Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html."

Transkript

1 TEXbook naruby

2 Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese Verze tohoto textu přesně odpovídá textu druhého vydání knihy v nakladatelství Konvoj, spol. s r. o., Berkova 22, , Brno. Knihu je možné u tohoto nakladatelství objednat, viz tel./fax: Jsem si vědom některých nedostatků, které zůstaly ve formátu PDF neodstraněny. Systém záložek, který obsahuje strukturovaný obsah, je zapsán česky, což se nemusí na všech implementacích Acroreaderu správně zobrazovat. Přesto zůstává systém záložek celkem čitelný a tedy použitelný. Podrobněji o problematice klikací verze této knihy, viz článek Jak jsem dělal knihu klikací například v souboru tbnklik.tex. PDF formát knihy byl připraven pomocí volně dostupné modifikace TEXu pdftex. Viz například

3 TEXbook naruby Petr Olšák Konvoj, CSTUG Brno 2001

4 Autorem programů TEX a METAFONT je profesor Donald Knuth. TEX je ochranná známka American Mathematical Society. METAFONT je ochranná známka Addison Wesley Publishing Company. Ostatní v knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Kniha vyšla za přispění Československého sdružení uživatelů TEXu. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Olšák, Petr TEXbook naruby / Petr Olšák. 2. vyd. Brno : Konvoj s. ISBN TEX TEX počítačová typografie příručky Copyright c RNDr. Petr Olšák, 1996, 1997, 2000 ISBN (2. vyd.) ISBN (1. vyd.)

5 Úvod TEX je volně dostupný počítačový program na pořizování vysoce kvalitní elektronické sazby. Tento program se od svých stejně zaměřených komerčních kolegů liší v mnoha ohledech. Mezi nejpodstatnější odlišnost zřejmě patří otevřenost systému. Šikovnému uživateli se v takovém systému dostává do rukou nástroj na vytvoření nadstavby podle vlastní představy a potřeby. K tomu je ale potřeba o vlastnostech systému poměrně hodně vědět. Chcete-li nahlédnout pod pokličku TEXovského hrnce a postupně se podívat až na jeho samotné dno, abyste se dozvěděli, co se v něm vaří, je tato kniha určena pro vás. Na každém pracovišti, kde se používá TEX, by měl být aspoň jeden odborník, který TEXu na této úrovni rozumí. Ostatní spolupracovníci pak mohou postupovat podle jednoduchých příruček typu napíšete-li \alpha, dostanete na výstupu α. Pokud si tito spolupracovníci nebudou vědět s něčím rady, mají ve svých řadách odborníka, který jim poradí. Idea, že se všechno zvládne pomocí L A TEXových příruček, se při náročnějších požadavcích na sazbu většinou rozplyne před očima jako jarní sníh. Referenční manuál k TEXu se jmenuje The TEXbook [4]. Tato základní kniha o TEXu není mezi našinci příliš rozšířena zvláště pro její vysokou cenu. Pro mnohé je navíc tato kniha dosti obtížná ke čtení, protože TEX není nic jednoduchého. Pokusil jsem se tedy napsat k tomuto základnímu manuálu alternativní text. Text ale není jen odvarem TEXbooku. Užitečné asi budou zcela původní příklady řešené přímo v textu. Nikdy jsem se nesnažil o doslovný překlad žádné pasáže z TEXbooku, ba dokonce jsem do tohoto manuálu při psaní nahlížel jen výjimečně a snažil se celou problematiku podat svými slovy podle svých vlastních zkušeností. Měl jsem potom radost, pokud se mi něco podařilo říci přehledněji nebo stručněji než v TEXbooku. Představil jsem si, že text píši pro čtenáře, který již má základní zkušenosti s pořizováním jednoduchých textů a který tuto knihu otevírá třeba proto, že chce v TEXu programovat složitější makra. Rozhodl jsem se tedy výklad obrátit. V TEXbooku se začíná popisem použití již hotových maker plainu a teprve potom, podstatně později, se čtenář dozví, na jakém principu jsou tato makra postavena. Naproti tomu, v této knize je výklad veden naruby. Nejprve je vždy popsán vnitřní algoritmus TEXu a vlastnosti souvisejících primitivů a potom jsou tyto vlastnosti ilustrovány na příkladech maker. Z této koncepce pramení název knihy TEXbook naruby. Tato kniha není příručkou uživatele, který si chce pouze osvojit základní metody při pořizování textů pro TEX. K tomu účelu slouží mnoho jiných učebnic. Je tedy patrné, že kniha není určena začátečníkovi. Ke zvládnutí tohoto textu by ale měly stačit znalosti získané četbou Jemného úvodu do TEXu [3]. Užitečné informace lze též čerpat z knížky Typografický systém TEX [7], která na rozdíl od této knihy není úzce specializovaná na TEX samotný, ale rozebírá softwarové souvislosti programu. Tam čtenář najde rozbor práce TEXu s virtuálními fonty, s PostScriptem, s obrázky a například se dozví, jak vypadá jazyk WEB zdrojového textu TEXu.

6 Text knihy, kterou právě otvíráte, je rozdělen na dvě části. Část A (Algoritmy) popisuje v jednotlivých kapitolách a sekcích systematicky všechny algoritmy TEXu. Část B (Reference) obsahuje slovník všech primitivů a maker plainu, přičemž u každého hesla je poměrně rozsáhlý vysvětlující text. Představte si rejstřík z TEXbooku v dodatku I a nechť každé heslo z tohoto rejstříku expanduje na zhruba půlstránkový výklad o heslu. Pak dostáváte část B této knihy. Obě části knihy jsou bohatě ilustrovány příklady. Jedná se především o ukázky z formátu plain a dále o úlohy, které jsem v době své praxe s TEXem někdy řešil a které mohou být pro čtenáře zajímavé. Aby čtenář nemusel ručně opisovat do svého počítače texty ukázek, které ho zaujmou, vystavuji na síti Internet soubor tbn.mac. V něm jsou veškeré ukázky z této knihy obsaženy. Každý zájemce si tento soubor může zkopírovat z adresy ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/tbn/. Nikdo není neomylný. I při sebevětší péči se neubráním možnému zavlečení chyb do textu. Budu proto na stejné adrese v Internetu průběžně obnovovat soubor errata.txt, ve kterém budou zaneseny všechny chyby, o kterých vím a které nemusí být ještě opraveny v tomto textu. K odhalení a zveřejnění chyb může přispět kterýkoli čtenář, pokud mi o chybě napíše na adresu Při psaní této knížky se též objevilo plno jazykových problémů. Jazykoví puristé mi doufám odpustí, že používám termíny jako token, expand procesor, box apod. Mohl bych sice mluvit o amuletu, proceduře na rozklad balíčků povelů a krabičce. Myslím si ale, že by takový text vzhledem k návaznosti na anglickou literaturu nebyl příliš čitelný. My také klikáme myší a díváme se na video, místo abychom poklepávali po tlačítku polohovacího zařízení a pouštěli magnetoskop. S jazykem to je těžké. Chtěl bych ze srdce poděkovat především své ženě Ludmile, která mi byla velkou oporou v dobách, kdy jsem nevnímal svět kolem sebe a myšlenkami jsem byl u svých příkladů \output rutin. Má žena pomáhala též organizaci CSTUGu v době, kdy měla tato organizace poměrně velké problémy. Dále děkuji všem dobrovolným korektorům, kteří se přihlásili v hojném počtu, za podnětné připomínky při závěrečných úpravách textu. Přeji všem čtenářům této knihy mnoho hezkých zážitků se skvělým programem, který vznikl v dílně profesora Donalda Knutha jako labour of love (práce z radosti) a byl poskytnut veřejnosti zdarma Petr Olšák Ve druhém vydání jsou jen opraveny chyby podle errata.txt. Děkuji touto cestou všem čtenářům, kteří přispěli k odhalení chyb a tím k vylepšení kvality knihy. Snažil jsem se důsledně zachovat stránkování i číslování, aby případné odkazy na knihu, které jste již dříve použili ve svých makrech, zůstaly v platnosti.

