MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA. Bakalářská práce

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Bakalářská práce BRNO 2008 Petr Krejčí

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Mechanizační prostředky a jejich využití ve vinicích Bakalářská práce Vedoucí práce: prof.ing.vojtěch Řezníček, CSc. Vypracoval: Petr Krejčí Brno 2008

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH VYUŽITÍ VE VINICÍCH Vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis zpracovatele.

5 Poděkování Děkuji panu Prof.Ing.Vojtěchovi Řezníčkovi CSc. za schválení mého zvoleného tématu, odborné a vstřícné vedení při zpracování a za ochotné poskytnutí potřebných informací. Děkuji majitelům vinic panu Jedomovi z Moravských Bránic, panu Šlancarovi z Boleradic a jejich rodinám za možnost vyzkoušet si praktické činnosti související s ošetřováním vinic a sklizní hroznů. Děkuji své přítelkyni a svým rodičům za projevenou trpělivost a pochopení.

6 ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se zabýval mechanizačními prostředky ve vinicích a jejich praktickým využitím během vegetačního období. V literárním přehledu jsem nastudoval historii a současný stav mobilních prostředků ve vinicích, popsal jsem klimatické podmínky pro růst révy vinné ve vinařských podoblastech Znojemská (vinařská obec Dolní Kounice) a Velkopavlovická (vinařská obec Boleradice). Dále jsem se zabýval mechanizačními prostředky pro následné operace: zpracování půdy v meziřadí, řezové práce, zelené práce, ochranu vůči chorobám a škůdcům a sklizeň révy vinné. Na závěr jsem zhodnotil využití mechanizačních prostředků ve vinicích a navrhl jsem způsob agrotechniky pro vybrané obce a jejich viniční tratě (Dolní Kounice a Boleradice). ABSTRACT In this thesis I considered mechanization units used in viticulture and their practikal use. In the overview I studied history and present state of mobile devices used in vineyards, described the climatic conditions for wine growing in viticultural regions of Znojmo and Velké Pavlovice. In following I considered mechanization units and devices for following operations: soil cultivation in alternate rows, pruning, pest control and harvesting grapes. In the end part I evaluated the use of mechanization devices in vineyards and proposed the agricultural engineering for selected vineyard territories

7 Obsah 1. ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED HISTORICKÝ VÝVOJ VINOHRADNICTVÍ VÝVOJ MECHANIZACE STANOVIŠTNÍ PODMÍNKY AGROTECHNIKA VINIC Řezové práce réví Vedení a řez révy vinné Nářadí pro řezové práce ve vinicích Mechanizační prostředky ve vinohradech Vinohradnické traktory Mechanizační prostředky pro přípravu půdy před výsadbou vinice Mechanizační prostředky pro výsadbu sazenic révy Zpracování půdy v meziřadí Ozelenění zatravnění půdy v meziřadí Celoroční ošetřování Zelené práce Stroje pro zelené práce ve vinicích Čištění - ometání kmínků Stroje pro zvedání a zasouvání letorostů Stroje pro osečkování letorostů Ochrana vůči chorobám a škůdcům Jednotlivé způsoby chemických aplikací Postřikovače do vinic Rosiče do vinic Sklizeň révy vinné Ruční sklizeň hroznů (částečná mechanizovaná sklizeň) Plně mechanizovaná sklizeň VYUŽITÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE VINOHRADNICTVÍ JEDNOTLIVÉ VÝKONNOSTI STROJŮ POUŽITÉ VE VINOHRADNICTVÍ EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST CHARAKTERISTIKA VINAŘSKÝCH OBLASTÍ Moravská vinařská oblast - podoblast Velkopavlovická Moravská vinařská oblast podoblast Znojemská SLEDOVANÉ VINAŘSKÉ OBCE...54 A. Vinařská obec Boleradice...54 B. Vinařská obec Dolní Kounice VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA... 64

8 Seznam obrázků Obr. 1 Krátký řez révy vinné Obr. 2 Dlouhý řez révy vinné Obr. 3 Guyotův řez středního vedení Obr. 4 Rýnsko-hessenské vedení Obr. 5 Řez Sylvoz Obr. 6 Jednoduchý závěs Obr. 7 Vedení Vertiko Obr. 8 Pneumatické nůžky Obr. 9 Nůžky a akumulátor s pouzdrem Obr. 10 Typy traktorů pro vinohradnictví Obr. 11 Moderní typy traktorů Obr. 12 Otočný jednoradličný rigolovací pluh s předradličkou nesený Obr. 13 Úprava sazenice před výsadbou Obr. 14 Traktorový vrták Obr. 15 Zkultivovaná půda ve vinici Obr. 16 Těžký radlicový kypřič Obr. 17 Rotační kypřič Obr. 18 Půdní fréza Obr.19 Jednotlivé sestavy přiorávačích Obr. 20 Hloubkový kypřič s aktivním pohybem Obr. 21 Hloubkový kypřič s dlátovými radlicemi Obr. 22 Rýčový pluh Obr. 23 Rotační pluh Obr. 24 Zatravnění ob 1 řádek Obr. 25 Práce mulčovače Obr. 26 Kultivace příkmených pásů výkyvnou sekcí Obr. 27 Dvourotorový mulčovač s oboustrannou sekcí Obr. 28 Mulčovač - drtič Obr. 29 Pytlování biomasy Obr. 30 Schéma práce drtiče Obr. 31 Čistění kmínků rotačními kartáči

9 Obr. 32 Ometač kmínků mezi koly nesený Obr. 33 Ometač kmínků vzadu tažený Obr. 34 Práce zvedače letorostů Obr. 35 Kotoučový zvedač letorostů Obr. 36 Princip kotoučového zvedače letorostů Obr. 37 Princip šnekového zvedače letorostů Obr. 38 Osečkovací jednostranná lišta Obr. 39 Osečkovací jednostranná lišta + válcový kypřič + kultivátor přímených pásů Obr. 40 Jednoramenný tunelový osečkovač Obr. 41 Dvouramenný tunelový osečkovač Obr. 42 Jednotlivé typy difůzerů Obr. 43 Nesený postřikovač AIRDROP Obr. 44 Tažený postřikovač AIRDROP 6 T2 Obr. 45 Rosič s aplikačním rámem Obr. 46 Rosič s centrálním aplikačním ustrojím Obr. 47 Nesený traktorový rosič Obr. 48 Návěsný traktorový rosič Obr. 49 Zádový motorový rosič Obr. 50 Čtyřřádkový adaptér na portálovém multifunkčním nosiči Obr. 51 Ruční sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů Obr. 52 Smaojízdný sklízč ERO SF 190 Obr. 53 Multifunkční sklízeč NEW HOLLAND - BRAUD Obr. 54 Vyprazdňování zásobníků do traktorových kontejnerů Obr. 55 Vinařská obec Boleradice Obr. 56 Vinařská obec Dolní Kounice Seznam tabulek TAB. 1 ORIENTAČNÍ POTŘEBA TRAKTOROVÉ PRÁCE NA 1 HA PLODNÝCH VINIC (BURG 2003) TAB. 2 SCHÉMA ROZDĚLENÍ MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO ZPRACOVÁNÍ A KULTIVACI TAB. 3 PŘEHLED POSTŘIKŮ V JEDNOTLIVÝCH FÁZÍCH TAB. 4 POZEMKOVÉ ÚDAJE TAB. 5 POZEMKOVÉ ÚDAJE TAB. 6 APLIKACE PŘÍPRAVKŮ

