Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu. Diplomová práce. 12/2011 Ing. Roman Čížek

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Diplomová práce 12/2011 Ing. Roman Čížek

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Katedra managementu a podnikatelské sféry Téma práce: Energetická a finanční analýza jednotlivých zdrojů energie pro provoz RD Vypracoval Ing. Roman Čížek Vedoucí diplomové práce prof. Ing. František Kovář, CSc. Rok obhajoby 2012

3 Čestné prohlášení: Čestně prohlašuji, že diplomovou práci na téma Energetická a finanční analýza jednotlivých zdrojů energie pro provoz RD jsem vypracoval samostatně, veškerou použitou literaturu a další podklady jsem řádně označil a uvedl v příloze. V. dne. podpis zpracovatele

4 Anotace: Energetická a finanční analýza Cílem diplomové práce je zhodnotit systémy různých zdrojů tepla na vytápění z ekonomického, uživatelského a ekologického hlediska pro moderní nízkoenergetickou stavbu a klasický RD z 80. let 20. století Prosinec 2011

5 Poděkování: Za odborné rady, náměty a korekce bych chtěl poděkovat: prof. Ing. Františku Kováři CSc., z Vysoké školy ekonomické v Praze, fakulty managementu v Jindřichově Hradci Dále bych chtěl poděkovat osloveným firmám za cenové nabídky pro jednotlivé systémy vytápění. Latop, spol. s.r.o., U Čápova dvora 2762, Tábor MonTop, Hlinická 1508, Tábor Evex Eng. s.r.o., Peckova 301/13, Praha 8 Instaltherm Tábor, Zhoř u Tábora 52, Tábor

6 Obsah Úvod..-1- Teoreticko-metodologická část Výpočet roční měrné potřeby a spotřeby tepla na vytápění Vysvětlení základních pojmů Konkrétní postupy výpočtů, požadavky norem Stanovení vnější teploty prostředí Stanovení hodnot ploch vnější obálky budovy Výpočet tepelného odporu a součinitele prostupu tepla Výpočet tepelných ztrát objektu Metodika výpočtu potřeby tepla pro vytápění Metodika výpočtu potřeby tepla na přípravu teplé vody Ekonomické hodnocení investic Ekonomické pojmy pro zhodnocení investic Praktická část Charakteristika objektů Objekt Výkresová dokumentace Charakteristika obalových konstrukcí objekt Výpočet tepelných ztrát objekt Výpočet potřeby tepla pro vytápění objekt Výpočet ročních nákladů na vytápění ze spotřeby paliva objekt Objekt Charakteristika obalových konstrukcí objekt Výpočet tepelných ztrát objekt Výpočet potřeby tepla pro vytápění objekt Výpočet ročních nákladů na vytápění ze spotřeby paliva objekt Hodnocené zdroje tepla Investiční náklady Objekt Objekt 2-47-

7 5. Roční Cash- Flow Objekt Objekt Hodnocení ekonomické efektivnosti investic Objekt Tepelné čerpadlo země-voda Kotel na zemní plyn Kotel na dřevo kotel na pelety Objekt Tepelné čerpadlo země-voda Kotel na zemní plyn Kotel na dřevo kotel na pelety Závěrečné vyhodnocení Objekt Objekt Závěr Literatura a internetové zdroje Seznam grafů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

8 Úvod V současné době, kdy rostou ceny energií a paliv každoročně v řádech několika jednotek až desítek procent, se stále více veřejnosti zajímá o možnosti úspor spotřeby energie. Dle ČSÚ a statistiky struktury spotřebních vydání domácností v %, v roce 2010 činí 21% výdaje na bydlení, vodu, energii. Zajímavý je trend, že toto číslo roste již několik let v komparaci s ostatními výdaji a je největší položkou balíku spotřebních výdajů. Problematika je však značně složitá a v záplavě lobby jednotlivých výrobců se běžný spotřebitel těžko orientuje, jaký zdroj tepla vybrat pro jeho konkrétní nemovitost a lokalitu. Možnosti výběru zdrojů tepla jsou obrovské, taktéž portfolium jednotlivých segmentů zaručuje téměř neomezenou volbu. V této práci bych chtěl komplexně porovnat jednotlivé druhy zdrojů tepla v závislosti na měrné potřebě tepla posuzovaných dvou objektů. V současné době existují v omezené míře práce, které srovnávající jednotlivé druhy zdrojů tepla z hlediska porovnání nákladů na vytápění, ale pokusím se v praktické části dokázat, že nejsou úplné. Současné hodnocení je založeno pouze na vstupních nákladech-investicích do zařízení zdroje tepla, vnitřních rozvodů a s tím se srovnávají roční náklady na spotřebu tepla v průběhu životnosti investice. Současné studie se taktéž zaměřují na jeden objekt, který je většinou nový, dobře izolovaný, s malou potřebou tepla, kde vychází skoro vždy nejlépe nejnižší počáteční investice. Ovšem ve výpočtech chybí náklady na komín, náklady na zastavěnou plochu kotelny, případné roční revize komína, kotlů atd Další chybou je nezapočítávat do počáteční investice u zdrojů na tuhá paliva zastavěnou plochu kotelny, popř. skladu paliva. V první části práce vypočítám tepelné ztráty objektu. Dle tepelných ztrát objektu se pak vypočte celková roční potřeba tepla na vytápění, která je směrodatná pro výpočet ročních nákladů na vytápění. Po výpočtu roční potřeby tepla na vytápění bude následovat přepočet na roční spotřebu tepla a následně na roční náklady na vytápění za rok. Výpočty se provádí výhradně pomocí výpočtových programů. Každý výpočet bude obsahovat slovní komentáře s podrobným vysvětlením problematiky. V druhé části budou vypočteny náklady na počáteční investici včetně všech nutných vícenákladů na instalaci daného zdroje. Následně provedu výpočet všech parametrů pro hodnocení efektivnosti investic

9 Cílem práce budou přehledné tabulky s komentářem a hodnocením výsledků výpočtů. Na závěr bych chtěl subjektivně porovnat poměr kvalita //cena u zvolených zdrojů tepla. Myslím tím uživatelský komfort z hlediska způsobu regulace a údržby zařízení

10 Teoreticko metodologická část 1. Výpočet roční měrné potřeby a spotřeby tepla na vytápění 1.1 Vysvětlení základních pojmů Obestavěný prostor- pro potřebu těchto výpočtů se do obestavěného prostoru počítá pouze objem obytných prostor ohraničený vnější obálkou budovy. Nepatří sem objemy základů, neobydleného podkroví, přesahů střechy atd Výpočtové teploty (rozdělení dle lokality) - území ČR je rozděleno z hlediska venkovní návrhové teploty Te na tři základní oblasti. Níže jsou uvedeny návrhové venkovní teploty pro tyto jednotlivé oblasti. Dále je možné definovat pro konkrétní město návrhová (výpočtová) venkovní teplota v zimním období je definována pro jednotlivé y a města České republiky v ČSN EN Tabulka 1 - Oblasti v ČR dle vnější výpočtové teploty Te 1 Te -12 C -15 C -15 C -18 C -18 C -21 C Oblasti I. Oblast I. Oblast (nad 400m n.m.) II. Oblast II. Oblast (nad 600m n.m.) III. Oblast III. Oblast (nad 400m n.m.) 1 ČSN EN

