Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html."

Transkript

1 TEXbook naruby

2 Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Další informace o knize naleznete na adrese Verze tohoto textu přesně odpovídá textu druhého vydání knihy v nakladatelství Konvoj, spol. s r. o., Berkova 22, , Brno. Knihu je možné u tohoto nakladatelství objednat, viz tel./fax: Jsem si vědom některých nedostatků, které zůstaly ve formátu PDF neodstraněny. Systém záložek, který obsahuje strukturovaný obsah, je zapsán česky, což se nemusí na všech implementacích Acroreaderu správně zobrazovat. Přesto zůstává systém záložek celkem čitelný a tedy použitelný. Podrobněji o problematice klikací verze této knihy, viz článek Jak jsem dělal knihu klikací například v souboru tbnklik.tex. PDF formát knihy byl připraven pomocí volně dostupné modifikace TEXu pdftex. Viz například

3 TEXbook naruby Petr Olšák Konvoj, CSTUG Brno 2001

4 Autorem programů TEX a METAFONT je profesor Donald Knuth. TEX je ochranná známka American Mathematical Society. METAFONT je ochranná známka Addison Wesley Publishing Company. Ostatní v knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Kniha vyšla za přispění Československého sdružení uživatelů TEXu. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Olšák, Petr TEXbook naruby / Petr Olšák. 2. vyd. Brno : Konvoj s. ISBN TEX TEX počítačová typografie příručky Copyright c RNDr. Petr Olšák, 1996, 1997, 2000 ISBN (2. vyd.) ISBN (1. vyd.)

5 Úvod TEX je volně dostupný počítačový program na pořizování vysoce kvalitní elektronické sazby. Tento program se od svých stejně zaměřených komerčních kolegů liší v mnoha ohledech. Mezi nejpodstatnější odlišnost zřejmě patří otevřenost systému. Šikovnému uživateli se v takovém systému dostává do rukou nástroj na vytvoření nadstavby podle vlastní představy a potřeby. K tomu je ale potřeba o vlastnostech systému poměrně hodně vědět. Chcete-li nahlédnout pod pokličku TEXovského hrnce a postupně se podívat až na jeho samotné dno, abyste se dozvěděli, co se v něm vaří, je tato kniha určena pro vás. Na každém pracovišti, kde se používá TEX, by měl být aspoň jeden odborník, který TEXu na této úrovni rozumí. Ostatní spolupracovníci pak mohou postupovat podle jednoduchých příruček typu napíšete-li \alpha, dostanete na výstupu α. Pokud si tito spolupracovníci nebudou vědět s něčím rady, mají ve svých řadách odborníka, který jim poradí. Idea, že se všechno zvládne pomocí L A TEXových příruček, se při náročnějších požadavcích na sazbu většinou rozplyne před očima jako jarní sníh. Referenční manuál k TEXu se jmenuje The TEXbook [4]. Tato základní kniha o TEXu není mezi našinci příliš rozšířena zvláště pro její vysokou cenu. Pro mnohé je navíc tato kniha dosti obtížná ke čtení, protože TEX není nic jednoduchého. Pokusil jsem se tedy napsat k tomuto základnímu manuálu alternativní text. Text ale není jen odvarem TEXbooku. Užitečné asi budou zcela původní příklady řešené přímo v textu. Nikdy jsem se nesnažil o doslovný překlad žádné pasáže z TEXbooku, ba dokonce jsem do tohoto manuálu při psaní nahlížel jen výjimečně a snažil se celou problematiku podat svými slovy podle svých vlastních zkušeností. Měl jsem potom radost, pokud se mi něco podařilo říci přehledněji nebo stručněji než v TEXbooku. Představil jsem si, že text píši pro čtenáře, který již má základní zkušenosti s pořizováním jednoduchých textů a který tuto knihu otevírá třeba proto, že chce v TEXu programovat složitější makra. Rozhodl jsem se tedy výklad obrátit. V TEXbooku se začíná popisem použití již hotových maker plainu a teprve potom, podstatně později, se čtenář dozví, na jakém principu jsou tato makra postavena. Naproti tomu, v této knize je výklad veden naruby. Nejprve je vždy popsán vnitřní algoritmus TEXu a vlastnosti souvisejících primitivů a potom jsou tyto vlastnosti ilustrovány na příkladech maker. Z této koncepce pramení název knihy TEXbook naruby. Tato kniha není příručkou uživatele, který si chce pouze osvojit základní metody při pořizování textů pro TEX. K tomu účelu slouží mnoho jiných učebnic. Je tedy patrné, že kniha není určena začátečníkovi. Ke zvládnutí tohoto textu by ale měly stačit znalosti získané četbou Jemného úvodu do TEXu [3]. Užitečné informace lze též čerpat z knížky Typografický systém TEX [7], která na rozdíl od této knihy není úzce specializovaná na TEX samotný, ale rozebírá softwarové souvislosti programu. Tam čtenář najde rozbor práce TEXu s virtuálními fonty, s PostScriptem, s obrázky a například se dozví, jak vypadá jazyk WEB zdrojového textu TEXu.

6 Text knihy, kterou právě otvíráte, je rozdělen na dvě části. Část A (Algoritmy) popisuje v jednotlivých kapitolách a sekcích systematicky všechny algoritmy TEXu. Část B (Reference) obsahuje slovník všech primitivů a maker plainu, přičemž u každého hesla je poměrně rozsáhlý vysvětlující text. Představte si rejstřík z TEXbooku v dodatku I a nechť každé heslo z tohoto rejstříku expanduje na zhruba půlstránkový výklad o heslu. Pak dostáváte část B této knihy. Obě části knihy jsou bohatě ilustrovány příklady. Jedná se především o ukázky z formátu plain a dále o úlohy, které jsem v době své praxe s TEXem někdy řešil a které mohou být pro čtenáře zajímavé. Aby čtenář nemusel ručně opisovat do svého počítače texty ukázek, které ho zaujmou, vystavuji na síti Internet soubor tbn.mac. V něm jsou veškeré ukázky z této knihy obsaženy. Každý zájemce si tento soubor může zkopírovat z adresy ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/tbn/. Nikdo není neomylný. I při sebevětší péči se neubráním možnému zavlečení chyb do textu. Budu proto na stejné adrese v Internetu průběžně obnovovat soubor errata.txt, ve kterém budou zaneseny všechny chyby, o kterých vím a které nemusí být ještě opraveny v tomto textu. K odhalení a zveřejnění chyb může přispět kterýkoli čtenář, pokud mi o chybě napíše na adresu Při psaní této knížky se též objevilo plno jazykových problémů. Jazykoví puristé mi doufám odpustí, že používám termíny jako token, expand procesor, box apod. Mohl bych sice mluvit o amuletu, proceduře na rozklad balíčků povelů a krabičce. Myslím si ale, že by takový text vzhledem k návaznosti na anglickou literaturu nebyl příliš čitelný. My také klikáme myší a díváme se na video, místo abychom poklepávali po tlačítku polohovacího zařízení a pouštěli magnetoskop. S jazykem to je těžké. Chtěl bych ze srdce poděkovat především své ženě Ludmile, která mi byla velkou oporou v dobách, kdy jsem nevnímal svět kolem sebe a myšlenkami jsem byl u svých příkladů \output rutin. Má žena pomáhala též organizaci CSTUGu v době, kdy měla tato organizace poměrně velké problémy. Dále děkuji všem dobrovolným korektorům, kteří se přihlásili v hojném počtu, za podnětné připomínky při závěrečných úpravách textu. Přeji všem čtenářům této knihy mnoho hezkých zážitků se skvělým programem, který vznikl v dílně profesora Donalda Knutha jako labour of love (práce z radosti) a byl poskytnut veřejnosti zdarma Petr Olšák Ve druhém vydání jsou jen opraveny chyby podle errata.txt. Děkuji touto cestou všem čtenářům, kteří přispěli k odhalení chyb a tím k vylepšení kvality knihy. Snažil jsem se důsledně zachovat stránkování i číslování, aby případné odkazy na knihu, které jste již dříve použili ve svých makrech, zůstaly v platnosti.

