Sociá lní psychologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociá lní psychologie"

Transkript

1 Sociá lní psychologie Radka High Jindra Stříbrská

2 Úvod Obsah 1 Úvod Cíl a obsah předmětu Sociální psychologie Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Sociální psychologie jako vědní disciplína Vznik a vývoj sociální psychologie Výzkum v sociální psychologii Sociální souvislosti života člověka Postoje Definice postojů Funkcionální přístup Strukturní přístup Postoje, hodnoty a názory Formování postojů Teorie učení Přímá zkušenost Změna postojů Kognitivní disonance Přesvědčování Měření postojů Nepřímé techniky Přímé techniky Sociální kognice Sociální percepce Efekty ovlivňující formování dojmu Osobní konstrukty Nápadnosti fyzické a chování

3 Úvod 4.2 Atribuce Teorie odpovídajících závěrů Kovariační teorie Základní atribuční chyba Sociální schémata Self-schéma Schémata osoby Schémata událostí Schémata sociálních rolí Schémata pro sociální skupiny Prosociální a agresivní chování Prosociální chování Agresívní chování Sociální skupiny, třída jako sociální skupina Sociální skupiny Školní třída jako sociální skupina Sociální vlivy Konformita Poslušnost vůči autoritě Vliv situačních podmínek Deset kroků nutných k vytvoření "pasti zla" Bibliografie

4 Úvod 1 Úvod Jindra Stříbrská Studijní opora podává stručný přehled základních témat předmětu Sociální psychologie. Studijní opora je určena pro samostudium s tím, že učivo předmětu je obsahem přednášek v rozsahu dle stanoveného studijního plánu. Studijní opora slouží jako první vstup do dalšího studia disciplíny sociální psychologie. Literatura uvedená v závěrečné bibliografii je pouze základní, studentům je doporučeno využít i další prameny, o kterých budou informováni na dílčích přednáškách k jednotlivým tématickým okruhům. 1.1 Cíl a obsah předmětu Sociální psychologie Cílem předmětu Sociální psychologie je poskytnout studentům systémově koncipovanou část odborného pedagogického vzdělání pro efektivní pedagogickou, případně další odbornou práci. Studenti budou seznámeni s hlavními pojmy a kategoriemi sociální psychologie, v rámci dílčích přednášek bude přiblížena problematika několika klíčových tematických okruhů: Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech. Postoje. Prosociální a agresívní chování. Sociální kognice. Sociální vlivy. Sociální skupiny, třída jako sociální skupina. 4

5 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech 2 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Jindra Stříbrská 2.1 Sociální psychologie jako vědní disciplína Sociální psychologie patří mezi vědy o člověku (sociální vědy). Je to vědní disciplína, která - podobně jako jiné vědy - má vymezený předmět, metodologii, institucionální zázemí. Sociální psychologie vyvíjí a konstruuje poznání na základě vědeckého zkoumání. V literatuře se obvykle zdůrazňují potíže a značná nejednoznačnost pokud jde o vymezení jejího předmětu, což je dáno nejen historickým vývojem celé disciplíny, ale též přístupy různých autorů i přístupem ke zpracování dílčích odborných témat. Z mnoha možných vymezení předmětu sociální psychologie uvádíme: Sociální psychologie se zabývá člověkem v sociálních souvislostech jeho života, zejména pak zkoumáním, jak tyto sociální souvislosti života působí na jeho osobnost (vlastnosti, charakteristiky, individuální svéráz, životní postoje, názorové orientace), vývoj a rozvoj, chování a jednání, výkony, kondici, zdravotní stav, začleňování, sounáležitost s druhými. (Helus, 2007, str. 13). Sociální psychologii zajímají pocity a myšlenky člověka, které ovlivňují chování člověka v souvislostech interakcí (vzájemného působení) s druhými lidmi. Sociální psychologie je rovněž zaměřena na chování člověka - tedy na to, co lze přímo pozorovat, analyzovat. Přítomnost druhých lidí je významná s dopadem na chování, myšlení a cítění člověka. Nejde přitom o vlastní fyzickou přítomnost, ale též o působení skrze kulturní hodnoty či sociální normy. Podstatnou součástí sociální psychologie jsou i vlivy obecnější povahy (sociální realita a její dílčí komponenty); přesněji způsob, jak působí na člověka a jak determinují jeho chování. Sociální psychologie je disciplína úzce spjatá s psychologií i sociologií, jde o disciplínu hraniční. Jako blízké (příbuzné) disciplíny jsou uváděny i mnohé další, zejména pedagogické vědy, kulturní a sociální antropologie, sociální ekologie, filozofie. 5

