší (Freud, 1999). Freudova interpretace této hry se objevuje v důležitém momentu vývoje jeho teorie, kdy Freud uvádí na scénu dualitu pudů života (Erotu) a smrti (Thanatu). Tato hra a její interpretace zde zjevně figurují jako ilustrace, jako exemplifikace Freudovy spekulace. Ale na druhou stranu, prostřednictvím této spekulace Freud explikuje cosi velmi podstatného stran implicitní složky procesů utváření významu. Freud doslova říká, že tato hra je velkým kulturním výkonem. Tím že dítě ve hře inscenuje mizení a návrat, je schopno se vzdát bezprostředního uspokojování pudů a posunout se na rovinu symbolické representace. V tomto na Freuda navazuje Jacques Lacan (1989), který tuto hru interpretuje jako průlom na cestě z imaginárního do symbolického řádu. Jedná se zde o zisk znaku, který je schopen representovat při nepřítomnosti svého předmětu, tj. je řečeno strukturalistickou terminologií presencí v absenci. Na jiné rovině explikace implicitního (v procesech utváření významu) se pohybuje interpretace z hlediska kognitivní psychologie. Zde je možné explikovat mechanismus mapování struktury (což je velmi obecný výkladový mechanismus kognitivismu), tj. projekci určité relace z jedné oblasti do druhé. To je možné převést na formu proporční analogie: předmět pryč se má ku předmět zpátky jako maminka pryč ku X. A toto X (jakožto interpretovaný význam herního konání) potom znamená: Maminka se vrátí. A ještě na jiné rovině explikace implicitního se pohybuje interpretace z hlediska narativní psychologie. David Hiles (2003) v příspěvku o narativním obratu v psychologii velice správně říká, že onen velký kulturní výkon, o kterém mluví Freud, spočívá také ještě v něčem jiném. Dítě zde ztvárňuje svojí zkušenost prostřednictvím narativní konstrukce (jedná se o jakousi protonaraci ). Těžkou bychom hledali nějakou elementárnější narativní strukturu, než je vyprávění o ztrátě a znovunalezení. Máme zde tedy čtyři různé interpretace, z nichž každá exemplifikuje jiné koncepty a teorie a explikuje tak jiné aspekty procesů utváření významu. 19

20 7 Prostor možných výkladových schémat Aniž bych si dělal nárok na obecnost, naznačím zde určitý prostor možných výkladových schémat, která explikují a zároveň také exemplifikují procesy utváření významu. Tento pomyslný prostor lze znázornit z hlediska dvou dimenzí, jimž jsou jednak mentalismus versus kulturalismus a jednak hermeneutika podezření versus hermeneutika důvěry. Budu ilustrovat, co to znamená. Pokud do tohoto prostoru umístíme některá výkladová schémata, může to vypadat například takto: ideologická kritika psychoanalýza sociální konstruktivismus kognitivní psychologie mytologická kritika archetypová psychologie Dimenzi mentalismus versus kulturalismus zde představuje na jedné straně kognitivní psychologie, na straně druhé např. sociální konstruktivismus (mohly by zde být i další přístupy: diskursivní psychologie, teorie sociálních representací atd.). Dimenzi hermeneutika podezření versus hermeneutika důvěry zde na rovině bližší mentalistickému pólu přestavuje konflikt interpretací mezi psychoanalýzou a archetypovou psychologií, na rovině bližší kulturalistickému pólu pak konflikt interpretací mezi ideologickou a mytologickou kritikou. Mentalistická či kulturalistická interpretace představují dvojí směr, kterým se pohybuje explikace procesů utváření významu směrem od dat k exemplifikačním schématům. Jde tedy na jedné straně o pohyb směrem k mysli, na druhé straně směrem ke kultuře. V pozadí těchto směrů interpretace je možné nalézt více či méně vyslovený předpoklad o kultuře utvářené myslí na jedné straně, a mysli utvářené kulturou na straně druhé. 8 Mentalismus a kulturalismus Jako příklad metalistické a kulturalistické interpretace lze uvést klasické filmové žánry, které lze interpretovat na jedné straně jako mentální modely (mentalismus), na straně druhé jako imaginární řešení sociálních konfliktů (kulturalismus). Jak to vypadá, jestliže interpretujeme filmové žánry jako mentální modely : V takovém případě explikujeme určité vzorce přání, přesvědčení a záměrů (možno říct také kognitivně-emocionálně-volní vzorce). Ilustrativním příkladem je žánr paranoidního (či také konspiračního) thrilleru. Obvyklý děj filmů tohoto žánru je takovýto: Kdosi se stane svědkem zločinu, následkem čehož mu jde neustále o život. Postupně zjišťuje, že zločin prorůstá až do nejvyšších míst, že konspirace je všude, a dochází tak k přesvědčení, že nikomu nelze věřit. Mentalistická interpretace zde spočívá v explikaci implicitního men- 20