11 Kondukce (vedení) - teplo je vlastně energie neuspořádaného, chaotického pohybu částic (atomů, molekul). Dotýkají-li se dvě tělesa, pak po určité době dojde k tomu, že částice teplejšího tělesa předají energii svého kmitavého pohybu částicím tělesa chladnějšího a teplota obou těles se vyrovná. Vedení tepla je snadné v kovech, podstatně horší v nekovových látkách a kapalinách a velmi špatné v plynech. Proto se chladiče na polovodičové součástky dělají z mědi a tepelné izolace z pěnového polystyrénu, což je z 90% vzduch uzavřený v malých bublinkách málo tepelně vodivého plastu. Jak dobře hmota vede teplo je vyjádřeno veličinou nazvanou součinitel tepelné vodivosti. Konvekce (proudění) - v kapalinách a plynech existuje další způsob šíření tepla, a tím je pohyb kapaliny nebo plynu. Obrazně lze říci, že jde o "přenos tepla i s tělesem". Příkladem může být stoupání teplého vzduchu nad radiátorem. Tento přenos probíhá velmi snadno v kapalinách, hůře v plynech, které vlivem své malé hustoty dokáží přijmout jen malé množství tepla. Přirozená konvekce nastává díky tomu, že teplá kapalina či plyn jsou lehčí a pohybují se samovolně vzhůru - na tomhle principu je založeno samotížné ústřední vytápění, které nepotřebuje cirkulační čerpadlo. Nucená konvekce je vyvolána vnější silou (třeba čerpadlem, ventilátorem nebo větrem). Přenos tepla ze stěny do kapaliny či plynu je charakterizován veličinou nazývanou součinitel přestupu tepla. Radiace (záření) - k tomuto způsobu přenosu tepla dochází ve významnější míře jen v plynech a ve vakuu, kde tepelnému záření skoro nic nestojí v cestě. Fyzikální popis přenosu tepla radiací je poněkud komplikovanější, a tak se ve stavební praxi většinou spojí přenos tepla radiací dohromady s přenosem tepla konvekcí. V hodnotě součinitele přestupu tepla je pak zahrnut i tento přenos. Lze to akceptovat u běžných stavebních materiálů, ale přestává to být přijatelné tam, kde používáme lesklé kovové povrchy (žaluzie), nebo takzvané selektivní vrstvičky na sklech oken. Zde nedochází ke znatelnému přenosu tepla radiací a je proto nutno použít nižší součinitel přestupu tepla. Infiltrace - infiltrací rozumíme průnik studeného vzduchu zvenku do budovy netěsnostmi oken a dveří. (mezi křídly oken a dveří a rámem, někdy i netěsnostmi mezi rámem a stěnou). Jestliže někde vzduch vniká dovnitř, musí pochopitelně jinde unikat ven (exfiltrace). Vzhledem k tomu, že teplý vzduch je lehčí a stoupá vzhůru, dochází v rámci jednoho okna k infiltraci ve spodní části okna a k exfiltraci v horní části okna

12 Podobně v chodbě domu vniká studený vzduch dovnitř netěsnostmi kolem vchodových dveří a okny ve spodní části budovy a teplý vzduch zase uniká netěsnostmi v horní části budovy. Součinitel prostupu tepla-součinitel prostupu tepla konstrukce vyjadřuje celkovou výměnu tepla mezi prostory oddělenými od sebe danou stavební konstrukcí. Přesněji řečeno uvádí, kolik Wattů projde přes 1m2 při poklesu teploty o 1 Kelvin. Součinitel prostupu tepla je jeden ze základních parametrů konstrukce hodnocených normou ČSN Tepelný odpor konstrukce - před zavedením součinitele prostupu tepla figuroval jako hlavní parametr tepelných vlastností konstrukce. Jedná se pouze o jeho převrácenou hodnotu. Součinitel tepelné vodivosti udává, jak dobře vede hmota teplo. Hodnota udává množství tepla, které projde za jednotku času krychlí o hraně 1m při teplotním rozdílu 1st. C (předpokládá se, že 4 strany jsou dokonale tepelně odizolovány). Čím je hodnota, tím daný materiál hůře vede teplo. Tím má vyšší izolační schopnost. Nejmenší hodnotu součinitele mají pórovité látky obsahující v malých dutinkách vzduch. Základní hodnota pro stanovení tepelného odporu a součinitele prostupu tepla viz. níže. Tepelná ztráta objektu-je okamžitá hodnota tepelné energie (přesněji tepelný tok), která z domu uniká prostupem tepla, zářením skrz průsvitné konstrukce a větráním. Ztráta prostupem tepla tepelná ztráta prostupem tepla obvodovými konstrukcemi a přes přiléhající zeminu Tepelná ztráta větráním tepelná ztráta v důsledku odvádění vzduchu z vytápěného prostoru exfiltrací (únik vzduchu spárami a netěstnostmi obálky budovy) a větráním (cílenou výměnu vzduchu) Tepelné zisky-teplo vznikající ve vytápěném prostoru nebo vstupující do vytápěného prostoru z jiných zdrojů, než je otopná soustava a systém ohřevu teplé vody. Obsahují vnitřní zisky a solární zisky. Vnitřní tepelné zisky- teplo vznikající uvnitř budovy od osob (citelné metabolické teplo) a od spotřebičů jiných než je otopná soustava a systém ohřevu teplé vody, tedy osvětlení, domácí spotřebiče, kancelářské vybavení apod

13 Solární zisky-teplo vznikající slunečním zářením pronikajícím do budovy průsvitnými výplněmi otvorů a pasivními solárními systémy, jako jsou zimní zahrady, transparentní tepelné izolace a solární stěny.(vysvětleno viz. níže) Okna nejsou jen příčinou tepelných ztrát, okna mohou být za určitých okolností i zdrojem významných tepelných zisků z dopadajícího slunečního záření. Z hlediska spotřeby energie na vytápění nás proto pochopitelně zajímá, jaká je výsledná tepelná bilance (rozdíl zisků a ztrát) daného okna za celou topnou sezónu. Závisí to na mnoha vlivech: Dostupnost slunečního záření Tento faktor souvisí s klimatickými podmínkami dané lokality a lze říci, že rozdíly mezi jednotlivými místy v ČR nejsou příliš významné. Obrázek 1- Dopad slunečního záření 2 2 Zdroj:Solární radiace [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL<

14 Tabulka 2- Roční suma sluneční energie v MJ/m 2 a v kwh/m 2 dopadající na vodorovnou plochu. 3 Orientace okna solární energie během vytápěcího období [kwh/m 2 ] [MJ/m 2 ] Sever Severovýchod Východ Jihovýchod Jih Jihozápad Západ Severozápad Horizontální orientace Orientace okna Největší tepelné zisky mají okna orientovaná k jihu, přijatelná je orientace na jihozápad a na jihovýchod. Čistě západní okna spíše přispívají k nežádoucímu letnímu přehřívání. Severní okna mají tepelné zisky v průběhu celého roku téměř zanedbatelné. Propustnost zasklení pro sluneční záření Tato veličina se značí g a je to vlastně poměr množství energie, která zasklením projde, k energii, která na něj dopadne. V některých pramenech se nazývá "sluneční faktor". Slunce vyzařuje maximální množství energie v oblasti viditelného záření (ne náhodou je v této oblasti lidské oko nejcitlivější a okna nejpropustnější). Nezanedbatelné množství energie však vyzařuje Slunce i v oblasti blízkého infračerveného záření. Zde je to ale s propustností běžných okenních skel již horší a selektivní nízkoemisní vrstvy na moderních izolačních sklech to ještě zhoršují. Výrobci zasklení proto udávají zpravidla zvlášť hodnotu propustnosti pro viditelné záření (ta nás zajímá kvůli osvětlení) a zvlášť hodnotu propustnosti 3 Zdroj:Solární radiace [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL<