6 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Z psychologických disciplín lze uvést vztah sociální psychologie k vývojové psychologii (diadický vztah významní druzí lidé), vztah ke kulturní psychologii (např. vztah kultury a poznávacích procesů). Význam přístupů v rámci různých disciplín psychologie i přístupů příbuzných věd je značný. Existuje řada výzkumných témat, která interdisciplinární teoretická a metodologická východiska napomáhají osvětlit efektivněji, než úzký pohled pouze jedné disciplíny. Ke klíčovým tématům sociální psychologie jsou nejčastěji řazeny následující: Sociální vývoj, socializace osobnosti Sociální instituce (rodina) Postoje a jejich změna Sociální kognice (poznávání): vnímání sebe a ostatních Neverbální komunikace a interpersonální chování Mezilidské vztahy Sociální vlivy (konformita, poslušnost autoritě, sociální zahálka, situační vlivy ) Pro-sociální a anti-sociální chování (agrese a altruismus) Meziskupinové konflikty Kulturní odlišnosti, předsudky, stereotypy Sociální skupiny, chování ve skupině a další 2.2 Vznik a vývoj sociální psychologie Sociální psychologie patří mezi mladé vědní disciplíny. S jejím vznikem jsou spojena dvě základní východiska, a to rozvoj sociologického myšlení a rozvoj psychologie. V rámci sociologie bylo významným zdrojem a impulsem pro vznik nové disciplíny téma sociálních seskupení, davu (Gustav Le Bon), koncepce skupinové mysli (W. Mc Dougall), ale i psychologie národů (Wilhelm Wundt). Počátkem dvacátého století zaznamenáváme rozvoj 6

7 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech výzkumu v oblasti psychologie (jedinec a jeho psychika). Za klíčový pro zrod nové disciplíny je považován rok Formální konstituování sociální psychologie bylo dáno vydáním nových odborných děl: učebnice Úvod do sociální psychologie (Introduction to Social Psychology) od W. McDougalla a učebnice Sociální psychologie (Social Psychology) E.A. Rosse. I přes krátké období své existence prošla sociální psychologie zajímavým vývojem, v němž lze rozlišit několik fází: Rozvoj sociálně psychologických výzkumů a teorií (zejména v USA) v období let Rozvoj řady teorií a směrů, například behaviorismus, teorie sociálního učení, teorie sociální interakce, psychoanalýza, učení E. Fromma, gestalt psychologie, kognitivismus Padesátá léta dvacátého století - boom sociálně. psychologického výzkumu. Období pochybností (šedesátá a sedmdesátá léta dvacátého století), které bylo zapříčiněno mj. i neuspokojivými závěry výkladu sociálního chování lidí, ne zcela uspokojujícími výsledky řešení praktických problémů, objevují se problémy etiky ve výzkumu a další faktory. V šedesátých a sedmdesátých letech se výrazně rozvíjí výzkum skupinové dynamiky, předsudků, diskriminace (psychologie v soudní síni). Konec dvacátého století je ve znamení sociálněpsychologické reflexe postmoderního světa, vliv postmodernismu, typická je značná pluralita teorií. Počátek jedenadvacátého století přináší jak další obsahovou rozmanitost, tak i nové požadavky a očekávání praxe. 2.3 Výzkum v sociální psychologii S rozvojem nové vědní disciplíny jsou spojeny první sociálně psychologické výzkumy. Již koncem devatenáctého století a počátkem století dvacátého byl jedním z klíčových témat výzkumu vztah skupiny a jednotlivce. Patří sem řada výzkumných počinů, které jsou dodnes citovány a uváděny jako příklady toho, jak konkrétně skupina ovlivňuje chování jedince. K již klasickým výzkumům v této oblasti patří: 7

8 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Triplett (1898) výzkum jevu, který nazval sociální facilitace ( sociální usnadnění ); je objasňován fenomén vlivu přítomnosti jiného subjektu vykonávajícího stejnou činnost na výkon jedince. (Později se uvedenému jevu věnoval např. Zajonc : výzkum souvislosti jevu s charakterem úlohy a dalšími podmínkami). Ringelmann ( ) se věnoval výzkumům jevu, který byl nazván sociální lenošení (jedinci, kteří pracují spolu, za jistých okolností podávají menší výkon - tahání lana - jeden společný výsledek). 30. léta 20. stol. přináší výzkumy vlivu názoru skupiny na názor jednotlivce (Sherif) Výzkumy přinesly rozvoj a značný posun v základech metodologie výzkumu (pozorování fenoménu, jeho experimentální testování, vyvození závěrů a další metody a techniky výzkumu). Rozvíjen je zejména experiment a to jak experiment laboratorní, tak experiment v přirozeném prostředí. Experiment zjišťuje kauzální vztahy mezi proměnnými (závisle a nezávisle proměnná). Manipulujeme nezávislou proměnnou a sledujeme efekt této manipulace na proměnné závislé. Cílem je oddělit příčinu a následek a vyloučit alternativní vysvětlení pozorovaných vztahů mezi sledovanými proměnnými. Příkladem experimentu jsou dodnes uváděné experimenty Zimbarda ze sedmdesátých let dvacátého století (inscenované vězení). K dalším postupně rozvíjeným metodám výzkumu patří analýza dokumentů, rozhovory - různé typy rozhovorů, analýza výtvorů lidské činnosti, sociometrie a mnoho dalších. 2.4 Sociální souvislosti života člověka Sociální psychologie se zabývá sociálními souvislostmi života člověka. Je tedy na místě vysvětlit, o jaké sociální souvislosti se jedná. Ani v této otázce nepanuje jednoznačná shoda a tak se můžeme setkat s různými vymezeními a přístupy různých autorů k tématu sociální souvislosti (sociální realita, sociální prostředí a podobně). Z domácích autorů komponenty sociálních souvislostí vymezuje například Helus (2007). Mezi komponenty - složky sociálních souvislostí života člověka - řadí: 1. druhé lidi 2. společenské, hospodářské a politické poměry 3. kulturu 8

