ZRNÍČKO. Svazek 13, číslo 11 listopad 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZRNÍČKO. Svazek 13, číslo 11 listopad 2013"

Transkript

1 ZRNÍČKO Svazek 13, číslo 11 listopad 2013 Milovat znamená darovat se Všichni lidé mluví o lásce, volají po lásce, opěvují lásku, oplakávají lásku. Ve jménu lásky pracují, trpí po celý život, objímají se nebo bojují, darují život nebo zabijí. Nejsou lidské dějiny nekonečným hledáním lásky, protkaným úžasnými úspěchy i strašnými prohrami? Je pravda, že nejhlubší touhou lidského srdce je milovat a být milován, neboť smyslem lidského bytí je v plném slova smyslu LÁSKA. Z lásky a pro lásku je člověk stvořen, jen láskou se může rozvíjet. O lásce se tradují nesčetné mylné názory. Toto magické, tak často zneužívaně slovo směšuje životní postoje, které jsou si vzdálené jako bílá a černá, jako život a smrt. Pokusíme-li se rozptýlit tyto omyly a popsat lásku v jejím absolutnu, ukázat její požadavky, pomůžeme tím člověku, aby se vydal správnou cestou za láskou i když láska je na konci cesty jako ideál, který vede, ale kterého na Zemi nikdy plně nedosáhneme. - Hlad je zlý: každoročně zabíjí miliony lidských bytostí. Nedostatek lásky je ještě vražednější: rozkládá jednotu člověka a lidstva. Člověk často neumí milovat; domnívá se, že miluje a zatím miluje jen sebe. - Na dlouhé cestě, která vede k lásce, zůstanou mnozí stát, protože jsou sváděni přeludem lásky: Jsi-li dojat k slzám před nějakým utrpením, cítíš-li, že ti buší srdce v přítomnosti té či oné osoby, není to z lásky ale z citovosti. Necháš-li se upoutat jeho klidnou silou nebo jejím kouzlem, jestliže se - jím okouzlen - oddáš, není to láska, ale porážka. 1

2 Jsi-li vzrušen, u vytržení před její krásou a hltáš ji pro požitek, shledáváš-li jeho ducha pozoruhodným a vyhledáváš s potěšením rozhovor s ním, není to láska, ale obdivování. Dychtíš-li ze všech sil získat její pohled, něžnost, polibek, jsi-li ochoten ke všemu, jen abys jí mohl podržet v náručí, mít její tělo, není to láska, je to jen naléhavé přání zrozené z tvé smyslnosti. Milovat - neznamená být druhým vzrušen, cítit k druhému náklonnost, oddat se mu, obdivovat ho, žádat si ho, chtít se ho zmocnit. Milovat v podstatě znamená darovat se druhému a druhým. Milovat, to není "cítit". Čekáš-li s láskou, až budeš puzen citovostí, budeš milovat jen málo lidí na Zemi a jistě ne své nepřátele. Milovat, to není pudové hnutí, to je vědomé rozhodnutí tvé vůle jít druhým vstříc a darovat se jim. - Často si hraješ na Palečka, nalézáš stále svou cestu, cestu k sobě zpět. Ztrať se sobě, zapomeň na sebe, budeš milovat s větší jistotou. - Hlad tě nutí, abys šel z domova koupit chleba. Otvíráš dveře, abys pozoroval západ slunce. Běžíš vstříc příteli, kterého jsi spatřil z okna, A tak i přání, obdiv, citová náklonnost mohou tě vytrhnout z moci tebe samého a přivést tě na cestu darování, ale nejsou ještě láskou. Pán ti je nabízí jako prostředky - hlavně když jde o spojení muže a ženy - aby ti pomohl zapomenout na sebe a vedl tě k lásce. - Láska je jednosměrná cesta, vždy vychází od tebe, aby vedla k druhým. Pokaždé, když bereš nějakou věc nebo někoho pro sebe, přestáváš milovat, neboť přestáváš dávat. Jdeš proti směru. - Vše, s čím se setkáváš na své cestě, slouží k tomu, aby ti pomohlo více milovat: potrava, k vývinu života, který máš v každém okamžiku darovat, tvůj moped, aby ses mohl rychleji darovat, tato deska, kniha, tento film, aby tě obohatily, uvolnily a abys byl ochoten více se darovat; studia, abys více poznal a připravil se tak lépe sloužit druhým, tvá práce, abys podílem svého úsilí přispěl ke stavbě světa a k výživě rodiny, 2

3 přítel, abyste se darovali jeden druhému a tím obohaceni, se mohli dát druhým, manžel, manželka, abyste společně dali život, dítě, abyste je darovali světu a pak druhému Vydej se na cestu. Přijímej vše, co je dobré, ale proto, abys vše daroval. Vezmeš-li něco nebo někoho pro sebe, neříkej, že ten předmět nebo tu osobu miluješ; neboť v okamžiku, kdy se jich zmocňuješ, abys je zadržel a ponechal pro sebe - i kdyby to bylo jen na okamžik - umírá ti láska mezi prsty. - Trháš-li květiny, pak proto, abys z nich udělal kyticí. Uděláš-li kytici, pak proto, abys ji nabídl své milované neboť květina neroste proto, aby v tvých rukou zvadla, ale aby způsobila radost a přinesla plod. Jestliže v okamžiku, kdy ji chceš utrhnout, nemáš odvahu ji nabídnout, pokračuj raději ve své cestě. Tak je tomu i v životě. Nejsi-li schopen jít kolem nějaké věci nebo kolem člověka, aniž bys je vzal jen pro sebe, pak pokračuj na své cestě. K lásce je potřebí být schopen zapřít sebe. Přezkoušej občas pravost a čistotu svého milování. Nedávej si prostě otázku: miluji? Řekni si: vzdávám se? Zapomínám na sebe? Dávám se? - Nedělej si iluzí lásky tím, že dáváš věci, peníze, stisk ruky, políbení, nebo snad i trochu svého času, své činností, aniž bys dal sebe. To nejdůležitější v lásce nepozůstává v tom dát něco, ale především dát někoho. Budeš milován, dáš-li sebe, nebo když spolu s materiálním darem dáváš také sebe. - Proč pískáš na svého psa? Je-li uvázán, nemůže k tobě. Proč říkáš: dávám se, jsi-li v zajetí věcí, osob nebo sebe sama? Lpíš-li na svém psacím peru, svých nástrojích, svých knihách, svých obchodech nebo na své práci, na své činnosti, nebo na svém pohodlí nebo svých stycích, svých přátelích jen pro ně samé, nebudeš mocí dávat a dávat se. Jsi-li vázán, musíš se odpoutat, abys mohl milovat. - Být odpoután neznamená být lhostejný, naopak, znamená to vážit si, obdivovat, ochutnávat, milovat tolik, že ani na okamžik nechceme čerpat pro sebe, aniž bychom také druhým nedali možnost těžit z našeho bohatství. 3