15 pro sluneční energie, která je důležitá pro posouzení tepelných zisků ze slunečního záření Lze říci, že čím nižší je hodnota součinitele prostupu tepla, tím nižší je i propustnost pro sluneční záření. Celá situace je ještě komplikována tím, že propustnost závisí i na úhlu dopadu záření a je jiná i pro záření přímé a pro záření difúzní (rozptýlené). Výrazný vliv na propustnost okna pro sluneční záření pak mohou mít záclony. Husté záclony odrazí ven i více než 20% slunečního záření. Všechny výše uvedené vlivy lze shrnout do stručného závěru, že běžná dvojitá nebo zdvojená okna mají na nezastíněné jižní fasádě tepelnou bilanci mírně pasivní (větší ztráta než zisk), na ostatních světových stranách jsou silně ztrátová. Moderní dvojsklo, trojsklo se selektivní nízkoemisní vrstvou už má na jižní straně bilanci aktivní. Roční potřeba tepla na vytápění-je množství tepelné energie, které je potřeba do domu dodat tak, aby v něm byla požadovaná teplota. Podrobnější popis bude uveden níže. Není závislá na volbě zdroje. Nechá se ovlivnit zateplením obálky budovy nebo jejích jednotlivých částí. Roční spotřeba tepla na vytápění- do předchozího výpočtu (potřeby tepla) zavádí účinnost zdroje, systému vytápění, kvalita rozvodů a vhodnost regulačních systémů. Toto je koncová hodnota, ze které se počítají celkové náklady na vytápění. Měrná potřeba tepla na vytápění- je veličina, která charakterizuje tepelně izolační vlastnosti budovy bez ohledu na účinnost topného sytému a zdroje tepla. Vyjadřuje množství tepla, které je vztaženo na jednotku plochy. kwh/(m2rok). Podle hodnoty měrné potřeby tepla lze budovy rozdělit na nízkoenergetické, pasivní a nulové

16 Tabulka 3- Základní rozdělení budov podle potřeby tepla na vytápění 4 Kategorie Starší budovy Obvyklá novostavba (podle aktuálních závazných požadavků) Nízkoenergetický dům Pasivní dům Nulový dům Potřeba tepla na vytápění Často dvojnásobek hodnot pro obvyklé novostavby a více kwh (m2rok) 50 kwh (m2rok) 15 kwh (m2rok) 5 kwh (m2rok) Tepelný most- je místo, kde dochází ke zvýšenému tepelnému toku. Uniká jím více tepelné energie a má v interiéru studenější povrch a naopak v exteriéru teplejší povrch než okolní konstrukce. Tepelné mosty dokumentuje např. termogram. Z hygienického hlediska jsou tepelné mosty nepřijatelné proto, že na jejich chladných površích v interiéru může kondenzovat vodní pára, či zde může lokálně relativní vlhkost vzduchu stoupnout nad 80%, což je ideální prostředí pro výskyt plísní. ČSN Obrázek 2- Termogram-ukázka tepelných mostů-červená barva 6 4 Jan Tywoniak.: NÍZKOENERGETICKÉ DOMY, PRINCIPY A PŘÍKLADY. 1. Vydání. Granada Publishing, a.s., ISBN X 5 Zdroj:TZBinfo Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL< info.cz/2526 tepelne mosty ve stavebních konstrukcích> 6 Jan Tywoniak.: NÍZKOENERGETICKÉ DOMY, PRINCIPY A PŘÍKLADY. 1. Vydání. Granada Publishing, a.s., ISBN X - 9 -

17 V praxi se tepelný most projevuje viditelnými plísněmi v prostorech s nízkou vnitřní povrchovou teplotou. Příklad špatné izolace ostění. Tepelné čerpadlo- je obecně stroj, který čerpá teplo z jednoho místa na jiné a přitom spotřebovává určitou práci. Z pohledu termodynamiky se jedná o obrácený Carnotův cyklus. Tepelná čerpadla odebírají teplo - půdě, vodě nebo okolnímu vzduchu. Abychom toto teplo mohli použít pro vytápění, je nutné toto teplo převést na vyšší teplotní hladinu (dodáním energie). Vzájemný poměr dodaného tepla a spotřebované energie vyjadřuje základní, důležitý parametr tepelného čerpadla- topný faktor. Topný faktor je závislý na vstupní a výstupní teplotě. Obecně platí, že čím vyšší máme teplotu zdroje tím lépe. Topný faktor se u většiny výrobků pohybuje mezi hodnotami 2-5. Tepelné čerpadlo má v sobě bivalentní zdroj tepla, který dodává energii, když venkovní teplota poklesne pod určitou hodnotu (teplota je závislá na typu TČ, pohybuje se okolo -10 st. C). Bivalentní zdroj tepla je většinou elektrokotel integrovaný do systému. Rozdělení tepelných čerpadel (nejrozšířenější praxe) země-voda tento systém najde uplatnění všude tam, kde je možné odebírání tepla z půdy a je k dispozici dostatečně velká plocha pro jeho realizaci. Základem je buď svislý, nebo vodorovný kolektor a cirkulace nemrznoucí směsi. Svislý kolektor se používá v místech s malou rozlohou pozemku a je nutné provést vrt o hloubce m. Záleží zde hodně na konkrétním umístnění. Vodorovný kolektor tvoří soustava trubek vedených v houbce okolo 1,2 metru na pozemku investora. Potřebná plocha se konkrétně stanovuje výpočtem pro daný objekt. + stabilní topný výkon + dlouhodobá životnost + absolutně tichý chod + vysoká efektivita - vyšší investiční náklady - zemí práce- omezená manipulace následně s pozemkem nad kolektory voda-voda pro tento systém je přírodním zdrojem povrchová, podzemní, nebo spodní voda. Ze zdroje (většinou ze studny) se odebere voda, nechá se projít výměníkem tepelného čerpadla (výparníkem), který z ní odebere část tepla a zase