9 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech 4. působení médií 1. Druzí lidé - jsou to konkrétní jednotlivci, s nimiž se člověk setkává, komunikuje, spolupracuje, je jimi ovlivňován a sám je ovlivňuje v řadě sociálních interakcí. Jsou to lidé nejbližší, přátelé, kolegové, ale i náhodní známí či významné osobnosti. Chování, utváření osobnosti, hodnotový systém, výkonnost, způsob řešení problémů, chování v různých sociálních situacích a mnoho dalšího - to vše se děje v rámci vztahů s druhými lidmi. Druzí lidé však mohou vystupovat i v podobě sociálních skupin, jichž je člověk součástí po celý svůj život. Je to rodina, jako malá, primární sociální skupina, skupiny přátelské, pracovní, formální i neformální, které člověka ovlivňují, a naopak, které ovlivňuje on sám. Blíže se sociálním skupinám budeme věnovat v samostatné kapitole tohoto textu. Patří sem také vliv davu a masových hnutí (stěžejní dílo věnované psychologii mas a psychologii davu vytvořil G. Le Bon v roce 1895). Otázka davu a chování člověka v davu se vztahuje k hromadným, neuspořádaným sociálním situacím. V davu dochází k proměnám jednání člověka, pohlcení jedince masou ; jde o jevy popisované jako: deindividualizace deracionalizace demoralizace Jsou přitom rozlišovány různé typy davů (dav agresívní, rabující, prchající, demonstrující ), jejichž vznik je vyvolán rozmanitými okolnostmi, situačními činiteli a podmínkami, se specifickými charakteristikami a projevy. Člověk, který je součástí davu, má tendenci ztrácet svou individualitu, často se chová způsobem, jakým by se za jiných okolností nechoval. 2. Společenské, hospodářské a politické poměry vyjadřují spektrum velmi obecných a různorodých faktorů se zásadním dopadem na život člověka. Patří sem faktory, s nimž se můžeme setkat (zejména v ekonomické literatuře a managementu) jako s faktory STEEP - obecné faktory vnějšího prostředí (sociální, technika a technologie, ekonomické faktory, environmentální souvislosti, politické a právní prostředí). Jednotlivec je vnímá v podobě módy, reklamy, informatizace společnosti, životní úrovně, změn v legislativě, pracovních příležitostí a podobně. Jejich působení je přímé i zprostředkované. Člověk a jeho osobnost je pak tím, co rozhoduje, jaký konkrétní dopad různé události či okolnosti právě na jeho život mají. 9

10 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech 3. Kultura - jedna z klíčových kategorií společenskovědních disciplín. Pojem kultura - má původ již ve starověku: pojem byl původně používaný ve spojení s obděláváním zemědělské půdy (agri cultura), později se objevuje v dílech významných myslitelů starověku (například M. Tullius Cicero v Tuskulských hovorech z roku 45 př.n.l. nazývá filozofii kulturou ducha ). Teprve renesance a humanismus však otevírá moderní a dosud platný pohled na kulturu, v němž je zdůrazňována aktivní role člověka, který přetváří přírodu i sebe sama a stává se faktickým tvůrcem kultury a kulturních hodnot. Z mnoha definic pojmu kultura je obvyklá definice sociologická, podle níž kultura ve svém nejširším pojetí vyjadřuje specificky lidský způsob organizace, realizace a rozvoje činností, objektivovaný ve výsledcích fyzické a duševní práce Jak také shrnuje Keller (1997), kulturu lze považovat za specificky lidský způsob, kterým se lidé vyrovnávají s nároky přírodního prostředí. Samotný pojem kultura, jeho obsah i východiska zkoumání kultury byly tradičně v centru zájmu společenskovědních disciplín. Výzkumné pole je značně široké, pokrývá otázky kulturních vlivů na osobnost člověka (kultura a socializace člověka, utváření osobnosti) až po širokou oblast masové kultury, otázek postmoderní společnosti, společnosti multikulturní. Sociální psychologie chápe spektrum kulturních vlivů jako podstatnou determinantu osobnosti člověka. Jde o velmi široké výzkumné pole, kde se setkává sociální psychologie i s dalšími disciplínami jako je vývojová psychologie, psychologie osobnosti, psychologická antropologie, transkulturní psychologie, psychologie kultury. Helus v této souvislosti shrnuje: Kultura orientuje a vede lidi: K hodnotám/cílům, o které je třeba usilovat K přijetí norem/zásad, kterými je třeba se řídit K zastávání postojů a věr, jejichž sdílení z nás všech dohromady vytváří navzdory všem úskalím soudržnou pospolitost (Helus, 2007, str. 30). Kultura je tak významným činitelem socializace osobnosti, kdy prostřednictvím výchovy, vzdělávání, sebevzdělávání apod. dochází k uzpůsobování člověka pro život mezi lidmi v daném kulturním prostředí. 4. Média 10