4 - Pravá láska dělá člověka svobodným, protože osvobozuje od věcí a od sebe samého. Nejvíce bude milovat ten, kdo se nejvíc daruje. Chceš-li milovat až do krajnosti, musíš být ochoten darovat celý svůj život, to znamená pro druhé a pro druhého sobě zemřít. - Myslíš-li, že milovat je snadné, mýlíš se. Každá láska, je-li pravá, přivede tě jednoho dne ke kříži, neboť od té doby, co existuje hřích, je nesnadné zapomenout na sebe a zemřít sobě. Milovat znamená od doby hříchu, být schopen ukřižovat se pro druhé. - Čekáš-li, že dostaneš oplátku, nedostaneš nic. Musíme dávat. Dáváš-li a říkáš-li si při tom: teď dostanu taky já, nedostaneš nic. Je nutno dávat zdarma. Dáváš-li upřímně, aniž bys co čekal, obdržíš vše. - To nejtěžší v lásce je najít odvahu vkročit do smrti, abychom dosáhli života. A proto často couváš před pravou láskou. Zdráháš se, klamán a lákán nabídkou nepravých lásek, které přinášejí okamžitý úspěch. Máš strach, že vyjdeš naprázdno a bereš závdavek. - Miluješ-li, dáváš se. Daruješ-li se druhým, druzí tě obohacují. Tak v lásce roste do nekonečna ten, kdo miluje, neboť kdo je ochoten odpoutat se od sebe sama, objevuje všechny ostatní a spojuje se s celým lidstvem. - Nepravá láska - to jest sobectví a návrat k sobě - vždy s sebou nese zklamání, ochuzení osoby, neboť je to prohra, zestárnutí, smrt. Pravá láska vždy nabízí radost, neboť je rozvinutím osoby, dovršením, darem života. - Ten, kdo nejvíc miloval, je Kristus; ne proto, že lidem prokázal nejvíc citové náklonnosti, ale protože On dal nejvíce a nejvědoměji a nejdobrovolněji a nejnezištněji. - Přestáváš-li se dávat, přestáváš milovat. Přestáváš-li milovat, přestáváš růst. Přestáváš-li růst, přestáváš se zdokonalovat, přestáváš se rozvíjet v Bohu, neboť milovat, - znamená jít Boží cestou a potkat Boha. (Michael Quoist) 4

5 Světec na listopad Jako světce na listopad jsme vybrali sv. Pirmina. O Pirminově původu nevíme celkem nic; podání mluví o keltském nebo gótském původu, některá říkají, že Pirmin byl Iroskot. Okolo r. 720 přijal Pirmin svěcení na putujícího biskupa a přišel pak na své misijní cestě přes Francii také k hornímu Rýnu. Tady založil Pirmin četné kláštery, např. prý také kláštery Mittelzell - Reichenau a Murbach, jakož i Hornbach v Porýní - Falcu. Četná opatství prý byla jím reformována, u některých z nich vešel do dějin jako spoluzakladatel, jako v Gengebachu ve Schwarzwaldu. Ačkoli Pirmin působil jako posel víry v Německu ve stejné době jako velký Bonifác, oba se nikdy nepoznali. Pirmin zemřel 3. listopadu 753 v Hornbachu a byl pochován zprvu ve své tamější klášterní nadaci. Od r jsou jeho ostatky v jezuitském kostele v Innsbrucku. Město Pirmasens má od Pirmina své jméno. Znázorňování: Pirmin byl často zobrazován s plazy, žábami a hady kolem sebe; to se vztahuje na legendu, že prý osvobodil ostrov Reichenau od jedovaté zvěre, což se rovná vyhnání pohanů. Tak ho ukazuje kostelní okno (1556) v Mittelzellu s hadem v pravé ruce a se žábou u nohou. Pirmin často také drží model kostela, což poukazuje na jeho čilou činnost zakládání klášterů a kostelů. Opat a biskup je vždy oděn v pontifikálním oděvu. Sv. Pirmin je patronem Falcu; Alsaska; Innsbrucku; ostrova Reichenau; proti nemocem očí, revmatismu a otravě potravinami; proti moru; proti hadům a škodlivým červům. (Podle Rok se svatými) 5

6 9. Mapa důvěry a lásky Zadáno pouze pro mladé! 6 Připusť si Boha k tělu Každý z nás má ve svém nitru mapu důvěry a lásky. Kreslíme si ji už od malička a značíme si do ní lidi i místa, kterým důvěřujeme, které máme rádi (a samozřejmě i ty, kterým nevěříme, které "nemusíme"). Je v ní zakresleno všechno, čím jsme byli v životě obdarovaní. Vysvětlíme to úplně jednoduše. Když ráno vstanete, víte, že rodiče vás nevyhodí na ulici nebo něco podobně strašného Nebo že ráno najdete připravenou snídani a svačinu do školy. Máma ví, že manžel ji podrží, když bude čekat dítě. Má jistotu, že se bude ze všech sil snažit zajistit rodinu, že bude stát při ní Když chodíš s nějakou dívkou, důvěřuješ jí, že stejný vztah nechová k někomu jinému. Je to něco hluboko v našem srdci. Možná si to ani neuvědomujete a berete to jako samozřejmost, jistotu. Vše, čemu důvěřujete, si zapisujete do mapy, která je pro vás velmi důležitá, neboť vám dává jistotu. Pokud byste tuto šikovnou mapku ztratili, zbláznili byste se. A to bychom nechtěli. Kdybyste si ji s někým vyměnili, už byste to nebyli vy. A to bychom také velmi nechtěli. Představuje vše, kým ve své hloubce jste. Nevtíravě se nám tak nabízí otázka: "Co se stane, když přijmeme názor, že láska mezi mužem a ženou je jen záležitostí jich dvou a mohou se kdykoliv rozejít?" Dítě, které se ráno vzbudí, už nenajde v domě svého otce

7 nebo matku. Manželka, která čeká děťátko, bude zbytečně vyčkávat manžela, kdy se vrátí z práce. Zničit mapu důvěry znamená zničit i kus z nás samých. Bez mapy jsme ztraceni, tápeme, a i když si nacházíme náhrady, nejsme si jisti, zda si tyto nové "lásky" skutečně můžeme zaznačit do naší mapy. Zradit mapu důvěry někoho znamená zranit ho na nejcitlivějším místě. Samozřejmě, lidé, kterým důvěřujeme, se mění a mění se i velikost naší důvěry, kterou do nich vkládáme. Ale přece musí být v mapě základní orientační body, které všechno drží pohromadě. A ve vztazích jsou jimi právě věrnost partnerovi, věrnost dětem, věrnost rodičům Že nevěříte? Zkuste si je odmyslet a uvidíte, že nebudete vědět, kde je sever! Pokud si dnes mladí neumí říci ano na celý život, nejsou schopni zcela si důvěřovat a pouze se utvrzují v tom, že nejsou důvěryhodní. V mapě důvěry a lásky jsou vyznačení jen tužkou a ta se dá lehce vygumovat. A je téměř jisté, že jejich vztah se tak nakonec i skončí - vygumovaný z povrchu země. I nám dal Bůh do rukou mapu a zaznamená do ní všechna místa, na kterých nám byl věrný. Navzdory našim nevěrnostem nás vede ke svým darům, které si můžeme zaznamenat do své mapy. Zkuste si nakreslit vlastní mapu důvěry a lásky. Kdo si mě může zakreslit do své mapy lásky? Jak se Bůh zapsal do mé mapy lásky? Jakému Bohu důvěřuji? Je to ten Bůh, který dal za mě svůj život? Chce k tomu někdo něco dodat? "Nenechat se ovlivnit názory druhých, vždyť i když většina něco tvrdí, ještě neznamená, že to musí být pravda. Před svým jednáním možná i trochu pohnout rozumem a uvědomit si možné následky A hodně se modlit a důvěřovat Bohu. Bez toho to totiž nepůjde. Ještě pravidlo, které se mi osvědčilo: Všechno má svůj čas " Předvídavá, 17 7