7 Obsah Část A: Algoritmy Vstupní části TEXu Koncept vstupní brány TEXu Input procesor Token procesor Expand procesor Definování maker Triky s \expandafter Podmínky typu \if Registry pro uchování posloupností tokenů (\toks) Základy hlavního procesoru Povely a parametry hlavního procesoru Kdy TEX neprovádí expanzi Registry, datové typy a aritmetika TEXu Šest módů hlavního procesoru Boxy Mezery v horizontálním seznamu Mezery ve vertikálním seznamu Tvorba tabulek Opakovací výplňky typu \leaders Tabulky s pevnou šířkou sloupců Tabulky pomocí \halign Matematická sazba Matematický seznam Konverze z matematického do horizontálního seznamu Fonty v matematické sazbě Symboly matematické sazby definované v plainu Tipy, triky a zvyky v matematické sazbě Display mód Zalamování Místa zlomu všeobecně Zlom v místě \discretionary Vyhledání míst pro dělení slov Řádkový zlom

8 6.5 Tvar odstavce Stránkový zlom Plovoucí objekty typu \insert Výstupní rutina Ukázky různých výstupních rutin Různé Jak TEX pracuje se soubory Struktura paměti TEXu Formát metriky fontu tfm Formát výstupního souboru dvi Část B: Reference Slovník syntaktických pravidel Zkratky plainu Slovník primitivů a maker plainu Seznam příkladů použitých v knize Literatura Rejstřík

9 Část A Algoritmy

10 1. Vstupní části TEXu 1.1. Koncept vstupní brány TEXu Vstupní soubor TEXu je textový a obsahuje jednotlivé znaky, které se mají vysázet. Mimoto vstupní soubor obsahuje tzv. řídicí sekvence (anglicky control sequences). Řídicí sekvence určují způsob, jakým se má sazba provést. Například řídicí sekvence \TeX způsobí vysázení loga TEX. Při startu (kdy není načten formát) je v TEXu implementováno zhruba 300 primitivních řídicích sekvencí (zkráceně primitivy). Kromě toho se dají deklarovat nové řídicí sekvence (například prostřednictvím primitivu \def), které nahrazují většinou skupiny jiných řídicích sekvencí. Nově deklarovaným řídicím sekvencím říkáme makra. Například řídicí sekvence \TeX je makro, které se opírá o primitivy \hbox, \kern a \lower (viz část B). Formáty TEXu (například plain, L A TEX atd.) deklarují nové řídicí sekvence, které jsou většinou uživatelsky mnohem přijatelnější než přímé použití primitivů. Autor textu se pak nemusí vyjadřovat jen pomocí primitivů (to by bylo asi příšerně komplikované) a není nucen si všechna potřebná makra v úvodu svého textu deklarovat sám. Vesměs všechny formáty vycházejí ze základního formátu plain, který je popsán v TEXbooku. I v této knize se zaměříme na tento formát. Všechna makra plainu jsou popsána v části B. Pokud chceme začít psát vlastní makra, bude pro nás formát plain dobrým startovním bodem, o který se jednak můžeme opřít a jednak v něm můžeme hledat inspiraci. TEX na svém vstupu čte textový soubor a na výstupu vzniká (mimo jiné) binární soubor dvi. Pro dobré pochopení jednotlivých funkcí TEXu je užitečné rozdělit cestu datových struktur od vstupního textového souboru do výstupního dvi na úseky. TEX jako program tím pomyslně rozdělíme na samostatné procesory, které si předávají mezi sebou konkrétním způsobem definované datové struktury. Knuth přirovnal tento proces zpracování vstupní informace k trávení TEXu a mluví o očích, ústech, hltanu, žaludku atd. My budeme mluvit o input procesoru, token procesoru, expand procesoru a hlavním procesoru. Input procesor čte jednotlivé řádky vstupního souboru a zpracovává je do podoby řádků, které jsou nezávislé na použitém operačním systému. Token procesor čte zpracované řádky z input procesoru a vytváří posloupnost tokenů, což jsou buď řídicí sekvence nebo jednotlivé znaky nesoucí svou kategorii (pojem zavedeme v sekci 1.3). Výstupní posloupnost tokenů už není členěna na řádky. 10

11 1.1. Koncept vstupní brány TEXu Expand procesor čte jednotlivé tokeny a rozlišuje mezi tokeny, které bude expandovat a které ponechá beze změny. Beze změny ponechá napříkad jednotlivé znaky. Také primitivní řídicí sekvence zůstávají (až na výjimky) beze změny. Naopak procesor expanduje všechny řídicí sekvence, které byly deklarovány jako makra. Expandování tokenu znamená (zhruba řečeno) záměnu tokenu za posloupnost jiných tokenů. V nové sekvenci tokenů mohou některé podléhat expanzi znova, tj. proces expanze se opakuje tak dlouho, až jsou všechny tokeny primitivními řídicími sekvencemi nebo jednotlivými znaky, které nepodléhají expanzi. Hlavní procesor rozlišuje na svém vstupu přesně definovanou množinu tzv. povelů. Například samostatný znak znamená povel na vysázení tohoto znaku. Nebo primitivní řídicí sekvence se stává v hlavním procesoru povelem k vykonání konkrétního úkonu souvisejícího se sazbou. Takové povely mohou mít své parametry, které přicházejí za povelem. Například v zápise \vskip2mm považujeme \vskip za povel a 2mm za jeho parametr. Hlavní procesor vytváří vlastní sazbu, provádí výstup do dvi a rovněž nastavuje prostřednictvím povelů hodnoty registrů, jež ovlivňují algoritmy na všech úrovních zpracování TEXu. Jednotlivé procesory spolu úzce spolupracují a jejich činnost je provázána. Nelze tedy považovat za správnou představu, při které nejprve celý vstupní soubor projde input procesorem, pak token procesorem atd. Změny parametrů provedené v hlavním procesoru (například \endlinechar, \catcode, nová makra deklarovaná pomocí \def) okamžitě mohou ovlivnit následující činnost ostatních vstupních procesorů. Proto je v každém okamžiku jednotlivým procesorem zpracováno jen tolik informace, kolik bylo pro uspokojení požadavku následujícího procesoru nezbytně potřeba. Lze si představit, že hlavní procesor řídí celou činnost. Vyžádá si od expand procesoru povel. Expand procesor si vyžádá od token procesoru jeden token, který případně expanduje. Token procesor při vytváření tokenu musí mít ve vstupním bufferu řádek vstupního textu, který byl připraven input procesorem. Nový řádek načte input procesor až v okamžiku, kdy je to nezbytně nutné. Vstupní bránu hlavního procesoru budeme též označovat jako čtecí fronta. Jedná se o místo v paměti, kam přichází výstup z expand procesoru a odkud si bere hlavní procesor povely a parametry. Později ukážeme, že hlavní procesor za určitých okolností vrací načtený povel do čtecí fronty (jakoby proti proudu dat), pak udělá nějakou konkrétní činnost a potom znovu čte ze čtecí fronty odložený povel. Přesněji si o jednotlivých procesorech povíme v následujících sekcích. 11

12 Kapitola 1. Vstupní části TEXu 1.2. Input procesor Input procesor čte ze vstupního souboru postupně řádky textu, upravuje je a na jeho výstupu jsou znovu řádky textu připravené pro token procesor. Pojmem řádek textu na vstupu rozumíme konkrétní část textového souboru, která je (bohužel) v různých operačních systémech odlišně definována. Řádek textu na výstupu z input procesoru je již vnitřní datová struktura TEXu, která je stejná ve všech implementacích TEXu. Algoritmy input procesoru jsou tedy závislé na systému a starají se o odstínění zvláštností jednotlivých operačních systémů tak, aby všechny ostatní algoritmy TEXu již mohly být implementovány nezávisle na operačním systému. Input procesor postupně provádí se vstupními řádky textu dvě aktivity: Případně překóduje obsah řádku z kódování operačního systému do ASCII. Upraví znak konce řádku smluveným způsobem. 1. Překódování. Představme si dvě implementace TEXu; jednu na operačním systému s kódováním ASCII a druhou na systému s kódováním Pišvejcovým. Pokud si uživatelé předávají mezi těmito systémy textové soubory, provádějí konverze mezi těmito dvěma kódováními. Proto uživatel A pracující se systémem s ASCII vidí v textovém editoru totéž, co uživatel B, pracující se systémem podle Pišvejce. Uvažujme, že se oba dívají na tento text: 1 \catcode64=13 % Znak má ASCII 64 a bude mít kategorii 13 2 Zde je Kdyby input procesor neprovedl konverzi z Pišvejce do ASCII, pak by se tento zdrojový text mohl chovat ve zmíněných implementacích TEXu různě, ačkoli oba uživatelé vidí ve svém editoru totéž. Knuth tedy rozhodl, že vnitřní kódování TEXu bude podle ASCII a vše se do tohoto kódování bude konvertovat na úrovni input procesoru. Když v TEXu řekneme \catcode64, pak je jednoznačně jasné, co se tím myslí. Poznamenejme, že místo zápisu \catcode64 asi použijeme \catcode takže pak by zmíněný problém nenastal. Nastal by ovšem na úrovni textových fontů TEXu, které se obvykle ve větší části kryjí s ASCII kódem. Například při výskytu písmene A v obyčejném textu TEX vysází znak aktuálního fontu z pozice, která odpovídá kódu tohoto písmene. Musíme tedy přesně vědět, jaký to je kód. TEX má přitom ve svých instalacích své vlastní fonty společné všem instalacím TEXu a nezávislé na operačním systému. 2. Úprava konce řádku. Textový soubor se člení na řádky. Oddělovače mezi jednotlivými řádky jsou definovány v různých operačních systémech různě. V systémech dnes už historických měly například všechny řádky stejnou délku (třeba 12