10 1. Úvod Víno je živý organismus, který se neustále vyvíjí, vzniká a stárne a má i vlastní charakter. Po jeho dokonalé znalosti se stává naším přítelem. Abychom mu však mohli porozumět, musíme se naučit rozeznávat jeho vlastnosti. Pak jej můžeme hodnotit a také vybírat. Vybereme-li dobře, jistě nás, stejně jako dobrý přítel, nezklame. Jelikož je mým oborem provoz techniky a současně se zajímám o pěstování vinné révy, vybral jsem si ke zpracování své bakalářské práce téma: Mechanizační prostředky a jejich využití ve vinicích. Ve své bakalářské práci jsem se snažil popsat využití mechanizačních prostředků ve vinicích po stránce obecné a pro vybrané vinařské obce (Boleradice, Dolní Kounice) jsem se pokusil navrhnout konkrétní postup prací a využití mechanizačních prostředků. V literárním přehledu jsem nastudoval historický vývoj vinohradnictví a následně i historický vývoj mechanizačních prostředků používaných ve vinicích. Dále jsem se zabýval klimatickými podmínkami, které ovlivňují do značné míry růst a vývoj vinné révy, celoročním ošetřováním (agrotechnika spojená s využitím mechanizačních prostředků).pozornost jsem věnoval zpracování půdy v meziřadí (orba, zatravnění, mulčování aj.), řezovým pracem (vedení, druhy řezů), ochraně vůči chorobám a škůdcům a v neposlední řadě sklizni hroznů révy vinné. Závěrem jsem zhodnotil využití mechanizačních prostředků, které se používaly dříve a které se volí k usnadnění zemědělské činnosti ve vinicích v současné době.

11 2. Literární přehled 2.1. Historický vývoj vinohradnictví n.l. Réva vinná se začala na Moravě pěstovat zřejmě s příchodem Římanů kolem roku 250 Zásluhu na tom měl císař Marcus Aurélius Probus, který nařídil vysazovat vinice v římských provinciích i za Alpami. Vinice se postupně rozšiřovaly, zlatý věk vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Význam pěstování révy podtrhuje i skutečnost, že tato činnost byla upravena a řízena vlastním právem. Říkalo se mu horenské právo. Byly to předpisy mimo jiné o sousedském právu, o trestech, o vzdělávání vinic, o správě viničních hor, o desátcích (daň z produkce) a o perknechtu (zemní daň). Po ukončení všech prací ve vinici se provedlo tzv. Zaražení hory, od té doby byly vinice dle tohoto práva hlídány. Dohlížet nad pořádkem ve vinicích měli za úkol hotaři (hlídači) volení na shromáždění obce. Krádež hroznů ve vinici podle tohoto práva znamenala někdy až propadnutí hrdlem. Jindy ale mohl vinohrad poskytnout útočiště pronásledovaným. V době zrání hroznů byl vstup do vinohradů zakázán. Vinobraní začínalo pro všechny stejně, dobu nařídila rada obce. V 16. století se na území Moravy usadili novokřtěnci Habáni. Přinesli s sebou nové pracovní metody, řemesla i nové odrůdy révy. Významně přispěli k rozvoji vinohradnictví svými znalostmi, zejména ve stavitelství. Z té doby ve Velkých Bílovicích zůstalo několik sklepů. Nejznámější a největší je Habánský sklep stejnojmenné společnosti, který se nachází směrem na Čejkovice. Velký význam role vinohradnictví a vinařství je dokladován pečetí obce z roku Je na ní znázorněn keř vinné révy se dvěma hrozny, vinařský nůž a radlice. Pečeť dala základ pro výtvarné ztvárnění znaku a praporu města. Třicetiletá válka způsobila celkový úpadek vinařství v Čechách i na Moravě. Před třicetiletou válkou bylo např. ve Velkých Bílovicích měřic vinic, po této válce výměra vinohradů klesla na 100 měřic.

12 Koncem 19. st. se do evropských vinic zavlekly choroby a škůdci z Ameriky (révokaz, padlí, peronospora), trvale klesala plocha vinic na Moravě. Začátkem 20.století se projevila snaha o zvýšení znalostí pěstování révy. Zakládaly se různé spolky, vinařsko ovocnářské a zahradnické školy, jedny z prvních se rozvíjely na Mělníku (1882), ve Znojmě (1868), Valticích (1873), Bzenci (1885) a Mikulově (1903). Aby mezi vinaře přišla osvěta, jak čelit novým škůdcům, byla v roce 1923 v obci založena Vinařská besídka. Po té vinařství znovu nabralo sílu a vinice se počaly rozšiřovat. Koncem třicátých let 20. století vzniklo ve Velkých Bílovicích vinařství p. Osičky. Po druhé světové válce došlo k radikálním změnám ve způsobu pěstování - rozšířily se spony, aby mohla být využita mechanizace, změnilo se vedení z nízkého na střední a vysoké. Pěstební postupy se podřídily kvantitě, občas i na úkor kvality. Vznikaly tak velkoplošné terasy, které zpřístupnily málo dostupné pozemky pro pěstování révy. Někdy to bylo smysluplně, jindy bez úspěchu. Od roku 1962 se začaly vysazovat velké plochy záhumenkových a družstevních vinic. Sazenice vinné révy byly v těchto družstev použity k výsadbě do okolních vinohradů. Ve vinicích zbudovali družstevníci zpevněné cesty, které slouží dodnes. Po listopadu v roce 1989 nebyly vinohrady zpočátku dostatečně obnovovány. Až v posledních letech soukromí pěstitelé vysadili na vlastních pozemcích stovky hektarů nových mladých vinohradů. Jedním z největších obcí ve Velkopavlovické podoblasti jsou Velké Bílovice s hojným počtem pěstitelů révy vinné u nás. Réva se zde pěstuje ve výborných polohách na výměře okolo 750 ha. Takové rozlohy nedosahují ani vinohrady v celé České vinařské oblasti. Celková plocha vinic pěstovaných na území České republiky se v roce 2006 pohybovala okolo ha s průměrným stářím 18 let. Zestárnutí porostu znamená pokles výnosů, proto je potřeba vinohrady obnovovat, k zajištění současné reprodukce je potřeba obnovovat 450 ha vinic ročně

13 2.2.Vývoj mechanizace Vinohradnictví, jako jedno odvětví zahradnické produkce, je charakterizováno vysokým podílem ruční práce v pěstebních technologiích. Už od doby vlády Karla IV. se ve vinicích prováděly veškeré práce ručně a strojů moc v té době nebylo. Orba a zakládání vinohradu byly prováděny koňskými spřažením, mnohokrát probíhala výsadba ručně. Jednalo se však o výsadby menších ploch než jsou nyní. Proto se další rozvoj efektivního zakládání a pěstování vinic neobejde bez rozvinutého využití mechanizačních prostředků, a to i pro operace: osečkování, řez réví, mulčování, sklizeň hroznů a tam, kde tradiční ruční práce převládá. První mechanizační prostředky se objevovaly v druhé polovině 19. století. Ještě v 80. letech se kultivace a ošetřování příkmených pásů v malovýrobě provádělo ručně a ve velkovýrobě postřikem herbicidů. Volba pěstitelských činností vinné révy kromě obecně známých agrotechnických hledisek (svahovitost, půdní a klimatické podmínky,typ vedení apod.) se dnes se poddává dostupné mechanizaci, spíše pak finančním zdrojům pěstitele a využitelnosti pro jeho potřebu. Existuje několik zásad pro dosažení kvalitní produkce hroznů: včasné provedení podlomu a očistění kmínků zvládnutí chemické ochrany v závislosti na počasí kvalitní a rychlé zformování zelené stěny, tj. zvedání letorostů a jejich osečkování včasná a kvalitní kultivace příkmených pásů odlistění (redukce) zelené stěny v zóně hroznů v období dozrávání rychlé provedení sklizně zvláště v opožděný termínech je v našich podmínkách poznamenána větším kolísáním počasí a značnými ztrátami z odkladu sklizně ( ZEMÁNEK, 2003)