7 Obsah Část A: Algoritmy Vstupní části TEXu Koncept vstupní brány TEXu Input procesor Token procesor Expand procesor Definování maker Triky s \expandafter Podmínky typu \if Registry pro uchování posloupností tokenů (\toks) Základy hlavního procesoru Povely a parametry hlavního procesoru Kdy TEX neprovádí expanzi Registry, datové typy a aritmetika TEXu Šest módů hlavního procesoru Boxy Mezery v horizontálním seznamu Mezery ve vertikálním seznamu Tvorba tabulek Opakovací výplňky typu \leaders Tabulky s pevnou šířkou sloupců Tabulky pomocí \halign Matematická sazba Matematický seznam Konverze z matematického do horizontálního seznamu Fonty v matematické sazbě Symboly matematické sazby definované v plainu Tipy, triky a zvyky v matematické sazbě Display mód Zalamování Místa zlomu všeobecně Zlom v místě \discretionary Vyhledání míst pro dělení slov Řádkový zlom

8 6.5 Tvar odstavce Stránkový zlom Plovoucí objekty typu \insert Výstupní rutina Ukázky různých výstupních rutin Různé Jak TEX pracuje se soubory Struktura paměti TEXu Formát metriky fontu tfm Formát výstupního souboru dvi Část B: Reference Slovník syntaktických pravidel Zkratky plainu Slovník primitivů a maker plainu Seznam příkladů použitých v knize Literatura Rejstřík

9 Část A Algoritmy

10 1. Vstupní části TEXu 1.1. Koncept vstupní brány TEXu Vstupní soubor TEXu je textový a obsahuje jednotlivé znaky, které se mají vysázet. Mimoto vstupní soubor obsahuje tzv. řídicí sekvence (anglicky control sequences). Řídicí sekvence určují způsob, jakým se má sazba provést. Například řídicí sekvence \TeX způsobí vysázení loga TEX. Při startu (kdy není načten formát) je v TEXu implementováno zhruba 300 primitivních řídicích sekvencí (zkráceně primitivy). Kromě toho se dají deklarovat nové řídicí sekvence (například prostřednictvím primitivu \def), které nahrazují většinou skupiny jiných řídicích sekvencí. Nově deklarovaným řídicím sekvencím říkáme makra. Například řídicí sekvence \TeX je makro, které se opírá o primitivy \hbox, \kern a \lower (viz část B). Formáty TEXu (například plain, L A TEX atd.) deklarují nové řídicí sekvence, které jsou většinou uživatelsky mnohem přijatelnější než přímé použití primitivů. Autor textu se pak nemusí vyjadřovat jen pomocí primitivů (to by bylo asi příšerně komplikované) a není nucen si všechna potřebná makra v úvodu svého textu deklarovat sám. Vesměs všechny formáty vycházejí ze základního formátu plain, který je popsán v TEXbooku. I v této knize se zaměříme na tento formát. Všechna makra plainu jsou popsána v části B. Pokud chceme začít psát vlastní makra, bude pro nás formát plain dobrým startovním bodem, o který se jednak můžeme opřít a jednak v něm můžeme hledat inspiraci. TEX na svém vstupu čte textový soubor a na výstupu vzniká (mimo jiné) binární soubor dvi. Pro dobré pochopení jednotlivých funkcí TEXu je užitečné rozdělit cestu datových struktur od vstupního textového souboru do výstupního dvi na úseky. TEX jako program tím pomyslně rozdělíme na samostatné procesory, které si předávají mezi sebou konkrétním způsobem definované datové struktury. Knuth přirovnal tento proces zpracování vstupní informace k trávení TEXu a mluví o očích, ústech, hltanu, žaludku atd. My budeme mluvit o input procesoru, token procesoru, expand procesoru a hlavním procesoru. Input procesor čte jednotlivé řádky vstupního souboru a zpracovává je do podoby řádků, které jsou nezávislé na použitém operačním systému. Token procesor čte zpracované řádky z input procesoru a vytváří posloupnost tokenů, což jsou buď řídicí sekvence nebo jednotlivé znaky nesoucí svou kategorii (pojem zavedeme v sekci 1.3). Výstupní posloupnost tokenů už není členěna na řádky. 10

11 1.1. Koncept vstupní brány TEXu Expand procesor čte jednotlivé tokeny a rozlišuje mezi tokeny, které bude expandovat a které ponechá beze změny. Beze změny ponechá napříkad jednotlivé znaky. Také primitivní řídicí sekvence zůstávají (až na výjimky) beze změny. Naopak procesor expanduje všechny řídicí sekvence, které byly deklarovány jako makra. Expandování tokenu znamená (zhruba řečeno) záměnu tokenu za posloupnost jiných tokenů. V nové sekvenci tokenů mohou některé podléhat expanzi znova, tj. proces expanze se opakuje tak dlouho, až jsou všechny tokeny primitivními řídicími sekvencemi nebo jednotlivými znaky, které nepodléhají expanzi. Hlavní procesor rozlišuje na svém vstupu přesně definovanou množinu tzv. povelů. Například samostatný znak znamená povel na vysázení tohoto znaku. Nebo primitivní řídicí sekvence se stává v hlavním procesoru povelem k vykonání konkrétního úkonu souvisejícího se sazbou. Takové povely mohou mít své parametry, které přicházejí za povelem. Například v zápise \vskip2mm považujeme \vskip za povel a 2mm za jeho parametr. Hlavní procesor vytváří vlastní sazbu, provádí výstup do dvi a rovněž nastavuje prostřednictvím povelů hodnoty registrů, jež ovlivňují algoritmy na všech úrovních zpracování TEXu. Jednotlivé procesory spolu úzce spolupracují a jejich činnost je provázána. Nelze tedy považovat za správnou představu, při které nejprve celý vstupní soubor projde input procesorem, pak token procesorem atd. Změny parametrů provedené v hlavním procesoru (například \endlinechar, \catcode, nová makra deklarovaná pomocí \def) okamžitě mohou ovlivnit následující činnost ostatních vstupních procesorů. Proto je v každém okamžiku jednotlivým procesorem zpracováno jen tolik informace, kolik bylo pro uspokojení požadavku následujícího procesoru nezbytně potřeba. Lze si představit, že hlavní procesor řídí celou činnost. Vyžádá si od expand procesoru povel. Expand procesor si vyžádá od token procesoru jeden token, který případně expanduje. Token procesor při vytváření tokenu musí mít ve vstupním bufferu řádek vstupního textu, který byl připraven input procesorem. Nový řádek načte input procesor až v okamžiku, kdy je to nezbytně nutné. Vstupní bránu hlavního procesoru budeme též označovat jako čtecí fronta. Jedná se o místo v paměti, kam přichází výstup z expand procesoru a odkud si bere hlavní procesor povely a parametry. Později ukážeme, že hlavní procesor za určitých okolností vrací načtený povel do čtecí fronty (jakoby proti proudu dat), pak udělá nějakou konkrétní činnost a potom znovu čte ze čtecí fronty odložený povel. Přesněji si o jednotlivých procesorech povíme v následujících sekcích. 11

12 Kapitola 1. Vstupní části TEXu 1.2. Input procesor Input procesor čte ze vstupního souboru postupně řádky textu, upravuje je a na jeho výstupu jsou znovu řádky textu připravené pro token procesor. Pojmem řádek textu na vstupu rozumíme konkrétní část textového souboru, která je (bohužel) v různých operačních systémech odlišně definována. Řádek textu na výstupu z input procesoru je již vnitřní datová struktura TEXu, která je stejná ve všech implementacích TEXu. Algoritmy input procesoru jsou tedy závislé na systému a starají se o odstínění zvláštností jednotlivých operačních systémů tak, aby všechny ostatní algoritmy TEXu již mohly být implementovány nezávisle na operačním systému. Input procesor postupně provádí se vstupními řádky textu dvě aktivity: Případně překóduje obsah řádku z kódování operačního systému do ASCII. Upraví znak konce řádku smluveným způsobem. 1. Překódování. Představme si dvě implementace TEXu; jednu na operačním systému s kódováním ASCII a druhou na systému s kódováním Pišvejcovým. Pokud si uživatelé předávají mezi těmito systémy textové soubory, provádějí konverze mezi těmito dvěma kódováními. Proto uživatel A pracující se systémem s ASCII vidí v textovém editoru totéž, co uživatel B, pracující se systémem podle Pišvejce. Uvažujme, že se oba dívají na tento text: 1 \catcode64=13 % Znak má ASCII 64 a bude mít kategorii 13 2 Zde je Kdyby input procesor neprovedl konverzi z Pišvejce do ASCII, pak by se tento zdrojový text mohl chovat ve zmíněných implementacích TEXu různě, ačkoli oba uživatelé vidí ve svém editoru totéž. Knuth tedy rozhodl, že vnitřní kódování TEXu bude podle ASCII a vše se do tohoto kódování bude konvertovat na úrovni input procesoru. Když v TEXu řekneme \catcode64, pak je jednoznačně jasné, co se tím myslí. Poznamenejme, že místo zápisu \catcode64 asi použijeme \catcode takže pak by zmíněný problém nenastal. Nastal by ovšem na úrovni textových fontů TEXu, které se obvykle ve větší části kryjí s ASCII kódem. Například při výskytu písmene A v obyčejném textu TEX vysází znak aktuálního fontu z pozice, která odpovídá kódu tohoto písmene. Musíme tedy přesně vědět, jaký to je kód. TEX má přitom ve svých instalacích své vlastní fonty společné všem instalacím TEXu a nezávislé na operačním systému. 2. Úprava konce řádku. Textový soubor se člení na řádky. Oddělovače mezi jednotlivými řádky jsou definovány v různých operačních systémech různě. V systémech dnes už historických měly například všechny řádky stejnou délku (třeba 12