21 tálního (intencionálního) modelu, který lze (podle pravidel kognitivismu) převést na určitý kalkul. Takto je možné identifikovat a popsat způsob, jakým jsou vykalkulovány (jakožto produkty pro mysl ) filmy populárních žánrů. V případě žánru melodramatu (v angličtině někdy označovaného jako tearjerker, čemuž odpovídá v češtině dříve používaný výraz doják ) může interpretace spočívat v explikaci určitého kalkulu, na nějž lze převést mentální model jakožto vzorec tvořený především dvěmi emocemi (dojetí nad ušlechtilostí a lítost nad ztrátou), které takříkajíc utvářejí význam tohoto žánru. Tento vzorec (i to, jak příslušný kalkul dobře funguje, tj. působí na naše emoce a slzotvorné ústrojí) lze snadno identifikovat např. v závěrečných scénách z filmu Titanic (Chrz, 2007). Kognitivistická interpretace mj. umožňuje vidět, že přes svou odlišnost mají melodrama a paranoidní thriller cosi společného. V případě paranoidního thrilleru je svět taková lumpárna a konspirace, že se ve skutečnosti nedá nic dělat. V případě melodramatu je svět tak ušlechtilý, že nezbývá než dojatě přitakat. Oba žánry přinášejí jakousi pseudokatarzi. Jak melodrama, tak i paranoidní thriller paralyzují aktivní a kritický postoj, a jsou tak vhodnými hypnotiky navozujícími ideální stav pro pasivní přijímání televizní reklamy. Blíže k pólu kulturalismu má interpretace, která chápe filmové žánry jako sociodramata. Jestliže interpretujeme klasické filmové žánry jako sociodramata, potom se proces explikace pohybuje podstatně jiným směrem než v předcházejícím případě. Vivian Sobchacková (1991) originálním způsobem interpretuje klasické hollywoodské filmy jako jakési kolektivní sny, které (podobně jak mýty podle Levi-Strausse) imaginárně, rituálně řeší určité sociální protiklady. Nemohu zde zabíhat do podrobností, v kontextu mého příspěvku je podstatné, že interpretace jakožto explikace implicitního v utváření významu zde spočívá v identifikaci určitých sociálních protikladů konstituujících jednotlivé žánry. Jako příklad lze uvést western, kde se jedná o protiklad osobní kód morálky versus legalizovaný, morální kód institucí zákona. Jiným příkladem je klasický muzikál, ve kterém lze explikovat protiklad individuální výraz touhy versus společenská potřeba její domestikace v instituci manželství (Sobchacková, 1991). Jiný způsob explikace implicitního v procesech utváření významu najdeme v přístupu kognitivisty Goerga Lakoffa (1987, 1893). Z hlediska zde pojednaného tématu je zajímavé, že v případě Lakoffova přístupu se jedná o kognitivismus, který není mentalismem. Lakoff identifikuje kognitivní struktury a procesy, které jsou v pozadí běžného mluvení a myšlení, aniž by však tyto struktury chápal úzce mentalisticky, tj. umísťoval je do hlav jednotlivců. Na základě explicitních dat (např. běžných vyjádření týkajících se emocí jako dohřát se, vařit se, vzkypět, vypěnit, vybublat, vypouštět páru, vybuchnout, vyletět ad.) Lakoff explikuje implicitní metaforický model založený na mapování struktury ze zdrojové oblasti (zahřívání kapaliny v uzavřeném prostoru) do cílové oblasti (hněv). Kognitivismem identifi kovaný mechanismus mapování struktury lze považovat za vel mi rozšířený proces utváření významu. Jedná se o projekci struktury poznání z jedné oblasti do druhé, k níž dochází jakýmsi synchronním, a tudíž velmi efektivním způsobem. Teorii mapování struktury jakožto výkladové schéma lze užít v řadě oblastí, sám jsem ho využil pro interpretaci funkce metafor v politice (Chrz, 1999), či metafor v reklamě 21

////// studie / article //////////////////////////////////////////

////// studie / article ////////////////////////////////////////// TEORIE VĚDY / THEORY OF SCIENCE / XXXIII / 2011 / 3 ////// studie / article ////////////////////////////////////////// INTERPRETACE V NARATIVNÍM PŘÍSTUPU Abstrakt: Cílem studie je zodpovědět otázku, co

Více

O otázkách a odpovědích: přínos kognitivního přístupu k metodologii dotazování [About questions and

O otázkách a odpovědích: přínos kognitivního přístupu k metodologii dotazování [About questions and O otázkách a odpovědích: přínos kognitivního přístupu k metodologii dotazování [About questions and answers: contribution of cognitive approach to survey methodology] Neusar, Aleš. In Kvalitativní přístup