8 Bůh k nám promlouvá v lidech našeho života Sedí naproti mně. Rukou jemně míchá čaj, má rád sladký. Pohledem zaběhne k vedlejšímu stolu, jakoby instinktivně hledal dalšího známého. Nikdo. Prohodí se mnou pár slov o tom, co ho roztrpčilo za volantem. Pak mávne rukou a usměje se. Zakrátko se rozhovor přirozeně rozproudí. Situace, jakou jsem v životě nejednou zažila. Téměř stejný scénář, jen "postavy za stolem" se měnily. Sympatický spolužák z vedlejší třídy, nová kolegyně v práci, neúspěšná sousedka ze 3. patra, rozvedený bratr, smolař, na kterého se sypou exekuce, kamarád - zkrachovalý bohém, mladá maminka na mateřské, profesor na teologii, manažerka začínající druhý život, teta s těžkou diagnózou Všichni se svými osobními příběhy. Každá z postav zabírá určitý úsek mých osobních dějin, symbolizuje jistou typologii lidského osudu, každá má konkrétní tvář, na kterou jsem se zadívala a ve světle které jsem se učila rozumět i sama sobě. Setkání samozřejmě nezůstala jednorázová, zanechala ve mně hlubší stopu. Vlastně až takovou, že jsem díky nim objevovala Boží vzkazy pro mě. Skrze životní příběhy těchto lidí, jejich různorodé povahy, reakce a postoje v problematických situacích a skrze jejich vazbu na mě se mi lety postupně skládala souvislejší "Boží řeč". Možná se zdá příliš odvážné tvrdit něco takového. Někteří mluví o svých soukromých obráceních, zjeveních, o zvláštních extatických stavech v modlitbě, charismatických záblescích, duchovních vytrženích Já jsem nacházela mystiku v komunikaci s lidmi a ve vztazích. Nevím, jestli to lze nazvat v plném slova smyslu spiritualitou. Vím jen, že mě Bůh takto zval do větší hloubky mé existence. A vím přesně kdy, v kom a v kterých okamžicích jsem jasně poznávala jeho stopy. Neustále s námi Nebylo to vždy jen příjemné. Bůh nám často zjevuje svou tvář právě v našich bolestech, zklamáních, smutku a dokonce prázdnotě, nebo když rezignujeme. Překvapilo mě to, protože víru jsem si představovala jako zánět srdce, plamen a potěchu duše. Tento stav však akutně pociťujeme jen v malém procentu svého života. Většinu tvoří jakási tvrdá každodennost a jednotvárnost povinností, která se z času na čas přechýlí do utrpení a jen ve výjimečných situacích do štěstí. Tyto vzácné kousky si pak sbíráme a dlouho uchováváme jako zdroj motivace k optimismu. Kdyby Bůh byl přítomen jen v nich, byl by s námi velmi řídce. A on je přece Bohem s námi stále. Učila jsem se ho tedy vidět za každým svým 8

9 setkáním s člověkem, za každou událostí. Neomezit jej pouze na sakrální prostor. Zjistila jsem, že se mě dotýká prakticky všude. Zprvu mi však trvalo, než jsem si připustila jeho dotek. Spolu s ním jsem se učila připouštět si i člověka. Riskovala jsem, ale nelituji. Mezi dvěma lidmi, kteří si projeví velkou důvěru a úctu, lze Boha vždy potkat. Dokonce se stává jejich pojivem, hybnou silou a cílem, aniž o tom explicitně mluvili. Objevila jsem ho v kvalitě a ušlechtilosti vztahu, v upřímném lidském rozhovoru, který rozbíjel ledy srdce a rozvazoval ústa. Není třeba se bát hloubky něčí duše. V ní se vždy zrcadlí Boží obraz. Neuchopitelné tajemství bytosti Anselm Grün v knize Co živí lásku označuje za spiritualitu ve vztahu právě toto vidění Boha v jádru člověka, což nám zároveň zabraňuje fixovat si představu o něm. "Spiritualita znamená, že si toho druhého nikdy neztotožníme s nějakou představou, neboť víme, že ten druhý je více než podoba, kterou v sobě o něm nosíme. Je v něm cosi, co se vzpírá našemu uchopení." Učila jsem se vnímat toto tajemství bytosti. Když jsem přestala na konkrétního člověka hledět jako na někoho, jehož reakce předem znám, kdo mě ničím nepřekvapí, kdo se stává pro mě nudným, nastoupila jsem na cestu sledování jeho tajemství. Naslouchala jsem hlasu bližního v bdělosti, abych v něm zaslechla Boží volání ke mně. Takto se pochopitelně člověk dostane do úzké souvislosti s bytostí toho druhého. Jeho osud mu už není lhostejný, stává se pro něj Boží šifrou. On a já jsme se dostali do hry Božího plánu. To vše probíhá ve svobodě, ne v determinismu. Můžeme a nemusíme vejít do hloubky tohoto vztahu. Je to všechno otázka rozhodnutí vstupovat do vrstev života. Jak se to děje? Anselm Grün říká, že podstatnou podmínkou vztahu je bdělá pozornost. Schopnost vcítit se do druhého člověka, vžít se do jeho nitra, zajímat se, po čem touží, co pociťuje, jak se mu daří. "Žít pozorně znamená: procitnout, otevřít oči a vidět druhého tak, jak jsme ho dosud neviděli." Hledět na něj s intuicí bez předsudků, vnořovat se do jeho duše a na práh jeho srdce. Očima víry mu dát možnost věřit v jeho vlastní dobro. Výměna osobní svobody Personalisté tvrdí, že racionální přístup k osobě její podstatu spíše zamlžuje, zatím co nahlížením přes důvěrnou zkušenost se osoba sama svobodně odkrývá ve své bezprostřednosti. Skutečné poznávání osob se děje pouze formou setkání, oboustranné empatie a dialogu. Podle Gabriela Marcela to nejlepší, co v člověku je, nepatří totiž jemu, ale je určeno druhým jako dar. "Není ve mně nic, co by nemělo být darem," píše ve své filosofii naděje. "Pouhou fikcí je představit si nějaké prvotní já, kterému byly tyto dary svěřeny na základě určitého práva nebo jako odměna za předem získané zásluhy." Bůh nás obdaroval, abychom my obdarovávali druhé. A vztah je na to jedinečným prostorem. Karol Wojtyła a 9

10 spolu s ním i papež Benedikt XVI. nazývají člověka "bytím pro druhého". Člověk je tedy tím více člověkem, čím více žije pro druhého. Není to vykonstruovaná teze, ale vyplývá z nejhlubšího základu našeho stvoření. Pocházíme ze srdce Někoho a i náš život je plný a skutečný, pokud žijeme "se srdcem na dlani". Podle českého personalisty Karla Vrány člověk ve vztahu "vyslovuje sebe a při komunikaci odkrývá hloubku své osobní svobody". Vztah jako místo zjevení Při výměně těchto darů je přítomen Bůh. Hloubka vztahu se tedy stává místem jeho zjevení. Podle španělského arcibiskupa Jesúse Sanz Montesa jde o locus revelationis. V knize Ikona přátelství však píše: "Bůh do vztahu nevstupuje jako někdo navíc nemá postavení třetího účastníka, ale toho, kdo dává smysl, příchuť i samu možnost účastníkům vztahu." Autor má na mysli hluboký přátelský vztah v Bohu. Proč bychom nemohli mít tyto ambice i vůči těm, které jsme jedinečným způsobem potkali ve svém životě a kteří nám přirostli k srdci? Křesťanská tradice vždy považovala hluboký vztah za prostředek duchovního růstu a zrání. Sanz Montes dodává, že "ti, kteří takové přátelství žijí, nejenže se stávají úplnějšími, ale dochází k tomu, že to, co bylo nejprve jen v nich, projeví se i mimo ně samotné, zasahuje celý svět, s nímž jsou ve vztahu". V dotyku s Absolutnem V lidském vztahu zakoušíme ještě další důležité skutečnosti: neúplnost a konečnost druhého člověka. Právě z toho vyplývající melancholie a smutek nám otevírají prostor pro zachycení nekonečna. V lidském vztahu se sice projevuje i srdce Boha, ale lze jej zastřít, zakrývat vlastní nedokonalostí, zlobou, egoismem. V darování se druhému člověku hledáme absolutno, ale vždy dochází k momentu zklamání, protože on není Absolutnem. Zakusili jsme skrze něj jen dotyk s věčností. Navzdory těmto zklamáním není třeba znecitlivět na druhou osobu, zanevřít v samotě svého bytí, protože ztratíme i tyto Boží záblesky. Každý člověk našeho života vstupuje s námi do věčnosti. A ti, se kterými jsme vytvořili síť vztahů, budou v jistém smyslu dotvářet naše bytí. Ostatně i ostatní, kteří zasáhli na naší životní cestě, třebas ne vždy nejpříjemnějším způsobem, kteří nás alespoň podnítili k sebereflexi a vnitřní proměně, se nějakým způsobem budou vázat k naší identitě. Vojtěch Kodet v knížečce Hledám tvou tvář píše: "Je dobré naslouchat i svým nepřátelům, protože ti nám řeknou věci, které by láska raději přikryla. Pokorný člověk najde i v nepříjemném setkání s druhým člověkem Boží impuls růst v lásce." I skrze takové lidi vnímáme Boží přítomnost jako pravdu o nás. (podle KN) 10