13 1.2. Input procesor 80 znaků) a byly zprava doplňovány mezerami. Dnešní systémy mají vesměs definován jeden znak nebo skupinu znaků jako oddělovač mezi řádky. Například v systémech typu UNIX je tímto oddělovačem znak s kódem ASCII 10 (LF, Ctrl-J), v DOSu se používá dvojice CR LF (Ctrl-M Ctrl-J) a na systémech počítačů Macintosh je oddělovačem pro změnu jen CR. Pokud si uživatelé mezi těmito systémy vyměňují textové soubory, musí provádět konverze. Input procesor postupně načítá řádky textu ze vstupního souboru tak, jak je tento pojem definován v použitém operačním systému. Pak provede případné překódování do ASCII a odstraní případnou značku konce řádku definovanou systémem. Dále odstraní z konce řádku (tedy zprava) všechny případné mezery (ASCII 32, nikoli token mezera) až po první znak, který není mezerou. Konečně připojí na konec řádku znak, definovaný v registru \endlinechar. Teprve takto upravený řádek vstupuje do token procesoru. IniTEX nastavuje \endlinechar na hodnotu ^^M, která ve formátech obvykle nebývá měněna. Symbolem ^^M označujeme kód Ctrl-M, což je ASCII 13 neboli CR. K pochopení funkce \endlinechar si vyzkoušíme: 3 { \endlinechar= \* Tady je první řádek, 4 tady druhý, 5 tu třetí} 6 a konečně poslední. Na výstupu dostaneme: Tady je první řádek, tady druhý,*tu třetí*a konečně poslední. Vidíme, že za první řádek byla připojena ještě původní hodnota \endlinechar, která je rovna ^^M a která na úrovni token procesoru vyprodukuje (obvykle) mezeru. Je to z toho důvodu, že v okamžiku, kdy hlavní procesor provede nové přiřazení do registru \endlinechar, byl již input procesorem celý první řádek načten a kompletován. Input procesor se tedy začne chovat jinak až od druhého řádku. Jakmile hlavní procesor na třetím řádku uzavře skupinu (}), registr \endlinechar se vrátí k původní hodnotě, ovšem input procesor už na konec třetího řádku hvězdičku připojil. Teprve na čtvrtém řádku bude vše v původním stavu. Uvedeme příklad na využití \endlinechar. Nechť máme soubor (například data.txt), ve kterém jsou data systematicky členěna do řádků. Třeba údaje pro vyplnění formuláře vysvědčení: 7 Ferdinand Mravenec 8 Údolní

14 Kapitola 1. Vstupní části TEXu 11 Karel Mařík 12 bratří Maříků atd. Vidíme, že data jsou členěna do trojic řádků. První řádek obsahuje jméno, druhý ulici a třetí známky. Vidíme též, že zde není jediná TEXovská značka (řídicí sekvence) a nám se nechce žádné značky do souboru dopisovat. K načtení takového souboru TEXem tak, aby zůstala zachována členěná struktura, můžeme použít třeba toto makro: 15 \def\jmeno#1{{\it Jméno\/}: #1\par} 16 \def\ulice#1{{\it Ulice\/}: #1\par} 17 \def\znamky#1{{\it Známky\/}: #1\par} 18 \catcode \*=13 \let*=\space 19 \def\udaj#1*#2*#3*{{\everypar={}\jmeno{#1}\ulice{#2}\znamky{#3} 20 \vfil\eject}} 21 \endlinechar= \* \everypar={\udaj} 22 \input data.txt Trik s \everypar vyžaduje znalost módů hlavního procesoru, takže přesně se o něm zmíníme až v sekci 3.4. Zde jen rámcově: Jakmile TEX narazí na první písmeno, které by se mělo sázet (písmeno F v našem souboru data.txt), spustí se \everypar, tj. v tomto případě se provede makro \udaj. Všimneme si, že konec každého řádku máme ohraničen hvězdičkou, protože \endlinechar má hodnotu hvězdičky. Hvězdička je navíc aktivní (kategorie 13) a kdyby náhodou na ni přišla řada, bude pracovat jako mezera (\space). Takže nám nebude na koncích řádků překážet. Teď už vidíme, proč makro \udaj nabere do parametru #1 první řádek se jménem, do #2 druhý řádek s ulicí a do #3 třetí řádek se známkami. Makra \jmeno, \ulice, \znamky jsou zde pro jednoduchost uvedena jen v ladicí podobě. Prakticky by tato makra měla řešit přesné usazení textu do konkrétního místa na formuláři. V případě \znamky by se asi použil cyklus přes všechny známky (viz sekci 2.3) a jednotlivé číslovky by se nahradily slovy výborný, chvalitebný atd. V tuto chvíli není účelem zde takové věci předvádět. Pokud uděláme ve vstupním souboru změny, které v obvyklých textových editorech nejsou vidět, měl by se TEX chovat pokud možno stejně. K tomu účelu je potřeba udělat trochu práce na úrovni formátu. Pokud třeba uživatel použije tabelátor místo mezery (nebo skupiny mezer), většinou to v editoru explicitně nevidí. Tabelátor je znak (ASCII 9), který v některých editorech způsobí vložení smluveného množství mezer. Plain definuje kategorii tabelátoru shodně s kategorií mezery. Také primitivní sekvence \ (pro explicitní mezeru) se v plainu ztotožňuje jednak s \^^I (čti backslash tabelátor ) a také s \^^M (čti backslash CR ). Pak se tedy sekvence \ chová stejně uvnitř řádku i na konci řádku. Uvedeme si příklad, ve kterém předefinujeme chování uvedených řídicích sekvencí: 14

15 23 \def\ {SPACE} \def\^^m{cr} 24 A nyní vyzkouším mezeru\ a také mezeru na konci\ 1.2. Input procesor Na výstupu máme: A nyní vyzkouším mezeruspacea také mezeru na koncicr. Vidíme, že ačkoli jsme za posledním znakem \ výslovně napsali dokonce dvě mezery (tato skutečnost je vyznačena pomocí vaničky) a případně jsme si překontrolovali binárním prohlížečem, že tam ty mezery skutečně máme, nepomohlo to. Input procesor totiž po odebrání znaku konce řádku zlikviduje tyto mezery a teprve pak přidá \endlinechar. Kdybychom ale napsali a také mezeru na konci\ tabelátor pak skutečně dostaneme:... mezeru na koncispace. Input procesor totiž přidá \endlinechar za znak tabelátor, protože to není mezera. Skutečnost, že tabelátor má stejnou kategorii jako mezera, nemá pro input procesor žádný význam. Uvedené příklady se mohou zdát extrémně neužitečné. Na druhé straně je velmi užitečné přesně vědět, co input procesor vlastně provádí. Může se třeba stát, že jsme převzali textový soubor pořízený v DOSu (na konci řádku jsou CR LF) a bez konverze jsme jej použili v TEXu na UNIXu. Co se stane? Input procesor odebere z každého řádku LF (to je značka konce řádku v UNIXu), ponechá CR a přidá \endlinechar, což bývá obvykle ^^M, neboli jinými slovy CR. Do token procesoru tedy vstupuje na konci každého řádku CR CR (tj. ^^M^^M). Kategorie znaku ^^M je většinou nastavena na 5, což v token procesoru způsobí ukončení zpracování vstupního řádku při prvním výskytu ^^M a vložení mezery. K druhému výskytu ^^M se token procesor vůbec nedostane. UNIXový TEX se tedy chová stejně, jako kdyby byl textový soubor pořízen přímo na UNIXu. Ale pozor! Pokud změníme kategorii znaku ^^M, začne se UNIXový TEX na našem souboru chovat odlišně. Přestává být jedno, zda máme na koncích řádků CR nebo CR CR. K takové situaci dojde například ve verbatim prostředí. Tam je znak ^^M nastaven jako aktivní a je definován jako makro pro přechod na nový řádek. Druhé ^^M v každém vstupním řádku nám tedy vloží do výstupu ve verbatim prostředí prázdný řádek. Některé DOSové editory způsobují UNIXovému TEXu ještě jednu starost. Tvrdohlavě vkládají na konec souboru znak ^^Z. Uvedeme doporučený postup, kterým naučíme UNIXový TEX číst DOSem připravené soubory. Na úrovni algoritmu překódování (o něm se zmíníme později v této sekci) provedeme konverzi znaku ^^M na ^^Z a do formátu přidáme řádeček: 26 \catcode \^^Z=9 % Znak ^^Z bude ignorován Potom na konci každého řádku budeme mít ^^Z (to je konvertované CR z DOSového konce řádku), za něj input procesor přidá ^^M z \endlinechar, které už nepodléhá 15

16 Kapitola 1. Vstupní části TEXu konverzi. Na konci řádku tedy máme dvojici: ^^Z^^M. Token procesor bude znak ^^Z ignorovat a se znakem ^^M naloží obvyklým způsobem. Dodejme, že v této věci se DOSový TEX chová podstatně lépe (mluvím o emtexu). Tam je v input procesoru naprogramováno, že konec řádku v systému může končit buď CR LF nebo jen LF. Obě situace vstupní procesor interpretuje správně, tj. odstraní CR LF, případně jen LF. Po odstranění mezer na konci přidá \endlinechar. Je tedy naprosto jedno, zda DOSovým TEXem zpracováváme soubory pořízené v DOSu nebo na UNIXu. UNIXové soubory poznáme v některých DOSových editorech podle toho, že vidíme jen jeden hrozně dlouhý řádek, který v sobě obsahuje znaky LF, promítané na obrazovce většinou jako tmavý obdélníček s kolečkem. Výše zmíněné problémy nejsou bohužel nejpodstatnější. Horší je, že nové textové editory berou do svých rukou i starosti o formátování. Na základě toho si definují své vlastní značky pro konec řádků. Jistě si vzpomenete na mnoho DOSových editorů, které aspirují na textový procesor nebo dokonce DTP a rozlišují mezi tzv. tvrdým a měkkým koncem řádku. Tvrdým koncem řádku je přitom skutečně míněn ten konec řádku, který je definován v systému. Měkký konec řádku je značka dosti často závislá na konkrétním editoru. V této záležitosti šel bohužel vývoj jiným směrem, než odpovídá velmi dobré koncepci z TEXu, kde konec řádku podléhá dalšímu formátování a konec odstavce se zapíše na vstupu jako prázdný řádek. V editorech, které používají dva druhy značek pro konec řádku, jsou tvrdé konce řádku míněny jako konec odstavce a měkké konce řádku podléhají dalšímu formátování. Tedy úplně jinak než v TEXu. Pokud je měkký konec řádku například skryt pod kódem "8D (hexadecimálně), pak můžeme zkusit na začátek dokumentu uvést: 27 \catcode"8d=5 % Měkký konec řádku bude konec řádku 28 \catcode \^^M=13 \def^^m{\par} % Tvrdý konec ukončí odstavec Například program T602 vytváří v místě měkkých konců řádků dvojici "8D (hexa) následovanou znakem LF. V takovém případě náš kód umožní načítat texty pořízené programem T602, který je již dlouhou dobu v našich končinách nejužívanějším prostředkem pro pořizování textů na počítači. Samozřejmě je potřeba odkrojit hlavičku, kterou si program vytváří na začátku souboru. Hlavička má na začátku každého řádku zavináč. Takže stačí v TEXu před načtením souboru označit tento znak jako komentářový: \catcode Uvedené řešení může narazit na problémy. Pokud je totiž vstupní znak s kódem "8D na úrovni input procesoru překódován, ve vnitřním kódování TEXu už vystupuje pod úplně jiným kódem. Například při transformaci z kódování Kamenických do vnitřního kódu TEXu je znak s kódem "8D překódován na znak ĺ, tedy slovenské l s čárkou. Nepracujeme-li se slovenskými texty, nemusí nám to vadit. Pak ovšem 16