18 jí vracíme do země druhou vsakovací studnou. Vzdálenost mezi vrty by měla být minimálně 10m, nejlépe ve směru podzemních proudů zdrojová- vsakovací studna. Jde o neúčinnější typ tepelných čerpadel. Podzemní voda má stálou průměrnou teplotu cca. 10 st C, která se nemění s teplotními změnami na povrchu. Jde teda o zdroj energie s největší teplotou. Topný faktor se pohybuje kolem čísla 6. + vysoký topný faktor + krátká doba návratnosti + Nižší pořizovací náklady - malý počet vhodných lokalit vzduch-voda teplo se získává z okolního vzduchu a předává se přes výparník a kondenzátor do teplovodního topného okruhu. Nevýhodou je snižující se topný faktor se snižující se venkovní teplotou. + poměr cena/ výkon + univerzální použití + jednoduchá instalace - za silných mrazů nižší účinnost Plynový kondenzační kotel plynový kotel, který využívá spaliny, které obsahují množství horké vodní páry a tím i energie, maximálně využívány. Horké spaliny s vodní párou prochází speciálně upraveným tepelným výměníkem, ve kterém předávající za příslušných podmínek teplo otopné vodě a tím se spaliny a pára ochlazují. Nejvíce energie- kondenzačního tepla, získáme takovým ochlazení, kdy vodní pára obsažená ve spalinách zkondenzuje. Aby došlo ke kondenzaci, musí teplota zpětné otopné vody vracející se do speciálního výměníku kondenzačního kotle chladnější, než je tz. Rosný bod vodních par obsažených ve spalinách, tzn. Cca pod 55 st.c. Při součtu takto získané energie tzv. kondenzačního tepla a výhřevnosti zemního plynu je účinnost zdroje až 109%. V porovnání s běžnými plynovými kotli mají až o 15% nižší spotřebu paliva

19 Kotel na dřevo- zplynovací, případně kombinované na dřevo a uhlí jsou konstruovány pro spalování dřeva a hnědého uhlí, na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru, který odsává spaliny z kotle. Zplynování (pyrolýza) je proces, při kterém se za vysokých teplot rozkládají organické materiály na jednodušší chemické sloučeniny a pevný zbytek bez hoření. Při využití tohoto pyrolýzního děje se v kotli na zplynovací trysce nebo zplynovacím roštu tvoří žhavé dřevěné uhlí, na kterém dochází za omezeného přístupu vzduchu k uvolňování plynů. Tyto plyny se míchají se sekundárním vzduchem a ve formě plamene dohořívají ve spodním prostoru. Účinnost až 85%. Automatický kotel na pelety- Jedná se o zdroj tepla, ve kterém se spalují pelety, lisované z různých zdrojů biomasy (přírodní hmota). Spalovací zařízení na pelety jsou automatická. Znamená to, že se pouze jednou za čas naplní zásobník peletami a vysype se popel. Topení peletami je vhodné jako náhražka plynu v oblastech, kde není plynofikace dostupná. Spalování dřevních pelet je naprosto ekologické. Kotle vykazují velkou účinnost mezi 90-95%. Obrázek 3- Ukázka řezu kotle na pelety se zásobníkem 7 Rekuperační jednotka Jedná se o systém řízeného větrání. Vychází z předpokladu, že je novostavba v současné době dokonale vzduchotěsně uzavřena a 7 Zdroj:Dům a byt [online]. [cit. 3. Listopadu 2011 ]. URL< kotle a ciste teplo_1973.html>

20 předepsaná minimální výměna vzduchu a z toho pramenící ztráty tepla přívodem chladného vzduchu tvoří podstatnou část celkové ztráty objektu. Není neobvyklé, že ztráty výměnou větráním tvoří u moderních staveb větší procentuální podíl než ztráty prostupem tepla obalovými konstrukcemi ve styku s vnějším prostředím. Tento fakt vedl k myšlence řízeného větrání s výměníkem, kde odváděný vzduch předá teplo a ve výměníku předá teplo přiváděnému vzduchu. Je možné dohřátím tohoto vzduchu i vytápět nízkoenergetický, pasivní dům celkově. Hygienické požadavky a konstrukce výměníku neumožňuje styk přiváděného a odváděného vzduchu. 1.2 Konkrétní postupy výpočtů, požadavky norem V této kapitole bude podrobně vysvětlen základní postup výpočtu roční měrné spotřeby tepla, jakož to konečné hodnoty pro výpočet ročních nákladů na vytápění. V praxi se ruční výpočty užívají pouze pro kontrolu tepelných ztrát empirickým posudkem dle vytápěných objemů vzduchu. Pro novostavby obecně platí, že metr 3 vzduchu pro běžnou místnost vytápěnou na 20st.C znamená ztrátu 15 W. Veškeré ostatní výpočty se v současnosti provádí na softwarových aplikacích. Pro výpočet energetických posudků v současné době existují pouze dva typy programů: Svoboda software, Protech. Postup výpočtu a. stanovení výpočtové venkovní teploty a průměrné roční venkovní teploty b. stanovení stavu každého prostoru (vytápěný/nevytápěný) a hodnot pro výpočtovou vnitřní teplotu vytápěných místností c. určení rozměrových a tepelných vlastností pro všechny stavební části d. výpočet součinitele návrhových tepelných ztrát prostupem a násobení návrhovým rozdílem teplot - získání tepelných ztrát prostupem vytápěného prostoru e. výpočet součinitele návrhových tepelných ztrát větráním a násobení návrhovým rozdílem teplot - získání tepelných ztrát větráním vytápěného prostoru f. stanovení celkové návrhové tepelné ztráty součtem tepelných ztrát prostupem a větráním g. stanovení celkové roční potřeby tepla na vytápění h. stanovení roční spotřeby tepla na vytápění//stanovení množství paliva i. stanovení ročních nákladů na vytápění

21 j. ekonomické hodnocení investic investiční náklady roční náklady za spotřebu tepla celkem roční Cash- Flow projektu prostá doba návratnosti investice (DN) diskontní doba návratnosti investice čistá současná hodnota (NPV 15) vnitřní výnosové procento (IRR 15) K potřebě stanovení těchto hodnot (a-h) v diplomové práci bude použito programu Teplo 2008, Ztráty 2008, NKN pro hodnocení energetické náročnosti budov, výpočtové postupy online na portálu Stanovení vnější teploty prostředí pro objektivní hodnocení bude objekt ve stejné lokalitě se stejnými hodnotami vnějších teplot Stanovení hodnot ploch vnější obálky budovy jedná se plochy ve styku s vnějším vzduchem, nevytápěnou půdou nebo přilehlou zeminou. Pro výpočet se uvažují vnější rozměry obalových konstrukcí. Pro zadání do programů, nebo výpočtových modelů obecně je potřeba rozlišit: Plochy průsvitné (rozdělení orientace dle světových stran) Plochy neprůsvitné Plochy na zemině Plochy s jinou výpočtovou teplotou vnějšího prostředí Výpočet tepelného odporu a součinitele prostupu tepla [ (m 2.K)/W ] 8 R = R si + R se + ΣR j R si je součinitel přestupu tepla na vnitřní straně. 1. Pro podlahy 0,17 (m 2.K)/W 2. Pro stěny 0,13 (m 2.K)/W 3. Pro střechy 0,10 (m 2.K)/W 8 Zdroj: Tepelný odpor konstrukce [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL< vypocty/co je tepelna ztrata objektu a vypocet potreby tepla navytapeni/>