Více

Psychologie literatury

Psychologie literatury Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,

Více

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK

Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Josef Krejčí Katedra psychologie Pedagogická fakulta UK Inspirace výzkumy bez léčby to jde Autobiografický rozhovor Skrytá populace Na co se připravit při sběru dat? SOUČASNÝ/Á UŽIVATEL/KA PERVITINU BÝVALÝ/Á

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci. PhDr. Eva Maierová. Ke dni: 3. 2. 2013

Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci. PhDr. Eva Maierová. Ke dni: 3. 2. 2013 Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci PhDr. Eva Maierová Ke dni: 3. 2. 2013 Publikace chronologicky Články v odborných časopisech: Maierová, E. (2012). Patologické hráčství

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona III/2:

Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona III/2: Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok

Metody sociálního výzkumu. 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Metody sociálního výzkumu 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok Problémy při sociálním výzkumu Sociální realita často zachytitelná jen skrze indikátory potřebná informace: je přímo pozorovatelná

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

VINA. Marta Kocvrlichová

VINA. Marta Kocvrlichová TRITON VINA Marta Kocvrlichová VINA MARTA KOCVRLICHOVÁ TRITON Marta Kocvrlichová VINA Autorka: Mgr. Marta Kocvrlichová Psychiatrická klinika, FN OLOMOUC Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky

Více

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými. Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Projekt. Jednotky analýzy. Proměnné. Vztahy mezi proměnnými. Téma č. 2 Cíle marketingového

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011. Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6)

Matúš Šucha: Profesní životopis. Profesní životopis. PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011. Matúš Šucha. Strana 1 (celkem 6) Profesní životopis PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Ke dni: 18. ledna 2011.. Matúš Šucha Strana 1 (celkem 6) Oblasti vědeckého zájmu 1. psychologie práce, organizace a řízení 2. dopravní psychologie 3. primární

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě CESTA KE KVALITĚ SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13

Obsah. 1. Výklad pojmů 3. 2. Vývoj outsourcingu 9. 3. Strategie vyrob nebo kup (Strategy make or buy) 13 Seznam tabulek vi Seznam obrázků vii Úvod 1 1. Výklad pojmů 3 1.1. Outsourcing 3 1.2. Insourcing 5 1.3. Vnímání outsourcingu v českých médiích 6 2. Vývoj outsourcingu 9 2.1. Z pohledu teorie ekonomie 9

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Program. Pondělí 24. 1. 2011. Hlavní přednáškový sál KVALITATIVNÍ VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ. Kinosál VARIA. Časy: 8:00 9:30 Registrace účastníků

Program. Pondělí 24. 1. 2011. Hlavní přednáškový sál KVALITATIVNÍ VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ. Kinosál VARIA. Časy: 8:00 9:30 Registrace účastníků Časy: Program Pondělí 24. 1. 2011 Hlavní přednáškový sál KVALITATIVNÍ VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ Kinosál VARIA 8:00 9:30 Registrace účastníků 9:30 10:00 Slavnostní zahájení konference 10:00 10:45 Zvaná přednáška:

Více

Příběhy tisíce a jednoho snu

Příběhy tisíce a jednoho snu Příběhy tisíce a jednoho snu Mgr. Lukáš Vonostránský Terapeutická komunita ADVAITA Sny, snění I. O čem jsou? Kde se vzaly? Jakou mají funkci? K čemu slouží? Jak je můžeme využít? (Moorcroft, 2005, str.

Více

Handicap není překážkou ve vzdělávání

Handicap není překážkou ve vzdělávání Handicap není překážkou ve vzdělávání Název modulu Typ modulu Délka modulu (počet hodin) Tvořivé psaní výukový 21 hodin Platnost modulu (datum, od kterého modul platí) 1.10.2011 - schopnost psát a číst

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě ; TV - diskuse o ČJ - zpráva, oznámení; VkZ- život bez závislostí (reklama

Více

Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ. Výstupy z dotazníku. Jaké máte pracoviště? Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR. www.braintools.

Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ. Výstupy z dotazníku. Jaké máte pracoviště? Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR. www.braintools. Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ Výstupy z dotazníku Jaké máte pracoviště? Vypracovala: Eva Veselá Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR tel. 774 205 336 info@braintools.cz www.braintools.cz Obsah

Více

Jak se pozná dobrý psychologický test? Tomáš Urbánek Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Veveří 97, Brno

Jak se pozná dobrý psychologický test? Tomáš Urbánek Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Veveří 97, Brno Jak se pozná dobrý psychologický test? Tomáš Urbánek Psychologický ústav AV ČR, v.v.i. Veveří 97, Brno Kargo kult, český vědecký Vojtěch Novotný (Vesmír, 2000, 79, s. 284) Nová Guinea je v antropologických