17 1.2. Input procesor místo řádku 27 pišme \catcode \ĺ=5. Poznamenejme, že u kódu PC Latin2 ani ISO není znak "8D transformován, takže bychom neměli mít problémy. Ovšem jen do té doby, než autor v programu T602 použije nějakou funkci, která tento procesor odlišuje od obyčejného ASCII editoru; například zvolí jiný druh písma. Tím vznikají ve zpracovávaném souboru další privátní značky textového procesoru. Bývá obvyklejší při zpracování dokumentů z programu T602 a jemu podobných provést nejprve záměnu všech tvrdých konců řádků za dva tvrdé a všech měkkých za jeden tvrdý. To můžeme provést před zpracováním v TEXu například na úrovni inteligentního editoru nebo ještě lépe UNIXového filtru využívajícího například dávkový editor sed. Také můžeme ošetřit výskyty přepínačů druhu písma apod. Dá se totiž očekávat, že když pracujeme s TEXem, pak nepracujeme s programem T602. Proto nám bude stačit provést konverzi jen jednou v okamžiku, kdy obdržíme rukopis od autora textu. Nyní si povíme o problematice překódování vstupu na úrovni input procesoru TEXu, což je pro nás v případě češtiny a rozličných operačních systémů záležitost bytostně důležitá. Knuth rozhodl, že vnitřní kódování TEXu je ASCII a všechny ostatní kódy se do tohoto kódu budou transformovat na úrovni input procesoru. V souladu s tímto rozhodnutím též připravil fonty Computer Modern, které na toto ASCII kódování navazují. Svým rozhodnutím ovšem definoval jen prvních 128 pozic v kódu a významy znaků s kódem nad 128 nechal nedefinovány. Původní verze TEXu (do r. 1988) dokonce ani tyto znaky na vstupu nedovolovala. Dnes je volba vnitřního kódování znaků v TEXu nad hranicí 128 v rukou implementátorů národních instalací TEXu. Rozhoduje většinou kód základních národních fontů, použitých v TEXovské instalaci. Pokud mají další fonty odlišné kódování, implementují se do instalace prostřednictvím tzv. virtuálních fontů (viz [7]). V DOSu v emtexu je překódování na úrovni input procesoru implementováno pomocí tzv. tcp tabulek, které se načítají do TEXu při inicializaci formátu. Jakmile je formát vytvořen, je v něm už konverzní tabulka zahrnuta. V CSTEXu se používají formáty s tcp tabulkami, které konvertují například z kódování Kamenických, nebo z kódování PC Latin2 nebo jiného Pišvejcova kódování do kódu CS-fontů. Prvních 128 pozic (základní ASCII) je ponecháno beze změny. V UNIXu je potřeba překódovací algoritmus začlenit do zdrojového textu TEXu před kompilací programu. Většinou se to dělá pomocí změnového souboru k tex.web. Problematika se týká sekcí 20 až 24 ve zdrojovém kódu TEXu a jedná se o vektory xord a xchr. V případě, že se ponechá vnitřní kódování TEXu podle CS-fontů, pak není obvykle potřeba dělat žádné zásahy do zdrojového kódu TEXu, protože čeština v UNIXu je kódována výhradně podle ISO a CS-fonty na toto kódování navazují. Je to analogie Knuthova postupu, kdy byl pro 17

18 Kapitola 1. Vstupní části TEXu angličtinu zvolen vnitřní kód ASCII a kódování Computer Modern fontů na tento (sedmibitový) kód navazovalo. V UNIXu lze též použít patch pana Škarvady. Jeho algoritmy doplňují jinak standardní UNIXový změnový soubor pro tex.web. Po kompilaci TEXu je pak možné volit mezi různými kódovacími postupy prostřednictvím nastavení systémové proměnné. Není-li příslušná systémová proměnná nastavena, TEX neprovádí žádnou konverzi, což (jak již jsme uvedli) vyhovuje vnitřnímu kódu TEXu podle CS-fontů a vstupnímu kódu podle ISO Algoritmy input procesoru jsou v TEXu implementovány i v inverzní podobě. Pokud TEX potřebuje něco zapsat na terminál, do souboru log nebo do jiného souboru prostřednictvím \write nebo \message, jsou v činnosti tyto inverzní algoritmy. Jednotlivé řádky jsou na výstupu členěny způsobem, kterému rozumí příslušný operační systém. Provádí se samozřejmě též případné zpětné překódování. Ačkoli tedy v TEXu probíhá vše podle ASCII, na terminálu a v souborech log, aux apod. čteme při použití systému s Pišvejcovým kódováním veškeré texty podle Pišvejce. Pokud se v textu pro \write použije znak s kódem shodným s obsahem registru \newlinechar, pak se na výstupu místo tohoto znaku ukončí řádek a výstup dále pokračuje na novém řádku. Například: 29 \newlinechar \^^J \immediate\write16{druhý^^jřádek} Jedná se tedy o jakýsi protějšek k registru \endlinechar. Doporučuje se, aby všechny netisknutelné znaky, které vystupují na terminál nebo do souborů log, aux apod. byly nahrazeny sekvencí ^^ něco, například ^^Z nebo ^^e1. (Podrobněji o tomto formátu, viz následující sekci o token procesoru.) Tím máme zaručeno, že se terminály nezačnou chovat po obdržení nějakého řídicího znaku nedefinovaným způsobem. Mezi lidem počítačovým se takovému jevu říká rozsypaný čaj. Proto je rozumné, že například veškeré řídicí znaky z tabulky ASCII vystupují na terminál tímto způsobem. Třeba při tisku znaku ASCII 7 (BELL, česky zvonek) nám nebude terminál pískat, ale objeví se text ^^G. Při opětovném načtení (například ze souboru aux) si TEX na úrovni token procesoru zpětně konvertuje sekvenci ^^G na ASCII 7. Takže žádný problém. Problém ovšem nastává, pokud si chceme přečíst na terminálu nebo v souborech log, aux český text. Například místo slova řádek si přečteme ^^f8^^e1dek, což není příliš čitelné. Samozřejmě, TEXu to nevadí. Ten si takový text při zpětném načtení překonvertuje. Ale jak k tomu přijde člověk? Zde je tedy třeba před kompilací TEXu ze zdrojového textu tex.web rozhodnout, zda operační systém snese na terminálu znaky s kódy nad 128 a nedojde k efektu rozsypaný čaj. Pokud ano, pak je možné (zásahem do změnového souboru k tex.web, sekce 49) potlačit 18

19 1.3. Token procesor výstup znaků nad 128 ve formátu ^^ něco a místo toho podporovat formát přímý. To je výhodné i pro TEX samotný. Stačí totiž předefinovat kategorii znaku ^ a TEX po sobě texty v pomocných souborech obsahující ^^ něco nepřečte. V případě emtexu v DOSu je přímý výstup znaků nad 128 do souborů typu log podporován. Stejně je tomu v UNIXu po použití zmíněného patch pana Škarvady. Řídicí znaky ASCII (typu BELL) samozřejmě zůstávají ve formátu pomocí ^^ Token procesor Každý znak má v TEXu svoji kategorii, což je celé číslo v intervalu 0, 15. Token procesor bere ze vstupu řádky upravené input procesorem a na jeho výstupu je posloupnost tzv. tokenů. Token (čti toukn, přeložili bychom jako symbol, známka, znak, žeton, ale překládat nebudeme) je buď uspořádaná dvojice (ASCII kód, kategorie), nebo řídicí sekvence. Ve všech algoritmech, které následují za token procesorem se už nikdy nemluví o znacích vstupního textu, ale pouze o tokenech. Kdybychom chtěli vyložit chování token procesoru uživatelům, kteří se nechtějí stát programátory maker, mohli bychom pojem token zatajit a uvést jednoduše následující vlastnosti: Konec řádku je brán jako mezera a přechází se na další řádek. Od znaku % až do konce řádku je vše ignorováno (tzv. komentář). Mezeru z konce řádku lze zamaskovat komentářem (%). Více mezer vedle sebe se rovná jedné mezeře. Mezery zleva na řádku jsou zcela ignorovány. Prázdný řádek ukončuje odstavec. Řídicí sekvence jsou tvaru \ identifikátor. identifikátor obsahuje buď písmena, nebo jen jediný jiný znak. Za sekvencí typu \slovo jsou všechny následující mezery nevýznamné. Za sekvencí typu \$ je mezera významná. Čtenář této knížky ovšem nebude s tímto výkladem spokojen. Při programování maker TEXu se totiž bez pojmu token neobejde. Než se pustíme do přesného popisu činnosti token procesoru (jedná se o stavový automat), nastíníme hrubou ideu. Token procesor plní tyto úkoly: Jednotlivé řídicí sekvence interpretuje jako jeden token (např. slovo ). Skupiny mezer interpretuje jako jeden token mezera ( 10 ). Prázdný řádek převádí do tokenu par. Ostatní znaky se stanou tokenem typu uspořádaná dvojice (např. A 11 ). Některé kategorie interpretuje token procesor ve své režii (např. % 14 ). 19