11 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Média a jejich vliv na osobnost člověka nejsou tématem novým. Média ovlivňují způsob života jako takový i v řadě konkrétních forem jako je trávení volného času, kupní a spotřebitelské chování (reklama v médiích), způsob získávání informací, vzdělávání i to, co lidé považují za významné. Teoreticky se představám o předpokládaných účincích médií na osobnost i celou společnost věnoval například Denis McQuail (1999): V období let převládalo přesvědčení o velmi mocných médiích, publikum je bezmocné (objevuje se např. teorie magické střely, teorie podkožní injekce, teorie očkování). Koncepce masové společnosti, masového publika, masové kultury. V období let převládalo přesvědčení o omezených účincích médií (selektivní vliv médií) a tzv. dvoustupňový model komunikace (média a jejich vliv na názorové vůdce, pak teprve vliv na ostatní), V období let se prosazuje návrat k představě spíše mocných médií, více se uvažuje o dlouhodobém, nepřímém vlivu médií (procesy socializace, inkulturace). Na socializaci jedince se média významně podílejí, učí jej, jak se stát členem společnosti tím, že poskytují informace a vzory. Teorie sociálního učení, teorie sociální konstrukce reality. Studie nastolování agendy - agenda setting : vliv médií na to, co lidé považují za důležité. od 1980: studie shrnují a prohlubují poznání: Fáze mocných, ale zmírňovaných účinků (aktivní publikum). Obrovský nárůst mediální nabídky, která se zestejňuje a internacionalizuje. Typy předpokládaného dopadu médií z domácích autorů shrnují Jirák a Kopplová (2009): účinky mohou být například krátkodobé a dlouhodobé, přímé a nepřímé, plánované a neplánované, povahy kognitivní, postojové, citové, fyziologické, konstruktivní či destruktivní a to na úrovni jednotlivce či celé společnosti, slabé nebo silné. Existují i další typy účinků, které se vztahují například k působení vybraných typů obsahů jde o obsahy násilné, sexuální obsahy, zneklidňující a odpuzující obsahy. V této souvislosti také například Vysekalová a Komárková (2012) upozorňují na časté námitky proti reklamě jako je vyvolávání pocitu klamného štěstí, socializace společensky škodlivých hodnot, brzdění procesu zrání, nespokojenost vyvolaná nereálným světem, manipulace s jedincem, upevňování společenských struktur a další. 11

12 Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech Složitost působení sociálních souvislostí je evidentní; působí jako vnější realita i jako její psychická transformace, působí na úrovni vědomí i nevědomí, vymezují člověka jako objekt i ho aktivizují jako subjekt, tvoří systém přímých i zprostředkovaných činitelů (Helus, 2007, str. 37). Otázka: Má pedagog zohledňovat klíčové sociální souvislosti, kterými je žák či student ovlivňován? Nepochybně ano, neboť jde o základní předpoklad formování vztahu k žákovi, studentovi, předpoklad kvalitní pedagogické práce v nejširším smyslu (porozumět tomu, že člověk /žák, student/ je sociální bytostí, je součástí rodiny a dalších skupin a je ovlivňován i dalšími sociálními vlivy). Pedagog má zohledňovat sociální činitele, které podporují či brání vzdělávání - školní úspěšnost. Pedagog má rovněž zkoumat sám sebe: Zdali tím, jak sám k žákům přistupuje a jak na ně reaguje, posiluje či naopak podlamuje a brzdí jejich šance být ve vyučování úspěšnými, rozvíjet se jako osobnost (Helus, 2007). 12