22 R se je součinitel přestupu tepla na vnější straně 1. Pro všechny jednoplášťové konstrukce 0,04 (m 2.K)/W 2. Pro všechny dvouplášťové konstrukce s tepelným tokem nahoru (střechy) 0,10 (m 2.K)/W 3. Pro všechny dvouplášťové konstrukce s tepelným tokem vodorovně(stěny) 0,13 (m 2.K)/W 4. Pro všechny dvouplášťové konstrukce s tepelným tokem dolů (podlahy) 0,17 (m 2.K)/W R j = d j /l j je tepelný odpor jednotlivých vrstev konstrukce vypočítaný jako podíl tloušťek jednotlivých vrstev konstrukce v metrech a součinitelů tepelné vodivosti těchto materiálů. Zbývá nám již jen poslední vzorec pro tepelný odpor stěny respektive jednotlivé její vrstvy: R = δ/λ [m 2.K/W], kde δ [m] je tloušťka stěny a λ [W/m.K] je součinitel tepelné vodivosti. Obrázek 4- Vysvětlení parametrů vstupujících do výpočtu tepelného odporu 9 i interiér (vnitřní prostředí), e exteriér (venkovní prostředí). Červená lomená čára značí průběh teplot v konstrukci v obvodové stěně RD. 9 Zdroj: Tepelný odpor konstrukce [online]. [cit. 7. Listopadu 2011 ]. URL< vypocty/co je tepelna ztrata objektu a vypocet potreby tepla navytapeni/>

23 Součinitel prostupu tepla [W/m 2.K] 10 U = 1/ (R si + R + R se ) Pokud se stěna skládá z více vrstev s různými hodnotami součinitele tepelné vodivosti a různými tloušťkami pak U = 1 / (R si + ΣR i + R se ). Symbol Σ znamená suma tj. součet tepelných odporů jednotlivých vrstev Výpočet tepelných ztrát objektu Ztráty prostupem o Prostup tepla mezi interiérem a exteriérem o Prostup tepla zeminou/suterénem o Prostup tepla nevytápěnými prostory o Vliv tepelných mostů Ztráty větráním Jedná se o ztráty vyvolané požadovanou výměnou vzduchu v objektu. Liší se dle provozu a účelu místnosti. Obecně se uvažuje Poloha budovy - Následující popis poloh budovy je pouze orientační, v reálné situaci je třeba posuzovat polohu budovy individuálně, s ohledem na okolní krajinu a zástavbu. Chráněná poloha domy ve vnitřních částech měst, pokud příliš nepřevyšují okolí; domy ve střední části sídlišť s převážně řadovou zástavbou; domy ze všech stran a v celé výšce chráněné okolím, např. nízké domy v zalesněné krajině a podobně; Nechráněná poloha domy ve vnitřních částech sídlišť, pokud značně převyšují okolí; domy na okraji sídlišť s převážně řadovou zástavbou; domy v sídlištích s převážně bodovou zástavbou, pokud značně převyšují okolí; osaměle stojící domy v údolích, v zalesněné krajině a podobně; 10 Zdroj: ČSN

24 Velmi nepříznivá poloha domy v sídlištích s převážně bodovou zástavbou, pokud značně převyšují okolí; osaměle stojící domy na březích řek a jezer či rybníků, na zalesněných návrších, na rozsáhlých rovinách a podobně Charakteristické číslo budovy B Tabulka 4 11 Krajinná oblast se zřetelem k intenzitě větru Poloha budovy v krajině Rychlost větru w (m.s -1 ) Charakteristické číslo budovy B(Pa 0,67) ) Řadové budovy Osaměle stojící budovy Normální krajina Krajina s intenzivními větry chráněná nechráněná velmi nepříznivá chráněná nechráněná velmi nepříznivá Charakteristické číslo místnosti M (hodnota zohledňuje těsnost vnitřních dveří a jejich počet). Pro obálku budovy se uvažuje M=1) 11 Zdroj: ČSN

25 Tabulka 5 - Přirážky 12 1 Přirážka na vyrovnání vlivu chladných konstrukcí p 1 2 Přirážka na urychlení zátopu Přirážka na urychlení zátopu je uvažována (u bytové výstavby, nemocnic a podobně) pouze v případech, kdy ani za nejnižších venkovních teplot není možné zajistit nepřerušovanou dodávku tepla. Za normálních okolností se tato přirážka neuvažuje, protože za výpočtových podmínek (při venkovní výpočtové teplotě t e ) se předpokládá nepřerušovaný provoz vytápění. p 2 Pouze u budov se samostatnou kotelnou na tuhá palivaa o jmenovitém výkonu menším než 150 kw se předpokládá, že ani při nejnižších venkovních teplotách nelze zajistit nepřerušovaný provoz vytápění a proto přirážka p 2 nabývá těchto hodnot: při denní době vytápění 16 hodin; dle ČSN :1993 při denní době vytápění < 16 hodin 3 Přirážka na světovou stranu O její výši rozhoduje poloha nejvíce ochlazované konstrukce v místnosti. V případě, kdy má místnosti dvěě ochlazované konstrukce, rozhoduje poloha jejich společného rohu. V případě, kdy má místnosti tři nebo čtyři ochlazované konstrukce, počítáme s přirážkou nejvyšší. p 3 Světová strana J JZ Z SZ S SV V JV Přirážka p 3-0, ,05 0,10,05 0,05 0 Tabulka 6- Zohlednění přilehlé zeminy ke konstrukci Poloha přilehlé vrstvy zemin Tep plota přilehlé zeminy t ez při t e -12 C -15 C -18 C -21 C pod podlahou u svislé stěny - do hloubky 1 m - v hloubce 1 m až 2 m - v hloubce 2 m až 3 m - v hloubce přes 3 m Zdroj: ČSN Zdroj: ČSN

26 Obrázek 5 Příklad výpočtu tepelných ztrát místnosti (celý objekt lze zadat jako jednu velkou místnost) 14 Tabulka 7 - Příklad výpočtu tepelných ztrát budov dle ČSN (příklad je uveden pouze orientačně pro jednu místnost!) 14 Zdroj: Podklady pro výuku [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL< 15 Zdroj: Podklady pro výuku [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL<

27 Tabulka 8 Vysvětlení zkratek zadávaných obalových konstrukcí SO OZ, OZT SN DN PDL STR SCH DO OJ OD SSJ SSD stěna venkovní (ochlazovaná) okno zdvojené, ztrojené stěna vnitřní (neochlazovaná i ochlazovaná) dveře vnitřní (neochlazované) podlaha strop střecha dveře venkovní (ochlazované) okno jednoduché okno dvojité stěna skleněná jednoduchá stěna skleněná dvojitá Upozornění: 16 V Případě výpočtu tepelné ztráty budovy obálkovou metodou se uvažují rozměry venkovní. U konstrukcí vyšších než 8 m je nutné uvažovat se změnou vnitřní výpočtové teploty se stoupající výškou. Teplotní gradient je 0.3 K/m. Konstrukce je potom možné po výšce rozdělit na pásy a tepelnou ztrátu stanovit součtem tepelných ztrát těchto pásů. U podlahy uvažujeme vnitřní výpočtovou teplotu shodnou s t i a vnitřní výpočtová teplota by se tedy s výskou měla zvětšovat. Do formuláře tedy zadáme více konstrukcí s menší výškou (již zmíněné pásy), ale protože zadání t i lze provést pro celou místnost, tak změnu vnitřní výpočtové teploty po výšce zohledníme odpovídajícím snížením venkovní výpočtové teploty t e,i u každého z pásů konstrukce Metodika výpočtu potřeby tepla pro vytápění 17 Často v praxi používanou metodou pro výpočet potřeby tepla pro vytápění je denostupňová metoda. Je vhodná pro klasické způsoby vytápění (např. u soustav, kde zdrojem tepla je kotel na zemní plyn). Z důvodu výpočtu potřeby tepla pro tepelná čerpadla, je v rámci této diplomové práce zvolena jednotná metoda výpočtu potřeby tepla pro všechny použité systémy vytápění. Jedná se o matematicko-grafickou metodu tzv. metodu křivek četnosti teplot. Důvodem pro její použití je, že pomocí křivek 16 Zdroj: ČSN Zdroj: ČSN