13 1.2. Input procesor 80 znaků) a byly zprava doplňovány mezerami. Dnešní systémy mají vesměs definován jeden znak nebo skupinu znaků jako oddělovač mezi řádky. Například v systémech typu UNIX je tímto oddělovačem znak s kódem ASCII 10 (LF, Ctrl-J), v DOSu se používá dvojice CR LF (Ctrl-M Ctrl-J) a na systémech počítačů Macintosh je oddělovačem pro změnu jen CR. Pokud si uživatelé mezi těmito systémy vyměňují textové soubory, musí provádět konverze. Input procesor postupně načítá řádky textu ze vstupního souboru tak, jak je tento pojem definován v použitém operačním systému. Pak provede případné překódování do ASCII a odstraní případnou značku konce řádku definovanou systémem. Dále odstraní z konce řádku (tedy zprava) všechny případné mezery (ASCII 32, nikoli token mezera) až po první znak, který není mezerou. Konečně připojí na konec řádku znak, definovaný v registru \endlinechar. Teprve takto upravený řádek vstupuje do token procesoru. IniTEX nastavuje \endlinechar na hodnotu ^^M, která ve formátech obvykle nebývá měněna. Symbolem ^^M označujeme kód Ctrl-M, což je ASCII 13 neboli CR. K pochopení funkce \endlinechar si vyzkoušíme: 3 { \endlinechar= \* Tady je první řádek, 4 tady druhý, 5 tu třetí} 6 a konečně poslední. Na výstupu dostaneme: Tady je první řádek, tady druhý,*tu třetí*a konečně poslední. Vidíme, že za první řádek byla připojena ještě původní hodnota \endlinechar, která je rovna ^^M a která na úrovni token procesoru vyprodukuje (obvykle) mezeru. Je to z toho důvodu, že v okamžiku, kdy hlavní procesor provede nové přiřazení do registru \endlinechar, byl již input procesorem celý první řádek načten a kompletován. Input procesor se tedy začne chovat jinak až od druhého řádku. Jakmile hlavní procesor na třetím řádku uzavře skupinu (}), registr \endlinechar se vrátí k původní hodnotě, ovšem input procesor už na konec třetího řádku hvězdičku připojil. Teprve na čtvrtém řádku bude vše v původním stavu. Uvedeme příklad na využití \endlinechar. Nechť máme soubor (například data.txt), ve kterém jsou data systematicky členěna do řádků. Třeba údaje pro vyplnění formuláře vysvědčení: 7 Ferdinand Mravenec 8 Údolní

14 Kapitola 1. Vstupní části TEXu 11 Karel Mařík 12 bratří Maříků atd. Vidíme, že data jsou členěna do trojic řádků. První řádek obsahuje jméno, druhý ulici a třetí známky. Vidíme též, že zde není jediná TEXovská značka (řídicí sekvence) a nám se nechce žádné značky do souboru dopisovat. K načtení takového souboru TEXem tak, aby zůstala zachována členěná struktura, můžeme použít třeba toto makro: 15 \def\jmeno#1{{\it Jméno\/}: #1\par} 16 \def\ulice#1{{\it Ulice\/}: #1\par} 17 \def\znamky#1{{\it Známky\/}: #1\par} 18 \catcode \*=13 \let*=\space 19 \def\udaj#1*#2*#3*{{\everypar={}\jmeno{#1}\ulice{#2}\znamky{#3} 20 \vfil\eject}} 21 \endlinechar= \* \everypar={\udaj} 22 \input data.txt Trik s \everypar vyžaduje znalost módů hlavního procesoru, takže přesně se o něm zmíníme až v sekci 3.4. Zde jen rámcově: Jakmile TEX narazí na první písmeno, které by se mělo sázet (písmeno F v našem souboru data.txt), spustí se \everypar, tj. v tomto případě se provede makro \udaj. Všimneme si, že konec každého řádku máme ohraničen hvězdičkou, protože \endlinechar má hodnotu hvězdičky. Hvězdička je navíc aktivní (kategorie 13) a kdyby náhodou na ni přišla řada, bude pracovat jako mezera (\space). Takže nám nebude na koncích řádků překážet. Teď už vidíme, proč makro \udaj nabere do parametru #1 první řádek se jménem, do #2 druhý řádek s ulicí a do #3 třetí řádek se známkami. Makra \jmeno, \ulice, \znamky jsou zde pro jednoduchost uvedena jen v ladicí podobě. Prakticky by tato makra měla řešit přesné usazení textu do konkrétního místa na formuláři. V případě \znamky by se asi použil cyklus přes všechny známky (viz sekci 2.3) a jednotlivé číslovky by se nahradily slovy výborný, chvalitebný atd. V tuto chvíli není účelem zde takové věci předvádět. Pokud uděláme ve vstupním souboru změny, které v obvyklých textových editorech nejsou vidět, měl by se TEX chovat pokud možno stejně. K tomu účelu je potřeba udělat trochu práce na úrovni formátu. Pokud třeba uživatel použije tabelátor místo mezery (nebo skupiny mezer), většinou to v editoru explicitně nevidí. Tabelátor je znak (ASCII 9), který v některých editorech způsobí vložení smluveného množství mezer. Plain definuje kategorii tabelátoru shodně s kategorií mezery. Také primitivní sekvence \ (pro explicitní mezeru) se v plainu ztotožňuje jednak s \^^I (čti backslash tabelátor ) a také s \^^M (čti backslash CR ). Pak se tedy sekvence \ chová stejně uvnitř řádku i na konci řádku. Uvedeme si příklad, ve kterém předefinujeme chování uvedených řídicích sekvencí: 14

15 23 \def\ {SPACE} \def\^^m{cr} 24 A nyní vyzkouším mezeru\ a také mezeru na konci\ 1.2. Input procesor Na výstupu máme: A nyní vyzkouším mezeruspacea také mezeru na koncicr. Vidíme, že ačkoli jsme za posledním znakem \ výslovně napsali dokonce dvě mezery (tato skutečnost je vyznačena pomocí vaničky) a případně jsme si překontrolovali binárním prohlížečem, že tam ty mezery skutečně máme, nepomohlo to. Input procesor totiž po odebrání znaku konce řádku zlikviduje tyto mezery a teprve pak přidá \endlinechar. Kdybychom ale napsali a také mezeru na konci\ tabelátor pak skutečně dostaneme:... mezeru na koncispace. Input procesor totiž přidá \endlinechar za znak tabelátor, protože to není mezera. Skutečnost, že tabelátor má stejnou kategorii jako mezera, nemá pro input procesor žádný význam. Uvedené příklady se mohou zdát extrémně neužitečné. Na druhé straně je velmi užitečné přesně vědět, co input procesor vlastně provádí. Může se třeba stát, že jsme převzali textový soubor pořízený v DOSu (na konci řádku jsou CR LF) a bez konverze jsme jej použili v TEXu na UNIXu. Co se stane? Input procesor odebere z každého řádku LF (to je značka konce řádku v UNIXu), ponechá CR a přidá \endlinechar, což bývá obvykle ^^M, neboli jinými slovy CR. Do token procesoru tedy vstupuje na konci každého řádku CR CR (tj. ^^M^^M). Kategorie znaku ^^M je většinou nastavena na 5, což v token procesoru způsobí ukončení zpracování vstupního řádku při prvním výskytu ^^M a vložení mezery. K druhému výskytu ^^M se token procesor vůbec nedostane. UNIXový TEX se tedy chová stejně, jako kdyby byl textový soubor pořízen přímo na UNIXu. Ale pozor! Pokud změníme kategorii znaku ^^M, začne se UNIXový TEX na našem souboru chovat odlišně. Přestává být jedno, zda máme na koncích řádků CR nebo CR CR. K takové situaci dojde například ve verbatim prostředí. Tam je znak ^^M nastaven jako aktivní a je definován jako makro pro přechod na nový řádek. Druhé ^^M v každém vstupním řádku nám tedy vloží do výstupu ve verbatim prostředí prázdný řádek. Některé DOSové editory způsobují UNIXovému TEXu ještě jednu starost. Tvrdohlavě vkládají na konec souboru znak ^^Z. Uvedeme doporučený postup, kterým naučíme UNIXový TEX číst DOSem připravené soubory. Na úrovni algoritmu překódování (o něm se zmíníme později v této sekci) provedeme konverzi znaku ^^M na ^^Z a do formátu přidáme řádeček: 26 \catcode \^^Z=9 % Znak ^^Z bude ignorován Potom na konci každého řádku budeme mít ^^Z (to je konvertované CR z DOSového konce řádku), za něj input procesor přidá ^^M z \endlinechar, které už nepodléhá 15