11 nemilosrdná lež o milosrdné smrti Eutanazie. Téma, o kterém se dnes často diskutuje. Víme, jaké otazníky v sobě skrývá a kam sahají její důsledky? Mluvíme s lékařem a bioetikem Josefem Glasem. Lidé si pod eutanazií představují například i "dobrou, lidsky důstojnou, klidnou smrt". O co ve skutečnosti jde? Původní význam slova eutanazie (z řeckého eu - dobrý, slova thanatos - smrt) znamenal opravdu "dobrou smrt". Člověk, odcházející z tohoto světa po naplnění svých dní, vyrovnaný a spokojený se životem, který byl hodnotný, smysluplný a požehnaný, umíral v kruhu svých blízkých, přátel, obklopen úctou, láskou a vděčností. Jenže do tohoto zidealizovaného obrazu umírání šťastného člověka se v různých historických obdobích začalo přimíchávat místo laskavého nebe - dobře maskované peklo. Snad nejvíce v průběhu 20. století (nacistický program eutanazie duševně nemocných a zdravotně postižených, "uzákonění" eutanazie v některých evropských zemích). Dnes pod eutanazií rozumíme "zabití pacienta lékařem (zřídka jiným zdravotnickým pracovníkem) na vlastní žádost pacienta", a to "v situaci nevyléčitelné nemoci", která pacientovi "způsobuje utrpení". Někteří zpřesňují: "nesnesitelné utrpení". Jiní připomínají, že pacient musí být při žádosti o eutanazii "mentálně kompetentní" (nejen způsobilý k právním úkonům), aby mohl učinit informované "svobodné rozhodnutí". Jiní o dostatečné "kompetentnosti" pacienta, který si žádá smrt, právem pochybují. V těch zemích, kde eutanazie není - při splnění stanovených podmínek - trestným činem, (zatím jen Nizozemsko, Belgie a Lucembursko) jsou tyto specifické podmínky stanovené zákonem. Určuje se také systém státního dohledu, který má zajistit, aby při každém zabití pacienta byly zákonem stanovené podmínky splněny. Jde pochopitelně o špatné, nespravedlivé zákony. V praxi je však tento státní dohled nejednou slepý - nebo se záměrně obchází. Lékaři mnohé provedené případy eutanazie nehlásí. K úmyslnému zabíjení pacientů formou eutanazie dochází i bez jejich žádosti či souhlasu. Existuje tlak na zdravotnické pracovníky, aby "milosrdnou smrt" na žádost pacientů nebo jejich příbuzných "zajišťovali" bez výhrad. Eutanazie se dnes skrytě rozšiřuje i na nemocné děti, extrémně nezralé novorozence, staré lidi, osoby s těžkým zdravotním postižením. Dokonce se zmiňuje i jakási zvrácená "povinnost zemřít". Jaké druhy eutanazie rozlišujeme? Eutanazie je jen jedna - jde vždy o zabití nevinného člověka. V běžném chápání se někdy rozlišuje mezi tzv. "Dobrovolnou eutanazií" - zabití provede lékař na 11

12 žádost pacienta, "nedobrovolnou eutanazií" - zabití provede lékař na základě vlastního uvážení a "násilnou eutanazií" - lékař zabití vykoná, přestože je známo, že pacient eutanazii nechce. Čísla z opakovaných výzkumů v Nizozemsku ukazují, že i poslední dvě kategorie eutanazie se vyskytují v nezanedbatelném počtu. Velmi populární, ale nesprávné je rozdělení, které rozlišuje mezi tzv. aktivní eutanazií - lékař provede zabití konkrétním výkonem, například podá pacientovi smrtící "lék", a pasivní eutanazií - lékař zabije pacienta tak, že mu nepodá život zachraňující lék nebo neudělá jiný život zachraňující výkon. Jak klasifikuje Církev eutanazii? Odsuzuje ji jako zabití nevinného člověka, čili vraždu. U lékaře či jiného zdravotníka se provedení eutanazie považuje za těžké odborné i morální selhání, za hrubé, nenapravitelné porušení profesní etiky. A jak je to v případě odmítnutí agresivní léčby? Tehdy nejde o eutanazii? Vedle termínu "agresivní léčba" se dnes častěji používají pojmy "úporná" nebo také "zbytečná" léčba. Jde o takové lékařské nebo ošetřovatelské výkony, které jsou nepřiměřené a pacientovi v daném stavu již nepřinášejí žádný prospěch. Naopak, zbytečně ho zatěžují, zvyšují míru jeho utrpení nebo už pouze prodlužují proces umírání. "Refrakterní léčba" pacientovi ve skutečnosti nepomáhá, ale škodí. Brání tedy zásadám dobré medicíny a medicínské etiky. Nerespektuje lidskou důstojnost, ani skutečné dobro těžce nemocného pacienta. Proto se ani nemá začít. Pokud se spolehlivě zjistí, že v dané situaci jde o úpornou léčbu, má se taková "léčba" u pacienta ukončit. Jde však o velmi závažné medicínské rozhodnutí, které může udělat pouze patřičně kvalifikovaný lékař. Normy lékařské etiky, obsažené například i v Hippokratově přísaze, mají zajistit, aby lékař v takových situacích vždy rozhodoval v "nejlepším zájmu pacienta" - a v žádném případě se neuchýlil k jeho zabití. Ukončení úporné léčby však neznamená zastavení potřebné paliativní a ošetřovatelské péče! Rozdíl mezi úmyslným zabitím těžce nemocného (eutanazie) a nezahájení nebo ukončením úporné léčby je v tom, že v tomto druhém případě (a ne při eutanazii) se skutečně respektuje lidská důstojnost pacienta. Zároveň se respektuje i objektivně daný "přirozený průběh nemoci", která již dospěla do takového stádia, ve kterém nelze život pacienta zachránit. Proč je "milosrdná smrt" nemilosrdná? Neboť jde o zabití nevinného člověka se zdánlivě milosrdným účelem odstranění jeho utrpení. V případě eutanazie se však neodstraňuje ani nezmírňuje lidské 12

13 utrpení, ale se definitivně odstraňuje samotný trpící člověk. Namísto skutečného milosrdenství poskytování odpovídající zdravotní péče, ale i láskyplného doprovázení na nelehkém úseku završujícího se života, eutanazie znamená úplnou zradu nemocného v situaci, kdy nejvíce potřebuje lidskou blízkost, podporu a pomoc. Jak může pomoci běžný křesťan? Konkrétně se zapojit. Jde o povinnost, ale i možnost konkrétního zapojení nejen příslušných odborníků, ale i zdravotnických laiků. K evangelní roli milosrdného Samaritána jsme totiž povoláni všichni. Myslím si, že v tomto směru lze a je třeba opravdu ještě hodně udělat. V našich nemocnicích, domovech důchodců, ústavech sociálních služeb, léčebnách dlouhodobě nemocných, ale i v rodinách zůstává až příliš mnoho zoufalých volání našich bližních o pomoc nevyslechnutých. Navštěvování nemocných a služba, kterou jim poskytneme, jsou konkrétní skutky křesťanského milosrdenství, z nichž nakonec budeme souzeni či ospravedlněni. Jsou nejlepším lékem a odpovědí na bezohledně propagovanou nemilosrdnou lež o "milosrdné smrti". (podle KN) Profesor a rybář Jeden proslulý univerzitní profesor, kandidát Nobelovy ceny, slavný v celém světě, si jednou vyšel na břeh jezera. U břehu uviděl rybáře s bárkou, a protože se mu zachtělo projet se po jezeře, požádal rybáře, aby ho na své bárce svezl. Rybář souhlasil a profesor nastoupil do loďky. Když už byli dost daleko od břehu, profesor se začal rybáře vyptávat: "Znáš dějiny?" "Ne." "Pak je čtvrtina tvého života ztracená. Znáš astronomii?" "Ne." "Pak dvě čtvrtiny tvého života jsou ztraceny. Znáš filosofii?" "Ne." "Pak jsou tedy ztracené tři čtvrtiny tvého života." V tom okamžiku se zvedla strašná bouře. S bárkou uprostřed jezera si vítr a vlny pohrávaly jako s ořechovou skořápkou. Rybář se obrátil na profesora a snažil se překřičet řev větru: "Umíte plavat?" "Ne," odpověděl profesor. "Pak je ovšem celý váš život ztracený!" Je tolik cest, krásných a svůdných, které vedou ke smrti. Jen jediná cesta vede k životu. Je to cesta Boží. Nikdy si nepřestaň uvědomovat, co je opravdu důležité. 13