13 Postoje 3 Postoje Radka High Často v našem sociálním okolí slýcháváme o postojích. Někdo má postoj k nějaké osobě, skupině osob, věci, politické straně apod. I proto je studium postojů jedním z nevětších témat sociální psychologie. Důležitost postojů však můžeme vnímat i v běžném životě. Když někteří lidé změní své chování na základě sociálního tlaku, tato změna nemusí stabilní. Aby ony změny přetrvaly v čase, člověk musí změnit i své postoje. Předpokládáme, že díky postojům se chováme nějakým způsobem, který tedy můžeme predikovat. Pokud zkoumáme postoje, jejich vytváření a možnosti změny, otevíráme si dveře k pochopení mezilidských vztahů, účinku reklam, volebních kampaní a podobných událostí. 3.1 Definice postojů Nejjednodušeji řečeno, postoje je "pozitivní, negativní, smíšená nebo lhostejná reakce na osobu, objekt nebo myšlenku." (Kassin, 2007, str. 484). Další definice říká, že postoj je "psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu." (Hewstone, Stroebe, 2006). Z těchto dvou definic si můžeme povšimnout, že se jedná o nějakou reakci (činnost), je třeba zdůraznit, že postoje jsou naučené a víceméně stabilní. Postoje nás připravují na nějakou akci, díky nim se chováme určitým způsobem. V sociální psychologii existují dva přístupy ke studiu postojů. Je tím funkcionální a strukturní přístup. Oba tyto typy rozebereme v následujících kapitolách Funkcionální přístup Zástupci funkcionálního přístupu věří, že postoje umožňují napomáhat životní pohodě jednotlivce díky čtyřem funkcím (Pennington, 1999): - adaptivní (adaptive): pomáhá dosáhnout vytyčeného cíle, v sociálním rámci nám pomáhá k identifikaci s těmi, kteří jsou pro nás důležití a které máme rádi. Taktéž hledání přátel a partnerů s podobnými postoji se uskutečňuje díky této funkci. Adaptivní funkce vychází z teorie učení, je ve své podstatě hedonistická, neboť zvyšuje uspokojení a snižuje pravděpodobnost nepříjemného stavu, např. pokud máme rádi dezert (sladká chuť koláčku 13

14 Postoje dodá radost, energii, příjemný pocit), ale bojíme se následného trestu (pocit viny z nedodržení zdravého stravování, obavy z kil navíc). Pravděpodobně se budeme snažit využít maxima příjemného a minimalizovat trest, což povede k tomu, že si dezert dáme pouze za "odměnu" (těžkou zkoušku, náročnou pracovní situaci) nebo např. jen jednou za měsíc. - sebevyjádření (self-expressive): podporuje nutnost být si vědoma sebe sama a uvědomit si ty prvky osobnosti, kterých si vážíme (vidíme spojitost s identitou), ale také potřebu říci něco o sobě druhým - ego-obrany (ago-defensive): díky ego-obraně jsme schopni udržet si pozitivní sebeobraz, což nás ochraňuje v situacích, kdy se za sebe stydíme, pokládáme naše chování za nedůstojné, nemístné nebo bolestivé. V negativním případě se může projevovat ve formě předsudků a projekcí. - znalostní (knowledge-function): stará se o to, abychom vnímali svět jako přívětivé místo, předvídatelné místo, ve kterém se nemusíme strachovat o svoji existenci. Opět ale může pomoci k negativním vlivům, ke kterým patří předsudky a diskriminace Strukturní přístup Tento přístup definování postojů je také znám jak jednosložková teorie postojů. Tato teorie je založena na existenci tří komponentů postojů: kognitivní, emoční a behaviorální (Rosenberg a Hovland, 1960 in Hewstone a Stroebe, 2006). Kognitivní komponenta obsahuje nějaké přesvědčení o určitém objektu postoje, emoční komponenta se týká toho, co osoba cítí k předmětu postoje. Behaviorální komponenta je tvořena sklon k chování a jednání. Obrázek. č. 1. Jednosložková teorie postojů (Hewstone, Stroebe, 2006). 14

15 Postoje 3.2 Postoje, hodnoty a názory Rozdíl mezi těmito koncepty je v emocionální dimenzi. Názory jsou neutrální, chybí v nich hodnotící dimenze. Jedná se o výroky, u nichž se domníváme, že jsou pravdivé. Oproti tomu postoje obsahují silnou hodnotící tendenci, která je velmi často znatelná i díky citově zabarvenému jazyku. Hodnoty můžeme chápat jako "vlastnost, kterou jedinec přisuzuje určitému objektu, situaci, události nebo činnosti ve spojitosti s uspokojováním jeho potřeb a zájmů." (Hartl a Hartlová, 2000). Vyvíjí se v průběhu socializace a jako takové odrážejí kulturu společnosti. Hodnoty nám udávají, co je pro nás správné a morální a naopak nemorální a nežádoucí. Postoje tedy vycházejí z hodnot. Někdy ale můžeme najít osoby zastávající postoje neslučitelné s jejich hodnotami a naopak, Takovým příkladem může být Eichmann, který měl na starosti "konečné řešení židovské otázky", ale jako individuum neměl zvláště protižidovské postoje, Arendtová (1963, in Hayesová, 1998) dokonce zmiňuje příklad, kdy samotný Eichman zachraňoval Židy, které osobně znal. 3.3 Formování postojů O formování a vývoji postojů existuje více teorií. Na začátku této kapitoly bylo psáno, že postoje jsou naučené tendence. Existují však výzkumníci přiklánějící se k názoru, že postoje jsou vrozené. Respektive vrozené jsou některé osobnostní rysy, které se stávají základem pro postoje. Nejvíce sociálních psychologů se domnívá, že postoje jsou naučené a to buď přímo, nebo nepřímo Teorie učení Tyto teorie se opírají o klasické a operantní podmiňování. Při klasickém podmiňování je neutrální podnět s podnětem vyvolávající určitou reakci. Jako ilustraci můžeme použít experiment Berkowitze a Knureka (1969, in Pennington, 1999), kteří skupině probandů předkládali jména Ed a George s negativními nebo pozitivními adjektivy. Tito účastníci pak diskutovali s dvěma osobami - Edem a Georgem. Následně měli účastníci hodnotit tyto osoby a jejich chování. Jejich hodnocení odráželo předchozí podmiňování. Operantní podmiňování se zakládá na posílení pozitivní reakce a neodměněním nebo negativní zpětnou vazbou (trestem) u reakce, které nechceme, aby byla naučena. Postoje 15