16 Kapitola 1. Vstupní části TEXu konverzi. Na konci řádku tedy máme dvojici: ^^Z^^M. Token procesor bude znak ^^Z ignorovat a se znakem ^^M naloží obvyklým způsobem. Dodejme, že v této věci se DOSový TEX chová podstatně lépe (mluvím o emtexu). Tam je v input procesoru naprogramováno, že konec řádku v systému může končit buď CR LF nebo jen LF. Obě situace vstupní procesor interpretuje správně, tj. odstraní CR LF, případně jen LF. Po odstranění mezer na konci přidá \endlinechar. Je tedy naprosto jedno, zda DOSovým TEXem zpracováváme soubory pořízené v DOSu nebo na UNIXu. UNIXové soubory poznáme v některých DOSových editorech podle toho, že vidíme jen jeden hrozně dlouhý řádek, který v sobě obsahuje znaky LF, promítané na obrazovce většinou jako tmavý obdélníček s kolečkem. Výše zmíněné problémy nejsou bohužel nejpodstatnější. Horší je, že nové textové editory berou do svých rukou i starosti o formátování. Na základě toho si definují své vlastní značky pro konec řádků. Jistě si vzpomenete na mnoho DOSových editorů, které aspirují na textový procesor nebo dokonce DTP a rozlišují mezi tzv. tvrdým a měkkým koncem řádku. Tvrdým koncem řádku je přitom skutečně míněn ten konec řádku, který je definován v systému. Měkký konec řádku je značka dosti často závislá na konkrétním editoru. V této záležitosti šel bohužel vývoj jiným směrem, než odpovídá velmi dobré koncepci z TEXu, kde konec řádku podléhá dalšímu formátování a konec odstavce se zapíše na vstupu jako prázdný řádek. V editorech, které používají dva druhy značek pro konec řádku, jsou tvrdé konce řádku míněny jako konec odstavce a měkké konce řádku podléhají dalšímu formátování. Tedy úplně jinak než v TEXu. Pokud je měkký konec řádku například skryt pod kódem "8D (hexadecimálně), pak můžeme zkusit na začátek dokumentu uvést: 27 \catcode"8d=5 % Měkký konec řádku bude konec řádku 28 \catcode \^^M=13 \def^^m{\par} % Tvrdý konec ukončí odstavec Například program T602 vytváří v místě měkkých konců řádků dvojici "8D (hexa) následovanou znakem LF. V takovém případě náš kód umožní načítat texty pořízené programem T602, který je již dlouhou dobu v našich končinách nejužívanějším prostředkem pro pořizování textů na počítači. Samozřejmě je potřeba odkrojit hlavičku, kterou si program vytváří na začátku souboru. Hlavička má na začátku každého řádku zavináč. Takže stačí v TEXu před načtením souboru označit tento znak jako komentářový: \catcode Uvedené řešení může narazit na problémy. Pokud je totiž vstupní znak s kódem "8D na úrovni input procesoru překódován, ve vnitřním kódování TEXu už vystupuje pod úplně jiným kódem. Například při transformaci z kódování Kamenických do vnitřního kódu TEXu je znak s kódem "8D překódován na znak ĺ, tedy slovenské l s čárkou. Nepracujeme-li se slovenskými texty, nemusí nám to vadit. Pak ovšem 16

17 1.2. Input procesor místo řádku 27 pišme \catcode \ĺ=5. Poznamenejme, že u kódu PC Latin2 ani ISO není znak "8D transformován, takže bychom neměli mít problémy. Ovšem jen do té doby, než autor v programu T602 použije nějakou funkci, která tento procesor odlišuje od obyčejného ASCII editoru; například zvolí jiný druh písma. Tím vznikají ve zpracovávaném souboru další privátní značky textového procesoru. Bývá obvyklejší při zpracování dokumentů z programu T602 a jemu podobných provést nejprve záměnu všech tvrdých konců řádků za dva tvrdé a všech měkkých za jeden tvrdý. To můžeme provést před zpracováním v TEXu například na úrovni inteligentního editoru nebo ještě lépe UNIXového filtru využívajícího například dávkový editor sed. Také můžeme ošetřit výskyty přepínačů druhu písma apod. Dá se totiž očekávat, že když pracujeme s TEXem, pak nepracujeme s programem T602. Proto nám bude stačit provést konverzi jen jednou v okamžiku, kdy obdržíme rukopis od autora textu. Nyní si povíme o problematice překódování vstupu na úrovni input procesoru TEXu, což je pro nás v případě češtiny a rozličných operačních systémů záležitost bytostně důležitá. Knuth rozhodl, že vnitřní kódování TEXu je ASCII a všechny ostatní kódy se do tohoto kódu budou transformovat na úrovni input procesoru. V souladu s tímto rozhodnutím též připravil fonty Computer Modern, které na toto ASCII kódování navazují. Svým rozhodnutím ovšem definoval jen prvních 128 pozic v kódu a významy znaků s kódem nad 128 nechal nedefinovány. Původní verze TEXu (do r. 1988) dokonce ani tyto znaky na vstupu nedovolovala. Dnes je volba vnitřního kódování znaků v TEXu nad hranicí 128 v rukou implementátorů národních instalací TEXu. Rozhoduje většinou kód základních národních fontů, použitých v TEXovské instalaci. Pokud mají další fonty odlišné kódování, implementují se do instalace prostřednictvím tzv. virtuálních fontů (viz [7]). V DOSu v emtexu je překódování na úrovni input procesoru implementováno pomocí tzv. tcp tabulek, které se načítají do TEXu při inicializaci formátu. Jakmile je formát vytvořen, je v něm už konverzní tabulka zahrnuta. V CSTEXu se používají formáty s tcp tabulkami, které konvertují například z kódování Kamenických, nebo z kódování PC Latin2 nebo jiného Pišvejcova kódování do kódu CS-fontů. Prvních 128 pozic (základní ASCII) je ponecháno beze změny. V UNIXu je potřeba překódovací algoritmus začlenit do zdrojového textu TEXu před kompilací programu. Většinou se to dělá pomocí změnového souboru k tex.web. Problematika se týká sekcí 20 až 24 ve zdrojovém kódu TEXu a jedná se o vektory xord a xchr. V případě, že se ponechá vnitřní kódování TEXu podle CS-fontů, pak není obvykle potřeba dělat žádné zásahy do zdrojového kódu TEXu, protože čeština v UNIXu je kódována výhradně podle ISO a CS-fonty na toto kódování navazují. Je to analogie Knuthova postupu, kdy byl pro 17

18 Kapitola 1. Vstupní části TEXu angličtinu zvolen vnitřní kód ASCII a kódování Computer Modern fontů na tento (sedmibitový) kód navazovalo. V UNIXu lze též použít patch pana Škarvady. Jeho algoritmy doplňují jinak standardní UNIXový změnový soubor pro tex.web. Po kompilaci TEXu je pak možné volit mezi různými kódovacími postupy prostřednictvím nastavení systémové proměnné. Není-li příslušná systémová proměnná nastavena, TEX neprovádí žádnou konverzi, což (jak již jsme uvedli) vyhovuje vnitřnímu kódu TEXu podle CS-fontů a vstupnímu kódu podle ISO Algoritmy input procesoru jsou v TEXu implementovány i v inverzní podobě. Pokud TEX potřebuje něco zapsat na terminál, do souboru log nebo do jiného souboru prostřednictvím \write nebo \message, jsou v činnosti tyto inverzní algoritmy. Jednotlivé řádky jsou na výstupu členěny způsobem, kterému rozumí příslušný operační systém. Provádí se samozřejmě též případné zpětné překódování. Ačkoli tedy v TEXu probíhá vše podle ASCII, na terminálu a v souborech log, aux apod. čteme při použití systému s Pišvejcovým kódováním veškeré texty podle Pišvejce. Pokud se v textu pro \write použije znak s kódem shodným s obsahem registru \newlinechar, pak se na výstupu místo tohoto znaku ukončí řádek a výstup dále pokračuje na novém řádku. Například: 29 \newlinechar \^^J \immediate\write16{druhý^^jřádek} Jedná se tedy o jakýsi protějšek k registru \endlinechar. Doporučuje se, aby všechny netisknutelné znaky, které vystupují na terminál nebo do souborů log, aux apod. byly nahrazeny sekvencí ^^ něco, například ^^Z nebo ^^e1. (Podrobněji o tomto formátu, viz následující sekci o token procesoru.) Tím máme zaručeno, že se terminály nezačnou chovat po obdržení nějakého řídicího znaku nedefinovaným způsobem. Mezi lidem počítačovým se takovému jevu říká rozsypaný čaj. Proto je rozumné, že například veškeré řídicí znaky z tabulky ASCII vystupují na terminál tímto způsobem. Třeba při tisku znaku ASCII 7 (BELL, česky zvonek) nám nebude terminál pískat, ale objeví se text ^^G. Při opětovném načtení (například ze souboru aux) si TEX na úrovni token procesoru zpětně konvertuje sekvenci ^^G na ASCII 7. Takže žádný problém. Problém ovšem nastává, pokud si chceme přečíst na terminálu nebo v souborech log, aux český text. Například místo slova řádek si přečteme ^^f8^^e1dek, což není příliš čitelné. Samozřejmě, TEXu to nevadí. Ten si takový text při zpětném načtení překonvertuje. Ale jak k tomu přijde člověk? Zde je tedy třeba před kompilací TEXu ze zdrojového textu tex.web rozhodnout, zda operační systém snese na terminálu znaky s kódy nad 128 a nedojde k efektu rozsypaný čaj. Pokud ano, pak je možné (zásahem do změnového souboru k tex.web, sekce 49) potlačit 18