14 2.3. Stanovištní podmínky Rozdělení: 1) Podnební podmínky 2) Půdní podmínky 3) Zeměpisné podmínky 4) Antropologické podmínky 1) Podnební podmínky Mezi hlavní klimatické podmínky řadíme: (světlo, teplo, vodu, vzduch), které jsou žádoucími prvky pro náležitý růst vinné révy. Světlo, které je zapotřebí k důležitému procesu v přírodě, a to je fotosyntéza, pro určité rozložení listové plochy tak, aby nejvíce světla rostlina vstřebala. Květenství je ovlivněno teplotou i intenzitou světla, květen červen rozhoduje o počtu založených květů v očkách. Důležitý je také počet hodin slunečního svitu. Teplo ovlivňuje v určitých fází jednotlivé období: Období slzení - teplota v hloubce 0,3 m dosahuje (5 6 C) a keř začíná transformovat mízu, která vytéká v místě řezu. Období rašení - ohřívání vzduchu řídí intenzita a místo rašení oček na keři (8 12 C) Období růstu letorostů - podle teploty z předchozího dne se řídí růstová rychlost letorostu dalšího dne Období kvetení - teplota nesmí klesnout pod 15 C v denním průměru. Při C se pyl sprchává a květy se neopýlí. Vyšší než 15 C, když suma dosáhne 180 C Období růstu bobulí teplota působí na velikost bobulí v jejím I. III. stupni růstu bobulí Období zrání bobulí a vyzrávání dřeva - teplota ovlivňuje asimiláty, které se transformují do bobulí současně i s barvivy.

15 Voda je nejdůležitější součástí révového systému, které představuje rozpouštědlo a dopravní prostředek živin, udržuje napětí buněk a látkovou proměnu. Vodní srážky v minimu činí 300 mm, optimum je 600 mm 800 mm během roku, větší podíl srážek je pozitivní v období června červenece a) Před rašením oček při nedostatku vody praskají kmeny, při nadbytku raší i spící očka b) Po odkvětu v době nasazování bobulí voda určuje počet nasazených bobulí a hustotu hroznů. c) Těsně před tvorbou bobulí, kdy voda dopravuje z půdy živiny k dokonalému nalití bobulí. Dešťové přívaly jsou nebezpečné (eroze půdy na svazích), mlhy rozvíjí houbové onemocnění, krupobití likviduje bobule a je větší náchylnost chorob, sníh působí jako izolační vrstva, nepromrzá a zásobuje půdu zimní vláhou. Vzduch může měnit teplotní poměry (oteplení, ochlazení). Nárazové větry mají mechanický vliv i škodu v době kvetení = negativní následky, dochází k poškození listů 2) Půdní podmínky Existuje mnoho typů půd, na kterých lze pěstovat vinnou révu, např. kamenité půdy, štěrkovité, písčité, hlinité a jílovité půdy. V hloubce 0,3 m se nachází 30 % aktivních kořenů v hloubce 0,3 0,45 m 60 % a 10 % kořenových částí proniká hlouběji. Kamenité půdy Vzdušný a tepelný režim je bohatší, rychleji se ohřívá vzduch, dosahují vyšší teplotu půdy přes noc. Růst vinné révy je pomalý a plevelů se vyskytuje méně. Jsou vhodné pro závlahu. Štěrkovité půdy Liší se velikosti půdních částic, jedná se o náplavy řek. Na těchto půdách se dosahuje dobré kvality červených vín.

16 Písčité půdy Obsahují méně minerálních a organických živin, nutno doplnit N,P,K hnojiva, draslík, hořčík a vápník rostliny přijímají rychleji, vhodné pro odrůdy: Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe. Hodí se také pro stolní odrůdy, hrozny na těchto půdách brzy dozrávají. Hlinité a jílovité půdy Tyto půdy se více utužují, vyžadují prokypření podrýváky, vhodné je jejich zavlažování ne však moc, kdy se může projevit nevhodné nadměrné zamokření. 3) Zeměpisné podmínky Při zvýšení o 100 m nadmořské výšky klesne průměrná cukernatost o 1,0 1,5 NM a zvýší obsah kyselin o 0,9 promile a prodlužují se fenologické fáze. Do této skupiny řadíme svažitost terénu, poloha pozemku jižní, západní,východní a severní svahy. Jižní svahy jsou teplé, obsahují málo humusu, vzniká nebezpečí eroze, ale i velký výpar, nižší výnos z ha., zrání začíná dříve. Západní svahy se vyznačují vlhčí půdou, úrodnější, půdy jsou citlivější na houbové choroby. Východní svahy oslunění od rána, lepší střídání Severní svahy dosahují o 4,4 C nižší teploty než jižní svahy, průměrné zimní teploty kolísají o 2,4 C 4)Antropologické podmínky Vliv člověka určující charakter růstu, řezu, sponu a vedení vinné révy.

17 2.4. Agrotechnika vinic Řezové práce réví Vedení a řez révy vinné Vedení révy vinné je chápáno jako tvarování starého dřeva, řez je každoroční, zakracování dřeva nebo odstranění jednoletých výhonů. Řezem omezujeme počet ponechaných oček na keři. Je to určité optimum, které záleží na stanovištních podmínkách, odrůdy, půdy v závislosti pak na kvalitě hroznů. Rozlišujeme dva způsoby řezu: krátký a dlouhý. Při krátkém řezu necháváme krátké části čípky (1 2 očka čípky krátké, 3 4 očka čípky střední, 5 oček čípky dlouhé). Řez dlouhý se vyznačuje ponecháním polotažňů (6 7 oček) a tažnů (8 a více oček). Obr. 1 Krátký řez révy vinné Obr. 2 Dlouhý řez révy vinné Způsoby vedení révy s řezem na tažně Guyotův řez (původem z Francie), je veden ve výšce 0,70 m, přičemž na vrcholu kmene se ponechá tažeň ve výšce 0,60 m, který se vyváže ke spodnímu nosnému drátu. Ze zásobního čípku vyrostou dva letorosty, na tažni 8 10 letorostů podle počtu ponechaných oček. Letorosty vyrostlé ze zásobního čípku se následně zasouvají do dvoudrátí (první dvoudrátí je na drátěnce 0,30 m nad prvním nosným drátem, druhé o 0,30 m výše a třetí je o 0,35 m nad druhým dvoudrátím). Ze dvou vyrostlých výhonů se vrchní použije na vytvoření tažně a spodní se zkrátí na Obr. 3 Guyotův řez střední vedení dvouoký zásobní čípek. Každoročně se tento způsob opakuje.