20 Kapitola 1. Vstupní části TEXu Rozlišujeme dva různé typy tokenů. Prvním typem tokenu je uspořádaná dvojice (ASCII hodnota, kategorie). Kategorie udává další chování tohoto tokenu buď přímo v algoritmech token procesoru, nebo později. Kategorii přiděluje token procesor vstupním znakům podle tabulky kategorií, která se v průběhu zpracování může měnit (viz níže). Jakmile je token vytvořen, v dalším zpracování se už jeho kategorie nemění, ani v případě, že je změněna tabulka kategorií. Token typu uspořádaná dvojice budeme značit pomocí škatulky, např. A 11 znamená ASCII hodnotu znaku A a kategorii 11. Druhým typem tokenu je typ řídicí sekvence. Například sekvenci \slovo zpracuje token procesor jako token slovo. Tím jsme také uvedli způsob značení těchto tokenů; do rámečku budeme psát identifikátor řídicí sekvence. Upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi tokenem $ a $ 3. První uvedený je token typu řídicí sekvence, který vzniká zápisem \$, zatímco druhý je typu uspořádaná dvojice a vznikl prostým zápisem znaku $ za předpokladu, že tento znak měl v tabulce kategorií hodnotu 3. V textu v této knize budeme pro tokeny typu řídicí sekvence používat jak značení \slovo, tak značení slovo. Druhou alternativu použijeme v případě, kdy chceme zdůraznit, že se jedná o token. Tabulka kategorií přiřazuje každému ASCII znaku právě jednu číselnou hodnotu v rozsahu 0 až 15, tj. kategorii. Následuje seznam všech kategorií TEXu. U každé je stručně uveden význam a dále seznam znaků, které mají obvykle tuto kategorii přiřazenu. Je-li u čísla kategorie hvězdička, pak to znamená, že tato kategorie má význam jen v algoritmech token procesoru a neobjeví se nikdy na jeho výstupu. Je-li za znakem uvedeno slovo (plain), pak příslušná kategorie není tomuto znaku nastavena implicitně (v initexu), ale je nastavena až ve formátu plain. kategorie význam výchozí přiřazení 0* uvození řídicí sekvence \ 1 otevření skupiny { (plain) 2 zavření skupiny } (plain) 3 přepínač matematického módu $ (plain) 4 separátor v tabulkách & (plain) 5* konec řádku ^^M (ASCII 13) 6 označení parametrů maker # (plain) 7 konstruktor mocniny ^ (plain) 8 konstruktor indexu _ (plain) 9* znak, který se ignoruje (ASCII 0) (plain) 10 mezera 11 písmeno A až Z, a až z 12 ostatní znaky zbylé znaky 13 aktivní znaky ~, ^^L (plain) 14* uvození komentáře na řádku % 15* nedovolený znak ^^? (ASCII 127) 20

Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Jsou zde použity náhradní fonty ve snížené kvalitě. Proto nedoporučuji z tohoto formátu tisknout.

Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Jsou zde použity náhradní fonty ve snížené kvalitě. Proto nedoporučuji z tohoto formátu tisknout. TEXbook naruby Toto je text knihy v klikací verzi ve formátu PDF. Jsou zde použity náhradní fonty ve snížené kvalitě. Proto nedoporučuji z tohoto formátu tisknout. Verze tohoto textu přesně odpovídá textu

Více

Typografické programy (1) WYSIWYG

Typografické programy (1) WYSIWYG Typografické programy (1) WYSIWYG grafické prostředí, interaktivní, uživatelsky přívětivé, řada efektních schopností nutnost počítat v reálném čase omezuje algoritmy firemní datové formáty nekompatibilní

Více

HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT

HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT HROMADNÉ ÚPRAVY NAJÍT A NAHRADIT Funkce Najít a nahradit slouží k rychlému vyhledávání určitých slov a jejich nahrazování jinými slovy. Lze hledat i určité varianty slov a nahrazovat je buď hromadně (všechny

Více

Základní vzorce a funkce v tabulkovém procesoru

Základní vzorce a funkce v tabulkovém procesoru Základní vzorce a funkce v tabulkovém procesoru Na tabulkovém programu je asi nejzajímavější práce se vzorci a funkcemi. Když jednou nastavíte, jak se mají dané údaje zpracovávat (některé buňky sečíst,

Více

Styly odstavců. Word 2010. Přiřazení stylu odstavce odstavci. Změna stylu odstavce

Styly odstavců. Word 2010. Přiřazení stylu odstavce odstavci. Změna stylu odstavce Styly odstavců V textu, který přesahuje několik stránek a je nějakým způsobem strukturovaný (což znamená, že se dá rozdělit na části (v knize jim říkáme kapitoly) a jejich podřízené části (podkapitoly),

Více

Čtvrtek 3. listopadu. Makra v Excelu. Obecná definice makra: Spouštění makra: Druhy maker, způsoby tvorby a jejich ukládání

Čtvrtek 3. listopadu. Makra v Excelu. Obecná definice makra: Spouštění makra: Druhy maker, způsoby tvorby a jejich ukládání Čtvrtek 3. listopadu Makra v Excelu Obecná definice makra: Podle definice je makro strukturovanou definicí jedné nebo několika akcí, které chceme, aby MS Excel vykonal jako odezvu na nějakou námi definovanou

Více

Kontrola pravopisu. Zpracování textu

Kontrola pravopisu. Zpracování textu Kontrola pravopisu Při psaní v aplikaci Word se některá slova červeně podtrhávají. Jsou to slova, ve kterých je většinou pravopisná chyba. Jde o tzv. interaktivní automatickou kontrolu pravopisu. Aplikace

Více

Typografické programy (1) WYSIWYG

Typografické programy (1) WYSIWYG Typografické programy (1) WYSIWYG grafické prostředí, interaktivní, uživatelsky přívětivé, řada efektních schopností nutnost počítat v reálném čase omezuje algoritmy firemní datové formáty nekompatibilní

Více

Programovací jazyk Pascal

Programovací jazyk Pascal Programovací jazyk Pascal Syntaktická pravidla (syntaxe jazyka) přesná pravidla pro zápis příkazů Sémantická pravidla (sémantika jazyka) pravidla, která každému příkazu přiřadí přesný význam Všechny konstrukce

Více

TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST

TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU PROSTŘEDKY, PŘENOSITELNOST 1 Tvorba dokumentu - prostředky Psací stroj Od psaní na stroji pochází pojem normostrana Textové editory (např. T602) Slouží k tvorbě textu členěného

Více

Programujeme v softwaru Statistica

Programujeme v softwaru Statistica Programujeme v softwaru Statistica díl druhý Newsletter Statistica ACADEMY Téma: Programování, makra, skripty Typ článku: Návody V tomto článku si ukážeme další možnosti při psaní maker v softwaru Statistica.

Více

FORMÁTOVÁNÍ 2. Autor: Mgr. Dana Kaprálová. Datum (období) tvorby: září, říjen 2013. Ročník: sedmý. Vzdělávací oblast: Informatika a výpočetní technika

FORMÁTOVÁNÍ 2. Autor: Mgr. Dana Kaprálová. Datum (období) tvorby: září, říjen 2013. Ročník: sedmý. Vzdělávací oblast: Informatika a výpočetní technika Autor: Mgr. Dana Kaprálová FORMÁTOVÁNÍ 2 Datum (období) tvorby: září, říjen 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: Informatika a výpočetní technika 1 Anotace: Žáci se seznámí se základní obsluhou tabulkového

Více

KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU

KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU KAPITOLA 5 - POKROČILÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTU KLÍČOVÉ POJMY Oddíly, styly, poznámka pod čarou, revize, obsah, rejstřík, záložka, citace a seznamy literatury, vzorce, vložené a propojené objekty, oddíly, zabezpečení.