19 1.3. Token procesor výstup znaků nad 128 ve formátu ^^ něco a místo toho podporovat formát přímý. To je výhodné i pro TEX samotný. Stačí totiž předefinovat kategorii znaku ^ a TEX po sobě texty v pomocných souborech obsahující ^^ něco nepřečte. V případě emtexu v DOSu je přímý výstup znaků nad 128 do souborů typu log podporován. Stejně je tomu v UNIXu po použití zmíněného patch pana Škarvady. Řídicí znaky ASCII (typu BELL) samozřejmě zůstávají ve formátu pomocí ^^ Token procesor Každý znak má v TEXu svoji kategorii, což je celé číslo v intervalu 0, 15. Token procesor bere ze vstupu řádky upravené input procesorem a na jeho výstupu je posloupnost tzv. tokenů. Token (čti toukn, přeložili bychom jako symbol, známka, znak, žeton, ale překládat nebudeme) je buď uspořádaná dvojice (ASCII kód, kategorie), nebo řídicí sekvence. Ve všech algoritmech, které následují za token procesorem se už nikdy nemluví o znacích vstupního textu, ale pouze o tokenech. Kdybychom chtěli vyložit chování token procesoru uživatelům, kteří se nechtějí stát programátory maker, mohli bychom pojem token zatajit a uvést jednoduše následující vlastnosti: Konec řádku je brán jako mezera a přechází se na další řádek. Od znaku % až do konce řádku je vše ignorováno (tzv. komentář). Mezeru z konce řádku lze zamaskovat komentářem (%). Více mezer vedle sebe se rovná jedné mezeře. Mezery zleva na řádku jsou zcela ignorovány. Prázdný řádek ukončuje odstavec. Řídicí sekvence jsou tvaru \ identifikátor. identifikátor obsahuje buď písmena, nebo jen jediný jiný znak. Za sekvencí typu \slovo jsou všechny následující mezery nevýznamné. Za sekvencí typu \$ je mezera významná. Čtenář této knížky ovšem nebude s tímto výkladem spokojen. Při programování maker TEXu se totiž bez pojmu token neobejde. Než se pustíme do přesného popisu činnosti token procesoru (jedná se o stavový automat), nastíníme hrubou ideu. Token procesor plní tyto úkoly: Jednotlivé řídicí sekvence interpretuje jako jeden token (např. slovo ). Skupiny mezer interpretuje jako jeden token mezera ( 10 ). Prázdný řádek převádí do tokenu par. Ostatní znaky se stanou tokenem typu uspořádaná dvojice (např. A 11 ). Některé kategorie interpretuje token procesor ve své režii (např. % 14 ). 19

20 Kapitola 1. Vstupní části TEXu Rozlišujeme dva různé typy tokenů. Prvním typem tokenu je uspořádaná dvojice (ASCII hodnota, kategorie). Kategorie udává další chování tohoto tokenu buď přímo v algoritmech token procesoru, nebo později. Kategorii přiděluje token procesor vstupním znakům podle tabulky kategorií, která se v průběhu zpracování může měnit (viz níže). Jakmile je token vytvořen, v dalším zpracování se už jeho kategorie nemění, ani v případě, že je změněna tabulka kategorií. Token typu uspořádaná dvojice budeme značit pomocí škatulky, např. A 11 znamená ASCII hodnotu znaku A a kategorii 11. Druhým typem tokenu je typ řídicí sekvence. Například sekvenci \slovo zpracuje token procesor jako token slovo. Tím jsme také uvedli způsob značení těchto tokenů; do rámečku budeme psát identifikátor řídicí sekvence. Upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi tokenem $ a $ 3. První uvedený je token typu řídicí sekvence, který vzniká zápisem \$, zatímco druhý je typu uspořádaná dvojice a vznikl prostým zápisem znaku $ za předpokladu, že tento znak měl v tabulce kategorií hodnotu 3. V textu v této knize budeme pro tokeny typu řídicí sekvence používat jak značení \slovo, tak značení slovo. Druhou alternativu použijeme v případě, kdy chceme zdůraznit, že se jedná o token. Tabulka kategorií přiřazuje každému ASCII znaku právě jednu číselnou hodnotu v rozsahu 0 až 15, tj. kategorii. Následuje seznam všech kategorií TEXu. U každé je stručně uveden význam a dále seznam znaků, které mají obvykle tuto kategorii přiřazenu. Je-li u čísla kategorie hvězdička, pak to znamená, že tato kategorie má význam jen v algoritmech token procesoru a neobjeví se nikdy na jeho výstupu. Je-li za znakem uvedeno slovo (plain), pak příslušná kategorie není tomuto znaku nastavena implicitně (v initexu), ale je nastavena až ve formátu plain. kategorie význam výchozí přiřazení 0* uvození řídicí sekvence \ 1 otevření skupiny { (plain) 2 zavření skupiny } (plain) 3 přepínač matematického módu $ (plain) 4 separátor v tabulkách & (plain) 5* konec řádku ^^M (ASCII 13) 6 označení parametrů maker # (plain) 7 konstruktor mocniny ^ (plain) 8 konstruktor indexu _ (plain) 9* znak, který se ignoruje (ASCII 0) (plain) 10 mezera 11 písmeno A až Z, a až z 12 ostatní znaky zbylé znaky 13 aktivní znaky ~, ^^L (plain) 14* uvození komentáře na řádku % 15* nedovolený znak ^^? (ASCII 127) 20

HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT

HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT Funkce Najít a nahradit slouží k rychlému vyhledávání určitých slov a jejich nahrazování jinými slovy. Lze hledat i určité varianty slov a nahrazovat je buď hromadně (všechny

Více

7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech

7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech 7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost formátovanému výstupu,

Více

Čtvrtek 3. listopadu. Makra v Excelu. Obecná definice makra: Spouštění makra: Druhy maker, způsoby tvorby a jejich ukládání

Čtvrtek 3. listopadu. Makra v Excelu. Obecná definice makra: Spouštění makra: Druhy maker, způsoby tvorby a jejich ukládání Čtvrtek 3. listopadu Makra v Excelu Obecná definice makra: Podle definice je makro strukturovanou definicí jedné nebo několika akcí, které chceme, aby MS Excel vykonal jako odezvu na nějakou námi definovanou

Více

Styly odstavců. Word 2010. Přiřazení stylu odstavce odstavci. Změna stylu odstavce

Styly odstavců. Word 2010. Přiřazení stylu odstavce odstavci. Změna stylu odstavce Styly odstavců V textu, který přesahuje několik stránek a je nějakým způsobem strukturovaný (což znamená, že se dá rozdělit na části (v knize jim říkáme kapitoly) a jejich podřízené části (podkapitoly),

Více

DTP v systému LATEX. www.gymkrom.cz/ict

DTP v systému LATEX. www.gymkrom.cz/ict DTP v systému LATEX úvodní informace RNDr. Tomáš Mikulenka výukový materiál v rámci grantového projektu Beznákladové ICT pro učitele Kroměříˇz, březen 2012 Beznákladové ICT protento učitele projekt je

Více

Microsoft Word - Styly, obsah a další

Microsoft Word - Styly, obsah a další Microsoft Word - Styly, obsah a další Definice uživatelských stylů Nový - tzv. uživatelský styl - se vytváří pomocí panelu Styly a formátování stiskem tlačítka Nový styl. Po stisknutí tlačítka se objeví

Více

Vývojové diagramy 1/7

Vývojové diagramy 1/7 Vývojové diagramy 1/7 2 Vývojové diagramy Vývojový diagram je symbolický algoritmický jazyk, který se používá pro názorné zobrazení algoritmu zpracování informací a případnou stručnou publikaci programů.

Více

JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý

JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý Ondřej Vencálek listopad 2008 Motivace Jak to udělat, aby se panu doktorovi ušetřila práce, a přitom aby se nemusel učit R-ko?

Více

1. Průběh funkce. 1. Nejjednodušší řešení

1. Průběh funkce. 1. Nejjednodušší řešení 1. Průběh funkce K zobrazení průběhu analytické funkce jedné proměnné potřebujeme sloupec dat nezávisle proměnné x (argumentu) a sloupec dat s funkcí argumentu y = f(x) vytvořený obvykle pomocí vzorce.

Více

Úvod. Program ZK EANPRINT. Základní vlastnosti programu. Co program vyžaduje. Určení programu. Jak program spustit. Uživatelská dokumentace programu

Úvod. Program ZK EANPRINT. Základní vlastnosti programu. Co program vyžaduje. Určení programu. Jak program spustit. Uživatelská dokumentace programu sq Program ZK EANPRINT verze 1.20 Uživatelská dokumentace programu Úvod Základní vlastnosti programu Jednoduchost ovládání - umožňuje obsluhu i málo zkušeným uživatelům bez nutnosti většího zaškolování.

Více

Úvod do TeXu. Jan Vaněk. Nové Hrady 2011

Úvod do TeXu. Jan Vaněk. Nové Hrady 2011 Úvod do TeXu Jan Vaněk Nové Hrady 2011 Organizace kurzu Úvodní přednáška Co to je? K čemu se hodí/nehodí Tex vs. Word Instalace Základy TeXu Individuální tvorba Závěrečná práce TeX co to je? TeX je typografický

Více

KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU

KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU KLÍČOVÉ POJMY Oddíly, styly, poznámka pod čarou, revize, obsah, rejstřík, záložka, citace a seznamy literatury, vzorce, vložené a propojené objekty, oddíly, zabezpečení.

Více

FUNKCE PRO ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT

FUNKCE PRO ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT FUNKCE PRO ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PŘÍRUČKA A NÁVODY PRO ÚČELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2008 1. ÚVODEM Vybrané produkty společnosti YAMACO Software obsahují

Více

Píšeme dokumenty v L A TEXu II

Píšeme dokumenty v L A TEXu II Píšeme dokumenty v L A TEXu II Jakub Št astný, Root.cz 21.1.2008 Obsah 1 Hlavička 2 1.1 Třídy dokumentu....................................... 2 1.2 Balíčky.............................................