14 Hroby našich předků nás stále spojují Na Dušičky, na Vzpomínku na všechny věrné zemřelé 2. listopadu, málokdo vynechá návštěvu hřbitova a modlitbu u hrobů svých příbuzných, známých, přátel. Den předtím slavíme svátek Všech svatých. Zavedl ho papež Bonifác IV. v roce 609, kdy římský Panteon, kde se uctívali všechna pohanská božstva, zasvětil Panně Marii a Všem svatým. Svátek se slavil v květnu, papež Řehoř III. ho přesunul na 1. listopad. Lidová pranostika říká, že pokud na Dušičky prší, tak duše zemřelých oplakávají své hříchy. Svátek Vzpomínky na všechny věrné zemřelé je pro křesťany i svátkem povolání k naději, která má jistotu v Kristu. Bůh vždy slovo dodrží, a proto se liší křesťanská naděje od utopie, která má podložený obsah pouze v touhách lidí. V Kristu na kříži na nás hledí Boží budoucnost spasení, v Kristově smrti máme jistou budoucnost vzkříšení. Podívejme se nyní do minulosti, jak si připomínali zmíněné svátky naši předkové. Nejprve ve zkratce na to, co se dělo ve společenském životě, mimo hřbitov. V první listopadový den se na mnoha místech končilo funkční období rychtářů, a obecních sluhů a pastýřů. Následovaly volby, které je buď potvrdily, nebo na jejich místa nastoupili noví lidé. Kromě toho to byl i den sesypu - přinášení zrní jako naturální odměny obecních sluhů a pastevců. Alespoň jednou v roce Už od svátku Všech svatých se chodilo na hroby, při plamenu svíčky a v modlitbě se vzpomínalo na zesnulé. Návštěvníci hřbitovů se udrželi až do současnosti. Velmi často jde o jedinou příležitost v roce, kdy do svého rodiště zavítají i lidé ze vzdálenějších míst, kteří tam jinak nechodí ani na hody. Je velmi symbolické, že se právě v těchto dnech setkají s ostatními u hrobů lidí, kteří je spojují. Zvony, žalmy, mše Vzpomínka na všechny věrné zemřelé (2. listopadu) se slaví od roku 998, kdy opat Odilo ve známém benediktinském klášteře ve francouzském Cluny zavedl tradici večer vyzvánět zvony, zpívat žalmy za mrtvé a sloužit za jejich duše zádušní mši. Zvyk slavení zádušních mší svatých za duše zesnulých se v západní 14

15 církvi rychle ujal a rozšířil. Svíce se na hřbitovech zapalují jako symbol nesmrtelnosti duše a Božího milosrdenství. Tělo a duše Úcta k mrtvým předkům sahá už do předkřesťanského období. Staří Slované věřili, že tělo a duše, které tvořily během života jeden celek, se po smrti oddělí, tělo je pohřbeno a duše odlétá do záhrobní říše. Naši předkové věřili, že při skonu člověka duše odchází ústy při posledním výdechu. Rovněž se tradovalo, že duše může vzít na sebe různé podoby, například holubice, slavíka, vlaštovky, krkavce, motýla, ba dokonce hada. Podoba měla vyjadřovat určité charakteristické vlastnosti zesnulého. Aby duše mohla vyletět, otevíralo se u mrtvého okno - tento zvyk se dodržoval velmi dlouho. Mezi tradiční lidové představy o smrti patřilo, že duše mrtvého zůstává určitý čas mezi živými a pohybuje se na místech, na kterých se zesnulý během svého života nejraději zdržoval. Proto bylo zvykem, že i po skonu člověka se mu nechávalo na stole jídlo, připravovala se mu postel na spaní a nechávala se hořet svíce. Období loučení se s tímto světem mohlo trvat až 6 týdnů, naši předkové žili v přesvědčení, že až po tomto období odlétá duše do záhrobí. Oplakávání Mrtvého oplakávali samozřejmě nejbližší příbuzní, ale i ženy, kterým se říkalo plačky. Plačky byly obvykle ženy z obce, které nad mrtvým rituálně plakávaly. Barva smutku u starých Slovanů nebyla černá, jak je to v současnosti, ale bílá. Plačky ronily své slzy do malých nádobek, které se uložily k zesnulému do hrobu. Pohřební písně či lamentování nad mrtvým se však dodržovalo i po přijetí a rozšíření křesťanství na našem území. Zanikl však krutý zvyk, když si plačky na znamení svého smutku nehty zjizvovaly tvář. Drásání obličeje nehty až do krve dělaly i ženy z příbuzenstva: čím hlubší jizvy měli na obličeji, tím větší byl jejich smutek a žal. Zajímavým zvykem, který rovněž přetrvával, bylo vynášení mrtvého z domu přes speciální otvor ve střeše, aby mu zabránili v návratu na tento svět. Pohřbívání 15

16 Slované znali již v předkřesťanské období kosterní i žárové (zpopelnění) pohřbívání, po přijetí křesťanství začalo převažovat kosterní pohřbívání (celé tělo do země). Slované pohřbívali své mrtvé i v loďkách - mrtvého položili do loďky, kterou posunuli na vodu a zapálili. Zvyk klást mrtvá těla do loděk pocházel z představy, že svět mrtvých leží za vodou a duše mrtvého se do něj musí přeplavit. Zajímavé je, že v minulosti mrtvého přiváželi k hrobu na saních, a to nejen v zimě, ale i v létě. Jestliže zemřel svobodný mládenec nebo dívka - panna, pohřbívali je ve svatebním rouchu, dívka měla na hlavě věneček, v pohřebním průvodu byly družičky, na hrob se dával svatební koláč a podobně. Zvyk pohřbívat svobodné mladé lidi ve svatebním oděvu se zachoval např. na Slovensku poměrně dlouho, ještě i ve druhé polovině 20. století, a setkáváme se tam s ním dodnes. Kar Pohřeb končil hostinou, která se dnes nazývá kar. Slované ji nazývali tryzna nebo strava. Kar se konal v minulosti přímo na hrobě, kde si pozůstalí připili medovinou, hráli tam bojové hry a tančili tance v maskách, které měly odstrašit démony škodící zesnulému i živým. Na mrtvého se vzpomínalo na třetí, devátý, dvacátý a čtyřicátý den po pohřbu, dále po půlroce ode dne smrti a na samotné výročí smrti. Vzpomínkové slavnosti se konaly v rodinném kruhu, pozvali se sousedé, vzpomínalo se na činy a život nebožtíka. Vzpomínkové slavnosti se nazývaly kar, karmina pomen, pominki, zádušky. Na Štědrý večer se vždy zvali zesnulí příbuzní ke stolu slovy: "Dědo, babi, pojďte s námi jíst!" Strach z návratu Lidé cítili přirozenou bázeň před smrtí. Ve vnímání našich předků smrt neznamenala pro člověka konec jeho bytí, pouze jakýsi mezník mezi světem živých a mrtvých. Mrtví se mohli podle představ ze záhrobí vracet a měli mít dokonce moc škodit pozůstalým na majetku i zdraví, zejména pokud se vraceli jako revenanti (upíři). Proto se na hrobech pálily ohně, které měly mít purifikační funkci, a také se na hroby kladly "obětní" dary v podobě medoviny a chleba. Z úcty k mrtvým vznikly i některé nepsané zákony, které se na venkově velmi respektovaly, například platil nepsaný zákaz trhat na hřbitově květiny z hrobů, ale nesměly se trhat ani plané květiny v okolní trávě, také se tam nesměl zabít ani zašlápnout hmyz. Věřilo se, že v rostlinách a živočiších by se mohly zdržovat duše pohřbených na hřbitově. Lidé věřili v návrat nebožtíků na tento svět, ale také v posmrtný život, který však ztotožňovali se skutečným. Proto se ve více regionech Slovenska ještě v devadesátých letech 20. století tradoval zvyk dávat 16