18 Rýnsko-hessenské unifikované vedení s různým vyvazováním tažňů na vrcholu kmene se ponechají dva tažně a dva zásobní dvouoké čípky. Tažně se ohýbají obloukovitě, aby se daly mezi keře vyvázat, aniž by došlo k jejich zkřížení. Do čtvrtého roku po vysazení necháváme na keři rezervní čípek, později už ne. Po založení kmínku ponecháme tažeň s očky a jednu Obr. 4 Rýnsko-hessenské vedení dvouokou zálohu. Tažeň je třeba vyvazovat tak, aby nejprve směřoval vzhůru a potom ho ohnutím přes vyšší postavený drát vyvážeme mírně šikmo k prvnímu drátu. Starý tažeň v následujícím roce odstraníme a nový nařežeme opět z réví, které se nachází výš na náhradním čípku. Níže postavený výhonek nařežeme jako náhradní na dvě očka. Takto se řez každý rok opakuje. Uplatňujeme tedy Guyotův způsob řezu. Letorosty vážeme mezi dvojdráty. Při odrůdách s velkými hrozny a při velmi úrodných odrůdách ponecháme zpravidla jeden kmínek a dva kratší tažně s dvojočkovými náhradními čípky Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Sylvánské zelené, Zweigeltrebe apod. Při bujně rostoucích odrůdách s malými hrozny ponecháváme dva delší tažně, na kterých je opět při každém tažni náhradní čípek s dvěma očky jako např. u odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín červený, Neburské, Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal aj. Výhodou je jednoduchý řez, pohodlnější ošetřování (nevzniká obrost ze starého dřeva) a zpracování půdy.(bukovský, 2008) Vysoké vedení révy vinné srdcový řez byl vyvinut z velmi rozšířeného Moserova kordónového vedení, které je upraveno do srdcového řezu, způsob byl vyvinutý na Vinařském ústavu Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. Na vodorovném ramenu bylo ponecháno pouze zkrácené rameno a na něm dva zásobní čípky. Tažně se ohýbají obloukovitě, až k srdcovitému tvaru a přivazují se k vodorovnému drátu napnutému 0,30 m pod nosným drátem. Pro umístění dostatečného množství oček se na konci zkráceného ramene ponechává jeden krátký vodorovný tažeň a zásobní čípek.

19 Vysoké vedení může být pozitivně hodnoceno v okrajových oblastech pěstování révy vinné. Tvary s větší zásobou dřeva mají vyšší potenciál odolnosti k zimním mrazům. Vyšší kmínky mohou být méně poškozované zimními mrazy vzhledem vzdálenosti od povrchu půdy. Vysoké vedení s řezem Sylvoz - je vhodné jen do výživných půd dobře zásobených vláhou pro bujně rostoucí odrůdy s hustým olistění, jako jsou např: Tramín červený, Rulandské šedé, Sauvignon, Svatovavřinecké aj. Zvýšená úrodnost a snížení přísunu asimilátů ze starého dřeva mají za následek zeslabení keřů. Tento způsob se málo používá. Obr. 5 Řez Sylvoz Jednoduchý závěs - je vysoký horizontální kordón s řezem na volně visící tažně. Uplatňuje se jen na výživných hlubokých propustných půdách. Není vhodný pro slabě rostoucí odrůdy. Bezpodmínečně si vyžaduje dodržení orientace řad ve směru převládajících větrů. Vhodné je tzv. hnízdové vysázení keřů. Nevýhodou je vytvoření vhodného mikroklimatu pro houbové choroby a těžká přístupnost pro vykonání kvalitního postřiku (BUKOVSKÝ, 2008). Obr. 6 Jednoduchý závěs Vertikální kordon Vertiko - principem je vytvoření několika poschodí s jednoočkovými čípky na svislém kordónovém rameni. Zpravidla se používá kmínek s délkou 0,80 m a nad ním svislé rameno dlouhé 0,80 m, na kterém se vytvoří 2 3 poschodí základů rodivosti čípků. Může být jednoramenný a dvojramenný. Vzdálenost keřů v řadách je 0,7 1,0 m. Nevyhnutelným opatřením je zaštipování letorostů 2 3krát v průběhu vegetačního období. První a nevyhnutelné zaštipování se dělá 8 10 dní před kvetením, druhé ve fenofázi velikosti hrášku a třetí v polovině srpna.

20 Je vhodný pro odrůdy, které vytváří úrodu i na bazálních očkách a nerostou příliš vzpřímeně ( Ryzlink vlašský ), rostou bujněji a mají delší internodia, např. Rulandské šedé, Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Frankovka aj. Z hlediska ochrany vinice je nevýhodou větší množství mladých listů, vyrostlých v důsledku častého, nevyhnutelného odstraňování vrcholů letorostů, které jsou vhodné na rozmnožení roztočů. Jedná se o méně vhodný způsob. Obr. 7 Vedení Vertiko (BUKOVSKÝ, 2008) Nářadí pro řezové práce ve vinicích Pneumatické nůžky jsou vhodné k řezu odrůd s tvrdým dřevem, kde nám zvýší pracnost až o 30% a nedochází tak k rychlé únavě pracovníka. Zásada pneumatických nůžek Obr. 8 Pneumatické nůžky spočívá v působení tlaku vzduchu na píst s pohyblivou čelistí nůžek. Tlak vzduchu vzniká pod píst po otevření ventilu spojeného s rukojetí. Zpětný pohyb po provedení řezu (přepouštěcím otvorem) zajistí vrtaná pružina uložená v tělese nůžek. Pohon může být dvěma způsoby: - pohon od motoru traktoru - kde souprava je poháněna 1 2 válcovými kompresory ( l.min -1 ) při tlaku barů, výkon kompresoru bývá 3 4 kw - pohon od vlastního motoru souprava je složena z kompresoru a spalovacího motoru, který je upevněn na ručně převozném kolovém podvozku. Kompresory jsou 1 2 válcové jsou doplněny zásobníkem (vzdušníkem) o objemu 6 12 litrů s 6 vývodovými přípojkami na nářadí.

21 Elektrické nůžky tvoří 2 části: nůžky a baterie. Baterie jsou uložené v pouzdře, které je snadno nositelné na opasku nebo přes rameno, jsou snadno vyměnitelné. Doba nabíjení se pohybuje od 1 4 h záleží na kapacitě baterií. Hmotnost baterií 1,5 3,5 kg a doba použití 4 8 h. Elektrické nůžky jsou poháněny od motorku, který je zabudován v rukojeti. Mohou stříhat dřevo do průměru 30 m. Hlavní výhodou elektrických nůžek je operativnost, jednoduchost a nižší hmotnost. Neovlivňují prostřední výfukovými plyny a Obr. 9 Nůžky a akumulátor s pouzdrem jsou daleko snadněji transportovatelné. Nevýhodou je však nedosažení tak velkých tlaku jak u pneumatických nůžek,častější dobíjení a časová doba omezení životnosti baterií. (ZEMÁNEK, 2003)

22 Mechanizační prostředky ve vinohradech Vinohradnické traktory Traktor je jeden z nejdůležitější částí ve vinohradnickém podniku, ale i také finančně náročné mechanizační vybavení. Je jen na nás kolik do mechanizačních prostředků budeme investovat peněz. Na druhé straně si musíme uvědomit že, má hlavni roli jako tažný prostředek bez kterého se ve vinohradnictví neobejde. Využití traktoru se zvyšuje počet prací pro vlastní potřeby, ale zejména pro provádění činnosti cizích služeb. V Tab.1 je předložena orientační potřeba traktorové práce na 1 ha plodných vinic pro podmínky vinohradnictví oblastí ČR. Tab. 1 Orientační potřeba traktorové práce na 1 ha plodných vinic (BURG 2003) Operace Pracnost h.ha -1 Celkový Podíl % Podíl na mech.operace % Podíl na dopravu a přejezdy % zprac. půdy, mulčování, drcení réví oprav opěrné konstrukce zelené práce postřik + přeprava hloubkové kypření Hnojení sklizeň + doprava Celkem 120h.ha % 48 % 52 % Z uvedených dat plyne, že při předpokladu přibližně 50 % podílu pojezdů u mechanizovaných operací vychází poměr dopravy přejezdů asi 52 % a podíl mechanizovaných operací prováděných ve vinici 48 %. WALG (2000) uvádí pro podmínky Německa rozmezí h.ha -1 a poměr 65 % pro přejezdy a dopravu a 35 % pro přímé práce ve vinici.