Více

Programování v jazyku LOGO - úvod

Programování v jazyku LOGO - úvod Programování v jazyku LOGO - úvod Programovací jazyk LOGO je určen pro výuku algoritmizace především pro děti školou povinné. Programovací jazyk pracuje v grafickém prostředí, přičemž jednou z jeho podstatných

Více

KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU

KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU KLÍČOVÉ POJMY textové editory formát textu tabulka grafické objekty odrážky a číslování odstavec CÍLE KAPITOLY Pracovat s textovými dokumenty a ukládat je v souborech různého

Více

Formátování diplomové práce (Office 2007,2010)

Formátování diplomové práce (Office 2007,2010) Formátování diplomové práce (Office 2007,2010) Formátování textu Formát textu je jeden z faktorů, který ovlivní celkový dojem a funkčnost dokumentu. Mnoho začátečníků se zpočátku nechává unést možnostmi

Více

1 Příručka pro práci s kostrou dokumentu v L A TEX 3 1.1 Úvod... 4 1.2 Kostra dokumentu... 4 1.2.1 Patitul... 4. 1.2.3 Anotace a abstract...

1 Příručka pro práci s kostrou dokumentu v L A TEX 3 1.1 Úvod... 4 1.2 Kostra dokumentu... 4 1.2.1 Patitul... 4. 1.2.3 Anotace a abstract... Příručka pro práci s dokumenty Obsah 1 Příručka pro práci s kostrou dokumentu v L A TEX 3 1.1 Úvod................................ 4 1.2 Kostra dokumentu........................ 4 1.2.1 Patitul...........................

Více

22. Tvorba webových stránek

22. Tvorba webových stránek 22. Tvorba webových stránek Webové stránky jsou spolu s elektronickou poštou nejpoužívanější prostředky internetu. Brouzdáme li internetem používáme nějaký prohlížeč. To, co vidíme na obrazovce v prohlížeči

Více

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ Formátování textu Text formátujeme (určujeme jeho vlastnosti) na pásu karet DOMŮ. U textu můžeme formátovat font, velikost písma, řez, barvu písma, barvu

Více

ZSF web a intranet manuál

ZSF web a intranet manuál ZSF web a intranet manuál Verze pro školení 11.7.2013. Návody - Jak udělat...? WYSIWYG editor TinyMCE Takto vypadá prostředí WYSIWYG editoru TinyMCE Jak formátovat strukturu stránky? Nadpis, podnadpis,

Více

Osnova kurzu OBSLUHA PC ZÁKLADNÍ ZNALOSTI. pilotního projektu v rámci I. Etapy realizace SIPVZ

Osnova kurzu OBSLUHA PC ZÁKLADNÍ ZNALOSTI. pilotního projektu v rámci I. Etapy realizace SIPVZ Střední průmyslová škola a Střední odborné učiliště, Trutnov, Školní 101, tel.: +420 499 813 071, fax: +420 499 814 729, e-mail: skola@spssoutu.cz, URL: http://www.spssoutu.cz Osnova kurzu OBSLUHA PC ZÁKLADNÍ

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

MS OFFICE MS WORD. Editor rovnic - instalace

MS OFFICE MS WORD. Editor rovnic - instalace MS OFFICE Může se zdát, že užití kancelářského balíku MS Office při výuce fyziky nepřesahuje běžné aplikace a standardní funkce, jak jsou popsány v mnoha příručkách ke všem jednotlivým částem tohoto balíku.

Více

ID-Ware II Editace docházky

ID-Ware II Editace docházky ID-Ware II Editace docházky Obsah 1.Vložení průchodu...3 1.1.1.1.Příchod do práce nebo odchod z práce...3 1.2.1.2.Začátek přerušení...3 1.3.1.3.Ukončení přerušení...5 1.3.1Ukončení přerušení na něž bezprostředně

Více

Školící dokumentace administrátorů IS KRIZKOM (úroveň KRAJ) (role manager, administrátor )

Školící dokumentace administrátorů IS KRIZKOM (úroveň KRAJ) (role manager, administrátor ) Školící dokumentace administrátorů IS KRIZKOM (úroveň KRAJ) (role manager, administrátor ) DATASYS s.r.o., Jeseniova 2829/20, 130 00 Praha 3 tel.: +420225308111, fax: +420225308110 www.datasys.cz Obsah

Více

Stručný manuál pro webový editor. Ukládáni základních informací, tvorba menu

Stručný manuál pro webový editor. Ukládáni základních informací, tvorba menu Stručný manuál pro webový editor Ukládáni základních informací, tvorba menu Po přihlášení ( zadejte zaslané přihlašovací jméno a heslo ) se Vám zobrazí stránka, kde jsou následující údaje: 1. blok, který

Více

PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle)

PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle) PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle) Druhá, vylepšená offline verze. Připravil Štěpán Mátl, http://khamos.wz.cz Chceš se naučit základy PHP? V tom případě si prostuduj tento rychlý průvodce. Nejdříve

Více

Vkládání prvků do dokumentu MS Word

Vkládání prvků do dokumentu MS Word Vkládání prvků do dokumentu MS Word 1. Vkládání Do dokumentu můžeme vložit celou řadu prvků, počínaje čísly stránek a obrázky konče. 1.1. Konec stránky Pokud chceme, aby odstavec byl vždy posledním na

Více

Akce. 1. Spuštění modulu Akce

Akce. 1. Spuštění modulu Akce Akce Modul slouží k přehledu a zadávání údajů o akcích do centrální databáze VUT. Data jsou pořizována za účelem předávání údajů o výsledcích výzkumu a vývoje do Rejstříku informací o výsledcích (RIV),

Více

Cvičení 2. Přesměrování vstupu a výstupu. Posloupnost příkazů. Příkazy pro informaci o uživatelích

Cvičení 2. Přesměrování vstupu a výstupu. Posloupnost příkazů. Příkazy pro informaci o uživatelích Cvičení 2 Přesměrování vstupu a výstupu Příkaz > abc výstup příkazu jde do souboru abc. Pokud soubor neexistuje je vytvořen. Pokud existuje je přepsán. Příkaz >> abc výstup příkazu jde do souboru abc.

Více

Tabulkový procesor. Orientace textu. O úroveň níž O úroveň výš

Tabulkový procesor. Orientace textu. O úroveň níž O úroveň výš Formátování Formátováním rozumíme změnu vlastností daného objektu, dle našich představ a možností programu MS Excel. Formátovat můžeme texty v buňkách, můžeme formátovat buňky, listy i celý sešit a měnit

Více

Návod pro programovatelný ovladač

Návod pro programovatelný ovladač Návod pro programovatelný ovladač Dálkáč Makro 6 Stars Začínáme Pro programování ovladače je zapotřebí mít připojený ovladač do USB portu počítače kabelem USB/mini USB a spustit SW na programování. SW

Více

Úprava stránek. Obsah 1. Popis ikon editoru použitých v šabloně 2. Psaní a formátování textu pro web 3. Odkazy 4. Tabulky 5. Obrázky 6.

Úprava stránek. Obsah 1. Popis ikon editoru použitých v šabloně 2. Psaní a formátování textu pro web 3. Odkazy 4. Tabulky 5. Obrázky 6. Úprava stránek Obsah 1. Popis ikon editoru použitých v šabloně 2. Psaní a formátování textu pro web 3. Odkazy 4. Tabulky 5. Obrázky 6. Média 1. Popis ikon editoru použitých v šabloně krátký popis detaily

Více

GeoGebra Prostředí programu

GeoGebra Prostředí programu GeoGebra Prostředí programu Po instalaci a spuštění programu uvidí uživatel jediné škálovatelné okno hlavní okno programu. Podle toho, zda otevíráte okno ve standardní konfiguraci (obr. 1) nebo v konfiguraci

Více

Excel tabulkový procesor

Excel tabulkový procesor Pozice aktivní buňky Excel tabulkový procesor Označená aktivní buňka Řádek vzorců zobrazuje úplný a skutečný obsah buňky Typ buňky řetězec, číslo, vzorec, datum Oprava obsahu buňky F2 nebo v řádku vzorců,

Více

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat)

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 62 Databáze a systémy pro uchování

Více

Rozšíření ksh vůči sh při práci s proměnnými

Rozšíření ksh vůči sh při práci s proměnnými Rozšíření ksh vůči sh při práci s proměnnými (X36UNX, Jan Skalický, 2006) Pole homogenní lineární struktura implicitn ě s číselným rozsahem index ů 0...1023 (někde 4095) implicitn ě řetězcov ě orientovaná

Více

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC tabulkový procesor MS EXCEL Zpracoval: mgr. Ježek Vl. Str. 1 MS EXCEL - základy tabulkového procesoru Tyto programy jsou specielně navrženy na

Více

Řazení tabulky, dotazu nebo formuláře

Řazení tabulky, dotazu nebo formuláře Řazení tabulky, dotazu nebo formuláře Mají-li být formuláře a sestavy efektivní a snadno použitelné, může hrát seřazení dat důležitou roli. 1) Určíme pole, podle kterých chcete řadit. 2) Klepneme pravým

Více

Přílohy. \appendix zahájí sazbu příloh

Přílohy. \appendix zahájí sazbu příloh Přílohy \appendix zahájí sazbu příloh třída article: \section budou číslovány písmeny třída report, book: \chapter generují Příloha A místo Kapitola 1 Titulky dokumentu základem jsou deklarace \title{název

Více

- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku

- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku Znaky - standardní typ char var Z, W: char; - znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku - v TP (často i jinde) se používá kódová

Více

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců.