16 Postoje mohou být takto naučeny ve škole, kdy učitel může podpořit nějaký postoj studenta, když projevení názoru pochválí nebo se pouze vyjádří, např. slovy hmm Přímá zkušenost Postoje můžeme získat také díky přímé expozici. Příkladem může být písnička, která se vám na první poslech příliš nelíbí. Pokud ji v radiu uslyšíte několikrát, postoj k ní se může změnit. Postoje získáváme také jako důsledek traumatu nebo nepříjemné situace. Především tyto postoje jsou poměrně rezistentní vůči změně. 3.4 Změna postojů Pokusy o změnu postojů můžeme pozorovat v každodenním životě. Reklamy, předvolební kampaně, proslovy autorit a názory přátel, to vše jsou aktivity, které jsou zacílené jedním směrem - ke změně postojů a tedy v praktickém životě ke změně názorů a chování Kognitivní disonance Jedním z nejvýznamnějších zdrojů změny postojů je kognitivní disonance, o které bude tato kapitola. Podle Heidera (1944, in Hartl a Hartlová, 2000) se všichni snaží dosáhnout tzv. duševní rovnováhy (v jiných zdrojích se dočítáme o kognitivní rovnováze), což chápe jako "snahu hledat nebo řešit své postoje, které jsou v rozporu s jinými vlastními postoji, a tím dosahovat duševní vyrovnanosti." (tamtéž, str. 116). Tímto chováním se snažíme redukovat tenzi, kterou pociťujeme v případě kognitivní disonance. Kognitivní disonance je nepříjemný stav napětí, který se objevuje v případě, že jedinec zastává dva psychologicky si odporující stavy; je způsobena inkonzistencí: 1. názorů, hodnot a postojů, 2. Postojů, záměrů a chováním, 3. Různými postoji. Jedinec se snaží rozpor mezi těmito stavy vyřešit změnou jednoho z postojů nebo vytvořením dalšího postoje, který má za úkol interpretovat vyvstalou situaci jiným způsobem. Festinger, Riecken a Schachter (in Hayesová, 1998) pozorovali členy náboženské sekty, kteří věřili, že jejich město bude zničeno a nikdo kromě členů sekty onu katastrofu nepřežije, proto prodali majetek a odebrali se na nedaleký kopec, kde čekali na mimozemskou civilizaci a svou záchranu díky létajícím talířům. Nic takového se samozřejmě neudálo. Zmínění vědci zkoumali, jak si sektáři tuto událost vysvětlují. Členové sekty podle nich museli trpět kognitivní disonancí - měli nějaké hodnoty a postoje, kterým přizpůsobili své chování - 16

17 Postoje prodali svůj majetek a očekávali nadpozemskou záchranu. Jejich přesvědčení však nebyla správná. Podle teorie kognitivní disonance by tedy měli změnit některý se svých postojů nebo přijmout postoj nový umožňující lepší interpretaci situace. Sektáři využili druhý způsob - tvrdili, že město bylo zachráněno díky jejich modlitbám. V dalším experimentu Festinger s kolegou nabádali probandy, aby celou hodinu prováděli velmi nudnou a stereotypní činnost spočívající ve vkládání kolíčků do desky a otáčení o 45 stupňů. Všichni se o této činnosti vyjádřili, že byla nudná. Respondenti měli za úkol vysvětlit úkol nově příchozím a sdělit jim, že úkol byl zajímavý. Za toto vysvětlení byli odměněni - někteří jedním dolarem, jiní dvaceti dolary. Poté byli opět tázáni, co si myslí o experimentu. Festinger zjistil, že ta skupina, která dostala zaplaceno více, svůj názor na experiment nezměnila a nadále tvrdila, že byl velmi nudný. Druhá skupina, která jako odměnu získala pouze dolar, hodnotila experiment jako zábavný! Vysvětlení příčiny změny názoru spatřoval Festinger v kognitivní disonanci - dobře placená skupina si lež ospravedlnila dvaceti dolary, kdežto špatně zaplacená skupina musela změnit postoj, aby zmenšila disonanci mezi tím, co cítila (pocit nudné práce) a co řekla (jednalo se o zajímavý experiment). Obrázek. č. 2. Festingerovo zadání úkolu. ( Pro vznik kognitivní disonance musí být splněny tři hlavní podmínky: 1. Jedinec si musí uvědomovat inkonzistenci. 2. Musí si být vědom důsledků svého chování - v pojmech sociální psychologie tedy mluvíme o vnitřní atribuci jedince. 3. Je přítomno fyziologické nabuzení. 17