23 Traktor ve vinici by měl splňovat určité cíle: - zvýšení produktivity práce - snižování podílu ruční práce - snížení přímých nákladů - zvýšení kvality práce (včasné provedení operace) pro dosažení těchto cílů musí být použity traktory vyrobeny s určitými rozdílnostmi, což je konstrukce a jejich vybavení.viz obr.(10 11 ) a b c Obr. 10 Typy traktorů pro vinohradnictví (ZEMÁNEK, BURG, 2003) a - zúžený traktor bez kabinky b klasický zemědělský traktor s kabinkou c multifunkční portálový nosič Obr. 11 Moderní typy traktorů

24 Mechanizační prostředky pro přípravu půdy před výsadbou vinice Účelem dobré přípravy půdy před výsadbou vinic je dostatečné prokypření půdy nejméně do hloubky 0,60 m a umožnění kořenům sazenic dostatečně proniknout přes prokypřenou půdu a vytvořit tak dostatečně mohutný kořenový systém,který bude schopen zásobovat révu živinami a vodou v období sucha. Hloubka prokypření závisí na typu půd: Lehčí půdy do 0,60 m Skeletové a vysychající půdy do 0,80 m Těžší půdy také do 0,80 m Hluboké zpracování půdy lze také označit jako rigolace. Je to způsob, při kterém se půdní vrstvy obracejí, mísí, kypří do hloubky 0,5 1,0 m. Půda se současně převrstvuje a současně spodina vystupuje na povrch ornice do sponu. Tyto operace se provádí jednoradličným(otočným) rigolovacím pluhem s předradličkou nesený.(obr. 12) Obr. 12 Otočný jednoradličný rigolovací pluh s předradličkou nesený

25 Mechanizační prostředky pro výsadbu sazenic révy Výsadba vinice je nejdůležitější operací při založení vinic. Mezi prvotní operace patří vykolíkování pozemku, rozvržení šířky, délky a směru řad. Samotná výsadba se provádí v březnu (dubnu) nebo až listopadu, kdy je půda zásobena dostatečnou půdní vláhou. Pozdější výsadby nejsou vhodné. Sazenice se musí před výsadbou upravit, odstraněním rosných kořenů, zakrácením kořenů na délku mm. Nadzemní část a nejsilnější výhon se zkrátí na 1 až 2 vyvinutá očka. Nad očkem se zanechá dlouhý čípek. Obr.13 Úprava sazenice před výsadbou Předpoklady pro výsadbu: - Uložení sazenice svisle nebo mírně šikmo v prostoru pro výsadbu. - Dostatečně prokypřená půda bez větších hrud,pro tento způsob se využívá kombinátorů s prutovými válci. - Sazenici uložit štěpovaným místem tak, aby byla v rovině pozemku - Utužit půdu kolem kořenové zóny sazenice (neutužená půda rychleji vysychá a kořeny se poškozují) Jednotlivé nástroje: ruční nářadí rýč, výsadbový klín pro vytvoření kuželové jamky, omezuje však rozvoj kořenů, ruční vrták při práci s ručním vrtákem vzrůstá pracovní náročnost s vyšší hloubkou hlavně v těžších půdách. V kamenitých půdách je klín i vrták neefektivní.

26 ruční motorový vrták zvyšuje výrazně efektivitu práce a snižuje fyzickou námahu. Obsluha obvykle tvoří 2 pracovníci, pohon vrtáku je od spalovacího motoru (1,5 2,0 kw) traktorový vrták vylepšení ručního motorového vrtáku. Je zavěšen na tříbodovém závěsu za traktorem. Nevýhodou je náročné přesné najíždění na vytyčené místo. Obr. 14 Traktorový vrták hydrovod jednoduchá, účinná, spolehlivá a relativně levná metoda. Souprava je složena z traktoru, nádrží (většinou návěsný postřikovač bez rámu) s 2-8 hadicovými vývody od čerpadla. Potřebný tlak vody je 2 4 bar ( 0,2 0,4 MPa) Na jednu jamku je potřeba 2 4 l vody (sazenice po výsadbě by neměla jít rukou vytáhnout). Metoda není vhodná do špatně prostupných jílovitých půd.

27 Zpracování půdy v meziřadí Zpracováni půdy v meziřadí je velmi důležitý a energeticky namáhavý zásah do půdní struktury. Podle hloubky zpracování půdy ve vinohradnictví dělíme: - kultivace, provádí se do hloubky 0,04 0,06 m a dochází tak k prokypření půdy, odstranění plevelného porostu, zlepšení provzdušnění a vodní kapacity a snížení odpařování vody narušením půdních kaliplár. - kypření, při kterém se v meziřadí při odpovídající hloubce (0,15 0,2 m) půda prokypřuje a současně promíchává s organickou biomasou na povrchu. - přiorání a odorávání, konáme tak za pomocí pravých a levých orebních Obr. 15 Zkultivovaná půda ve vinici těles, můžeme také přidat kypřící nebo dlátové radličky. Tuto pracovní operaci je možno provádět i rýčem. Běžně dosahuje hloubky0,15 0,2 m. - hloubkové kypření, touto operací se podporuje regenerace kořenového systému a vytváří se vsakovací pásy, rovněž dochází k provzdušnění a prokypření podorničí. Jde o nejhlubší zpracování a to od 0,6 0, 8 m někdy až (1,0m ) Tyto operace ve vinici zajišťují určitá specifika: Dostatečné udržení hladiny humusu od 1,5 3 % Dobrá možnost příjmů vody, vodní režim půdy a dobré provzdušnění půdy. Náležitá zásobenost živinami Sjízdnost a schůdnost povrchu pozemku. Rozdílnost půdní flóry, fauny a vysoká mikrobiální aktivita půdy.

28 Uvedené způsoby zpracování půdy požadují upotřebení odlišných mechanizačních prostředků. V těchto operacích ve vinicích musíme počítat se silnějším provedení rámu, závěsů a slupic v důsledku hlubší zpracování půdy. Použité mechanizační prostředky a jednotlivé pracovní orgány mohou být řešeny jako pasivní (běžný případ) nebo aktivní. Pohony aktivních orgánů jsou řešeny od vývodového hřídele nebo poháněny hydromotorem. Jednotlivé rozdělení mechanizačních prostředků pro zpracování půdy a kultivaci v meziřadí je v následujícím schématu Tab. 2 Schéma rozdělení mechanizačních prostředků pro zpracování a kultivaci mělké zpracování - likvidace plevelů - narušení půdního škraloupu - přerušení kapilárních pórů hluboké zpracování - provzdušnění a prokypření půdy - zapravení organické hmoty a hnojiv pasivní pracovní orgány aktivní pracovní orgány pasivní pracovní orgány aktivní pracovní orgány - radličkové kultivátory, kypřiče -talířové hvězdicové brány - rotační kypřiče - rotační brány - přiorávací a odorávací pluhy - talířové podmítače - hloubkové kypřiče - rýčové a rotační pluhy -hloubkové kypřiče a) Mělké zpracování - pasivní orgány Radličkové kypřiče slouží pro kypření celé šířky v meziřadí do hloubky 0,15 0,2 m.jsou tvořeny masivním rámem, na který je uchyceno několik párů široké křídlové radlice s pracovním záběrem 0,3 0,5 m. Jejich účinek spočívá v tom, že dojde k intenzivnímu Obr. 16 Těžký radlicový kypřič prokypření a provzdušnění půdy v celém pracovním záběru bez jejího obracení. Připravíme tím tak půdu na příjem zimní vláhy a ulehčíme výrazně jarní kultivační práce.