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců. Přehledy pro Tabulky V programu CONTACT Professional 5 naleznete u firem, osob a obchodních případů záložku Tabulka. Tuto záložku lze rozmnožit, přejmenovat a sloupce je možné definovat dle vlastních požadavků

Více

Tvorba fotogalerie v HTML str.1

Tvorba fotogalerie v HTML str.1 Tvorba fotogalerie v HTML str.1 obr. A obr. B 1) Spustíme PsPad, vytvoříme nový dokument a otevře se nám okno nový soubor, kde si můžeme zvolit jaký chceme typ. My označíme HTML a potvrdíme. 2) Pro správné

Více

DATABÁZE MS ACCESS 2010

DATABÁZE MS ACCESS 2010 DATABÁZE MS ACCESS 2010 KAPITOLA 5 PRAKTICKÁ ČÁST TABULKY POPIS PROSTŘEDÍ Spuštění MS Access nadefinovat název databáze a cestu k uložení databáze POPIS PROSTŘEDÍ Nahoře záložky: Soubor (k uložení souboru,

Více

MS Excel 2007 Kontingenční tabulky

MS Excel 2007 Kontingenční tabulky MS Excel 2007 Kontingenční tabulky Obsah kapitoly V této kapitole se seznámíme s nástrojem, který se používá k analýze dat rozsáhlých seznamů. Studijní cíle Studenti budou umět pro analýzu dat rozsáhlých

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět Cílová skupina (ročník) Úroveň

Více

Webové stránky. 4. Tvorba základní HTML webové stránky. Datum vytvoření: 25. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.

Webové stránky. 4. Tvorba základní HTML webové stránky. Datum vytvoření: 25. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr. Webové stránky 4. Tvorba základní HTML Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 25. 9. 2012 Webové Strana: 1/9 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická

Více

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC Modul FADN BASIC je určen pro odbornou zemědělskou veřejnost bez větších zkušeností s internetovými aplikacemi a bez hlubších

Více

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ JAZYK C

IMPLEMENTACE OPERAČNÍHO SYSTÉMU LINUX DO VÝUKY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ JAZYK C Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU

ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU Úvod do problematiky ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU Na začátku psaní je vhodné nastavit vzhled stránky. Důležitá je především orientace stránky. Můžeme si vybrat mezi uspořádáním textu na výšku stránky (většinou

Více

Nástrojová lišta v editačním poli

Nástrojová lišta v editačním poli Nástrojová lišta v editačním poli Název projektu PŘEJÍT NA konkrétní sekci webu ZOBRAZIT zobrazí a) pracovní verzi webu (tj. nepublikovanou) b) publikovanou verzi webu a) Odstranit odstraní zobrazenou

Více

WebmMenu slouží pro editaci a management položek menu. Pro další informace si prosím vyberte jedno z následujících témat:

WebmMenu slouží pro editaci a management položek menu. Pro další informace si prosím vyberte jedno z následujících témat: uživatelské manuály WebMenu WebmMenu slouží pro editaci a management položek menu. Pro další informace si prosím vyberte jedno z následujících témat: Jak na to aneb snadné vytvoření menu Význam jednotlivých

Více

Doklady, u kterých dodavatelé použijí ustanovení 92a zákona o DPH, je třeba do programu zapsat následovně:

Doklady, u kterých dodavatelé použijí ustanovení 92a zákona o DPH, je třeba do programu zapsat následovně: Účtování o přenesení daňové povinnosti Reverse charge Doklady, u kterých dodavatelé použijí ustanovení 92a zákona o DPH, je třeba do programu zapsat následovně: DF) V případě obdržení došlé faktury zapište

Více

24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1

24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1 24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE AUTOR DOKUMENTU: MGR. MARTINA SUKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 UČIVO: STUDIJNÍ OBOR: PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

StatSoft Jak vyzrát na datum

StatSoft Jak vyzrát na datum StatSoft Jak vyzrát na datum Tento článek se věnuje podrobně možnostem práce s proměnnými, které jsou ve formě datumu. A že jich není málo. Pokud potřebujete pracovat s datumem, pak se Vám bude tento článek

Více

OPC server pro RWP80. MC Control s.r.o. 20. února 2007

OPC server pro RWP80. MC Control s.r.o. 20. února 2007 OPC server pro RWP80 MC Control s.r.o. 20. února 2007 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Připojení 3 2.1 Připojení přes sériový port............................ 3 2.2 Připojení přes TCP socket.............................

Více

Hromadná korespondence

Hromadná korespondence Kapitola dvanáctá Hromadná korespondence Učební text Mgr. Radek Hoszowski Hromadná korespondence Hromadná korespondence Představíme si jednoduchý nástroj, který nám může ušetřit velké množství práce. Je

Více

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA Modul FADN RESEARCH je určen pro odborníky z oblasti zemědělské ekonomiky. Modul neomezuje uživatele pouze na předpřipravené

Více

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS PowerPoint - POKROČILÍ Pozadí snímku Pozadí snímku můžeme nastavit všem snímkům stejné nebo můžeme volit pro jednotlivé snímky různé pozadí. Máme několik možností: Pozadí snímku

Více

MS Excel Filtr automatický, rozšířený

MS Excel Filtr automatický, rozšířený MS Excel Filtr automatický, rozšířený Obsah kapitoly V této lekci se seznámíme s nástrojem, který se používá pro výběry dat z rozsáhlých tabulek s filtrem automatickým a rozšířeným. Studijní cíle Studenti

Více

Návod pro SMS Operátor off-line klient

Návod pro SMS Operátor off-line klient Verze: 1.10 Strana: 1 / 1 Návod pro SMS Operátor off-line klient 1. Co je to off-line klient SMS Operátor Off-line klient SMS Operátor je aplikace k systému SMS Operátor pro posílání SMS, která umožňuje:

Více

Tiskový manažer - Printman

Tiskový manažer - Printman Tiskový manažer - Printman Tiskový manažer je program, který je součástí programu Praktik. Používá se v případě, pokud máte připojenou tiskárnu přes USB port (nebo vaše tiskárna není v seznamu podporovaných

Více

Databázový systém označuje soubor programových prostředků, které umožňují přístup k datům uloženým v databázi.

Databázový systém označuje soubor programových prostředků, které umožňují přístup k datům uloženým v databázi. Databáze Základní pojmy Pojem databáze označuje obecně souhrn informací, údajů, dat o nějakých objektech. Úkolem databáze je hlídat dodržení všech omezení a dále poskytovat data při operacích. Objekty

Více

VZORCE A VÝPOČTY. Autor: Mgr. Dana Kaprálová. Datum (období) tvorby: září, říjen 2013. Ročník: sedmý

VZORCE A VÝPOČTY. Autor: Mgr. Dana Kaprálová. Datum (období) tvorby: září, říjen 2013. Ročník: sedmý Autor: Mgr. Dana Kaprálová VZORCE A VÝPOČTY Datum (období) tvorby: září, říjen 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: Informatika a výpočetní technika 1 Anotace: Žáci se seznámí se základní obsluhou tabulkového

Více

Reporting. Ukazatele je možno definovat nad libovolnou tabulkou Helios Orange, která je zapsána v nadstavbě firmy SAPERTA v souboru tabulek:

Reporting. Ukazatele je možno definovat nad libovolnou tabulkou Helios Orange, která je zapsána v nadstavbě firmy SAPERTA v souboru tabulek: Finanční analýza Pojem finanční analýza Finanční analýza umožňuje načítat data podle dimenzí a tyto součty dlouhodobě vyhodnocovat. Pojem finanční analýza není nejpřesnější, protože ukazatele mohou být

Více

Excel tabulkový procesor

Excel tabulkový procesor Pozice aktivní buňky Excel tabulkový procesor Označená aktivní buňka Řádek vzorců zobrazuje úplný a skutečný obsah buňky Typ buňky řetězec, číslo, vzorec, datum Oprava obsahu buňky F2 nebo v řádku vzorců,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět Cílová skupina (ročník) Úroveň

Více

46 Objekty a atributy

46 Objekty a atributy 46 Objekty a atributy Modul Objekty a atributy je určen pro pokročilé uživatele zodpovědné za mapování přístupnosti architektonických bariér. Modul umožňuje stanovit jaké objekty budou mapovány, jaké skutečnosti

Více

Popis ovládání. Po přihlášení do aplikace se objeví navigátor. Navigátor je stromově seřazen a slouží pro přístup ke všem oknům celé aplikace.

Popis ovládání. Po přihlášení do aplikace se objeví navigátor. Navigátor je stromově seřazen a slouží pro přístup ke všem oknům celé aplikace. Popis ovládání 1. Úvod Tento popis má za úkol seznámit uživatele se základními principy ovládání aplikace. Ovládání je možné pomocí myši, ale všechny činnosti jsou dosažitelné také pomocí klávesnice. 2.