18 Postoje Přesvědčování Co určuje, který projev bude nejúspěšnější? Jak musí vypadat debata konzultace nebo jiná výměna názorů, která vás přesvědčí? V této kapitole si ukážeme dva modely přesvědčování (persuase) Model pravděpodobnosti rozpracování Tento model byl vytvořen Pettym a Cacioppem (in Kassin, 2007; Hewstone, Stroebe, 2006) a díky němu můžeme objasnit, proč je rozhodnutí osob někdy tak racionální a jindy nikoliv. V modelu rozlišujeme: a. centrální cestu zpracování - je typická zvážením a prozkoumáním předložených argumentů a jiných dostupných informací b. periferní cestu zpracování, během níž neprobíhá analýza sdělení, ale jsme ovlivněni povrchními vodítky, např. vzhledem mluvčího, vtipy, emocemi apod. Periferní cesta je cestou implicitní, neboť nemáme čas a zdroje, abychom každé sdělení rozpracovávali. Výzkumníci předpokládají, že postoje vytvořené centrální cestou jsou odolnější vůči změně. Abychom pochopili, jakou cestou persuaze bude probíhat, můžeme na ní nahlížet jako na výslednici tří faktorů: zdroje, publika a sdělení. Obrázek. č. 3. Díky zdroji sdělení a publika si volíme buď centrální nebo periferní cestu přesvědčování (Kassin, 2007) Heuristicko-systematický model Stejně jako v předchozím modelu i zde platí, že úsilí potřebné ke zpracování informací je závislé na motivaci a kognitivních schopnostech. Příchozí sdělení můžeme opět zpracovávat dvěma způsoby: 18

19 Postoje a. Při systematickém zpracování informací probíhá důkladná analýza informací, na kterou je potřeba motivace a kognitivní schopnosti. b. Heuristické vodítko předpokládá uplatnění heuristického vodítka (heuristiku chápeme jako jednoduché pravidlo dedukce, např. Lékař je odborník, má tedy pravdu). 3.5 Měření postojů Měření postojů je možné díky přímým a nepřímým technikám Nepřímé techniky 1. fyziologické techniky - zkoumá se aktivita autonomního nervového systému (bušení srdce, dilatace zornice) 2. nevtíravé techniky - jsou založené na předpokladu, že chování je konzistentní s postojem (postoj k druhému zkoumán intenzitou očního kontaktu) 3. projektivní techniky - např. doplňování obrazů, vymýšlení příběhů k obrázkům Přímé techniky 1. hodnotící škály - např. Likertova škála 2. sémantický diferenciál 19

20 Sociální kognice 4 Sociální kognice Radka High Sociální kognicí (poznáváním) rozumíme zpracování sociálních informací (utváření dojmu, příčiny chování) a mentální reprezentace obsahující charakteristiky lidé nebo skupin lidí a událostech. Sociální kognicí rozumíme způsob, jakým interpretujeme, analyzujeme, uchováváme v paměti a používáme informace o sociálním světě. 4.1 Sociální percepce Pod tímto slovním spojením máme na mysli získávání informací o poznávání vlastností druhých lidí, jejích emocích, zahrnuje vnímání fyzických charakteristik a chování, ale také interpretaci tohoto chování (Výrost, Slaměník, 2008). Formování dojmů ovlivňuje více faktorů, např. implicitní teorie o druhých, o druhých si také vytváříme osobní teorie (konstrukty), používáme stereotypy a usuzujeme na základě prvních dojmů (Hayesová, 1998) Efekty ovlivňující formování dojmu Sociální psychologové se domnívají, že efekt primárnosti (primarity) hraje jednu z nejdůležitějších rolí při poznávání ostatních. Solomon Asch (1964, in Kassin, 2007; Hayesová, 1998) prokázal, že první informace o člověku může určovat, jaký dojem si o něm/ní utvoříme. Ve svém experimentu skupině probandů řekl, že osoba je "inteligentní, pracovitá, spontánní, kritická, umíněná a závistivá". Otázka zněla, co si členové skupiny pomyslí o dané člověku? Druhá skupina obdržela stejný seznam slov v obráceném pořadí tedy hypotetická osoba byla: " závistivá, umíněná, kritická, spontánní, pracovitá a inteligentní." Obě skupiny poté dostaly papír se seznamem slov, jež měly zaškrtnout podle toho, jestli se k popsané hypotetické osobě hodila. Obě skupiny by si logicky měly o této osobě utvořit stejný dojem. Nestalo se tak. První skupina (kde seznam začínal pozitivními adjektivy), zaškrtla více pozitivních adjektiv i na druhém seznamu. Pro ilustraci se uvádí tento příklad: slovo "štědrý" zatrhlo 90% členů z první skupiny, ale pouze 10% členů z druhé skupiny (Hayesová, 1998). 20

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D.