Více

Uživatelský manuál. Aplikace GraphViewer. Vytvořil: Viktor Dlouhý

Uživatelský manuál. Aplikace GraphViewer. Vytvořil: Viktor Dlouhý Uživatelský manuál Aplikace GraphViewer Vytvořil: Viktor Dlouhý Obsah 1. Obecně... 3 2. Co aplikace umí... 3 3. Struktura aplikace... 4 4. Mobilní verze aplikace... 5 5. Vytvoření projektu... 6 6. Části

Více

7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech

7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech 7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost formátovanému výstupu,

Více

Microsoft Office. Word vzhled dokumentu

Microsoft Office. Word vzhled dokumentu Microsoft Office Word vzhled dokumentu Karel Dvořák 2011 Práce se stránkou Stránka je jedním ze stavebních kamenů tvořeného dokumentu. Představuje pracovní plochu, na které se vytváří dokument. Samozřejmostí

Více

Zpracování textu. K těmto speciálním symbolům se dostaneme přes záložku Vložení, na kartě Symboly je tlačítko Symbol.

Zpracování textu. K těmto speciálním symbolům se dostaneme přes záložku Vložení, na kartě Symboly je tlačítko Symbol. Speciální znaky Do textu můžeme vkládat nejen znaky, které máme na klávesnici, ale také takzvané speciální znaky. Jsou to většinou jednoduché piktogramy určitého významu. Typickým představitelem může být

Více

Uživatelská příručka pro respondenty

Uživatelská příručka pro respondenty Uživatelská příručka pro respondenty Statistický informační systém Českého statistického úřadu Subsystém DANTE WEB Funkční blok Objednavatel: Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 Dodavatel:

Více

Koncepce (větších) programů. Základy programování 2 Tomáš Kühr

Koncepce (větších) programů. Základy programování 2 Tomáš Kühr Koncepce (větších) programů Základy programování 2 Tomáš Kühr Parametry a návratová hodnota main Již víme, že main je funkce A také tušíme, že je trochu jiná než ostatní funkce v programu Funkce main je

Více

Algoritmizace. 1. Úvod. Algoritmus

Algoritmizace. 1. Úvod. Algoritmus 1. Úvod Algoritmizace V dnešní době již počítače pronikly snad do všech oblastí lidské činnosti, využívají se k řešení nejrůznějších úkolů. Postup, který je v počítači prováděn nějakým programem se nazývá

Více

Microsoft Word - Styly, obsah a další

Microsoft Word - Styly, obsah a další Microsoft Word - Styly, obsah a další Definice uživatelských stylů Nový - tzv. uživatelský styl - se vytváří pomocí panelu Styly a formátování stiskem tlačítka Nový styl. Po stisknutí tlačítka se objeví

Více

DTP v systému LATEX. www.gymkrom.cz/ict

DTP v systému LATEX. www.gymkrom.cz/ict DTP v systému LATEX úvodní informace RNDr. Tomáš Mikulenka výukový materiál v rámci grantového projektu Beznákladové ICT pro učitele Kroměříˇz, březen 2012 Beznákladové ICT protento učitele projekt je

Více

Program pro tvorbu technických výpočtů. VIKLAN - Výpočty. Uživatelská příručka. pro seznámení se základními možnostmi programu. Ing.

Program pro tvorbu technických výpočtů. VIKLAN - Výpočty. Uživatelská příručka. pro seznámení se základními možnostmi programu. Ing. Program pro tvorbu technických výpočtů VIKLAN - Výpočty Uživatelská příručka pro seznámení se základními možnostmi programu Ing. Josef Spilka VIKLAN - Výpočty Verse 1.10.5.1 Copyright 2010 Ing. Josef Spilka.

Více

Vzorce. StatSoft. Vzorce. Kde všude se dá zadat vzorec

Vzorce. StatSoft. Vzorce. Kde všude se dá zadat vzorec StatSoft Vzorce Jistě se Vám již stalo, že data, která máte přímo k dispozici, sama o sobě nestačí potřebujete je nějak upravit, vypočítat z nich nějaké další proměnné, provést nějaké transformace, Jinak

Více

Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT. Kurz MS Excel kurz 6. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS (IMPACT) CZ.1.07/2.2.00/28.

Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT. Kurz MS Excel kurz 6. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS (IMPACT) CZ.1.07/2.2.00/28. Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT Kurz MS Excel kurz 6 1 Obsah Kontingenční tabulky... 3 Zdroj dat... 3 Příprava dat... 3 Vytvoření kontingenční tabulky... 3 Možnosti v poli Hodnoty... 7 Aktualizace

Více

Konvertor diakritiky 3. Instalace

Konvertor diakritiky 3. Instalace OBSAH Popis... 2 Ovládání aplikace... 3 Odstranění diakritických znamének... 4 Operace s textem... 4 Nastavení aplikace... 4 Písmo... 4 Jazyk... 4 Přidání dalšího jazyka do aplikace... 5 Znaky... 5 Instalace

Více

Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:

Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu: Čtvrtek 8 prosince Pascal - opakování základů Struktura programu: 1 hlavička obsahuje název programu, použité programové jednotky (knihovny), definice konstant, deklarace proměnných, všechny použité procedury

Více

ID-Ware II Editace docházky

ID-Ware II Editace docházky ID-Ware II Editace docházky Obsah 1.Vložení průchodu...3 1.1.1.1.Příchod do práce nebo odchod z práce...3 1.2.1.2.Začátek přerušení...3 1.3.1.3.Ukončení přerušení...5 1.3.1Ukončení přerušení na něž bezprostředně

Více

M4 PDF rozšíření. Modul pro PrestaShop. http://www.presta-addons.com

M4 PDF rozšíření. Modul pro PrestaShop. http://www.presta-addons.com M4 PDF rozšíření Modul pro PrestaShop http://www.presta-addons.com Obsah Úvod... 2 Vlastnosti... 2 Jak modul funguje... 2 Zdroje dat... 3 Šablony... 4 A. Označení šablon... 4 B. Funkce Smarty... 5 C. Definice

Více

Nástrojová lišta v editačním poli

Nástrojová lišta v editačním poli Nástrojová lišta v editačním poli Název projektu PŘEJÍT NA konkrétní sekci webu ZOBRAZIT zobrazí a) pracovní verzi webu (tj. nepublikovanou) b) publikovanou verzi webu a) Odstranit odstraní zobrazenou

Více

Tabulkový procesor. Orientace textu. O úroveň níž O úroveň výš

Tabulkový procesor. Orientace textu. O úroveň níž O úroveň výš Formátování Formátováním rozumíme změnu vlastností daného objektu, dle našich představ a možností programu MS Excel. Formátovat můžeme texty v buňkách, můžeme formátovat buňky, listy i celý sešit a měnit

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý

JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý JAK PROPOJIT R-KO a EXCEL aneb Aby se uživatel nasytil a statistik zůstal celý Ondřej Vencálek listopad 2008 Motivace Jak to udělat, aby se panu doktorovi ušetřila práce, a přitom aby se nemusel učit R-ko?

Více

Sada 1 - Základy programování

Sada 1 - Základy programování S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Základy programování 07. Základní příkazy vstup a výstup hodnot Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Základy HTML. Autor: Palito

Základy HTML. Autor: Palito Základy HTML Autor: Palito Zobrazení zdrojového kódu Zobrazení zdrojového kódu Každá stránka je na disku nebo na serveru uložena ve formě zdrojového kódu. Ten kód je psaný v jazyce HTML. Když si chcete

Více

1.1 Struktura programu v Pascalu Vstup a výstup Operátory a některé matematické funkce 5

1.1 Struktura programu v Pascalu Vstup a výstup Operátory a některé matematické funkce 5 Obsah Obsah 1 Programovací jazyk Pascal 1 1.1 Struktura programu v Pascalu.................... 1 2 Proměnné 2 2.1 Vstup a výstup............................ 3 3 Operátory a některé matematické funkce 5

Více

Sada 1 - Základy programování

Sada 1 - Základy programování S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Základy programování 05. Turbopascal, prostředí TP6, struktura programu v TP Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V.3 2009-11-08

UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V.3 2009-11-08 UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V.3 2009-11-08 1 Obsah dokumentu 1 Obsah dokumentu... 2 2 Personalizovaná objednávka... 3 3 Jednoduchá... 3 4 Standardní... 4 5 Komplexní... 5 5.1 Párování

Více

1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y

1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y 1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y Autor: Petr Mik Abychom se mohli pustit do dynamických datových struktur, musíme se nejdřív podívat na datový typ ukazatel. 1. D AT O V Ý TYP U K A Z AT E L Datové

Více

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců.