17 nebožtíkovi do rakve oblíbené předměty, například mužům kladli do rakve dýmku s tabákem, cigarety, ženě zase šití, vřeteno či koudel, starším lidem brýle, v žádném případě nesměla chybět modlitební knížka, růženec, případně drobné mince "na platbu za převoz "na druhý svět. Hřbitovy Přijetím křesťanství se změnil i pohled na smrt a přidaly se některé nové aspekty i do samotného obřadu pohřbívání. Především to znamenalo vznik posvátných míst - hřbitovů, tedy požehnané půdy, do které se pohřbívali kosterním způsobem. Hřbitovy vznikaly nejprve při chrámech, později se přestěhovaly za hradby měst, a to z důvodu prostoru - za hradbami města bylo podstatně více místa než přímo ve městě. První nařízení o pohřbívání a zřizování křesťanských hřbitovů vydal v 11. století uherský král Ladislav I. Pohřbívalo se na deskách, mrtvý byl zahalen do černého nebo bílého rubáše. Novelizaci týkající se pohřbívání vydali Marie Terezie a Josef II., kteří v rámci svých reforem nařídili i kopání hrobů v patřičné hloubce, čímž se mělo předcházet šíření nemocí a morových epidemií. Křesťanství zakazovalo pohřbívat do nepožehnané půdy, přesto byly tendence pohřbívat příbuzné v blízkosti domu, pod práh, neboť se věřilo v ochranu a pomoc mrtvého předka. Mimo hřbitov pohřbívali někdy i sebevrahy. Středověké hřbitovy se zejména ve městech nazývaly svatými městy a měly dokonce půdorys míst - náměstí představoval centrální kříž s kaplí, jinde s kostelem, hroby byly uspořádány v paprskovitých uličkách. Ještě ve středověku se na hrobech symbolicky pálily vatry, později se tento zvyk přetransformoval do svíček, které se na hroby nosí dodnes. Nejde o soutěž ve výzdobě Pokud dnes zajdeme na hřbitov už před dušičky, zaznamenáme na něm živou aktivitu - všichni čistí hroby a pomníky, na hroby se přinášejí květiny v květináčích, nejčastěji chryzantémy. Někdy se zdá, že lidé se přímo předhánějí v tom, jak vyzdobí hroby svých zesnulých. Pokud tak chtějí vyjádřit svou úctu k předkům, je to v nejlepším pořádku a navazují na krásnou tradici převzatou z minulých století. Někdy se bohužel nelze ubránit dojmu, že jde spíše o soutěž v předvádění zámožnosti a společenské prestiže. (podle KN) 17

18 Naděje přehazuje výhybku života do nekonečna Začátkem listopadu jsou hřbitovy zářivě osvětlené. Typická ponurá atmosféra se mění na živý pouliční ruch. Hroby připomínají čerstvě rozkvetlou zahradu a na tvářích lidí lze pozorovat neobvyklé pohnutí. Zem se na chvíli zahalí do závoje nadčasovosti. Co vede společnost k této náhlé "konverzi" od běžného honění času k intuici čehosi přetrvávajícího? Zajisté, od křesťanů se dá očekávat jejich smysl pro nadpřirozené. Ale ostatní, kteří se nepřiznávají k náboženství, snad také věří, že existuje jiná alternativa života? Nebo se slepě podřizují zaběhnutému zvyku a z konvence si oblíbili společenskou tradici Dušiček? Co se odehrává uvnitř člověka, který vzpomíná na milovaného, který odešel? Věří, že ho nějakým způsobem z opačného břehu vnímá, slyší, registruje? Proč tato nevysvětlitelná podvědomá jiskřička naděje? Naděje jako iluze? Mnozí si tuto naději vysvětlují jako iluzi. Stateční agnostici za ní vidí strach "přijmout realitu zániku". Člověku se prostě příčí představa nicoty, když všechno stvoření poukazuje na jistý směr. V této obranné reakci si proto vytvoří sen, příběh o pokračování. Na tomto stupni uvažování se však zastaví. Neptá se na příčiny, proč je člověk mnohem více přitahován k životu v dobru, štěstí, klidu a lásce než k beznaději smrti. Kdo v něm nastavil tuto touhu po opačném procesu, než jakým jde biologie? Naděje jako nový rozměr "Kdo má naději, žije jinak," píše Svatý otec ve své encyklice Spe salvi, neboť "mu byl darován život". Naděje tedy vnáší do života úplně jiný rozměr, kterým člověk posuzuje vše kolem sebe. Není to sen, ve kterém místo a čas jsou hypotetické a nic z toho nemá vliv na naše každodenní jednání, ale je to zorný úhel pohledu, který mění naše chování. Mít naději na pokračování života po smrti není jen čirou tezí o budoucnosti, ale zasahuje náš život již nyní. Možná konkrétně tím, že u hrobu se lidé setkají, rodinní příslušníci mají příležitost alespoň v náznacích se usmířit, překonat nesváry, otevřít cestu vzájemnému pochopení, posunout nedořešené vztahy, neboť vzhledem ke smrti je všechno relativní a každý chce umírat s čistým štítem. Nakonec i ten, kdo leží v hrobě, si při umírání přál, aby mezi přeživšími 18

19 nastala harmonie. V tomto smyslu není jedno, jestli člověk touží po pokračování současného života, nebo zda doufá v nový život. Benedikt XVI. v encyklice říká, že lidé nechtějí žít tento samý život donekonečna. Tato představa se jim nelíbí. Naděje na věčnost podněcuje jinou představu - představu blaženého štěstí. Věčnost přitom není nepřetržitým plynutím, ale chvílí "plného uspokojení, ve kterém nás cele objímá, a my objímáme ji". Naděje podle Gabriela Marcela Filozofií naděje se detailně zabýval francouzský křesťanský myslitel, původně agnostik, který konvertoval ke katolicismu, Gabriel Marcel. Odmítá naději jako jistou domýšlivost nebo výjimečnou osvícenost či vlastnění Božího úradku. "Opravdová naděje je pokorná, nesmělá, cudná." Nelze odvodit čistě z psychologických předpokladů, neboť je principem ducha. Má však smysl o ní mluvit pouze v souvislosti s pokušením beznaděje. Zatímco zoufalství je kapitulací a ztrátou odvahy, naděje je revoltou proti neblahému stavu. Tato revolta se však neděje dramatickou vzpourou, ale pokojnou cestou, trpělivým přijetím zkoušky a její integrováním do určitého tvůrčího procesu zrání. Naděje je bojem zevnitř, zánětem, odevzdáním se v důvěře a tím povznesením se nad jakékoliv možné zklamání. Naděje podle Marcela posiluje vazbu na určitou událost, zatímco beznaděj ji rozvazuje. V podstatě je tajemstvím, které "provokuje toho, kdo stojí na pevné půdě zkušenosti". Naděje si vždy najde cestu, způsob, "štěrbinu v krunýři", aby "vpustila světlo do vězení" přetrvávajícího stavu. Naopak, zkušenost jen potvrzuje, že tu cosi bylo už stokrát. Marcel dodává, že naděje závisí i nezávisí na nás: "Před nadějí se můžeme uzavřít podobně jako před láskou a nepochybně ji můžeme i popřít, tak jak můžeme popřít a degradovat lásku." Ve skutečnosti je však "vnitřní silou, nadšením, vytržením pramenícím z ohniska mimo našeho dosahu". Nakonec Marcel vztahuje naději na osobu a na lásku. "Čím více je láska sobecká, tím spíše vede k výpovědím prorockého rázu, které bude moci zkušenost snadno usvědčit ze lži. Čím je láska křesťanštější a svobodnější, tím jsou výpovědi méně vyhraněné, směřují k nepodmíněnosti, která je znamením přítomnosti." Jinými slovy, svobodná láska nepřitáhne naději za vlasy, ale doufá velkoryse. Naděje tak nebude nesplnitelnou iluzí, ale projevem hluboké důvěry v konečný pozitivní cíl. 19