28 četnosti teplot je možné charakterizovat okamžitý provoz tepelného čerpadla (tzv. výkon, příkon a topný faktor) v závislosti na změnách venkovní teploty a tepelných ztrátách objektu pro danou venkovní teplotu v průběhu otopného období. Pro samotnou praxi bude použit výpočet měrné potřeby tepla softwarem, který je pro daný problém přesnější a minimalizuje počet chyb. Postup výpočtu potřeby tepla pro vytápění 1. určení délky otopného období Δ max (ČSN EN 12831) 2. stanovení měrného počtu dní a měrné teploty 3. výpočet venkovní teploty pro jednotlivé dny otopného období 4. výpočet tepelné ztráty v závislosti na změně venkovní teploty v průběhu otopného období 5. stanovení celkové potřeby tepla pro vytápění Platí pouze pro tepelná čerpadla (TČ): 6. výpočet výkonu zdroje tepla při venkovní teplotě v průběhu celého otopného období 7. stanovení výkonu doplňkového zdroje tepla 8. přepočet topného faktoru 9. stanovení příkonu tepelného čerpadla Vstupní údaje počet dnů otopného období vnitřní výpočtová teplota venkovní výpočtová teplota teplota na počátku otopného období tepelná ztráta objektu při t ev výkonové charakteristiky TČ

29 Potřeba tepla pro vytápění 18 Měrný počet dní ν [-] se stanoví: Měrná teplota [-] se vypočte: kde M dnů M otopné období počet dnů na které se M stanovuje [den] délka otopného období [den] Stanovení venkovní teploty t e [ C] pro jednotlivé dny v průběhu otopného období se vypočte: kde t e venkovní teplota [ C] t ez výpočtová venkovní teplota [ C] t ev venkovní teplota na počátku otopného období [ C] Hodnota tepelné ztráty Q i [W] pro jednotlivé dny otopného období se vypočte ze vztahu: kde Q max t i tepelná ztráta při výpočtové venkovní teplotě [W] průměrná vnitřní teplota [ C] Celková potřeba tepla H vyt,c [Wh] pro vytápění se stanoví ze vztahu: 18 Brož, K., Vytápění. 2. Vydání. Praha:Vydavatelství ČVUT, s. ISBN

30 Dodatek k výpočtu potřeby tepla na vytápění pro tepelná čerpadla Výkon tepelného čerpadla v závislosti na venkovní teplotě se stanoví graficko - početní metodou. stanoví se závislost výkonu tepelného čerpadla na teplotě venkovního vzduchu v průběhu otopného období (data poskytuje výrobce TČ) určí se rovnice spojnice trendu a z jejích konstant a dané venkovní teploty se stanoví výkon tepelného čerpadla pro krytí tepelných ztrát Výkon krytý doplňkovým zdrojem se stanoví jako rozdíl mezi celkovou tepelnou ztrátou objektu a tepelnou ztrátou krytou tepelným čerpadlem. Topný faktor měnící se v průběhu otopného období v závislosti na venkovní teplotě se stanoví podobně jako výkon tepelného čerpadla graficko - početní metodou. stanoví se závislost topného faktoru na teplotě venkovního vzduchu v průběhu otopného období (data poskytuje výrobce TČ) určí se rovnice spojnice trendu a z její konstant a dané venkovní teploty se stanoví skutečný topný faktor Příkon P i [W] tepelného čerpadla se vypočte: kde Q TČ,i výkon tepelného čerpadla [W] Metodika výpočtu potřeby tepla na přípravu teplé vody Výkon Q TV,i [W] potřebný na přípravu TV vypočítáme ze vztahu: kde H`TV,os n potřeba tepla pro TV na 1 osobu a den [kwh/os.,den] počet osob [os]

31 Pro výpočet příkonu tepelných čerpadel pro přípravu TV je uvažován průměrný roční topný faktor. Potřeba tepla celkem H TV,c [Wh] se stanoví: Publikovaný text je zaměřen na porovnání investičních nákladů na instalaci jednotlivých koncepcí vytápění. V rozsahu práce je vyčíslena reálná doba návratnosti jednotlivých investic. Pro jasné posouzení rozdílu jednotlivých variant řešení jsou použity dva typy rodinného domu-dle doby výstavby (zohledněný jiný součinitel prostupu tepla). Výsledky zhodnocení mohou být využity jako podklad pro nalezení optimální formy řešení vytápění při stavbě či rekonstrukci rodinných domů. Teplá užitková voda nebude hodnocena. U stávajících staveb a rodinných domů netvoří poměrově k topení významnou část, která by výrazně ovlivnila výpočet

32 1.3 Ekonomické hodnocení investic Ekonomické pojmy pro zhodnocení investic 19 Členění nákladů Náklady se mohou dělit z mnoha hledisek. Pro účel tohoto srovnání jsou rozděleny na náklady investiční a náklady provozní. Do investičních (pořizovacích) nákladů se řadí náklady na koupi zařízení na navýšení obestavěného prostoru náklady na instalaci zařízení náklady na rozvody topné vody/vzduchu náklady na uvedení zařízení do provozu náklady na tlakovou a topnou zkoušku Do provozních nákladů se například řadí náklady na energii a paliva nebyly uvažovány náklady na údržbu Ekonomické vyhodnocení pojmy Cash - Flow - roční výnos (CF) Jsou úspory nákladů za energii, vyplývající z upravené energetické bilance. Je nutno je korigovat o změnu dalších provozních nákladů. 19 Zdroj: metody hodnocení investic [online]. [cit. 12. Listopadu 2011 ]. URL< /cz/clanek/management msp/investice a jejichefektivita/ /59555/?page=3>

33 Diskontní sazba je sazbou z diskontních úvěrů, které poskytuje centrální banka obchodním bankám bývá v ekonomice ze všech úrokových sazeb z úvěrů nejnižší je nástrojem měnové politiky centrální banky (reguluje jím měnovou bázi) Prostá doba návratnosti investice (DN) je tradiční metodou hodnocení efektivnosti investičních variant (v praxi často používaná) je nejjednodušším a nejméně vhodným ekonomickým kritériem pro porovnání investic nevýhodou je zanedbání efektů po době návratnosti investice jde o počet let, za který se kapitálový výdaj splatí peněžními příjmy z investice ta investice, která vykazuje kratší dobu úhrady je považována za příznivější DN [rok] se vypočte se ze vztahu: kde IN CF investiční náklady [Kč] roční Cash - Flow projektu (roční peněžní toky) [Kč] Diskontovaná doba návratnosti (reálná DN) Podobné kritérium jako je prostá doba návratnosti. S jedním rozdílem, že výpočet je proveden z diskontovaného (reálného) Cash - Flow projektu