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců. Přehledy pro Tabulky V programu CONTACT Professional 5 naleznete u firem, osob a obchodních případů záložku Tabulka. Tuto záložku lze rozmnožit, přejmenovat a sloupce je možné definovat dle vlastních požadavků

Více

Formát stránky, písma, odstavce Word 2007 egon. Formát stránky a písma, okraje, odstavce, oddíly

Formát stránky, písma, odstavce Word 2007 egon. Formát stránky a písma, okraje, odstavce, oddíly Formát stránky, písma, odstavce Word 2007 egon Formát stránky a písma, okraje, odstavce, oddíly Jan Málek 11.6.2010 Formát stránky Před psaním textu bychom se měli rozmyslet, na jaký formát papíru případně

Více

Programování v jazyku LOGO - úvod

Programování v jazyku LOGO - úvod Programování v jazyku LOGO - úvod Programovací jazyk LOGO je určen pro výuku algoritmizace především pro děti školou povinné. Programovací jazyk pracuje v grafickém prostředí, přičemž jednou z jeho podstatných

Více

Hromadná korespondence

Hromadná korespondence Kapitola dvanáctá Hromadná korespondence Učební text Mgr. Radek Hoszowski Hromadná korespondence Hromadná korespondence Představíme si jednoduchý nástroj, který nám může ušetřit velké množství práce. Je

Více

24 Uživatelské výběry

24 Uživatelské výběry 24 Uživatelské výběry Uživatelský modul Uživatelské výběry slouží k vytváření, správě a následnému používání tématicky seskupených osob a organizací včetně jejich kontaktních údajů. Modul umožňuje hromadnou

Více

UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V1.2.1 2010-08-25

UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V1.2.1 2010-08-25 UŽIVATELSKÝ MANUÁL PERSONALIZACE MOJE SODEXO V1.2.1 2010-08-25 1 Obsah dokumentu 1 Obsah dokumentu... 2 2 Personalizovaná objednávka... 3 3 Jednoduchá... 3 4 Standardní... 4 5 Komplexní... 5 5.1 Párování

Více

Tvorba fotogalerie v HTML str.1

Tvorba fotogalerie v HTML str.1 Tvorba fotogalerie v HTML str.1 obr. A obr. B 1) Spustíme PsPad, vytvoříme nový dokument a otevře se nám okno nový soubor, kde si můžeme zvolit jaký chceme typ. My označíme HTML a potvrdíme. 2) Pro správné

Více

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO SEMESTRÁLNÍ PROJEKT Y38PRO Závěrečná zpráva Jiří Pomije Cíl projektu Propojení regulátoru s PC a vytvoření knihovny funkcí pro práci s regulátorem TLK43. Regulátor TLK43 je mikroprocesorový regulátor s

Více

1. Otevřete dokument, který chcete číst. 2. Na kartě Zobrazení klikněte ve skupině Zobrazení dokumentů na položku Čtení na celé obrazovce.

1. Otevřete dokument, který chcete číst. 2. Na kartě Zobrazení klikněte ve skupině Zobrazení dokumentů na položku Čtení na celé obrazovce. 2. lekce Čtení dokumentů 1. Otevřete dokument, který chcete číst. 2. Na kartě Zobrazení klikněte ve skupině Zobrazení dokumentů na položku Čtení na celé obrazovce. 3. Přecházení mezi stránkami v dokumentu:

Více

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC tabulkový procesor MS EXCEL Zpracoval: mgr. Ježek Vl. Str. 1 MS EXCEL - základy tabulkového procesoru Tyto programy jsou specielně navrženy na

Více

Práce se styly 1. Styl

Práce se styly 1. Styl Práce se styly 1. Styl Styl se používá, pokud chceme, aby dokument měl jednotný vzhled odstavců. Můžeme si nadefinovat styly pro různé úrovně nadpisů, jednotlivé popisy, charakteristiky a další odstavce.

Více

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN BASIC Modul FADN BASIC je určen pro odbornou zemědělskou veřejnost bez větších zkušeností s internetovými aplikacemi a bez hlubších

Více

9.3.2010 Program převod z desítkové na dvojkovou soustavu: /* Prevod desitkove na binarni */ #include

9.3.2010 Program převod z desítkové na dvojkovou soustavu: /* Prevod desitkove na binarni */ #include <stdio.h> 9.3.2010 Program převod z desítkové na dvojkovou soustavu: /* Prevod desitkove na binarni */ #include int main(void) { int dcislo, kolikbcislic = 0, mezivysledek = 0, i; int vysledek[1000]; printf("zadejte

Více

Reporting. Ukazatele je možno definovat nad libovolnou tabulkou Helios Orange, která je zapsána v nadstavbě firmy SAPERTA v souboru tabulek:

Reporting. Ukazatele je možno definovat nad libovolnou tabulkou Helios Orange, která je zapsána v nadstavbě firmy SAPERTA v souboru tabulek: Finanční analýza Pojem finanční analýza Finanční analýza umožňuje načítat data podle dimenzí a tyto součty dlouhodobě vyhodnocovat. Pojem finanční analýza není nejpřesnější, protože ukazatele mohou být

Více

KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU

KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU KAPITOLA 3 - ZPRACOVÁNÍ TEXTU KLÍČOVÉ POJMY textové editory formát textu tabulka grafické objekty odrážky a číslování odstavec CÍLE KAPITOLY Pracovat s textovými dokumenty a ukládat je v souborech různého

Více

02. HODINA. 2.1 Typy souborů a objektů. 2.2 Ovládací prvky Label a TextBox

02. HODINA. 2.1 Typy souborů a objektů. 2.2 Ovládací prvky Label a TextBox 02. HODINA Obsah: 1. Typy souborů a objektů 2. Ovládací prvky Label a TextBox 3. Základní příkazy a vlastnosti ovládacích prvků 4. Práce s objekty (ovládací prvky a jejich vlastnosti) 2.1 Typy souborů

Více

Reliance 3 design OBSAH

Reliance 3 design OBSAH Reliance 3 design Obsah OBSAH 1. První kroky... 3 1.1 Úvod... 3 1.2 Založení nového projektu... 4 1.3 Tvorba projektu... 6 1.3.1 Správce stanic definice stanic, proměnných, stavových hlášení a komunikačních

Více

Úvod do programování. Lekce 1

Úvod do programování. Lekce 1 Úvod do programování Lekce 1 Základní pojmy vytvoření spustitelného kódu editor - psaní zdrojových souborů preprocesor - zpracování zdrojových souborů (vypuštění komentářů atd.) kompilátor (compiler) -

Více

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA

Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA Internetový přístup do databáze FADN CZ - uživatelská příručka Modul FADN RESEARCH / DATA Modul FADN RESEARCH je určen pro odborníky z oblasti zemědělské ekonomiky. Modul neomezuje uživatele pouze na předpřipravené

Více

24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1

24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1 24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE AUTOR DOKUMENTU: MGR. MARTINA SUKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 UČIVO: STUDIJNÍ OBOR: PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

Více

Dokument a jeho části oddíly, záhlaví, zápatí

Dokument a jeho části oddíly, záhlaví, zápatí Dokument a jeho části oddíly, záhlaví, zápatí Nejčastějším úkolem bývá ukončení stránky a pokračování textu na další stránce nebo vložení stránky před napsaný text. Podobným úkolem je jiné svislé zarovnání

Více

PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle)

PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle) PHP tutoriál (základy PHP snadno a rychle) Druhá, vylepšená offline verze. Připravil Štěpán Mátl, http://khamos.wz.cz Chceš se naučit základy PHP? V tom případě si prostuduj tento rychlý průvodce. Nejdříve

Více

THEOPHILOS. (návod k použití)

THEOPHILOS. (návod k použití) THEOPHILOS (návod k použití) Nejprve si z internetových stránek www.theophilos.com (nebo www.theophilos.sk) stáhněte všechny soubory, které Vás zajímají a nainstalujte je (podrobný návod na instalaci programu

Více

Webové stránky. 4. Tvorba základní HTML webové stránky. Datum vytvoření: 25. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.

Webové stránky. 4. Tvorba základní HTML webové stránky. Datum vytvoření: 25. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr. Webové stránky 4. Tvorba základní HTML Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 25. 9. 2012 Webové Strana: 1/9 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická

Více

- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku

- znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku Znaky - standardní typ char var Z, W: char; - znakové konstanty v apostrofech, např. a, +, (znak mezera) - proměnná zabírá 1 byte, obsahuje kód příslušného znaku - v TP (často i jinde) se používá kódová

Více

StatSoft Jak vyzrát na datum

StatSoft Jak vyzrát na datum StatSoft Jak vyzrát na datum Tento článek se věnuje podrobně možnostem práce s proměnnými, které jsou ve formě datumu. A že jich není málo. Pokud potřebujete pracovat s datumem, pak se Vám bude tento článek

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU

ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU Úvod do problematiky ZÁKLADY POŘIZOVÁNÍ TEXTU Na začátku psaní je vhodné nastavit vzhled stránky. Důležitá je především orientace stránky. Můžeme si vybrat mezi uspořádáním textu na výšku stránky (většinou

Více

Vytváříme prezentaci její strukturu a celkový vzhled

Vytváříme prezentaci její strukturu a celkový vzhled Vytváříme prezentaci její strukturu a celkový vzhled Práce se snímky Máme tedy spuštěný PowerPoint, otevřeli jsme nový soubor, máme patrně před sebou i první prázdný snímek, ale samozřejmě to je jen začátek.