20 Naděje jako komunikace Přítomnost naděje si tedy lze vysvětlit i u nevěřícího člověka, neboť plyne z neznámého životodárného pramene a neváže se na specificky náboženskou půdu. Lidé naděje se přece však vždy alespoň podvědomě odvolávají na nevypočitatelnost osudu, na cosi, co stojí nad lidskou logikou. Jsou intuitivní lidmi víry, překračují čistou racionalitu. Už tento rozměr je přirozeně otevírá věčnosti. Každá nesnesitelná životní situace je totiž staví před volbu: život nebo smrt, uzavřít se nebo vpustit do duše světlo naděje a pod její vlajkou trpělivě kráčet temnotou. Samozřejmě, snadno se o tom teoreticky mluví. Když však nastane extrémně těžká situace, síly naděje jakoby zcela zmizely. Člověk pociťuje obrovskou samotu se svým problémem. Pokušení beznaděje je velké. Zajímavé, že v té chvíli vnímá nekonečnou trvalost svého stavu, zatímco při štěstí si rychle uvědomí jeho těkavost. Na pomoc však může přijít láska. Porozumění druhého člověka nebo Boží láskyplné srdce naději podepřou. "Naděje přichází k člověku spolu s jiným člověkem," říká Dante Alighieri. Pokud někoho milujeme, vkládáme do něj nedefinovatelné možnosti a očekáváme jeho odpověď na ně, tvrdí Gabriel Marcel. Ale pokud od něj už nic neočekáváme, zbavujeme ho jeho schopnosti vynalézat a tvořit. "O naději můžeme mluvit jen tam, kde existuje tajemná komunikace mezi dávajícím a přijímajícím, výměna, která je známkou duchovního života," dodává. Nikdy není pozdě Také Benedikt XVI. v encyklice Spe salvi poukazuje na to, jaké jsou naše životy mezi sebou propojeny v hlubokém společenství. "Nikdo nežije sám, nikdo nehřeší sám, nikdo není spasen sám." Svatý otec dále povzbuzuje věřící, aby se modlili a přimlouvali za druhého člověka, a to i po smrti. Vysvětluje, že není třeba promítat pozemský čas na Boží. "Ve společenství duší je čistě pozemský čas překonán. Nikdy není pozdě na dotek srdce bližního, ani to nikdy není zbytečné." Tím rozšiřuje a zpřesňuje chápání naděje: "Naše naděje je vždy zároveň nadějí pro druhého a jen takto je skutečně nadějí i pro mě." Dokud beznaděj směřuje k samotě a individualismu, naději vytváří společenství, je propojena s láskou a alespoň implicitně přítomnou vírou. Archimédův pevný bod naděje 20

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání.

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání. Pravda a mýty o smrti a umírání. Je zmrtvýchvstání mýtus? Téma smrti a umírání je nesmírně důležité téma, které v dnešní době u většiny lidí bývá odsouváno někam do oblasti nezájmu a nevědomí. Je to téma

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe Pracovní listy Pracovní list č. 1 Téma: Máme krásný úkol modlit se a milovat (sv. J.M. Vianney) V tichosti rozjímejte o jednotlivých částech modlitby Otče náš. Každý den projevte svou lásku k Bohu - modlitbou,

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Šiřte poselství lásky

Šiřte poselství lásky Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU

8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU 8. Boží přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI SVÉMU BLIŽNÍMU Pán Ježíš miloval velice pravdu. Často doporučoval, abychom byli upřímní a pravdomluvní. Ďábla nazýváme správně otcem veškeré lži,

Více

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech Část 1 NAROZENÍ DÍTĚTE LÁSKY Jak se narodí dítě lásky? Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech účastníků tréninku je přijít vědomě do pozemského života v podobě dítěte lásky. Kdo je dítě lásky? Obvykle

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48)

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48) 1. den Práce, cesta ke svatosti Přicházíme, abychom znovu upozornili na příklad Pána Ježíše, který po třicet let pracoval v Nazaretě jako řemeslník. V Ježíšových rukou se práce stejně je tomu s prací,

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká:

Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Primice P. Jakuba Vavrečky 12. července 2014 5 EUCHARISTICKÁ MODLITBA Hlavní celebrant s rozpjatýma rukama říká: Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve listopad 2012 6. ročník / 11. číslo Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. (J 18,37b) Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, když jsem byl na gymnáziu,

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI. Pastoračník Oblastní charity Jihlava číslo 1, únor 2012 Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.) Milí kolegové, první číslo v roce

Více

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce.

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. Já budu jásotem oslavovat Hospodina Máme Bibli? To je úžasná kniha. Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. A já bych hned na začátku

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Já se taky zpovídám!

Já se taky zpovídám! tonino Lasconi Já se taky zpovídám! Příprava na slavnost svátosti smíření Takže Odkud mám začít? Ilustrace GiUSY capizzi kluci a holky to je kniha pro vás! kniha Já se taky zpovídám! je tady pro vás, kdo

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A O V O C E B O Ž Í H O D U C H A VERŠE K NAUČENÍ: Galatským 5:22-23a Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. 1. Korintským 13:4

Více

Typické výchovné procesy v rodině

Typické výchovné procesy v rodině Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha...

Růženec světla - Pán Ježíš řekl: Já jsem Světlo světa. - Věřím v Boha... Růženec světla - Pán Ježíš řekl: "Já jsem Světlo světa." - Věřím v Boha... Zdráva buď, nebes Královno, - Maria, přesvatá Panno. S andělem tebe zdravíme, - růžencem svatým slavíme. Ó, Matko Páně přemilá,

Více

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Roční pastorační plán (říjen 2014 srpen 2015) CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Plakátek pastoračního roku PÍSMO Změňte smýšlení! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129

Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129 Obsah ÚVOD DÍTĚ V NAŠEM NITRU 7 ČÁST PRVNÍ UČENÍ O LÉČBĚ A UZDRAVENÍ 1. Energie uvědomění 15 2. Jsme našimi předky i našimi dětmi 23 3. Prvotní strach, prvotní touha 33 4. Jak dýchat, chodit a nechat věci

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

Jak mluvit s nejmenšími o Bohu?

Jak mluvit s nejmenšími o Bohu? Jak mluvit s nejmenšími o Bohu? Rada č. 1 Pracujme především na sobě, dítě je spolehlivé zrcadlo. Víra dítěte roste jeho účastí na víře rodičů. Malé děti se učí jednoduchým napodobováním a dítě důvěřuje.

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Bohoslužba se koná na podzim (4. neděle v září), z podnětu ERC. Předložený liturgický formulář je soustředěn k připomínce křtu podle liturgie,

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

neděle 1. listopadu (19. října)

neděle 1. listopadu (19. října) neděle 1. listopadu (19. října) Otázky na opakování 1. Co je to podobenství? 2. Proč Pán Ježíš Kristus učí v podobenstvích? 3. Co v podobenství o rozsévači znamená semeno, půda a kdo je tím rozsévačem?

Více

Týden od 23. září do 29. září 2007

Týden od 23. září do 29. září 2007 Týden od 23. září do 29. září 2007 HOSPODIN A IZRAEL NAPLNĚNÍ NAVZDORY SELHÁNÍ Texty na tento týden: Ex 3,6 14; 6,6 8; Joz 24,1 18; Jr 5,19.22; Ez 16,26 29.34; Oz 9,1; J 20,21; Fp 4,4; 1 Te 1,6; 1 J 2,12

Více

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!

Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Cambridžská škála depersonalizace

Cambridžská škála depersonalizace Cambridžská škála depersonalizace JMÉNO: VĚK: DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: ZÁKLADNÍ / VYUČENA / STŘEDOŠKOLSKÉ / VYŠSÍ NEBO VYSOKÉ (prosím vyplňte a zakroužkujte) PROSÍME VÁS, ABYSTE SI POZORNĚ PŘEČETLA INSTRUKCE:

Více

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA

XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA XXX. NEÚNAVNÁ MODLITBA Škola duchovního života Písmo svaté: Stále se radujte, bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh po Vás chce v Kristu Ježíši. (1Sol 5, 16-18)

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL

3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL 3. Boží přikázání: POMNI, ABYS DEN SVATEČNÍ SVĚTIL Ve třetím Božím přikázání nám Pán Bůh ukládá, abychom jeden den v týdnu zvláštním způsobem zasvětili jemu. Všichni lidé na světě za všech dob měli jeden

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

10. Společné udílení svátosti nemocných Svátost nemocných se bude v naši farnosti udělovat v neděli 11. listopadu 2006 při mši svaté v 8:30.

10. Společné udílení svátosti nemocných Svátost nemocných se bude v naši farnosti udělovat v neděli 11. listopadu 2006 při mši svaté v 8:30. Markéta 8/2007 Občasník římskokatolické farnosti u kostela sv. Markéty ve Zhoři www.farnost-zhor.unas.cz mobil: 776 887 907 nebo 775 348 346 tel. (fara u sv. Jakuba v Jihlavě): 567 303 142 e-mail: mikulas.selvek@seznam.cz

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

Základní principy knih a myšlenek Leanne Payneové. Tony Kalma

Základní principy knih a myšlenek Leanne Payneové. Tony Kalma 1. Centrální místo kříže Základní principy knih a myšlenek Leanne Payneové Tony Kalma Izajáš 53:4. Ježíš na sebe vzal naše bolesti a nesl naše nemoci. Učinil volnou cestu k Bohu, když vzal na sebe naše

Více

MŠ a ZŠ sv. Augustina

MŠ a ZŠ sv. Augustina MŠ a ZŠ sv. Augustina Adventní duchovní program MILOSRDENSTVÍ PROMĚŇUJEME SVĚT Během letošního adventu zahájíme Svatý rok milosrdenství, který vyhlásil papež František. V adventu si více než jindy připomínáme

Více

6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ!

6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ! 6. a 9. Boží přikázání: Nesesmilníš! Nepožádáš manželky svého bližního! BOJUJ A ZVÍTĚZÍŠ! Podívej se, kdybych se tě tak najednou zeptal: Když dovede někdo vykonat něco opravdu těžkého, dovedou to mnozí

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013 SPIRITIZMUS A BIBLE Strašnice 24. dubna 2013 TOUHA Znát budoucnost Být fit a zdráv Nahlédnout do tajemna Finanční prospěch SPIRITIZMUS SE JEVÍ JAKO CESTA CO JE TO SPIRITIZMUS? SPIRITIZMUS Založen na domněnce,

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ

1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ 1. Boží přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘITI BUDEŠ První Boží přikázání nám přikazuje víru v Boha a v to, co nám Bůh zjevil, a také úctu k němu. Proti prvnímu přikázání hřeší, kdo opovrhuje Bohem nebo jeho

Více

Obsah. Bez přestání se modlete 5

Obsah. Bez přestání se modlete 5 Obsah Bez přestání se modlete 5 MODLITBA ŽALMY 7 Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní 8 Vyslechni mě, když volám 9 Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám 10 Jen v Bohu odpočívá má duše 11 Bože,

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

Podobenství o hřivnách

Podobenství o hřivnách Podobenství o hřivnách Matouš 25 14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek 15 jednomu dal pět hřiven (t), druhému dvě, třetímu jednu, každému

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ Přísloví 3, 1-10 Připravené kázání na první kapitoly Genesis stvoření (velmi zajímavé kázání, úplně jiný pohled na stvoření, atd.). Ale když před pár týdny kázal v našem sboru Pete

Více

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07

Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07 LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16

Neděle 02.08.2015. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Neděle 02.08.2015 Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti. Žd 4,16 Úvodní slovo Zjevení 7,9-17 Zj 7,9-10 Potom jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů,

Více

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU 1. Počátek nového roku, který je Božím darem lidstvu, se pro mne stává výzvou adresovat

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Bůh povznese Josefaotroka

Bůh povznese Josefaotroka Bible pro děti představuje Bůh povznese Josefaotroka Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot; Lazarus Upravili: M. Maillot; Sarah S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

dat den hod úmysl mše svaté 8:30 Troubky 10:30 Bochoř 17:00 17:00 Bochoř 8:00 Troubky 14:00 Troubky 20:00-21:00 10:00 Troubky

dat den hod úmysl mše svaté 8:30 Troubky 10:30 Bochoř 17:00 17:00 Bochoř 8:00 Troubky 14:00 Troubky 20:00-21:00 10:00 Troubky , Dědina 113/41, PSČ. 751 02 / mobil. 731 402 070 5.10. 6.10. 7.10. 8.10. 9.10. 10.10. 11.10. 12.10. 27. NEDĚLE 27. týdne Památka sv. Panny Marie Růžencové 27. týdne 27. týdne 27. týdne Sobotní památka

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY

JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY Postní doba cyklu A JEŽÍŠŮV KŘÍŽ VZÁCNÝ DAR BOŽÍ LÁSKY Zpracováno podle programu italské autorky Claudie Berton publikovaného na http://www.elledici.org/catechesi/strumenti/strumenti.php?id=32877. První

Více

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY

SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY SVATEBNÍ OBŘAD V KOSTELE ODDAVKY Svatební obřad bude beze mše svaté tzv. oddavky. Jelikož jeden z vás je nepokřtěný, vaše manželství, které uzavřete, bude sice církevně-kanonické, avšak nebude svátostné.

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006 Týden od 16. září do 22. září 2006 OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU Text na tento týden: Oz 1 3 Základní verš Hospodin mi řekl: Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

TEST - JSEM SÁM SEBOU?

TEST - JSEM SÁM SEBOU? BÝT SÁM SEBOU Být sám sebou, znamená zjistit a naplňovat svůj smysl života, ten opravdový, po kterém vnitřně toužíte. Někteří lidé ani nevědí, co je jejich smyslem života a je pro ně velice těžké ho definovat.

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b)

FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ. Zpravodaj. Svatý týden 02/2016. Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) FARNOST SV. MARKÉTY V BŘEVNOVĚ Zpravodaj Svatý týden 02/2016 Úvodní slovo Dobrovolný příspěvek na tisk 10Kč Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života (Jan 8, 12b) Milí farníci,

Více

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu.

Nejlépe živá, je také možné pustit písničku z archivu Proglasu. Znělka Úvod (Pouští moderátor) Milí přátelé, dnes se s vámi bude modlit rodina X.Y., a to: Každý přítomný se představí (stačí křestní jméno). Začněme znamením kříže ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Slovo dětem: Píseň ze Svítá:

Slovo dětem: Píseň ze Svítá: 1 Vršovice 5.12.2010 Pozdrav: Milé děti, milé sestry, milí bratři, vítám vás na bohoslužbách v 2. neděli adventní, při kterých bude pokřtěna Viktorka Venclů a zdravím vás apoštolským pozdravem: Milost

Více

Pták štěstěny. Pták duše

Pták štěstěny. Pták duše Michal Snunit Pták štětstěny Pták duše (israelská autorka napsala originál v hebrejštině) Pták štěstěny Hluboko, hluboko v nás bydlí duše. Nikdo ji ještě nespatřil, ale každý ví, že tu je. A každý taky

Více

Modlitba před svátostí smíření

Modlitba před svátostí smíření Modlitby Modlitba před svátostí smíření Bože, přesto, že jsi dopředu věděl, kolikrát a jak moc Tě zradíme, daroval jsi nám svobodnou vůli k rozhodování. Odpusť, když jsme tento Tvůj dar zneužili pro konání

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více