34 kde DCF diskontovaný roční Cash - Flow projektu [Kč] r diskont [%] T rok ke kterému se DCF počítá [-] Dynamické ukazatele Dynamické ukazatele ekonomické efektivnosti investičních opatření vedou k objektivnějším výsledkům, neboť uvažují konkrétní rozložení efektů na časové ose. Zohledňují proměnlivou hodnotu peněz v čase a pracují s peněžně vyjádřenými efekty (Cash - Flow). Mezi dynamické ukazatele efektivnosti patří čistá současná hodnota (NPV) vnitřní výnosové procento (IRR) Metoda čisté současné hodnoty (NPV) je rozdílem mezi diskontovanými peněžními příjmy z investice a diskontovanými (pokud nejsou jednorázové) výdaji na investici výhodou je, že zohledňuje nejen výši příjmů a výdajů, ale i jejich časové rozložení během určité doby ukazuje přírůstek investice k tržní hodnotě, která ji realizuje teoreticky nejpřesnější metoda investičního rozhodování ta varianta investic, která má vyšší NPV je považována za výhodnější (všechny varianty s NPV > 0 jsou přípustné - přinášejí příjem alespoň ve výši úroku Postup stanovení NPV: stanoví se současná hodnota budoucích toků peněžních prostředků iniciovaných danou investicí, bez ohledu nato zda jde o příjmy nebo výdaje

35 Cash - flow se stanoví jejich diskontováním (odúročením) k současnosti, sazbou vyjadřující náklady vloženého kapitálu. stanoví se čistá současná hodnota všech výdajů a příjmů jako rozdíl sumy diskontovaných cash - flow a investičních výdajů. projekty s negativní čistou současnou hodnotou se považují za nevýhodné, zatímco projekty s pozitivní čistou současnou hodnotou se považují za výhodné. kde DCF diskontované peněžní toky v jednotlivých letech [Kč] T doba životnosti projektu (hodnocené období 1 až n let) [-] r diskont [%] Vnitřní výnosové procento / míra (IRR) Jedná se o trvalý roční výnos z investice. V rámci této metody jde o to stanovit, diskontní míru, při které je čistá současná hodnota výdajů a příjmů z investic rovna nule. Vnitřní výnosové procento vyjadřuje úroveň rentability (návratnosti) uvažované investice. Je-li vypočtena IRR nižší než požadovaná rentabilita, investice se považuje za nevýhodnou. Při opačném poměru, kdy IRR je vyšší než požadovaná rentabilita, je investice výhodná

36 Předpoklady za kterých jsou investice hodnoceny 1. Investiční náklady (dále jen IN) jsou součtem nákladů za materiál a montáž a navýšení obestavěného prostoru. V konečném výsledku jsou IN uváděny včetně DPH. Pro výpočet DPH bylo použito toto rozdělení: 14 % DPH na zdroje tepla a jejich příslušenství 14 % DPH na montáže a ostatní služby 2. Do hodnocení IN nebyly započítány náklady na pravidelnou údržbu a opravu jednotlivých otopných soustav. 3. Investice jsou posuzovány bez možnosti/i s možností poskytnutí státní dotace ze státního fondu životního prostředí. 4. Ceny jsou stanoveny z katalogů od jednotlivých výrobců zařízení, popřípadě velkoobchodů s tepelnou technikou. U žádné komodity na výkazu výměr nebyly poskytnuty rabaty. 5. Provozní náklady jsou součtem cen za potřebu tepla pro vytápění, energií pro pohon čerpadel a ventilátorů. 6. Jednotkové ceny energií použité pro výpočet celkové ceny za spotřebovanou energii u jednotlivých otopných soustav jsou uvedeny v praktické části. Jedná se regionální ceny dodavatele. Oba objekty jsou hodnoceny ve stejné lokalitě. 7. U systémů, kde hlavním zdrojem energie je zemní plyn je cena za potřebnou elektrickou energii pro pohon čerpadel a ventilátorů stanovena bez stálé měsíční platby. Nepředpokládá se, že toto zařízení je hlavním odběratelem elektrické energie v dané domácnosti. Pro pohon čerpadel oběhové soustavy je spotřeba el. energie v řádech desítek korun měsíčně. Tato hodnota nerozhoduje při uvedených výpočtech. Varianty pro hodnocení investic Investice jsou hodnoceny vždy k určité referenční investici (systému vytápění). Její výběr je proveden v závislosti na výši jejích investičních (pořizovacích) nákladů. Za referenční je zvolena ta, která má tyto náklady z hodnocených investic nejnižší. Čistá současná hodnota (NPV) a vnitřní výnosové procento (IRR) jsou vyjádřeny pouze na období 20 let. Důvodem je průměrná životnost zařízení, která nebývá delší než uvažovaných let

37 Čtyři kritéria hodnocení efektivnosti jednotlivých investic 1. Prostá doba návratnosti investice (DN) 2. Diskontní doba návratnosti (DN D ) - pro rok 2011 Česká národní banka stanovila diskont ve výši 0,25 % 3. Čistá současná hodnota (NPV) 4. Vnitřní výnosové procento/míra (IRR) Tabulka 9- Vyhodnocení jednotlivých hodnot Zdroj: metody hodnocení investic [online]. [cit. 13. Listopadu 2011 ]. URL< /cz/clanek/management msp/investice a jejichefektivita/ /59555/?page=3>

38 Praktická část 2. Charakteristika objektů 2.1 Objekt 1 dřevostavba navržená na současné požadavky tepelně technické normy ČSN Norma uvádí požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla. Obálka budovy (konstrukce přiléhající k exteriéru, nevytápěným prostorám a zemině) jsou navrženy pod doporučené hodnoty této normy. Celá stavba jako komplex spadá měrnou roční potřebou tepla do nízkoenergetického standardu. Objekt je nepodsklepený s obytným podkrovím. Jedná se o difúzně otevřenou dřevostavbu nepanelového typu, stavěnou na místě systémem plattform frame systémnosný dřevěný rastr vždy pouze na výšku jednoho podlaží Výkresová dokumentace Obrázek 6 - Pohledy na posuzovaný RD ze všech světových stran

39 Obrázek 7 Půdorysy RD Obrázek 8 Cena staveb dle zastavěné plochy a obestavěného prostoru

40 Charakteristika obalových konstrukcí Tabulka 10 -Charakteristika plošných a objemových parametrů Hodnocené údaje hodnota Náklady v Kč na jednotku bez DPH Celkové náklady na RD bez DPH Zastavěná plocha 93,02 m / m ,- Kč Obestavěný prostor 600,00 m / m ,- Kč Tabulka 11 -Charakteristika stavebních konstrukcí-součinitel prostupu tepla Veličina Stávající hodnota Součinitel prostupu tepla [W/m2K] Požadovaná hodnota ČSN :2007 Doporučená hodnota Těžká /lehká konstrukce Porovnání s požadavky Podlaha na terénu 0,20 0,45 0,30 - vyhovuje Vnější stěna 0,16 0,30 0,20 lehká vyhovuje Střecha, strop 0,13 0,24 0,16 - vyhovuje Okna 0,8 1,7 1,2 - vyhovuje Střešní okna 0,8 1,5 1,1 - vyhovuje Dveře 1,2 1,7 1,2 - vyhovuje Pozn: Výpočet proběhl s pomocí software Protech. Tabulka 12 Obalové konstrukce domu Identifikace konstrukce Plocha konstrukce/m 2 / Teplota za konstrukcí / 0 C/ Podlaha 89, 25 5 Stěny 157,72-15 Stropy (k nevytápěné půdě) 48,30-12 Střechy 49,13-15 Okna jih 7,71-15 Okna sever 4,24-15 Okna západ 8,93-15 Okna východ 7,47-15 Střešní okna jih 1,