Více

Přílohy. \appendix zahájí sazbu příloh

Přílohy. \appendix zahájí sazbu příloh Přílohy \appendix zahájí sazbu příloh třída article: \section budou číslovány písmeny třída report, book: \chapter generují Příloha A místo Kapitola 1 Titulky dokumentu základem jsou deklarace \title{název

Více

II. Elektronická pošta

II. Elektronická pošta II. Chceme-li si přečíst poštu, klikneme v levém sloupci na nápis Doručená pošta. Máme před sebou seznam e-mailů seřazených podle data a času přijetí. Pokud máme zapnuto zobrazení náhledu, ve spodní nebo

Více

Provoz DOS verzí programů VIS pod Windows 7

Provoz DOS verzí programů VIS pod Windows 7 Provoz DOS verzí programů VIS pod Windows 7 Pozor! Firma VIS nemůže zaručit spolehlivý provoz všech funkcí starých programů v DOSu v prostředí operačního systému Windows 7 a proto servisní středisko pro

Více

přetížení operátorů (o)

přetížení operátorů (o) přetížení operátorů (o) - pro vlastní typy je možné přetížit i operátory (tj. definovat vlastní) - pro definici slouží klíčové slovo operator následované typem/znakem operátoru - deklarace pomocí funkčního

Více

Funkce. Definiční obor a obor hodnot

Funkce. Definiční obor a obor hodnot Funkce Definiční obor a obor hodnot Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné

Více

umenugr JEDNOTKA PRO VYTVÁŘENÍ UŽIVATELSKÝCH GRAFICKÝCH MENU Příručka uživatele a programátora

umenugr JEDNOTKA PRO VYTVÁŘENÍ UŽIVATELSKÝCH GRAFICKÝCH MENU Příručka uživatele a programátora umenugr JEDNOTKA PRO VYTVÁŘENÍ UŽIVATELSKÝCH GRAFICKÝCH MENU Příručka uživatele a programátora SofCon spol. s r.o. Střešovická 49 162 00 Praha 6 tel/fax: +420 220 180 454 E-mail: sofcon@sofcon.cz www:

Více

DocBy.TEX dokumentování zdrojových textů TEXem. 1. Úvod, motivace, zadání. Petr Olšák

DocBy.TEX dokumentování zdrojových textů TEXem. 1. Úvod, motivace, zadání. Petr Olšák DocBy.TEX dokumentování zdrojových textů TEXem Petr Olšák DocBy.TEX je makro TEXu, které umožní jednoduše dokumentovat zdrojové texty v programovacích jazycích, například v jazyku C. Obsahuje možnost vkládání

Více

Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky

Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky Vyučovací hodina 1vyučovací hodina: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové látky Shrnutí 5 min 20 min 15 min 5 min 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové

Více

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. METODICKÝ POKYN PRÁCE S MS Word MÍRNĚ POKROČILÍ Formátování textu Text formátujeme (určujeme jeho vlastnosti) na pásu karet DOMŮ. U textu můžeme formátovat font, velikost písma, řez, barvu písma, barvu

Více

Backspace maže znaky před kurzorem (tedy zprava)

Backspace maže znaky před kurzorem (tedy zprava) 7. Textové editory úvod Textový editor aplikace, program pro psaní textů Obr. 1 Escape (Esc) vyskakovací klávesa, funguje jako storno Backspace maže znaky před kurzorem (tedy zprava) Delete maže znaky

Více

Zadání soutěžních úloh

Zadání soutěžních úloh Zadání soutěžních úloh Kategorie žáci Soutěž v programování 24. ročník Krajské kolo 2009/2010 15. až 17. dubna 2010 Úlohy můžete řešit v libovolném pořadí a samozřejmě je nemusíte vyřešit všechny. Za každou

Více

Obsah 1. Obsah. Sazba dokumentů v LATEXu 2 Úvod... 2 Vstupy... 3 Ceník... 6 Kontakt... 7 Ukázky... 9. Tvorba hudebnin v prostředí LilyPond 10

Obsah 1. Obsah. Sazba dokumentů v LATEXu 2 Úvod... 2 Vstupy... 3 Ceník... 6 Kontakt... 7 Ukázky... 9. Tvorba hudebnin v prostředí LilyPond 10 Obsah 1 Obsah Sazba dokumentů v LATEXu 2 Úvod............................... 2 Vstupy.............................. 3 Ceník............................... 6 Kontakt.............................. 7 Ukázky..............................

Více

Vkládání prvků do dokumentu MS Word

Vkládání prvků do dokumentu MS Word Vkládání prvků do dokumentu MS Word 1. Vkládání Do dokumentu můžeme vložit celou řadu prvků, počínaje čísly stránek a obrázky konče. 1.1. Konec stránky Pokud chceme, aby odstavec byl vždy posledním na

Více

Popis ovládání. Po přihlášení do aplikace se objeví navigátor. Navigátor je stromově seřazen a slouží pro přístup ke všem oknům celé aplikace.

Popis ovládání. Po přihlášení do aplikace se objeví navigátor. Navigátor je stromově seřazen a slouží pro přístup ke všem oknům celé aplikace. Popis ovládání 1. Úvod Tento popis má za úkol seznámit uživatele se základními principy ovládání aplikace. Ovládání je možné pomocí myši, ale všechny činnosti jsou dosažitelné také pomocí klávesnice. 2.

Více

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ

Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Výukový materiál KA č.4 Spolupráce se ZŠ Modul: Téma workshopu: Výpočetní technika Co je to internet? Jak si udělat vlastní www stránku? Vypracovala: Ing. Lenka Hellová Termín workshopu: 30. říjen 2012

Více

Modul Konfigurace. 2006... MTJ Service, s.r.o.

Modul Konfigurace. 2006... MTJ Service, s.r.o. Modul Konfigurace Modul Konfigurace Představení Menu konfigurace sdružuje všechny konfigurační příkazy k celému systému Soft-4-Sale. Dále konfigurace kopíruje jednotlivé moduly systému tzn. že existuje

Více

Pro označení disku se používají písmena velké abecedy, za nimiž následuje dvojtečka.

Pro označení disku se používají písmena velké abecedy, za nimiž následuje dvojtečka. 1 Disky, adresáře (složky) a soubory Disky Pro označení disku se používají písmena velké abecedy, za nimiž následuje dvojtečka. A:, B: C:, D:, E:, F: až Z: - označení disketových mechanik - ostatní disky

Více

Iterační výpočty. Dokumentace k projektu č. 2 do IZP. 24. listopadu 2004

Iterační výpočty. Dokumentace k projektu č. 2 do IZP. 24. listopadu 2004 Dokumentace k projektu č. 2 do IZP Iterační výpočty 24. listopadu 2004 Autor: Kamil Dudka, xdudka00@stud.fit.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologií Vysoké Učení Technické v Brně Obsah 1. Úvod...3 2.

Více

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0005 Sada metodických listů: KABINET INFORMATIKY Název

Více

Obsah. 1.1 Práce se záznamy... 3 1.2 Stránka Dnes... 4. 2.1 Kontakt se zákazníkem... 5

Obsah. 1.1 Práce se záznamy... 3 1.2 Stránka Dnes... 4. 2.1 Kontakt se zákazníkem... 5 CRM SYSTÉM KORMORÁN UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Obsah 1 Základní práce se systémem 3 1.1 Práce se záznamy................................. 3 1.2 Stránka Dnes.................................... 4 1.3 Kalendář......................................

Více

Knihovna RecDBXLib ZÁZNAMY V DATABOXU TXV 003 49.01

Knihovna RecDBXLib ZÁZNAMY V DATABOXU TXV 003 49.01 PROGRAMOVATELNÉ AUTOMATY Knihovna RecDBXLib ZÁZNAMY V DATABOXU TXV 003 49.01 KNIHOVNA RecDBXLib DATABÁZE V DATABOXU 2. vydání řijen 2008 OBSAH 1. ÚVOD...3 2. KNIHOVNA RecDBXLib DATABÁZE V DATABOXU...4

Více

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,

Více

Popis programu EnicomD

Popis programu EnicomD Popis programu EnicomD Pomocí programu ENICOM D lze konfigurovat výstup RS 232 přijímačů Rx1 DIN/DATA a Rx1 DATA (přidělovat textové řetězce k jednotlivým vysílačům resp. tlačítkům a nastavovat parametry

Více

Nový způsob práce s průběžnou klasifikací lze nastavit pouze tehdy, je-li průběžná klasifikace v evidenčním pololetí a školním roce prázdná.

Nový způsob práce s průběžnou klasifikací lze nastavit pouze tehdy, je-li průběžná klasifikace v evidenčním pololetí a školním roce prázdná. Průběžná klasifikace Nová verze modulu Klasifikace žáků přináší novinky především v práci s průběžnou klasifikací. Pro zadání průběžné klasifikace ve třídě doposud existovaly 3 funkce Průběžná klasifikace,

Více

Úvod do TeXu. Jan Vaněk. Nové Hrady 2011

Úvod do TeXu. Jan Vaněk. Nové Hrady 2011 Úvod do TeXu Jan Vaněk Nové Hrady 2011 Organizace kurzu Úvodní přednáška Co to je? K čemu se hodí/nehodí Tex vs. Word Instalace Základy TeXu Individuální tvorba Závěrečná práce TeX co to je? TeX je typografický

Více

Ovládání Open Office.org Calc Ukládání dokumentu : Levým tlačítkem myši kliknete v menu na Soubor a pak na Uložit jako.

Ovládání Open Office.org Calc Ukládání dokumentu : Levým tlačítkem myši kliknete v menu na Soubor a pak na Uložit jako. Ukládání dokumentu : Levým tlačítkem myši kliknete v menu na Soubor a pak na Uložit jako. Otevře se tabulka, v které si najdete místo adresář, pomocí malé šedočerné šipky (jako na obrázku), do kterého

Více

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu StatSoft Typy souborů ve STATISTICA Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu STATISTICA, ukáže Vám jejich možnosti a tím Vám dovolí využívat program efektivněji. Jistě jste již

Více

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014 ROADPAC 14 RP45 PROGRAM RP45 Příručka uživatele Revize 05. 05. 2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 RP45 1. Úvod. Program VÝŠKY A SOUŘADNICE PODROBNÝCH BODŮ

Více

Multimediální prezentace MS PowerPoint I

Multimediální prezentace MS PowerPoint I Multimediální prezentace MS PowerPoint I Informatika Multimediální prezentace zažívají v poslední době obrovský rozmach. Jsou používány například k reklamním účelům, k předvedení výrobků či služeb. Velmi

Více