Více

Popis programu EnicomD

Popis programu EnicomD Popis programu EnicomD Pomocí programu ENICOM D lze konfigurovat výstup RS 232 přijímačů Rx1 DIN/DATA a Rx1 DATA (přidělovat textové řetězce k jednotlivým vysílačům resp. tlačítkům a nastavovat parametry

Více

Co je nového v systémech DUNA DE, DUNA ÚČTO, DUNA OBCHOD 2013,1.22

Co je nového v systémech DUNA DE, DUNA ÚČTO, DUNA OBCHOD 2013,1.22 Co je nového v systémech DUNA DE, DUNA ÚČTO, DUNA OBCHOD 2013,1.22 Nastavení základní konfigurace Údaje o firmě záložka Finanční úřad změny v souvislosti se změnou číselníku Finančních úřadů, proveďte

Více

Stručný manuál k ovládání programu STATISTICA. Mgr. Petra Beranová

Stručný manuál k ovládání programu STATISTICA. Mgr. Petra Beranová Stručný manuál k ovládání programu STATISTICA Mgr. Petra Beranová Copyright StatSoft CR s.r.o. 2008, 1. vydání 2008 StatSoft CR Podbabská 16 CZ-160 00 Praha 6 tel.: +420 233 325 006 fax: +420 233 324 005

Více

Manuál QPos Pokladna V1.18.1

Manuál QPos Pokladna V1.18.1 Manuál QPos Pokladna V1.18.1 OBSAH Obsah 1. QPOS dotyková pokladna... 3 2. Jak číst tento manuál... 4 2.1. Čím začít?... 4 2.2. Členění kapitol... 4 2.3. Speciální text... 4 3. První spuštění... 5 3.1.

Více

Kapitola 11: Formuláře 151

Kapitola 11: Formuláře 151 Kapitola 11: Formuláře 151 Formulář DEM-11-01 11. Formuláře Formuláře jsou speciálním typem dokumentu Wordu, který umožňuje zadávat ve Wordu data, která lze snadno načíst například do databázového systému

Více

KAPITOLA 4 ZPRACOVÁNÍ TEXTU

KAPITOLA 4 ZPRACOVÁNÍ TEXTU KAPITOLA 4 ZPRACOVÁNÍ TEXTU TABULÁTORY Jsou to značky (zarážky), ke kterým se zarovná text. Můžeme je nastavit kliknutím na pravítku nebo v dialogovém okně, které vyvoláme kliknutím na tlačítko Tabulátory

Více

Internet - základní pojmy

Internet - základní pojmy Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_INTERNET_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Program a životní cyklus programu

Program a životní cyklus programu Program a životní cyklus programu Program algoritmus zapsaný formálně, srozumitelně pro počítač program se skládá z elementárních kroků Elementární kroky mohou být: instrukce operačního kódu počítače příkazy

Více

Programování v jazyce C pro chemiky (C2160) 5. Čtení dat ze souboru

Programování v jazyce C pro chemiky (C2160) 5. Čtení dat ze souboru Programování v jazyce C pro chemiky (C2160) 5. Čtení dat ze souboru Čtení dat ze souboru FILE *f = NULL; char str[10] = ""; float a = 0.0, b = 0.0; Soubor otevíráme v režimu pro čtení "r" f = fopen("/home/martinp/testdata/test1.txt",

Více

1. Terminálová aplikace. 2. Instalace. 3. Nastavení. HARRACHOV CARD Instalace, nastavení a používání terminálové aplikace

1. Terminálová aplikace. 2. Instalace. 3. Nastavení. HARRACHOV CARD Instalace, nastavení a používání terminálové aplikace 1. Terminálová aplikace Kartový systém Harrachov Card sestává ze 3 částí: - Veřejných webových stránek na adrese www.harrachovcard.cz, kde mohou zákazníci i poskytovatelé najít informace o systému, zobrazit

Více

Internet - internetové prohlížeče

Internet - internetové prohlížeče Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_09_INTERNET_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Jazyk Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět Cílová skupina (ročník) Úroveň

Více

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Téma workshopu: Výpočetní technika Co je to internet? Jak si udělat vlastní www stránku? Vypracovala: Ing. Lenka Hellová Termín workshopu: 30. říjen 2012

Více

Administrace webu Postup při práci

Administrace webu Postup při práci Administrace webu Postup při práci Obsah Úvod... 2 Hlavní menu... 3 a. Newslettery... 3 b. Administrátoři... 3 c. Editor stránek... 4 d. Kategorie... 4 e. Novinky... 5 f. Produkty... 5 g. Odhlásit se...

Více

zoom-driver Manuál k redakčnímu systému zoom-driver created by virtual-zoom s.r.o.

zoom-driver Manuál k redakčnímu systému zoom-driver created by virtual-zoom s.r.o. zoom-driver Manuál k redakčnímu systému zoom-driver created by virtual-zoom s.r.o. 1 Obsah 1. Přihlášení 2. Výpis sekcí 3. Vytvoření nové sekce 4. Editace sekce 4.1. Výběr sekce k editaci 5. Editace hlavičky

Více

MANUÁL K AGENDĚ SPEDICE PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE

MANUÁL K AGENDĚ SPEDICE PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE MANUÁL K AGENDĚ SPEDICE PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE Úvodem Spedice je nová agenda WEBDISPEČINKU, která nahrazuje dosavadní Optimalizaci rozvozů a svozů. Umožňuje vytvářet rozvozové trasy (přepravy), zastávky

Více

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY technické vybavení počítače uchování dat vstupní a výstupní zařízení, paměti, data v počítači počítačové sítě sociální

Více

Svolávací systém Uživatelský manuál

Svolávací systém Uživatelský manuál Uživatelský manuál TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o. Třebohostická 987/5 100 00 Praha 10 tel.: 234 052 111 fax.: 234 052 999 e-mail: ttc@ttc.cz http://www.ttc-telekomunikace.cz Datum vydání: 14. srpna 2013 Číslo

Více

Hodnocení soutěžních úloh

Hodnocení soutěžních úloh Hodnocení soutěžních úloh Superciferný součet Koeficient 1 Kategorie mládež Soutěž v programování 24. ročník Krajské kolo 2009/2010 15. až 17. dubna 2010 Vaší úlohou je vytvořit program, který spočítá

Více

Microsoft. Word. Hromadná korespondence. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Microsoft. Word. Hromadná korespondence. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Microsoft Word Hromadná korespondence Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Hromadná korespondence Funkce hromadná korespondence umožňuje vytvoření malé databáze (tabulky)

Více

Značkovací jazyky a spol. HTML/XHTML XML JSON YAML Markdown, Texy!

Značkovací jazyky a spol. HTML/XHTML XML JSON YAML Markdown, Texy! Značkovací jazyky a spol. HTML/XHTML XML JSON YAML Markdown, Texy! Značkovací jazyky Angl. termín "MARKUP" ("vyznačování") Smyslem je přidat do textu metainformace: formátovací sémantické Výsledek je prostý

Více

JEDNODUCHÉ LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ FUNKCE V GEOGEBŘE

JEDNODUCHÉ LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ FUNKCE V GEOGEBŘE Obsah JEDNODUCHÉ LINEÁRNÍ A KVADRATICKÉ FUNKCE V GEOGEBŘE...2 Co je to funkce?...2 Existuje snadnější definice funkce?...2 Dobře, pořád se mi to zdá trochu moc komplikonavané. Můžeme se na základní pojmy

Více

Úvodní příručka. Získání nápovědy Kliknutím na otazník přejděte na obsah nápovědy.

Úvodní příručka. Získání nápovědy Kliknutím na otazník přejděte na obsah nápovědy. Úvodní příručka Microsoft Access 2013 vypadá jinak než ve starších verzích, proto jsme vytvořili tuto příručku, která vám pomůže se s ním rychle seznámit. Změna velikosti obrazovky nebo zavření databáze

Více

Práce s textovými proměnnými v DetStudiu

Práce s textovými proměnnými v DetStudiu AP0035 APLIKAČNÍ POZNÁMKA Práce s textovými proměnnými v DetStudiu Abstrakt Aplikační poznámka řeší problematiku použití znakových sad při práci s textovými proměnnými v DetStudiu. Autor: Zbyněk Říha Dokument:

Více

Projekt Obrázek strana 135

Projekt Obrázek strana 135 Projekt Obrázek strana 135 14. Projekt Obrázek 14.1. Základní popis, zadání úkolu Pracujeme na projektu Obrázek, který je ke stažení na http://java.vse.cz/. Po otevření v BlueJ vytvoříme instanci třídy

Více

Č í sla slovy 1.3. verze dokumentu: 1.02.141029 vytvořil: Ing. Pavel Randák předmět: Uživatelský manuál vydavatel: Austro-Bohemia, s.r.o.

Č í sla slovy 1.3. verze dokumentu: 1.02.141029 vytvořil: Ing. Pavel Randák předmět: Uživatelský manuál vydavatel: Austro-Bohemia, s.r.o. Austro-Bohemia, s.r.o. Na Hrázi 178/25, 180 00 Praha 8 Č í sla slovy 1.3 verze dokumentu: 1.02.141029 vytvořil: Ing. Pavel Randák předmět: Uživatelský manuál vydavatel: Austro-Bohemia, s.r.o. V tomto uživatelském

Více