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Prosociální a agresívní chování PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Příklady prosociálního chování (altruismus) uvolnění místa v autobuse darování krve převedení nevidomého dárcovství půjčení peněz svezení autostopaře

Více

Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D.

Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Sociální psychologie a člověk v sociálních souvislostech PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Obsah přednášky 1. Úvod do studia SP: ZK, literatura 2. Sociální psychologie jako vědní disciplína: předmět, metody,

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Determinanty ovlivňující proces formování dojmu

Determinanty ovlivňující proces formování dojmu SOCIÁLNÍ KOGNICE Determinanty ovlivňující proces formování dojmu Teorie centrálních rysů (Asch, 1946) efekt primárnosti efekt novosti nápadnost chování a fyzická nápadnost Atribuční tendence rozdílné atribuce

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

= vnímání lidí a mezilidských vztahů. Naučené, kultura, sociální prostředí.

= vnímání lidí a mezilidských vztahů. Naučené, kultura, sociální prostředí. VNÍMÁNÍ A POSUZOVÁNÍ DRUHÝCH LIDÍ Sociální percepce = vnímání lidí a mezilidských vztahů. Je závislé na : životní zkušenosti současné míře informovanosti aktuální motivaci Naučené, kultura, sociální prostředí.

Více

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Co je to? Stručná historie, Metody práce/výzkumu

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Co je to? Stručná historie, Metody práce/výzkumu SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Co je to? Stručná historie, Metody práce/výzkumu Seidlová Málková, G. LITERATURA -povinná Helus:Sociální psychologie pro pedagogy. Grada. celá kniha. Hewstone, Stroebe: Sociální psychologie.

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XVII

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XVII Úvod.......................................................... VII Seznam obrázků................................................ XV Seznam tabulek................................................ XVII

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Postoje. Miroslava Schöffelová LS 2013

Postoje. Miroslava Schöffelová LS 2013 Postoje Miroslava Schöffelová LS 2013 Co jsou postoje Definice Relativně stabilní charakteristika, psychologická tendence, která se projevuje v hodnocení konkrétní entity s jistým stupněm upřednostňování

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

-Pokud člověk není socializován-zvířecí chování,manuální a mentální zaostalost,pasivita nebo agresivita,vzniká deprivace

-Pokud člověk není socializován-zvířecí chování,manuální a mentální zaostalost,pasivita nebo agresivita,vzniká deprivace Otázka: Osobnost v sociálních vztazích Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fífa Proces socializace Socializace je proces začleňování člověka do společnosti.hlavní socializace začíná,když si dítě

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10 Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Název studijního oboru Speciální pedagogika Kód studijního oboru 7506T002 Typ studia navazující magisterský Forma studia kombinovaná Specializace Speciální pedagogika

Více

Výchova k občanství - Tercie

Výchova k občanství - Tercie - Tercie Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE. Sociální poznávání

SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE. Sociální poznávání SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Sociální poznávání Sociální poznávání (sociální kognice; lat. cognoscere=poznávat) protože je soc. ps. věda o sociálních interakcích, vstupuje do popředí otázka jak se lidé vzájemně

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství 4.5.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

ZPRACOVANÝ ÚKOL K PŘEDMĚTU: VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE

ZPRACOVANÝ ÚKOL K PŘEDMĚTU: VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE ZPRACOVANÝ ÚKOL K PŘEDMĚTU: VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE přednášející: PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. Vojtěch Kořen (student 2. ročníku) zimní semestr 2008 / 2009 VYMEZENÍ ROZSAHU A ZAMĚŘENÍ PRÁCE

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy

Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Téma Ročník 1. Sociální skupiny Datum tvorby 13.3.2013

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Postoje. Měření postojů

Postoje. Měření postojů Postoje Měření postojů Postoje Relativně stálé tendence k jednání Naučené Týkají se příznivých nebo nepříznivých reakcí Souvisí s jednáním a činností Dimenze postojů Kognitivní -názory a myšlenky Afektivní

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.

Psychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci. Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Sociální kognice_2013. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D.

Sociální kognice_2013. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D. Sociální kognice_2013 Gabriela Seidlová Málková, Ph.D. Sociální kognice Způsob, jakým lidé získávají, zpracovávají, organizují a používají znalosti a informace Klíčové aspekty sociální kognice: pozornost,

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Vymezení pojmu komunikace

Vymezení pojmu komunikace SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme

Více

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)

Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie

Více

Konstruktivistické principy v online vzdělávání

Konstruktivistické principy v online vzdělávání Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu výchova k občanství prima Cílem předmětu VOB je utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti, o poznávání a posuzování

Více