29 Mělké zpracování - aktivní orgány Rotační kypřiče, mnohdy s horizontální osou rotace. Pracovní orgány tvoří ohnuté nože do tvaru nožových hvězdic. Pohon je přes úhlovou převodovku na vývodový hřídel. Obr. 17 Rotační kypřič Půdní frézy, tyto stroje jsou svou konstrukcí a nenáročností jak na výkon, tak na údržbu vhodné pro vinaře, zahrádkáře. Pro přípravu půdy jsou stroje vybaveny klasickými rovnými noži nebo do tvaru "C" pro lepší prokypření a také lepší zapravování případných rostlinných zbytků. Stroje je možno volit o pracovním záběru od 0,75 m do 2,30 m u menších Obr. 18 Půdní fréza provedení do sadů a vinic a pak stroje až do 4 m pracovní šířky jako polní půdní frézy. Požadovaný příkon činí od 15 do 85 koní podle vybraného modelu. b) Hluboké zpracování pasivní orgány Přiorávací a odorávací pluhy jsou určeny k podzimnímu naorání půdy ke kmínkům révy do výšky 0,15 0,2 m a rozorání středu v meziřadí. Vzniklá brázda slouží současně pro uložení organických a minerálních hnojiv. Ty jsou po té zapraveny při jarním odorání půdy od kminků. Pracovní tělesa jsou tvořeny orebními tělesy pravé a levé, které jsou obvykle doplněny středovou radlicí na rozorání středu v meziřadí. Pracovní hloubky je 0,2 m, pracovní rychlost 3,5 6 km.h -1. Jednotlivé sestavy jsou na obr. 19 Hloubkové kypřiče, jedná se především stroje pro hluboké kypření s dvěma až třemi Obr. 19 Jednotlivé sestavy přiorávačích Obr. 20 Hloubkový kypřič s aktivním pohybem

30 pracovními orgány dlátových radlic. Radlice jsou uchyceny na pevné slupici, většinou jde o dlátové, šípové nebo křídlové radlice. Čepel radlice může být pevná (pasivní) nebo pohyblivá (s aktivním pohybem) pro lepší pronikání do půdy. Pohon kmitající čepele je od vývodového hřídele traktoru přes převodovku na excentr. Pracovní hloubka je od 0,4 0,6 m při dvou radlicích, při jedné radlici lze dosáhnout hloubky, až 0,8 m. Pracovní rychlosti se pohybují 2 4 km.h -1 a jsou ovlivněny především hloubkou zpracovávaného profilu, půdním druhem, svažitostí pozemku, stupněm otužeností pozemku a skeletu půdy. U hloubkového kypření je výhoda kombinací hloubkového přihnojení tuhých nebo kapalných hnojiv a to tak, že jsou vybaveny zásobníky a dávkovacím zařízení. Hnojivo je dopravováno dutou slupicí. Obr. 21 Hloubkový kypřič s dlátovým radlicemi Hluboké zpracování aktivní orgány Mezi další stroje určené pro zpracování půdy v meziřadí vinic v hloubkách 0,2 0,3 m patří rýčové pluhy a rotační pluhy, jejíž výhodou je zachování příznivé půdní struktury. nevýhodou je malá výkonnost a konstrukční náročnost. Obr. 22 Rýčový pluh Obr. 23 Rotační pluh Ozelenění zatravnění půdy v meziřadí Celoroční mechanická kultivace půdy se v poslední době stále více kombinuje se zatravněním půdy nebo nastýláním organických zbytků na povrch půdy. Jedním z důvodů je i nebezpečí vzniku eroze, které může způsobovat větší množství vody ve vinici. Dochází potom k vytvoření erozních rýh a splavování půdy.

31 Ozelenění vinic získává v souvislosti s ekologickými způsoby hospodaření stále více na významu. V suchých letech může docházet ke konkurenci keřů jinými nežádoucími plevely, ale tuto vlastnost můžeme snížit častým mulčováním na stanovištních podmínkách. S trvale nízkým úhrnem srážek smíme použít pouze částečné ozelenění. Výhody ozelenění vinic dobrá pohyblivost v meziřadí po celý rok zabraňuje půdní erozi nižší poškození půdy přes půdní tlak utlačování pohybem osob nebo mechanizací ve vinici dobrá zásobenost půdy humusem celoroční zakrytí půdy vyšší výskyt rostlinných a živočišných, případně užitečných druhů živočichů Nevýhody ozelenění vinic vodní deficit v suchých letech nebo na suchých stanovištích nepříznivý vliv na kvalitu vína zhoršení mikroklimatu vinice vyšší výskyt houbových chorob Při ozelenění vinic je také důležité pravidelné sečení a mulčování travního porostu. Ozeleněné plochy nesmí v žádném případě tvořit konkurenci révě vinné vzhledem k vodě a živinám. Přerůstající ozelenění by také mohlo zastiňovat révové keře a zvyšovat náchylnost k houbovým chorobám. Ozelenění vinic dělíme do tří technologii a) celoplošné zatravnění b) zatravnění ob 1 řádek c) zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů

32 Celoplošné zatravnění Hodí se zejména pro erozní ohrožené polohy, kde je průměrný úhrn srážek 600 mm ročně. Zatravnění ob 1 řádek, umožňuje částečnou kultivaci příkmenných pásů, je jednou z nejpoužívanějších technologií. Výhodou je, že lze použít mechanizaci i za horších podmínek (po dešti), lze využít v oblastech s menším úhrnem srážek. Hlavní nevýhodou je potřeba mechanizovaného zásahu pro 2 operace kultivace, Obr. 24 Zatravnění ob 1 řádek mulčování. Zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů se dnes již plně využívá jako moderní způsob umožňující odstranit pásový postřik herbicidy. To je nahrazeno kultivací příkmenných pásů výkyvnými sekcemi a mulčováním v meziřadí. Obě tyto operace lze skloubit dohromady při jednom pojezdu. Obr. 25 Práce mulčovače Obr.26 Kultivace příkmených pásů výkyvnou sekcí Nejčastějším způsobem zpracování réví v meziřadí jeho vyhrnutí a následné spálení. Předností je nízká náročnost na technické vybavení - traktor s jednoduchými hráběmi. Tento způsob likvidace réví je z dob, kdy speciální stroje - drtiče, mulčovače většinou nebyly na trhu, dnes je navíc i v rozporu se zákonem č. 185/2001 Sb. (Zákon o odpadech). Tento nehospodárný způsob likvidace réví je nahrazován jeho drcením v meziřadí použitím nesených drtičů réví.v dnešní době lze využít ostříhané réví i jako energetické štěpky, či pro kompostování. (HERZÁN, 1993).