41 Střešní okna sever 1,69-15 Střešní okna západ Střešní okna východ Dveře sever 2, Výpočet tepelných ztrát objekt 1 Konkrétní výpočet pro objekt 1 dle ČSN EN 12831, ČSN a STN Název objektu : Diplomová práce VŠE-RD 1 Zpracovatel : Ing. Roman Čížek Okrajové podmínky: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : C Průměrná roční teplota venkovního vzduchu Te,m : 7.3 C Činitel ročního kolísání venkovní teploty fg1 : 1.45 Průměrná vnitřní teplota v objektu Ti,m : 20.0 C Půdorysná plocha podlahy objektu A : 89.3 m2 Exponovaný obvod objektu P : 38.0 m Obestavěný prostor vytápěných částí budovy V : m3 Účinnost zpětného získávání tepla ze vzduchu : 0.0 % Typ objektu : RD ZÁVĚREČNÁ PŘEHLEDNÁ TABULKA VŠECH MÍSTNOSTÍ: Návrhová (výpočtová) venkovní teplota Te : C Označ. Název Tep- Vytápěná Objem Celk. % z Podíl p./č.m. místnosti lota plocha vzduchu ztráta celk. FiHL/(Ti-Te) Ti Af[m2] V [m3] FiHL[W] FiHL [W/K] 1/ % Součet: % CELKOVÉ TEPELNÉ ZTRÁTY OBJEKTU Součet tep.ztrát (tep.výkon) Fi,HL kw % Součet tep. ztrát prostupem Fi,T kw 55.1 % Součet tep. ztrát větráním Fi,V kw 44.9 %

42 Tabulka 13 Podíl jednotlivých konstrukcí na ztrátě prostupem objektu Tep. ztráta prostupem: Plocha: Fi,T/m2: SO kw 19.0 % m2 5.6 W/m2 STR kw 4.7 % 48.3 m2 4.6 W/m2 SCH kw 4.8 % 49.1 m2 4.5 W/m2 OZT kw 17.1 % 28.4 m W/m2 DO kw 1.9 % 2.2 m W/m2 OZT-STŘ kw 2.0 % 3.4 m W/m2 PDL kw 5.5 % 89.3 m2 2.8 W/m Výpočet potřeby tepla pro vytápění objekt 1 Obrázek 9 Potřeba tepla pro vytápění Zdroj: info.cz. Potřeba tepla pro vytápění a ohřev teplé vody [online]. [cit. 1. Listopadu 2011 ]. URL< vytápěn.tzb info.cz/tabulky a vypocty/47 potreba tepla pro vytapeni a ohrev teple vody>

43 t is průměrná vnitřní výpočtová teplota [ C] pohybuje se v rozmezí 14 až 21.5 C pro obytné budovy uvažujeme 18.2 až 19.1 C e i nesoučasnost tepelné ztráty infiltrací a tepelné ztráty prostupem Protože tepelná ztráta infiltrací v běžných případech tvoří % celkové tepelné ztráty, volí se součinitel v rozmezí 0.8 až 0.9. e t snížení teploty v místnosti během dne respektive noci V některých objektech je vlivem vhodné regulace možno snížit teplotu po určitou část dne. Volí se v rozmezí 0.8 např. pro školy s polodenním vyučováním až po 1.0 pro nemocnice, kde vyžadujeme 100 % výkon otopné soustavy po celých 24 hodin. e d zkrácení doby vytápění u objektu s přestávkami v provozu Podle využití budov v průběhu týdne se volí součinitel e d v rozmezí od 1.0 pro budovy se sedmidenním provozem, přes 0.9 pro budovy se šestidenním a 0.8 pro budovy s pětidenním provozem. η o účinnost obsluhy resp. možnosti regulace soustavy Volí se v rozmezí 0.9 pro kotelnu na pevná paliva bez rozdělení kotelny na sekce až po 1.0 pro plynovou kotelnu s otopnou soustavou rozdělenou do sekcí např. podle světových stran s automatickou regulací. η r účinnost rozvodu vytápění Volí se v rozmezí 0.95 až 0.98 podle provedení

44 Výpočet ročních nákladů na vytápění ze spotřeby paliva objekt 1 Obrázek 10 Náklady na vytápění, spotřeba paliva /rok Zdroj: info.cz. Porovnání nákaldů na vytápění podle druhu paliva [online]. [cit. 16. Listopadu 2011 ]. URL< vytápěn.tzb info.cz/tabulky a vypocty/269 porovnani nakladu na vytapeni podle druhupaliva?energie_gj=126.8>

45 2.2 Objekt 2 jedná se rodinný dům z 80. let 20. století. Objekt je vyzděn z plných cihel tl. 450 mm bez zateplení. Podlahy jsou pouze betonové taktéž bez tepelné izolace. Stropy jsou typu Hurdis. Okna zdvojená, netěsná, často instalován kovotěs do funkční spáry. Izolace v podkroví je tvořena 80 mm min. vaty vkládanou mezi krokve. Pro názornost příkladu a možnosti srovnání i tepelných ztrát bude použit tvarově stejný objekt jako v případě objektu 1 s tím rozdílem, že konstrukce budou upraveny dle výše uvedeného roku cca Objekt má stávající podsklepení, tímto se namodeluje reálný stav většiny domácností, které řeší výměnu zdroje vytápění ve stávajícím objektu Charakteristika obalových konstrukcí objekt 2 Tabulka 14 - Charakteristika stavebních konstrukcí-součinitel prostupu tepla Veličina Stávající hodnota Součinitel prostupu tepla [W/m2K] Požadovaná hodnota ČSN :2007 Doporučená hodnota Těžká /lehká konstrukce Porovnání s požadavky Podlaha na terénu 3,25 0,45 0,30 - nevyhovuje Vnější stěna 1,39 0,30 0,20 těžká nevyhovuje Střecha, strop 0,6 0,24 0,16 - nevyhovuje Okna 2,7 1,7 1,2 - nevyhovuje Střešní okna 2,7 1,5 1,1 - nevyhovuje Dveře 3,5 1,7 1,2 - nevyhovuje Pozn: Výpočet proběhl s pomocí software Protech. Tabulka 15 Obalové konstrukce domu Identifikace konstrukce Plocha konstrukce/m 2 / Teplota za konstrukcí / 0 C/ Podlaha 89, 25 5 Stěny 157,72-15 Stropy (k nevytápěné půdě) 48,30-12 Střechy 49,13-15 Okna jih 7,71-15 Okna sever 4,24-15 Okna západ 8,93-15 Okna východ 7,47-15 Střešní okna jih 1,