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7

Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Leo Vodáček, Oľga Vodáčková, 2006 Cover Petr Foltera, 2006 Všechna práva vyhrazena ISBN 80-7261-143-7 Obsah Slovo ke čtenáři 7 ČÁST I Základy managementu a vztah k podnikání 9 11. Vymezení základních pojmů

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Metody sociálních výzkumů

Metody sociálních výzkumů Metody sociálních výzkumů DOTAZNÍK ROZHOVOR POZOROVÁNÍ KAZUISTIKA ZÁKLADNÍ TECHNIKY SBĚRU DAT Přímé pozorování Rozhovor Dotazník Analýza dokumentů (standardizovaný rozhovor, nestandardizovaný rozhovor,

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2015/2016

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2015/2016 Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2015/2016 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více

Analýza spreadů zemědělských komodit

Analýza spreadů zemědělských komodit Analýza spreadů zemědělských komodit Ing. Václav Janoušek Část I.: Pšenice (wheat) Oddíl 3: Analýza spreadu Mar Jul (WHxxNxx) 3.1 Základní charakteristiky pšeničného spreadu březen červenec Stejně jako

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Polemika vzbuzující naději na konsenzus Reakce na polemiku Rudolfa Pomazala s publikací České vysoké školství na křižovatce

Polemika vzbuzující naději na konsenzus Reakce na polemiku Rudolfa Pomazala s publikací České vysoké školství na křižovatce skými vysokými školami, což může nesporně výrazným způsobem pozitivně působit na dynamiku vývoje inovačního potenciálu fakult. Za zásadní nedostatek této brožury je možno považovat zjevnou absenci systémového

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Psychologie práce a organizace v ČR

Psychologie práce a organizace v ČR Psychologie práce a organizace v ČR Vysoká škola ekonomická v Praze 20. 21. 9. 2012 TACITNÍ ZNALOSTÍ MANAŽERŮ A ÚSPĚŠNÉ ŘÍZENÍ doc. PhDr. ing. Aleš Gregar, CSc. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc.

Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Doc. PhDr. Josef Konečný, CSc. Funkce: vedoucí Katedry psychologie a patopsychologie PdF UP v Olomouci Odborné zaměření: psychologické poradenství psychologie vysoké školy psychologická diagnostika patopsychologie

Více

Základy struktury odborného textu

Základy struktury odborného textu Základy struktury odborného textu (schéma pro potřeby SPESEM, KEPA UHK) proč je její dodržování a znalost pro čtenáře důležitá? -v odborném textu jde o informace -čteme rychleji a "lépe" (tzv. racionální

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS coachpage.cz TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování Faktory ovlivňující nákupní chování Hlavní cíl výzkumného projektu Výzkumný projekt si klade za

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Směrnice. rektorky č. 4/2013. VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ: 150 00

Směrnice. rektorky č. 4/2013. VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ: 150 00 VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ, o. p. s. se sídlem v Praze 5, Duškova 7, PSČ: 150 00 Směrnice rektorky č. 4/2013 ke stanovení oblastí vnitřního hodnocení na VŠZ, o. p. s. pro akademické roky 2014/2017 a jmenování

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17 Úvod: marketing pro každého? 1 Část I 3 Marketing a marketingové řízení 3 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5 Definice marketingu 9 Podnikatelské koncepce a přístup k zákazníkům 12 Konkrétní příklad -

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Učitel v době normalizace

Učitel v době normalizace Učitel v době normalizace Dana Knotová Michal Šimáně Jiří Zounek http://www.phil.muni.cz/wupv http://www.zounek.cz/ Příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu Každodenní život základní školy v období

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Výběr z nových knih 2/2009 pedagogika

Výběr z nových knih 2/2009 pedagogika Výběr z nových knih 2/2009 pedagogika 1. Česká psychopedie : speciální pedagogika osob s mentálním postižením / Marie Černá a kolektiv Praha : Karolinum, 2008 -- 222 s. :. -- čeština. ISBN 978-80-246-1565-3

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje

ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje ESF projekt v Opatření 3.2 Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Registrační číslo CZ.04.1.03/3.2.15.2/0351 projektu: Žadatel: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Název projektu: Letní

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH

VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VÝUKOVÝ MATERIÁL V RÁMCI PROJEKTU OPVK 1.5 PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 NÁZEV PROJEKTU: ROZVOJ VZDĚLANOSTI ČÍSLO ŠABLONY: III/2 DATUM VYTVOŘENÍ:

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí

Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí Sylabus předmětu: Aplikace jungiánské psychoterapie v léčbě závislostí Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru:

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Slohové postupy: úvahový, ale také informační a výkladový

Slohové postupy: úvahový, ale také informační a výkladový Recenze Teoretická část útvar publicistického stylu hodnotící a analyzující žánr, určený většinou poloodbornému či odbornému publiku posuzuje umělecké dílo knihy, filmy, divadelní hry, výstavy...atd. Autor

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více