33 Stroje jako jsou drtiče a mulčovače nám rozmělňují svými pracovními orgány nadzemní část rostlin a rozprostírají podrcenou hmotu po pozemku. Nároky na mulčovače a drtiče by měly být: snadné připojení k traktoru jednoduché nastavení a dodržení pracovní výšky motoru rovnoměrné rozložení podrcené hmoty po pozemku zpracování všeho druhu hmoty uložené v meziřadí rychlá a snadná výměna pracovních orgánů (mulčovačů nebo drtičů) Drtiče mulčovače můžeme rozdělit do dvou skupin: Mulčovače s vertikální osou rotace, tyto stroje jsou určeny výhradně pro mulčování zelené hmoty a jsou běžně dimenzovány se standardními traktory i malotraktory. Pracovní orgány jsou tvořeny 2 3 rotory opatřenými letmo uchycenými noži (řetězy) Výhodou je nižší spotřeba energie (40 50 %) a menší celková hmotnost stroje. Nevýhodou je složitější konstrukce u mulčovačů větších záběrů. Mulčovače - drtiče s horizontální osou rotace, ve kterých je pracovním orgánem horizontálně uložený masivní rotor, na kterém jsou otočně uchyceny nože nebo kladívka. Rotor má ot.min -1, a důležité je proto jeho přesné vyvážení. V zadní části drtiče Obr. 28 Mulčovač - drtič mulčovače bývají výškově stavitelné hroty, pro lepší nabírání a lámání drceného réví při půdních nerovnostech. To má zvláště význam u vinic, kde nemusí být profil meziřadí vždy rovinný. Rotor drtiče by se měl pohybovat těsně nad povrchem meziřadí, tak aby nabral veškerý materiál, nesmí ale zabírat do půdy, to by znamenalo okamžité poškození klínových řemenů. Tyto stroje mohou drtit jak zelenou hmotu, tak i dřevo réví. Tato biomasa se může následně pytlovat do přepravních vaků viz (obr. 29) Obr. 27 Dvourotorový mulčovač s oboustrannou sekcí

34 Výkonnost drtičů mulčovačů záleží na pracovní rychlosti, která se pohybuje okolo 3,0 9,0 km.h -1 dále záleží na výšce porostu, délky řádků a terénu, při mulčování trávy dosahuje výkonnost 0,6 1,5 ha.h -1 a při drcení réví 0,25 0,8 ha.h -1. Energetická náročnost těchto strojů je asi 20 kw na 1 m šířky záběru. Ve vinohradnictví jsou využívány o pracovních záběrech od 0,8 2,2 m Obr. 29 Pytlování biomasy Obr. 30 Schéma práce drtiče

35 Celoroční ošetřování Celoroční ošetřování vinic je soubor několika úkonů k dosažení vysoké plodnosti keřů vinné révy. Jedná se o tyto operace: řez, vyvazování letorostů, podlom, zkracování a vylamování zálistků, osečkování, částečné odlistění v zóně hroznů, regulace počtu hroznů, chemické postřiky v dodržených agrotechnických lhůtách (před rašením, postřik na list a jiné) Řez nemá rozhodující vliv pouze na množství sklizně, ale výrazně působí i na kvalitu sklizně, růstovou sílu keřů ve vinici a jejich životnost. Jednotlivé řezy a vedení révy vinné viz. kapitola Podlom provádí se kolem května, kdy lze rozdělit neplodné a plodné letorosty délka (0,15 0,25 m)v této době se dobře vylamují. Odstraňují se jalové, nepotřebné, přehoustlé letorosty. Velké množství vytváří odrůdy: Sylvánské zelené, Tramín, Ryzlink vlašský, Chrupka bílá Zkracování a vylamování zálistků zálistky slouží na výživu zimních oček a podporují tvorbu cukru v hroznu. Silný růst potlačuje růst vlastního očka, odebírá živiny a tím snižuje výnos. Vylamováním a zkracováním, zlepšíme výživu, regulujeme růst plodných letorostů, zvyšujeme prosvětlení a provzdušnění keře. Osečkování jedná se o letní zkracování zálistků a je nutno je provést u odrůd s nedostatečným defektním oplozením Kratší zkracování v optimálním termínu ovlivňuje kvalitu sklizně. Provádíme koncem července začátkem srpna. Hluboké předčasné zkracování poškozuje životní cyklus, dozrávání i životní cyklus keře. Částečné odlistění v zóně hroznů umožňuje proniknutí většího slunečného záření, které ovlivňuje obsah kyselin v hroznech ale také obsah antokyaninových barviv u modrých odrůd, taninů v hroznech a aromatických látek. Zároveň dochází i k provzdušnění hroznů, ovlivňuje rovněž zamezení vzniku infekce houbových chorob padlí révové a plíseň šedá.

36 Regulace počtu hroznů dosahujeme tím především vyšší kvality hroznů, jak v odlišnostech vzhledových, tak i chuťových vlastností. Regulace hroznů je velmi významná u odrůd stolních s velkým hroznem, uskutečňujeme po odkvětu, naopak u moštových odrůd realizujeme asi deset dnů před zaměkáváním bobulí. Odstraňujeme vždy výše postavený hrozen na výhonu, který je většinou hůře vyvinutý.( PAVLOUŠEK, 2005)

37 Zelené práce Stroje pro zelené práce ve vinicích Zelené práce směřují k založení a udržování révy vinné v dobře udržovaném pěstitelském tvaru, vlastní architektuře révového keře. Zelené práce jsou také důležitým agrotechnickým zásahem zvyšujícím kvalitu hroznů a následně i vína. Mezi zelené práce řadíme několik operací (podlom, vkládání letorostů do dvojdrátí, vylamování a zkracování zálistků, osečkování letorostů a odlistění zóny hroznů), jenž nám usnadní mechanizace, která je k tomuto účelu předurčená Čištění - ometání kmínků Slouží k čistění vyzrálých kmínků vinné révy zejména v jarním období. Rotující kartáče s citlivými plastovými štětinami dokonale odstraní spodní výhony (podrostky), očistí kmen od staré kůry a přitom jsou šetrné ke dřevu. Ometače lze používat ve vodorovné i svislé poloze, jejich přestavba je velmi rychlá a nenáročná. Stroje mohou být podle typu a provedení zavěšeny vpředu, vzadu nebo mezi koly traktoru, případně lze využít rám tunelového osečkovače pro sestavení oboustranného ometače. Pracovní výšku lze u čelního nebo zadního provedení nastavit opěrným kolečkem a stroj pak může snadno kopírovat terén. Tím je zajištěno přesné vedení kartáče v potřebné pracovní výšce. Obr. 31 Čistění kmínků rotačními kartáči Obr. 32 Ometač kmínků mezi koly nesený Obr. 33 Ometač kmínků vzadu tažený Zadní ometač kmínků je vhodné kombinovat s

38 boční sekcí pro zpracování půdy a spojit tak dvě pracovní operace do jednoho průjezdu traktorem. U všech typů ometačů je možné zaměnit citlivé plastické štětiny za tvrdší gumové pásky pokud je to vyžadováno. Ometače jsou konstruovány jako universální s možností instalace na libovolný typ traktoru, malotraktoru nebo pásového traktoru. (OSTRATICKÝ, 2008)

39 Stroje pro zvedání a zasouvání letorostů mají za úkol rovnoměrně rozložit letorosty, tak, aby formovaly zelenou stěnu vinice, zabraňují vylamování letorostů a usměrňují jejich růst. Zvedače letorostů můžeme rozdělit podle použitých pracovních orgánů: - řemenové - kotoučové - šnekové Řemenové zvedače letorostů Jsou řešeny šikmo uloženými pryžovými řemeny opatřenými pryžovými výstupky, které při průjezdu stroje zachytnou ležící prohnutý letorost pryžovým prstem. Koncové řemenice jsou natočeny o 90, čímž je řemen zkřížen a prst pohybu řemene koná šroubový pohyb a tím dojde k pozvednutí letorostu a jeho zavedení do šňůry vinuté ze zásobních špulek zvedače. Obr. 34 Práce zvedače letorostů s šikmo uloženými řemeny

40 Kotoučové zvedače letorostů - využívají pro zvedání letorostů dvojici drátů ležících na zemi v průběhu vegetace uchycených na krajních sloupcích opěrné konstrukce. Tyto dráty jsou nasazeny do vodící drážky svorkovacího automatu, která vede dráty a zvedá. Současně s dráty jsou zvedány i letorosty, které zabezpečí nasměrování letorostů do prostoru před drát. Dvojice kotoučů mají vlnovitě profilovaný obvod, ten zachytí letorosty které vybočují, a dovedou je před drát. Za nimi jsou uloženy svislé kotouče opatřené výstupky, které přizvedají kratší letorosty. Dráty jsou v pravidelných intervalech spojovány svorkami a formují tak zelenou stěnu. Obr. 36 Princip kotoučového zvedače letorostů tak, aby porost tvořil pevnou stěnu. Šnekové zvedače letorostů Tyto stroje využívají pro zvedání letorostů především dvojici válcových šneků, nastavených šikmo podél směru řádku. Šneky jsou neseny na rámu nad řádkem vinice. Jejich délka je 2 3 m Vyčnívající letorosty jsou po najetí zvedány po obou stranách řádku a pomocí šneků jsou zavedeny paralelně do šňůr nebo drátů. Pracovní rychlost, obvodová rychlost šneků. Stoupání šroubovice je nastaveno tak, aby byl jejich výsledný směr pohybu letorostů vertikální. Opět jsou šňůry spojovány kovovými sponami Stroje pro osečkování letorostů Osečkovaní jednostrannou lištou Touto operací se rozumí zkrátit letorosty ve výšce 0,2 0,4 m nad horním dvojdrátím, tj. nad nejvýše položeným hroznem by mělo být ještě 8 až 10 listů. Provádí se 2 3krát do roka. Při osečkování musíme dbát na to, aby po odstranění vrcholků zůstala listová plocha dostatečně velká, pro výživu hroznů. Osečkování se provádí koncem července a v druhé polovině srpna, záleží na odrůdě, vegetačním stádiu, na hnojení a ukončení fenofáze intenzivního růstu. Používané stroje se nazývají osečkovací lišty a jsou převážně traktorové - čelně nesené. Tyto čelní nožové osečkovače jsou určeny pro letní zakracování letorostů ve vinicích libovolného sponu. Obr. 38 Osečkovací jednostranná lišta

41 Zařízení pracuje na principu ožínání přerostlé révy pomocí rotujících břitů. Zbytky odřezané hmoty v meziřadí je možno zpracovat drcením pomocí mulčovače současně s osečkováním. Tato kombinace vede ke značnému zkrácení doby potřebné pro ošetření porostu. Snadné ovládaní pracovních orgánů zabezpečuje ovladač umístěný v kabině řidiče traktoru. Tak lze přímo prostřednictvím hydraulických válců nastavovat pracovní výšku a sklon osečkovače podle stavu porostu a opěrné konstrukce. Pomocí hydromotoru je poháněna svislých a jeden až dva vodorovné rotory, na nichž jsou upevněny nože s břity. Osečkovač je možné použít pro všechny typy traktorů vybavených hydraulickým agregátem zajišťujícím dodávku dostatečného množství tlaku oleje. Obr. 39 Osečkovací jednostranná lišta + válcový kypřič + kultivátor přímených pásů řada

42 Tunelový osečkovač Jde o nový výrobek a doplňuje řadu strojů pro ošetřování vinic. Je určen pro letní zakracování letorostů ve vinicích libovolného sponu. Při konstrukci a výrobě tohoto stroje jsou využívány dlouhodobé zkušenosti a ověřené technologie i nové materiály. Základní nosníky jsou vyrobeny z hliníkového profilu, nože z jakostní oceli. Oboustranný osečkovač je dodáván jak v mechanickém provedení, tak s celou řadou doplňků ovládaných hydraulicky nebo elektrohydraulicky. To rozšiřuje použití osečkovačů a usnadňuje práci zejména ve velkovýrobě. (OSTRATICKÝ, 2008)

43 Ochrana vůči chorobám a škůdcům Stejně jako u všech ostatních rostlin, tak i réva vinná je poškozována velkým množstvím chorob a škůdců. Úkolem nás vinařů je co nejlépe získat informace o výskytu škodlivých činitelů a včas proti nim zasáhnout co nejúspěšněji, ale přitom co nejšetrněji k rostlině. Réva vinná je nejvíce napadána těmito skupinami škodlivých činitelů: (virové choroby, bakteriální choroby, houbové choroby, živočišní škůdci) (PAVLOUŠEK,2005) Mezi hlavní škůdce patří: Mšička révokaz způsobuje zduřeniny na listech (saje z kořenů, rostlina usychá) Obaleč jednopásový motýlek mající 12 mm rozpětí křídel, klade vajíčka do květů larvy 10 mm dlouhé a vyžírají květy. Mimo to způsobuje také kadeřavost. Má dvě generace, zavrtávají se do bobulí, které vyžírají. Z napadených bobulí visí pavučinky, na zimu se zahloubí pod kůru a přezimují. Zobonoska révová - brouček 5 mm dlouhý, lesklý, zelený, samičky nahlodávají řapíky listů. (důsledek smotávání listů do tvaru doutníků) Houbové choroby Plíseň révová (Peronospora) - je houbová choroba, napadá listy, květy i hrozny. Nejdříve napadá malé listy, napadené bobule hnědnou. V zimě letorosty zmrznou. Napadají rostliny při teplotě C a za vlhkého počasí inkubační doba 2 3 týdny. Ochrana postřiky (mědnatými přípravky) Padlí révové (Oidium) - vyskytuje se při slunném teplém počasí, kolem (července srpna) na povrchu listu bělavé skvrny. Bobule popraskají, vyhřeznou a shnijí. Plíseň šedá - vzniká poškozením hmyzem, krupobitím, napadá bobule, které uvnitř kašovití, necvrkávají se, na povrchu mají plísňový nádech. Tab. 3 Přehled postřiků v jednotlivých fázích BBCH fenofáze 1.před květem 2. před květem 1. po odkvětu 2. po odkvětu 3. po odkvetu 4. po odkvětu plíseň révová (Peronospora) 2 x Ridomil Gold MZ Pepite 2,5kg.ha -1 2 x Quadris Max 2 l.ha -1 Kontaktní přípravek padlí révové (Oidium) obaleči Quadris Max 2l.ha -1 2 x Quadris Max Topas Quadris 2 l.ha -1 0,25 l.ha -1 Max 2l.ha -1 Insegra Insegra 0,6 kg.ha -1 0,6 kg.ha -1